OSSO 23 C 136/2026-16

Okresní soud v Sokolově rozhodl soudkyní Mgr. Janou Zálišovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce jméno FO, narozeného Datum narození žalobce, k žalovanému Jméno žalovaného, narozenému datum, stanovená rozsudkem Okresního soudu v Sokolově č. j. 14 P 164/2008-34 ze dne 9. 2. 2009, se s účinností ke dni 31. 5. 2026 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem ze dne 13. 4. 2026, doplněným dne 27. 4. 2026, domáhal zrušení vyživovací povinnosti k jeho synovi s tím, že syn ukončil ke dni 30. 6. 2025 školní docházku a od listopadu 2025 nastoupil do zaměstnání, čímž se stal schopný se sám živit. Navrhl, aby vyživovací povinnost byla ke dni 31. 5. 2026 zrušena.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že k 30. 6. 2025 ukončil studium a od 3. 11. 2025 nastoupil do zaměstnání. Souhlasí s ukončení vyživovací povinnosti svého otce ke dni 31. 5. 2026. Doložil pracovní smlouvu, kde druhem vykonávané práce je dělník v elektrotechnice, a potvrzení o ukončení studia ke dni 30. 6. 2026.

3. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nenařizoval soud v dané věci ústní jednání a rozhodl na základě tvrzení a důkazů předložených účastníky.

5. Dle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

6. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 9. 2. 2009 č. j. 14 P 164/2008-34 byla schválena dohoda rodičů s tím, že se žalobce zavázal přispívat na výživu žalovaného částkou 2 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 2. 2009. Rozsudek nabyl právní moci dnem 26. 2. 2009. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným vyplývá, že žalovaný nastoupil od 3. 11. 2025 k zaměstnavateli jako dělník v elektrotechnice. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 11. 2026. Místem výkonu práce je adresa. Z potvrzení o studiu ze dne 24. 7. 2025 vyplývá, že žalovaný ukončil vzdělání na Integrované střední škole technické a ekonomické Sokolov, příspěvková organizace, ke dni 30. 6. 2025.

7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že je možno návrhu na zrušení stanovené vyživovací povinnosti vyhovět. Žalobce dle svého tvrzení dokončil přípravu pro své budoucí povolání a je již schopen se sám živit. Uvedl, že je od 3. 11. 2025 zaměstnán a toto doložil. V daném případě jsou tedy dány podmínky pro zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, a proto soud návrhu na zrušení stanovené vyživovací povinnosti v plném rozsahu vyhověl a vyživovací povinnost žalobce k žalovanému s účinností k 31. 5. 2026, tak jak navrhoval žalobce, zrušil.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žalobci nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno, i když měl ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. by měl právo na náhradu nákladů řízení, avšak žádnou náhradu nákladů řízení po žalovaném nežádal, žalovanému žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím podepsaného soudu ve dvojím vyhotovení.