OSTA 2 C 82/2026-61

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 53 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 52 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 52 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 355,50 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 743,12 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 15 625 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť s žalovaným uzavřela dne 19. 7. 2018 Smlouvu o kontokorentu č. Anonymizováno. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán ve výši 10 000 Kč, a následně dodatkem ze dne 16. 11. 2021 zvýšen na částku 52 000 Kč. Žalovaný se zavázal kontokorent splácet spolu se smluvním úrokem, avšak svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedodržel, a proto žalobkyně využila svého práva a prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 31. 10. 2024. Ani přes opakované výzvy žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

2. Vzhledem k předloženým listinám, vyzval soud účastníky řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise

3. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 19. 7. 2018 ve spojení s jejím dodatkem ze dne 16. 11. 2021 za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na jeho běžném účtu kontokorentní úvěr s limitem ve výši 52 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet včetně cen a úroku ve výši 17,90 % ročně. Žalovaný se však se splácením dostal do prodlení, a proto žalobkyně celý úvěr ke dni 31. 10. 2024 zesplatnila. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má tak soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni dluží částku uvedenou shora sestávající z jistiny ve výši 52 000 Kč a příslušenství ve formě poplatků, smluvních úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala.

4. Dle ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle ust. § 2395 o. z., podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy účtu jakož i smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr s limitem ve výši 52 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky pravidelně splácet, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, avšak tyto své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru řádně nesplnil, a to ani po zesplatnění úvěru, ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro prodlení žalovaného se splácením. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému toto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je též nárok žalobkyně na úhradu sjednaných smluvních úroků, které žalobkyně částečně kapitalizovala a které požaduje v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., a na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný je v prodlení se splácením svého peněžitého dluhu a jenž žalobkyně taktéž částečně kapitalizovala. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 625 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 158 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 260 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 450 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 11 130 Kč po zaokrouhlení na celé koruny částkou 2 337 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.