OSTC 4 C 212/2026-20

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobce., IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 76 720 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do zaplacení a částky 20 720 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4 % náhrady nákladů řízení ve výši 709 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce Jméno advokátky.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 767 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet č. hodnota – 723 401/0710 variabilní symbol var. symbol.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 56 000 Kč s příslušenstvím, částky 20 720 Kč a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že společnost Anonymizováno právnická osoba., IČ IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, kterou poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Úvěr byl poskytnut bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 40 % p.m z jistiny a pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % p.d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal datum. Pohledávka žalobce se skládá z jistiny ve výši 40 000 Kč, smluvního úroku ve výši 16 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 20 720 Kč. Žalovaný neuhradil na svůj dluh žádnou částku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti De Vries právnická osoba. a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka postoupena žalobci. Pokud byl soud neměl nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požadoval žalobce žalovanou částku jistiny z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.

4. Soud má za prokázané, že mezi společností Anonymizováno, s.r.o. (Anonymizováno právnická osoba.), IČ IČO a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, výše úroku byla sjednána na 40 % měsíčně, výše RPSN činila 5513 %. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení žalovaného. Ze zprávy právnická osoba. má soud za prokázané, že na účet žalovaného č. č. účtu byla poukázána platba 40 000 Kč dne datum. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. a následně žalobci. Žalovaný byl upomínán k úhradě, naposledy právním zástupcem žalobce dne datum.

5. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka vyzval soud žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování předmětného úvěru. Žalobce však žádná tvrzení nedoplnil a neoznačil žádné důkazy.

6. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. V řízení žalobce smlouvou o postoupení pohledávek prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“)se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).

12. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, s měsíční úrokovou sazbou 40 %. Dále smlouva o úvěru obsahuje ujednání o smluvních pokutách v neprospěch dlužníka, o dalších nákladech v souvislosti s prodlením dlužníka a výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činí 5513 %.

14. V daném případě žalobce v žalobě ani na výzvu soudu netvrdil žádné skutečnosti, ze kterých by bylo zřejmé, že při uzavírání smlouvy o úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru je proto neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Soud nad rámec výše uvedeného doplňuje, že považuje smlouvu za neplatnou rovněž z důvodu ujednání o výši smluvního úroku. Výše úroku byla sice sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Je třeba podotknout, že ačkoliv úvěr byl poskytován nebankovní institucí, je zcela zřejmé, že sjednaný úrok několikanásobně převyšuje výši obvyklé úrokové míry. Smluvní pokuta pak byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud soud zhodnotil tyto okolnosti ve svém souhrnu, dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Smlouva o úvěru je proto absolutně neplatným právním jednáním také dle § 580 o. z.

16. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 40 000 Kč a žalovaný neuhradil na tento úvěr žádnou částku. K úhradě proto zbývá z poskytnuté jistiny částka 40 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl pouze ohledně částky 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.

17. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl v řízení úspěch z 52 % a neúspěch ze 48 %. Má proto právo na 4 % nákladů řízení. Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku ve výši 3 836 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 4 180 Kč (za převzetí věci, předžalobní upomínku a žalobu) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT, celkem ve výši 12 540 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Celkové náklady řízení činí tedy 17 726 Kč, z čehož 4 % činí 709 Kč. Žalovaný má tedy povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 709 Kč, a to dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky žalobce.

18. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit doplatek soudního poplatku dle Položky 2 bod 2 Sazebníku SOP ve výši 767 Kč.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci k soudnímu exekutorovi.