OSTP 20 C 55/2026-17

Okresní soud v Teplicích rozhodl soudcem Janem Sýkorou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky ⟪LB:lb_002⟫ a ⟪LB:lb_003⟫ manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela ⟪LB:lb_004⟫ pro rozvod manželství,

I. Manželství jméno FO, rozené rodné přijmení, narozené Datum narození manželky, a jméno FO, narozeného Datum narození manžela, uzavřené v Teplicích dne 16. 6. 2007, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželé se společným návrhem ze dne 9. 3. 2026 domáhali rozvodu manželství. V návrhu bylo (zjevně pohledem manželky) konstatováno konfliktní soužití manželů s dopadem na dvě společné nezletilé dcery jméno FO (2010) a Anonymizováno (2020). Bylo konstatováno, že o otázce výchovy a výživy již zdejší opatrovnický soud rozhodl, ale předchozí návrh na rozvod manželství byl neúspěšný. Dohoda na vypořádání společného jmění manželů nevznikla.

2. Manžel se k jednání nedostavil, k nelibosti manželky, soud však jednal v jeho nepřítomnosti a po provedení všech ostatních důkazů od jeho výslechu upustil a vůle manžela ve smyslu § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. vyplynula dostatečně již z návrhu.

3. Po skutkové stránce dospěl soud po provedení důkazů k následujícím závěrům. Podle oddacího listu č. l. 3 trvalo manželství účastníků přes 19 let, dle výpisů z registru obyvatel mají manželé tři společné dcery, k nejstarší jméno FO (2001) manželka uvedla, že již žije samostatně a pracuje v SRN a vyživovací povinnost k ní netrvá. Manželka dle své účastnické výpovědi je členkou bytového družstva s právem nájmu bytu, neuvedla, zda podíl nabyla ze společných či výlučných prostředků. Ve společném jmění manželů je podle ní pouze vybavení domácnosti, na vypořádání se zřejmě neshodnou, manžel se stále odmítá odstěhovat, natož řešit vypořádání. Sama pečuje o starší dceru s poporodní parézou ruky, má mimo jiné nárok na příspěvek na péči s II. stupněm závislosti, dále s ní navštěvují psychologické poradny, zatímco mladší dcera je zdravá. S manželem žili společně asi od roku 2012, bydlí spolu dosud, ale již dva roky nehospodaří. Nemají úvěrové závazky. Sama je diabetik, není invalidní, do budoucna počítá, že si bude přivydělávat brigádami.

4. K příčinám rozvratu manželství se blíže nevyjadřovala, manžel však potřebu jejich zjišťování procesně nevyvolal. Ze spisu sp. zn. spisová značka vyplynulo, že soud považoval návrh obou manželů „podávám žádost o rozvodu manželství“, „proto žádám o rozvod co nejrychleji“ a „proto žádám o urychlení rozvodu manželství“ za neurčitý a neúplný a odmítl jej, manželé proti takovému rozhodnutí nebrojili.

5. Ze spisu sp. zn. spisová značka zdejšího opatrovnického soudu bylo dále zjištěno, že již v roce 2002 bylo nutno rozhodovat v otázce výchovy a výživy k nejstarší dceři manželů. V lednu 2024 manželka podala manželka návrh na výlučnou péči a stanovení výživného manžela vůči mladším dcerám. V březnu 2024 žádala o přerušení řízení z důvodu snahy o obnovení soužití, krátce na to vzala návrh zpět a řízení bylo soudem zastaveno. V únoru 2025 však podala nový analogický návrh. Dle zpráv Úřadu práce manželka pobírala příspěvek na péči ve II. stupni v částce 9 400 Kč celkem. Dle zprávy Magistrátu města adresa (orgánu sociálně-právní ochrany dítěte) ze dne 25. 3. 2025 bydlí manželka v nájemním bytě, hradí 13 000 Kč měsíčně (což zhruba odpovídá dokladu SIPO, který manželka předložila při jednání, částku si vysvětluje vysokými zálohami), o dcery pečuje řádně, otec dle sdělení manželky přišel o zaměstnání a byl sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání Úřadem práce, dále čerpala příspěvek na bydlení, přídavky na děti a příspěvek na živobytí, celkem 23 300 Kč. Starší dcera má speciální ortézu, těžítka a rehabilitační míčky, učí se výborně. Manžel se při šetření nevyjádřil, byl však dle protokolu ze dne 8. 4. 2025 přítomen jednání před opatrovnickým soudem, kde uvedl, že stále žijí společně, ale nehospodaří společně, sám pracuje jen brigádně, má základní vzdělání, s návrhem manželky souhlasil.

6. Dle pravomocného rozsudku číslo jednací spisová značka byla i pro dobu po rozvodu manželství schválena dohoda rodičů na výlučné péči o obě mladší dcery manželkou, manželovi bylo vyměřeno výživné 2x 1 000 Kč měsíčně. S ohledem na dobu od tohoto rozhodnutí si soud vyžádal aktuální zprávu orgánu sociálně-právní ochrany dítěte, který dne 15. 6. 2026 (č. l. 14) sdělil, že z rozsudku lze i nadále vycházet, poměry se nezměnily, oba manželé negují naději na usmíření manželství a i nadále rozvod není v rozporu se zájmy obou dcer.

7. Soud posoudil věc účastníků podle ustanovení § 755 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny potřebné skutkové znaky pro rozvod jejich manželství, jejichž soužití je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčiny rozvratu objasňovány nebyly, procesní potřeba k tomu nevznikla a dlouhodobost rozhodnutí obou manželů manželství ukončit vyplývá z listinných důkazů. Již z toho lze dovodit, že rozvrat manželství je naplněn ve všech definičních ohledech. Poměry společných nezletilých dcer byly zdejším opatrovnickým soudem náležitě vypořádány a nic nesvědčí o změně poměrů od takového rozhodnutí. Rozvodem manželství nezletilé zjevně žádnou újmu neutrpí, spíše naopak získají klidnější prostředí.

8. Majetkové poměry pro zachovaní manželství rovněž nijak nesvědčí, manželka je zajištěna státem a dle svého tvrzení i bytově. Manžel sám stabilně nepracuje spíše z vlastního rozhodnutí, než-li vlivem neměnných okolností.

9. Soud nezjistil, že by rozvodu manželství bránily jakékoliv, natož skutečně závažné důvody na straně některého z manželů či nezletilých dcer, proto manželství rozvedl, jak uvedeno v I. výroku výše.

10. O nákladech řízení soud rozhodl II. výrokem rozsudku podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., žádné zvláštní okolnosti případu zjištěny nebyly, účastníci je ani nepožadovali.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání však již nemůže účinně podat ten, kdo se takového práva vůči soudu již výslovně vzdal.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může oznámit matričnímu úřadu, že chce opět užívat své dřívější příjmení, a to do šesti měsíců po právní moci tohoto rozsudku (§ 759 občanského zákoníku).

Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství (§ 34 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech). Žadatel o vydání občanského průkazu, který má povinnost mít občanský průkaz, je povinen podat žádost o vydání občanského průkazu nejpozději do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jeho dosavadního občanského průkazu, je-li v dosavadním občanském průkazu uveden rodinný stav (§ 11 písm. b) tamtéž). Osoba, která má povinnost mít občanský průkaz, se dopustí přestupku tím, že nepožádá o vydání občanského průkazu ve lhůtě podle § 11 nebo si občanský průkaz nepřevezme (§ 65 odst. 2 tamtéž). Za takový přestupek lze uložit pokutu do 15 000 Kč (odst. 4 tamtéž).