OSTU 15 C 103/2026-35
- Court:
- Okresní soud v Trutnově
- Case number:
- 15 C 103/2026-35
- Decision date:
- 2026-07-20
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSTU:2026:15.C.103.2026.1
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 17 943 Kč s příslušenstvím - úvěr
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 5 943 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 943 Kč od 28. 9. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 844 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její zástupkyně Jméno advokátky.
Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení částky 17 943 Kč s úrokem z prodlení od 28. 9. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 od původního věřitele právnická osoba Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 20. 6. 2025 smlouvu o úvěru č. 442840001, na jejímž základě jí poskytl úvěr ve výši 12 000 Kč, splatný nejpozději dne 27. 9. 2025. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky čerpala, avšak ve sjednané lhůtě je nevrátila a podle smlouvy byla povinna uhradit rovněž smluvní úrok ve výši 5 943 Kč. Předmětem žaloby byla proto nesplacená jistina 12 000 Kč a smluvní úrok 5 943 Kč, celkem 17 943 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o úvěru důvodným, domáhala se žalobkyně alespoň vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího částce 12 000 Kč, kterou měl původní věřitel dne 20. 6. 2025 převést na účet žalované.
Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 20. 7. 2026.
Na základě předložených důkazů, zejména smlouvy o úvěru č. 442840001 ze dne 20. 6. 2025, potvrzení o převodu částky 12 000 Kč na účet žalované dne 20. 6. 2025, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2025, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy, vzal soud za zjištěné, že původní věřitel právnická osoba poskytl žalované dne 20. 6. 2025 prostřednictvím bankovního převodu na účet č. 2522006011/5500 částku 12 000 Kč. Žalobkyně nedoložila, že by její právní předchůdce před poskytnutím úvěru řádně přezkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobkyně na výzvu soudu výslovně uvedla, že úvěruschopnost žalované měla být posouzena podle jejích tvrzení o příjmech a výdajích, lustracemi v registrech a úvěrové historie, současně však potvrdila, že nedisponuje dokumentací k provedeným lustracím ani podklady dokládajícími tvrzené příjmy a výdaje.
Podle ustálené judikatury není pro posouzení úvěruschopnosti dostačující, spokojí-li se věřitel pouze s tvrzeními žadatele o úvěr, aniž by ověřoval jeho skutečné příjmy a výdaje. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované.
Za této situace je třeba uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, pročež žalobkyni nevznikl nárok na plnění z této smlouvy v uplatněném rozsahu.
Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
Žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, neboť od právního předchůdce žalobkyně získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytl žalované dne 20. 6. 2025 částku 12 000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na účet žalované č. 2522006011/5500. Ze sdělení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na předmětný dluh ničeho neuhradila. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila ani neprokázala vrácení jakékoli části poskytnutých peněžních prostředků. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 12 000 Kč představující vydání bezdůvodného obohacení získaného žalovanou na úkor právního předchůdce žalobkyně (výrok I. rozsudku).
Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud nedostala do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí.
Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř., soud ji určil v délce 3 dny od právní moci rozhodnutí. Žalovaná byla v řízení nečinná, zbavila se tak možnosti osvědčit, že její majetkové poměry odůvodňují stanovení delší lhůty k plnění či povolení splátek.
Soud žalobu zamítl co do částky 5 943 Kč představující uplatněný smluvní úrok, neboť žalobkyni nevznikl nárok na toto plnění z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Zamítnuta byla rovněž žaloba co do zákonného úroku z prodlení z částky 17 943 Kč od 28. 9. 2025 do zaplacení, neboť žalovaná se nemohla dostat do prodlení dříve než marným uplynutím lhůty stanovené soudem k vrácení poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Porovná-li se původně uplatněná částka bez příslušenství (17 943 Kč) s částkou, která byla žalobkyni přiznána (12 000 Kč), byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 66,88 %, neúspěšná v rozsahu 33,12 % hodnoty předmětu sporu. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 33,76 % účelně vynaložených nákladů. Při plném úspěchu ve věci by měla žalobkyně právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1000 Kč a na náklady zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud má za to, že žalobkyně vymáhá obdobné pohledávky ze spotřebitelských úvěrů ve větším množství řízení, skutková i právní argumentace je standardizovaná a postup při soudním uplatňování nároků je do značné míry automatizovaný, proto je na místě postup podle § 14b advokátního tarifu. Odměna za tři úkony právní služby činí 3 × 400 Kč a náhrada hotových výdajů 3 × 100 Kč, celkem 1 500 Kč. Spolu se soudním poplatkem činí celkové účelně vynaložené náklady řízení 2 500 Kč. Z této částky představuje 33,76 % částku 844 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 844 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.