OSVY 7 C 84/2026-100

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 249 763,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum ve znění doplnění ze dne datum domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřela žalovaná Splátkovou dohodu se společností Anonymizováno, kterou uznala svůj dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. hodnota ve výši částka a zavázala se dluh splácet ve splátkách po částka. Žalovaná na svůj dluh zaplatila toliko částka úhradami po částka dne datum, datum, datum, datum, datum. O tyto příchozí úhrady žalobkyně ponížila jistinu pohledávky a jistina tak činí částka. Smlouvou o postoupení pohledávek nabyla žalobkyně pohledávku od právnická osoba.

2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně žalobní tvrzení v podání ze dne datum. Uvedla, že ke dni uzavření smlouvy o úvěru nebyl v platnosti ani účinnosti žádný právní předpis, který by poskytovateli úvěru ukládal povinnost posuzovat (respektive procesně prokazovat) úvěruschopnost žadatele dlužníka. Žalovaná dohodou potvrdila existenci a trvání závazku a zavázala se k jeho splácení. V rámci splátkové dohody nedošlo k navýšení úvěru, toliko k utvrzení již existujícího závazku. Dohoda byla uzavřena mezi žalovanou a společností SECAPITAL S.á.r.l.

3. Pohledávka byla následně postoupena ze společnosti SECAPITAL S.á.r.l. na InvestCapital LTD. Společnost InvestCapital LTD. Postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na právnická osoba. a tato společnosti postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje písemným důkazem prokazujícím oznámení postoupení pohledávky z SECAPITAL S.á.r.l. na InvestCapital LTD a z InvestCapital LTD na právnická osoba. a navrhla, aby soud tyto důkazy vyžádal u postupitelů. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny pohledávky ponížené o příchozí úhrady tj. částka spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dále uvedla, že jí svědčí vyvratitelná domněnka nastolená utvrzením závazku dohodou, kterou lze vyvrátit důkazem opaku a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2882/2023 ze dne 28. 3. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. uzavřela dne 7. 6. 2007 se žalovanou smlouvu číslo hodnota, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka.

4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

5. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

6. Soud na základě předložených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Dne 15. 1. 2019 uzavřela společnost Anonymizováno LTD zastoupená společností právnická osoba se žalovanou splátkovou dohodou. V této dohodě Anonymizováno Anonymizováno LTD prohlašuje, že nabyla od společnosti právnická osoba. na základě smlouvy ze dne datum peněžitou pohledávku vůči žalované ve výši částka ze smlouvy č.hodnota. Žalovaná v dohodě uznala svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu a výše a zavázala se uhradit tuto pohledávku v měsíčních splátkách po částka počínaje datum. V případě prodlení žalované se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám byl dohodou sjednán nárok věřitele učinit oznámením celý dluh okamžitě splatným (Dohoda).

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota postoupena z právnická osoba. na žalobkyni. V seznamu postoupených pohledávek je pod číslem hodnota uvedena pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota ve výši částka (smlouva o postoupení pohledávky).

9. Přípisem ze dne datum oznámila společnost právnická osoba. žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. V oznámení je uvedena výše pohledávky ze smlouvy č. hodnota částkou částka, přičemž tato částka se skládá z jistiny ve výši částka, poplatků ve výši částka, úroku ve výši částka a úroku z prodlení ve výši částka (přípis oznámení + dodejka k doporučené zásilce).

10. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky částka nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy, s upozorněním na možné soudní vymáhání v případě nezaplacení (výzva + dodejka k doporučené zásilce).

11. Dne datum uzavřela žalovaná a právnická osoba s právnická osoba. smlouvu o úvěru č.hodnota, na základě které byl žalované a jméno FO poskytnut úvěr ve výši částka v hotovosti. Dlužníci se zavázali splatit úvěr v měsíčních splátkách po částka (smlouva o úvěru).

12. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi Anonymizováno LTD. a právnická osoba. byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota postoupena na právnická osoba. V seznamu postoupených pohledávek je pod číslem hodnota uvedena pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota ve výši částka (smlouva o postoupení pohledávky).

13. Dne datum byla mezi Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.r.l. a Anonymizováno LTD. uzavřena smlouva o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávky).

14. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. a manželi Anonymizováno a jméno FO byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo hodnota, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně právnická osoba. žalované a jméno FO úvěr do výše částka. Dne datum uzavřela žalovaná se společností Anonymizováno LTD splátkovou dohodu, ve které uznala svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené s právnická osoba. Z dohody vyplývá, že Anonymizováno LTD nabyl pohledávku ze smlouvy číslo hodnota smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Uvedená smlouva o postoupení pohledávky nebyla soudu předložena. Soud však uzavřel, že žalovaná nenamítla neplatnost postoupení pohledávky, naopak s uvedeným postupníkem uzavřela dohodu, ve které svůj dluh co do důvodu a výše uznala. V souladu s platnou právní úpravou uznání dluhu (§ 2053 a § 2054 občanského zákoníku), má soud za prokázané, že v době uzavření dohody dluh existoval a věřitelem byla Anonymizováno LTD. Smlouvou ze datum byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota postoupena na právnická osoba. a smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota postoupena z právnická osoba. na žalobkyni. Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem částka, a to v období srpna až prosince 2022, tyto úhrady byly použity na úhradu jistiny. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky částka, která vyplývá z uznání dluhu ve výši částka závazku dle splátkové dohody ze dne datum ponížené o úhrady ve výši částka a zákonný úrok z prodlení.

15. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od datum (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. S ohledem na datum uzavření byla smlouva o úvěru uzavřena dle ustanovení § 457 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Je dále nepochybné, že původní věřitel jednal při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a že dlužník ji neuzavíral jako podnikatel, smlouva tedy podléhala nejen režimu obchodního zákoníku, ale i režimu zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, a rovněž ustanovením k ochraně spotřebitele § 262 odst. 4 obchodního zákoníku a ustanovení § 51 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

17. Podle ustanovení § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

18. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle ustanovení § 502 odst. právnická osoba zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

20. Podle ustanovení § 504 obchodního zákoníku, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

21. Podle ustanovení § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.

22. Podle ustanovení § 369 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

23. Podle ustanovení § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

24. Podle ustanovení § 55 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku, smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

25. Podle ustanovení § 56 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

26. Podle ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

27. Podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

28. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

29. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako dodavatel (věřitel) a žalovaná, v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli smlouvu o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná, která je fyzickou osobou, vystupovala při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru s dodavatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdce žalobkyně v rámci tohoto smluvního vztahu vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako dodavatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana. Jelikož je předmětná smlouva o úvěru smlouvou spotřebitelskou (tedy smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a dodavatelem), musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího (§ 56 odst. 3 občanského zákoníku) či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran – jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání (§ 56 odst. 1 občanského zákoníku). Cílem však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu – úkolem soudu je odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků.

30. Soud tedy při posuzování daného smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovením § 56 odst. 3 občanského zákoníku, přičemž neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího nepřípustné. Dále tedy postupoval v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 občanského zákoníku, kdy aplikoval test nepřiměřenosti ujednání předmětné smlouvy – posuzoval tedy, zda se jedná o smluvní ujednání, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, zdali jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a zdali je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Preambule směrnice Rady 93/13/EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která byla provedena zákonnými ustanoveními § 55 a 56 občanského zákoníku, stanoví, že při hodnocení kritéria „dobré víry“, resp. „přiměřenosti“, je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran, zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s podmínkou, a zda zboží bylo dodáno, nebo služby poskytnuty, na zvláštní objednávku spotřebitele. Ustanovení § 56 odst. 2 občanského zákoníku však z přezkumu vylučuje ujednání o předmětu plnění a ceně. Z přezkumu tak nejsou vyloučeny ujednání o sankcích, ať už jde o úroky z prodlení, nebo smluvní pokuty, např. ve formě různých sankčních poplatků (srov. Smith v. Mortgage Express, unreported, 2. 2. 2007).

31. Soud neshledal ujednání o úroku z úvěru 8,9 % ročně nepřiměřeným ani z hlediska dobrých mravů. Taková úroková sazba nepřesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček.

32. Vzhledem k platnému uznání závazku žalovanou má soud za prokázané, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě je důvodný v celém rozsahu, v řízení nevyšel najevo opak. Proto soud žalobě vyhověl, jak pro dlužnou jistinu, tak pro požadované příslušenství.

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku částka dle položky 1, bodu 1, písmena b) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech zastoupení – odměna za zastoupení advokátem dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (advokátní tarif) za úkony právní služby dle §11 odstavec 1, písm. a) a d) advokátního tarifu, příprava a převzetí zastoupení a návrh ve věci samé 2 x částka a za úkon právní služby dle §11 odstavec 2, písmeno h) advokátního tarifu jednoduchá výzva k plnění 1 x částka, paušální náhradě hotových výdajů 3 × částka dle § 13 advokátního tarifu a částka náhradě za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu. Celkem činí náklady řízení částka.

34. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.