OSZL 36 C 74/2026-69

Okresní soud ve adresa rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci ⟪LB:lb_001⟫ zástavní věřitelky: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno zástavní věřitelky., IČO IČO zástavní věřitelky ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa zástavní věřitelky ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ zástavnímu dlužníku: Jméno zástavního dlužníka, narozený Datum narození zástavního dlužníka ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa zástavního dlužníka ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o nařízení soudního prodeje zástavy

K uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši částka soud nařizuje prodej zástavy:

a) byt č. Anonymizováno/Anonymizováno v budově č. p. Anonymizováno, Anonymizováno stojící na pozemku p. č. st. Anonymizováno k. ú. adresa Anonymizováno Anonymizováno

b) spoluvlastnický podíl o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno na společných částech budovy č. p. Anonymizováno, Anonymizováno a na pozemku p. č. st. Anonymizováno k. ú. adresa Anonymizováno Anonymizováno.

1. Zástavní věřitelka se domáhala, aby soud k uspokojení její pohledávky ve výši částka nařídil soudní prodej zástavy, a to nemovitých věcí označených ve výroku tohoto usnesení, zapsaných na LV Anonymizováno pro katastrální území adresa Anonymizováno Anonymizováno, obec adresa (dále jen nemovitosti), jejichž vlastníkem je zástavní dlužník. Návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřel s panem jméno FO (dále jen vydlužitel) smlouvu o podnikatelské zápůjčce, na jejímž základě poskytla peněžní prostředky ve výši částka, které poukázala bezhotovostním platebním převodem na účty sjednané ve smlouvě. Zástavní dlužník se jednak za splnění pohledávky ze smlouvy o zápůjčce zaručil ručitelským prohlášením obsaženým v čl. 6 smlouvy, jednak k zajištění uspokojení této pohledávky zastavil své nemovitosti zástavní smlouvou ze dne datum. Vydlužitel řádně a včas nesplnil svůj dluh, zástavní věřitelka od smlouvy odstoupila a zajištěná pohledávka se stala splatnou dne datum. Zástavní dlužník byl následně vyzván k úhradě, avšak ničeho neuhradil.

2. Zástavní dlužník navrhl nařízení prodeje zástavy zamítnout, protože on sám žádnou zápůjčku nedostal a není mu známo, zda ji dostal vydlužitel. Vydlužiteli nikdy neudělil plnou moc, aby za něj učinil ručitelské prohlášení a zastavil nemovitosti. Dohodl se s vydlužitelem na dočasnosti zástavního práva, dokud nekoupí automobil, který se měl stát zástavou namísto nemovitostí. Poukázal na to, že jednání vydlužitele prověřuje Policie ČR. Podal podezřelý výraz oznámení, protože z katastru nemovitostí zjistil, že měl uzavřít další zástavní smlouvy, aniž by si toho byl vědom. Nemovitosti byly v podezřelý výraz řízení zajištěny.

3. Zástavní právo je definováno jako právní institut, který slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě, nebo soudním prodejem zástavy.

4. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy.

5. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti nejsou, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s., v tomto řízení významné.

6. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

7. Zajištěná pohledávka, zástavní právo k navržené zástavě, a kdo je zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují. Pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Řízení o soudním prodeji zástavy je charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z.ř.s., nelze návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhovět, i kdyby je zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování. Prodej zástavy lze účinně zpochybnit až v druhé fázi soudního prodeje zástavy, tj. v řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka).

8. Z předložené smlouvy o podnikatelské zápůjčce ze dne datum a výpisu z účtu má soud za osvědčené, že mezi zástavní věřitelkou a vydlužitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou se zástavní věřitelka zavázala poskytnout zápůjčku ve výši částka, kterou převodem na dohodnuté účty poskytla.

9. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne datum a z výpisu z katastru nemovitostí má soud za osvědčené, že zástavní dlužník zastavil nemovitosti ve prospěch zástavní věřitelky k zajištění pohledávky ze smlouvy o zápůjčce a že zástavním dlužníkem je zástavní dlužník jakožto vlastník zástavy.

10. Z listin předložených zástavní věřitelkou má soud dále za osvědčené, že vydlužitel svůj dluh řádně a včas nesplnil, proto zástavní věřitelka od smlouvy o zápůjčce odstoupila (oznámení o odstoupení ze dne datum), vyzvala vydlužitele i zástavního dlužníka k úhradě pohledávky ze smlouvy o zápůjčce (oznámení o odstoupení a předžalobní výzva z datum včetně podacích lístků a detailu zpráv o odeslání výzev).

11. Rozhodné skutečnosti dle § 358 odst. 1 o.s.ř. tak byly osvědčeny. Námitky zástavního dlužníka nařízení soudního prodeje zástavy nebrání.

12. Zajištění zástavy v podezřelý výraz řízení, které dokládal zástavní dlužník usnesením PČR č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/TČ-Anonymizováno-Anonymizováno, nebrání tomu, aby soud nařídil soudní prodej zástavy (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), neboť nařízením prodeje zástavy ještě nedochází k nakládání se zástavou (k jejímu zpeněžení). adresa je zpeněžena až v druhé fázi soudního prodeje zástavy, přičemž její zpeněžení bude možné jen s předchozím souhlasem předsedy senátu podezřelý výraz soudu a v přípravné fázi podezřelý výraz řízení se souhlasem státního zástupce, bude-li zajištění pro účely podezřelý výraz řízení v té době trvat (§ 79e odst. 2 podezřelý výraz řádu).

13. Námitka zástavního dlužníka, že si on sám peněžní prostředky nevypůjčil a že osobním dlužníkem je vydlužitel, je irelevantní, protože zástavní dlužník nemusí být totožný s obligačním dlužníkem. Pro účely § 358 odst. 1 z. ř. s. je podstatné, zda byla doložena pohledávka zástavní věřitelky vůči osobnímu dlužníku a zda k jejímu zajištění vzniklo zástavní právo k označeným nemovitým věcem ve vlastnictví zástavního dlužníka.

14. Pokud zástavní dlužník zpochybňoval, zda byly peněžní prostředky osobnímu dlužníku vůbec poskytnuty, soud uvádí, že vznik pohledávky ze zápůjčky byl v projednávané věci osvědčen nejen samotnou smlouvou o podnikatelské zápůjčce, ale i výpisem z bankovního účtu dokládajícím převod částky částka. Tím byl osvědčen i předpoklad, který judikatura Nejvyššího soudu pro doložení pohledávky ze zápůjčky vyžaduje, totiž odevzdání předmětu zápůjčky dlužníku (srov. usnesení sp. zn. spisová značka).

15. K námitce, že zástavní dlužník neudělil vydlužiteli plnou moc, aby zřídil zástavní právo, soud uvádí, že smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne datum, uzavřel přímo zástavní dlužník, přičemž podpis zástavního dlužníka na této listině je úředně ověřen. Zástavní dlužník tedy nebyl zastoupen vydlužitelem na základě plné moci, ale zástavní smlouvu uzavřel sám. Z obsahu smlouvy tedy bez dalšího nevyplývá tvrzená absence projevu vůle zástavního dlužníka k uzavření zástavní smlouvy. Stejně tak z obsahu zástavní smlouvy neplyne omezená doba trvání zástavního práva do koupě osobního automobilu.

16. Skutečnost, že zástavní dlužník předložil též smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne datum uzavřenou mezi společností Anonymizováno Anonymizováno s.r.o. a zástavním dlužníkem zastoupeným jméno FO na základě plné moci, sama o sobě nečiní zástavní smlouvu ze dne datum neplatnou. Z obsahu této listiny plyne nanejvýš existence dalšího zajišťovacího vztahu mezi jiným věřitelem a zástavním dlužníkem, vztahujícího se podle jejího obsahu k jiné pohledávce, konkrétně k pohledávce ze zápůjčky ve výši částka vůči jméno FO. Tato listina proto sama o sobě nevylučuje vznik ani trvání zástavního práva založeného smlouvou ze dne datum, o něž zástavní věřitelka opírá svůj návrh v tomto řízení.

17. Totéž platí i pro smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce spojenou se vznikem podzástavního práva ze dne datum uzavřenou mezi tituly před jménem jméno FO a zástavní věřitelkou. Z jejího obsahu plyne, že se týká dalšího zajišťovacího vztahu, v němž zástavní věřitelka použila svou tvrzenou pohledávku vůči jméno FO, popřípadě i související zajištění, jako předmět dalšího zajištění vůči třetí osobě. Ani tato listina sama o sobě nevylučuje vznik ani trvání zástavního práva založeného smlouvou ze dne datum, ani bez pochybností neprokazuje neplatnost této smlouvy nebo neexistenci zajištěné pohledávky.

18. K případné neplatnosti zástavní smlouvy nebo smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku lze v této fázi řízení přihlédnout jen tehdy, vyjde-li důvod neplatnosti z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo bez pochybností a bez potřeby rozsáhlejšího dokazování (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

19. Zástavním dlužníkem předložené listiny potvrzují nanejvýš existenci dalších smluvních a zajišťovacích vztahů mezi zúčastněnými osobami, nikoliv neplatnost zástavní smlouvy ze dne datum.

20. Z předloženého usnesení usnesením PČR č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/TČ-Anonymizováno-Anonymizováno vyplývá, že podezřelý výraz řízení je ve fázi prověřování, přičemž jsou prověřovány okolnosti uzavření předmětných smluv pro podezření ze spáchání podezřelý výraz činu. Z tohoto usnesení však nevyplývá zjevná neplatnost právního jednání, která by sama o sobě bránila vyhovění návrhu.

21. Pro účely nařízení prodeje zástavy osvědčila zástavní věřitelka všechny rozhodné skutečnosti, proto soud soudní prodej zástavy nařídil.

22. Tvrzení zástavního dlužníka o omylu, či podvodném jednání třetí osoby při sjednání smlouvy o zápůjčce a zástavní smlouvy by vyžadovalo dokazování přesahující rámec tohoto řízení a zástavní dlužník je oprávněn je tvrdit a prokazovat v druhé fázi řízení o soudním prodeji zástavy, podá-li zástavní věřitelka návrh na výkon rozhodnutí. Nic současně nebrání zástavnímu dlužníku, aby inicioval jednání o prodeji zástavním právem zajištěné pohledávky, jak u jednání avizoval.

23. Nařízení soudního prodeje zástavy je, jak jíž bylo uvedeno, jen první fází řízení a tvoří jeden celek s navazujícím vykonávacím řízením. Zatímco v řízení o soudním prodeji zástavy jde pouze o opatření exekučního titulu pro zástavního věřitele, aniž by měl zástavní dlužník možnost uplatnit veškeré své námitky, až ve druhé fázi – vykonávacím řízení – se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem. Takže až teprve po skončení vykonávacího řízení lze poměřovat úspěch a neúspěch v řízení a rozhodnout o celkových nákladech řízení včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Je-li výkon rozhodnutí, na základě vykonatelného usnesení o soudním prodeji zástavy, nařízen a proveden, přizná soud úspěšnému oprávněnému jak náklady vykonávacího řízení, tak i náklady předchozího řízení o soudním prodeji zástavy. Náklady řízení vzniklé v řízení o soudním prodeji zástavy tvoří příslušenství pohledávky, sdílí osud této pohledávky a vztahuje se na ně i zástavní právo. S odkazem na nálezovou judikaturu Ústavního soudu (viz sp. zn. II. ÚS 114/06 a I. ÚS 28/14) tak soud o náhradě nákladů řízení o soudním prodeji zástavy v této fázi řízení nerozhodoval s tím, že o nich bude rozhodnuto až ve vykonávacím řízení.

Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.