OSZL 46 C 38/2026-82

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s úrokem ve výši Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši Anonymizováno % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Žalovaný uhradil pouze částka. Jelikož žalovaný řádně úvěr nehradil, přistoupila žalobkyně ke dni datum k zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává ze zůstatku jistiny ve výši částka a z poplatků ve výši částka. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok v kapitalizované výši částka od datum do datum, úrok z prodlení v kapitalizované výši částka od datum do datum, úrok ve výši Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Zjištěný skutkový stav

3. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému v celkové výši částka, a to tak, že částka částka bude použita na konsolidaci dluhů, které měl žalovaný u žalobkyně i jiných úvěrových společností a zbylá částka bude žalovanému poskytnuta bezúčelově. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši Anonymizováno % ročně (RPSN Anonymizováno %) splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných 20. dne každého měsíce (viz Smlouva na č. l. 13, žádost o poskytnutí úvěrového produktu na č. l. 12).

4. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba. a má příjem ve výši částka, dále uvedl, že nehradí nájem a u ostatních pravidelných výdajů uvedl částka (viz žádost o poskytnutí úvěrového produktu na č. l. 12). Žalobkyně výpisem příjmových transakcí na účtu žalovaného za období od Anonymizováno do Anonymizováno zjistila průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši částka (viz příjmové transakce zaúčtované na účet na č. l. 29). Nahlédnutím do bankovního registru žalobkyně zjistila, že žalovaný splácí celkem hodnota úvěrů s měsíční splátkou částka, přičemž Anonymizováno z těchto úvěrů mělo být konsolidováno na základě Smlouvy (viz Posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 61). Výdaje žalovaného pak žalobkyně stanovila na částka využitím statistických údajů a aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (viz Posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 61).

5. Z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že v měsíci Anonymizováno činil počáteční zůstatek -částka, konečný zůstatek částka, z účtu odešlo částka a přišlo částka, a to mzda a 2 x čerpaný kontokorent ve výši 2 x částka. V měsíci Anonymizováno činil konečný zůstatek -částka, na účet přišlo částka a odešlo částka a v měsíci Anonymizováno činil do datum (uzavření Smlouvy) konečný zůstatek – částka, na účet přišlo částka a odešlo částka (viz výpis z účtu žalovaného na č. l. 64 až 74).

6. Žalobkyně poskytla žalovanému celkem částka formou Anonymizováno plateb (viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 31). Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částka (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně) a ničeho dalšího neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum (viz oznámení o právním zastoupení a výzva k úhradě dluhu na č. l. 46, poštovní podací arch na č. l. 48)

Právní posouzení věci

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1).

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Žalobkyně coby úvěrující a žalovaný coby úvěrovaný uzavřeli datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud jde o pravidelný měsíční příjem žalovaného ve výši částka, ten žalobkyně ověřila posouzením příjmových transakcí na účtu žalovaného za období od Anonymizováno do Anonymizováno. Co se však týče výdajové stránky, má soud za to, že řádně zkoumána nebyla. Žalobkyně výdaje žalovaného jen odhadovala, spokojila se se sdělením žalovaného, že jeho výdaje činí částka a dále počítala s aktuálními údaji o životních nákladech a normativních nákladech na bydlení ve výši částka. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Žalobkyně nezjišťovala, jaké má žalovaný výdaje na bydlení, zda hradí nájemné či vlastní nemovitost, nezjišťovala, jaké jsou jeho další výdaje na stravu, ošacení, dopravu atd. Přitom měla k dispozici výpis z účtu žalovaného, ze kterého je zřejmé, že výdaje žalovaného se pohybovaly okolo částka a přesahovaly tak příjem žalovaného ze zaměstnání, který byl vedle čerpání kontokorentního úvěru jeho jediným příjmem. I kdyby byly výdaje žalovaného na účtu tvořeny částečně ze splátek ostatních úvěrů ve výši částka, jak žalobkyně zjistila nahlédnutím do bankovního registru, stále by zbylé výdaje žalovaného dosahovaly částky okolo částka, což je částka, která stále převyšuje jeho průměrný příjem ze zaměstnání. Soud vzhledem k uvedenému shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným a vzhledem k nízkým příjmům žalovaného a vysokým výdajům, bylo nadto před uzavřením Smlouvy zřejmé, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet.

11. Byť § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

12. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Při závěru o neplatnosti smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z., které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku částka náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Žalovaný uhradil žalobkyni celkově částka, a proto bezdůvodné obohacení aktuálně činí částka.

13. Z § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

14. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky částka coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalovaného zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 větou první o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, naopak ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl.

Náklady řízení a lhůta k plnění

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.