Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé

30

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. dubna 2008 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 28. ledna 2011.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 138 dne 1. září 2013 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

České znění Dohody, ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, a oprava Dohody z 2. března 2012 se vyhlašují současně.

II

(Nelegislativní akty)

MEZINÁRODNÍ DOHODY

ROZHODNUTÍ RADY A KOMISE

ze dne 22. července 2013

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie a Evropského sdružení pro atomovou energii v Radě stabilizace a přidružení EU-Srbsko k rozhodnutí Rady stabilizace a přidružení EU-Srbsko, kterým se přijímá její jednací řád

(2013/489/EU, Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 8 a čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 101 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na schválení udělené Radou podle článku 101 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na rozhodnutí Rady a Komise 2013/490/EU, Euratom ze dne 22. července 2013 o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé ( 1 ), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článkem 119 Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé (dále jen „dohoda“) se zřizuje Rada stabilizace a přidružení.

(2) Článek 120 dohody stanoví, že má Rada stabilizace a přidružení přijmout svůj jednací řád.

(3) Článek 122 dohody stanoví, že má být Radě stabilizace a přidružení nápomocen Výbor pro stabilizaci a přidružení.

(4) Článek 122 dohody stanoví, že má Rada stabilizace a přidružení stanovit ve svém jednacím řádu povinnosti Výboru pro stabilizaci a přidružení a že Rada stabilizace a přidružení může delegovat kterékoliv ze svých pravomocí na Výbor pro stabilizaci a přidružení.

(5) Článek 124 dohody stanoví, že se Rada stabilizace a přidružení může rozhodnout zřídit další zvláštní výbory či orgány, které ji mohou být nápomocny při plnění jejích povinností. V tomto článku se dále stanoví, že má Rada stabilizace a přidružení ve svém jednacím řádu stanovit složení a povinnosti těchto výborů nebo orgánů a způsob jejich fungování,

(6) Dialog a spolupráce mezi sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti, jakož i místními a regionálními orgány v Evropské unii a v Srbsku mohou výrazně přispět k rozvoji vzájemných vztahů a k integraci Evropy.

(7) Je vhodné, aby tato spolupráce byla zajištěna zřízením dvou smíšených poradních výborů.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Postoj, který má být zaujat jménem Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii v Radě stabilizace a přidružení EU-Srbsko k rozhodnutí Rady stabilizace a přidružení EU-Srbsko, kterým se přijímá její jednací řád, vychází z návrhu rozhodnutí Rady stabilizace a přidružení připojeného k tomuto rozhodnutí.

V Bruselu 22. července 2013 .

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON

Za Komisi, jménem předsedy,

C. MALMSTRÖM

členka Komise

NÁVRH

ROZHODNUTÍ

RADY STABILIZACE A PŘIDRUŽENÍ EU-SRBSKO č. 1

ze dne …,

kterým se přijímá její jednací řád

RADA STABILIZACE A PŘIDRUŽENÍ,

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Srbsko (dále jen „Srbsko“) na straně druhé (dále jen „dohoda“), a zejména na články 119, 120, 122 a 124 uvedené dohody,

vzhledem k tomu, že uvedená dohoda vstoupila v platnost dne …,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předsednictví

Radě stabilizace a přidružení předsedají střídavě po dobu dvanácti měsíců předseda Rady Evropské unie ve složení pro zahraniční záležitosti jménem Evropské unie a jejích členských států a Evropského společenství pro atomovou energii a zástupce vlády Srbska. První období začíná dnem prvního zasedání Rady stabilizace a přidružení a končí dne 31. prosince 2013 .

Článek 2

Zasedání

Rada stabilizace a přidružení se schází jednou ročně na ministerské úrovni. Mimořádná zasedání Rady stabilizace a přidružení se mohou konat po dohodě stran na žádost kterékoli ze stran. Každé zasedání Rady stabilizace a přidružení se koná na místě obvyklém pro zasedání Rady Evropské unie a v den dohodnutý oběma stranami, nedohodnou-li se strany jinak. Zasedání Rady stabilizace a přidružení svolávají společně tajemníci Rady stabilizace a přidružení po dohodě s předsedou.

Článek 3

Zastupování

Nemohou-li se členové Rady stabilizace a přidružení zúčastnit zasedání, mohou za sebe poslat zástupce. Přeje-li si být člen takto zastoupen, je povinen sdělit předsedovi jméno svého zástupce, a to před konáním zasedání, na kterém má být takto zastoupen. Zástupce člena Rady stabilizace a přidružení vykonává všechna práva člena, jehož zastupuje.

Článek 4

Delegace

Členové Rady stabilizace a přidružení mohou být doprovázeni úředníky. Předseda musí být před každým zasedáním informován o plánovaném složení delegací každé ze stran. Budou-li na programu jednání záležitosti týkající se Evropské investiční banky, zúčastní se zasedání Rady stabilizace a přidružení jako pozorovatel zástupce této banky. Za účelem získání informací o konkrétních záležitostech může Rada stabilizace a přidružení přizvat k účasti na zasedání nečleny.

Článek 5

Sekretariát

Funkci tajemníků Rady stabilizace a přidružení vykonávají společně úředník generálního sekretariátu Rady Evropské unie a úředník mise Srbska při Evropské unii.

Článek 6

Korespondence

Korespondence určená Radě stabilizace a přidružení se zasílá předsedovi Rady stabilizace a přidružení na adresu generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Oba tajemníci zajistí zaslání korespondence předsedovi Rady stabilizace a přidružení a podle potřeby její rozeslání ostatním členům Rady stabilizace a přidružení. Rozesílaná korespondence se zasílá generálnímu sekretariátu Komise, stálým zastoupením členských států a misi Srbska při Evropské unii.

Sdělení předsedy Rady stabilizace a přidružení jsou zasílána oběma tajemníky adresátům a podle potřeby rozesílána i dalším členům Rady stabilizace a přidružení, jak je uvedeno v druhém pododstavci.

Článek 7

Veřejnost zasedání

Zasedání Rady stabilizace a přidružení jsou neveřejná, není-li rozhodnuto jinak.

Článek 8

Program zasedání

1. Předseda připraví pro každé zasedání předběžný program zasedání. Tento program zašlou nejpozději 15 dnů před konáním zasedání tajemníci Rady stabilizace a přidružení adresátům uvedeným v článku 6. Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zahrnutí do programu byl předseda požádán nejpozději 21 dnů před konáním zasedání; do předběžného programu však nejsou zahrnuty body, ke kterým tajemníci neobdrží podklady nejpozději v den odeslání programu. Na začátku každého zasedání Rada stabilizace a přidružení schválí program zasedání. Body neuvedené na předběžném programu zasedání mohou být do programu zahrnuty po dohodě obou stran.

2. S ohledem na okolnosti konkrétního případu, může předseda po dohodě s oběma stranami lhůty uvedené v odstavci 1 zkrátit.

Článek 9

Zápis z jednání

Oba tajemníci vypracují z každého zasedání návrh zápisu. Zápis ze zasedání zpravidla pro každý bod programu zasedání obsahuje:

— dokumenty předložené Radě stabilizace a přidružení,

— prohlášení, o jejichž zanesené do zápisu požádal člen Rady stabilizace a přidružení,

— přijatá rozhodnutí, učiněná doporučení, schválená prohlášení a přijaté závěry.

Návrh zápisu se předkládá Radě stabilizace a přidružení ke schválení. Schválený zápis podepíše předseda a oba tajemníci. Zápis se ukládá v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie, který je depozitářem dokumentů Rady stabilizace a přidružení. Všem adresátům uvedeným v článku 6 bude zaslána ověřená kopie.

Článek 10

Rozhodnutí a doporučení

1. Rada stabilizace a přidružení přijímá rozhodnutí a činí doporučení po vzájemné dohodě stran. Pokud se na tom strany dohodnou, může Rada stabilizace a přidružení přijímat rozhodnutí nebo činit doporučení v písemném řízení.

2. Rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení ve smyslu článku 121 dohody se označují jako „rozhodnutí“a „doporučení“, dále následuje pořadové číslo, datum jejich přijetí a popis jejich předmětu. Rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení podepisuje předseda a správnost stvrzují oba dva tajemníci. Rozhodnutí a doporučení se zasílají všem adresátům uvedeným v článku 6 výše. Každá strana může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení ve svém příslušném úředním tisku.

Článek 11

Jazyky

Úředními jazyky Rady stabilizace a přidružení jsou úřední jazyky obou stran. Není-li stanoveno jinak, vychází Rada stabilizace a přidružení ve svých rozpravách z podkladů vypracovaných v těchto jazycích.

Článek 12

Výdaje

Evropská unie a Srbsko hradí vlastní výdaje vzniklé v důsledku jejich účasti na zasedáních Rady stabilizace a přidružení, a to jak výdaje na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak výdaje za poštovné a telekomunikace. Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních, překlady a kopírováním dokumentů nese Evropská unie, s výjimkou výdajů spojených s tlumočením a překladem z a do úředního jazyka Srbska, jež nese Srbsko. Ostatní výdaje spojené s organizací zasedání nese strana, jež zasedání pořádá.

Článek 13

Výbor pro stabilizaci a přidružení

1. Zřizuje se Výbor pro stabilizaci a přidružení, který je Radě stabilizace a přidružení nápomocen při výkonu jejích povinností. Výbor tvoří zástupci Rady Evropské unie a zástupci Evropské komise na jedné straně a zástupci vlády Srbska na straně druhé, obvykle na úrovni vyšších státních úředníků.

2. Výbor pro stabilizaci a přidružení připravuje zasedání a rozpravy Rady stabilizace a přidružení a případně i provádí rozhodnutí Rady stabilizace a přidružení; obecně pak zajišťuje kontinuitu vztahů v rámci přidružení a řádné fungování dohody o stabilizaci a přidružení. Zabývá se všemi záležitostmi, které mu postoupí Rada stabilizace a přidružení, jakož i jakýmikoliv dalšími otázkami, které mohou vyvstat během každodenního provádění dohody o stabilizaci a přidružení. Předkládá Radě stabilizace a přidružení všechny návrhy rozhodnutí či doporučení ke schválení.

3. V případech, kdy dohoda o stabilizaci a přidružení stanoví povinnost nebo možnost konzultací, mohou se takové konzultace konat v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení. Po dohodě obou stran mohou konzultace pokračovat i v rámci Rady stabilizace a přidružení.

4. Jednací řád Výboru pro stabilizaci a přidružení je obsažen v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 14

Smíšený poradní výbor složený ze zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru a sociálních partnerů Srbska a dalších organizací občanské společnosti

1. Zřizuje se smíšený poradní výbor složený ze zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru a sociálních partnerů Srbska a dalších organizací občanské společnosti, který je pověřen úkolem pomáhat Radě stabilizace a přidružení při podpoře dialogu a spolupráce mezi sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti v Evropské unii a v Srbsku. Tento dialog a spolupráce zahrnují všechny příslušné aspekty vztahů mezi Evropskou unií a Srbskem, které mohou vyplynout v souvislosti s prováděním dohody o stabilizaci a přidružení. Tento dialog a spolupráce se zaměří především na:

a) přípravu srbských sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti na činnosti v rámci budoucího členství v Evropské unii;

b) přípravu srbských sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti na jejich účast na práci Evropského hospodářského a sociálního výboru po přistoupení Srbska;

c) výměnu informací o otázkách společného zájmu, zejména o dosavadním vývoji procesu přistoupení a přípravě srbských sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti na tento proces;

d) prosazování výměny zkušeností, osvědčených postupů a strukturovaného dialogu mezi:a) srbskými sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti a b) sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti členských států, mimo jiné budováním sítí v konkrétních oblastech, v nichž by mohly přímé kontakty a spolupráce představovat nejúčinnější způsob řešení jednotlivých problémů;

e) projednání jakýchkoli dalších relevantních záležitostí navržených jednou ze stran, jež mohou vyvstat v souvislosti s prováděním dohody o stabilizaci a přidružení a v rámci předvstupní strategie.

2. Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 se skládá z devíti zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru a z devíti zástupců sociálních partnerů Srbska a dalších organizací občanské společnosti. Smíšený poradní výbor můře k účasti přizvat pozorovatele.

3. Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 provádí své úkoly na základě konzultace s Radou stabilizace a přidružení nebo z vlastního podnětu, pokud jde o podporu dialogu mezi hospodářskými a sociálními skupinami.

4. Členové jsou vybíráni tak, aby smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 co nejvěrněji odrážel zájmy různých sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti jak v Evropské unii, tak v Srbsku. Oficiální jmenování srbských členů provede vláda Srbska na návrh sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti. Tyto návrhy musí být učiněny na základě souhrnných a transparentních postupů výběru mezi sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti.

5. Smíšenému poradnímu výboru uvedenému v odstavci 1 předsedají společně člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a zástupce sociálních partnerů Srbska a dalších organizací občanské společnosti.

6. Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 přijme svůj jednací řád.

7. Evropský hospodářský a sociální výbor na jedné straně a srbská vláda na straně druhé hradí vlastní náklady vzniklé z důvodu účasti jejich delegátů na zasedáních smíšeného poradního výboru a jeho pracovních skupin, pokud jde o mzdové náklady, cestovní výlohy a diety.

8. Podrobnosti týkající se nákladů na tlumočení a překlady stanoví jednací řád smíšeného poradního výboru uvedeného v odstavci 1. Ostatní výlohy spojené s vlastní organizací zasedání nese strana, jež zasedání pořádá.

Článek 15

Smíšený poradní výbor složený ze zástupců Výboru regionů Evropské unie a srbských místních a regionálních orgánů

1. Zřizuje se smíšený poradní výbor složený ze zástupců Výboru regionů Evropské unie a srbských místních a regionálních orgánů, který je pověřen úkolem pomáhat Radě stabilizace a přidružení při podpoře dialogu a spolupráce mezi místními a regionálními orgány v Evropské unii a Srbsku. Tento dialog a spolupráce se zaměří především na:

a) přípravu místních a regionálních orgánů v Srbsku na činnosti v rámci budoucího členství v Evropské unii;

b) přípravu místních a regionálních orgánů v Srbsku na jejich účast na práci Výboru regionů po přistoupení Srbska;

c) výměnu informací o stávajících otázkách společného zájmu, zejména o dosavadním vývoji týkajícím se procesu přistoupení a oblastí politiky, ve kterých má Výbor regionů být podle Smluv konzultován, jakož i příprav místních a regionálních orgánů v Srbsku na tyto politiky;

d) prosazování vícestranného strukturovaného dialogu mezi a) srbskými místními a regionálními orgány a b) místními a regionálními orgány členských států, mimo jiné budováním sítí v konkrétních oblastech, v nichž by přímé kontakty a spolupráce mezi srbskými místními a regionálními orgány a místními a regionálními orgány členských států mohly představovat nejúčinnější způsob řešení jednotlivých témat společného zájmu;

e) zajištění pravidelné výměny informací o interregionální spolupráci mezi místními a regionálními orgány v Srbsku a místními a regionálními orgány členských států;

f) podporu výměny zkušeností a znalostí v oblastech politiky, ve kterých má být Výbor regionů podle Smlouvy o fungování Evropské unie konzultován, mezi a) srbskými místními a regionálními orgány a b) místními a regionálními orgány členských států, zejména výměny know-how a technik týkajících se přípravy plánů nebo strategií místního a regionálního rozvoje a nejúčinnějšího využívání předvstupních a strukturálních fondů;

g) pomoc místním a regionálním orgánům v Srbsku prostřednictvím výměny informací o praktickém provádění zásady subsidiarity ve všech oblastech života na místní i regionální úrovni;

h) projednání jakýchkoli dalších relevantních záležitostí navržených jednou ze stran, jež mohou vyvstat v souvislosti s prováděním dohody o stabilizaci a přidružení a v rámci předvstupní strategie.

2. Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 se skládá ze sedmi zástupců Výboru regionů na jedné straně a sedmi volených zástupců místních a regionálních orgánů Srbska na straně druhé. Jmenován je i stejný počet náhradníků.

3. Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 provádí své činnosti na základě konzultace s Radou stabilizace a přidružení nebo z vlastního podnětu, pokud jde o podporu dialogu mezi místními a regionálními orgány.

4. Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 může Radě stabilizace a přidružení činit doporučení.

5. Členové jsou vybíráni tak, aby smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 co nejvěrněji odrážel různé úrovně místních a regionálních orgánů jak v Evropské unii, tak v Srbsku. Oficiální jmenování srbských členů provede vláda Srbska na návrh organizací zastupujících místní a regionální orgány Srbska. Tyto návrhy musí být učiněny na základě souhrnných a transparentních postupů výběru mezi představiteli, kteří byli zvoleni na místní nebo regionální úrovni.

6. Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 přijme svůj jednací řád.

7. Smíšenému poradnímu výboru uvedenému v odstavci 1 předsedají společně člen Výboru regionů a zástupce místních a regionálních orgánů v Srbsku.

8. Výbor regionů na jedné straně a srbská vláda na straně druhé hradí vlastní náklady vzniklé z důvodu účasti jejich delegátů a podpůrného personálu na zasedáních smíšeného poradního výboru uvedeného v odstavci 1, zejména pokud jde o cestovní výlohy a diety.

9. Podrobnosti týkající se nákladů na tlumočení a překlady stanoví jednací řád smíšeného poradního výboru uvedeného v odstavci 1. Ostatní výlohy spojené s vlastní organizací zasedání nese strana, jež zasedání pořádá.

V … dne

Za Radu stabilizace a přidružení

předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA k ROZHODNUTÍ

RADY STABILIZACE A PŘIDRUŽENÍ EU-SRBSKO č. 1

ze dne …

Jednací řád Výboru pro stabilizaci a přidružení

Článek 1

Předsednictví

Výboru pro stabilizaci a přidružení předsedají střídavě po dobu dvanácti měsíců zástupce Evropské komise jménem Evropské unie a jejích členských států a Evropského společenství pro atomovou energii a zástupce vlády Srbska. První období začíná dnem prvního zasedání Rady stabilizace a přidružení a končí dne 31. prosince 2013 .

Článek 2

Zasedání

Zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení se konají podle potřeby, se souhlasem obou stran. Každé zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení se koná v čase a místě dohodnutém oběma stranami. Zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení svolává předseda tohoto výboru.

Článek 3

Delegace

Předseda musí být před každým zasedáním informován o plánovaném složení delegací každé ze stran.

Článek 4

Sekretariát

Funkci tajemníků Výboru pro stabilizaci a přidružení zastávají společně jeden úředník Evropské komise a jeden úředník vlády Srbska. Všechna sdělení předsedy nebo předsedovi Výboru pro stabilizaci a přidružení v rámci tohoto rozhodnutí se zasílají tajemníkům Výboru pro stabilizaci a přidružení a tajemníkům a předsedovi Rady stabilizace a přidružení.

Článek 5

Veřejnost zasedání

Zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení jsou neveřejná, není-li rozhodnuto jinak.

Článek 6

Program zasedání

1. Předseda připraví pro každé zasedání předběžný program zasedání. Tento program zašlou nejpozději patnáct dnů před konáním zasedání tajemníci Výboru pro stabilizaci a přidružení adresátům uvedeným v článku 4. Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zahrnutí do programu byl předseda požádán nejpozději 21 dnů před konáním zasedání; do předběžného programu však nejsou zahrnuty body, ke kterým tajemníci neobdrží podklady nejpozději v den odeslání programu. Za účelem získání informací o konkrétních záležitostech může Výbor pro stabilizaci a přidružení přizvat k účasti na zasedání odborníky. Na počátku každého zasedání Výbor pro stabilizaci a přidružení schválí program zasedání. Body neuvedené v předběžném programu zasedání mohou být do programu zahrnuty po dohodě obou stran.

2. S ohledem na okolnosti konkrétního případu, může předseda po dohodě s oběma stranami lhůty uvedené v odstavci 1 zkrátit.

Článek 7

Zápis ze zasedání

Z každého zasedání se pořizuje zápis, který vychází se shrnutí závěrů Výboru pro stabilizaci a přidružení vypracovaného předsedou. Zápis po schválení Výborem pro stabilizaci a přidružení podepisuje předseda a tajemníci a ukládá se u každé ze smluvních stran. Jedno vyhotovení zápisu se zašle adresátům uvedeným v článku 4.

Článek 8

Rozhodnutí a doporučení

V jednotlivých případech, kdy Rada stabilizace a přidružení zmocní Výbor pro stabilizaci a přidružení přijímat v souladu s článkem 122 dohody o stabilizaci a přidružení rozhodnutí anebo doporučení, označí se tyto akty jako „rozhodnutí“ a „doporučení“, dále následuje pořadové číslo, datum jejich přijetí a popis jejich předmětu. Rozhodnutí a doporučení se přijímají po vzájemné dohodě stran. Pokud se na tom strany dohodnou, může Výbor pro stabilizaci a přidružení přijímat rozhodnutí nebo činit doporučení v písemném řízení. Rozhodnutí a doporučení Výboru pro stabilizaci a přidružení podepisuje předseda a správnost stvrzují oba dva tajemníci a zasílají se adresátům uvedeným v článku 4. Každá strana může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Výboru pro stabilizaci a přidružení ve svém příslušném úředním tisku.

Článek 9

Výdaje

Evropská unie a Srbsko hradí vlastní výdaje vzniklé v důsledku jejich účasti na zasedáních Výboru pro stabilizaci a přidružení, a to jak výdaje na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak výdaje za poštovné a telekomunikace. Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních, překlady a kopírováním dokumentů nese Evropská unie, s výjimkou výdajů spojených s tlumočením a překladem z a do úředního jazyka Srbska, jež nese Srbsko. Ostatní výdaje spojené s organizací zasedání nese strana, jež zasedání pořádá.

Článek 10

Podvýbory a zvláštní skupiny

Výbor pro stabilizaci a přidružení může vytvářet podvýbory nebo zvláštní skupiny, které pracují pod kontrolou Výboru pro stabilizaci a přidružení, jemuž po každém svém zasedání podávají zprávy. Výbor pro stabilizaci a přidružení může rozhodnout o zrušení jakýchkoli stávajících podvýborů nebo skupin, stanovit nebo změnit jejich mandát nebo založit další podvýbory nebo skupiny, jež mu budou nápomocny při výkonu jeho povinností. Tyto podvýbory a skupiny nemají žádné rozhodovací pravomoci.

PŘÍLOHA

pouze pro informaci Radě

NÁVRH

ROZHODNUTÍ

VÝBORU PRO STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ EU-SRBSKO č. 1/2013

ze dne měsíce 2013,

kterým se zřizují podvýbory a zvláštní skupina

VÝBOR PRO STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ,

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Srbsko na straně druhé, a zejména na článek 123 uvedené dohody,

s ohledem na svůj jednací řád, a zejména na článek 10 uvedeného jednacího řádu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Zřizují se podvýbory a zvláštní skupina uvedené v seznamu v příloze I. Jejich mandáty jsou uvedeny v příloze II.

V …., dne měsíce 2013.

Za Výbor pro stabilizaci a přidružení

předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

DOHODA O STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ EU-SRBSKO

Multidisciplinární soustava podvýborů

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Za účelem provádění protokolu č. 4 k dohodě o stabilizaci a přidružení působí tento podvýbor jako zvláštní podvýbor uvedený v článku 21 uvedeného protokolu.

Soustava zvláštních skupin

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA II

MANDÁT PODVÝBORŮ A ZVLÁŠTNÍ SKUPINY EU-SRBSKO

Složení a předseda

Podvýbory a zvláštní skupina pro reformu veřejné správy jsou složeny ze zástupců Evropské komise a zástupců vlády Srbska. Jejich předsednictví budou společně zajišťovat obě strany. Členské státy budou o zasedáních podvýborů a zvláštní skupiny pro reformu veřejné správy informovány a budou na tato zasedání zvány.

Sekretariát

Funkci tajemníků každého z podvýborů a zvláštní skupiny pro reformu veřejné správy zastávají společně jeden úředník Evropské komise a jeden úředník vlády Srbska.

Veškerá sdělení týkající se podvýborů a zvláštní skupiny pro reformu veřejné správy se zasílají tajemníkům příslušného podvýboru.

Zasedání

Zasedání podvýborů a zvláštní skupiny pro reformu veřejné správy se konají podle potřeby, se souhlasem obou stran. Každé zasedání podvýboru nebo zvláštní skupiny pro reformu veřejné správy se bude konat v čase a místě dohodnutém oběma stranami.

Podvýbory a zvláštní skupina pro reformu veřejné správy mohou se souhlasem obou stran zvát na svá zasedání odborníky k podání potřebných konkrétních informací.

Předmět činnosti

Podvýbory projednávají záležitosti týkající se oblastí dohody o stabilizaci a přidružení uvedených v seznamu multidisciplinární soustavy podvýborů. V rámci všech projednávaných záležitostí se posuzuje pokrok týkající se sbližování, provádění a vymáhání právních předpisů EU, jakož i klíčové otázky týkající se plánování a provádění projektů v rámci nástroje předvstupní pomoci. Podvýbory projednávají veškeré problémy, které mohou nastat v příslušných oblastech, a navrhují možná opatření pro jejich odstranění.

Podvýbory rovněž slouží jako fóra pro další vyjasnění acquis a přezkoumávají pokrok dosažený Srbskem při slaďování acquis v souladu se závazky přijatými v dohodě o stabilizaci a přidružení.

Zvláštní skupina pro reformu veřejné správy jedná o záležitostech týkajících se reformy veřejné správy a případně navrhuje opatření.

Zápis ze zasedání

Z každého zasedání bude pořízen a následně odsouhlasen zápis ze zasedání. Tajemník podvýboru nebo zvláštní skupiny pro reformu veřejné správy zašle jeden výtisk zápisu ze zasedání tajemníkovi Výboru pro stabilizaci a přidružení.

Veřejnost zasedání

Nebude-li rozhodnuto jinak, jsou zasedání podvýborů a zvláštní skupiny pro reformu veřejné správy neveřejná.

ROZHODNUTÍ RADY A KOMISE

ze dne 22. července 2013

o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé

(2013/490/EU, Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) a odst. 8 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 101 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

s ohledem na schválení Rady udělené na základě článku 101 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Srbsko na straně druhé (dále jen „ dohoda “ ) byla jménem Evropského společenství podepsána v Lucemburku dne 29. dubna 2008 s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(2) Obchodní ustanovení obsažená v dohodě mají výjimečnou povahu, která je spojena s politikou prováděnou v rámci procesu stabilizace a přidružení, a nezakládají pro Evropskou unii žádný precedent, pokud jde o obchodní politiku Unie vůči jiným třetím zemím, než jsou země západního Balkánu.

(3) V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a stala se jeho právním nástupkyní.

(4) Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, přílohy a protokoly k ní připojené, stejně jako společná prohlášení a prohlášení Společenství připojená k závěrečnému aktu se schvalují jménem Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie toto oznámení:

„ V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a stala se jeho právním nástupkyní a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy v dohodě na „ Evropské společenství “ se proto tam, kde je to vhodné, považují za odkazy na „ Evropskou unii “ . “

Článek 3

1. Postoj, který má Unie nebo Evropské společenství pro atomovou energii zaujmout v Radě pro stabilizaci a přidružení a ve Výboru pro stabilizaci a přidružení, pokud tento výbor jedná na základě zmocnění Rady pro stabilizaci a přidružení, stanoví v souladu s příslušnými ustanoveními smluv Rada na návrh Komise, nebo případně Komise.

2. Radě stabilizace a přidružení předsedá v souladu s článkem 120 dohody předseda Rady. Výboru pro stabilizaci a přidružení předsedá v souladu s jeho jednacím řádem zástupce Komise.

3. O zveřejnění rozhodnutí Rady pro stabilizaci a přidružení a Výboru pro stabilizaci a přidružení v Úředním věstníku Evropské unie rozhodují případ od případu Rada nebo Komise v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv.

Článek 4

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Evropské unie listiny o schválení, jak je stanoveno v článku 138 dohody. Předseda Komise uloží uvedené listiny o schválení jménem Evropského společenství pro atomovou energii.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu 22. července 2013 .

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON

Za Komisi, jménem předsedy,

C. MALMSTRÖM

členka Komise

DOHODA

o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

Smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Smlouvy o Evropské unii, dále jen „ členské státy “ , a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII,

dále jen „ Společenství “ ,

na jedné straně a

REPUBLIKA SRBSKO, dále jen „ Srbsko “ ,

na straně druhé,

společně dále jen „ strany “

S OHLEDEM na pevné vztahy mezi stranami a hodnoty, které sdílejí, na přání posílit tyto svazky a zavést úzké a trvalé vztahy založené na vzájemnosti a společném zájmu, které by měly umožnit Srbsku dále posílit a rozšířit jeho vztahy se Společenstvím,

S OHLEDEM na význam této dohody v rámci procesu stabilizace a přidružení se zeměmi jihovýchodní Evropy při zavádění a konsolidaci stabilního evropského řádu založeného na spolupráci, jehož pilířem je Evropská unie, jakož i v rámci Paktu stability,

VZHLEDEM K připravenosti Evropské unie integrovat Srbsko v co největší možné míře do hlavního politického a hospodářského proudu Evropy, jeho statusu jako možného kandidáta členství v EU na základě Smlouvy o Evropské unii, a splnění kritérií, která definovala Evropská rada v červnu 1993 s výhradou úspěšného provádění této dohody, zejména s ohledem na regionální spolupráci,

S OHLEDEM na evropské partnerství, které stanovuje priority pro opatření na podporu úsilí této země o přiblížení se k Evropské unii,

S OHLEDEM na závazek stran přispívat všemi prostředky k politické, hospodářské a institucionální stabilizaci v Srbsku, jakož i v celém regionu prostřednictvím rozvoje občanské společnosti a demokratizace, budování institucí a reformy veřejné správy, regionální obchodní integrace a posílení hospodářské spolupráce, spolupráce v celé řadě oblastí, zejména v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, posílení vnitrostátní a regionální bezpečnosti,

S OHLEDEM na závazek stran rozšiřovat politické a hospodářské svobody jako samotný základ této dohody, jakož i na jejich závazek respektovat lidská práva a právní stát, včetně práv osob patřících k národnostním menšinám, a demokratické zásady prostřednictvím systému mnoha politických stran se svobodnými a spravedlivými volbami,

S OHLEDEM na závazek stran plně provádět veškeré zásady a ustanovení Charty OSN, OBSE, zejména zásady a ustanovení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (dále jen „Helsinský závěrečný akt“), závěrečných dokumentů konferencí z Madridu a Vídně, Pařížské charty pro novou Evropu a Paktu stability pro jihovýchodní Evropu, s cílem přispět k regionální stabilitě a spolupráci mezi zeměmi v regionu,

POTVRZUJÍCE práva všech uprchlíků a vysídlených osob na návrat a na ochranu jejich majetku a ostatní související práva,

S OHLEDEM na závazek stran dodržovat zásady tržního hospodářství a udržitelného rozvoje a připravenost Společenství přispět k hospodářským reformám v Srbsku,

S OHLEDEM na závazek stran podporovat volný obchod v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími z členství ve Světové obchodní organizaci (WTO),

S OHLEDEM NA přání stran rozvíjet dále pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu, včetně regionálních aspektů, s ohledem na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie (SZBP),

S OHLEDEM NA závazek stran bojovat proti organizovanému zločinu a posilovat spolupráci v boji proti terorismu na základě deklarace přijaté na Evropské konferenci dne 20. října 2001 ;

PŘESVĚDČENY, že dohoda o stabilizaci a přidružení (dále jen „ tato dohoda “ ) vytvoří nové klima pro jejich vzájemné hospodářské vztahy a především pro rozvoj obchodu a investic, jež jsou rozhodujícími faktory hospodářské restrukturalizace a modernizace,

VĚDOMY SI závazku Srbska sblížit své právní předpisy v příslušných oblastech s právními předpisy Společenství a účinně je provádět,

VZHLEDEM k ochotě Společenství poskytnout rozhodující podporu pro provádění reforem a použít veškeré dostupné nástroje v oblasti spolupráce a technické, finanční a hospodářské pomoci pro toto úsilí na celkovém orientačním víceletém základě,

POTVRZUJÍCE, že ustanovení této dohody, která spadají do oblasti působnosti části III hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství zavazují Spojené království a Irsko jako samostatné smluvní strany a nikoli jako členské státy Společenství, dokud Spojené království, popřípadě Irsko, neoznámí Srbsku, že začalo být vázáno jako součást Společenství v souladu s Protokolem o postavení Spojeného království a Irska, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem o postavení Dánska, připojeným k těmto smlouvám;

PŘIPOMÍNAJÍCE záhřebský summit, který vyzval k dalšímu upevnění vztahů mezi zeměmi, které se účastní procesu stabilizace a přidružení, a Evropskou unií, jakož i k prohloubení regionální spolupráce,

PŘIPOMÍNAJÍCE soluňský summit, který posílil význam procesu stabilizace a přidružení jako rámce politiky vztahů Evropské unie k západobalkánským zemím a zdůraznil perspektivu jejich integrace do Evropské unie v závislosti na pokroku při reformách a na výsledcích každé z těchto zemí, jak bylo opětovně zdůrazněno v závěrech z následných zasedání Evropské rady v prosinci 2005 a v prosinci 2006,

PŘIPOMÍNAJÍCE podepsání Středoevropské dohody o volném obchodu v Bukurešti dne 19. prosince 2006, kterou se má zvýšit investiční atraktivita regionu a podpořit perspektiva jeho integrace do celosvětového hospodářství,

PŘIPOMÍNAJÍCE, že dnem 1. ledna 2008 vstoupila v platnost Dohoda Mezi Evropským společenstvím a Republikou Srbsko o usnadnění udělování víz ( 1 ) a Dohoda mezi Evropským společenstvím a Republikou Srbsko o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob ( 2 ) (dále jen „dohoda mezi Společenstvím a Srbskem o zpětném přebírání osob“),

PŘEJÍCE SI navázat užší kulturní spolupráci a rozvíjet výměnu informací,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

1. Zakládá se přidružení mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé.

2. Cílem tohoto přidružení je:

a) podporovat úsilí Srbska o posílení demokracie a právního státu,

b) přispět k politické, hospodářské a institucionální stabilitě Srbska a ke stabilizaci daného regionu,

c) poskytnout vhodný rámec pro politický dialog, který umožňuje rozvoj úzkých politických vztahů mezi stranami,

d) podporovat úsilí Srbska o rozvoj hospodářské a mezinárodní spolupráce, také prostřednictvím sblížení jeho právních předpisů s právními předpisy Společenství,

e) podporovat úsilí Srbska o úplný přechod na fungující tržní hospodářství,

f) podporovat harmonické hospodářské vztahy a postupně rozvíjet oblast volného obchodu mezi Společenstvím a Srbskem;

g) podporovat regionální spolupráci ve všech oblastech zahrnutých v této dohodě.

HLAVA I

VŠEOBECNÉ ZÁSADY

Článek 2

Dodržování demokratických zásad a lidských práv, jak jsou vymezeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv,v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Helsinském závěrečném aktu a Pařížské chartě pro novou Evropu, dodržování zásad mezinárodního práva, včetně plné spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), a právního státu, jakož i zásad tržního hospodářství vyjádřených v dokumentu Bonnské konference KBSE o hospodářské spolupráci, je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a představuje základní prvek této dohody.

Článek 3

Strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, jak státními tak i nestátními subjekty, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost. Strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provedení svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních příslušných mezinárodních závazků. Strany se dohodly, že toto ustanovení patří mezi podstatné prvky této dohody a bude součástí politického dialogu, který bude uvedené prvky doprovázet a upevňovat.

Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

— podniknou kroky za účelem podpisu a ratifikace veškerých ostatních příslušných mezinárodních nástrojů nebo případného přistoupení k nim a jejich plného provádění,

— vytvoří účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového použití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a který bude obsahovat účinné sankce za porušení kontrol vývozu.

Politický dialog o této otázce může probíhat i na regionální úrovni.

Článek 4

Smluvní strany opětovně potvrzují význam, který přikládají plnění mezinárodních závazků, zejména plné spolupráci s ICTY.

Článek 5

Mír a stabilita na mezinárodní i regionální úrovni, rozvoj dobrých sousedských vztahů, lidská práva a respektování a ochrana menšin hrají v procesu stabilizace a přidružení, uvedeném v závěrech Rady Evropské unie ze dne 21. června 1999 , hlavní roli. Uzavření a provádění této dohody zapadá do rámce závěrů Rady Evropské unie ze dne 29. dubna 1997 a zohledňuje situaci v Srbsku.

Článek 6

Srbsko se zavazuje i nadále podporovat spolupráci a dobré sousedské vztahy s ostatními zeměmi regionu, včetně vhodné úrovně vzájemných koncesí týkajících se pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb, jakož i rozvoje projektů společného zájmu, zejména projektů týkajících se správy hranic, boje proti organizované trestné činnosti, korupci, praní peněz, ilegální migraci a obchodu, včetně obchodu s lidmi, ručními a lehkými zbraněmi a nedovolenými drogami. Tento závazek je klíčovým faktorem rozvoje vztahů a spolupráce mezi stranami a přispívá tak k stabilitě regionu.

Článek 7

Strany potvrzují význam, který přikládají boji proti terorismu a provádění mezinárodních závazků v této oblasti.

Článek 8

Přidružení bude plně realizováno postupnými kroky v průběhu přechodného období, jehož délka nepřesáhne šest let.

Rada stabilizace a přidružení (dále rovněž jako „RSP“) zřízená podle článku 119 pravidelně přezkoumává, zpravidla jednou ročně, jak Srbsko provádí tuto dohodu a přijímá a provádí právní, správní, institucionální a hospodářské reformy. Tento přezkum se provádí ve smyslu preambule a v souladu s obecnými zásadami této dohody. Budou řádně zohledněny priority stanovené v evropském partnerství vztahující se k této dohodě a bude zajištěn soulad s mechanismy stanovenými v rámci procesu stabilizace a přidružení, zejména zprávou o pokroku procesu stabilizace a přidružení.

RSP na základě tohoto přezkumu vydá doporučení a může přijmout rozhodnutí. V případě, že přezkum zjistí zvláštní obtíže, mohou být tyto obtíže řešeny prostřednictvím mechanismů řešení sporů zřízených podle této dohody.

K úplnému přidružení dojde postupně. Do tří let po vstupu této dohody v platnost provede RSP důkladný přezkum provádění této dohody. Na základě tohoto přezkumu zhodnotí RSP pokrok, kterého Srbsko dosáhlo, a může přijmout rozhodnutí, kterými se bude řídit následující fáze přidružení.

Výše uvedený přezkum se netýká volného pohybu zboží, pro který se přepokládá zvláštní harmonogram v hlavě IV této dohody.

Článek 9

Dohoda je plně slučitelná s příslušnými ustanoveními WTO, zejména článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (GATT z roku 1994) a článkem V Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), a v souladu s nimi bude prováděna.

HLAVA II

POLITICKÝ DIALOG

Článek 10

1. V rámci této dohody budou strany mezi sebou dále rozvíjet politický dialog, který doprovází a upevňuje sblížení mezi Evropskou unií a Srbskem a přispívá k vytváření pout solidarity a nových forem spolupráce mezi stranami.

2. Politický dialog má zejména podporovat:

a) plnou integraci Srbska do společenství demokratických národů a postupné sbližování s Evropskou unií;

b) sbližování postojů stran k mezinárodním otázkám, včetně otázek SZBZ, též prostřednictvím případné výměny informací, zvláště k těm otázkám, které mohou mít pro strany podstatné důsledky;

c) spolupráci v daném regionu a rozvoj dobrých sousedských vztahů;

d) společné názory na bezpečnost a stabilitu v Evropě včetně spolupráce v oblastech spadajících do rámce SZBP Evropské unie.

Článek 11

1. Politický dialog probíhá v rámci Rady stabilizace a přidružení, která má obecnou odpovědnost za veškeré otázky, které si jí budou strany přát předložit.

2. Na žádost stran může politický dialog probíhat rovněž v těchto formách:

a) tam, kde to je nutné, schůzky vyšších úředníků zastupujících Srbsko na jedné straně a předsednictví Rady Evropské unie, generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a Evropskou komisi na straně druhé;

b) plné využívání všech diplomatických spojení mezi stranami, včetně vhodných kontaktů ve třetích zemích a v rámci Organizace spojených národů, OBSE, Rady Evropy a dalších mezinárodních fór;

c) veškeré další prostředky, jež by představovaly užitečný příspěvek konsolidaci, rozvoji a posilování tohoto dialogu, včetně prostředků stanovených v Soluňském programu přijatém v závěrech Evropské rady zasedající v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 .

Článek 12

Politický dialog na parlamentní úrovni se uskuteční v rámci Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení zřízeného podle článku 125.

Článek 13

Politický dialog může probíhat v mnohostranném rámci a jako regionální dialog zahrnující ostatní země regionu, mimo jiné v rámci fóra EU – západní Balkán.

HLAVA III

REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 14

V souladu se svým závazkem zasazovat se o mezinárodní mír a stabilitu a rozvoj dobrých sousedských vztahů bude Srbsko aktivně podporovat regionální spolupráci. Společenství může rovněž podporovat projekty s regionálním nebo přeshraničním rozměrem prostřednictvím svých programů technické pomoci.

Kdykoli bude mít Srbsko v úmyslu posílit spolupráci s jednou ze zemí uvedených v článcích 15, 16 a 17, bude o tom informovat a konzultovat Společenství a jeho členské státy v souladu s hlavou X.

Srbsko bude plně provádět Středoevropskou dohodu o volném obchodu, podepsanou dne 19. prosince 2006 v Bukurešti.

Článek 15

Spolupráce s ostatními zeměmi, které již s EU uzavřely dohodu o stabilizaci a přidružení

Srbsko zahájí po podpisu této dohody jednání se zeměmi, které již podepsaly dohodu o stabilizaci a přidružení s cílem uzavřít dvoustranné smlouvy o regionální spolupráci, jejichž cílem je rozšířit rozsah spolupráce mezi dotyčnými zeměmi.

Podstatnými prvky těchto smluv jsou:

a) politický dialog;

b) vytvoření oblastí volného obchodu, v souladu s příslušnými ustanoveními WTO;

c) vzájemné koncese týkající se pohybu pracovníků, usazování, poskytování služeb, běžných plateb a pohybu kapitálu a rovněž dalších politik souvisejících s pohybem osob na stejné úrovni jako v této dohodě;

d) ustanovení o spolupráci v dalších oblastech, ať jsou uvedeny v této dohodě či nikoli, a zejména v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.

Tyto smlouvy obsahují podle potřeby ustanovení pro tvorbu nezbytných institucionálních mechanismů.

Tyto smlouvy budou uzavřeny do dvou let od vstupu této dohody v platnost. Připravenost Srbska uzavřít takové smlouvy bude podmínkou pro další rozvoj vztahů mezi Srbskem a Evropskou unií.

Srbsko zahájí podobná jednání se zbývajícími zeměmi regionu, jakmile tyto země podepíší dohodu o stabilizaci a přidružení.

Článek 16

Spolupráce s dalšími zeměmi, které jsou zapojeny do procesu stabilizace a přidružení

Srbsko se zapojí do regionální spolupráce s ostatními státy, které jsou zapojeny do procesu stabilizace a přidružení, v některých nebo ve všech oblastech spolupráce upravených v této dohodě, a to zejména v oblastech společného zájmu. Takováto spolupráce by měla v být vždy v souladu se zásadami a cíli dohody.

Článek 17

Spolupráce s ostatními zeměmi kandidujícími na přistoupení k EU, které nejsou zapojeny do procesu stabilizace a přidružení

1. Srbsko by mělo rozvíjet svoji spolupráci a uzavírat smlouvy o regionální spolupráci s jakoukoli zemí kandidující na přistoupení k EU a v jakékoli oblasti spolupráce upravené v této dohodě. Takové smlouvy by měly mít za cíl postupně sladit dvoustranné vztahy mezi Srbskem a uvedenou zemí s odpovídající oblastí vztahů mezi Společenstvím a jeho členskými státy a uvedenou zemí.

2. Srbsko zahájí jednání s Tureckem, které vytvořilo celní unii se Společenstvím, s cílem uzavřít vzájemně výhodnou dohodu o vytvoření oblasti volného obchodu v souladu s článkem XXIV dohody GATT z roku 1994 a o liberalizaci usazování a poskytování služeb mezi nimi na úrovni odpovídající této dohodě v souladu s článkem V dohody GATS.

Tato jednání by měla být zahájena co nejdříve, aby mohla být výše uvedená dohoda uzavřena před uplynutím přechodného období uvedeného v čl. 18 odst. 1.

HLAVA IV

VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

Článek 18

1. Společenství a Srbsko postupně mezi sebou vytvoří oblast volného obchodu v přechodném období o maximální délce šesti let, počínaje vstupem této dohody v platnost, v souladu s ustanoveními této dohody, ustanoveními dohody GATT z roku 1994 a Dohody o WTO. Přitom zohlední níže uvedené zvláštní požadavky.

2. Na klasifikaci zboží při obchodu mezi oběma stranami se použije kombinovaná nomenklatura.

3. Pro účely této dohody zahrnují cla a poplatky s rovnocenným účinkem cla nebo jakékoli poplatky uložené v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, včetně jakékoli přirážky k dani nebo poplatku spojeného s dovozem nebo vývozem, avšak nezahrnují:

a) dávky odpovídající vnitřní dani ukládané v souladu s ustanoveními čl. III odst. 2 dohody GATT z roku 1994;

b) antidumpingová nebo vyrovnávací opatření;

c) poplatky nebo dávky úměrné cenám poskytnutých služeb.

4. Základní clo na každý produkt, na které se vztahují postupná snižování podle této dohody, se určí podle:

a) Společného celního sazebníku Společenství zavedeného na základě nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ( 1 ), který všechny strany uplatňují erga omnes v den podpisu této dohody;

b) celní sazby uplatňované Srbskem ( 2 ).

5. Pokud se jakékoli snížení cla po podpisu této dohody uplatňuje erga omnes, zejména jedná-li se o snížení vyplývající z:

a) jednání o clech v rámci WTO nebo

b) případného přistoupení Srbska k WTO nebo

c) z postupného snižování po přístupu Srbska k WTO, nahradí tato snížená cla základní cla uvedená v odstavci 4 ode dne, kdy se tato snížení uplatní.

6. Společenství a Srbsko si navzájem sdělí svá příslušná základní cla a jakékoli jejich změny.

KAPITOLA I

Průmyslové výrobky

Článek 19

Definice

1. Ustanovení této kapitoly se vztahují na produkty pocházející ze Společenství nebo ze Srbska, které jsou uvedeny v kapitolách 25 až 97 kombinované nomenklatury s výjimkou produktů uvedených v příloze I odst. I písm. ii) Dohody WTO o zemědělství.

2. Obchod mezi stranami s produkty uvedenými ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii se uskutečňuje v souladu s uvedenou smlouvou.

Článek 20

Koncese Společenství na průmyslové výrobky

1. Dovozní cla na dovozy průmyslových výrobků pocházejících ze Srbska do Společenství a poplatky s rovnocenným účinkem se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

2. Množstevní omezení dovozu do Společenství a opatření s rovnocenným účinkem se pro průmyslové výrobky pocházející ze Srbska zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

Článek 21

Koncese Srbska na průmyslové výrobky

1. Dovozní cla, kterým v Srbsku podléhají průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, kromě zboží uvedeného v příloze I, se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

2. Poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům, kterým v Srbsku podléhají průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

3. Dovozní cla, kterým v Srbsku podléhají průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, která jsou uvedena v příloze I, budou postupně snižována a odstraňována v souladu s harmonogramem uvedeným v této příloze.

4. Množstevní omezení dovozu do Srbska u průmyslových výrobků pocházejících ze Společenství a jiná opatření s rovnocenným účinkem se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

Článek 22

Cla a omezení vývozů

1. Dnem vstupu této dohody v platnost zrušují Společenství a Srbsko ve vzájemném obchodu veškerá vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost zrušují Společenství a Srbsko veškerá vzájemná množstevní omezení vývozu a opatření s rovnocenným účinkem.

Článek 23

Rychlejší snižování cel

Srbsko prohlašuje, že je připraveno snížit svá cla v obchodu se Společenstvím rychleji, než je stanoveno v článku 21, pokud to umožní její celková hospodářská situace a stav daného hospodářského odvětví.

Rada stabilizace a přidružení za tímto účelem provede analýzu situace a předloží příslušná doporučení.

KAPITOLA II

Zemědělství a rybolov

Článek 24

Definice

1. Ustanovení této kapitoly se vztahují na obchod se zemědělskými produkty a produkty rybolovu pocházejícími ze Společenství nebo Srbska.

2. Pojem „ zemědělské produkty a produkty rybolovu “ se vztahuje na produkty uvedené v kapitolách 1 až 24 kombinované nomenklatury a na produkty uvedené v příloze I odst. I bodu ii) Dohody WTO o zemědělství.

3. Tato definice zahrnuje ryby a produkty rybolovu uvedené v kapitole 3, číslech 1604 a 1605 a v položkách 0511 91 , 2301 20 a ex 1902 20 ( „ nadívané těstoviny obsahující více než 20 % hmotnostních ryb, korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých “ ).

Článek 25

Zpracované zemědělské produkty

Protokol 1 stanoví právní úpravu obchodování se zpracovanými zemědělskými produkty uvedenými v tomto protokolu.

Článek 26

Koncese Společenství na dovozy zemědělských produktů pocházejících ze Srbska

1. Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství zrušuje veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u zemědělských produktů pocházejících ze Srbska.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství zrušuje dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem na dovoz zemědělských produktů pocházejících ze Srbska jiných než kódů 0102 , 0201 , 0202 , 1701 , 1702 a 2204 kombinované nomenklatury.

U produktů kapitol 7 a 8 kombinované nomenklatury, pro které společný celní sazebník stanoví použití valorických a specifických cel, se odstraňování cla vztahuje pouze na valorickou část cla.

3. Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství stanoví na produkty typu „baby beef“ definované v příloze II a pocházejících ze Srbska dovozní cla na jejich dovoz do Společenství na 20 % valorického cla a 20 % specifického cla podle společného celního sazebníku Společenství v rámci roční celní kvóty 8700 tun vyjádřených v hmotnosti jatečně upravených těl.

4. Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství osvobozuje od cla dovoz produktů pocházejících ze Srbska čísel 1701 a 1702 kombinované nomenklatury do Společenství, a to v rámci roční celní kvóty 180000 tun (čistá hmotnost).

Článek 27

Koncese Srbska na zemědělské produkty

1. Dnem vstupu této dohody v platnost Srbsko zrušuje veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u zemědělských produktů pocházejících ze Společenství.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost Srbsko:

a) zrušuje dovozní cla na některé zemědělské produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III a);

b) postupně zruší dovozní cla na některé zemědělské produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III b) v souladu s harmonogramem pro jednotlivé produkty podle této přílohy;

c) postupně sníží dovozní cla na některé zemědělské produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III c) a d) v souladu s harmonogramem podle těchto příloh pro jednotlivé produkty.

Článek 28

Protokol o vínu a lihovinách

Úprava obchodování s vínem a lihovinami uvedenými v protokolu 2 je stanovena v tomto protokolu.

Článek 29

Koncese Společenství na ryby a produkty rybolovu

1. Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství zrušuje veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u ryb a produktů rybolovu pocházejících ze Srbska.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství odstraní veškerá cla a opatření s rovnocenným účinkem na ryby a produkty rybolovu pocházející ze Srbska jiné než uvedené v příloze IV. Na produkty uvedené v příloze IV se vztahují ustanovení této přílohy.

Článek 30

Koncese Srbska na ryby a produkty rybolovu

1. Dnem vstupu této dohody v platnost Srbsko zrušuje veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u ryb a produktů rybolovu pocházejících ze Společenství.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost Srbsko odstraní všechna cla a opatření s rovnocenným účinkem na ryby a produkty rybolovu pocházející ze Společenství jiné než uvedené v příloze V. Na produkty uvedené v příloze V se vztahují ustanovení této přílohy.

Článek 31

Ustanovení o přezkumu

S ohledem na objem obchodu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu mezi stranami, na jejich zvláštní citlivost, pravidla společné politiky Společenství a srbské politiky zemědělství a rybolovu, vzhledem k významu zemědělství a rybolovu pro srbské hospodářství a s ohledem na důsledky mnohostranných obchodních jednání v rámci WTO, jakož i na případné přistoupení Srbska k WTO přezkoumají Společenství a Srbsko v Radě stabilizace a přidružení nejpozději do tří let po vstupu této dohody v platnost produkt po produktu, na řádném a vzájemném základě, a možnosti udělení dalších vzájemných koncesí s cílem provést větší liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu.

Článek 32

Ochranná ustanovení týkající se zemědělství a rybolovu

1. Bez ohledu na jiná ustanovení této dohody, a zejména na článek 41, zahájí obě strany okamžité konzultace s cílem nalézt vhodné řešení, způsobí-li dovoz produktů pocházejících z jedné ze stran, které jsou předmětem koncesí podle článků 25, 26, 27, 28, 29 a 30, s ohledem na zvláštní citlivost zemědělských a rybářských trhů vážné narušení trhů nebo vnitřních regulačních mechanismů druhé strany. Do nalezení takového řešení může dotčená strana přijmout vhodná opatření, která považuje za nezbytná.

2. V případě, že objem dovozu produktů uvedených v příloze V protokolu 3 pocházejících ze Srbska překročí kumulativně 115 % průměru za poslední tři kalendářní roky, zahájí Srbsko a Společenství do pěti pracovních dnů konzultace za účelem analýzy a zhodnocení struktury dovozu těchto produktů do Společenství a v případě potřeby naleznou vhodná řešení s cílem zabránit narušení obchodu způsobenému dovozem daných produktů do Společenství.

Aniž je dotčen odstavec 1, v případě, že objem dovozu produktů uvedených v příloze V protokolu 3 pocházejících ze Srbska v průběhu kalendářního roku ve srovnání s průměrem za poslední tři kalendářní roky kumulativně vzroste o více než 30 %, může Společenství pozastavit preferenční zacházení vztahující se na produkty, jež způsobují daný nárůst.

Dojde-li k rozhodnutí o pozastavení preferenčního zacházení, Společenství oznámí dané opatření do pěti pracovních dnů Výboru pro stabilizaci a přidružení a zahájí konzultace se Srbskem s cílem dohodnout se na opatřeních, která zabrání narušení obchodu s produkty uvedenými v příloze V protokolu 3.

Společenství obnoví preferenční zacházení, jakmile bude narušení obchodu odstraněno účinným uplatněním dohodnutých opatření či v důsledku jakýchkoli jiných opatření, která strany přijaly.

Obdobně se na opatření podle tohoto odstavce použijí ustanovení čl. 41 odst. 3 až 6.

3. Strany přezkoumají fungování mechanismu uvedeného v odstavci 2, a to nejpozději do tří let od vstupu této dohody v platnost. Rada stabilizace a přidružení může rozhodnout o vhodných úpravách mechanismu uvedeného v odstavci 2.

Článek 33

Ochrana zeměpisných označení pro zemědělské produkty a produkty rybolovu a potraviny jiné než vína a lihoviny

1. Srbsko poskytne ochranu zeměpisným označením Společenství zapsaným do rejstříku ve Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin ( 1 ) v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku. Zeměpisná označení Srbska jsou způsobilá pro zapsání do rejstříku ve Společenství za podmínek stanovených v uvedeném nařízení.

2. Srbsko zakáže na svém území používat názvy chráněné ve Společenství pro srovnatelné produkty, které nejsou v souladu se specifikací zeměpisného označení. To platí i v případě, kdy je uveden skutečný zeměpisný původ zboží, kdy se dané zeměpisné označení používá v překladu a kdy je k názvu připojen výraz jako „ druh “ , „ typ “ , „ styl “ , „ imitace “ , „ způsob “ nebo jiné podobné výrazy.

3. Srbsko odmítne zapsat do rejstříku ochranné známky, jejichž používání odpovídá situacím uvedeným v odstavci 2.

4. Ochranné známky, jejichž užívání odpovídá situacím uvedeným v odstavci 2 a které byly zapsány v Srbsku nebo byly zavedeny používáním, se pět let po vstupu této dohody v platnost již nebudou používat. To však neplatí pro ochranné známky zapsané v Srbsku a ochranné známky zavedené jejich užíváním, které jsou vlastněny státními příslušníky třetích zemí za předpokladu, že nemají takovou povahu, že by mohly klamat veřejnost, pokud jde o kvalitu, vlastnosti a zeměpisný původ zboží.

5. Používání zeměpisných označení chráněných v souladu s odstavcem 1 v běžném jazyce jako obvyklý název pro toto zboží bude v Srbsku ukončeno nejpozději pět let po vstupu této dohody v platnost.

6. Srbsko zajistí, aby zboží vyvážené z jeho území pět let po vstupu této dohody v platnost neporušovalo ustanovení tohoto článku.

7. Srbsko z vlastní iniciativy nebo na žádost dotčeného subjektu zajistí ochranu uvedenou v odstavcích 1 až 6.

KAPITOLA III

Společná ustanovení

Článek 34

Oblast působnosti

Ustanovení této kapitoly se vztahují na obchod se všemi produkty mezi stranami, není-li zde nebo v protokolu 1 uvedeno jinak.

Článek 35

Výhodnější koncese

Ustanoveními této hlavy není nijak dotčeno jednostranné použití výhodnějších opatření jednou nebo druhou stranou.

Článek 36

Zachování současného stavu

1. Dnem vstupu této dohody v platnost se v obchodu mezi Společenstvím a Srbskem nezavádějí žádná nová dovozní nebo vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, ani se nezvyšují stávající cla či poplatky.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost se v obchodu mezi Společenstvím a Srbskem nezavádějí žádná nová množstevní omezení dovozu nebo vývozu nebo opatření s rovnocenným účinkem, ani se nezpřísňují stávající omezení či opatření.

3. Aniž jsou dotčeny koncese udělené podle článků 26, 27, 28, 29 a 30, neomezují odstavce 1 a 2 tohoto článku nijak provádění odpovídajících zemědělských a rybářských politik Srbska a Společenství ani přijímání opatření v rámci těchto politik, není-li jimi ovlivněn dovozní režim podle příloh II až V a protokolu 1.

Článek 37

Zákaz daňové diskriminace

1. Společenství a Srbsko se zdrží všech vnitřních daňových opatření nebo postupů a zruší případná stávající opatření a postupy, které přímo nebo nepřímo diskriminují produkty jedné strany vzhledem k obdobným produktům pocházejícím z území druhé strany.

2. Produkty vyvezené na území jedné ze smluvních stran nesmí být zvýhodněny vrácením vnitřní nepřímé daně nad rámec nepřímé daně, jež na ně byla uvalena.

Článek 38

Cla daňové povahy

Ustanovení o zrušení dovozních cel se rovněž vztahují na cla daňové povahy.

Článek 39

Celní unie, oblasti volného obchodu, přeshraniční ujednání

1. Tato dohoda nebrání zachování nebo zřizování celních unií, oblastí volného obchodu nebo režimů příhraničního obchodu, pokud nemění ustanovení o obchodu této dohody.

2. Během přechodného období podle článku 18 se tato dohoda nedotýká provádění zvláštních preferenčních režimů pro pohyb zboží, které byly stanoveny v příhraničních dohodách uzavřených dříve mezi jedním nebo více členskými státy a Srbskem nebo které vyplývají z dvoustranných dohod uvedených v hlavě III, jež uzavřelo Srbsko na podporu regionálního obchodu.

3. Strany v rámci Rady stabilizace a přidružení uskuteční konzultace o dohodách podle odstavců 1 a 2 tohoto článku a na vyžádání i o dalších závažných otázkách týkajících se jejich obchodní politiky vůči třetím zemím. Takové konzultace se uskuteční zejména v případě přistoupení třetí země k Evropské unii s cílem zohlednit vzájemné zájmy Společenství a Srbska uvedené v této dohodě.

Článek 40

Dumping a subvencování

1. Žádné z ustanovení v této dohodě nebrání stranám přijmout ochranná obchodní opatření podle odstavce 2 tohoto článku a článku 41.

2. Pokud jedna ze smluvních stran zjistí, že v obchodu s druhou stranou dochází k dumpingu nebo napadnutelnému subvencování, může přijmout vhodná protiopatření v souladu s Dohodou WTO o provádění článku VI dohody GATT z roku 1994 nebo s Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a se svými souvisejícími vnitrostátními právními předpisy.

Článek 41

Ochranná ustanovení

1. Ustanovení článku XIX dohody GATT z roku 1994 a Dohody WTO o ochranných opatřeních jsou použitelná mezi stranami.

2. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, dováží-li se produkt jedné strany na území druhé strany v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že působí nebo může způsobit:

a) vážnou újmu domácímu průmyslu s podobnými nebo přímo konkurujícími produkty na území dovážející strany, nebo

b) vážné narušení některého hospodářského odvětví nebo obtíže, které by mohly vyústit ve vážné zhoršení hospodářské situace některého regionu dovážející strany,

může dovážející strana přijmout vhodná dvoustranná ochranná opatření za podmínek a v souladu s postupy podle tohoto článku.

3. Dvoustranná ochranná opatření zaměřená na dovozy z druhé strany nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné k odstranění problémů podle odstavce 2, které byly způsobeny použitím této dohody. Přijatá ochranná opatření by měla spočívat v pozastavení zvyšování nebo snižování rozsahu preferencí stanovených v této dohodě pro dané produkty až do maximální výše odpovídající základnímu clu uvedenému v čl. 18 odst. 4 písm. a) a b) a odst. 5 pro stejný produkt. Taková opatření obsahují jasnou formulaci o postupném zrušení těchto opatření nejpozději ke konci stanoveného období a nesmí se přijímat na dobu delší než dva roky.

Za krajně výjimečných okolností lze opatření prodloužit o další období nepřesahující dva roky. Pro dovoz produktu, na který se dříve vztahovala tato opatření, se dvoustranná ochranná opatření nepoužijí po dobu, jež se rovná době, po kterou bylo toto opatření již dříve používáno, a to za předpokladu, že období, kdy se opatření nepoužije, činí nejméně dva roky od zrušení předchozích opatření.

4. V případech uvedených v tomto článku, před přijetím opatření v něm stanovených, nebo co nejdříve v případech podle odst. 5 písm. b), předloží Společenství či Srbsko Radě stabilizace a přidružení všechny podstatné údaje potřebné k důkladnému posouzení situace, aby bylo možno najít řešení přijatelné pro obě strany.

5. Při uplatňování odstavců 1, 2, 3 a 4 se použijí tato ustanovení:

a) o obtížích vzniklých na základě situace podle tohoto článku je neprodleně informována Rada stabilizace a přidružení, která je posoudí a může přijmout rozhodnutí potřebná pro jejich odstranění.

Nepřijme-li Rada stabilizace a přidružení nebo vyvážející strana rozhodnutí, které tyto obtíže odstraní, nebo není-li dosaženo jiného uspokojivého řešení do 30 dnů od předložení případu Radě stabilizace a přidružení, může dovážející strana přijmout vhodná opatření pro odstranění těchto obtíží v souladu s tímto článkem. Při výběru ochranných opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody. Ochranná opatření uplatněná v souladu s článkem XIX dohody GATT z roku 1994 a s Dohodou WTO o ochranných opatřeních zachovají úroveň/rozsah preference přiznané podle této dohody;

b) v případech, kdy je v důsledku výjimečných a naléhavých okolností, které vyžadují okamžitá opatření, znemožněno předběžné informování nebo přezkoumání, může dotyčná strana v situacích uvedených v tomto článku neprodleně uplatnit předběžná opatření potřebná k nápravě této situace a neprodleně o nich informuje druhou stranu.

Ochranná opatření se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a jsou předmětem pravidelných konzultací v rámci tohoto orgánu, zejména za účelem stanovení harmonogramu jejich zrušení v co nejkratší lhůtě, kterou umožní okolnosti.

6. Zavede-li Společenství nebo Srbsko pro dovoz produktů, jež mohou způsobit obtíže podle tohoto článku, správní postup, jehož cílem je rychlé poskytování informací o vývoji obchodní výměny, informuje o tom druhou stranu.

Článek 42

Ustanovení pro případ nedostatku

1. V případech, kdy provádění ustanovení této hlavy vede ke:

a) kritickému nedostatku potravin nebo jiných produktů důležitých pro vyvážející stranu nebo k hrozbě takového nedostatku, nebo

b) zpětnému vývozu do třetí země v případě produktu, proti kterému uplatňuje vyvážející strana množstevní omezení vývozu, vývozní cla či opatření nebo poplatky s rovnocenným účinkem, a kdy výše uvedené situace působí nebo pravděpodobně způsobí závažné obtíže vyvážející straně,

může tato strana přijmout vhodná opatření za podmínek a v souladu s postupy podle tohoto článku.

2. Při výběru opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody. Taková opatření se nepoužívají způsobem, který by tam, kde platí rovné podmínky, představoval svévolnou nebo neodůvodněnou diskriminaci nebo skryté omezování obchodu, a zrušují se, jakmile okolnosti přestanou ospravedlňovat jejich zachování.

3. Před přijetím opatření podle odstavce 1 nebo co nejdříve v případech, na které se vztahuje odstavec 4, předloží Společenství či Srbsko Radě stabilizace a přidružení všechny podstatné údaje, aby bylo možno najít řešení přijatelné pro obě strany. Strany se mohou v Radě stabilizace a přidružení dohodnout na jakýchkoli opatřeních potřebných pro odstranění obtíží. Není-li do 30 dnů od předložení případu Radě stabilizace a přidružení dosaženo dohody, může vyvážející strana použít při vývozu dotčeného produktu opatření podle tohoto článku.

4. V případech, kdy je v důsledku výjimečných a naléhavých okolností, které vyžadují okamžitá opatření, znemožněno předběžné oznámení nebo přezkoumání, může Společenství či Srbsko neprodleně uplatnit preventivní opatření nezbytná pro řešení situace a neprodleně o nich informuje druhou stranu.

5. Jakákoli opatření podle tohoto článku se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a jsou předmětem pravidelných konzultací v rámci tohoto orgánu, zejména za účelem stanovení harmonogramu jejich odstranění v co nejkratší lhůtě, kterou umožní okolnosti.

Článek 43

Státní monopoly

Srbsko postupně upraví státní monopoly obchodní povahy tak, aby bylo zajištěno, že do tří let ode dne vstupu této dohody v platnost bude vyloučena jakákoli diskriminace mezi státními příslušníky členských států Evropské unie a Srbska, pokud jde o obchodní podmínky a uvádění zboží na trh.

Článek 44

Pravidla původu

Není-li v této dohodě stanoveno jinak, stanoví protokol 3 pravidla původu pro uplatňování ustanovení této dohody.

Článek 45

Přípustná omezení

Touto dohodou nejsou vyloučeny zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí, ochranou zdraví a života zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního bohatství s uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotou, ochranou duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, nebo opatření týkající se zlata a stříbra. Tyto zákazy nebo omezení však nesmí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu mezi stranami.

Článek 46

Neposkytnutí správní spolupráce

1. Strany souhlasí s tím, že pro provedení a kontrolu preferenčního zacházení přiznaného podle této hlavy je nezbytná správní spolupráce, a zdůrazňují svůj závazek bojovat proti nesrovnalostem a podvodům v celní oblasti a v souvisejících oblastech.

2. Pokud jedna ze stran na základě objektivních informací zjistí, že nebyla poskytnuta správní spolupráce nebo že došlo k nesrovnalostem nebo podvodu podle této hlavy, může dotčená strana v souladu s tímto článkem dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčenými produkty.

3. Pro účely tohoto článku se za neposkytnutí správní spolupráce považuje mimo jiné toto:

a) opakované nedodržení povinnosti ověřit status původu dotčeného produktu;

b) opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zdržování následného ověření dokladu o původu zboží nebo sdělení výsledků tohoto ověření;

c) opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zdržování udělení povolení k provedení kontroly v rámci správní spolupráce za účelem ověření pravosti dokladů nebo správnosti údajů důležitých pro přiznání daného preferenčního zacházení.

Pro účely tohoto článku se může jednat o nesrovnalosti nebo podvod mimo jiné v případě, že bez uspokojivého vysvětlení dojde k rychlému nárůstu dovozu zboží, který překračuje obvyklou úroveň výrobní a vývozní kapacity druhé strany a souvisí s objektivními informacemi týkajícími se nesrovnalostí nebo podvodu.

4. Dočasné pozastavení lze uplatnit, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) strana, která zjistila na základě objektivních informací, že nebyla poskytnuta správní spolupráce nebo že došlo k nesrovnalostem nebo podvodu, oznámí své zjištění společně s objektivními informacemi bez zbytečného odkladu Výboru pro stabilizaci a přidružení a zahájí na základě všech příslušných informací a objektivních zjištění konzultace s Výborem pro stabilizaci a přidružení s cílem dosáhnout řešení přijatelného pro obě strany;

b) pokud strany zahájily výše uvedené konzultace v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení a nepodařilo se jim dohodnout na přijatelném řešení do tří měsíců od oznámení, může dotčená strana dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčenými produkty. Toto dočasné pozastavení se bez zbytečného odkladu oznámí Výboru pro stabilizaci a přidružení;

c) dočasná pozastavení podle tohoto článku se omezí pouze na případy, kdy jsou nezbytně nutná k ochraně finančních zájmů dotčené smluvní strany. Jejich délka nepřesáhne dobu šesti měsíců, kterou lze obnovit. Dočasná pozastavení se neprodleně po jejich přijetí oznámí Výboru stabilizace a přidružení. Budou předmětem pravidelných konzultací v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení, zejména za účelem jejich ukončení, jakmile přestanou existovat podmínky pro jejich uplatňování.

5. Současně s oznámením Výboru pro stabilizaci a přidružení podle odst. 4 písm. a) tohoto článku zveřejní dotčená strana oznámení pro dovozce ve své sbírce právních předpisů. Toto oznámení by mělo ve vztahu k dotčenému výrobku obsahovat sdělení, že na základě objektivních informací byly zjištěny nedostatky při poskytování správní spolupráce nebo nesrovnalosti nebo podvod.

Článek 47

Pokud se příslušné orgány při řádné správě preferenčního systému vývozu, a zejména při uplatňování ustanovení protokolu 3 této dohody zmýlí a tato chyba má dopady na dovozní cla, může strana, která je těmito dopady dotčena, požádat Radu stabilizace a přidružení, aby prozkoumala možnosti přijetí všech vhodných opatření za účelem vyřešení této situace.

Článek 48

Uplatňováním této dohody není dotčeno uplatňování právních předpisů Společenství na Kanárské ostrovy.

HLAVA V

POHYB PRACOVNÍKŮ, USAZOVÁNÍ, POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB, POHYB KAPITÁLU

KAPITOLA I

Pohyb pracovníků

Článek 49

1. S výhradou podmínek a úprav platných v jednotlivých členských státech:

a) zacházení poskytované pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky Srbska, kteří jsou legálně zaměstnáni na území členského státu, je prosté jakékoliv diskriminace založené na státní příslušnosti, pokud se týká pracovních podmínek, odměňování nebo propouštění v porovnání s vlastními státními příslušníky tohoto členského státu;

b) pro pracovníka, který je legálně zaměstnán na území členského státu, s výjimkou sezónních pracovníků a pracovníků, na něž se vztahují dvoustranné dohody ve smyslu článku 50, pokud tyto dohody nestanoví jinak, platí, že jeho manžel nebo manželka a děti, kteří legálně trvale pobývají s pracovníkem na území členského státu, mají přístup na pracovní trh tohoto členského státu po dobu povoleného pracovního pobytu tohoto pracovníka.

2. Srbsko poskytne, s výhradou svých vnitrostátních podmínek a úprav, zacházení uvedené v odstavci 1 pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky některého členského státu a jsou legálně zaměstnáni na jejím území, jakož i jejich manželovi nebo manželce a dětem, kteří legálně trvale pobývají v Srbsku.

Článek 50

1. S ohledem na situaci na trhu pracovních sil v členských státech, podle jeho právních předpisů a s ohledem na pravidla, jež v tomto členském státě platí v oblasti pohybu pracovníků:

a) stávající prostředky přístupu k zaměstnání pro srbské pracovníky poskytované členskými státy na základě dvoustranných dohod by měly být zachovány a, bude-li to možné, zlepšeny

b) ostatní členské státy zváží možnost uzavřít podobné dohody.

2. Rada stabilizace a přidružení posoudí po třech letech poskytnutí dalších zlepšení včetně prostředků přístupu k odborné přípravě, v souladu s pravidly a postupy platnými v členských státech a se zřetelem k situaci na trhu pracovních sil v členských státech a ve Společenství

Článek 51

1. Budou stanovena pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení pracovníků, kteří jsou státními příslušníky Srbska a jsou legálně zaměstnáni na území členského státu, a jejich rodinných příslušníků, kteří tam legálně trvale pobývají. Za tímto účelem se rozhodnutím Rady stabilizace a přidružení, které by nemělo mít vliv na práva a povinnosti vyplývající z dvoustranných dohod, pokud tyto dohody stanoví výhodnější zacházení, přijme tato úprava:

a) veškeré doby pojištění, zaměstnání nebo trvalého pobytu, kteří tito pracovníci získají v různých členských státech, se pro účely výplaty důchodů a dávek starobních a invalidních pro případ smrti a pro účely zdravotní péče pro tyto pracovníky a jejich rodinné příslušníky sčítají;

b) jakékoliv důchody nebo dávky starobní, pro případ smrti, v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nebo z nich vyplývající invalidity, s výjimkou nepříspěvkových dávek, jsou volně převoditelné podle kurzu použitelného podle právních předpisů dlužného členského státu nebo států;

c) dotyční pracovníci dostávají rodinné dávky pro své rodinné příslušníky uvedené výše.

2. Srbsko poskytne pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky členského státu a jsou legálně zaměstnáni na jeho území, a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam legálně trvale pobývají, zacházení podobné tomu, jež je uvedeno v písmenu b) a c) odstavce 1.

KAPITOLA II

Usazování

Článek 52

Definice

Pro účely této dohody se:

a) „ společností Společenství “ nebo „ srbskou společností “ rozumí společnost, která byla založena v souladu s právními předpisy členského státu nebo Srbska a která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání na území Společenství nebo Srbska. Pokud však společnost založená v souladu s právními předpisy členského státu nebo Srbska má na území Společenství nebo Srbska pouze své sídlo, považuje se taková společnost za společnost Společenství nebo srbskou společnost, pokud má její činnost skutečnou a nepřetržitou vazbu na hospodářství jedné z členských zemí nebo Srbska;

b) „ dceřinou společností “ rozumí společnost, která je skutečně ovládána jinou společnost;

c) „ pobočkou “ společnosti rozumí provozovna, která nemá právní subjektivitu, budí dojem trvalosti, např. jako rozšíření mateřského subjektu, má své vedení a je materiálně vybavena pro sjednávání obchodů se třetími stranami, takže tyto strany, ačkoli vědí, že v případě potřeby existuje právní vazba s mateřským subjektem, jehož správní ústředí se nachází v zahraničí, nemusejí jednat přímo s tímto mateřským subjektem, ale mohou uzavírat obchodní transakce v provozovně, která je rozšířením mateřského subjektu;

d) „ usazováním “ rozumí:

i) pokud jde o státní příslušníky, právo vykonávat ekonomickou činnost jako osoby samostatně výdělečně činné a zakládat podniky, zvláště společnosti, které skutečně ovládají. Samostatně výdělečná činnost a podnikání nezahrnuje hledání nebo přijímání zaměstnání na trhu práce ani právo na přístup na trh práce druhé strany. Tato kapitola se nevztahuje na osoby, které nejsou výlučně osobami samostatně výdělečně činnými;

ii) pokud jde o společnosti Společenství nebo srbské společnosti, právo vykonávat ekonomické činnosti prostřednictvím zakládání dceřiných společností a poboček v Srbsku nebo ve Společenství;

e) „ činností “ rozumí provozování ekonomických činností;

f) „ ekonomickými činnostmi “ rozumějí zejména činnosti průmyslové, obchodní a odborné povahy a řemesla;

g) „ příslušníkem Společenství “ nebo „ státním příslušníkem Srbska “ rozumí fyzická osoba, která je státním příslušníkem některého z členských států nebo Srbska;

Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, včetně kombinované dopravy zahrnující úsek na moři, příslušníci Společenství nebo státní příslušníci Srbska usazení mimo Společenství nebo Srbsko a společnosti provozující lodní dopravu usazené mimo Společenství nebo Srbsko a ovládané příslušníky Společenství nebo srbskými státními příslušníky rovněž požívají výhod ustanovení této kapitoly a kapitoly III, pokud jsou jejich plavidla registrována v tomto členském státě nebo v Srbsku, v souladu s jejich příslušnými právními předpisy;

h) „ finančními službami “ rozumí činnosti popsané v příloze VI. Rada stabilizace a přidružení může rozsah této přílohy rozšířit nebo změnit.

Článek 53

1. Srbsko usnadní společnostem a státním příslušníkům Společenství zahajování činnosti na svém území. Za tím účelem Srbsko ode dne vstupu této dohody v platnost poskytuje:

a) pokud jde o usazování společností Společenství na území Srbska, zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované vlastním společnostem nebo společnostem třetích zemí, podle toho, co je výhodnější, a

b) pokud jde o činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství poté, co se usadí v Srbsku, zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované vlastním společnostem a pobočkám či dceřiným společnostem a pobočkám společností třetích zemí, podle toho, co je výhodnější.

2. Ode dne vstupu této dohody v platnost poskytuje Společenství a jeho členské státy:

a) pokud jde o usazování srbských společností, zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované členskými státy vlastním společnostem nebo společnostem třetích zemí, podle toho, co je výhodnější, a

b) pokud jde o činnost dceřiných společností a poboček srbských společností poté, co se usadí na jeho území, zacházení, které není méně výhodné, než je zacházení poskytované členskými státy vlastním společnostem nebo pobočkám či dceřiným společnostem a pobočkám společností třetích zemí usazeným na jejich území, podle toho, co je výhodnější.

3. Strany nepřijmou žádná nová pravidla nebo opatření, která zavádějí diskriminaci, pokud jde o usazování nebo o činnost společností některé ze stran již usazené na jejich území, ve srovnání se svými vlastními společnostmi.

4. Čtyři roky po vstupu této dohody v platnost Rada stabilizace a přidružení stanoví pravidla pro rozšíření výše uvedených ustanovení o usazování příslušníků Společenství a státních příslušníků Srbska za účelem vykonávání ekonomické činnosti jako osoby samostatně výdělečně činné.

5. Bez ohledu na ustanovení tohoto článku:

a) dceřiné společnosti a pobočky společností Společenství mají právo od vstupu této dohody v platnost používat a pronajímat nemovitosti v Srbsku;

b) dceřiné společnosti společností Společenství mají od vstupu této dohody v platnost právo nabývat a užívat majetková práva k nemovitostem jako srbské společnosti a pokud jde o veřejný majetek nebo majetek obecného veřejného zájmu, mají stejná práva jako srbské společnosti, jsou-li tato práva nezbytná k výkonu ekonomických činností, pro než jsou založeny;

c) čtyři roky po vstupu této dohody v platnost přezkoumá Rada stabilizace a přidružení možnost rozšíření práv uvedených v písmeni b) na pobočky společností Společenství.

Článek 54

1. S výhradou ustanovení článku 56, s výjimkou finančních služeb popsaných v příloze VI, může každá strana přijmout úpravu usazování a činnost společností a státních příslušníků na svém území do té míry, pokud tato úprava nediskriminuje společnosti a státní příslušníky druhé strany ve srovnání s jejími vlastními společnostmi a státními příslušníky.

2. Pokud jde o finanční služby, bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této dohody není dotčeno právo stran přijímat obezřetnostní opatření, včetně opatření na ochranu investorů, vkladatelů, pojištěnců nebo fiduciářů, nebo opatření, která mají zajistit integritu a stabilitu finančního systému. Strany tato opatření nepoužijí jako záminku k nedodržování povinností podle této dohody.

3. Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tím způsobem, že stanoví povinnost kterékoli ze stran zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoliv důvěrné informace nebo informace o vlastnictví, které mají veřejné subjekty k dispozici.

Článek 55

1. Aniž jsou dotčena ustanovení obsažená v Mnohostranné dohodě o vytvoření Společného evropského leteckého prostoru ( 1 ) (dále jen „ECAA“), která stanoví jinak, nepoužije se tato kapitola na služby v letecké dopravě, vnitrozemské vodní dopravě a námořní kabotážní dopravě.

2. Rada stabilizace a přidružení může vydávat doporučení ke zlepšení usazování a činností v oblastech uvedených v odstavci 1.

Článek 56

1. Ustanovení článků 53 a 54 nebrání stranám použít zvláštní pravidla ohledně zřizování a provozování poboček společností druhé strany na svém území v případě, že nejsou zapsány v obchodním rejstříku první strany, pokud jsou tato pravidla odůvodněna právními nebo technickými rozdíly mezi takovými pobočkami a obchodními zastoupeními ve srovnání s pobočkami a obchodními zastoupeními společností zapsaných v obchodním rejstříku na jejím území, nebo pokud jsou v případě finančních služeb odůvodněna obezřetnostními požadavky.

2. Rozdíl v zacházení nepřesáhne rámec toho, co je nezbytně nutné v důsledku takových právních nebo technických rozdílů, nebo v případě finančních služeb z důvodů obezřetnosti.

Článek 57

S cílem usnadnit příslušníkům Společenství a státním příslušníkům Srbska zahájení a vykonávání regulovaných odborných činností v Srbsku nebo ve Společenství Rada stabilizace a přidružení posoudí, jaké kroky je nutné učinit pro vzájemné uznávání kvalifikací. Za tím účelem může přijmout veškerá nezbytná opatření.

Článek 58

1. Společnost Společenství usazená na území Srbska nebo srbská společnost usazená ve Společenství je oprávněna zaměstnávat nebo prostřednictvím jedné ze svých dceřiných společností nebo poboček na území Republiky Srbsko nebo na území Společenství v souladu s platnými právními předpisy hostitelské země nechat zaměstnávat zaměstnance, kteří jsou státními příslušníky Republiky Srbsko nebo členských států, na území Republiky Srbsko nebo Společenství, pokud jsou tito zaměstnanci klíčovými zaměstnanci ve smyslu odstavce 2 a jsou zaměstnáváni výlučně společnostmi, jejich dceřinými společnostmi nebo pobočkami. Povolení k pobytu a pracovní povolení těchto zaměstnanců se vztahuje pouze na dobu výkonu tohoto zaměstnání.

2. Klíčovými zaměstnanci výše uvedených společností (dále jen „organizace“) jsou „osoby převedené v rámci společnosti“, jak je definováno v písmenu c) tohoto odstavce, a které náležejí do následujících kategorií, pod podmínkou, že organizace je právnickou osobou a že dotčené osoby byly touto organizací zaměstnány nebo byly společníky (jinými než většinovými podílníky) této organizace alespoň po dobu jednoho roku před tímto převedením:

a) vedoucí pracovníci organizace, kteří především řídí podnik a kteří jsou pod obecným dohledem a vedením zejména představenstva či podílníků, a jejichž úkoly zahrnují:

i) řízení při vytváření oddělení nebo útvaru podniku,

ii) dohled nad prací a řízení práce ostatních kontrolních, odborných nebo vedoucích zaměstnanců,

iii) osobní oprávnění přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat jejich přijetí a propuštění a přijímání jiných opatření ohledně zaměstnanců,

b) osoby pracující v organizaci, které mají výjimečné znalosti, jež jsou nezbytné pro služby, výzkumné zařízení, technologii nebo řízení podniku. Zhodnocení těchto znalostí může zahrnovat kromě specifických znalostí pro podnik také vysokou úroveň kvalifikace související s druhem práce nebo obchodu, které vyžadují zvláštní technické znalosti, včetně příslušnosti k akreditované profesi;

c) „ osobou převedenou v rámci společnosti “ se rozumí fyzická osoba, která pracuje v organizaci na území strany a která je dočasně převedena v souvislosti s výkonem ekonomických činností na území druhé strany; dotčená organizace musí mít hlavní místo podnikání na území smluvní strany a převedení se musí uskutečnit do podniku (pobočky, dceřiné společnosti) této organizace, jenž skutečně provádí podobné ekonomické činnosti na území druhé smluvní strany.

3. Vstup a dočasná přítomnost státních příslušníků Srbska a příslušníků Společenství na území Společenství nebo Srbska se povolí, pokud jsou tito zástupci společností osobami pracujícími ve společnosti ve vedoucí pozici, jak je definováno v odst. 2 písm. a), a odpovídají za založení dceřiné společnosti nebo pobočky srbské společnosti ve Společenství nebo dceřiné společnosti nebo pobočky společnosti Společenství v Srbsku, pokud:

a) tito zástupci nejsou zapojeni do přímého prodeje nebo poskytování služeb, a nedostávají odměnu ze zdrojů v hostitelské zemi;

b) společnost má své hlavní místo podnikání mimo Společenství nebo Srbsko a nemá jiného zástupce, kancelář, pobočku nebo dceřinou společnost v tomto členském státě nebo v Srbsku.

KAPITOLA III

Poskytování služeb

Článek 59

1. Společenství a Srbsko se v souladu s následujícími ustanoveními zavazují podniknout kroky nezbytné k tomu, aby bylo společnostem Společenství, srbským společnostem nebo příslušníkům Společenství nebo státním příslušníkům Srbska, usazeným na území strany, která není totožná se stranou osoby, pro niž jsou služby určeny, postupně povoleno poskytovat služby.

2. Ve shodě s liberalizačním procesem uvedeným v odstavci 1 umožní strany dočasný pohyb fyzických osob, které poskytují služby, nebo které jsou zaměstnávány poskytovatelem služeb jako klíčový personál podle článku 58, včetně fyzických osob, které jsou zástupci společnosti Společenství nebo srbské společnosti nebo příslušníka Společenství nebo státního příslušníka Srbska a usilují o dočasný vstup za účelem jednání o prodeji služeb nebo sjednání dohody o prodeji služeb pro tohoto poskytovatele služeb, kde tito zástupci nejsou sami zapojeni do přímého prodeje nebo do poskytování služeb veřejnosti.

3. Po čtyřech letech Rada stabilizace a přidružení přijme opatření nezbytná k postupnému provádění ustanovení odstavce 1. Přitom se vezme v úvahu pokrok dosažený stranami ve sbližování jejich právních předpisů.

Článek 60

1. Strany nepřijmou žádná opatření ani nezahájí žádnou činnost, která by učinila podmínky poskytování služeb příslušníky nebo společnostmi Společenství nebo státními příslušníky nebo společnostmi Srbska usazenými na území strany, která není totožná se stranou osoby, pro niž jsou služby určeny, podstatně více omezujícími, než byly v den předcházející vstupu této dohody v platnost.

2. Pokud se jedna strana domnívá, že opatření zavedená druhou stranou po vstupu této dohody v platnost vyústí v situaci, která je podstatně více omezující, pokud jde o poskytování služeb, ve srovnání se situací, která předcházela datu vstupu této dohody v platnost, může tato strana požádat druhou stranu o zahájení konzultací.

Článek 61

Pokud jde o poskytování dopravních služeb mezi Společenstvím a Srbskem, použijí se tato ustanovení:

1. Pokud jde o vnitrozemskou dopravu, pravidla pro vztahy mezi stranami stanovuje protokol 4, zejména s cílem zajistit neomezený silniční tranzitní provoz přes Srbsko a Společenství jako celek, účinné uplatňování zásady nediskriminace a postupnou harmonizaci srbských právních předpisů v oblasti dopravy s právními předpisy Společenství.

2. Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, zavazují se strany účinně uplatňovat zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trh a k mezinárodní námořní dopravě na obchodním základě a dodržování mezinárodních a evropských závazků v oblasti ochrany, bezpečnosti a životního prostředí.

Strany potvrzují svůj závazek ve prospěch volné hospodářské soutěže, která je základním rysem mezinárodní námořní dopravy.

3. Při uplatňování zásad uvedených v odstavci 2 strany:

a) nezačlení ustanovení o sdílení nákladu do budoucích dvoustranných dohod s třetím zeměmi;

b) dnem vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodnou dodávku služeb v mezinárodní námořní dopravě;

c) každá ze stran mimo jiné poskytne lodím provozovaným státními příslušníky nebo společnostmi druhé strany zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované svým vlastním lodím, pokud jde o přístup do přístavů otevřených pro mezinárodní obchod, využívání infrastruktury a pomocných námořních služeb v přístavech, jakož i související poplatky, celní služby a přidělování kotvišť a zařízení pro nakládku a vykládku.

4. S cílem zajišťovat koordinovaný rozvoj a postupnou liberalizaci dopravy mezi stranami, přizpůsobenou jejich vzájemným obchodním potřebám, se podmínky vzájemného přístupu na trh letecké dopravy řeší prostřednictvím ECAA.

5. Před uzavřením ECAA nepřijmou strany žádná opatření nebo akce, které by byly více omezující nebo diskriminační než situace v den předcházející dni vstupu této dohody v platnost;

6. Srbsko přizpůsobí své právní předpisy včetně správních, technických a ostatních pravidel právním předpisům Společenství právě platným v oblasti letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy do té míry, do jaké to poslouží cílům liberalizace a vzájemného přístupu na trhy stran a usnadní pohyb osob a zboží.

7. V souladu se společným pokrokem při dosahování cílů této kapitoly Rada stabilizace a přidružení posoudí způsoby vytváření podmínek nezbytných pro zlepšování svobody poskytování leteckých, vnitrozemských pozemních a vodních dopravních služeb.

KAPITOLA IV

Běžné platby a pohyb kapitálu

Článek 62

Strany se zavazují, že povolí veškeré platby a převody na běžném účtu platební bilance ve volně směnitelné měně mezi Společenstvím a Srbskem v souladu s ustanoveními článku VIII dohody o Mezinárodním měnovém fondu.

Článek 63

1. Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu a finanční operace platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost zajistí strany volný pohyb kapitálu týkajícího se přímých investic uskutečněných ve společnostech, které byly založeny v souladu s právními předpisy hostitelské země a investic uskutečněných v souladu s kapitolou II hlavy V, jakož i likvidaci nebo repatriaci těchto investic a veškerého zisku, který z nich pochází.

2. Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu a finanční operace platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost strany zajistí volný pohyb kapitálu týkající se úvěrů spojených s obchodními transakcemi nebo poskytováním služeb, kterého se účastní rezident jedné ze stran, a půjček a finančních úvěrů s dobou splatnosti nad jeden rok.

3. Od vstupu této dohody v platnost Srbsko s plným a účelným využitím svých stávajících postupů umožní státním příslušníkům členských států Evropské unie oprávněně nabývat nemovitý majetek v Srbsku. Do čtyř let od vstupu této dohody v platnost Srbsko postupně přizpůsobí své právní předpisy týkající se nabývání nemovitého majetku státními příslušníky členských států Evropské unie na svém území tak, aby jim ve srovnání s vlastními státními příslušníky zajistilo stejné zacházení.

4. Do čtyř let po vstupu této dohody v platnost Společenství a Srbsko rovněž zajistí volný pohyb kapitálu spojený s portfoliovými investicemi, finančními půjčkami a úvěry s dobou splatnosti kratší než jeden rok.

5. Aniž je dotčen odstavec 1, strany nezavedou nová omezení v souvislosti s pohybem kapitálu a běžnými platbami mezi rezidenty Společenství a Srbska a nezpřísní stávající úpravy.

6. Aniž jsou dotčeny článek 62 a tento článek, v případech, kdy za výjimečných okolností pohyb kapitálu mezi Společenstvím a Srbskem působí nebo by mohl způsobit vážné obtíže pro fungování politiky směnných kurzů nebo měnové politiky ve Společenství nebo v Srbsku, může Společenství nebo Srbsko přijmout ochranná opatření ohledně pohybů kapitálu mezi Společenstvím a Srbskem na dobu nejvýše šest měsíců, pokud jsou tato opatření bezpodmínečně nutná.

7. Nic z výše uvedených ustanovení nesmí být použito tak, aby byla omezena práva hospodářských subjektů stran těžit z jakéhokoliv příznivějšího zacházení, které může být obsahem jakékoliv stávající dvoustranné nebo mnohostranné dohody uzavřené stranami této dohody.

8. Strany uskuteční vzájemné konzultace s cílem usnadnit pohyb kapitálu mezi Společenstvím a Srbskem za účelem podpory cílů této dohody.

Článek 64

1. Během prvních čtyř let po dni vstupu této dohody v platnost Společenství a Srbsko podniknou opatření umožňující vytvoření podmínek nezbytných pro další postupné používání pravidel Společenství pro volný pohyb kapitálu.

2. Do konce čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost Rada stabilizace a přidružení stanoví pravidla pro plné provádění pravidel Společenství pro pohyb kapitálu v Srbsku.

KAPITOLA V

Obecná ustanovení

Článek 65

1. Tato hlava se použije s výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím.

2. Nepoužije se na činnosti, které jsou na území kterékoliv strany spojeny, byť i příležitostně, s výkonem veřejné moci.

Článek 66

Pro účely této hlavy nebrání žádné ustanovení této dohody stranám v používání jejich právních předpisů, které upravují vstup a pobyt, práci, pracovní podmínky, usazování fyzických osob a poskytování služeb, zejména pokud jde o udělení, prodloužení a zamítnutí povolení k pobytu za předpokladu, že je nebudou používat takovým způsobem, aby omezily nebo odstranily výhody vzniklé kterékoli straně na základě určitého ustanovení této dohody. Tímto ustanovením není dotčeno provádění článku 65.

Článek 67

Na společnosti, které jsou kontrolovány a výhradně vlastněny společně srbskými společnostmi nebo srbskými státními příslušníky a společnostmi nebo příslušníky Společenství, se rovněž vztahuje tato hlava.

Článek 68

1. Zacházení spojené s doložkou nejvyšších výhod poskytované v souladu s touto hlavou se nevztahuje na daňová zvýhodnění, která strany poskytují nebo poskytnou v budoucnosti na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových ujednání.

2. Tuto hlavu nelze vykládat tak, že by stranám bránila přijímat nebo vynucovat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti, podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění a jiných daňových ujednání nebo domácích finančních předpisů.

3. Tuto hlavu nelze vykládat tak, že by členským státům nebo Srbsku při provádění příslušných ustanovení jejich finančních právních předpisů bránila rozlišovat mezi daňovými poplatníky, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, zejména pokud jde o jejich bydliště.

Článek 69

1. Strany se pro účely platební bilance pokud možno snaží vyhnout zavedení omezujících opatření, včetně dovozních opatření. Strana, která taková opatření přijme, předloží druhé straně co nejdříve harmonogram jejich zrušení.

2. Má-li jeden nebo více členských států nebo Srbsko vážné potíže s platební bilancí nebo hrozí-li jim tyto potíže, může Společenství nebo Srbsko přijmout v souladu s podmínkami Dohody o WTO omezující opatření, včetně dovozních opatření, která mají omezenou dobu trvání a nesmí přesahovat rámec nezbytný pro vyřešení platební bilance. Společenství či Srbsko o tom ihned informuje druhou stranu.

3. Žádná omezující opatření se neuplatní na převody související s investicemi, a zejména na repatriaci investovaných nebo znovu investovaných částek nebo jakýchkoli výnosů z nich.

Článek 70

Ustanovení této hlavy budou postupně přizpůsobena, zejména vzhledem k požadavkům článku V GATS.

Článek 71

Tato dohoda nebrání stranám v provádění opatření nezbytných k tomu, aby zabránily obcházení svých opatření týkajících se přístupu třetích zemí na svůj trh prostřednictvím této dohody.

HLAVA VI

SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, VYMÁHÁNÍ PRÁVA A PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Článek 72

1. Strany uznávají význam sbližování stávajících právních předpisů v Srbsku s příslušnými právními předpisy Společenství a jejich účinného provádění. Srbsko vyvine úsilí, aby zajistilo, že se jeho stávající a budoucí právní předpisy postupně stanou slučitelnými s acquis Společenství. Srbsko zajistí řádné provádění a vynucování stávajících a budoucích právních předpisů.

2. Toto sbližování začne dnem podpisu dohody a do konce přechodného období stanoveného v článku 8 této dohody se postupně rozšíří na všechny prvky acquis Společenství zmíněné v této dohodě.

3. V počáteční etapě se sbližování zaměří zejména na určité základní prvky acquis vnitřního trhu, oblast práva, svobody a bezpečnosti a na další oblasti související s obchodem. V další fázi se Srbsko zaměří na zbývající části acquis.

Sbližování bude prováděno na základě programu, na kterém se dohodnou Evropská komise a Srbsko.

4. Srbsko po dohodě s Evropskou komisí rovněž stanoví pravidla pro sledování sbližování právních předpisů a opatření k vynucování práva, jež mají být přijata.

Článek 73

Hospodářská soutěž a ostatní hospodářská ustanovení

1. Neslučitelné s náležitým fungováním této dohody, mohou-li ovlivnit obchod mezi Společenstvím a Srbskem, jsou:

i) veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání podniků ve vzájemné shodě, jejichž cílem či výsledkem je znemožnění, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;

ii) zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Společenství nebo Srbska jako celku nebo na jeho podstatné části;

iii) každá státní podpora, která narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž zvýhodňováním některých podniků nebo produktů.

2. Jakékoli postupy, které jsou v rozporu s tímto článkem, se posuzují na základě kritérií vyplývajících z používání pravidel hospodářské soutěže platných ve Společenství, zejména z článků 81, 82, 86 a 87 Smlouvy o založení ES a výkladových nástrojů přijatých orgány Společenství.

3. Strany zajistí, aby byl určen funkčně nezávislý veřejný orgán vybavený oprávněním pro úplné provádění odst. 1 bodů i) a ii) tohoto článku s ohledem na soukromé a státní podniky a podniky se zvláštním oprávněním.

4. Srbsko ustaví do jednoho roku ode dne vstupu této dohody v platnost funkčně nezávislý veřejný orgán vybavený oprávněním pro úplné provádění odst. 1 bodu iii). Tento orgán bude mít mimo jiné oprávnění pro schvalování programů státní podpory a individuálních podpor v souladu s odstavcem 2 a oprávnění nařídit vrácení státní podpory, která byla poskytnuta nezákonně.

5. Společenství na jedné straně a Srbsko na straně druhé zajistí transparentnost v oblasti státní podpory mimo jiné tím, že druhé straně poskytnou každoročně pravidelnou zprávu nebo podobný dokument, který odpovídá metodice a struktuře sledování státních podpor ve Společenství. Na žádost jedné strany poskytne druhá strana informace o jednotlivých případech státní podpory.

6. Srbsko sestaví celkový přehled programů podpory zřízených před ustavením orgánu podle odstavce 4 a přizpůsobí tyto programy podpory kritériím uvedeným v odstavci 2 tohoto článku nejpozději do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

7.

a) Pro účely provádění odst. 1 bodu iii) strany uznávají, že v prvních pěti letech po vstupu této dohody v platnost se státní podpory udělené Srbskem posuzují s ohledem na skutečnost, že se Srbsko považuje za oblast shodnou s oblastmi Společenství podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení ES.

b) Do čtyř let od vstupu této dohody v platnost Srbsko předloží Evropské komisi údaje o svém HDP na obyvatele, harmonizované na úrovni NUTS II. Orgán podle odstavce 4 a Evropská komise poté společně zhodnotí způsobilost srbských regionů a maximální výši podpory ve vztahu k této způsobilosti, aby bylo možné na základě příslušných pokynů Společenství vytvořit mapu poskytování regionální podpory.

8. V protokolu 5 jsou uvedena pravidla ke státní podpoře v ocelářském průmyslu. Protokol stanoví pravidla použitelná v případě udělení podpory ocelářskému průmyslu na restrukturalizaci. Zdůrazní výjimečnou povahu takové podpory a skutečnost, že tato podpora bude časově omezena a vázána na snížení kapacity v rámci programů proveditelnosti.

9. Pokud jde o produkty uvedené v kapitole II hlavy IV:

a) odst. 1 bod iii) se nepoužije;

b) veškeré postupy, které jsou v rozporu s odst. 1 bodem i), se posuzují podle kritérií stanovených Společenstvím na základě článků 36 a 37 Smlouvy o založení ES a zvláštních nástrojů Společenství přijatých na tomto základě.

10. Považuje-li jedna ze stran určitý postup za neslučitelný s podmínkami odstavce 1, může po konzultaci v rámci Rady stabilizace a přidružení nebo třicet pracovních dnů po podání žádosti o tyto konzultace přijmout vhodná opatření.

Tento článek se nijak nedotýká ani neovlivňuje přijímání vyrovnávacích opatření Společenstvím nebo Srbskem v souladu s GATT z roku 1994 a Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nebo souvisejícími vnitřními právními předpisy.

Článek 74

Podniky veřejného práva

Nejpozději do konce třetího roku po dni vstupu této dohody v platnost začne Srbsko na podniky veřejného práva a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva, uplatňovat zásady stanovené ve Smlouvě o založení ES, a zejména v článku 86.

Zvláštní práva veřejnoprávních podniků nesmí během přechodného období obsahovat možnost stanovit množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem na dovoz ze Společenství do Srbska.

Článek 75

Duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví

1. Na základě tohoto článku a přílohy VII potvrzují strany význam, který přikládají zajištění náležité a účinné ochrany a vymáhání práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost poskytnou strany společnostem a státním příslušníkům druhé strany při uznávání a ochraně duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované kterékoli třetí zemi na základě dvoustranných dohod.

3. Srbsko přijme nezbytná opatření, aby nejpozději pět let po dni vstupu této dohody v platnost zajistilo úroveň ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, která odpovídá úrovni ve Společenství, včetně účinných prostředků k prosazování těchto práv.

4. Srbsko se zavazuje, že ve výše uvedené lhůtě přistoupí k mnohostranným úmluvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedeným v příloze VII. Rada stabilizace a přidružení může Srbsku uložit, aby přistoupilo k určitým mnohostranným úmluvám v této oblasti.

5. Vzniknou-li v oblasti duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví problémy dotýkající se obchodních podmínek, jsou na žádost kterékoli ze stran neprodleně předloženy Radě stabilizace a přidružení s cílem dosáhnout vzájemně uspokojivého řešení.

Článek 76

Veřejné zakázky

1. Společenství a Srbsko pokládají za žádoucí cíl otevření výběrových řízení na veřejné zakázky na základě zásad nediskriminace a vzájemnosti, zejména podle pravidel WTO.

2. Společnostem Srbska, nehledě na to, zda jsou usazeny ve Společenství či nikoliv, se vstupem této dohody v platnost poskytne přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky ve Společenství podle pravidel Společenství pro zadávání veřejných zakázek za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem Společenství.

Výše uvedená ustanovení se vztahují rovněž na zakázky v oblasti veřejných služeb, jakmile vláda Srbska přijme právní předpisy, jež do této oblasti zavedou pravidla Společenství. Společenství však bude pravidelně přezkoumávat, zda Srbsko tyto právní předpisy skutečně zavedlo.

3. Společnostem Společenství usazeným v Srbsku podle kapitoly II hlavy V se vstupem této dohody v platnost poskytne přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky v Srbsku za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem Srbska.

4. Společnostem Společenství, které nejsou usazeny v Srbsku, se do pěti let od vstupu této dohody v platnost poskytne přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky v Srbsku podle srbského zákona o veřejných zakázkách, a to za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem Srbska.

Od vstupu této dohody v platnost Srbsko přejde od stávajícího zvýhodnění domácích hospodářských subjektů k cenovým preferencím a v průběhu 5 let je bude postupně snižovat podle tohoto harmonogramu:

— do konce druhého roku po vstupu této dohody v platnost preference nepřekročí 15 %;

— do konce třetího roku po vstupu této dohody v platnost preference nepřekročí 10 %;

— do konce čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost preference nepřekročí 5 % a

— nejpozději do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost budou preference zcela zrušeny.

5. Rada stabilizace a přidružení pravidelně přezkoumává, může-li Srbsko poskytnut přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky v Srbsku všem společnostem Společenství. Srbsko informuje ročně Radu stabilizace a přidružení o opatřeních přijatých s cílem posílit transparentnost a zajistit účinnou soudní přezkoumatelnost rozhodnutí přijatých v oblasti zadávání veřejných zakázek.

6. Pokud jde o usazování, činnost a poskytování služeb mezi Společenstvím a Srbskem, jakož i o zaměstnávání a pohyb pracovních sil související s prováděním veřejných zakázek, použijí se ustanovení článků 49 až 64.

Článek 77

Normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody

1. Srbsko přijme nezbytná opatření s cílem postupně dosáhnout shody s technickými předpisy Společenství a evropskými normalizačními a metrologickými postupy a postupy pro uznávání a posuzování shody.

2. Za tímto účelem strany povinny:

a) podporovat používání technických předpisů, evropských norem a postupů pro posuzování shody;

b) napomáhat rozvoji kvalitní infrastruktury: normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody;

c) podporovat účast Srbska na práci organizací zabývajících se normami, posuzováním shody, metrologií a podobnými funkcemi (zejména CEN, Cenelec, ETSI, EA, WELMEC, EUROMET) ( 1 );

d) případně uzavřít dohodu o posuzování shody a přijímání průmyslových výrobků poté, co bude právní rámec a příslušné procesy Srbska v dostatečném souladu s rámcem Společenství a zároveň budou k dispozici příslušné odborné znalosti.

Článek 78

Ochrana spotřebitele

Strany spolupracují s cílem sladit normy ochrany spotřebitele v Srbsku s normami Společenství. Účinná ochrana spotřebitelů je nezbytná pro zajištění správného fungování tržního hospodářství a tato ochrana závisí na rozvoji správní infrastruktury s cílem zajistit dozor nad trhem a vynucování práva v této oblasti.

Za tímto účelem a s ohledem na společné zájmy strany podpoří a zajistí:

a) politiku aktivní ochrany spotřebitele v souladu s právními předpisy Společenství, včetně nárůstu informovanosti a rozvoje nezávislých organizací;

b) harmonizaci právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele v Srbsku s předpisy, které jsou platné ve Společenství;

c) účinnou právní ochranu spotřebitelů s cílem zlepšit kvalitu spotřebního zboží a zachovat vhodné bezpečnostní normy;

d) sledování pravidel příslušnými orgány a umožnění přístupu k prostředkům právní ochrany v případě sporů;

e) výměnu informací o nebezpečných produktech.

Článek 79

Pracovní podmínky a rovné příležitosti

Srbsko postupně sladí své právní předpisy s právními předpisy Společenství v oblasti pracovních podmínek, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovných příležitostí.

HLAVA VII

SPRAVEDLNOST, SVOBODA A BEZPEČNOST

Článek 80

Posílení institucí a právního státu

Při spolupráci v oblastech spravedlnosti, svobody a bezpečnosti strany přikládají velký význam upevnění právního státu a posílení institucí na všech úrovních veřejné správy obecně, zvláště pak v oblasti vymáhání práva a výkonu spravedlnosti. Spolupráce se zaměří zejména na posílení nezávislosti soudnictví a zlepšení jeho efektivity, zlepšení práce policie a dalších donucovacích orgánů, poskytnutí odpovídající odborné přípravy a na boj proti korupci a organizované trestné činnosti.

Článek 81

Ochrana osobních údajů

Dnem vstupu této dohody v platnost Srbsko sladí své právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů s právními předpisy Společenství a dalšími evropskými a mezinárodními právními předpisy o ochraně soukromí. Srbsko ustaví jeden nebo více nezávislých kontrolních orgánů s dostatečnými finančními i lidskými zdroji s cílem účinně monitorovat a zaručovat vymáhání vnitrostátních právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů. Strany spolupracují na dosažení tohoto cíle.

Článek 82

Víza, správa hranic, azyl a migrace

Strany spolupracují v oblasti víz, hraničních kontrol, azylu a migrace a stanoví rámec spolupráce v těchto oblastech, a to i na regionální úrovni, přičemž v případě potřeby vezmou v potaz a plně využijí stávající iniciativy v této oblasti.

Spolupráce ve výše uvedených záležitostech bude založena na vzájemných konzultacích a těsné koordinaci mezi stranami a měla by zahrnovat technickou a správní pomoc pro:

a) výměnu statistik a informací o právních předpisech a postupech;

b) vypracování právních předpisů;

c) zvýšení kapacity institucí a zlepšení jejich výkonnosti;

d) odbornou přípravu personálu;

e) bezpečnost cestovních dokladů a odhalování falešných dokladů;

f) správu hranic.

Spolupráce se zaměří zejména na:

a) v oblasti azylu na provádění vnitrostátních právních předpisů tak, aby odpovídaly ustanovením Úmluvy o právním postavení uprchlíků přijaté 28. července 1951 v Ženevě a Protokolu o právním postavení uprchlíků přijatém 31. ledna 1967 v New Yorku, čímž se zajistí dodržování jak zásady nenavracení, tak i dalších práv žadatelů o azyl a uprchlíků;

b) v oblasti legální migrace na pravidla přijímání a práva a status přijatých osob. Pokud jde o migraci, strany se dohodly na rovném zacházení se státními příslušníky jiných zemí, kteří se legálně zdržují na jejich území, a na podpoře integrační politiky směřující k tomu, aby jejich práva a povinnosti byly srovnatelné s právy a povinnostmi jejich vlastních občanů.

Článek 83

Prevence a kontrola ilegálního přistěhovalectví; zpětné přebírání

1. Strany spolupracují za účelem prevence a kontroly nedovoleného přistěhovalectví. Za tímto účelem Srbsko a členské státy převezmou zpět své státní příslušníky, kteří ilegálně pobývají na území druhé strany, a souhlasí, že budou plně provádět dohodu mezi Společenstvím a Srbskem o zpětném přebírání osob a dvoustranné dohody mezi členskými státy a Srbskem, jsou-li ustanovení těchto dvoustranných dohod v souladu s ustanoveními dohody mezi Společenstvím a Srbskem o zpětném přebírání osob, včetně povinnosti zpětného přebírání státních příslušníků jiných zemí a osob bez státní příslušnosti.

Členské státy a Srbsko poskytnou svým státním příslušníkům odpovídající doklady totožnosti a poskytnou jim za tímto účelem nezbytné správní prostředky.

Zvláštní postupy pro účely zpětného přebírání státních příslušníků, státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti jsou uvedeny v Dohodě mezi Společenstvím a Srbskem o zpětném přebírání osob a v dvoustranných dohodách mezi členskými státy a Srbskem, jsou-li ustanovení těchto dvoustranných dohod v souladu s ustanoveními dohody mezi Společenstvím a Srbskem o zpětném přebírání osob.

2. Srbsko souhlasí s uzavřením dohod o zpětném přebírání osob s dalšími zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení a zavazuje se, že přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistilo pružné a rychlé provádění všech dohod uvedených v tomto článku.

3. Rada stabilizace a přidružení stanoví další společné kroky, které by mohly být provedeny za účelem prevence a kontroly nedovoleného přistěhovalectví, včetně obchodu s lidmi a fungování sítí ilegální migrace.

Článek 84

Praní peněz a financování terorismu

1. Strany budou spolupracovat, aby zabránily využívání svých finančních systémů a příslušných nefinančních sektorů k praní výnosů z trestné činnosti obecně, zejména však z trestné činnosti související s drogami a pro účely financování terorismu.

2. Spolupráce v této oblasti může zahrnout správní a technickou pomoc, jejichž účelem je rozvíjet provádění předpisů a účinné fungování vhodných norem a mechanismů pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které jsou rovnocenné normám a mechanismům, jež v této oblasti přijalo Společenství a mezinárodní fóra, zejména skupina pro finanční činnost (FATF).

Článek 85

Spolupráce v oblasti nedovolených drog

1. Strany v rámci své pravomoci a působnosti spolupracují, aby zajistily vyvážený a integrovaný přístup k drogové problematice. Protidrogové politiky a opatření se zaměří na posílení struktur pro boj s nedovolenými drogami, na snížení nabídky nedovolených drog, obchodu s nimi a poptávky po nich a na vyrovnávání se se zdravotními a sociálními důsledky zneužívání drog a rovněž na účinnější kontrolu prekurzorů.

2. Strany se dohodnou na nezbytných metodách spolupráce k dosažení těchto cílů. Základem opatření jsou společně dohodnuté zásady v souladu s protidrogovou strategií EU.

Článek 86

Prevence a boj proti organizovanému zločinu a jiným protiprávním činnostem

Strany spolupracují v oblasti prevence a boje proti trestné činnosti a protiprávním činnostem, organizovaným i neorganizovaným, jako jsou:

a) převaděčství a obchod s lidmi;

b) protiprávní ekonomické činnosti, zejména padělání peněz a nepeněžních platebních prostředků, protiprávní transakce s produkty, jako je průmyslový odpad, radioaktivní materiál a transakce zahrnující zakázané produkty nebo padělky a pirátské produkty;

c) korupce, jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru, zejména spojená s neprůhlednými správními postupy;

d) daňové podvody;

e) krádež identity;

f) nedovolené obchodování s omamnými a psychotropními látkami;

g) nedovolené obchodování se zbraněmi;

h) padělání dokumentů;

i) pašování a nedovolené obchodování se zbožím, včetně automobilů;

j) počítačová trestná činnost.

V boji proti organizovanému zločinu bude podporována regionální spolupráce a soulad s uznávanými mezinárodními normami.

Článek 87

Boj proti terorismu

V souladu s mezinárodními úmluvami, jichž jsou smluvními stranami, a svými příslušnými právními a správními předpisy se strany dohodly, že budou spolupracovat, aby potlačily teroristické činy včetně jejich financování a zabránily jim:

a) v rámci plného provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001) a dalších příslušných rezolucí OSN, mezinárodních úmluv a nástrojů;

b) výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy;

c) výměnou zkušeností ohledně prostředků a metod boje proti terorismu, jakož i zkušeností v technických oblastech, v odborné přípravě a v oblasti prevence terorismu.

HLAVA VIII

POLITIKY SPOLUPRÁCE

Článek 88

1. Společenství a Srbsko naváží úzkou spolupráci s cílem přispět k rozvoji a růstovému potenciálu Srbska. Tato spolupráce posílí stávající hospodářské vazby na nejširším možném základě ku prospěchu obou stran.

2. Politiky a další opatření budou pojaty tak, aby vedly k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji Srbska. Tyto politiky by měly zajistit, že budou od počátku rovněž plně začleněna hlediska ochrany životního prostředí a že budou spojena s požadavky harmonického sociálního rozvoje.

3. Politiky spolupráce budou zasazeny do regionálního rámce spolupráce. Zvláštní pozornost bude muset být věnována opatřením, která posilují spolupráci mezi Srbskem a sousedními zeměmi včetně členských států, což rovněž přispěje k regionální stabilitě. Rada stabilizace a přidružení může v souladu s evropským partnerstvím určit priority mezi níže uvedenými politikami spolupráce a v jejich rámci.

Článek 89

Hospodářská a obchodní politika

Společenství a Srbsko usnadní proces hospodářských reforem spoluprací směřující k lepšímu pochopení základních prvků svých ekonomik a formulování a provádění hospodářské politiky v tržním hospodářství.

Za tímto účelem spolupracuje Společenství a Srbsko při:

a) výměně informací o makroekonomickém vývoji a vyhlídkách a o rozvojových strategiích;

b) společné analýze hospodářských otázek společného zájmu včetně vytváření rámcové hospodářské politiky a nástrojů k jejímu provádění;

c) podpoře širší spolupráce zaměřené na urychlení předávání know-how a přístupu k novým technologiím.

Srbsko bude usilovat o vytvoření fungující tržní ekonomiky a o postupné sbližování své politiky s politikami hospodářské a měnové unie zaměřenými na stabilitu. Na žádost orgánů Srbska může Společenství poskytnout pomoc určenou na podporu úsilí Srbska.

Spolupráce se rovněž zaměří na posílení právního státu v obchodní sféře prostřednictvím vytvoření stabilního a nediskriminačního obchodněprávního rámce.

Spolupráce v této oblasti zahrnuje také výměnu informací týkajících se zásad a fungování Evropské hospodářské a měnové unie.

Článek 90

Statistická spolupráce

Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti statistiky. Zaměří se zejména na vývoj účinného a udržitelného statistického systému schopného poskytovat spolehlivé, objektivní a přesné údaje, které jsou nezbytné pro plánování a sledování procesu transformace a reforem v Srbsku. Rovněž by měla statistickému úřadu v Srbsku umožnit lépe reagovat na potřeby svých zákazníků v zemi (jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru). Statistický systém by měl odpovídat základním statistickým zásadám vydaným OSN, evropskému kodexu statistiky a ustanovení evropských právních předpisů z oblasti statistiky a rozvíjet se směrem k acquis Společenství. Strany spolupracují zejména za účelem zajištění důvěryhodnosti jednotlivých údajů, postupného zvyšování sběru dat a jejich přenosu do Evropského statistického systému, poskytování informací o metodách, přenosu know-how a odborné přípravě.

Článek 91

Bankovnictví, pojišťovnictví a ostatní finanční služby

Spolupráce mezi Srbskem a Společenstvím se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a finančních služeb. Strany spolupracují s cílem vytvořit a rozvíjet vhodný rámec podpory bankovnictví, pojišťovnictví a finančních služeb v Srbsku, založený na řádné hospodářské soutěži a zajišťující nezbytné rovné soutěžní podmínky.

Článek 92

Spolupráce v oblasti vnitřní kontroly a externího auditu

Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti veřejné vnitřní finanční kontroly (PIFC) a externího auditu. Strany spolupracují zejména s cílem rozvíjet, prostřednictvím vypracování a přijetí příslušných předpisů, transparentní, účinnou a hospodárnou veřejnou vnitřní finanční kontrolu (PICF), včetně finanční správy a kontroly a funkčně nezávislého vnitřního auditu a systémů nezávislých vnitřních auditů v Srbsku, v souladu s mezinárodně uznávanými normami a metodikami a osvědčenými postupy EU. Spolupráce se také soustředí na budování kapacit nejvyššího kontrolního orgánu v Srbsku. Aby bylo možné plnit povinnosti v oblasti spolupráce a harmonizace vycházející z výše uvedených požadavků, musí se spolupráce zaměřit na vytvoření a posílení ústředních jednotek pro harmonizaci s působností pro finanční správu a kontrolu a interní audit.

Článek 93

Podpora a ochrana investic

V rámci svých příslušných pravomocí strany spolupracují v oblasti podpory a ochrany investic s cílem vytvořit prostředí příznivé pro soukromé investice, jak domácí, tak zahraniční, které je základem pro hospodářské a průmyslové oživení v Srbsku. Cílem spolupráce v Srbsku je zejména zlepšení právního rámce pro podporu a ochranu investic.

Článek 94

Průmyslová spolupráce

Cílem spolupráce je podpora modernizace a restrukturalizace průmyslu a jednotlivých odvětví v Srbsku. Týká se též průmyslové spolupráce mezi hospodářskými subjekty s cílem posílit soukromý sektor za podmínek zajišťujících ochranu životního prostředí.

Iniciativy průmyslové spolupráce odrážejí priority stanovené oběma stranami. Vezmou v úvahu regionální aspekty průmyslového rozvoje a případně podpoří nadnárodní partnerství. Iniciativy by především měly usilovat o zřízení vhodného rámce pro podniky, zlepšení řízení a know-how, jakož i o podporu trhů, transparentnost trhů a podnikatelského prostředí. Zvláštní pozornost bude věnována zavedení účinných opatření na podporu vývozu v Srbsku.

Spolupráce náležitě zohlední acquis Společenství v oblasti průmyslové politiky.

Článek 95

Malé a střední podniky

Strany v rámci své spolupráce usilují o rozvoj a posílení malých a středních podniků soukromého sektoru, o vytváření nových podniků v oblastech s růstovým potenciálem a spolupráci mezi malými a středními podniky ve Společenství a v Srbsku. Spolupráce náležitě zohlední prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti malých a středních podniků a deset obecných zásad zakotvených v Evropské chartě pro malé podniky.

Článek 96

Cestovní ruch

Cílem spolupráce mezi stranami v oblasti cestovního ruchu je zejména posílení toku informací o cestovním ruchu (prostřednictvím mezinárodních sítí, databank apod.), podpora rozvoje infrastruktury, která příznivě ovlivňuje investice do odvětví cestovního ruchu, a účast Srbska v důležitých evropských organizacích cestovního ruchu. Jejím cílem je též prozkoumat možnosti pro společné činnosti a posílení spolupráce mezi podniky působícími v cestovním ruchu, odborníky, vládami a jejich příslušnými orgány v oblasti cestovního ruchu a přenášet know-how (prostřednictvím odborné přípravy, výměn a seminářů). Spolupráce náležitě zohlední acquis Společenství týkající se tohoto odvětví.

Spolupráce může být zasazena do regionálního rámce spolupráce.

Článek 97

Zemědělství a zemědělsko-průmyslové odvětví

Spolupráce mezi stranami bude rozvíjena ve všech prioritních oblastech spojených s acquis v oblasti zemědělství a veterinární a fytosanitární oblasti. Cílem spolupráce je zejména modernizace a restrukturalizace zemědělství a zemědělsko-průmyslového odvětví, především dosažení hygienických požadavků Společenství, zlepšení hospodaření s vodou, rozvoj venkova a rozvoj lesnictví v Srbsku a podpora postupné harmonizace právních předpisů a postupů Srbska s pravidly a normami Společenství.

Článek 98

Rybolov

Strany prověří možnost stanovení vzájemně prospěšných oblastí společného zájmu v odvětví rybolovu. Spolupráce náležitě zohlední prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti rybolovu, včetně plnění mezinárodních závazků týkajících se pravidel mezinárodních a regionálních rybářských organizací pro zachování a řízení rybolovných zdrojů.

Článek 99

Cla

Strany spolupracují v této oblasti, aby zajistily dodržování všech ustanovení, která mají být přijata v oblasti obchodu, a dosáhly sblížení srbského celního systému a celního systému Společenství, a napomohly tak usnadnit liberalizaci plánovanou podle této dohody a postupné sblížení srbského práva v celní oblasti s acquis.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti cel.

Protokol 6 stanoví pravidla vzájemné správní pomoci mezi stranami v oblasti cel.

Článek 100

Daně

Strany spolupracují v oblasti daní včetně opatření, která směřují k další reformě srbského daňového systému a restrukturalizaci daňové správy,za účelem zajištění efektivního vybírání daní a boje proti daňovým podvodům.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti daní a boje proti škodlivé daňové soutěži. Odstranění škodlivé daňové soutěže by mělo být provedeno na základě zásad kodexu chování pro zdaňování podniků schváleného Radou dne 1. prosince 1997 .

Spolupráce by se měla rovněž vztahovat na zlepšení transparentnosti a boj proti korupci a zahrnovat výměnu informací s členskými státy, aby se usnadnilo prosazování opatření, která mají zabránit daňovým podvodům, daňových únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Srbsko doplní síť dvoustranných dohod s členskými státy v souladu s poslední aktualizací vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a na základě vzorové dohody OECD o výměně informací o daňových záležitostech, pokud je požadující členský stát schválil.

Článek 101

Sociální spolupráce

Pokud jde o zaměstnanost, zaměří se spolupráce mezi stranami zejména na modernizaci služeb v oblasti vyhledávání zaměstnání a personálního poradenství, podporu místního rozvoje při podpoře restrukturalizace průmyslu a trhu práce a na zavedení odpovídajících podpůrných opatření. Zahrnuje rovněž opatření jako jsou studie, vysílání odborníků, informační a školicí akce.

Strany spolupracují, aby usnadnily reformu politiky zaměstnanosti v Srbsku v souvislosti s posílenou hospodářskou reformou a integrací. Cílem spolupráce je též podpora přizpůsobení srbského systému sociálního zabezpečení novým hospodářským a sociálním požadavkům a zahrnuje úpravu právních předpisů v Srbsku týkajících se pracovních podmínek a rovných příležitostí pro ženy a muže, zdravotně postižených osob a osob patřících k menšinovým skupinám a ostatním zranitelným skupinám a zlepšení úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, přičemž se jako měřítko použije úroveň ochrany existující ve Společenství.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.

Článek 102

Vzdělání, odborná příprava a školení

Strany spolupracují s cílem zvýšit úroveň všeobecného vzdělání, odborného vzdělávání a odborné přípravy v Srbsku a rovněž i úroveň politiky v oblasti mládeže a práce s mládeží, včetně mimoškolního vzdělávání. Prioritou systémů vysokoškolského vzdělávání je dosažení cílů Boloňské deklarace v rámci mezivládního Boloňského procesu.

Strany rovněž spolupracují s cílem zajistit, aby byl přístup ke všem úrovním vzdělání a odborné přípravy v Srbsku prostý jakékoli diskriminace založené na pohlaví, rase, etnickém původu nebo náboženském vyznání.

Příslušné programy a nástroje Společenství přispějí k modernizaci vzdělávacích a školicích struktur a činností v Srbsku.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.

Článek 103

Kulturní spolupráce

Strany se zavazují podporovat kulturní spolupráci. Tato spolupráce mimo jiné slouží ke zvýšení vzájemného porozumění a úcty mezi jednotlivci, společenstvími a národy. Strany se také zavazují spolupracovat s cílem podpořit kulturní rozmanitost, zejména v rámci Úmluvy Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

Článek 104

Spolupráce v audiovizuální oblasti

Strany spolupracují, aby podpořily audiovizuální průmysl v Evropě a koprodukci v oblasti filmu a televize.

Spolupráce by mohla zahrnout, mimo jiné, programy a zařízení pro školení novinářů a dalších mediálních odborníků a také technickou pomoc veřejnoprávním a soukromým sdělovacím prostředkům, aby byla posílena jejich nezávislost, profesionalita a vztahy s evropskými sdělovacími prostředky.

Srbsko sjednotí své politiky týkající se regulace obsahu přeshraničního vysílání s politikami ES a harmonizuje své právní předpisy s acquis EU. Srbsko klade zvláštní důraz na záležitosti spojené s nabýváním práv duševního vlastnictví pro programy a vysílání prostřednictvím satelitu, kabelového přenosu a pozemních frekvencí.

Článek 105

Informační společnost

Spolupráce bude rozvíjena v oblastech spojených s acquis Společenství v oblasti informační společnosti. Podporuje především postupné sbližování politik a právních předpisů Srbska v tomto odvětví s předpisy Společenství.

Strany rovněž spolupracují za účelem dalšího rozvoje informační společnosti v Srbsku. Obecnými cíli jsou příprava celé společnosti na digitální věk, přilákání investic a zajištění interoperability sítí a služeb.

Článek 106

Služby a sítě elektronických komunikací

V rámci spolupráce se přihlíží především k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.

Strany zejména posílí spolupráci v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací, s konečným cílem, aby Srbsko přijalo acquis Společenství v tomto odvětví 3 roky po vstupu této dohody v platnost.

Článek 107

Informace a komunikace

Společenství a Srbsko přijmou nezbytná opatření na podporu vzájemné výměny informací. Prioritu budou mít programy zaměřené na poskytování základních informací o Společenství široké veřejnosti a specializovanějších informací odborným kruhům v Srbsku.

Článek 108

Doprava

Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti dopravy.

Spolupráce může mít za cíl zejména restrukturalizaci a modernizaci prostředků dopravy v Srbsku, zlepšení volného pohybu cestujících a zboží, podporu přístupu k dopravnímu trhu a zařízením včetně přístavů a letišť. Spolupráce může dále podporovat rozvoj multimodální infrastruktury ve spojení s hlavními transevropskými sítěmi, zejména za účelem posílení regionálních spojů v jihovýchodní Evropě v souladu s memorandem o porozumění o rozvoji základní regionální dopravní sítě. Cílem spolupráce je dosažení provozních norem srovnatelných s normami Společenství, rozvoj dopravního systému v Srbsku, který bude slučitelný a sladěný se systémem Společenství, a zlepšení ochrany životního prostředí v dopravě.

Článek 109

Energie

Spolupráce se zaměří na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti energie. Jejím základem je Smlouva o Energetickém společenství a bude rozvíjena s ohledem na postupnou integraci Srbska do evropských trhů s energií. Spolupráce může zahrnovat zejména:

a) formulaci a plánování energetické politiky včetně modernizace infrastruktury, zlepšení a diverzifikace nabídky a zlepšení přístupu na trh s energií včetně zlepšení tranzitu, přenosu a distribuce energie a obnovy propojení energetických sítí regionálního významu se sousedními zeměmi;

b) podporu úspor energie, energetické účinnosti, obnovitelné energie a studia vlivu výroby a spotřeby energie na životní prostředí;

c) formulaci rámcových podmínek pro restrukturalizaci energetických společností a spolupráci mezi podniky v tomto odvětví.

Článek 110

Jaderná bezpečnost

Strany spolupracují v oblasti jaderné bezpečnosti a bezpečnostních opatření. Spolupráce může zahrnovat tyto oblasti:

a) aktualizace právních předpisů stran v oblasti radiační ochrany, jaderné bezpečnosti a účetní evidence jaderného materiálu a kontrola a posílení orgánů dozoru a jejich zdrojů;

b) podpora dohod mezi členskými státy nebo Evropským společenstvím pro atomovou energii a Srbskem o včasném hlášení a výměně informací v případě jaderných havárií, o připravenosti na mimořádné události a o obecných otázkách jaderné bezpečnosti, je-li to vhodné;

c) odpovědnost třetích stran v oblasti jaderné energie.

Článek 111

Životní prostředí

Strany rozvíjejí a posilují svou spolupráci v oblasti životního prostředí, přičemž základním úkolem je zastavit další zhoršování životního prostředí a zahájit jeho zlepšování s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje.

Cílem spolupráce stran je zejména posílení správních struktur a postupů k zajištění strategického plánování otázek životního prostředí a koordinace mezi příslušnými subjekty a zaměření se na sbližování srbských právních předpisů s acquis Společenství. Spolupráce by se rovněž mohla zaměřit na tvorbu strategií k významnému snížení místního, regionálního a přeshraničního znečištění vzduchu a vody, k vytvoření systému účinné, čisté, udržitelné a obnovitelné výroby a spotřeby energie a k provedení posouzení vlivu na životní prostředí a strategického environmentálního posouzení. Zvláštní pozornost je věnována ratifikaci a provádění Kjótského protokolu.

Článek 112

Spolupráce v oblasti výzkumu a technického rozvoje

Strany podporují spolupráci v civilním vědeckém výzkumu a technologickém rozvoji na základě vzájemné výhodnosti a s ohledem na dostupnost zdrojů, a přiměřený přístup ke svým programům, s výhradou vhodné úrovně účinné ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti výzkumu a technického vývoje.

Článek 113

Regionální a místní rozvoj

Strany usilují o posílení spolupráce v oblasti regionálního a místního rozvoje s cílem napomoci hospodářskému rozvoji a snížení nerovnováhy mezi regiony. Zvláštní pozornost je věnována přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti regionálního rozvoje.

Článek 114

Veřejná správa

Cílem spolupráce je zajistit rozvoj účinné a odpovědné veřejné správy v Srbsku, zejména za účelem provádění zásad právního státu, řádného fungování státních orgánů ve prospěch všech obyvatel Srbska a hladkého rozvoje vztahů mezi EU a Srbskem.

Spolupráce v této oblasti se týká zejména budování institucí, včetně tvorby a provádění transparentních a nestranných náborových postupů, řízení lidských zdrojů a kariérního růstu ve veřejné správě, průběžné odborné přípravy a podpory etiky ve veřejné správě. Spolupráce zahrnuje všechny úrovně veřejné správy, včetně místní správy.

HLAVA IX

FINANČNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 115

Za účelem dosažení cílů této dohody a v souladu s články 5, 116 a 118 může Srbsko získat finanční pomoc Společenství ve formě grantů a půjček, včetně půjček od Evropské investiční banky. Pomoc Společenství je podmíněna dalším pokrokem v plnění kodaňských politických kritérií, a zejména pokrokem v plnění konkrétních priorit evropského partnerství. Zohlední se rovněž výsledky ročních hodnocení zemí procesu stabilizace a přidružení, zejména ve vztahu k závazku příjemců provádět demokratické, hospodářské a institucionální reformy, a ostatní závěry Rady týkající se zejména dodržování programů úprav. Pomoc bude Srbsku poskytována na základě potřeby, dohodnutých priorit, schopnosti jejího využití a splacení a na základě opatření, která povedou k reformě a restrukturalizaci hospodářství.

Článek 116

Finanční pomoc ve formě grantů bude prováděna prostřednictvím opatření uvedených v příslušném nařízení Rady v rámci víceletého orientačního plánovacího dokumentu s každoročním přezkumem, který Společenství vypracuje po konzultacích se Srbskem.

Finanční pomoc se může týkat všech odvětví spolupráce, zvláštní pozornost bude věnována především oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, sbližování právních předpisů, udržitelnému rozvoji, snižování chudoby a ochraně životního prostředí.

Článek 117

Na žádost Srbska a v případě zvláštní potřeby může Společenství v součinnosti s mezinárodními finančními institucemi přezkoumat možnost výjimečně poskytnout makrofinanční pomoc podléhající určitým podmínkám, s ohledem na dostupnost všech finančních zdrojů. Tato pomoc může být poskytnuta po splnění podmínek, které budou stanoveny v souvislosti s programem dohodnutým mezi Srbskem a Mezinárodním měnovým fondem.

Článek 118

S cílem umožnit optimální využití dostupných zdrojů zajistí strany, aby se příspěvky Společenství poskytovaly v úzké součinnosti s příspěvky z jiných zdrojů, jako jsou členské státy, ostatní země a mezinárodní finanční instituce.

Za tímto účelem si strany pravidelně vyměňují informace o všech zdrojích pomoci.

HLAVA X

INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 119

Zřizuje se Rada stabilizace a přidružení, která dohlíží na uplatňování a provádění této dohody. Schází se na příslušné úrovni v pravidelných intervalech a když to vyžadují okolnosti. Zabývá se veškerými důležitými otázkami, které vzniknou v rámci této dohody, a jakýmikoli dalšími dvoustrannými nebo mezinárodními otázkami společného zájmu.

Článek 120

1. Rada stabilizace a přidružení se skládá z členů Rady Evropské unie a členů Evropské komise na jedné straně a členů vlády Srbska na straně druhé.

2. Rada stabilizace a přidružení přijme svůj jednací řád.

3. Členové Rady stabilizace a přidružení se mohou nechat zastupovat v souladu s podmínkami, které budou stanoveny v jejím jednacím řádu.

4. V předsednictví Rady stabilizace a přidružení se střídají zástupce Společenství a zástupce Srbska v souladu s ustanoveními jejího jednacího řádu, který bude přijat.

5. Evropská investiční banka se účastní práce Rady stabilizace a přidružení jako pozorovatel v otázkách, které se jí týkají.

Článek 121

Rada stabilizace a přidružení je oprávněna za účelem dosažení cílů této dohody přijímat rozhodnutí v rámci oblasti působnosti této dohody v případech v ní uvedených. Přijatá rozhodnutí budou závazná pro obě strany, které podniknou opatření nezbytná k jejich provedení. Rada stabilizace a přidružení může také vydávat vhodná doporučení. Svá rozhodnutí přijímá a doporučení vydává na základě dohody obou stran.

Článek 122

1. Radě stabilizace a přidružení je při výkonu jejích povinností nápomocen Výbor pro stabilizaci a přidružení, složený ze zástupců Rady Evropské unie a zástupců Evropské komise na jedné straně a ze zástupců vlády Srbska na straně druhé.

2. Rada stabilizace a přidružení ve svém jednacím řádu stanoví povinnosti Výboru pro stabilizaci a přidružení, mezi něž patří příprava zasedání Rady stabilizace a přidružení, a určí způsob práce výboru.

3. Rada stabilizace a přidružení může delegovat kteroukoli ze svých pravomocí na Výbor pro stabilizaci a přidružení. V tomto případě přijímá Výbor pro stabilizaci a přidružení svá rozhodnutí v souladu s podmínkami stanovenými v článku 121.

Článek 123

Výbor pro stabilizaci a přidružení může vytvářet podvýbory. Před uplynutím prvního roku po vstupu této dohody v platnost Výbor pro stabilizaci a přidružení vytvoří podvýbory nezbytné pro odpovídající provádění této dohody.

Bude zřízen podvýbor pro otázky migrace.

Článek 124

Rada stabilizace a přidružení se může rozhodnout zřídit další zvláštní výbory či orgány, které jí mohou být nápomocny při plnění jejích povinností. Rada stabilizace a přidružení ve svém jednacím řádu stanoví složení a povinnosti těchto výborů nebo orgánů a způsob jejich fungování.

Článek 125

Zřizuje se Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení. Představuje fórum pro členy srbského parlamentu a Evropského parlamentu, na kterém se budou scházet a vyměňovat si názory. Schází se ve lhůtách, které si sám určí.

Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení se skládá z členů Evropského parlamentu a členů srbského parlamentu.

Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení přijme svůj jednací řád.

Parlamentnímu výboru pro stabilizaci a přidružení předsedají střídavě zástupce Evropského parlamentu a zástupce srbského parlamentu v souladu s ustanoveními jeho jednacího řádu, který bude přijat.

Článek 126

V rámci působnosti této dohody se obě strany zavazují zajistit, aby fyzické a právnické osoby druhé strany neměly ve srovnání s vlastními státními příslušníky znevýhodněný přístup k příslušným soudům a správním orgánům stran, aby mohly hájit svá osobní a vlastnická práva.

Článek 127

Tato dohoda nebrání jedné ze stran přijmout opatření:

a) která považuje za nezbytná pro zabránění zveřejnění informací, které by bylo v rozporu s jejími základními bezpečnostními zájmy;

b) která se týkají výroby zbraní, munice a válečného materiálu nebo obchodu s nimi nebo výzkumu, vývoje a výroby nezbytné pro obranné účely, za předpokladu, že taková opatření nepoškodí podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o produkty, které nejsou určeny výhradně pro vojenské účely;

c) která považuje za zásadní pro zajištění vlastní bezpečnosti v případě závažných vnitřních nepokojů majících vliv na zachování zákonnosti a pořádku v zemi, v době války nebo vážného mezinárodního napětí představujícího hrozbu války nebo z důvodu plnění závazků přijatých k zachování míru a mezinárodní bezpečnosti.

Článek 128

1. V oblastech upravených touto dohodou a aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení v ní obsažená:

a) nesmí úprava uplatňovaná Srbskem vůči Společenství působit žádné znevýhodnění mezi členskými státy, jejich státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky;

b) nesmí úprava uplatňovaná Společenstvím vůči Srbsku působit žádné znevýhodnění mezi srbskými státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky.

2. Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat odpovídající opatření svých daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, pokud jde o jejich bydliště.

Článek 129

1. Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná pro plnění svých závazků vyplývajících z této dohody. Zajistí, aby bylo dosaženo cílů stanovených touto dohodou.

2. Strany souhlasí s tím, že na žádost jedné ze stran bezodkladně zahájí vhodnými cestami konzultace za účelem projednání veškerých záležitostí, které se týkají výkladu nebo provádění této dohody či dalších souvisejících hledisek vztahů mezi stranami.

3. Kterákoli ze stran předloží Radě stabilizace a přidružení jakýkoliv spor týkající se uplatňování nebo výkladu této dohody. V tomto případě se použije článek 130, popřípadě protokol 7.

Rada stabilizace a přidružení může urovnat tento spor formou závazného rozhodnutí.

4. Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana neplní své závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Před jejich přijetím, kromě zvlášť naléhavých případů, poskytne Radě stabilizace a přidružení veškeré související údaje nezbytné pro náležité posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Při výběru opatření je třeba dát přednost těm, která co nejméně naruší fungování této dohody. Tato opatření se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a pokud si to druhá strana vyžádá, budou předmětem konzultací v Radě stabilizace a přidružení, ve Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo v jiném orgánu zřízeném na základě článků 123 nebo 124.

5. Odstavci 2, 3 a 4 nejsou nijak dotčeny ani ovlivněny články 32, 40, 41, 42, 46 a protokol 3 (definice pojmu původní produkty a metod správní spolupráce).

Článek 130

1. Vznikne-li mezi stranami spor ohledně výkladu nebo provádění této dohody, informuje každá strana druhou stranu a Výbor pro stabilizaci a přidružení o formální žádosti o vyřešení sporu.

Pokud se strana domnívá, že opatření přijaté druhou stranou či nečinnost druhé strany představují porušení jejích povinností podle této dohody, musí formální žádost o řešení sporu obsahovat odůvodnění tohoto názoru a popřípadě uvést, že strany mohou přijmout opatření, jak je uvedeno v čl. 129 odst. 4.

2. Strany usilují o vyřešení sporu prostřednictvím konzultací v dobré víře v rámci Rady stabilizace a přidružení a jiných orgánů uvedených v odstavci 3 s cílem dosáhnout vzájemné dohody na společně přijatelném řešení.

3. Strany poskytnou Radě stabilizace a přidružení veškeré podstatné informace potřebné pro náležité zhodnocení situace.

Dokud není spor vyřešen, bude projednáván na každém zasedání Rady stabilizace a přidružení, pokud nebude zahájeno rozhodčí řízení, jak je uvedeno v protokolu 7. Spor se považuje za vyřešený, pokud Rada stabilizace a přidružení přijala závazné rozhodnutí k vyřešení záležitosti, jak je uvedeno v čl. 129 odst. 3, nebo pokud prohlásila, že spor již netrvá.

Konzultace o sporu mohou probíhat také na zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jiného příslušného výboru či orgánu zřízeného na základě článků 123 nebo 124, na kterých se strany dohodnou nebo na žádost jedné ze stran. Konzultace mohou probíhat také písemně.

Veškeré informace sdělené během konzultací zůstanou důvěrné.

4. Pokud jde o záležitosti spadající do působnosti protokolu 7, mohou strany spornou věc urovnat prostřednictvím rozhodčího řízení v souladu s tímto protokolem, pokud strany nedospěly k vyřešení sporu do dvou měsíců od zahájení řízení pro řešení sporů podle odstavce 1.

Článek 131

Dokud nebude dosaženo rovnocenných práv pro jednotlivce a hospodářské subjekty na základě této dohody, nejsou touto dohodou dotčena práva, která jim jsou poskytnuta na základě stávajících dohod mezi jedním nebo více členskými státy na jedné straně a Srbskem na straně druhé.

Článek 132

Přílohy I až VII a protokoly 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 tvoří nedílnou součást této dohody.

Rámcová dohoda mezi Evropským společenstvím a Srbskem a Černou Horou o obecných zásadách pro účast Srbska a Černé Hory na programech Společenství, podepsaná dne 21. listopadu 2004 , a příloha k uvedené dohodě tvoří nedílnou součást této dohody. Přezkum podle článku 8 uvedené rámcové dohody se provádí v rámci Rady stabilizace a přidružení, která má pravomoc v případě potřeby rámcovou dohodu změnit.

Článek 133

Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

Kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět oznámením druhé straně. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců ode dne takového oznámení.

Kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět s okamžitým účinkem v případě, kdy druhá strana nedodržuje jeden z podstatných prvků této dohody.

Článek 134

Pro účely této dohody se pojmem „ strany “ rozumí Společenství nebo jeho členské státy nebo Společenství a jeho členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi na jedné straně a Srbsko na straně druhé.

Článek 135

Tato dohoda se vztahuje na území, na něž se vztahují smlouvy o založení Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, a to za podmínek stanovených v těchto smlouvách, na jedné straně a na území Srbska na straně druhé.

Tato dohoda se nevztahuje na Kosovo, které je v současnosti pod mezinárodní správou na základě rezoluce Rady bezpečnosti Spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999 . Tím není dotčen současný status Kosova ani určení jeho konečného statusu podle téže rezoluce.

Článek 136

Depozitářem dohody je generální tajemník Rady Evropské unie.

Článek 137

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a srbském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 138

Strany schválí tuto dohodu v souladu s vlastními postupy.

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po dni, kdy si strany navzájem oznámí ukončení postupů uvedených v prvním pododstavci.

Článek 139

Prozatímní dohoda

V případě, že před dokončením postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost ustanovení některých částí této dohody, zejména částí týkajících se volného pohybu zboží a příslušná ustanovení o dopravě, nabudou účinnosti na základě prozatímních dohod mezi Společenstvím a Srbskem, se strany dohodly, že za takových okolností se pro účely hlavy IV článků 73, 74 a 75 této dohody, protokolů 1, 2, 3, 5, 6 a 7 této dohody a příslušných ustanovení protokolu 4 této dohody slovy „dnem vstupu této dohody v platnost“ rozumí den vstupu v platnost příslušné prozatímní dohody, pokud jde o povinnosti obsažené ve výše uvedených ustanoveních.

Съставено в Люксембург на двадесет и девети април две хиляди и осма година .

Hecho en Luxemburgo, el veintinueve de abril de dosmile ocho .

V Lucemburku dne dvacátého devátého dubna dva tisíce osm .

Udfærdiget i Lussemburgu den niogtyvende April to tusind og otte .

Geschehen zu Luxemburg am neunundzwanzigsten April zweitausendacht .

Kahe tuhande kaheksanda aasta aprillikuu kahekümne üheksandal päeval Luxembourgis.

'Εγινε στο Λουξεμβούργο, στις είκοσι εννέα Απριλίου δύο χιλιάδες οκτώ .

Done at Lussemburgu on the twenty-ninth day of April in the year two thousand and eight .

Fait à Lussemburgu, le vingt-neuf avril deux mille huit .

Fatto a Lussemburgo, addì ventinove aprile duemilaotto .

Luksemburgā, divtūkstoš astotā gada divdesmit devītajā aprīlī .

Priimta du tūkstančiai aštuntų metų balandžio dvidešimt devintą dieną Liuksemburge.

Kelt Luxembourgban, a kétezer-nyolcadik év április huszonkilencedik napján .

Magħmul fil-Lussemburgu, fid- disgħa u għoxrin jum ta’ April tas-sena elfejn u tmienja .

Gedaan te Luxemburg, de negenentwintigste April tweeduizend acht .

Sporządzono w Luksemburgu dnia dwudziestego dziewiątego kwietnia roku dwa tysiące ósmego .

Feito em Luxemburgo, em vinte e nove de Abril de dois mil e oito .

Întocmit la Luxemburg, la douăzeci și nouă aprilie două mii opt .

V Luxemburgu dňa dvadsiateho deviateho apríla dvetisícosem .

V Luxembourgu, dne devetindvajsetega aprila leta dva tisoč osem .

Tehty Luxemburgissa kahdentenakymmenentenäyhdeksäntenä päivänä huhtikuuta vuonna kaksituhattakahdeksan .

Som skedde i Luxemburg den tjugonionde April tjugohundraåtta .

Сачињено у Луксембургу, двадесетдеветог априла двехиљадеосме .

Voor het Koninkrijk België

Pour le Royaume de Belgique

Für das Königreich Belgien

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

За Релублика България

Za Českou republiku

På Kongeriget Danmarks vegne

Für die Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi nimel

Thar cheann Na hÉireann

For Ireland

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Por el Reino de España

Pour la République française

Per la Repubblica italiana

Για την Κυπριακή Δημοκρατία

Latvijas Republikas vārdā

Lietuvos Respublikos vardu

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

A Magyar Köztársaság részéről

Gћal Malta

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Republik Österreich

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Pela República Portuguesa

Pentru România

Za Republiko Slovenijo

Za Slovenskú republiku

Suomen tasavallan puolesta

För Republiken Finland

För Konungariket Sverige

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

За Европейската общност

Por las Comunidades Europeas

Za Evropská společenství

For De Europæiske Fællesskaber

Für die Europäischen Gemeinschaften

Euroopa ühenduste nimel

Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες

For the European Communities

Pour les Communautés européennes

Per le Comunità europee

Eiropas Kopienu vārdā

Europos Bendrijų vardu

Az Európai Közösségek részéről

Għall-Komunitajiet Ewropej

Voor de Europese Gemeenschappen

W imieniu Wspólnot Europejskich

Pelas Comunitatea Europeias

Pentru Comunitatea Europeană

Za Európske spoločenstvá

Za Evropske skupnosti

Euroopan yhteisöjen puolesta

På europeiska gemenskapernas vägnar

За Републику Србиjу

SEZNAM PŘÍLOH A PROTOKOLŮ

PŘÍLOHY

— Příloha I (článek 21) – Srbské celní koncese na průmyslové výrobky pocházející ze Společenství

— Příloha II (článek 26) – Definice produktů „baby beef“

— Příloha III (článek 27) – Srbské celní koncese na zemědělské výrobky pocházející ze Společenství

— Příloha IV (článek 29) – Koncese Společenství na produkty rybolovu pocházející ze Srbska

— Příloha V (článek 30) – Srbské koncese na produkty rybolovu pocházející ze Společenství

— Příloha VI (článek 52) – Usazování: finanční služby

— Příloha VII (článek 75) – Práva duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví

PROTOKOLY

— Protokol 1 (článek 25) – O obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty mezi Společenstvím a Srbskem

— Protokol 2 (článek 28) – Vína a lihoviny

— Protokol 3 (článek 44) – Definice pojmu „ původní produkty “ a metody správní spolupráce

— Protokol 4 (článek 61) – O pozemní dopravě

— Protokol 5 (článek 73) – O státní podpoře ocelářskému průmyslu

— Protokol 6 (článek 99) – Vzájemná správní pomoc v celních záležitostech

— Protokol 7 (článek 129) – Řešení sporů

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA I a)

SRBSKÉ CELNÍ KONCESE NA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

uvedené v článku 21

Sazby cla budou sníženy následovně:

a) dnem vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 70 % základního cla;

b) od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 40 % základního cla;

c) od 1. ledna druhého roku po vstupu této dohody v platnost se zbývající dovozní cla ruší.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA I b)

SRBSKÉ CELNÍ KONCESE NA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

Uvedené v Článku 21

Sazby cla budou sníženy následovně:

a) dnem vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 80 % základního cla;

b) od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 60 % základního cla;

c) od 1. ledna druhého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 40 % základního cla;

d) od 1. ledna třetího roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 20 % základního cla;

e) od 1. ledna čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost se zbývající dovozní cla ruší.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA I c)

SRBSKÉ CELNÍ KONCESE NA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

uvedené v článku 21

Sazby cla budou sníženy následovně:

a) dnem vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 85 % základního cla;

b) od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 70 % základního cla;

c) od 1. ledna druhého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 55 % základního cla;

d) od 1. ledna třetího roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 40 % základního cla;

e) od 1. ledna čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 20 % základního cla;

f) od 1. ledna pátého roku po vstupu této dohody v platnost se zbývající dovozní cla ruší.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA II

DEFINICE PRODUKTŮ „ BABY BEEF “

uvedených v čl. 26 odst. 3

Bez ohledu na pravidla pro výklad kombinované nomenklatury se popis zboží považuje pouze za orientační a působnost preferenčního zacházení se v rámci této přílohy určuje zněním kódů KN. Je-li před kódem KN uvedeno „ ex “ , určuje se působnost preferenčního zacházení současně zněním kódu KN a odpovídajícím popisem.

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Zápis do této podpoložky podléhá podmínkám stanoveným příslušnými předpisy Společenství.

PŘÍLOHA III a)

SRBSKÉ CELNÍ KONCESE NA ZEMĚDĚLSKÉ PRIMÁRNÍ PRODUKTY

pocházející ze Společenství uvedené v čl. 27 odst. 2 písm. a)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Osvobození od dovozního cla pro neomezená množství ode dne vstupu této dohody v platnost

PŘÍLOHA III b)

SRBSKÉ CELNÍ KONCESE NA ZEMĚDĚLSKÉ PRIMÁRNÍ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

uvedené v čl. 27 odst. 2 písm. b)

Cla (valorická a/nebo specifická cla) pro výrobky uvedené v této příloze budou snížena a odstraněna v souladu s časovým rozvrhem uvedeným pro každý produkt v této příloze. Pokud se kromě valorického a/nebo specifického cla uplatňuje také sezónní clo, bude sezónní clo [20 %] zrušeno dnem vstupu této dohody v platnost.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III c)

SRBSKÉ CELNÍ KONCESE NA ZEMĚDĚLSKÉ PRIMÁRNÍ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

uvedené v čl. 27 odst. 2 písm. c)

Cla (valorická a/nebo specifická cla) pro výrobky uvedené v této příloze budou snížena v souladu s časovým rozvrhem uvedeným pro každý produkt v této příloze. Sezónní clo (20 %) se bude uplatňovat v průběhu přechodného období i po jeho skončení.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III d)

SRBSKÉ CELNÍ KONCESE NA ZEMĚDĚLSKÉ PRIMÁRNÍ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

uvedené v čl. 27 odst. 2 písm. c)

Cla (valorická a/nebo specifická cla) pro výrobky uvedené v této příloze budou snížena v souladu s časovým rozvrhem uvedeným pro každý produkt v této příloze. Pokud se kromě valorického a/nebo specifického cla uplatňuje také sezónní clo, bude sezónní clo [20 %] zrušeno dnem vstupu této dohody v platnost.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA IV

KONCESE SPOLEČENSTVÍ NA PRODUKTY RYBOLOVU POCHÁZEJÍCÍ ZE SRBSKA

uvedené v čl. 29 odst. 2

Na dovoz následujících produktů pocházejících ze Srbska do Společenství se vztahují tyto koncese:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Celní sazba použitelná na všechny produkty KN čísla 1604 bude snížena v souladu s tímto časovým plánem:

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA V

SRBSKÉ KONCESE NA PRODUKTY RYBOLOVU POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

uvedené v čl. 30 odst. 2

Na dovoz následujících výrobků pocházejících ze Společenství do Srbska se vztahují tyto koncese:

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA VI

USAZOVÁNÍ: FINANČNÍ SLUŽBY

uvedené v hlavě V, kapitole II

FINANČNÍ SLUŽBY: DEFINICE

Finanční služba je jakákoli služba finanční povahy nabízená poskytovatelem finančních služeb smluvní strany.

Mezi finanční služby patří tyto činnosti:

A. Veškeré pojišťovací služby a služby související s pojištěním:

1. přímé pojištění (včetně spolupojištění):

i) životní pojištění;

ii) jiné než životní pojištění;

2. zajištění a retrocese;

3. zprostředkování pojištění, například makléřství a agentury;

4. doplňkové služby k pojištění, například služby v oborech poradenství, pojistná matematika, posouzení rizika a vyrovnání nároků.

B. Bankovní a jiné finanční služby (kromě pojištění):

1. přijímání vkladů a jiných vratných peněžních prostředků od veřejnosti;

2. půjčky všech typů, včetně mimo jiného spotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních transakcí;

3. finanční leasing;

4. veškeré služby týkající se plateb a převodů peněz, včetně úvěrových, platebních a podobných karet, cestovních šeků a bankovních směnek;

5. poskytování záruk a příslibů;

6. obchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků, ať už na burze, na přepážkovém trhu nebo jinak, prostřednictvím těchto prostředků:

a) nástrojů peněžního trhu (šeků, směnek, vkladních listů atd.);

b) deviz;

c) odvozených produktů, včetně termínovaných obchodů (futures) a opcí;

d) nástrojů využívajících směnných kursů a úrokových sazeb, včetně takových produktů jako swapy a dohody o termínování kursů, atd.;

e) převoditelných cenných papírů;

f) ostatních obchodovatelných nástrojů a finančního majetku, včetně drahých kovů;

7. účast při vydávání všech druhů cenných papírů, včetně upisování a investování jako prostředník (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovým vydáváním;

8. peněžní makléřství;

9. správa majetku, například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijního fondu, správcovské, depozitní a svěřenecké služby;

10. služby při vyrovnání a zúčtování finančního majetku, včetně cenných papírů, derivátů a jiných obchodovatelných nástrojů;

11. poskytování a předávání finančních informací a zpracovávání finančních údajů a s tím spojeného programového vybavení poskytovateli jiných finančních služeb;

12. poradenství, zprostředkování a jiné doplňkové finanční služby ke všem činnostem uvedeným ve výše uvedených bodech 1 až 11, včetně úvěrových referencí a analýz, investičních studií a investičního poradenství, studia a poradenství, které se týkají portfolia, poradenství k akvizicím a k restrukturalizaci a strategii společnosti.

Z definice finančních služeb jsou vyloučeny tyto činnosti:

a) činnosti vykonávané centrálními bankami nebo jakýmkoli jiným veřejnoprávním orgánem v rámci měnové politiky a politiky směnného kurzu;

b) činnosti prováděné centrálními bankami, subjekty veřejné správy nebo veřejnými orgány na účet vlády nebo při jejím zaručení, vyjma činností, které mohou vykonávat poskytovatelé finančních služeb v hospodářské soutěži s těmito veřejnoprávními subjekty;

c) činnosti, které jsou součástí zákonného systému sociálního zabezpečení nebo plánů důchodového zabezpečení, vyjma činností, které mohou vykonávat poskytovatelé finančních služeb v hospodářské soutěži s veřejnoprávními subjekty nebo soukromými orgány.

PŘÍLOHA VII

PRÁVA DUŠEVNÍHO, PRŮMYSLOVÉHO A OBCHODNÍHO VLASTNICTVÍ

uvedená v článku 75

1. Ustanovení čl. 75 odst. 4 této dohody se týká těchto mnohostranných úmluv, jichž jsou členské státy smluvními stranami nebo se v těchto členských státech de facto uplatňují:

— Smlouva o patentovém právu (Ženeva, 2000);

— Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin (úmluva UPOV, Paříž, 1961, ve znění revidovaném v roce 1972, 1978 a 1991).

2. Strany potvrzují důležitost, kterou přikládají závazkům vyplývajícím z těchto mnohostranných úmluv:

— Úmluva o založení Světové organizace duševního vlastnictví (Úmluva WIPO, Stockholm, 1967, ve znění z roku 1979);

— Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt, 1971);

— Bruselská úmluva o šíření programů prostřednictvím satelitů (Brusel, 1974);

— Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení (1977, ve znění z roku 1980);

— Haagská dohoda o mezinárodním ukládání průmyslových vzorů (Londýnský akt, 1934 a Haagský akt, 1960);

— Locarnská dohoda o mezinárodním třídění průmyslových vzorů (Locarno, 1968, ve znění z roku 1979);

— Madridská dohoda o mezinárodním zápisu ochranných známek (Stockholmský akt, 1967, ve znění z roku 1979);

— Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (Madridský protokol, 1989);

— Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (Ženeva, 1977, ve znění z roku 1979);

— Pařížská úmluva o ochraně průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967, ve znění z roku 1979);

— Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970, ve znění z roku 1979, upravena v roce 1984);

— Úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti neoprávněnému rozmnožování jejich zvukových záznamů (Úmluva o zvukových záznamech, Ženeva, 1971);

— Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Římská úmluva, 1961);

— Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění (Štrasburk 1971, ve znění z roku 1979);

— Smlouva o známkovém právu (Ženeva, 1994);

— Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek (Vídeň, 1973, ve znění z roku 1985);

— Smlouva WIPO o autorském právu (Ženeva, 1996);

— Smlouvu WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech (Ženeva, 1996);

— Evropská patentová úmluva;

— Dohoda WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví.

PROTOKOL 1

o obchodu mezi společenstvím a srbskem se zpracovanými zemědělskými produkty

Článek 1

1. Společenství a Srbsko používají na zpracované zemědělské produkty cla uvedená v příloze I a příloze II v souladu s podmínkami stanovenými v těchto přílohách, ať již jsou omezeny celními kvótami nebo ne.

2. Rada stabilizace a přidružení rozhodne o:

a) rozšíření seznamu zpracovaných zemědělských produktů v rámci tohoto protokolu,

b) změnách cel uvedených v přílohách I a II,

c) zvýšení nebo zrušení celních kvót.

3. Rada stabilizace a přidružení může nahradit cla stanovená tímto protokolem, a to režimem stanoveným na základě příslušných tržních cen ve Společenství a Srbsku pro zemědělské produkty skutečně použité při výrobě zpracovaných zemědělských produktů, jež jsou předmětem tohoto protokolu.

Článek 2

Cla používaná podle článku 1 tohoto protokolu mohou být snížena rozhodnutím Rady stabilizace a přidružení:

a) jestliže jsou v rámci obchodu mezi Společenstvím a Srbskem cla, která se vztahují na základní produkty, snížena nebo

b) v návaznosti na snížení vyplývající ze vzájemných koncesí týkajících se zpracovaných zemědělských produktů.

Snížení uvedená v písmenu a) se vypočítají z části cla označené jako zemědělská složka, která odpovídá zemědělským produktům skutečně použitým při výrobě dotčených zpracovaných zemědělských produktů, a odečte se od cel, která se vztahují na tyto základní produkty.

Článek 3

Společenství a Srbsko se vzájemně informují o administrativních opatřeních přijatých pro produkty, na které se vztahuje tento protokol. Tato opatření by měla zajistit rovné zacházení všem zúčastněným stranám a měla by být co nejpružnější a nejjednodušší.

PŘÍLOHA I K PROTOKOLU 1

CLA POUŽITELNÁ PŘI DOVOZU ZPRACOVANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH ZE SRBSKA DO SPOLEČENSTVÍ

Cla z dovozu níže uvedených zpracovaných zemědělských produktů pocházejících ze Srbska do Společenství jsou rovna nule.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA II K PROTOKOLU 1

CLA POUŽITELNÁ PŘI DOVOZU PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH ZE SRBSKA DO SPOLEČENSTVÍ

(okamžitě nebo postupně)

⟪TABLE:tbl_001⟫

PROTOKOL 2

o vzájemných preferenčních koncesích na některá vína a o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín

Článek 1

Tento protokol obsahuje:

1) Dohodu o vzájemných preferenčních obchodních koncesích pro některá vína (příloha I tohoto protokolu) a

2) Dohodu o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín (příloha II tohoto protokolu).

Článek 2

Dohoda uvedená v článku 1 tohoto protokolu se vztahuje na:

1) na vína kódu 22.04 harmonizovaného systému Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží podepsané v Bruselu dne 14. června 1983 , která byla vyrobena z čerstvých hroznů;

a) pocházející ze Společenství a vyrobená v souladu s pravidly pro enologické postupy a ošetřování stanovenými v hlavě V nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem ( 1 ), v pozměněném znění, a v nařízení Komise (ES) č. 1622/2000 ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření ( 2 ), v pozměněném znění;

nebo

b) pocházející ze Srbska a vyrobená v souladu s pravidly pro enologické postupy a ošetření v souladu s právem Srbska. Tato pravidla pro enologické postupy a ošetření musí být v souladu s právními předpisy Společenství.

2) lihoviny kódu 22.08 úmluvy uvedené v odstavci 1, které

a) pocházejí ze Společenství a jsou v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin ( 3 ), v pozměněném znění, a s nařízením Komise (EHS) č. 1014/90 ze dne 24. dubna 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin ( 4 ), v pozměněném znění;

nebo

b) pocházejí ze Srbska a byly vyrobeny v souladu s právem Srbska, které musí být v souladu s právními předpisy Společenství.

3) aromatizovaná vína kódu 22.05 úmluvy uvedené v odstavci 1, která

a) pocházejí ze Společenství a jsou v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů ( 5 ), v pozměněném znění;

nebo

b) pocházejí ze Srbska a byly vyrobeny v souladu s právem Srbska, které musí být v souladu s právními předpisy Společenství.

PŘÍLOHA I K PROTOKOLU 2

DOHODA

mezi společenstvím a Srbskem o vzájemných preferenčních koncesích pro některá vína

1. Na dovoz následujících vín uvedených v článku 2 tohoto protokolu do Společenství se vztahují tyto koncese:

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Na žádost některé ze smluvních stran mohou být svolány konzultace za účelem přizpůsobení kvót převedením množství z kvóty pro položku ex 2204 29 na kvótu pro položky ex 2204 10 a ex 2204 21.

2. Společenství přizná preferenční nulové clo v rámci celních kvót podle bodu 1 s výhradou, že pro vývozy těchto množství nebude Srbsko vyplácet žádné vývozní subvence.

3. Na dovoz následujících vín uvedených v článku 2 tohoto protokolu do Srbska se vztahují tyto koncese:

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. Srbsko přizná preferenční nulové clo v rámci celních kvót podle bodu 3 s výhradou, že pro vývozy těchto množství nebude Společenství vyplácet žádné vývozní subvence.

5. Pravidla původu uplatňovaná podle dohody jsou stanovena v protokolu 3 dohody o stabilizaci a přidružení.

6. Dovoz vína v rámci koncesí stanovených v dohodě v této příloze je podmíněn předložením osvědčení a průvodního dokladu v souladu s nařízením Komise (ES) č. 883/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro obchod se třetími zeměmi s produkty v odvětví vína ( 1 ), které potvrzují, že dotyčné víno je v souladu s čl. 2 odst. 1 protokolu 2. Osvědčení a průvodní doklad vydává úřední subjekt uznaný oběma smluvními stranami uvedený ve společně vypracovaných seznamech.

7. Do tří let po vstupu dohody v platnost přezkoumají smluvní strany možnost vzájemného poskytnutí dalších koncesí, přičemž vezmou v úvahu vývoj vzájemného obchodu s vínem.

8. Smluvní strany zajistí, aby vzájemně přiznané výhody nebyly omezovány jinými opatřeními.

9. Na žádost kterékoli smluvní strany proběhnou konzultace o jakémkoli problému souvisejícím s uplatňováním dohody v této příloze.

PŘÍLOHA II K PROTOKOLU 2

DOHODA

mezi Společenstvím a Srbskem o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín

Článek 1

Cíle

1. Smluvní strany na základě nediskriminace a vzájemnosti a za podmínek stanovených v této příloze uznávají, chrání a kontrolují názvy produktů uvedených v článku 2 tohoto protokolu.

2. Smluvní strany přijmou veškerá nezbytná obecná a zvláštní opatření, aby zajistily dodržování závazků stanovených touto přílohou a dosažení cílů této přílohy.

Článek 2

Definice

Pro účely dohody v této příloze, a není-li v ní stanoveno jinak, se rozumí:

a) výrazem „ pocházející z “ použitým v souvislosti s názvem jedné ze smluvních stran:

— víno vyrobené zcela na území dané smluvní strany výhradně z hroznů, které byly sklizeny na území této smluvní strany,

— lihovina nebo aromatizované víno vyrobené na území této smluvní strany;

b) „zeměpisným označením“ uvedeným v dodatku 1 označení uvedené v čl. 22 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“);

c) „ tradičním výrazem “ tradičně používaný název podle dodatku II, který se vztahuje především k produkční metodě nebo jakosti, barvě, druhu nebo místu nebo historické události související s historií dotyčného vína a který je uznávaný právními předpisy smluvní strany za účelem označování a obchodní úpravy vína pocházejícího z území této smluvní strany;

d) „ homonymním “ totožné zeměpisné označení nebo totožný tradiční výraz nebo označení tak podobné, že při použití k označení by mohlo vést k záměně s jiným místem, jiným postupem nebo jinou věcí;

e) „ označením “ slova používaná při označování vína, lihoviny či aromatizovaného vína na etiketách nebo v průvodních dokladech při přepravě vína, lihoviny či aromatizovaného vína, v obchodních dokladech, zejména na fakturách a dodacích listech, jakož i při reklamě;

f) „ etiketou “ veškerá označení a ostatní výrazy, značky, vyobrazení, zeměpisná označení nebo ochranné známky, podle kterých se vína, lihoviny a aromatizovaná vína rozlišují a které jsou uvedeny na téže nádobě včetně uzávěru nebo na visačce připevněné k nádobě a na krycím obalu hrdla lahví;

g) „ obchodní úpravou “ souhrn výrazů, odkazů atd. vztahujících se na víno, lihovinu nebo aromatizované víno použitých na etiketách a balení, na nádobách, uzávěrech, v reklamních materiálech a/nebo jakýchkoli materiálech na podporu prodeje;

h) „ balením “ ochranné obaly, jako je papír, jakékoli opletení, krabice a bedny používané při přepravě jedné nebo více nádob nebo za účelem prodeje konečnému spotřebiteli;

i) „ vyrobeným “ celý proces výroby vína, lihoviny a aromatizovaného vína;

j) „ vínem “ pouze nápoj získaný úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých hroznů odrůd révy uvedených v dohodě v této příloze, též lisovaných, nebo moštu hroznů;

k) „ odrůdami révy “ odrůdy druhu Vitis Vinifera, aniž jsou dotčeny možné právní předpisy některé ze smluvních stran týkající se používání různých odrůd révy pro víno vyrobené na území této smluvní strany;

l) „ Dohodou o WTO “ dohoda z Marrákeše o zřízení Světové obchodní organizace, podepsaná dne 15. dubna 1994 .

Článek 3

Obecná pravidla pro dovoz a uvádění na trh

Není-li v dohodě v této příloze stanoveno jinak, řídí se dovoz a uvádění produktů uvedených v článku 2 na trh právními a správními předpisy používanými na území dotyčné strany.

HLAVA I

VZÁJEMNÁ OCHRANA NÁZVŮ VÍN, LIHOVIN A AROMATIZOVANÝCH VÍN

Článek 4

Chráněné názvy

Aniž jsou dotčeny články 5, 6 a 7 této přílohy, chráněny jsou:

a) pokud jde o výrobky uvedené v článku 2 tohoto protokolu:

— odkazy na název členského státu, z něhož víno, lihovina a aromatizované víno pochází nebo jiné názvy, které daný členský stát označují,

— zeměpisná označení uvedená v dodatku 1, části A v písm. a) pro vína, v písm. b) pro lihoviny a v písm. c) pro aromatizovaná vína,

— tradiční výrazy uvedené v dodatku 2, části A.

b) pokud jde o vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející ze Srbska:

— odkazy na název „ Srbsko “ nebo jakýkoli jiný název označující tuto zemi,

— zeměpisná označení uvedená v dodatku I, části B v písm. a) pro vína, v písm. b) pro lihoviny a v písm. c) pro aromatizovaná vína,

— tradiční výrazy uvedené v dodatku 2, části B.

Článek 5

Ochrana názvů odkazujících na členské státy Společenství a na Srbsko

1. V Srbsku jsou odkazy na členské státy Společenství a jiné názvy používané k označení daného členského státu pro účely identifikace původu vína, lihoviny a aromatizovaného vína:

a) vyhrazeny pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z dotyčného členského státu a

b) Společenství je smí používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.

2. Ve Společenství jsou odkazy na Srbsko a jiné názvy používané k označení Srbska (též doplněné názvem odrůdy révy) pro účely identifikace původu vína, lihoviny a aromatizovaného vína:

a) vyhrazeny pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející ze Srbska a

b) Srbsko je smí používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Srbska.

Článek 6

Ochrana zeměpisných označení

1. V Srbsku jsou zeměpisná označení Společenství uvedená v dodatku I, části A:

a) chráněna pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející ze Společenství,

b) Srbsko je smí používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.

2. Ve Společenství jsou zeměpisná označení Srbska uvedená v dodatku I, části B

a) chráněna pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející ze Srbska a

b) Srbsko je smí používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.

Aniž je dotčen čl. 2 odst. 2 písm. b) protokolu 2, pokud odkazuje na právní předpisy EU o lihovinách, obchodní označení lihovin pocházejících ze Srbska a uváděných na trh v EU nelze doplnit nebo nahradit zeměpisným označením.

3. Smluvní strany přijmou v souladu s dohodou v této příloze všechna nezbytná opatření k zajištění vzájemné ochrany názvů podle čl. 4 písm. a) druhé odrážky a čl. 4 písm. b) druhé odrážky, které jsou používány pro označování a obchodní úpravu vín, lihovin a aromatizovaných vín pocházejících z území smluvních stran. Za tímto účelem použije každá smluvní strana vhodné právní prostředky podle článku 23 dohody TRIPS k zajištění účinné ochrany a k zamezení používání zeměpisných označení k identifikaci vín, lihovin a aromatizovaných vín, na něž se dotyčná označení nebo výrazy nevztahují.

4. Zeměpisná označení uvedená v článku 4 jsou vyhrazena výlučně pro produkty pocházející z území té smluvní strany, na kterou se vztahují, a smí být používána pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy této smluvní strany.

5. Ochrana stanovená v dohodě v této příloze zakazuje zejména jakékoli používání chráněných názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín, která nepocházejí z uvedené zeměpisné oblasti, a uplatňuje se i v případě, že

— je uveden skutečný původ vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína,

— je zeměpisné označení použito v překladu,

— je k názvu připojen výraz jako „ druh “ , „ typ “ , „ styl “ , „ imitace “ , „ způsob “ nebo jiné podobné výrazy,

— se chráněné označení používá jakýmkoli způsobem pro produkty kódu 20.09 harmonizovaného systému Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží podepsané v Bruselu dne 14. června 1983 .

6. Jsou-li zeměpisná označení uvedená v dodatku 1 homonymní, poskytuje se ochrana každému označení za předpokladu, že se používá v dobré víře. Smluvní strany společně stanoví praktické podmínky používání, za nichž budou homonymní zeměpisná označení od sebe rozlišována, přičemž je třeba zajistit, aby bylo spravedlivě zacházeno s příslušnými výrobci a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl.

7. Pokud je zeměpisné označení uvedené v dodatku I homonymní se zeměpisným označením třetí země, použije se čl. 23 odst. 3 dohody TRIPS.

8. Dohodou v této příloze nejsou nijak dotčena práva jakékoli osoby na obchodní použití jejího jména nebo jména jejího předchůdce v obchodu, není-li toto jméno použito způsobem, který by mohl spotřebitele uvést v omyl.

9. Dohoda v této příloze nezavazuje žádnou smluvní stranu chránit zeměpisné označení druhé smluvní strany uvedené v dodatku 1, které není nebo přestává být chráněno ve své zemi původu nebo se v této zemi již nepoužívá.

10. Vstupem této dohody v platnost přestanou smluvní strany považovat chráněná zeměpisná označení uvedená v příloze 1 za běžné výrazy používané v obecném jazyce smluvních stran jako běžné názvy pro vína, lihoviny a aromatická vína ve smyslu čl. 24 odst. 6 dohody TRIPS.

Článek 7

Ochrana tradičních výrazů

1. V Srbsku se tradiční výrazy používané ve Společenství, které jsou uvedeny v dodatku 2,

a) nepoužijí k označení nebo obchodní úpravě vína pocházejícího ze Srbska a

b) použijí se k označení nebo obchodní úpravě vína pocházejícího ze Společenství pouze v souvislosti s víny, jejichž původ, kategorie a jazyk jsou stanoveny v dodatku 2, a za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.

2. Ve Společenství se tradiční výrazy používané v Srbsku, které jsou uvedeny v dodatku 2, nepoužijí k označení nebo obchodní úpravě vína pocházejícího ze Společenství; a použijí se k označení nebo obchodní úpravě vína pocházejícího ze Srbska pouze v souvislosti s víny, jejichž původ, kategorie a srbský jazyk jsou stanoveny v dodatku 2, a za podmínek stanovených právními a správními předpisy Srbska.

3. Smluvní strany přijmou v souladu s touto hlavou nezbytná opatření k zajištění vzájemné ochrany tradičních výrazů podle článku 4, které jsou používány pro označování a obchodní úpravu vín pocházejících z území smluvních stran. Za tímto účelem poskytnou smluvní strany vhodné právní prostředky k zajištění účinné ochrany a k zamezení používání tradičních výrazů k označení vína, které jimi nemůže být označeno, a to ani v případě, že je k použitým tradičním výrazům připojen výraz jako „ druh “ , „ typ “ , „ styl “ , „ imitace “ a „ způsob “ nebo jiné podobné výrazy.

4. Jsou-li tradiční výrazy uvedené v dodatku 2 homonymní, poskytuje se ochrana každému označení za předpokladu, že se používá v dobré víře a spotřebitel není uváděn v omyl ohledně skutečného původu vína. Smluvní strany společně stanoví praktické podmínky používání, za nichž budou homonymní tradiční výrazy od sebe odlišovány, přičemž je třeba zajistit, aby bylo spravedlivě zacházeno s příslušnými producenty a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl.

5. Ochrana tradičních výrazů se vztahuje pouze na: jazyk nebo jazyky a abecedy, v nichž jsou uvedeny v dodatku 2, a nikoli na jejich překlad; a na kategorii výrobků, která je podle dodatku 2 pro smluvní strany chráněna.

Článek 8

Ochranné známky

1. Příslušné úřady smluvních stran zamítnou pro víno, lihovinu nebo aromatizované víno zápis ochranné známky, která se shoduje s odkazem na zeměpisné označení chráněné podle článku 4 dohody nebo se mu podobá nebo tento odkaz obsahuje, pokud toto víno, lihovina nebo aromatizované víno není tohoto původu ani není v souladu s příslušnými pravidly pro použití tohoto odkazu.

2. Příslušné úřady smluvních stran zamítnou pro víno zápis ochranné známky, která obsahuje tradiční výraz chráněný dohodou v této příloze, pokud dotyčné víno není vínem, pro něž je tradiční výraz vyhrazen podle dodatku 2.

Článek 9

Vývoz

Smluvní strany přijmou všechna nezbytná opatření, aby se v případě, že se vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z území jedné ze stran vyvážejí do třetí země, nepoužívala chráněná zeměpisná označení podle čl. 4 písm. a) druhé odrážky a čl. 4 písm. b) druhé odrážky a v případě vín tradiční výrazy této strany podle čl. 4 písm. a) třetí odrážky k označení a obchodní úpravě výrobků pocházejících z příslušné druhé strany.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ DOHODY V TÉTO PŘÍLOZE A VZÁJEMNÁ POMOC MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY A ŘÍZENÍ TÉTO DOHODY

Článek 10

Pracovní skupina

1. Při podvýboru pro zemědělství, který má být zřízen v souladu s článkem 123 dohody o stabilizaci a přidružení, se zřizuje pracovní skupina.

2. Pracovní skupina dohlíží na řádné fungování dohody v této příloze a zabývá se všemi otázkami, které vzniknou při jejím provádění.

3. Pracovní skupina může vydávat doporučení a projednávat a podávat návrhy v souvislosti s veškerými otázkami vzájemného zájmu v odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín, které by mohly přispívat k dosažení cílů dohody v této příloze. Schází se na žádost kterékoli smluvní strany střídavě ve Společenství a v Srbsku; místo, způsob a čas určí smluvní strany vzájemnou dohodou.

Článek 11

Úkoly stran

1. Smluvní strany přímo nebo prostřednictvím pracovní skupiny podle článku 10 udržují styk ve všech záležitostech, které se týkají provádění a fungování této dohody.

2. Srbsko určí jako svůj zastupující orgán ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství. Společenství určí jako svůj zastupující orgán Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise. Jestliže jedna strana změní svůj zastupující orgán, oznámí to druhé straně.

3. Zastupující orgán zajišťuje koordinaci činností všech orgánů odpovědných za provádění dohody v této příloze.

4. Strany:

a) rozhodnutím Výboru pro stabilizaci a přidružení společně mění seznamy podle článku 4, aby zohlednily případné změny právních a správních předpisů stran;

b) rozhodnutím Výboru pro stabilizaci a přidružení společně přijímají změny dodatků dohody v této příloze. Dodatky se za změněné považují buď ode dne uvedeného ve výměně dopisů mezi smluvními stranami nebo ode dne rozhodnutí pracovní skupiny;

c) společně stanoví praktické podmínky podle čl. 6 odst. 6;

d) vzájemně se informují o záměru přijmout novou právní úpravu nebo změny stávajícíprávní úpravy ohledně otázek veřejného zájmu, jako je zdraví nebo ochrana spotřebitele, které mají význam pro odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín;

e) vzájemně si oznamují všechna legislativní, správní a soudní rozhodnutí týkající se provádění dohody v této příloze a vzájemně se informují o opatřeních přijatých na základě těchto rozhodnutí.

Článek 12

Uplatňování dohody v této příloze

Strany určí kontaktní místa uvedená v dodatku 3 odpovědná za uplatňování dohody v této příloze.

Článek 13

Provádění dohody a vzájemná pomoc mezi stranami

1. Pokud označení nebo obchodní úprava vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína zejména na etiketě nebo v úředních či obchodních dokladech nebo v reklamě je v rozporu s dohodou v této příloze, přijmou smluvní strany nezbytná správní opatření nebo zahájí soudní řízení s cílem potírat nekalou soutěž nebo zabránit jakýmkoliv jiným způsobem neoprávněnému používání chráněného názvu.

2. K opatřením a řízením uvedeným v odstavci 1 se přikročí zejména tehdy,

a) pokud jsou použity popisy či překlad popisů, názvy, nápisy nebo vyobrazení týkající se vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína, jejichž názvy jsou dohodou v této příloze chráněny, která přímo nebo nepřímo poskytují chybné nebo zavádějící údaje o původu, druhu nebo jakosti vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína.

b) pokud jsou pro potřebu balení použity nádoby, které jsou zavádějící s ohledem na původ vína.

3. Má-li některá ze stran odůvodněné podezření, že:

a) víno, lihovina nebo aromatizované víno ve smyslu článku 2, s nímž se obchoduje nebo obchodovalo v Srbsku a ve Společenství, není v souladu s pravidly pro odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín ve Společenství nebo v Srbsku nebo s touto dohodou a

b) tento nesoulad je zvláštním zájmem druhé smluvní strany a mohl by vést ke správním opatřením nebo soudnímu řízení,

neprodleně o této skutečnosti informuje zastupující orgán druhé smluvní strany.

4. Informace poskytované podle odstavce 3 zahrnují podrobnosti o nedodržení pravidel pro odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín smluvní strany nebo o nedodržení dohody v této příloze a přikládají se k nim úřední, obchodní nebo jiné příslušné doklady a údaje o tom, jaká správní opatření lze případně přijmout nebo jaké soudní řízení lze zahájit.

Článek 14

Konzultace

1. Domnívá-li se jedna ze stran, že druhá smluvní strana nedodržela závazek podle dohody v této příloze, zahájí smluvní strany konzultace.

2. Smluvní strana, která požádá o konzultace, poskytne druhé straně všechny informace potřebné k podrobnému prozkoumání příslušného případu.

3. V případech, kdy by jakékoli zpoždění mohlo ohrozit lidské zdraví nebo oslabit účinnost opatření pro potírání podvodů, mohou být přijata vhodná dočasná ochranná opatření bez předchozí konzultace za předpokladu, že budou konzultace zahájeny okamžitě po přijetí těchto opatření.

4. Jestliže při konzultacích podle odstavců 1 a 3 nedosáhly smluvní strany dohody, může smluvní strana, která požádala o konzultace nebo která přijala opatření podle odstavce 3, přijmout vhodná opatření v souladu s článkem 129 dohody o stabilizaci a přidružení s cílem zajistit řádné uplatňování dohody v této příloze.

HLAVA III

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Tranzit malých množství

I. Dohoda v této příloze se nevztahuje na vína, lihoviny a aromatizovaná vína, která:

a) jsou přepravována tranzitně přes území jedné ze smluvních stran, nebo

b) pocházejí z území jedné ze smluvních stran a která se mezi smluvními stranami dodávají v malých množstvích za podmínek a podle postupů stanovených v odstavci II:

II. Za malé množství vína, lihoviny a aromatizovaného vína se považují tato množství:

1. množství v nádobách o objemu nejvýše 5 litrů označených etiketou a opatřených jednorázovým uzávěrem, pokud celkové přepravované množství tvořené jednou zásilkou nebo více oddělenými zásilkami nepřesahuje 50 litrů;

2.

a) množství nepřesahující 30 litrů, převážené v osobním zavazadle cestujícího;

b) množství nepřesahující 30 litrů, odesílané v zásilkách mezi soukromými osobami;

c) množství, které je součástí majetku stěhujících se soukromých osob;

d) množství nejvýše 1 hektolitr, které se dováží za účelem vědeckých nebo technických pokusů;

e) množství určené pro diplomatická, konzulární nebo podobná zařízení, které se dováží jako součást jejich bezcelního přídělu;

f) množství z palubních zásob mezinárodních dopravních prostředků.

Případ výjimky uvedený v bodě 1 nelze kombinovat s jedním nebo více případy výjimek uvedenými v bodě 2.

Článek 16

Uvedení stávajících zásob na trh

1. Vína, lihoviny nebo aromatizovaná vína, která v době vstupu této dohody v platnost nebo před ním byla v souladu s vnitrostátními právními předpisy jedné či druhé smluvní strany vyrobena, připravena, označena a obchodně upravena způsobem, který dohoda v této příloze zakazuje, se mohou uvádět na trh až do vyčerpání zásob.

2. Vína, lihoviny a aromatizovaná vína, která byla vyrobena, připravena, označena a obchodně upravena podle dohody v této příloze, ale jejichž výroba, označení a obchodní úprava již nevyhovují této dohodě v důsledku změny této dohody, se mohou uvádět na trh až do vyčerpání zásob, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

DODATEK 1

SEZNAM CHRÁNĚNÝCH NÁZVŮ

(uvedených v článcích 4 a 6 přílohy II protokolu 2)

ČÁST A: VE SPOLEČENSTVÍ

a) VÍNA POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

RAKOUSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Burgenland

Carnuntum

Donauland

Kamptal

Kärnten

Kremstal

Mittelburgenland

Neusiedlersee

Neusiedlersee-Hügelland

Niederösterreich

Oberösterreich

Salzburg

Steiermark

Südburgenland

Süd-Oststeiermark

Südsteiermark

Thermenregion

Tirol

Traisental

Vorarlberg

Wachau

Weinviertel

Weststeiermark

Wien

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Bergland

Steire

Steirerland

Weinland

Wien

BELGIE

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Côtes de Sambre et Meuse

Hagelandse Wijn

Haspengouwse Wijn

Heuvellandse wijn

Vlaamse mousserende kwaliteitswijn

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Vin de pays des jardins de Wallonie

Vlaamse landwijn

BULHARSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Stanovené pěstitelské oblasti

Асеновград (Asenovgrad)

Черноморски район (Black Sea Region)

Брестник (Brestnik)

Драгоево (Dragoevo)

Евксиноград (Evksinograd)

Хан Крум (Han Krum)

Хърсово (Harsovo)

Хасково (Haskovo)

Хисаря (Hisarya)

Ивайловград (Ivaylovgrad)

Карлово (Karlovo)

Карнобат (Karnobat)

Ловеч (Lovech)

Лозица (Lozitsa)

Лом (Lom)

Любимец (Lyubimets)

Лясковец (Lyaskovets)

Мелник (Melnik)

Монтана (Montana)

Нова Загора (Nova Zagora)

Нови Пазар (Novi Pazar)

Ново село (Novo Selo)

Оряховица (Oryahovitsa)

Павликени (Pavlikeni)

Пазарджик (Pazardjik)

Перущица (Perushtitsa)

Плевен (Pleven)

Пловдив (Plovdiv)

Поморие (Pomorie)

Русе (Ruse)

Сакар (Sakar)

Сандански (Sandanski)

Септември (Septemvri)

Шивачево (Shivachevo)

Шумен (Shumen)

Славянци (Slavyantsi)

Сливен (Sliven)

Южно Черноморие (Southern Black Sea Coast)

Стамболово (Stambolovo)

Стара Загора (Stara Zagora)

Сухиндол (Suhindol)

Сунгурларе (Sungurlare)

Свищов (Svishtov)

Долината на Струма (Struma valley)

Търговище (Targovishte)

Върбица (Varbitsa)

Варна (Varna)

Велики Преслав (Veliki Preslav)

Видин (Vidin)

Враца (Vratsa)

Ямбол (Yambol)

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Дунавска равнина (Danube Plain)

Тракийска низина (Thracian Lowlands)

KYPR

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

ČESKÁ REPUBLIKA

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

české zemské víno

moravské zemské víno

FRANCIE

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Alsace Grand Cru, doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Alsace, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Alsace or Vin d’Alsace, též doplněno „ Edelzwicker “ nebo názvem odrůdy révy a/nebo menší zeměpisné jednotky

Ajaccio

Aloxe-Corton

Anjou, též doplněno Val de Loire nebo Coteaux de la Loire, nebo Villages Brissac

Anjou, též doplněno „ Gamay “ , „ Mousseux “ nebo „ Villages “

Arbois

Arbois Pupillin

Auxey-Duresses nebo Auxey-Duresses Côte de Beaune nebo Auxey-Duresses Côte de Beaune-Villages

Bandol

Banyuls

Barsac

Bâtard-Montrachet

Béarn or Béarn Bellocq

Beaujolais Supérieur

Beaujolais, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Beaujolais-Villages

Beaumes-de-Venise, též uvedeno za „ Muscat de “

Beaune

Bellet nebo Vin de Bellet

Bergerac

Bienvenues Bâtard-Montrachet

Blagny

Blanc Fumé de Pouilly

Blanquette de Limoux

Blaye

Bonnes Mares

Bonnezeaux

Bordeaux Côtes de Francs

Bordeaux Haut-Benauge

Bordeaux, též doplněno „ Clairet “ nebo „ Supérieur “ nebo „ Rosé “ nebo „ mousseux “

Bourg

Bourgeais

Bourgogne, též doplněno „ Clairet “ nebo „ Rosé “ nebo názvem menší zeměpisné jednotky

Bourgogne Aligoté

Bourgueil

Bouzeron

Brouilly

Buzet

Cabardès

Cabernet d’Anjou

Cabernet de Saumur

Cadillac

Cahors

Canon-Fronsac

Cap Corse, uvedeno za „ Muscat de “

Cassis

Cérons

Chablis Grand Cru, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Chablis, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Chambertin

Chambertin Clos de Bèze

Chambolle-Musigny

Champagne

Chapelle-Chambertin

Charlemagne

Charmes-Chambertin

Chassagne-Montrachet nebo Chassagne-Montrachet Côte de Beaune nebo Chassagne-Montrachet Côte de Beaune-Villages

Château Châlon

Château Grillet

Châteaumeillant

Châteauneuf-du-Pape

Châtillon-en-Diois

Chenas

Chevalier-Montrachet

Cheverny

Chinon

Chiroubles

Chorey-lès-Beaune nebo Chorey-lès-Beaune Côte de Beaune nebo Chorey-lès-Beaune Côte de Beaune-Villages

Clairette de Bellegarde

Clairette de Die

Clairette du Languedoc, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Clos de la Roche

Clos de Tart

Clos des Lambrays

Clos Saint-Denis

Clos Vougeot

Collioure

Condrieu

Corbières, též doplněno Boutenac

Cornas

Corton

Corton-Charlemagne

Costières de Nîmes

Côte de Beaune, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Côte de Beaune-Villages

Côte de Brouilly

Côte de Nuits

Côte Roannaise

Côte Rôtie

Coteaux Champenois, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Coteaux d’Aix-en-Provence

Coteaux d’Ancenis, též doplněno názvem odrůdy vinné révy

Coteaux de Die

Coteaux de l’Aubance

Coteaux de Pierrevert

Coteaux de Saumur

Coteaux du Giennois

Coteaux du Languedoc Picpoul de Pinet

Coteaux du Languedoc, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Coteaux du Layon or Coteaux du Layon Chaume

Coteaux du Layon, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Coteaux du Loir

Coteaux du Lyonnais

Coteaux du Quercy

Coteaux du Tricastin

Coteaux du Vendômois

Coteaux Varois

Côte-de-Nuits-Villages

Côtes Canon-Fronsac

Côtes d’Auvergne, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Côtes de Beaune, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Côtes de Bergerac

Côtes de Blaye

Côtes de Bordeaux Saint-Macaire

Côtes de Bourg

Côtes de Brulhois

Côtes de Castillon

Côtes de Duras

Côtes de la Malepère

Côtes de Millau

Côtes de Montravel

Côtes de Provence, též doplněno Sainte Victoire

Côtes de Saint-Mont

Côtes de Toul

Côtes du Forez

Côtes du Frontonnais, též doplněno Fronton nebo Villaudric

Côtes du Jura

Côtes du Lubéron

Côtes du Marmandais

Côtes du Rhône

Côtes du Rhône Villages, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Côtes du Roussillon

Côtes du Roussillon Villages, též doplněno názvem obcí Caramany nebo Latour de France nebo Les Aspres nebo Lesquerde nebo Tautavel

Côtes du Ventoux

Côtes du Vivarais

Cour-Cheverny

Crémant d’Alsace

Crémant de Bordeaux

Crémant de Bourgogne

Crémant de Die

Crémant de Limoux

Crémant de Loire

Crémant du Jura

Crépy

Criots Bâtard-Montrachet

Crozes Ermitage

Crozes-Hermitage

Echezeaux

Entre-Deux-Mers or Entre-Deux-Mers Haut-Benauge

Ermitage

Faugères

Fiefs Vendéens, též doplněno „ lieu dits “ Mareuil nebo Brem nebo Vix nebo Pissotte

Fitou

Fixin

Fleurie

Floc de Gascogne

Fronsac

Frontignan

Gaillac

Gaillac Premières Côtes

Gevrey-Chambertin

Gigondas

Givry

Grand Roussillon

Grands Echezeaux

Graves

Graves de Vayres

Griotte-Chambertin

Gros Plant du Pays Nantais

Haut Poitou

Haut-Médoc

Haut-Montravel

Hermitage

Irancy

Irouléguy

Jasnières

Juliénas

Jurançon

L’Etoile

La Grande Rue

Ladoix or Ladoix Côte de Beaune or Ladoix Côte de beaune-Villages

Lalande de Pomerol

Languedoc, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Latricières-Chambertin

Les-Baux-de-Provence

Limoux

Lirac

Listrac-Médoc

Loupiac

Lunel, též uvedeno za „ Muscat de “

Lussac Saint-Émilion

Mâcon nebo Pinot-Chardonnay-Macôn

Mâcon, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Mâcon-Villages

Macvin du Jura

Madiran

Maranges Côte de Beaune or Maranges Côtes de Beaune-Villages

Maranges, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Marcillac

Margaux

Marsannay

Maury

Mazis-Chambertin

Mazoyères-Chambertin

Médoc

Menetou Salon, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Mercurey

Meursault or Meursault Côte de Beaune or Meursault Côte de Beaune-Villages

Minervois

Minervois-la-Livinière

Mireval

Monbazillac

Montagne Saint-Émilion

Montagny

Monthélie nebo Monthélie Côte de Beaune or Monthélie Côte de Beaune-Villages

Montlouis, též doplněno „ mousseux “ nebo „ pétillant “

Montrachet

Montravel

Morey-Saint-Denis

Morgon

Moselle

Moulin-à-Vent

Moulis

Moulis-en-Médoc

Muscadet

Muscadet Coteaux de la Loire

Muscadet Côtes de Grandlieu

Muscadet Sèvre-et-Maine

Musigny

Néac

Nuits

Nuits-Saint-Georges

Orléans

Orléans-Cléry

Pacherenc du Vic-Bilh

Palette

Patrimonio

Pauillac

Pécharmant

Pernand-Vergelesses nebo Pernand-Vergelesses Côte de Beaune nebo Pernand-Vergelesses Côte de Beaune-Villages

Pessac-Léognan

Petit Chablis, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Pineau des Charentes

Pinot-Chardonnay-Macôn

Pomerol

Pommard

Pouilly Fumé

Pouilly-Fuissé

Pouilly-Loché

Pouilly-sur-Loire

Pouilly-Vinzelles

Premières Côtes de Blaye

Premières Côtes de Bordeaux, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Puisseguin Saint-Émilion

Puligny-Montrachet nebo Puligny-Montrachet Côte de Beaune nebo Puligny-Montrachet Côte de Beaune-Villages

Quarts-de-Chaume

Quincy

Rasteau

Rasteau Rancio

Régnié

Reuilly

Richebourg

Rivesaltes, též uvedeno za „ Muscat de “

Rivesaltes Rancio

Romanée (La)

Romanée Conti

Romanée Saint-Vivant

Rosé d’Anjou

Rosé de Loire

Rosé des Riceys

Rosette

Roussette de Savoie, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Roussette du Bugey, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Ruchottes-Chambertin

Rully

Saint Julien

Saint-Amour

Saint-Aubin nebo Saint-Aubin Côte de Beaune nebo Saint-Aubin Côte de Beaune-Villages

Saint-Bris

Saint-Chinian

Sainte-Croix-du-Mont

Sainte-Foy Bordeaux

Saint-Émilion

Saint-Emilion Grand Cru

Saint-Estèphe

Saint-Georges Saint-Émilion

Saint-Jean-de-Minervois, též uvedeno za „ Muscat de “

Saint-Joseph

Saint-Nicolas-de-Bourgueil

Saint-Péray

Saint-Pourçain

Saint-Romain nebo Saint-Romain Côte de Beaune nebo Saint-Romain Côte de Beaune-Villages

Saint-Véran

Sancerre

Santenay nebo Santenay Côte de Beaune nebo Santenay Côte de Beaune-Villages

Saumur

Saumur Champigny

Saussignac

Sauternes

Savennières

Savennières-Coulée-de-Serrant

Savennières-Roche-aux-Moines

Savigny nebo Savigny-lès-Beaune

Seyssel

Tâche (La)

Tavel

Thouarsais

Touraine Amboise

Touraine Azay-le-Rideau

Touraine Mesland

Touraine Noble Joue

Touraine

Tursan

Vacqueyras

Valençay

Vin d’Entraygues et du Fel

Vin d’Estaing

Vin de Corse, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Vin de Lavilledieu

Vin de Savoie nebo Vin de Savoie-Ayze, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Vin du Bugey, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Vin Fin de la Côte de Nuits

Viré Clessé

Volnay

Volnay Santenots

Vosne-Romanée

Vougeot

Vouvray, též doplněno „ mousseux “ nebo „ pétillant “

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Vin de pays de l’Agenais

Vin de pays d’Aigues

Vin de pays de l’Ain

Vin de pays de l’Allier

Vin de pays d’Allobrogie

Vin de pays des Alpes de Haute-Provence

Vin de pays des Alpes Maritimes

Vin de pays de l’Ardèche

Vin de pays d’Argens

Vin de pays de l’Ariège

Vin de pays de l’Aude

Vin de pays de l’Aveyron

Vin de pays des Balmes dauphinoises

Vin de pays de la Bénovie

Vin de pays du Bérange

Vin de pays de Bessan

Vin de pays de Bigorre

Vin de pays des Bouches du Rhône

Vin de pays du Bourbonnais

Vin de pays du Calvados

Vin de pays de Cassan

Vin de pays Cathare

Vin de pays de Caux

Vin de pays de Cessenon

Vin de pays des Cévennes, též doplněno Mont Bouquet

Vin de pays Charentais, též doplněno Ile de Ré nebo Ile d’Oléron nebo Saint-Sornin

Vin de pays de la Charente

Vin de pays des Charentes-Maritimes

Vin de pays du Cher

Vin de pays de la Cité de Carcassonne

Vin de pays des Collines de la Moure

Vin de pays des Collines rhodaniennes

Vin de pays du Comté de Grignan

Vin de pays du Comté tolosan

Vin de pays des Comtés rhodaniens

Vin de pays de la Corrèze

Vin de pays de la Côte Vermeille

Vin de pays des coteaux charitois

Vin de pays des coteaux d’Enserune

Vin de pays des coteaux de Besilles

Vin de pays des coteaux de Cèze

Vin de pays des coteaux de Coiffy

Vin de pays des coteaux Flaviens

Vin de pays des coteaux de Fontcaude

Vin de pays des coteaux de Glanes

Vin de pays des coteaux de l’Ardèche

Vin de pays des coteaux de l’Auxois

Vin de pays des coteaux de la Cabrerisse

Vin de pays des coteaux de Laurens

Vin de pays des coteaux de Miramont

Vin de pays des coteaux de Montélimar

Vin de pays des coteaux de Murviel

Vin de pays des coteaux de Narbonne

Vin de pays des coteaux de Peyriac

Vin de pays des coteaux des Baronnies

Vin de pays des coteaux du Cher et de l’Arnon

Vin de pays des coteaux du Grésivaudan

Vin de pays des coteaux du Libron

Vin de pays des coteaux du Littoral Audois

Vin de pays des coteaux du Pont du Gard

Vin de pays des coteaux du Salagou

Vin de pays des coteaux de Tannay

Vin de pays des coteaux du Verdon

Vin de pays des coteaux et terrasses de Montauban

Vin de pays des côtes catalanes

Vin de pays des côtes de Gascogne

Vin de pays des côtes de Lastours

Vin de pays des côtes de Montestruc

Vin de pays des côtes de Pérignan

Vin de pays des côtes de Prouilhe

Vin de pays des côtes de Thau

Vin de pays des côtes de Thongue

Vin de pays des côtes du Brian

Vin de pays des côtes de Ceressou

Vin de pays des côtes du Condomois

Vin de pays des côtes du Tarn

Vin de pays des côtes du Vidourle

Vin de pays de la Creuse

Vin de pays de Cucugnan

Vin de pays des Deux-Sèvres

Vin de pays de la Dordogne

Vin de pays du Doubs

Vin de pays de la Drôme

Vin de pays Duché d’Uzès

Vin de pays de Franche-Comté, též doplněno Coteaux de Champlitte

Vin de pays du Gard

Vin de pays du Gers

Vin de pays des Hautes-Alpes

Vin de pays de la Haute-Garonne

Vin de pays de la Haute-Marne

Vin de pays des Hautes-Pyrénées

Vin de pays d’Hauterive, též doplněno Val d’Orbieu nebo Coteaux du Termenès nebo Côtes de Lézignan

Vin de pays de la Haute-Saône

Vin de pays de la Haute-Vienne

Vin de pays de la Haute vallée de l’Aude

Vin de pays de la Haute vallée de l’Orb

Vin de pays des Hauts de Badens

Vin de pays de l’Hérault

Vin de pays de l’Ile de Beauté

Vin de pays de l’Indre et Loire

Vin de pays de l’Indre

Vin de pays de l’Isère

Vin de pays du Jardin de la France, též doplněno Marches de Bretagne nebo Pays de Retz

Vin de pays des Landes

Vin de pays de Loire-Atlantique

Vin de pays du Loir et Cher

Vin de pays du Loiret

Vin de pays du Lot

Vin de pays du Lot et Garonne

Vin de pays des Maures

Vin de pays de Maine et Loire

Vin de pays de la Mayenne

Vin de pays de Meurthe-et-Moselle

Vin de pays de la Meuse

Vin de pays du Mont Baudile

Vin de pays du Mont Caume

Vin de pays des Monts de la Grage

Vin de pays de la Nièvre

Vin de pays d’Oc

Vin de pays du Périgord, též doplněno Vin de Domme

Vin de pays des Portes de Méditerranée

Vin de pays de la Principauté d’Orange

Vin de pays du Puy de Dôme

Vin de pays des Pyrénées-Atlantiques

Vin de pays des Pyrénées-Orientales

Vin de pays des Sables du Golfe du Lion

Vin de pays de la Sainte Baume

Vin de pays de Saint Guilhem-le-Désert

Vin de pays de Saint-Sardos

Vin de pays de Sainte Marie la Blanche

Vin de pays de Saône et Loire

Vin de pays de la Sarthe

Vin de pays de Seine et Marne

Vin de pays du Tarn

Vin de pays du Tarn et Garonne

Vin de pays des Terroirs landais, též doplněno Coteaux de Chalosse nebo Côtes de L’Adour nebo Sables Fauves nebo Sables de l’Océan

Vin de pays de Thézac-Perricard

Vin de pays du Torgan

Vin de pays d’Urfé

Vin de pays du Val de Cesse

Vin de pays du Val de Dagne

Vin de pays du Val de Montferrand

Vin de pays de la Vallée du Paradis

Vin de pays du Var

Vin de pays du Vaucluse

Vin de pays de la Vaunage

Vin de pays de la Vendée

Vin de pays de la Vicomté d’Aumelas

Vin de pays de la Vienne

Vin de pays de la Vistrenque

Vin de pays de l’Yonne

NĚMECKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

ŘECKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

MAĎARSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

ITÁLIE

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

D.O.C.G. (Denominazioni di Origine Controllata e Garantita)

Albana di Romagna

Asti nebo Moscato d’Asti nebo Asti Spumante

Barbaresco

Bardolino superiore

Barolo

Brachetto d’Acqui nebo Acqui

Brunello di Motalcino

Carmignano

Chianti, též doplněno Colli Aretini nebo Colli Fiorentini nebo Colline Pisane nebo Colli Senesi nebo Montalbano nebo Montespertoli nebo Rufina

Chianti Classico

Fiano di Avellino

Forgiano

Franciacorta

Gattinara

Gavi nebo Cortese di Gavi

Ghemme

Greco di Tufo

Montefalco Sagrantino

Montepulciano d’Abruzzo Colline Tramane

Ramandolo

Recioto di Soave

Sforzato di Valtellina nebo Sfursat di Valtellina

Soave superiore

Taurasi

Valtellina Superiore, též doplněno Grumello nebo Inferno nebo Maroggia nebo Sassella nebo Stagafassli nebo Vagella

Vermentino di Gallura nebo Sardegna Vermentino di Gallura

Vernaccia di San Gimignano

Vino Nobile di Montepulciano

D.O.C.(Denominazioni di Origine Controllata)

Aglianico del Taburno nebo Taburno

Aglianico del Vulture

Albugnano

Alcamo nebo Alcamo classico

Aleatico di Gradoli

Aleatico di Puglia

Alezio

Alghero nebo Sardegna Alghero

Alta Langa

Alto Adige nebo dell’Alto Adige (Südtirol nebo Südtiroler), též doplněno:

— Colli di Bolzano (Bozner Leiten),

— Meranese di Collina nebo Meranese (Meraner Hugel nebo Meraner),

— Santa Maddalena (St.Magdalener),

— Terlano (Terlaner),

— Valle Isarco (Eisacktal nebo Eisacktaler),

— Valle Venosta (Vinschgau)

Ansonica Costa dell’Argentario

Aprilia

Arborea nebo Sardegna Arborea

Arcole

Assisi

Atina

Aversa

Bagnoli di Sopra nebo Bagnoli

Barbera d’Asti

Barbera del Monferrato

Barbera d’Alba

Barco Reale di Carmignano nebo Rosato di Carmignano nebo Vin Santo di Carmignan nebo Vin Santo Carmignano Occhio di Pernice

Bardolino

Bianchello del Metauro

Bianco Capena

Bianco dell’Empolese

Bianco della Valdinievole

Bianco di Custoza

Bianco di Pitigliano

Bianco Pisano di S. Torpè

Biferno

Bivongi

Boca

Bolgheri e Bolgheri Sassicaia

Bosco Eliceo

Botticino

Bramaterra

Breganze

Brindisi

Cacc’e mmitte di Lucera

Cagnina di Romagna

Caldaro (Kalterer) nebo Lago di Caldaro (Kalterersee), též doplněno „ Classico “

Campi Flegrei

Campidano di Terralba nebo Terralba nebo Sardegna Campidano di Terralba nebo Sardegna Terralba

Canavese

Candia dei Colli Apuani

Cannonau di Sardegna, též doplněno Capo Ferrato nebo Oliena nebo Nepente di Oliena Jerzu

Capalbio

Capri

Capriano del Colle

Carema

Carignano del Sulcis nebo Sardegna Carignano del Sulcis

Carso

Castel del Monte

Castel San Lorenzo

Casteller

Castelli Romani

Cellatica

Cerasuolo di Vittoria

Cerveteri

Cesanese del Piglio

Cesanese di Affile nebo Affile

Cesanese di Olevano Romano nebo Olevano Romano

Cilento

Cinque Terre nebo Cinque Terre Sciacchetrà, též doplněno Costa de sera nebo Costa de Campu nebo Costa da Posa

Circeo

Cirò

Cisterna d’Asti

Colli Albani

Colli Altotiberini

Colli Amerini

Colli Berici, též doplněno „ Barbarano “

Colli Bolognesi, též doplněno Colline di Riposto nebo Colline Marconiane nebo Zola Predona nebo Monte San Pietro nebo Colline di Oliveto nebo Terre di Montebudello nebo Serravalle

Colli Bolognesi Classico-Pignoletto

Colli del Trasimeno nebo Trasimeno

Colli della Sabina

Colli dell’Etruria Centrale

Colli di Conegliano, též doplněno Refrontolo nebo Torchiato di Fregona

Colli di Faenza

Colli di Luni (Regione Liguria)

Colli di Luni (Regione Toscana)

Colli di Parma

Colli di Rimini

Colli di Scandiano e di Canossa

Colli d’Imola

Colli Etruschi Viterbesi

Colli Euganei

Colli Lanuvini

Colli Maceratesi

Colli Martani, též doplněno Todi

Colli Orientali del Friuli Picolit, též doplněno Cialla nebo Rosazzo

Colli Perugini

Colli Pesaresi, též doplněno Focara nebo Roncaglia

Colli Piacentini, též doplněno Vigoleno nebo Gutturnio nebo Monterosso Val d’Arda nebo Trebbianino Val Trebbia nebo Val Nure

Colli Romagna Centrale

Colli Tortonesi

Collina Torinese

Colline di Levanto

Colline Lucchesi

Colline Novaresi

Colline Saluzzesi

Collio Goriziano nebo Collio

Conegliano-Valdobbiadene, též doplněno Cartizze

Conero

Contea di Sclafani

Contessa Entellina

Controguerra

Copertino

Cori

Cortese dell’Alto Monferrato

Corti Benedettine del Padovano

Cortona

Costa d’Amalfi, též doplněno Furore nebo Ravello nebo Tramonti

Coste della Sesia

Delia Nivolelli

Dolcetto d’Acqui

Dolcetto d’Alba

Dolcetto d’Asti

Dolcetto delle Langhe Monregalesi

Dolcetto di Diano d’Alba nebo Diano d’Alba

Dolcetto di Dogliani superior nebo Dogliani

Dolcetto di Ovada

Donnici

Elba

Eloro, též doplněno Pachino

Erbaluce di Caluso nebo Caluso

Erice

Esino

Est! Est!! Est!!! Di Montefiascone

Etna

Falerio dei Colli Ascolani nebo Falerio

Falerno del Massico

Fara

Faro

Frascati

Freisa d’Asti

Freisa di Chieri

Friuli Annia

Friuli Aquileia

Friuli Grave

Friuli Isonzo nebo Isonzo del Friuli

Friuli Latisana

Gabiano

Galatina

Galluccio

Gambellara

Garda (Regione Lombardia)

Garda (Regione Veneto)

Garda Colli Mantovani

Genazzano

Gioia del Colle

Girò di Cagliari nebo Sardegna Girò di Cagliari

Golfo del Tigullio

Gravina

Greco di Bianco

Greco di Tufo

Grignolino d’Asti

Grignolino del Monferrato Casalese

Guardia Sanframondi o Guardiolo

Irpinia

I Terreni di Sanseverino

Ischia

Lacrima di Morro nebo Lacrima di Morro d’Alba

Lago di Corbara

Lambrusco di Sorbara

Lambrusco Grasparossa di Castelvetro

Lambrusco Mantovano, též doplněno: Oltrepò Mantovano nebo Viadanese-Sabbionetano

Lambrusco Salamino di Santa Croce

Lamezia

Langhe

Lessona

Leverano

Lison Pramaggiore

Lizzano

Loazzolo

Locorotondo

Lugana (Regione Veneto)

Lugana (Regione Lombardia)

Malvasia delle Lipari

Malvasia di Bosa nebo Sardegna Malvasia di Bosa

Malvasia di Cagliari nebo Sardegna Malvasia di Cagliari

Malvasia di Casorzo d’Asti

Malvasia di Castelnuovo Don Bosco

Mandrolisai nebo Sardegna Mandrolisai

Marino

Marmetino di Milazzo nebo Marmetino

Marsala

Martina nebo Martina Franca

Matino

Melissa

Menfi, též doplněno Feudo nebo Fiori nebo Bonera

Merlara

Molise

Monferrato, též doplněno Casalese

Monica di Cagliari nebo Sardegna Monic a di Cagliari

Monica di Sardegna

Monreale

Montecarlo

Montecompatri Colonna nebo Montecompatri nebo Colonna

Montecucco

Montefalco

Montello e Colli Asolani

Montepulciano d’Abruzzo, též doplněno: Casauri nebo Terre di Casauria nebo Terre dei Vestini

Monteregio di Massa Marittima

Montescudaio

Monti Lessini nebo Lessini

Morellino di Scansano

Moscadello di Montalcino

Moscato di Cagliari nebo Sardegna Moscato di Cagliari

Moscato di Noto

Moscato di Pantelleria nebo Passito di Pantelleria nebo Pantelleria

Moscato di Sardegna, též doplněno: Gallura nebo Tempio Pausania nebo Tempio

Moscato di Siracusa

Moscato di Sorso-Sennori nebo Moscato di Sorso nebo Moscato di Sennori nebo Sardegna Moscato di Sorso-Sennori nebo Sardegna Moscato di Sorso nebo Sardegna Moscato di Sennori

Moscato di Trani

Nardò

Nasco di Cagliari nebo Sardegna Nasco di Cagliari

Nebiolo d’Alba

Nettuno

Nuragus di Cagliari nebo Sardegna Nuragus di Cagliari

Offida

Oltrepò Pavese

Orcia

Orta Nova

Orvieto (Regione Umbria)

Orvieto (Regione Lazio)

Ostuni

Pagadebit di Romagna, též doplněno Bertinoro

Parrina

Penisola Sorrentina, též doplněno Gragnano nebo Lettere nebo Sorrento

Pentro di Isernia nebo Pentro

Pergola

Piemonte

Pietraviva

Pinerolese

Pollino

Pomino

Pornassio nebo Ormeasco di Pornassio

Primitivo di Manduria

Reggiano

Reno

Riesi

Riviera del Brenta

Riviera del Garda Bresciano nebo Garda Bresciano

Riviera Ligure di Ponente, též doplněno: Riviera dei Fiori nebo Albenga o Albenganese nebo Finale nebo Finalese nebo Ormeasco

Roero

Romagna Albana spumante

Rossese di Dolceacqua nebo Dolceacqua

Rosso Barletta

Rosso Canosa nebo Rosso Canosa Canusium

Rosso Conero

Rosso di Cerignola

Rosso di Montalcino

Rosso di Montepulciano

Rosso Orvietano nebo Orvietano Rosso

Rosso Piceno

Rubino di Cantavenna

Ruchè di Castagnole Monferrato

Salice Salentino

Sambuca di Sicilia

San Colombano al Lambro nebo San Colombano

San Gimignano

San Martino della Battaglia (Regione Veneto)

San Martino della Battaglia (Regione Lombardia)

San Severo

San Vito di Luzzi

Sangiovese di Romagna

Sannio

Sant’Agata de Goti

Santa Margherita di Belice

Sant’Anna di Isola di Capo Rizzuto

Sant’Antimo

Sardegna Semidano, též doplněno Mogoro

Savuto

Scanzo nebo Moscato di Scanzo

Scavigna

Sciacca, též doplněno Rayana

Serrapetrona

Sizzano

Soave

Solopaca

Sovana

Squinzano

Strevi

Tarquinia

Teroldego Rotaliano

Terracina, též uvedeno za „ Moscato di “

Terre dell’Alta Val Agri

Terre di Franciacorta

Torgiano

Trebbiano d’Abruzzo

Trebbiano di Romagna

Trentino, též doplněno Sorni nebo Isera nebo d’Isera nebo Ziresi nebo dei Ziresi

Trento

Val d’Arbia

Val di Cornia, též doplněno Suvereto

Val Polcevera, též doplněno Coronata

Valcalepio

Valdadige (Etschaler) (Regione Trentino Alto Adige)

Valdadige (Etschtaler), též doplněno nebo uvedeno za TerradeiForti (Regieno Veneto)

Valdichiana

Valle d’Aosta nebo Vallée d’Aoste, též doplněno: Arnad-Montjovet nebo Donnas nebo Enfer d’Arvier nebo Torrette nebo Blanc de Morgex et de la Salle nebo Chambave nebo Nus

Valpolicella, též doplněno Valpantena

Valsusa

Valtellina

Valtellina superiore, též doplněno Grumello nebo Inferno nebo Maroggia nebo Sassella nebo Vagella

Velletri

Verbicaro

Verdicchio dei Castelli di Jesi

Verdicchio di Matelica

Verduno Pelaverga nebo Verduno

Vermentino di Sardegna

Vernaccia di Oristano nebo Sardegna Vernaccia di Oristano

Vernaccia di San Gimignano

Vernacia di Serrapetrona

Vesuvio

Vicenza

Vignanello

Vin Santo del Chianti

Vin Santo del Chianti Classico

Vin Santo di Montepulciano

Vini del Piave nebo Piave

Vittoria

Zagarolo

2. Stolní vína se zeměpisným označením:

Allerona

Alta Valle della Greve

Alto Livenza (Regione veneto)

Alto Livenza (Regione Fruili Venezia Giula)

Alto Mincio

Alto Tirino

Arghillà

Barbagia

Basilicata

Benaco bresciano

Beneventano

Bergamasca

Bettona

Bianco di Castelfranco Emilia

Calabria

Camarro

Campania

Cannara

Civitella d’Agliano

Colli Aprutini

Colli Cimini

Colli del Limbara

Colli del Sangro

Colli della Toscana centrale

Colli di Salerno

Colli Trevigiani

Collina del Milanese

Colline del Genovesato

Colline Frentane

Colline Pescaresi

Colline Savonesi

Colline Teatine

Condoleo

Conselvano

Costa Viola

Daunia

Del Vastese nebo Histonium

Delle Venezie (Regione Veneto)

Delle Venezie (Regione Friuli Venezia Giulia)

Delle Venezie (Regione Trentino – Alto Adige)

Dugenta

Emilia nebo dell’Emilia

Epomeo

Esaro

Fontanarossa di Cerda

Forlì

Fortana del Taro

Frusinate nebo del Frusinate

Golfo dei Poeti La Spezia nebo Golfo dei Poeti

Grottino di Roccanova

Isola dei Nuraghi

Lazio

Lipuda

Locride

Marca Trevigiana

Marche

Maremma toscana

Marmilla

Mitterberg nebo Mitterberg tra Cauria e Tel nebo Mitterberg zwischen Gfrill und Toll

Modena nebo Provincia di Modena

Montecastelli

Montenetto di Brescia

Murgia

Narni

Nurra

Ogliastra

Osco nebo Terre degli Osci

Paestum

Palizzi

Parteolla

Pellaro

Planargia

Pompeiano

Provincia di Mantova

Provincia di Nuoro

Provincia di Pavia

Provincia di Verona nebo Veronese

Puglia

Quistello

Ravenna

Roccamonfina

Romangia

Ronchi di Brescia

Ronchi Varesini

Rotae

Rubicone

Sabbioneta

Salemi

Salento

Salina

Scilla

Sebino

Sibiola

Sicilia

Sillaro nebo Bianco del Sillaro

Spello

Tarantino

Terrazze Retiche di Sondrio

Terre del Volturno

Terre di Chieti

Terre di Veleja

Tharros

Toscana nebo Toscano

Trexenta

Umbria

Valcamonica

Val di Magra

Val di Neto

Val Tidone

Valdamato

Vallagarina (Regione Trentino – Alto Adige)

Vallagarina (Regione Veneto)

Valle Belice

Valle del Crati

Valle del Tirso

Valle d’Itria

Valle Peligna

Valli di Porto Pino

Veneto

Veneto Orientale

Venezia Giulia

Vigneti delle Dolomiti nebo Weinberg Dolomiten (Regione Trentino – Alto Adige)

Vigneti delle Dolomiti nebo Weinberg Dolomiten (Regione Veneto)

LUCEMBURSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

MALTA

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

PORTUGALSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

RUMUNSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

SLOVENSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

SLOVINSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Stanovené pěstitelské oblasti (též doplněné buď názvem vinařské obce a/nebo názvem viniční trati)

Bela krajina nebo Belokranjec

Bizeljsko-Sremič nebo Sremič-Bizeljsko

Dolenjska

Dolenjska, cviček

Goriška Brda nebo Brda

Haloze nebo Haložan

Koper nebo Koprčan

Kras

Kras, teran

Ljutomer-Ormož nebo Ormož-Ljutomer

Maribor nebo Mariborčan

Radgona-Kapela nebo Kapela Radgona

Prekmurje nebo Prekmurčan

Šmarje-Virštanj nebo Virštanj-Šmarje

Srednje Slovenske gorice

Vipavska dolina nebo Vipavec nebo Vipavčan

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Podravje

Posavje

Primorska

ŠPANĚLSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Vino de la Tierra de Abanilla

Vino de la Tierra de Bailén

Vino de la Tierra de Bajo Aragón

Vino de la Tierra Barbanza e Iria

Vino de la Tierra de Betanzos

Vino de la Tierra de Cádiz

Vino de la Tierra de Campo de Belchite

Vino de la Tierra de Campo de Cartagena

Vino de la Tierra de Cangas

Vino de la Terra de Castelló

Vino de la Tierra de Castilla

Vino de la Tierra de Castilla y León

Vino de la Tierra de Contraviesa-Alpujarra

Vino de la Tierra de Córdoba

Vino de la Tierra de Costa de Cantabria

Vino de la Tierra de Desierto de Almería

Vino de la Tierra de Extremadura

Vino de la Tierra Formentera

Vino de la Tierra de Gálvez

Vino de la Tierra de Granada Sur-Oeste

Vino de la Tierra de Ibiza

Vino de la Tierra de Illes Balears

Vino de la Tierra de Isla de Menorca

Vino de la Tierra de La Gomera

Vino de la Tierra de Laujar-Alapujarra

Vino de la Tierra de Liébana

Vino de la Tierra de Los Palacios

Vino de la Tierra de Norte de Granada

Vino de la Tierra Norte de Sevilla

Vino de la Tierra de Pozohondo

Vino de la Tierra de Ribera del Andarax

Vino de la Tierra de Ribera del Arlanza

Vino de la Tierra de Ribera del Gállego-Cinco Villas

Vino de la Tierra de Ribera del Queiles

Vino de la Tierra de Serra de Tramuntana-Costa Nord

Vino de la Tierra de Sierra de Alcaraz

Vino de la Tierra de Torreperojil

Vino de la Tierra de Valdejalón

Vino de la Tierra de Valle del Cinca

Vino de la Tierra de Valle del Jiloca

Vino de la Tierra del Valle del Miño-Ourense

Vino de la Tierra Valles de Sadacia

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

English Vineyards

Welsh Vineyards

2. Stolní vína se zeměpisným označením

England nebo Berkshire

Buckinghamshire

Cheshire

Cornwall

Derbyshire

Devon

Dorset

East Anglia

Gloucestershire

Hampshire

Herefordshire

Isle of Wight

Isles of Scilly

Kent

Lancashire

Leicestershire

Lincolnshire

Northamptonshire

Nottinghamshire

Oxfordshire

Rutland

Shropshire

Somerset

Staffordshire

Surrey

Sussex

Warwickshire

West Midlands

Wiltshire

Worcestershire

Yorkshire

Wales nebo Cardiff

Cardiganshire

Carmarthenshire

Denbighshire

Gwynedd

Monmouthshire

Newport

Pembrokeshire

Rhondda Cynon Taf

Swansea

The Vale of Glamorgan

Wrexham

B) LIHOVINY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

1. Rum

Rhum de la Martinique/Rhum de la Martinique traditionnel

Rhum de la Guadeloupe/Rhum de la Guadeloupe traditionnel

Rhum de la Réunion/Rhum de la Réunion traditionnel

Rhum de la Guyane/Rhum de la Guyane traditionnel

Ron de Málaga

Ron de Granada

Rum da Madeira

2.a) Whisky

Scotch Whisky

Irish Whisky

Whisky español

(Tato označení mohou být doplněna slovy „ malt “ nebo „ grain “ .)

2.b) Whiskey

Irish Whiskey

Uisce Beatha Eireannach/Irish Whiskey

(Tato označení mohou být doplněna slovy „ Pot Still “ .)

3. Obilný destilát

Eau-de-vie de seigle de marque nationale luxembourgeoise

Korn

Kornbrand

4. Vinný destilát

Eau-de-vie de Cognac

Eau-de-vie des Charentes

Cognac

(Označení „ Cognac “ může být doplněno těmito výrazy:

— Fine

— Grande Fine Champagne

— Grande Champagne

— Petite Champagne

— Petite Fine Champagne

— Fine Champagne

— Borderies

— Fins Bois

— Bons Bois)

Fine Bordeaux

Armagnac

Bas-Armagnac

Haut-Armagnac

Ténarèse

Eau-de-vie de vin de la Marne

Eau-de-vie de vin originaire d’Aquitaine

Eau-de-vie de vin de Bourgogne

Eau-de-vie de vin originaire du Centre-Est

Eau-de-vie de vin originaire de Franche-Comté

Eau-de-vie de vin originaire du Bugey

Eau-de-vie de vin de Savoie

Eau-de-vie de vin originaire des Coteaux de la Loire

Eau-de-vie de vin des Côtes-du-Rhône

Eau-de-vie de vin originaire de Provence

Eau-de-vie de Faugères/Faugères

Eau-de-vie de vin originaire du Languedoc

Aguardente do Minho

Aguardente do Douro

Aguardente da Beira Interior

Aguardente da Bairrada

Aguardente do Oeste

Aguardente do Ribatejo

Aguardente do Alentejo

Aguardente do Algarve

„ Сунгурларска гроздова ракия/Гроздова ракия от Сунгурларе/Sungurlarska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Sungurlare “

„ Сливенска перла (Сливенска гроздова ракия/Гроздова ракия от Сливен)/Slivenska perla (Slivenska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Sliven) “

„ Стралджанска Мускатова ракия/Мускатова ракия от Стралджа/Straldjanska Muscatova rakiya/Muscatova rakiya from Straldja “

„ Поморийска гроздова ракия/Гроздова ракия от Поморие/Pomoriyska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Pomorie “

„ Русенска бисерна гроздова ракия/Бисерна гроздова ракия от Русе/Russenska biserna grozdova rakiya/Biserna grozdova rakiya from Russe “

„ Бургаска Мускатова ракия/Мускатова ракия от Бургас/Bourgaska Muscatova rakiya/Muscatova rakiya from Bourgas “

„ Добруджанска мускатова ракия/Мускатова ракия от Добруджа/Dobrudjanska muscatova rakiya/Muscatova rakiya from Dobrudja “

„ Сухиндолска гроздова ракия/Гроздова ракия от Сухиндол/Suhindolska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Suhindol “

„ Карловска гроздова ракия/Гроздова Ракия от Карлово/Karlovska grozdova rakiya/Grozdova Rakiya from Karlovo “

Vinars Târnave

Vinars Vaslui

Vinars Murfatlar

Vinars Vrancea

Vinars Segarcea

5. Brandy

Brandy de Jerez

Brandy del Penedés

Brandy italiano

Brandy Αττικής/Brandy of Attica

Brandy Πελλοπονήσου/Brandy of the Peloponnese

Brandy Κεντρικής Ελλάδας/Brandy of Central Greece

Deutscher Weinbrand

Wachauer Weinbrand

Weinbrand Dürnstein

Karpatské brandy špeciál

6. Matolinová pálenka

Eau-de-vie de marc de Champagne or Marc de Champagne

Eau-de-vie de marc originaire d’Aquitaine

Eau-de-vie de marc de Bourgogne

Eau-de-vie de marc originaire du Centre-Est

Eau-de-vie de marc originaire de Franche-Comté

Eau-de-vie de marc originaire de Bugey

Eau-de-vie de marc originaire de Savoie

Marc de Bourgogne

Marc de Savoie

Marc d’Auvergne

Eau-de-vie de marc originaire des Coteaux de la Loire

Eau-de-vie de marc des Côtes du Rhône

Eau-de-vie de marc originaire de Provence

Eau-de-vie de marc originaire du Languedoc

Marc d’Alsace Gewürztraminer

Marc de Lorraine

Bagaceira do Minho

Bagaceira do Douro

Bagaceira da Beira Interior

Bagaceira da Bairrada

Bagaceira do Oeste

Bagaceira do Ribatejo

Bagaceiro do Alentejo

Bagaceira do Algarve

Orujo gallego

Grappa

Grappa di Barolo

Grappa piemontese/Grappa del Piemonte

Grappa lombarda/Grappa di Lombardia

Grappa trentina/Grappa del Trentino

Grappa friulana/Grappa del Friuli

Grappa veneta/Grappa del Veneto

Südtiroler Grappa/Grappa dell’Alto Adige

Τσικουδιά Κρήτης/Tsikoudia of Crete

Τσίπουρο Μακεδονίας/Tsipouro of Macedonia

Τσίπουρο Θεσσαλίας/Tsipouro of Thessaly

Τσίπουρο Τυρνάβου/Tsipouro of Tyrnavos

Eau-de-vie de marc de marque nationale luxembourgeoise

Ζιβανία/Zivania

Törkölypálinka

7. Ovocný destilát

Schwarzwälder Kirschwasser

Schwarzwälder Himbeergeist

Schwarzwälder Mirabellenwasser

Schwarzwälder Williamsbirne

Schwarzwälder Zwetschgenwasser

Fränkisches Zwetschgenwasser

Fränkisches Kirschwasser

Fränkischer Obstler

Mirabelle de Lorraine

Kirsch d’Alsace

Quetsch d’Alsace

Framboise d’Alsace

Mirabelle d’Alsace

Kirsch de Fougerolles

Südtiroler Williams/Williams dell’Alto Adige

Südtiroler Aprikot/Südtiroler

Marille/Aprikot dell’Alto Adige/Marille dell’Alto Adige

Südtiroler Kirsch/Kirsch dell’Alto Adige

Südtiroler Zwetschgeler/Zwetschgeler dell’Alto Adige

Südtiroler Obstler/Obstler dell’Alto Adige

Südtiroler Gravensteiner/Gravensteiner dell’Alto Adige

Südtiroler Golden Delicious/Golden Delicious dell’Alto Adige

Williams friulano/Williams del Friuli

Sliwovitz del Veneto

Sliwovitz del Friuli-Venezia Giulia

Sliwovitz del Trentino-Alto Adige

Distillato di mele trentino/Distillato di mele del Trentino

Williams trentino/Williams del Trentino

Sliwovitz trentino/Sliwovitz del Trentino

Aprikot trentino/Aprikot del Trentino

Medronheira do Algarve

Medronheira do Buçaco

Kirsch Friulano/Kirschwasser Friulano

Kirsch Trentino/Kirschwasser Trentino

Kirsch Veneto/Kirschwasser Veneto

Aguardente de pêra da Lousã

Eau-de-vie de pommes de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de poires de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de kirsch de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de quetsch de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de mirabelle de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de prunelles de marque nationale luxembourgeoise

Wachauer Marillenbrand

Bošácka Slivovica

Szatmári Szilvapálinka

Kecskeméti Barackpálinka

Békési Szilvapálinka

Szabolcsi Almapálinka

Gönci barackpálinka

Pálinka

„ Троянска сливова ракия/Сливова ракия от Троян/Troyanska slivova rakiya/Slivova rakiya from Troyan “

„ Силистренска кайсиева ракия/Кайсиева ракия от Силистра/Silistrenska kayssieva rakiya/Kayssieva rakiya from Silistra “

„ Тервелска кайсиева ракия/Кайсиева ракия от Тервел/Tervelska kayssieva rakiya/Kayssieva rakiya from Tervel “

„ Ловешка сливова ракия/Сливова ракия от Ловеч/Loveshka slivova rakiya/Slivova rakiya from Lovech “

Pălincă

Țuică Zetea de Medieșu Aurit

Țuică de Valea Milcovului

Țuică de Buzău

Țuică de Argeș

Țuică de Zalău

Țuică Ardelenească de Bistrița

Horincă de Maramureș

Horincă de Cămârzana

Horincă de Seini

Horincă de Chioar

Horincă de Lăpuș

Turț de Oaș

Turț de Maramureș

8. Destilát z jablečného vína (ze cidru) a destilát z hruškového vína

Calvados

Calvados du Pays d’Auge

Eau-de-vie de cidre de Bretagne

Eau-de-vie de poiré de Bretagne

Eau-de-vie de cidre de Normandie

Eau-de-vie de poiré de Normandie

Eau-de-vie de cidre du Maine

Aguardiente de sidra de Asturias

Eau-de-vie de poiré du Maine

9. Enzian

Bayerischer Gebirgsenzian

Südtiroler Enzian/Genzians dell’Alto Adige

Genziana trentina/Genziana del Trentino

10. Ovocné lihoviny

Pacharán

Pacharán navarro

11. Jalovcové lihoviny

Ostfriesischer Korngenever

Genièvre Flandres Artois

Hasseltse jenever

Balegemse jenever

Péket de Wallonie

Steinhäger

Plymouth Gin

Gin de Mahón

Vilniaus Džinas

Spišská Borovička

Slovenská Borovička Juniperus

Slovenská Borovička

Inovecká Borovička

Liptovská Borovička

12. Kmínové lihoviny nebo kmínka

Dansk Akvavit/Dansk Aquavit

Svensk Aquavit/Svensk Akvavit/Swedish Aquavit

13. Anýzové lihoviny

Anis español

Évoca anisada

Cazalla

Chinchón

Ojén

Rute

Ούζο/Ouzo

14. Likéry

Berliner Kümmel

Hamburger Kümmel

Münchener Kümmel

Chiemseer Klosterlikör

Bayerischer Kräuterlikör

Cassis de Dijon

Cassis de Beaufort

Irish Cream

Palo de Mallorca

Ginjinha portuguesa

Licor de Singeverga

Benediktbeurer Klosterlikör

Ettaler Klosterlikör

Ratafia de Champagne

Ratafia catalana

Anis português

Finnish berry/Finnish fruit liqueur

Grossglockner Alpenbitter

Mariazeller Magenlikör

Mariazeller Jagasaftl

Puchheimer Bitter

Puchheimer Schlossgeist

Steinfelder Magenbitter

Wachauer Marillenlikör

Jägertee/Jagertee/Jagatee

Allažu Kimelis

Čepkelių

Demänovka Bylinný Likér

Polish Cherry

Karlovarská Hořká

15. Lihoviny

Pommeau de Bretagne

Pommeau du Maine

Pommeau de Normandie

Svensk Punsch/Swedish Punch

16. Vodka

Svensk Vodka/Swedish Vodka

Suomalainen Vodka/Finsk Vodka/Vodka of Finland

Polska Wódka/Polish Vodka

Laugarício Vodka

Originali Lietuviška Degtinė

Wódka ziołowa z Niziny Północnopodlaskiej aromatyzowana ekstraktem z trawy żubrowej/bylinná vodka z nížin severního Podlesí aromatizovaná výtažkem ze zubří trávy

Latvijas Dzidrais

Rīgas Degvīns

17. Hořké lihoviny

Rīgas melnais Balzāms/Riga Black Balsam

Demänovka bylinná horká

C) AROMATIZOVANÁ VÍNA POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

Nürnberger Glühwein

Pelin

Thüringer Glühwein

Vermouth de Chambéry Vermouth di Torino

ČÁST B: V SRBSKU

A) VÍNA POCHÁZEJÍCÍ ZE SRBSKA

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

(*) Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

(*) Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244

B) LIHOVINY POCHÁZEJÍCÍ ZE SRBSKA

1. Ovocné destiláty

Српска шљивовица (Srpska sljivovica)

2. Vinné destiláty

Лозовача из Поморавља (Lozovaca iz Pomoravlja)

Вршачка лозовача (Vrsacka lozovaca)

Тимочка лозовача (Timocka lozovaca)

Смедеревска лозовача (Smederevska lozovaca)

Вршачка комовица (Vrsacka komovica)

Жупска комовица (Zupska komovica)

Јастребачка комовица (Jastrebacka komovica)

3. Ostatní lihoviny

Шумадијски чај (Sumadijski caj)

Линцура из Шумадије (Lincura iz Sumadije)

Пиротска линцура (Pirotska lincura)

Траварица са Хомоља (Travarica sa Homolja)

Траварица из Топлице (Travarica iz Toplice)

Клековача Бајина Башта (Klekovaca Bajina Basta)

DODATEK 2

SEZNAM TRADIČNÍCH VÝRAZŮ A OZNAČENÍ JAKOSTI PRO VÍNA VE SPOLEČENSTVÍ

uvedených v článcích 4 a 7 přílohy II protokolu 2

ČÁST A: VE SPOLEČENSTVÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Dotčená vína jsou jakostní likérová vína s. o. uvedená v příloze VI části L bodu 8 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999.

( 2 ) Dotčená vína jsou jakostní likérová vína s. o. uvedená v příloze VI části L bodu 8 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999.

ČÁST B: V SRBSKU

⟪TABLE:tbl_001⟫

DODATEK 3

SEZNAM KONTAKTNÍCH MÍST

uvedených v článku 12 přílohy II protokolu 2

a) Srbsko

Ministry of Agriculture, Forestry and Water Management

Nemanjina 22-26

11000 Beograd

Srbsko

Tel.: +381 11 3611880

Fax: +381 11 3631652

Email: m.davidovic@minpolj.sr.gov.yu

b) Společenství

European Commission

Directorate-General for Agriculture and Rural Development

Directorate B International Affairs II

Head of Unit B.2 Enlargement

B-1049 Bruxelles/Brussel

Belgium

Telephone: +32 2 299 11 11

Fax: +32 2 296 62 92

E-mail: AGRI-EC-Serbia-winetrade@ec.europa.eu

PROTOKOL 3

O definici pojmu „ původní produkty “ a metodách správní spolupráce pro uplatňování ustanovení této dohody mezi Společenstvím a Srbskem

OBSAH

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

SEZNAM PŘÍLOH

⟪TABLE:tbl_001⟫

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

a) „ výrobou “ každé opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo specifických procesů;

b) „ materiálem “ jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou používány při výrobě produktu;

c) „ produktem “ vyráběný produkt, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci;

d) „ zbožím “ jak materiál, tak produkty;

e) „ celní hodnotou “ celní hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě);

f) „ cenou ze závodu “ cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci ve Společenství nebo v Srbsku, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu všeho materiálu použitého při výrobě po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu;

g) „ hodnotou materiálů “ celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v okamžiku dovozu, a není-li známa nebo nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za tyto materiály ve Společenství nebo v Srbsku;

h) „hodnotou původních materiálů“ hodnota těchto materiálů stanovená podle písmene g) obdobně;

i) „ přidanou hodnotou “ cena ze závodu po odečtení celní hodnoty každého z obsažených materiálů, které pocházejí z ostatních zemích uvedených v článcích 3 a 4, pokud není celní hodnota známa nebo ji nelze zjistit, první zjistitelná cena zaplacená za materiály ve Společenství nebo v Srbsku;

j) „ kapitolami “ a „ čísly “ kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře, která tvoří harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, dále v tomto protokolu nazývaný „ harmonizovaný systém “ nebo „ HS “ ;

k) „ zařazením “ zařazení produktu nebo materiálu pod určité číslo;

l) „ zásilkou “ produkty, které buď zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo které jsou přepravovány na podkladě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;

m) „ územím “ území včetně teritoriálních vod.

HLAVA II

DEFINICE POJMU „ PŮVODNÍ PRODUKTY “

Článek 2

Obecné požadavky

1. Pro účely provádění této dohody se za produkty pocházející ze Společenství, považují:

a) produkty, které byly ve Společenství zcela získány ve smyslu článku 5;

b) produkty, které byly získány ve Společenství a obsahují materiály, které zde nebyly zcela získány, jestliže byly tyto materiály ve Společenství dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6.

2. Pro účely provádění této dohody se za produkty pocházející ze Srbska považují:

a) produkty, které byly v Srbsku zcela získány ve smyslu článku 5;

b) produkty, které byly získány v Srbsku a obsahují materiály, které zde nebyly zcela získány, jestliže byly tyto materiály v Srbsku dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6.

Článek 3

Kumulace ve Společenství

1. Aniž je dotčen čl. 2 odst. 1, považují se za produkty pocházející ze Společenství produkty, které jsou získány ve Společenství a obsahují materiály pocházející ze Srbska, ze Společenství nebo jiných zemí či území, jež se účastní procesu stabilizace a přidružení Evropské unie ( 1 ), nebo obsahující materiály, na něž se použije rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko 1/95 ze dne 22. prosince 1995 ( 2 ), za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené ve Společenství přesahuje rámec operací uvedených v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály prošly dostatečným opracováním či zpracováním.

2. V případech, kdy opracování nebo zpracování provedené ve Společenství nepřesahuje rámec operací uvedených v článku 7, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze Společenství pouze tehdy, přesahuje-li hodnota zde přidaná hodnotu použitých materiálů pocházejících z jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze země, která vytváří nejvyšší hodnotu původních materiálů použitých při výrobě ve Společenství.

3. Produkty pocházející z jedné ze zemí nebo území uvedených v odstavci 1, které nebyly ve Společenství žádným způsobem opracovány nebo zpracovány, si při vývozu do jedné z těchto zemí nebo území uchovají svůj původ.

4. Kumulaci stanovenou v tomto článku lze uplatnit pouze za předpokladu, že:

a) mezi zeměmi nebo územími zapojenými do získání statusu původu a zemí určení lze použít preferenční dohodu o obchodu v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT z roku 1994);

b) materiály a produkty získaly status původu na základě pravidel původu, které se shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu;

a

c) v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) a v Srbsku podle jeho vlastních postupů byla zveřejněna oznámení o splnění nezbytných podmínek pro použití kumulace.

Kumulace stanovená tímto článkem platí od data uvedeného v oznámení, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C).

Společenství poskytne Srbsku prostřednictvím Evropské komise podrobnosti o dohodách a odpovídajících pravidlech původu, které se uplatňují ve vztahu k ostatním zemím a územím uvedeným v odstavci 1.

Produkty uvedené v příloze V jsou vyloučeny z kumulace stanovené v tomto článku.

Článek 4

Kumulace v Srbsku

1. Aniž je dotčen čl. 2 odst. 2, považují se za produkty pocházející ze Srbska produkty, které jsou získány v Srbsku a obsahují materiály pocházející ze Společenství, ze Srbska nebo jiných zemí či území, jež se účastní procesu stabilizace a přidružení Evropské unie ( 1 ), nebo obsahující materiály, na něž se použije Rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko 1/95 ze dne 22. prosince 1995 ( 2 ), za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v Srbsku přesahuje rámec operací uvedených v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály prošly dostatečným opracováním či zpracováním.

2. V případech, kdy opracování nebo zpracování provedené v Srbsku nepřesahuje rámec operací uvedených v článku 7, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze Srbska pouze tehdy, přesahuje-li hodnota zde přidaná hodnotu použitých materiálů pocházejících z jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze země, která vytváří nejvyšší hodnotu původních materiálů použitých při výrobě v Srbsku.

3. Produkty pocházející z jedné ze zemí nebo území uvedených v odstavci 1, které nebyly v Srbsku žádným způsobem opracovány nebo zpracovány, si při vývozu do jedné z těchto zemí nebo území uchovají svůj původ.

4. Kumulaci stanovenou v tomto článku lze uplatnit pouze za předpokladu, že:

a) mezi zeměmi nebo územími zapojenými do získání statusu původu a zemí určení lze použít preferenční dohodu o obchodu v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT z roku 1994);

b) materiály a produkty získaly status původu na základě pravidel původu, které se shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu;

a

c) v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) a v Srbsku podle jeho vlastních postupů byla zveřejněna oznámení o splnění nezbytných podmínek pro použití kumulace.

Kumulace stanovená tímto článkem platí od data uvedeného v oznámení, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C).

Srbsko poskytne Společenství prostřednictvím Evropské komise podrobnosti o dohodách a odpovídajících pravidlech původu, které se uplatňují ve vztahu k ostatním zemím a územím uvedeným v odstavci 1.

Produkty uvedené v příloze V jsou vyloučeny z kumulace stanovené v tomto článku.

Článek 5

Zcela získané produkty

1. Produkty zcela získanými ve Společenství nebo v Srbsku se rozumějí:

a) nerostné produkty tam vytěžené z půdy nebo mořského dna;

b) rostlinné produkty tam sklizené;

c) živá zvířata tam narozená či vylíhnutá a odchovaná;

d) produkty získané z živých zvířat tam chovaných;

e) produkty tamního lovu a rybolovu;

f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo teritoriální vody Společenství nebo Srbska jejich plavidly;

g) produkty vyrobené na palubě jejich výrobních plavidel výlučně z produktů uvedených v písmenu f);

h) použité předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze k protektorování nebo k použití jako odpad;

i) odpad a šrot pocházející z výrobních operací tam provedených;

j) produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo jejich teritoriální vody, mají-li výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

k) zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až j).

2. Pojmy „ jejich plavidla “ a „ jejich výrobní plavidla “ v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla:

a) která jsou registrována nebo přihlášena v členském státě Společenství nebo v Srbsku;

b) která plují pod vlajkou členského státu Společenství nebo Srbska;

c) která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci členského státu Společenství nebo Srbska nebo společnost, jejíž ústředí se nachází v těchto státech a jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda představenstva nebo dozorčí rady a většina členů těchto orgánů jsou státními příslušníky členského státu Společenství nebo Srbska, a v případě veřejných obchodních společností či společností s ručením omezeným navíc alespoň polovinu základního kapitálu vlastní tyto státy nebo veřejnoprávní subjekty nebo státní příslušníci těchto států;

d) jejichž důstojnický sbor tvoří státní příslušníci členského státu Společenství nebo Srbska

a

e) jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci členského státu Společenství nebo Srbska.

Článek 6

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

1. Pro účely článku 2 se produkty, jež nejsou zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze II.

Výše uvedené podmínky stanoví pro všechny produkty, jichž se dohoda týká, opracování či zpracování, které se musí provést u nepůvodních materiálů použitých při výrobě, přičemž se vztahují pouze na tyto materiály. Z tohoto vyplývá, že pokud se produkt, který získal status původu splněním podmínek uvedených v seznamu, použije při výrobě jiného produktu, podmínky použitelné pro produkt, jehož součást tvoří, se na něj nevztahují a neberou se v úvahu nepůvodní materiály, které se mohou použít při jeho výrobě.

2. Odchylně od odstavce 1 lze však nepůvodní materiály, které by se podle podmínek uvedených v seznamu neměly používat při výrobě produktu, použít za předpokladu, že:

a) jejich celková hodnota nepřesahuje 10 % ceny daného produktu ze závodu;

b) použitím tohoto odstavce není překročen žádný procentní podíl uvedený v seznamu jako nejvyšší přípustná hodnota nepůvodních materiálů.

Tento odstavec neplatí pro produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.

3. Odstavce 1 a 2 se použijí s výhradou článku 7.

Článek 7

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, jsou za opracování nebo zpracování nedostatečná pro to, aby produktu udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 6, považovány tyto operace:

a) operace, jejichž účelem je uchování produktů v nezměněném stavu během přepravy a skladování;

b) rozdělování nebo spojování nákladových kusů;

c) praní a mytí, čištění; odstranění prachu, oxidů, oleje, nátěru nebo jiných nánosů;

d) žehlení nebo mandlování textilií;

e) prosté natírání, malování nebo leštění;

f) loupání, částečné nebo úplné mletí, leštění a hlazení obilovin a rýže;

g) operace spočívající v barvení cukru nebo tvarování cukru;

h) loupání, vypeckovávání nebo louskání ovoce, ořechů a zeleniny;

i) ostření, prosté broušení nebo prosté řezání;

j) prosévání, prohazování, třídění zařazování, srovnávání, sdružování (včetně vytváření souprav (sad) předmětů);

k) prosté plnění do lahví, konzerv, baněk, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškeré ostatní prosté balící operace;

l) připevňování nebo tisk značek, štítků, log nebo obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;

m) prosté mísení produktů, též různých druhů; mísení cukru s jiným materiálem;

n) prosté sestavování součástí produktu na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;

o) kombinace dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až n);

p) porážení zvířat.

2. Při určování, zda se opracování nebo zpracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechny operace provedené na tomto produktu ve Společenství nebo v Srbsku posuzují společně.

Článek 8

Určující jednotka

1. Určující jednotkou pro účely tohoto protokolu je produkt, který se považuje za základní jednotku při jeho zařazení pomocí nomenklatury harmonizovaného systému.

Z toho vyplývá, že:

a) je-li produkt sestávající ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho kódu, je určující jednotkou tento celek;

b) sestává-li zásilka z více identických produktů zařazených do stejného kódu harmonizovaného systému, použije se tento protokol na každý produkt samostatně.

2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za jeden celek s produktem.

Článek 9

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje, které jsou dodávány spolu se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty do jeho ceny nebo nejsou samostatně fakturovány, se považují za jeden celek s příslušným zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem.

Článek 10

Soupravy (sady)

Soupravy (sady) produktů ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní, jsou-li původními produkty všechny jejich součásti. Pokud se však souprava (sada) skládá z původních i nepůvodních produktů, považuje se za původní jako celek pod podmínkou, že hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 procent ceny ze závodu této soupravy (sady).

Článek 11

Neutrální prvky

Při určování, zda je produkt původní, není nutné určovat původ těchto prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:

a) energie a palivo;

b) zařízení a vybavení;

c) stroje a nástroje;

d) zboží, které se nestává ani nemá stát součástí konečného složení produktu.

HLAVA III

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ÚZEMÍ

Článek 12

Zásada teritoriality

1. S výjimkou článků 3 a 4 a odstavce 3 tohoto článku musí být podmínky pro získání statusu původu ve smyslu hlavy II ve Společenství nebo v Srbsku plněny nepřetržitě.

2. Je-li původní zboží, které bylo ze Společenství nebo Srbska vyvezeno do jiné země, vráceno, musí být s výjimkou případů uvedených v článcích 3 a 4 považováno za nepůvodní, nelze-li celnímu orgánu uspokojivě prokázat, že:

a) vrácené zboží je totožné s vyvezeným zbožím;

a

b) během doby, kdy se nacházelo v dané zemi, nebo při vývozu bylo podrobeno pouze operacím nezbytným pro jeho uchování v nezměněném stavu.

3. Na získání statusu původního produktu v souladu s podmínkami stanovenými v hlavě II nemá vliv opracování nebo zpracování provedené mimo Společenství nebo Srbsko v případě materiálů, které byly ze Společenství nebo Srbska vyvezeny a následně zpět dovezeny, pokud:

a) uvedené materiály jsou zcela získány ve Společenství nebo v Srbsku nebo byly před vývozem opracovány či zpracovány nad rámec operací uvedených v článku 7;

a

b) celním orgánům lze uspokojivě prokázat, že:

i) zpět dovezené zboží bylo získáno opracováním nebo zpracováním vyvezených materiálů;

a

ii) celková přidaná hodnota nabytá mimo Společenství nebo Srbsko podle tohoto článku nepřesahuje 10 % ceny ze závodu konečného produktu, pro který se požaduje status původního produktu.

4. Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu původního produktu uvedené v hlavě II nevztahují na opracování či zpracování provedené mimo Společenství nebo Srbsko. Avšak v případech uvedených v seznamu v příloze II, u nichž se při určování statusu původu výsledného produktu používá pravidlo stanovující maximální hodnotu u všech obsažených nepůvodních materiálů, nesmí celková hodnota nepůvodních materiálů, které byly do tohoto produktu zahrnuty na území dotčené strany, posuzovaná společně s celkovou přidanou hodnotou získanou podle tohoto článku mimo Společenství nebo Srbsko, přesáhnout uvedený procentní podíl.

5. Pro účely odstavců 3 a 4 se „ celkovou přidanou hodnotou “ rozumějí všechny náklady vynaložené mimo Společenství nebo Srbsko, včetně hodnoty tam zahrnutých materiálů.

6. Odstavce 3 a 4 se nevztahují na produkty, které nesplňují podmínky uvedené v seznamu přílohy II nebo které lze považovat za dostatečně opracované nebo zpracované pouze uplatněním obecné tolerance stanovené v čl. 6 odst. 2.

7. Odstavce 3 a 4 se nevztahují na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.

8. Jakékoli opracování nebo zpracování, na něž se vztahuje tento článek a které bylo provedeno mimo Společenství nebo Srbsko, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu.

Článek 13

Přímá doprava

1. Preferenční zacházení stanovené podle této dohody se vztahuje pouze na produkty, které splňují požadavky tohoto protokolu a jsou přepravovány přímo mezi Společenstvím a Srbskem, nebo přes jiné země nebo území uvedené v článcích 3 a 4. Produkty tvořící jedinou zásilku však mohou být přepravovány přes jiná území s případnou překládkou nebo dočasným uskladněním na těchto územích, jestliže zůstanou pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo uskladnění a nepodrobí se jiným operacím než vykládce, překládce nebo operaci, jejímž účelem je zachování jejich dobrého stavu.

Původní produkty se mohou přepravovat potrubím přes jiné území, než je území Společenství nebo Srbska.

2. Celním orgánům země dovozu se splnění podmínek stanovených v odstavci 1 prokáže předložením:

a) jediného přepravního dokladu, jenž se vztahuje na přepravu ze země vývozu přes zemi tranzitu; nebo

b) potvrzení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

i) přesný popis produktů;

ii) data vykládky nebo překládky produktů a případně jména plavidel nebo jiných použitých dopravních prostředků;

a

iii) potvrzení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu; nebo

c) jiných průkazných dokladů, nemohou-li být předloženy doklady uvedené výše.

Článek 14

Výstavy

1. Jsou-li původní produkty zaslány na výstavu do jiné země nebo jiného území, než které jsou uvedené v článcích 3 a 4, a jsou-li po ukončení výstavy prodány za účelem dovozu do Společenství nebo Srbska, uplatní se na ně při dovozu tato dohoda, pokud je celním orgánům uspokojivě prokázáno, že:

a) vývozce zaslal tyto produkty ze Společenství nebo ze Srbska do země konání výstavy a vystavil je tam;

b) vývozce tyto produkty prodal osobě ze Společenství nebo ze Srbska nebo je na ni jinak převedl;

c) produkty byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v němž byly na tuto výstavu odeslány;

a

d) produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2. V souladu s hlavou V musí být vydán nebo vyhotoven doklad o původu, který se předloží obvyklým způsobem celním orgánům země dovozu. Musí v něm být uveden název výstavy a adresa místa jejího konání. V případech potřeby se může požadovat předložení dalších písemných dokladů o podmínkách, za nichž byly tyto produkty vystaveny.

3. Odstavec 1 se vztahuje na všechny obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné výstavy, veletrhy nebo obdobné veřejné přehlídky či expozice, během nichž produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou akcí pořádaných soukromě v prodejnách nebo podnikových prostorách za účelem prodeje zahraničních produktů.

HLAVA IV

NAVRACENÍ CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA

Článek 15

Zákaz navracení cla nebo osvobození od cla

1. Nepůvodní materiály použité při výrobě produktů, které pocházejí ze Společenství, Srbska nebo jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4 a pro které se vydává nebo vyhotovuje doklad o původu v souladu s hlavou V, nepodléhají ve Společenství nebo v Srbsku navrácení nebo osvobození od cla jakéhokoli druhu.

2. Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli opatření týkající se náhrad, částečného či úplného prominutí nebo neplacení cel nebo poplatků s rovnocenným účinkem, které se ve Společenství nebo v Srbsku vztahují na materiály použité při výrobě, jestliže se tyto náhrady, prominutí nebo neplacení uplatňují, výslovně nebo fakticky, jestliže se produkty získané z uvedených materiálů vyvážejí, a neuplatňují, jestliže se ponechávají k vnitrostátnímu použití.

3. Vývozce produktů, které jsou zahrnuty v dokladu o původu, musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů předložit všechny příslušné dokumenty dokládající, že v souvislosti s nepůvodními materiály použitými při výrobě dotčených produktů nebylo vráceno žádné clo a že všechna cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, které se vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny.

4. Odstavce 1 až 3 se rovněž vztahují na obaly ve smyslu čl. 8 odst. 2, na příslušenství, náhradní díly a nástroje ve smyslu článku 9 a na soupravy (sady) produktů ve smyslu článku 10, pokud tyto předměty nejsou původní.

5. Odstavce 1, 2, 3 a 4 se použijí pouze u takových druhů materiálů, na které se vztahuje tato dohoda. Kromě toho nevylučují použití režimu vývozních náhrad při vývozu zemědělských produktů, který se používá při vývozu v souladu s ustanoveními této dohody.

HLAVA V

DOKLAD O PŮVODU

Článek 16

Obecné požadavky

1. Tato dohoda se vztahuje na produkty pocházející ze Společenství při dovozu do Srbska a na produkty pocházející ze Srbska při dovozu do Společenství po předložení jednoho z těchto dokladů o původu:

a) průvodního osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze III; nebo

b) v případech uvedených v čl. 22 odst. 1, prohlášení (dále jen „ prohlášení na faktuře “ ), které vývozce uvede na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu a které dostatečně podrobně popisuje dotyčné produkty, aby umožnilo jejich identifikaci. Znění prohlášení na faktuře jsou uvedena v příloze IV.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se tato dohoda vztahuje na původní produkty ve smyslu tohoto protokolu v případech stanovených v článku 27, aniž by bylo nutné předložit jakýkoli z výše uvedených dokumentů.

Článek 17

Postup pro vydávání průvodního osvědčení EUR.1

1. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány země vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho oprávněným zástupcem.

2. Za tímto účelem vyplní vývozce nebo jeho oprávněný zástupce obě průvodní osvědčení EUR.1 a formulář žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze III. Tyto formuláře se vyplní v jenom z jazyků, v němž je vypracována tato dohoda, a v souladu s vnitrostátním právem země vývozu. Jsou-li formuláře vyplňovány rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů se uvede v kolonkách vyhrazených pro tento účel a žádné řádky se nesmějí ponechat prázdné. Není-li vyplněna celá kolonka, podtrhne se poslední řádek popisu vodorovnou čarou a prázdný prostor se proškrtne

3. Vývozce žádající o vystavení průvodního osvědčení EUR.1 musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země vývozu, v níž se vydává průvodní osvědčení EUR.1, předložit všechny příslušné dokumenty dokládající původní status dotčených produktů, jakož i splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány členského státu Společenství nebo Srbska, pokud lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze Společenství, Srbska nebo jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4 a pokud splňují ostatní podmínky tohoto protokolu.

5. Celní orgány vydávající průvodní osvědčení EUR.1 podniknou veškeré potřebné kroky k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu. Za tímto účelem mají právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jakoukoliv jinou kontrolu, kterou pokládají za nezbytnou. Dále zajistí správné vyplnění formulářů uvedených v odstavci 2. Zejména zkontrolují, zda byly vyplněny kolonky určené pro popis výrobků tak, aby byla vyloučena možnost dodatečného podvodného vpisování.

6. Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvádí v kolonce 11 osvědčení.

7. Celní orgány vydají průvodní osvědčení EUR.1 a poskytnou jej vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.

Článek 18

Průvodní osvědčení EUR.1 vydaná dodatečně

1. Odchylně od čl. 17 odst. 7 lze průvodní osvědčení EUR.1 výjimečně vydat po vývozu produktů, na něž se vztahuje, pokud:

a) nebylo vydáno při vývozu kvůli chybám, neúmyslným opomenutím nebo mimořádným okolnostem;

nebo

b) se celním orgánům dostatečně prokáže, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno, ale při dovozu nebylo z technických důvodů přijato.

2. Pro účely odstavce 1 musí vývozce ve své žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, na něž se vztahuje průvodní osvědčení EUR.1, a odůvodnění této žádosti.

3. Celní orgány mohou vystavit průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze poté, co ověří, zda informace uvedené v žádosti vývozce souhlasí s informacemi v odpovídajících záznamech.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydaná dodatečně musí obsahovat následující poznámku v angličtině: „ ISSUED RETROSPECTIVELY “

5. Poznámka uvedená v odstavci 4 se uvede v kolonce „ Poznámky “ průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 19

Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které jej vydaly, o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které mají tyto orgány k dispozici.

2. Duplikát vydaný tímto způsobem musí obsahovat označení v angličtině: „ DUPLICATE “

3. Poznámka uvedená v odstavci 2 se uvede v kolonce „ Poznámky “ duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.

4. Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vydání originálu průvodního osvědčení EUR.1, nabývá účinku uvedeným dnem.

Článek 20

Vydání průvodního osvědčení EUR.1 na základě dokladu o původu vydaného nebo vyhotoveného dříve

Jsou-li původní produkty umístěny pod dohled celního úřadu ve Společenství nebo v Srbsku, je možné pro účely zasílání všech nebo některých těchto produktů na libovolné místo v rámci Společenství nebo Srbska nahradit původní doklad o původu jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1. Náhradní průvodní osvědčení EUR.1 vydává celní úřad, pod jehož dohledem se produkty nacházejí.

Článek 21

Odděleně vedené účetnictví (účetní segregace)

1. V případech, kdy by oddělené uchovávání zásob původních a nepůvodních materiálů, které jsou totožné nebo vzájemně zaměnitelné, bylo příliš nákladné nebo obtížné, mohou celní orgány na základě písemné žádosti dotčených osob povolit při správě těchto zásob metodu tzv. „ účetní segregace “ .

2. Tato metoda musí být schopna zajistit, aby se v konkrétním referenčním období rovnal počet získaných produktů, které mohou být považovány za „ původní “ , počtu produktů, které by byly získány, pokud by zásoby byly fyzicky odděleny.

3. Celní orgány mohou udělit toto povolení, pokud jsou splněny podmínky, které považují za vhodné.

4. Tato metoda se vykazuje a používá na základě všeobecných účetních principů platných v zemi, kde byl produkt vyroben.

5. Osoba využívající tohoto zjednodušení může podle konkrétní situace vyhotovit doklady původu, nebo o ně požádat, a to na takové množství produktů, které lze považovat za původní. Na žádost celních orgánů příjemce podá prohlášení o způsobu, jakým byla uvedená množství spravována.

6. Celní orgány sledují, jakým způsobem je povolení využíváno, a mohou jej kdykoliv odejmout, jakmile jej příjemce využívá nesprávným způsobem nebo neplní ostatní podmínky stanovené v tomto protokolu.

Článek 22

Podmínky pro vyhotovování prohlášení na faktuře

1. Prohlášení na faktuře uvedené v čl. 16 odst. 1) písm. b) může učinit:

a) schválený vývozce ve smyslu článku 23;

nebo

b) každý vývozce pro každou zásilku sestávající z jednoho nebo více balení obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6000 EUR.

2. Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotčené produkty považovat za produkty pocházející ze Společenství, Srbska nebo z jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4, a splňují-li tyto produkty ostatní podmínky tohoto protokolu.

3. Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země vývozu předložit všechny příslušné dokumenty dokládající status původu dotyčných produktů, jakož i splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

4. Prohlášení na faktuře vyhotovuje vývozce tak, že na fakturu, dodací list nebo jiný obchodní doklad napíše na stroji, otiskne razítkem nebo vytiskne prohlášení, jehož text je uveden v příloze IV, přičemž použije jednu z jazykových verzí uvedených v příslušné příloze a dodrží ustanovení vnitrostátního práva země vývozu. Je-li prohlášení psáno rukou, píše se inkoustem a hůlkovým písmem.

5. Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Schválený vývozce ve smyslu článku 23 není povinen tato prohlášení podepisovat, pokud se celním orgánům země vývozu písemně zaváže, že přijímá plnou odpovědnost za každé prohlášení na faktuře, které jej identifikuje takovým způsobem, jako kdyby jej vlastnoručně podepsal.

6. Prohlášení na faktuře může vývozce vyhotovit při vývozu produktů, k nimž se vztahuje, nebo až po jejich vývozu, pod podmínkou, že jej předloží v zemi dovozu nejpozději do dvou let od dovozu produktů, k nimž se vztahuje.

Článek 23

Schválený vývozce

1. Celní orgány země vývozu mohou povolit vývozci, dále jen „ schválený vývozce “ , který často zasílá produkty podle této dohody, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů. Vývozce, který o takové povolení žádá, musí celním orgánům poskytnout uspokojivým způsobem veškeré záruky, které jsou nezbytné k ověření statusu původu produktů, jakož i splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

2. Celní orgány mohou udělení statusu schváleného vývozce podmínit splněním jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.

3. Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního povolení, které se uvádí v prohlášení na faktuře.

4. Celní orgány sledují, jakým způsobem schválený vývozce povolení využívá.

5. Celní orgány mohou povolení kdykoli odejmout. Učiní tak v případě, kdy schválený vývozce již dále neposkytuje záruky uvedené v odstavci 1, nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2 nebo jinak nesprávně využívá povolení.

Článek 24

Platnost dokladu o původu

1. Doklad o původu je platný po dobu čtyř měsíců od data jeho vydání v zemi vývozu a během tohoto období musí být předložen celním orgánům země dovozu.

2. Doklady o původu, které jsou předloženy celním orgánům země dovozu po uplynutí lhůty pro jejich předložení uvedené v odstavci 1, mohou být za účelem uplatnění preferenčního zacházení uplatněny pouze v případě, že nemohly být předloženy ve stanovené lhůtě v důsledku mimořádných okolností.

3. V ostatních případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout doklady o původu, pokud jim byly příslušné produkty předloženy před uplynutím uvedené lhůty.

Článek 25

Předkládání dokladu o původu

Doklady o původu se předkládají celním orgánům země dovozu v souladu s postupy platnými v dané zemi. Zmíněné orgány mohou požádat o překlad dokladu o původu a mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu prohlášení bylo připojeno prohlášení dovozce v tom smyslu, že produkty splňují podmínky požadované pro provádění této dohody.

Článek 26

Dovoz po částech

V případech, kdy se na základě žádosti dovozce a za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dovážejí rozložené nebo nesložené produkty po částech ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, které spadají do tříd XVI a XVII nebo kódů 7308 a 9406 harmonizovaného systému, předkládá se celním orgánům jediný doklad o původu pro tyto produkty při dovozu první části.

Článek 27

Osvobození od povinnosti předložit doklad o původu

1. Produkty, které jsou posílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo se nacházejí v osobním zavazadle cestujících, se považují za původní produkty, aniž by bylo třeba předložit doklad o původu, pokud tyto produkty nejsou dováženy obchodně, pokud odvozce prohlásí, že produkty splňující podmínky tohoto protokolu, a o pravdivosti takového prohlášení neexistují žádné pochybnosti. U produktů zasílaných poštou lze toto prohlášení uvést na celním prohlášení CN22/CN23 nebo na listu papíru přiloženém k uvedenému dokladu.

2. Příležitostné dovozy tvořené výhradně produkty pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících či jejich rodin se nepovažují za obchodní dovozy, je-li z povahy a množství produktů zřejmé, že žádnému obchodnímu účelu neslouží.

3. Celková hodnota těchto produktů nesmí u drobných zásilek přesáhnout částku 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobním zavazadle cestujících částku 1200 EUR.

Článek 28

Podpůrné doklady

Doklady uvedené v čl. 17 odst. 3 a v čl. 22 odst. 3 používané za účelem doložení toho, že produkty zahrnuté do průvodního osvědčení EUR.1 nebo do prohlášení na faktuře lze považovat za produkty pocházející ze Společenství, Srbska nebo jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4 a že se tyto produkty splňující ostatní požadavky tohoto protokolu mohou mimo jiné skládat z těchto dokladů:

a) přímý důkaz o činnostech prováděných vývozcem nebo dodavatelem za účelem získání dotyčného zboží, který se nachází například v jeho účtech nebo vnitřním účetnictví;

b) dokumenty prokazující status původu použitých materiálů, vydané nebo vyhotovené ve Společenství nebo v Srbsku, pokud se tyto dokumenty používají v souladu s vnitrostátním právem;

c) dokumenty prokazující opracování nebo zpracování materiálů ve Společenství nebo v Srbsku, vydané nebo vyhotovené ve Společenství nebo v Srbsku, pokud se tyto dokumenty používají v souladu s vnitrostátním právem;

d) průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře prokazující status původu použitých materiálů vydaná nebo vyhotovená ve Společenství nebo v Srbsku v souladu s tímto protokolem, nebo v jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4, v souladu s pravidly původu, která se shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu;

e) vhodný důkaz o opracování nebo zpracování provedeném mimo Společenství nebo Srbsko na základě článku 12, jímž se dokládá splnění podmínek tohoto článku.

Článek 29

Uchovávání dokladu o původu a podpůrných dokladů

1. Vývozce, který žádá o vystavení průvodního osvědčení EUR.1, uchovává dokumenty uvedené v čl. 17 odst. 3 po dobu nejméně tří let.

2. Vývozce, který vyhotovuje prohlášení na faktuře, uchovává kopii tohoto prohlášení na faktuře, jakož i dokumenty uvedené v čl. 22 odst. 3, po dobu nejméně tří let.

3. Celní orgány země vývozu, které vydávají průvodní osvědčení EUR.1, uchovávají formulář žádosti uvedený v čl. 17 odst. 2 po dobu nejméně tří let.

4. Celní orgány země dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře, která jim byla předložena, po dobu nejméně tří let.

Článek 30

Rozdíly a formální chyby

1. Zjištění drobných rozdílů mezi tvrzeními v dokladu o původu a tvrzeními v dokladech předložených celnímu úřadu za účelem splnění formalit pro dovoz produktů, není samo o sobě důvodem neplatnosti dokladu o původu, je-li řádně prokázáno, že tento doklad odpovídá předloženým produktům.

2. Zřejmé formální chyby, jako například překlepy, v dokladu o původu by neměly vést k odmítnutí tohoto dokladu, pokud tyto chyby nejsou takové, že by vedly k pochybnostem o správnosti tvrzení v něm obsažených.

Článek 31

Částky vyjádřené v eurech

1. Pro účely čl. 22 odst. 1 písm. b) a čl. 27 odst. 3 v případech, kdy jsou produkty fakturovány v jiné měně než v eurech, stanoví každoročně každá dotčená země částky v národních měnách členských států Společenství, Srbska a ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4 odpovídající částkám vyjádřeným v eurech.

2. Na zásilku se vztahuje čl. 22 odst. 1 písm. b) nebo čl. 27 odst. 3, je-li částka v měně, ve které je vystavena faktura, v souladu s částkou stanovenou dotčenou zemí.

3. Částky, které se mají použít v jakékoli dané národní měně, jsou přepočtem na tuto měnu částek vyjádřených v eurech podle kursu platného k prvnímu pracovnímu dni měsíce října. Částky se sdělují Evropské komisi do 15. října a budou platit od 1. ledna následujícího roku. Komise Evropských společenství tyto částky oznámí všem dotčeným zemím.

4. Země může částku vyplývající z přepočtu částky vyjádřené v eurech na její národní měnu zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů. Zaokrouhlená částka se nesmí lišit od částky vyplývající z přepočtu o více než 5 %. Země si může ve své národní měně zachovat nezměněný ekvivalent částky vyjádřené v eurech, pokud při každoroční úpravě stanovené v odstavci 3 přepočet této částky před zaokrouhlením převyšuje stávající ekvivalent v národní měně o méně než 15 %. Ekvivalent v národní měně může být ponechán beze změny, pokud by z přepočtu vyplýval pokles jeho hodnoty.

5. Částky vyjádřené v eurech přezkoumává Výbor pro stabilizaci a přidružení na žádost Společenství nebo Srbska. Výbor pro stabilizaci a přidružení při provádění tohoto přezkumu zváží, zda je žádoucí zachovat účinky dotčených limitů v reálných hodnotách. Za tímto účelem může rozhodnout o změně částek vyjádřených v eurech.

HLAVA VI

UJEDNÁNÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI

Článek 32

Vzájemná pomoc

1. Celní orgány členských států Společenství a Srbska si prostřednictvím Evropské komise vzájemně poskytnou vzory otisků razítek, která jejich celní úřady používají při vydávání průvodních osvědčení EUR.1 spolu s adresami celních orgánů odpovědných za ověřování těchto osvědčení a prohlášení na faktuře.

2. Za účelem zajištění řádného uplatňování tohoto protokolu si Společenství a Srbsko poskytnou prostřednictvím příslušných celních správ vzájemnou pomoc při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře a při kontrole správnosti informací uváděných v těchto dokumentech.

Článek 33

Ověřování dokladů o původu

1. Dodatečné ověřování dokladů o původu se provádí nahodile nebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokumentů, o statusu původu dotčených produktů nebo o splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

2. Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány země dovozu průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopie těchto dokumentů celním orgánům země vývozu, a případně uvedou důvody pro ověření těchto dokumentů. K žádosti o ověření se přiloží veškeré získané dokumenty a informace naznačující, že údaje uvedené v dokladu o původu jsou nesprávné.

3. Ověřování provádějí celní orgány země vývozu. Za tímto účelem mají právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce nebo jakoukoliv jinou kontrolu, kterou považují za nezbytnou.

4. Jestliže se celní orgány země dovozu rozhodnou během čekání na výsledky ověření pozastavit udělování preferenčního zacházení s dotyčnými produkty, nabídnou dovozci propuštění produktů, avšak mohou přijmout ochranná opatření, která považují za nezbytná.

5. Celní orgány žádající o ověření jsou informovány o výsledcích tohoto ověření co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda lze příslušné produkty považovat za produkty pocházející ze Společenství, ze Srbska nebo z jedné z ostatních zemí či území uvedených v článcích 3 a 4 a zda splňují ostatní podmínky tohoto protokolu.

6. Pokud v případě důvodných pochybností není během deseti měsíců od data podání žádosti o ověření doručena žádná odpověď nebo pokud tato odpověď neobsahuje dostatečné informace, které by umožnily určit pravost daného dokumentu nebo skutečný původ produktů, celní orgány, které žádost podaly, nepřiznají právo na preferenční zacházení, s výjimkou výjimečných okolností.

Článek 34

Řešení sporů

Pokud v souvislosti s postupy ověřování uvedenými v článku 33 nastanou spory, které nelze vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k provedení tohoto ověření, nebo pokud tyto orgány vznesou otázku ohledně výkladu tohoto protokolu, předloží se spory Výboru pro stabilizaci a přidružení.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející země řídí právními předpisy zmíněné země.

Článek 35

Sankce

Každé osobě, která za účelem získání preferenčního režimu vyhotoví doklad obsahující nesprávné informace nebo zaviní vyhotovení takového dokladu, se uloží sankce.

Článek 36

Svobodná pásma

1. Společenství a Srbsko podniknou veškeré potřebné kroky k zajištění toho, aby obchodované produkty provázené dokladem o původu, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném celním pásmu nacházejícím se na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebylo s nimi zacházeno jinak, než je obvyklé pro jejich uchování v nezměněném stavu.

2. Odchylně od odstavce 1 vydají dotčené orgány na žádost vývozce nové průvodní osvědčení EUR.1 v případech, kdy jsou produkty pocházející ze Společenství nebo Srbska dovezeny do svobodného celního pásma s dokladem o původu a podrobí se určitému zacházení nebo zpracování, pod podmínkou, že je toto zacházení nebo zpracování v souladu s tímto protokolem.

HLAVA VII

CEUTA A MELILLA

Článek 37

Uplatňování protokolu

1. Pojem „ Společenství “ použitý v článku 2 nezahrnuje Ceutu a Melillu.

2. Produkty pocházející ze Srbska podléhají při dovozu do Ceuty nebo Melilly ve všech ohledech stejnému celnímu režimu, jaký je uplatňován u produktů pocházejících z celního území Společenství podle protokolu 2 aktu o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropským společenstvím. Srbsko poskytne na dovozy produktů, na něž se vztahuje tato dohoda a jež pocházejí z Ceuty a Melilly, stejný celní režim, jako je režim pro produkty dovážené a pocházející ze Společenství.

3. Pro účely odstavce 2, který se týká produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, se tento protokol použije obdobně s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článku 38.

Článek 38

Zvláštní podmínky

1. Následující produkty se za předpokladu, že byly přepraveny přímo v souladu s článkem 13, považují za:

1.1. pocházející z Ceuty a Melilly:

a) produkty zcela získané v Ceutě a Melille;

b) produkty získané v Ceutě a Melille, při jejichž výrobě se používají jiné produkty, než jsou produkty uvedené v písmenu a), jestliže:

i) uvedené produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6;

nebo jestliže

ii) tyto produkty pocházejí ze Srbska nebo Společenství, pod podmínkou, že byly předány k opracování nebo zpracování, které přesahuje rámec operací uvedených v článku 7.

1.2. pocházející ze Srbska:

a) produkty zcela získané v Srbsku;

b) produkty získané v Srbsku, při jejichž výrobě se používají jiné produkty než produkty uvedené v písmenu a), pod podmínkou, že:

i) uvedené produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6;

nebo jestliže

ii) tyto produkty pocházejí z Ceuty a Melilly nebo ze Společenství, pod podmínkou, že byly předány k opracování nebo zpracování, které přesahuje rámec operací uvedených v článku 7.

2. Ceuta a Melilla se považují za jednotné území.

3. Vývozce nebo jeho oprávněný zástupce uvede v kolonce 2 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře „ Srbsko “ a „ Ceuta a Melilla “ . Kromě toho se u produktů pocházejících z Ceuty a Melilly uvádí tento údaj i v kolonce 4 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře.

4. Za uplatňování tohoto protokolu na Ceutě a Melille odpovídají španělské celní orgány.

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Změny protokolu

O změně tohoto protokolu může rozhodnout Rada stabilizace a přidružení.

PŘÍLOHA I K PROTOKOLU 3

ÚVODNÍ POZNÁMKY K SEZNAMU V PŘÍLOZE II

Poznámka 1:

V seznamu jsou uvedeny podmínky, jejichž splnění se vyžaduje u všech produktů, aby bylo možné tyto výrobky považovat za dostatečně opracované nebo zpracované ve smyslu článku 6 protokolu 3.

Poznámka 2:

2.1. První dva sloupce seznamu popisují získaný produkt. První sloupec uvádí číslo položky nebo číslo kapitoly používané v harmonizovaném systému a druhý sloupec uvádí popis zboží používaný v tomto systému pro tuto položku či kapitolu. Pro každý údaj v prvních dvou sloupcích je ve sloupcích 3 nebo 4 stanoveno pravidlo. V určitých případech je před údajem v prvním sloupci uvedeno „ ex “ , což znamená, že pravidla uvedená ve sloupcích 3 nebo 4 se týkají pouze části tohoto čísla, jak je uvedeno ve sloupci 2.

2.2. Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis produktů ve sloupci 2 je tudíž obecný, týká se příslušné pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 všech produktů, které jsou podle harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli kódu nebo kapitole.

2.3. Jsou-li v seznamu stanovena rozdílná pravidla pro různé produkty patřící do téhož čísla, obsahuje každá odrážka popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3 a 4.

2.4. Jsou-li pro údaj v prvních dvou sloupcích uvedena pravidla ve sloupci 3 i 4, může si vývozce zvolit, zda uplatní pravidlo uvedené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4. Pokud není ve sloupci 4 uvedeno žádné pravidlo o původu, musí se použít pravidlo uvedené ve sloupci 3.

Poznámka 3:

3.1. Ustanovení článku 6 protkolu 3 týkající se produktů, jež získaly status původu a které byly použity při výrobě dalších výrobků, se použijí bez ohledu na to, zda byl tento status získán v závodu, kde se tyto výrobky používají, nebo v jiném závodě smluvní strany.

Příklad:

Motor čísla 8407 , u kterého pravidlo stanoví, že hodnota nepůvodních materiálů, které se mohou použít, nesmí přesáhnout 40 % ceny „ ze závodu “ , je vyroben z „ ostatní legované oceli v ingotech nebo v jiných základních tvarech “ čísla ex 7224 .

Pokud byl tento výkovek vyroben ve Společenství z nepůvodního ingotu, již získal status původu vzhledem k předpisu pro číslo ex 7224 uvedenému v seznamu. Výkovek může být při kalkulaci ceny motoru považován za původní, bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném závodu nebo v jiném závodu ve Společenství. Hodnota nepůvodního ingotu se při přidávání hodnoty nepůvodních použitých materiálů tudíž nebere v úvahu.

3.2. Pravidlo v seznamu stanoví minimální požadovaný stupeň opracování nebo zpracování; vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá status původu; naopak při menším rozsahu opracování či zpracování nemůže být status původu udělen. Pokud tedy předpis uvádí, že lze v určité fázi výroby použít nepůvodní materiál, je přípustné použití tohoto materiálu i v dřívější fázi výroby, avšak v pozdější fázi výroby už nikoliv.

3.3. Aniž je dotčena poznámka 3.2., pokud pravidlo používá výraz „ Výroba z materiálů kteréhokoli čísla “ , lze použít materiály kteréhokoli čísla (čísel) (i materiály stejného popisu a čísla jako u produktu), avšak s podmínkou splnění všech zvláštních omezení, která mohou být též obsažena v tomto pravidle.

Avšak výraz „ výroba z materiálů libovolného čísla, včetně dalších materiálů čísla… “ nebo „ výroba z materiálů libovolného čísla, včetně dalších materiálů stejného čísla jako výrobek “ znamená, že lze použít materiály libovolného čísla, s výjimkou těch, které mají stejný popis jako produkt, jak je uvedeno ve druhém sloupci seznamu.

3.4. Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno libovolně použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Nevyžaduje se tedy použití všech materiálů

Příklad:

Předpis pro tkaniny čísel 5208 až 5212 stanoví, že lze použít přírodní vlákna a zároveň je možné použít kromě jiných materiálů také syntetické materiály. To neznamená, že se musí použít oba typy materiálů; je možné použít jeden či druhý nebo oba.

3.5. Určuje-li pravidlo v seznamu, že výrobek musí být zhotoven z konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat. (Viz také poznámka 6.2, která se vztahuje k textiliím).

Příklad:

Pravidlo pro výrobky čísla 1904 , které výslovně vylučuje použití obilovin nebo výrobků z nich, nevylučuje však možnost použití minerálních solí, chemických a jiných přísad, které nejsou vyrobeny z obilovin.

To se však nevztahuje na výrobky, které ačkoliv nemohou být vyrobeny z konkrétních materiálů uvedených v seznamu, jsou vyrobeny z materiálů stejné povahy na nižším stupni zpracování.

Příklad:

V případě oděvů ex kapitoly 62 zhotovených z netkaných materiálů, je-li pro tento typ zboží dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možno použít jako výchozí materiál netkané textilie – a to i přesto, že netkané textilie nelze obvykle zhotovit z příze. V takových případech bude obvykle výchozí materiál ve stavu před přízí – tj. ve stavu vlákna.

3.6. Jestliže jsou v pravidle v seznamu uvedeny dvě procentní sazby, které stanoví maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které mohou být použity, pak tyto procentní sazby nelze sčítat. Maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentních sazeb. Jednotlivé procentní sazby vztahující se na konkrétní materiály nesmějí být překročeny.

Poznámka 4:

4.1. Pojmem „ přírodní vlákna “ se v seznamu rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická a tento pojem je omezen na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.

4.2. Pojem „ přírodní vlákna “ zahrnuje žíně čísla 0503 , hedvábí čísel 5002 a 5003 , vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105 , bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305 .

4.3. Pojmy „ textilní vláknina “ , „ chemické materiály “ a „ papírenské materiály “ se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

4.4. Pojem „ chemická střižová vlákna “ se v seznamu používá k označení kabelů ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken, syntetických nebo umělých střižových vláken nebo odpadu čísel 5501 až 5507 .

Poznámka 5:

5.1. Obsahuje-li pravidlo původu pro určitý produkt odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 seznamu pro žádné použité základní textilní materiály, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5.3 a 5.4 níže).

5.2. Přípustnou odchylku uvedenou v poznámce 5.1 lze však uplatnit pouze pro směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základními textilními materiály se rozumí:

— hedvábí,

— vlna,

— hrubé zvířecí chlupy,

— jemné zvířecí chlupy,

— žíně,

— bavlna,

— papírenské materiály a papír,

— len,

— pravé konopí,

— juta a jiná textilní lýková vlákna,

— sisal a jiná textilní vlákna rodu Agave,

— kokosová, abaková, ramiová a jiná rostlinná textilní vlákna,

— syntetická nekonečná vlákna,

— umělá nekonečná vlákna,

— elektricky vodivá nekonečná vlákna,

— syntetická střižová vlákna z polypropylenu,

— syntetická střižová vlákna z polyesteru,

— syntetická střižová vlákna z polyamidu,

— syntetická střižová vlákna z polyacrylonitrilu,

— syntetická střižová vlákna z polyamidu,

— syntetická vlákna z polytetrafluoroetylenu,

— syntetická střižová vlákna z poly(fenylen sulfidu),

— syntetická střižová vlákna z poly(vinyl chloridu),

— jiná syntetická střižová vlákna,

— umělá střižová vlákna z viskózy,

— jiná umělá střižová vlákna,

— polyuretanová příze s pružnými polyetherovými součástmi, též opředená,

— polyuretanová příze s pružnými polyesterovými součástmi, též opředená,

— produkty čísla 5605 (kovové a metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií,

— ostatní produkty čísla 5605 .

Příklad:

Příze čísla 5205 vyrobená z vláken bavlny čísla 5203 a syntetických střižových vláken čísla 5506 je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střižová vlákna, která nesplňují pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti příze.

Příklad:

Vlněná tkanina čísla 5112 vyrobená z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střižových vláken čísla 5509 je směsová textilie. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání), nebo kombinaci těchto dvou materiálů, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny.

Příklad:

Všívaná textilie čísla 5802 vyrobená z bavlněné příze čísla 5205 a bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina směsovou tkaninou zhotovenou z přízí zařazených ve dvou různých číslech nebo je-li použitá bavlněná příze směsovou přízí.

Příklad:

Jestliže je dotyčná všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407 , pak jsou použité příze dvěma různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsový výrobek.

5.3. V případě vláken zahrnujících „ polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou “ je uvedená přípustná odchylka pro tuto přízi 20 %.

5.4. V případě výrobků „ s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií, “ je uvedená přípustná odchylka pro tento pásek 30 %.

Poznámka 6:

6.1. V případě textilních výrobků, které jsou v seznamu označeny poznámkou pod čarou odkazující na tuto poznámku, lze použít textilní materiály s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené v seznamu ve sloupci 3 pro dané zhotovené produkty, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny pod číslem jiným, než je číslo produktu, a že jich hodnota nepřesahuje 8 % ceny produktu ze závodu.

6.2. Aniž je dotčena poznámka 6.3, mohou být materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63 volně používány při výrobě textilních výrobků bez ohledu na to, zda obsahují textilie.

Příklad:

Pokud některé pravidlo v seznamu stanoví, že pro určitý textilní výrobek, například kalhoty, musí být použita příze, nebrání to použití kovových součástí, například knoflíků, protože knoflíky nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Ze stejného důvodu se mohou používat i zipy, přestože součástí zipů je obvykle i tkanina.

6.3. Při uplatnění procentního pravidla se však musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.

Poznámka 7:

7.1. Pro účely čísel ex 2707 , 2713 až 2715 , ex 2901 , ex 2902 a ex 3403 se „ specifickými procesy “ rozumějí:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;

c) krakování (štěpení);

d) reformování (úprava);

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

i) isomerace.

7.2. Pro účely čísel 2710 , 2711 a 2712 se „ specifickými procesy “ rozumějí:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;

c) krakování (štěpení);

d) reformování (úprava);

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

i) izomerace;

j) pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710 : odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu (podle metody ASTM D 1266-59T);

k) pouze v případě produktů čísla 2710 : odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;

l) pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710 : zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování mazacích olejů čísla ex 2710 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy nebo stálosti není považováno za specifický proces;

m) pouze v případě topných olejů čísla ex 2710 : atmosférická destilace (podle metody ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát;

n) pouze v případě těžkých olejů, jiných než plynových olejů a topných olejů čísla ex 2710 zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;

o) pouze v případě surových produktů (jiných než vazelíny, ozokeritu, montánního vosku nebo rašelinového vosku, parafínu obsahujících méně než 0,75 % hmotnostních oleje) čísla ex 2712 : odolejování frakční krystalizací.

7.3. Pro účely čísel ex 2707 , 2713 až 2715 , ex 2901 , ex 2902 a ex 3403 nejsou pro získání statusu původu postačující prosté operace, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, zjišťování obsahu síry mísením produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto nebo podobných operací.

PŘÍLOHA II K PROTOKOLU 3

SEZNAM OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ, KTERÁ MUSÍ BÝT PROVEDENA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH, ABY ZPRACOVANÝ PRODUKT MOHL ZÍSKAT STATUS PŮVODU

Tato dohoda se nemusí vztahovat na všechny produkty uvedené v tomto seznamu. Je proto nezbytné přihlédnout k ostatním částem této dohody.

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 7.2, která se týká „specifických procesů“.

( 3 ) Podle poznámky 3 ke kapitole 32 se jedná o přípravky, které jsou používány pro barvení jakýchkoli materiálů nebo jako přísady při výrobě barvicích přípravků, za předpokladu, že tyto přípravky nejsou zařazeny v jiném čísle kapitoly 32.

( 4 ) „Skupina“ se považuje za část čísla odděleného od zbytku středníkem.

( 5 ) V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911, se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl ve výrobku převládá.

( 6 ) Za vysoce transparentní se považují fólie, jejichž optická adsorbce je menší než 2 %, měřeno podle metody ASTM-D 1003-16 Gardnera Hazemetera (tzv. Hazefaktor).

( 7 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 8 ) Použití tohoto materiálu je omezeno na výrobu tkanin určených pro papírenský průmysl.

( 9 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 10 ) Viz úvodní poznámka 6, v níž jsou uvedeny podmínky pro pletené nebo háčkované výrobky, nepružné nebo nepogumované, získané sešitím nebo sestavením pletených nebo háčkovaných částí (nastříhaných nebo pletených přímo ve tvaru).

( 11 ) SEMII - Semiconductor Equipment and Materials Institute Incorporated.

( 12 ) Toto pravidlo platí do 31. prosince 2005.

PŘÍLOHA III K PROTOKOLU 3

Zory průvodního osvědčení EUR.1 a žádosti o průvodní osvědčení EUR.1

Pokyny pro tisk

1. Každý formulář musí mít rozměry 210 × 297 mm; pro délku osvědčení je povolená tolerance minus 5 mm nebo plus 8 mm. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, bez dřevoviny a o plošné hmotnosti nejméně 25 g/m 2 . Musí být tištěný na pozadí zeleným gilošovaným vzorem, aby bylo zjevné každé falšování mechanickými nebo chemickými prostředky.

2. Příslušné orgány stran si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat vytisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě je třeba na každém osvědčení poukázat na toto zmocnění. Každé osvědčení je opatřeno poznámkou uvádějící jméno a adresu tiskaře nebo značkou, které umožňuje zjištění jeho totožnosti. Je na něm rovněž uvedeno sériové číslo, vytištěné či nikoli, pro jeho identifikaci.

⟪MEDIA:img_001⟫ ⟪MEDIA:img_002⟫ ⟪MEDIA:img_003⟫ ⟪MEDIA:img_004⟫

PŘÍLOHA IV K PROTOKOLU 3

ZNĚNÍ PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE

Prohlášení na faktuře, jehož znění je uvedené níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Poznámky pod čarou však nemusí být reprodukovány.

bulharské znění

Износителят на продуктите, обхванати от този документ (митническо разрешение № … ( 1 )) декларира, че освен където ясно е отбелязано друго, тези продукти са с … ( 2 ) преференциален произход

španělské znění

El exportador de los productos incluidos en el presente documento (autorización aduanera n o … ( 1 )) declara que, salvo indicación en sentido contrario, estos productos gozan de un origen preferencial … ( 2 ).

české znění

Vývozce výrobků uvedených v tomto dokumentu (číslo povolení … ( 1 )) prohlašuje, že kromě zřetelně označených mají tyto výrobky preferenční původ v … ( 2 ).

dánské znění

Eksportøren af varer, der er omfattet af nærværende dokument, (toldmyndighedernes tilladelse nr. … ( 1 )), erklærer, at varerne, medmindre andet tydeligt er angivet, har præferenceoprindelse i … ( 2 ).

německé znění

Der Ausführer (Ermächtigter Ausführer; Bewilligungs-Nr. … ( 1 )) der Waren, auf die sich dieses Handelspapier bezieht, erklärt, dass diese Waren, soweit nicht anders angegeben, präferenzbegünstigte … ( 2 ) Ursprungswaren sind.

estonské znění

Käesoleva dokumendiga hõlmatud toodete eksportija (tolli kinnitus nr … ( 1 )) deklareerib, et need tooted on … ( 2 ) sooduspäritoluga, välja arvatud juhul, kui on selgelt näidetud teisiti.

řecké znění

Ο εξαγωγέας των προϊόντων που καλύπτονται από το παρόν έγγραφο (άδεια τελωνείου υπ'αριθ. … ( 1 )) δηλώνει ότι, εκτός εάν δηλώνεται σαφώς άλλως, τα προϊόντα αυτά είναι προτιμησιακής καταγωγής … ( 2 ).

anglické znění

The exporter of the products covered by this document (customs authorization No … ( 1 )) declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of … ( 2 ) preferential origin.

francouzské znění

L’exportateur des produits couverts par le présent document (autorisation douanière n o … ( 1 )) déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l’origine préférentielle … ( 2 ).

italské znění

L’esportatore delle merci contemplate nel presente documento (autorizzazione doganale n. … ( 1 )) dichiara che, salvo indicazione contraria, le merci sono di origine preferenziale … ( 2 ).

lotyšské znění

To produktu eksportētājs, kuri ietverti šajā dokumentā (muitas atļauja Nr. … ( 1 )), deklarē, ka, izņemot tur, kur ir citādi skaidri noteikts, šiem produktiem ir preferenciāla izcelsme … ( 2 ).

litevské znění

Šiame dokumente išvardytų prekių eksportuotojas (muitinės liudijimo Nr … ( 1 )) deklaruoja, kad, jeigu kitaip nenurodyta, tai yra … ( 2 ) preferencinės kilmės prekės.

maďarské znění

A jelen okmányban szereplő áruk exportőre (vámfelhatalmazási szám: … ( 1 )) kijelentem, hogy eltérő egyértelmű jelzés hiányában az áruk preferenciális … ( 2 ) származásúak.

maltské znění

L-esportatur tal-prodotti koperti b’dan id-dokument (awtorizzazzjoni tad-dwana nru. … ( 1 )) jiddikjara li, ħlief fejn indikat b’mod ċar li mhux hekk, dawn il-prodotti huma ta‘ oriġini preferenzjali … ( 2 ).

nizozemské znění

De exporteur van de goederen waarop dit document van toepassing is (douanevergunning nr. … ( 1 )), verklaart dat, behoudens uitdrukkelijke andersluidende vermelding, deze goederen van preferentiële … oorsprong zijn ( 2 ).

polské znění

Eksporter produktów objętych tym dokumentem (upoważnienie władz celnych nr … ( 1 )) deklaruje, że z wyjątkiem gdzie jest to wyraźnie określone, produkty te mają … ( 2 ) preferencyjne pochodzenie.

portugalské znění

O abaixo assinado, exportador dos produtos abrangidos pelo presente documento (autorização aduaneira n o . … ( 1 )), declara que, salvo indicação expressa em contrário, estes produtos são de origem preferencial … ( 2 ).

rumunské znění

Exportatorul produselor ce fac obiectul acestui document (autorizația vamală nr. … ( 1 )) declară că, exceptând cazul în care în mod expres este indicat altfel, aceste produse sunt de origine preferențială … ( 2 ).

slovenské znění

Vývozca výrobkov uvedených v tomto dokumente (číslo povolenia … ( 1 )) vyhlasuje, že okrem zreteľne označených, majú tieto výrobky preferenčný pôvod v … ( 2 ).

slovinské znění

Izvoznik blaga, zajetega s tem dokumentom (pooblastilo carinskih organov št … ( 1 )) izjavlja, da, razen če ni drugače jasno navedeno, ima to blago preferencialno … ( 2 ) poreklo.

finské znění

Tässä asiakirjassa mainittujen tuotteiden viejä (tullin lupa n:o … ( 1 )) ilmoittaa, että nämä tuotteet ovat, ellei toisin ole selvästi merkitty, etuuskohteluun oikeutettuja … alkuperätuotteita ( 2 ).

švédské znění

Exportören av de varor som omfattas av detta dokument (tullmyndighetens tillstånd nr. … ( 1 )) försäkrar att dessa varor, om inte annat tydligt markerats, har förmånsberättigande … ursprung ( 2 ).

srbská znění

Извозник производа обухваћених овом исправом (царинско овлашћење бр … ( 1 )) изјављује да су, осим ако је то другачије изричито наведено, ови производи … ( 2 ) преференцијалног порекла

nebo

Izvoznik proizvoda obuhvaćenih ovom ispravom (carinsko ovlašćenje br … ( 1 )) izjavljuje da su, osim ako je drugačije izričito navedeno, ovi proizvodi … ( 2 ) preferencijalnog porekla.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA V K PROTOKOLU 3

PRODUKTY VYLOUČENÉ Z KUMULACE UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH 3 A 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O ANDORRSKÉM KNÍŽECTVÍ

1. Produkty pocházející z Andorrského knížectví, zařazené do kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému, jsou Srbskem považovány za pocházející ze Společenství ve smyslu této dohody.

2. Protokol 3 se použije obdobně pro účely vymezení statutu původu výše uvedených produktů.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O REPUBLICE SAN MARINO

1. Produkty pocházející z Republiky San Marino jsou Srbskem považovány za pocházející ze Společenství ve smyslu této dohody.

2. Protokol 3 se použije obdobně pro účely vymezení statutu původu výše uvedených produktů.

PROTOKOL 4

o pozemní dopravě

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto protokolu je podpořit spolupráci mezi stranami v oblasti pozemní dopravy, zejména v oblasti tranzitní dopravy, a zajistit koordinovaný rozvoj dopravy mezi územími a přes území stran pomocí úplného a vzájemně provázaného používání všech ustanovení tohoto protokolu.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Spolupráce se vztahuje na pozemní dopravu, zejména silniční, železniční a kombinovanou dopravu, včetně vhodné infrastruktury.

2. V této souvislosti zahrnuje oblast působnosti tohoto protokolu zejména:

— dopravní infrastrukturu na území jedné nebo druhé strany v rozsahu nezbytném pro dosažení cíle tohoto protokolu,

— přístup na trh v oblasti silniční dopravy na základě zásady vzájemnosti,

— základní právní a správní podpůrná opatření včetně obchodních, daňových, sociálních a technických opatření,

— spolupráci při rozvoji dopravního systému splňujícího požadavky na ochranu životního prostředí,

— pravidelnou výměnu informací o rozvoji dopravní politiky stran, zejména s ohledem na dopravní infrastrukturu.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

a) tranzitní dopravou Společenství: přeprava zboží přes území Srbska po trase vedoucí z členského státu nebo do členského státu Společenství, uskutečňovaná dopravcem usazeným ve Společenství;

b) tranzitní dopravou Srbska: přeprava zboží ze Srbska přes území Společenství do místa určení ve třetí zemi, nebo přeprava zboží ze třetí země do místa určení v Srbsku, uskutečňovaná dopravcem usazeným v Srbsku;

c) kombinovanou dopravou: přeprava zboží, při které nákladní automobil, přívěs, návěs s tahačem nebo bez tahače, s výměnnou nástavbou nebo kontejnerem o délce alespoň 20 stop využívá v počátečním nebo konečném úseku cesty silnici a ve zbývajícím úseku železniční, vnitrozemskou vodní nebo námořní dopravu, pokud tento úsek vzdušnou čarou přesahuje vzdálenost 100 km. Počáteční nebo konečný úsek silniční dopravy je:

— mezi místem nakládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce v případě počátečního úseku a mezi nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce zboží a místem vykládky zboží v případě konečného úseku nebo,

— v okruhu, který vzdušnou čarou nepřesahuje 150 km od vnitrozemského nebo námořního přístavu nakládky nebo vykládky.

INFRASTRUKTURA

Článek 4

Obecná ustanovení

Strany souhlasí s přijetím vzájemně koordinovaných opatření nezbytných pro rozvoj sítě multimodální dopravní infrastruktury jako podstatného předpokladu k překonání obtíží postihujících přepravu zboží přes území Srbska. Tyto obtíže se týkají zejména panevropských koridorů VII a X a železničního spojení z Bělehradu do Vrbnice (na hranici s Černou Horou), které jsou součástí klíčové regionální dopravní sítě.

Článek 5

Plánování

Společenství a Srbsko mají zvláštní zájem na rozvoji sítě multimodální regionální dopravy na území Srbska, jež slouží potřebám Srbska a regionu jihovýchodní Evropy a zahrnuje hlavní silniční a železniční trasy, vnitrozemské vodní cesty, vnitrozemské přístavy, přístavy, letiště a další důležité součásti sítě. Tato síť byla vymezena v memorandu o porozumění pro rozvoj sítě základní dopravní infrastruktury pro jihovýchodní Evropu, které v červnu 2004 podepsali ministři ze zemí tohoto regionu a Evropská komise. Rozvojem sítě a výběrem priorit se zabývá řídící výbor složený ze zástupců všech signatářských zemí.

Článek 6

Finanční hlediska

1. Podle článku 116 této dohody může Společenství finančně přispět na nezbytné práce na infrastruktuře uvedené v článku 5. Tento finanční příspěvek může mít formu úvěru od Evropské investiční banky a jakoukoli jinou formu financování, která může zajistit další zdroje.

2. Za účelem urychlení prací se Evropská komise bude co nejvíce snažit podpořit využívání dalších zdrojů, jakými jsou investice některých členských států na dvoustranném základě nebo veřejné nebo soukromé prostředky.

ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÁ DOPRAVA

Článek 7

Obecné ustanovení

Strany přijmou vzájemně koordinovaná opatření nezbytná pro rozvoj a podporu železniční a kombinované dopravy jako prostředku, který zajistí, aby velká část jejich dvoustranné a tranzitní dopravy přes Srbsko byla v budoucnosti prováděna za podmínek šetrnějších k životnímu prostředí

Článek 8

Konkrétní hlediska týkající se infrastruktury

Jako součást modernizace železnic Srbska se přijmou nezbytná opatření k přizpůsobení systému kombinované dopravě, zejména s ohledem na rozvoj nebo stavbu terminálů, průjezdné profily tunelů a jejich kapacitu, které vyžadují značné investice.

Článek 9

Podpůrná opatření

Strany přijmou nezbytná opatření k podpoře rozvoje kombinované dopravy.

Účelem takových opatření je:

— stimulovat uživatele a odesílatele k používání kombinované dopravy,

— učinit kombinovanou dopravu konkurenceschopnou vůči silniční dopravě, zejména prostřednictvím finanční pomoci Společenství nebo Srbska v souladu s jejich právními předpisy,

— podpořit používání kombinované dopravy na dlouhé vzdálenosti, zejména používání výměnných nástaveb, kontejnerů a nedoprovázené dopravy obecně,

— zvýšit rychlost a spolehlivost kombinované dopravy, zejména:

— zvýšit frekvenci konvojů v souladu s potřebami odesílatelů a uživatelů,

— zkrátit čekací doby v terminálech a zvýšit jejich produktivitu,

— odstranit odpovídajícím způsobem všechny překážky z přístupových tras s cílem zlepšit přístup ke kombinované dopravě,

— kde je to nutné, harmonizovat hmotnosti, rozměry a technické vlastnosti zvláštních zařízení, zejména za účelem zajištění nezbytné kompatibility průjezdných profilů a podniknout koordinované kroky k objednání a uvedení do provozu zařízení, které si vyžaduje úroveň dopravního provozu,

— a obecně přijmout jakákoli jiná vhodná opatření.

Článek 10

Úloha železnic

V souvislosti s pravomocemi států a železnic doporučí strany svým železnicím, aby s ohledem na cestující a přepravované zboží

— prohloubily dvoustrannou i vícestrannou spolupráci v mezinárodních železničních organizacích, ve všech oblastech, zejména s ohledem na zlepšení kvality a bezpečnosti dopravních služeb,

— se spolu na základě řádné hospodářské soutěže a ponechávajíce uživatelům svobodnou volbu pokusily zavést společný systém organizace železnic za účelem stimulovat odesílatele k posílání nákladů po železnici a nikoli po silnici, zejména pro tranzitní účely,

— připravily zapojení Srbska do provádění a budoucího vývoje acquis Společenství týkajícího se rozvoje železnic.

SILNIČNÍ DOPRAVA

Článek 11

Obecná ustanovení

1. Aniž je dotčen odstavec 2, dohodly se strany s ohledem na vzájemný přístup na dopravní trhy na zachování režimu, který je výsledkem dvoustranných dohod nebo jiných stávajících mezinárodních dvoustranných nástrojů uzavřených mezi jednotlivými členskými státy Společenství a Srbskem, nebo pokud žádné takové dohody nebo nástroje neexistují, na zachování režimu plynoucího ze skutečné situace v roce 1991.

Do uzavření dohody mezi Společenstvím a Srbskem o přístupu na trh silniční dopravy podle článku 12 a o zdanění silniční dopravy podle čl. 13 odst. 2 však Srbsko spolupracuje s členskými státy Společenství na změnách uvedených dvoustranných dohod za účelem jejich přizpůsobení tomuto protokolu.

2. Strany tímto souhlasí s tím, že poskytnou neomezený přístup tranzitní dopravě Společenství přes Srbsko a tranzitní dopravě Srbska přes Společenství ode dne vstupu této dohody v platnost.

3. Pokud v důsledku práv zaručených odstavcem 2 dojde k nárůstu tranzitní dopravy ze strany dopravců Společenství na úroveň způsobující nebo hrozící způsobit vážné poškození silniční infrastruktury nebo plynulosti dopravního provozu na dopravních osách uvedených v článku 5, a za stejných okolností vzniknou na území Společenství blízko hranic se Srbskem problémy, předloží se záležitost v souladu s článkem 121 této dohody Radě stabilizace a přidružení. Strany mohou navrhnout zvláštní dočasná nediskriminační opatření nutná k omezení nebo zmírnění takového poškození.

4. Jestliže Evropské společenství přijme předpisy s cílem snížit znečištění způsobené těžkými nákladními vozidly registrovanými ve Společenství a zvýšit bezpečnost silničního provozu, uplatňuje se stejný režim i na těžká nákladní vozidla registrovaná v Srbsku, která se chtějí pohybovat na území Společenství. Rada stabilizace a přidružení rozhodne o nezbytných podmínkách jejich uplatňování.

5. Strany se zdrží jednostranných kroků, které by mohly vést k diskriminaci mezi dopravci a vozidly Společenství a dopravci nebo vozidly Srbska. Každá ze stran podnikne kroky nezbytné ke zjednodušení silniční dopravy na území, nebo přes území druhé strany.

Článek 12

Přístup na trh

Strany se zavazují spolupracovat přednostně, každá podle vlastních vnitřních pravidel, na:

— postupech, které podpoří rozvoj dopravního systému splňujícího potřeby stran a slučitelného na jedné straně s dokončením vnitřního trhu Společenství a prováděním společné dopravní politiky a na druhé straně s hospodářskou a dopravní politikou Srbska,

— konečném systému upravujícím budoucí přístup na trh silniční dopravy mezi stranami na základě zásady vzájemnosti.

Článek 13

Daně, mýtné a jiné poplatky

1. Strany uznávají, že daně ze silničních vozidel, mýtné a další poplatky musí být na obou stranách nediskriminační

2. Strany zahájí jednání s cílem dosáhnout co nejdříve dohody o zdanění silniční dopravy na základě předpisů, které pro tyto záležitosti přijalo Společenství. Účelem této dohody je zejména zajištění volného pohybu přeshraniční dopravy, postupné odstranění rozdílů mezi systémy zdanění silniční dopravy uplatňovanými stranami a odstranění narušování hospodářské soutěže způsobené těmito rozdíly.

3. Až do ukončení jednání podle odstavce 2 tohoto článku odstraní strany diskriminaci mezi dopravci Společenství a Srbska při ukládání daní a poplatků na provoz nebo vlastnictví těžkých nákladních vozidel, jakož i daní a poplatků z dopravních operací na území stran. Srbsko se zavazuje, že bude-li o to požádáno, oznámí Komisi Evropských společenství výši daní, mýtného a jiných poplatků, které uplatňuje, jakož i metodu jejich výpočtu.

4. Do uzavření dohody podle odstavce 2 a článku 12 podléhá jakákoli změna ve vztahu k daním, mýtnému nebo jiným poplatkům použitelným na dopravu Společenství při tranzitu přes Srbsko, včetně systémů jejich výběru, která je navržena po vstupu této dohody v platnost, předchozímu konzultačnímu postupu.

Článek 14

Hmotnosti a rozměry

1. Srbsko uznává, že silniční vozidla splňující normy Společenství pro hmotnosti a rozměry se mohou volně a bez překážek pohybovat po trasách uvedených v článku 5. Během šesti měsíců po vstupu této dohody v platnost mohou silniční vozidla, která nesplňují současné normy Srbska, podléhat zvláštnímu nediskriminačnímu poplatku odpovídajícímu škodám způsobeným vyšším zatížením nápravy.

2. Srbsko bude usilovat o harmonizaci svých stávajících nařízení a norem týkajících se stavby silnic se stávajícími právními předpisy ve Společenství do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost a zejména se bude v dané lhůtě podle svých finančních možností snažit o zlepšení tras uvedených v článku 5 v souladu s novými nařízeními a normami.

Článek 15

Životní prostředí

1. Za účelem ochrany životního prostředí usilují strany o zavedení norem pro emise plynů a částic a pro hladiny hluku u těžkých nákladních vozidel, které zajistí vysokou úroveň ochrany.

2. Aby bylo možné poskytnout průmyslu jasné informace a podporovat koordinovaný výzkum, programování a výrobu, je třeba se v této oblasti vyhnout zvláštním vnitrostátní normám.

3. Vozidla splňující normy stanovené mezinárodními dohodami vztahujícími se k životnímu prostředí mohou být na území stran provozována bez dalšího omezení.

4. Za účelem zavedení nových norem spolupracují strany na dosažení uvedených cílů.

Článek 16

Sociální aspekty

1. Srbsko harmonizuje své právní předpisy o odborné přípravě zaměstnanců v oblasti silniční přepravy, zejména pokud jde o přepravu nebezpečných věcí, s normami Společenství.

2. Srbsko, jako strana Evropské dohody o práci posádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (ERTA), a Společenství budou v co možná největší míře koordinovat své politiky týkající se pracovní doby, odpočinku řidičů a složení posádky s ohledem na budoucí vývoj sociálních předpisů v této oblasti.

3. Strany spolupracují, pokud jde o provádění a dodržování sociálních předpisů v oblasti silniční dopravy.

4. Strany zajistí rovnocennost svých právních předpisů o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží za účelem jejich vzájemného uznávání.

Článek 17

Ustanovení o provozu

1. Strany si vyměňují své zkušenosti a snaží se o harmonizaci svých právních předpisů za účelem zvýšení plynulosti provozu v dopravních špičkách (víkendy, státní svátky, turistická sezóna).

2. Strany podporují zavádění, rozvoj a koordinaci informačního systému v oblasti silniční dopravy.

3. Snaží se o harmonizaci svých právních předpisů o přepravě zboží podléhajícího zkáze, živých zvířat a nebezpečných látek.

4. Strany rovněž usilují o harmonizaci technické pomoci pro řidiče, o rozšiřování důležitých informací o dopravním provozu a o dalších záležitostech důležitých pro turisty, jakož i o harmonizaci záchranných služeb včetně služby rychlé lékařské pomoci.

Článek 18

Bezpečnost silničního provozu

1. Do konce třetího roku po vstupu této dohody v platnost uvede Srbsko své právní předpisy o bezpečnosti silničního provozu, zejména s ohledem na přepravu nebezpečných věcí, v soulad s právními předpisy Společenství.

2. Srbsko, jako strana Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ARD), a Společenství budou v co možná největší míře koordinovat své politiky týkající se přepravy nebezpečných věcí.

3. Strany spolupracují při provádění a uplatňování právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména pokud jde o řidičské průkazy a opatření ke snížení počtu dopravních nehod.

ZJEDNODUŠENÍ FORMALIT

Článek 19

Zjednodušení formalit

1. Strany se dohodly, že zjednoduší pohyb zboží po železnici a po silnici jak mezi sebou, tak i tranzitní.

2. Strany se dohodly, že zahájí jednání o uzavření dohody o zjednodušení kontrol a formalit, pokud jde o přepravu zboží.

3. Strany se dohodly, že v nezbytném rozsahu společně přijmou a prosadí další zjednodušující opatření.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Rozšíření oblasti působnosti

Jestliže některá strana dospěje na základě zkušeností s uplatňováním tohoto protokolu k závěru, že jsou v zájmu koordinované evropské dopravní politiky i další opatření nespadající do oblasti působnosti tohoto protokolu a zejména, že tato opatření mohou přispět k vyřešení obtíží spojených s tranzitní dopravou, předloží druhé straně odpovídající návrhy.

Článek 21

Provádění

1. Spolupráce mezi stranami se uskutečňuje v rámci zvláštního podvýboru, který bude vytvořen podle článku 128 této dohody.

2. Tento podvýbor zejména:

a) vypracovává plány spolupráce v oblasti železniční a kombinované dopravy, v oblasti výzkumu dopravy a v oblasti životního prostředí;

b) analyzuje používání rozhodnutí obsažených v tomto protokolu a doporučuje Výboru pro stabilizaci a přidružení vhodná řešení možných problémů;

c) dva roky po vstupu této dohody v platnost posoudí situaci, pokud jde o zdokonalení infrastruktury a dopady volného tranzitu;

d) koordinuje sledování, prognostickou činnost a další statistické práce týkající se mezinárodní dopravy a zejména tranzitní dopravy.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ

1. Společenství a Srbsko berou na vědomí, že úrovně plynných emisí a hluku v současnosti akceptované ve Společenství za účelem schválení typu těžkých nákladních vozidel platné od 9. listopadu 2006 ( 1 ) jsou tyto ( 2 ):

Mezní hodnoty naměřené v Evropské zkoušce s ustáleným cyklem (ESC) a Evropské zkoušce se závislostí na zatížení (ELR):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Mezní hodnoty naměřené v Evropské zkoušce s neustáleným cyklem (ETC):

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. V budoucnosti budou Společenství a Srbsko usilovat o snížení hodnot emisí z motorových vozidel s využitím nejnovějších technologií pro omezení emisí z motorových vozidel a kvalitnějších pohonných hmot.

PROTOKOL 5

o státní podpoře ocelářskému průmyslu

1. Strany uznávají potřebu zajistit, aby Srbsko neprodleně řešilo strukturální nedostatky svého odvětví oceli s cílem zajistit celkovou konkurenceschopnost svého průmyslu.

2. Kromě pravidel stanovených v čl. 73 odst. 1 bod iii) této dohody se posouzení slučitelnosti státní podpory udělované ocelářskému průmyslu a definované v příloze I Pravidel pro vnitrostátní regionální podporu na období 2007–2013 provádí na základě kritérií vyplývajících z použití článku 87 Smlouvy o založení ES na ocelářský průmysl, včetně sekundárního práva.

3. Pro účely čl. 73 odst. 1 bodu iii) této dohody, pokud jde o ocelářský průmysl, Společenství uznává, že po dobu pěti let po vstupu této dohody v platnost, může Srbsko výjimečně poskytnout firmám vyrábějící ocel státní podporu na restrukturalizační účely z předpokladu, že:

a) tato podpora povede k dlouhodobé životaschopnosti společností, které podporu přijímají, za normálních tržních podmínek na konci období restrukturalizace,

b) částka a míra takové podpory se striktně omezí na nejnižší možnou míru nezbytnou pro obnovení životaschopnosti a podpora bude, bude-li to vhodné, postupně snižována;

c) Srbsko představí jednotlivé restrukturalizační programy, které jsou spojeny s celkovou racionalizací, jež zahrnuje zavírání neefektivních provozů. Každá firma vyrábějící ocel, jež využívá restrukturalizační podporu, v nejvyšší možné míře přijme kompenzační opatření na vyrovnání narušení hospodářské soutěže způsobené touto podporou.

4. Srbsko předloží Evropské komisi k posouzení národní restrukturalizační program a jednotlivé obchodní plány pro každou společnost, která využívá restrukturalizační podporu, z nichž vyplývá, že výše uvedená kritéria jsou splněna.

Jednotlivé obchodní plány posuzuje a schvaluje srbský orgán pro dohled nad státní podporou s ohledem na jejich soulad s odstavcem 3 tohoto protokolu.

Evropská komise potvrdí, zda je národní restrukturalizační program v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 3.

5. Evropská komise sleduje provádění plánů v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, zejména srbským orgánem pro dohled nad státní podporou.

Pokud ze sledování vyplyne, že od data podpisu této dohody byla udělena podpora příjemcům, která není schválena v národním restrukturalizačním programu nebo restrukturalizační podpora ve prospěch ocelářských firem, které nejsou uvedeny v národním restrukturalizačním programu, srbský orgán pro dohled nad státní podporou zajistí, aby každá taková podpora byla vrácena.

6. Společenství poskytne Srbsku na žádost technickou podporu pro přípravu národního restrukturalizačního programu a jednotlivých obchodních plánů.

7. Každá ze stran zabezpečí naprostou transparentnost státní podpory. Zvláště pokud jde o státní podporu poskytovanou ocelářskému průmyslu v Srbsku a provádění restrukturalizačních programů a obchodních plánů, je nutná úplná a nepřetržitá výměna informací.

8. Rada stabilizace a přidružení dohlíží na provádění požadavků stanovených ve výše uvedených odstavcích 1 až 4. Za tímto účelem může Rada stabilizace a přidružení navrhnout prováděcí pravidla.

9. Pokud se jedna ze stran domnívá, že určitý postup druhé strany není slučitelný s podmínkami tohoto protokolu a pokud tento postup poškozuje či hrozí, že poškodí zájmy první strany, nebo způsobí či hrozí způsobit materiální újmu domácímu průmyslu, může tato strana přijmout vhodná opatření po konzultaci v rámci podvýboru, který se zabývá záležitostmi hospodářské soutěže, nebo po uplynuté třiceti pracovních dnů od podání žádosti o tuto konzultaci.

PROTOKOL 6

o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

a) „ celními předpisy “ rozumějí všechny právní a správní předpisy platné na území stran, které upravují dovoz, vývoz a tranzit zboží a jeho umístění do určitého celního režimu, včetně zákazů, omezení a kontrol;

b) „ dožadujícím orgánem “ rozumí příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který podává žádost o spolupráci na základě tohoto protokolu;

c) „ dožádaným orgánem “ rozumí příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který obdrží žádost o pomoc na základě tohoto protokolu;

d) „ osobními údaji “ rozumějí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě;

e) „ porušováním celních předpisů “ rozumí jakékoliv porušení nebo pokus o porušení celních předpisů.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich působnosti za účelem zajištění řádného uplatňování celních předpisů, zejména předcházením, vyšetřováním a potíráním činností, které porušují celní předpisy, a to způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu.

2. Pomoc v celních otázkách podle tohoto protokolu se vztahuje na všechny správní orgány stran, které jsou odpovědné za uplatňování tohoto protokolu. Nejsou jí dotčeny předpisy, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech. Nevztahuje se ani na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti soudních orgánů, s výjimkou případů, kdy tyto orgány sdělení těchto informací povolí.

3. Tento protokol se nevztahuje na pomoc při vybírání cel, daní nebo pokut.

Článek 3

Pomoc na žádost

1. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně informací o zjištěných nebo plánovaných činnostech, které porušují nebo by mohly porušovat celní předpisy.

2. Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán sdělí:

a) zda bylo zboží vyvezené z území jedné strany řádně dovezeno na území druhé strany a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno;

b) zda bylo zboží dovezené na území jedné strany řádně vyvezeno z území druhé strany a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno.

3. Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v rámci svých právních a správních předpisů nezbytné kroky pro zajištění zvláštního sledování:

a) fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na činnostech, které porušují celní předpisy;

b) míst, kde se zboží skladovalo nebo může skladovat způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro činnosti porušující celní předpisy;

c) zboží, které je nebo může být přepravováno způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro činnosti porušující celní předpisy;

d) dopravních prostředků, které jsou nebo mohou být používány způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že mají být použity při činnostech porušujících celní předpisů.

Článek 4

Spontánní pomoc

Strany si z vlastního podnětu a v souladu se svými právními a správními předpisy navzájem pomáhají, pokud to považují za nezbytné pro řádné uplatňování celních předpisů, zejména poskytováním informací, které získají o:

a) činnostech, které porušují celní předpisy nebo se tak jeví a o které může mít zájem druhá strana;

b) nových způsobech nebo metodách používaných při provádění činností, které porušují celní předpisy;

c) zboží, které může být předmětem porušování celních předpisů;

d) fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na činnostech, které porušuje celní předpisy;

e) dopravních prostředcích, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při činnostech, které porušují celní předpisy.

Článek 5

Doručení, oznámení

Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu s příslušnými právními nebo správními ustanoveními veškerá nezbytná opatření pro:

a) doručení všech dokumentů nebo

b) oznámení všech rozhodnutí,

které pocházejí od dožadujícího orgánu a spadají do oblasti působnosti tohoto protokolu, příjemci pobývajícímu nebo usazenému na území dožádaného orgánu.

Žádosti o doručení dokladů nebo oznámení o rozhodnutí se podávají písemně v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném.

Článek 6

Forma a obsah žádostí o pomoc

1. Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádosti se přikládají dokumenty potřebné k jejímu vyřízení. V naléhavých případech lze přijmout ústní žádost, která však musí být ihned potvrzena písemně.

2. Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto informace:

a) název dožadujícího orgánu;

b) požadované opatření;

c) předmět a důvod žádosti;

d) příslušné právní nebo správní předpisy a jiné právní skutečnosti;

e) co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou předmětem šetření;

f) shrnutí podstatných skutečností a dosud provedených šetření.

3. Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném. Tento požadavek se nevztahuje na doklady přiložené k žádosti podle odstavce 1.

4. Pokud žádost nesplňuje výše uvedené formální náležitosti, lze požadovat její opravu nebo doplnění; mezitím však lze nařídit předběžná opatření.

Článek 7

Vyřizování žádostí

1. Za účelem vyhovění žádosti o pomoc postupuje dožádaný orgán v mezích své působnosti a dostupných zdrojů tak, jako by jednal sám nebo na žádost jiných orgánů téže strany, poskytne informace, které má k dispozici, a provede příslušná šetření, nebo je nechá provést. Toto ustanovení platí i pro jiné orgány, kterým dožádaný orgán postoupil tuto žádost, pokud nemohl jednat sám.

2. Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními nebo správními předpisy dožádané strany.

3. Náležitě pověření úředníci strany mohou podle článku 1 se souhlasem druhé strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou získat v prostorách dožádaného orgánu nebo jiného příslušného orgánu informace, které se vztahují k činnostem, jež porušují nebo mohou porušovat celní předpisy, a které dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.

4. Náležitě pověření úředníci strany mohou být se souhlasem dotčené strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou přítomni vyšetřování, která probíhají na území druhé strany.

Článek 8

Forma předávaných informací

1. Dožádaný orgán seznámí písemně dožadující orgán s výsledky vyšetřování, jakož i s příslušnými dokumenty, ověřenými kopiemi nebo jinými podklady.

2. Tyto informace lze předávat v elektronické formě.

3. Originály dokumentů se předávají pouze na žádost a v případech, kdy by ověřené kopie byly nedostačující. Tyto originály jsou vráceny co nejdříve.

Článek 9

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

1. Pomoc může být odmítnuta nebo podmíněna splněním určitých podmínek nebo požadavků v případech, kdy se jedna ze stran domnívá, že by poskytnutí pomoci podle tohoto protokolu:

a) mohlo ohrozit svrchovanost Srbska nebo členského státu, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu; nebo

b) mohlo ohrozit veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné základní zájmy, zejména v případech uvedených v čl. 10 odst. 2; nebo

c) ohrožovalo průmyslové, obchodní nebo profesní tajemství.

2. Dožádaný orgán může poskytnutí pomoci odložit, pokud by narušilo probíhající vyšetřování, stíhání nebo řízení. V tomto případě se dožádaný orgán s dožadujícím orgánem dohodne, zda je poskytnutí pomoci možné za podmínek, které může stanovit dožádaný orgán.

3. Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, pokud by o ni byl požádán, uvede tuto skutečnost ve své žádosti. V tom případě záleží na rozhodnutí dožádaného orgánu, jak na tuto žádost odpoví.

4. V případech podle odstavců 1 a 2 musí být rozhodnutí dožádaného orgánu a jeho důvody bezodkladně oznámeny dožadujícímu orgánu.

Článek 10

Výměna informací a důvěrnost

1. Všechny informace sdělené v jakékoliv formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na předpisech platných v každé ze stran. Vztahuje se na ně povinnost zachovávat úřední tajemství a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle příslušných právních předpisů strany, která je obdržela, a odpovídajících ustanovení použitelných pro orgány Společenství.

2. Výměnu osobních údajů lze provádět pouze v případě, že se strana získávající tyto údaje zaváže chránit je alespoň způsobem rovnocenným ochraně pro takový případ ve smluvní straně, která údaje poskytla. Za tímto účelem si strany navzájem sdělí informace o svých příslušných pravidlech, případně včetně právních předpisů platných v členských státech Společenství.

3. Použití informací získaných podle tohoto protokolu v soudních nebo správních řízeních ve věcech jednání v rozporu s celními předpisy se považuje za použití pro účely tohoto protokolu. Strany tedy mohou ve svých důkazních záznamech, zprávách a výpovědích a při soudních řízeních a žalobách používat jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem. Příslušný orgán, který poskytl tyto informace nebo umožnil přístup k těmto dokumentům, je o tomto použití informován.

4. Získané informace lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Hodlá-li jedna ze smluvních stran použít tyto informace pro jiné účely, musí získat předchozí písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Takové použití potom podléhá případným omezením, která tento orgán stanoví.

Článek 11

Znalci a svědci

Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích svého pověření vystupoval jako znalec nebo svědek v soudním nebo správní řízení v záležitostech, na které se vztahuje tento protokol, a předkládal předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie pro účely řízení. V předvolání musí být zejména uvedeno, u jakého soudního nebo správního orgánu má úředník vystupovat, v jaké věci a na základě jakého nároku nebo oprávnění bude úředník vyslechnut.

Článek 12

Náklady na pomoc

Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na úhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, kromě případných nákladů na znalce a svědky, tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnanci veřejné správy.

Článek 13

Provádění

1. Provádění tohoto protokolu se svěřuje celním orgánům Srbska na jedné straně a příslušným útvarům Evropské komise, případně celním orgánům členských států na straně druhé. Tyto orgány rozhodují o všech praktických opatřeních a ujednáních, která jsou nezbytná pro jeho uplatňování, přičemž zohledňují platné předpisy zejména na ochranu údajů. Příslušným orgánům mohou doporučovat změny tohoto protokolu, které považují za vhodné.

2. Strany vzájemně konzultují a následně se informují o prováděcích pravidlech přijatých v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.

Článek 14

Jiná ujednání

1. S ohledem na příslušné pravomoci Společenství a členských států se ustanovení tohoto protokolu:

a) nedotýkají závazků stran podle jiných mezinárodních dohod nebo úmluv;

b) považují se za doplňková k dohodám o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Srbskem; a

c) nedotýkají se ustanovení Společenství o sdělování informací získaných podle tohoto protokolu, které mohou být v zájmu Společenství, mezi příslušnými útvary Evropské komise a celními orgány členských států.

2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 mají ustanovení tohoto protokolu přednost před ustanoveními jakékoli z dvoustranných dohod o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Srbskem, pokud nejsou ustanovení těchto dohod slučitelná s ustanoveními tohoto protokolu.

3. Strany navzájem konzultují případné otázky použitelnosti tohoto protokolu a řeší je v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení ustaveného podle článku 119 této dohody.

PROTOKOL 7

Řešení sporů

KAPITOLA I

Cíl a oblast působnosti

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto protokolu je předcházet a urovnávat spory mezi stranami a dospět k oboustranně přijatelným řešením.

Článek 2

Oblast působnosti

Ustanovení tohoto protokolu se použijí pouze u rozporů, které se týkajíc výkladu a provádění níže uvedených ustanovení, včetně situace, kdy se jedna strana domnívá, že opatření přijaté druhou stranou nebo nečinnost druhé strany, je porušením závazků plynoucích z těchto ustanovení:

a) Hlava IV (Volný pohyb zboží) s výjimkou článků 33, 40 a čl. 41 odst. 1, 4 a 5 (pokud se tyto články týkají opatření přijatých podle čl. 41 odst. 1) a článku 47:

b) Hlava V (Pohyb pracovníků), usazování, poskytování služeb, kapitál:

— Kapitola II Usazování (články 52 až 56 a 58)

— Kapitola III Poskytování služeb (články 59 až 60 a čl. 61 odst. 2 a 3)

— Kapitola IV Běžné platby a pohyb kapitálu (článek 62 a článek 63 s výjimkou odst. 3 druhé věty)

— Kapitola V Obecná ustanovení (články 65 až 71);

c) Hlava VI (Sbližování právních předpisů, vymáhání práva a pravidla hospodářské soutěže):

— Čl. 75 odst. 2 (Duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví) a čl. 76 odst. 1, odst. 2 první pododstavec a odstavce 3 až 6 (zadávání veřejných zakázek).

KAPITOLA II

Postupy řešení sporů

Oddíl I

Rozhodčí řízení

Článek 3

Zahájení rozhodčího řízení

1. Pokud strany nedospějí k urovnání sporu, může strana, která podala stížnost (dále jen „stěžovatel“), v souladu s podmínkami uvedenými v článku 130 této dohody písemně požádat Výbor pro stabilizaci a přidružení a stranu, proti které je stížnost podána, o ustavení rozhodčího tribunálu.

2. Stěžovatel ve své žádosti uvede předmět sporu a dle povahy sporu buď opatření přijatá druhou stranou, nebo nečinnost, o kterých se domnívá, že představují porušení ustanovení uvedených v článku 2.

Článek 4

Složení rozhodčího tribunálu

1. Rozhodčí tribunál se skládá ze 3 rozhodců.

2. Do 10 dnů ode dne doručení žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu Výboru pro stabilizaci a přidružení zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího tribunálu.

3. Pokud se strany nejsou schopny dohodnout na jeho složení ve lhůtě stanovené v odstavci 2, může každá ze stran požádat předsedu Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jeho zástupce, aby vybral všechny tři členy losem ze seznamu uvedeného v článku 15, přičemž mezi nimi bude jedna osoba z osob navržených stěžovatelem, jedna osoba z osob navržených stranou, proti níž je stížnost podána, a jedna osoba z rozhodců vybraných těmito stranami, která bude jednat jako předseda.

V případě, že se strany dohodnou na jednom či více členech rozhodčího tribunál, budou zbývající členové jmenování stejným postupem.

4. Výběr rozhodců předsedou Výboru pro stabilizaci a přidružení, nebo jeho zástupcem, se uskutečňuje za přítomnosti zástupců obou stran.

5. Dnem ustavení rozhodčího tribunálu je den, ve který je předseda rozhodčího tribunálu informován o jmenování tří rozhodců vzájemnou dohodou mezi stranami nebo popřípadě den, kdy byli vybráni v souladu s odstavcem 3.

6. Pokud se strana domnívá, že rozhodce nesplňuje požadavky pravidel chování pro rozhodce uvedených v článku 18, přistoupí strany ke konzultaci a pokud se dohodnou, nahradí rozhodce a vyberou za něj náhradníka podle odstavce 7. Pokud se strany nedohodnou na nutnosti nahradit rozhodce, bude záležitost postoupena předsedovi rozhodčího tribunálu, jehož rozhodnutí bude konečné.

Pokud se některá ze stran domnívá, že předseda rozhodčího tribunálu nesplňuje požadavky pravidel chování pro rozhodce uvedených v článku 18, bude záležitost postoupena jednomu ze zbývajících členů skupiny rozhodců, který bude jednat jako předseda a jehož jméno určí losem předseda Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jeho zástupce za přítomnosti zástupců obou stran, pokud se strany nedohodnou jinak.

7. Pokud se rozhodce nemůže zúčastnit řízení, odstoupí nebo byl nahrazen podle odstavce 6, je do 5 dnů v souladu s postupy pro výběr, podle kterých byl vybrán původní rozhodce, vybrán náhradník. Rozhodčí řízení bude pozastaveno na dobu potřebnou k provedení tohoto řízení.

Článek 5

Rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení do 90 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud se rozhodčí tribunál domnívá, že tento termín nemůže být dodržen, musí to předseda tribunálu písemně oznámit stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení a uvést důvody průtahů. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí vydáno později než 120 dnů ode dne ustavení tribunálu.

2. V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze, rozhodčí tribunál vyvine veškeré úsilí, aby bylo rozhodnutí vydáno do 45 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí vydáno později než 100 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu. Rozhodčí tribunál může vydat předběžné rozhodnutí do 10 dnů ode dne svého ustavení, pokud se domnívá, že jde o naléhavý případ.

3. Rozhodnutí musí obsahovat popis skutkových okolností, výčet použitelných ustanovení této dohody a základní odůvodnění všech dílčích rozhodnutí a závěrů. Rozhodnutí může obsahovat doporučení ohledně opatření, která mají být přijata s cílem zajistit soulad s rozhodnutím.

4. Stěžovatel může svoji stížnost stáhnout kdykoli před oznámením rozhodnutí stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení, a to písemným oznámením předsedovi rozhodčího tribunálu, straně, proti které je stížnost podána a Výboru pro stabilizaci a přidružení. Stáhnutím stížnosti není dotčeno právo stěžovatele podat v téže věci k pozdějšímu datu novou stížnost.

5. Rozhodčí tribunál na žádost obou stran pozastaví kdykoli svoji činnost na dobu nepřesahující 12 měsíců. Pokud byla lhůta 12 měsíců překročena, zmocnění k ustavení tribunálu vyprší, přičemž nebude dotčeno právo stěžovatele požádat v téže věci v pozdější fázi o ustavení nového tribunálu.

Oddíl II

Provedení rozhodnutí

Článek 6

Provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu

Každá strana přijme veškerá opatření nezbytná k provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu a usiluje o dohodu ohledně přiměřené lhůty pro provedení tohoto rozhodnutí.

Článek 7

Přiměřená lhůta pro provedení rozhodnutí

1. Nejpozději do 30 dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího tribunálu dotčeným stranám sdělí stěžovatel straně, proti které je stížnost podána, lhůtu, kterou potřebuje pro provedení rozhodnutí (dále „ přiměřená lhůta “ ). Obě strany usilují o dohodu ohledně přiměřené lhůty.

2. Pokud se strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě pro provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu, může strana, proti které byla stížnost podána, požádat do 20 dnů od oznámení učiněného podle odstavce 1 Výbor pro stabilizaci a přidružení, aby znovu svolal rozhodčí tribunál a určil přiměřenou lhůtu. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 20 dnů ode dne podání žádosti.

3. V případě, že není možné, aby byl původní tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 4. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 20 dnů ode dne ustavení tribunálu.

Článek 8

Přezkum opatření přijatých za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1. Strana, proti které byla stížnost podána, oznámí druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení před uplynutím přiměřené lhůty opatření, která musí přijmout, aby bylo dodrženo rozhodnutí rozhodčího tribunálu.

2. V případě neshody mezi stranami, která se týká souladu opatření oznámených v odstavci 1 tohoto článku s ustanoveními uvedenými v článku 2, může stěžovatel požádat původní rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí obsahovat vysvětlení, proč opatření není v souladu s dohodou. Pokud je rozhodčí tribunál znovu svolán, vydá své rozhodnutí do 45 dní ode dne svého znovuustavení.

3. V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svolán, použijí se postupy uvedené v článku 4. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 45 dnů ode dne ustavení tribunálu.

Článek 9

Dočasná nápravná opatření v případě nesouladu s rozhodnutím

1. Pokud strana, proti níž byla stížnost podána, neoznámí opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření oznámené podle čl. 8 odst. 1 není v souladu s povinnostmi strany podle této dohody, strana, proti níž byla stížnost podána, pokud je požádán stěžovatelem, předloží nabídku dočasných kompenzací.

2. Pokud do 30 dnů od uplynutí přiměřené lhůty není dosaženo dohody ohledně kompenzací nebo je přijato rozhodnutí rozhodčího tribunálu podle článku 8, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, je stěžovatel oprávněn po oznámení druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení pozastavit uplatňování výhod udělovaných podle ustanovení uvedených v článku 2 tohoto protokolu v rozsahu odpovídajícím nepříznivému hospodářskému dopadu způsobenému tímto porušením. Stěžovatel může uplatňovat pozastavení po dobu deseti dnů od oznámení, pokud strana, proti níž byla stížnost podána, nepožádala o rozhodčí řízení podle odstavce 3.

3. Pokud se strana, proti níž byla stížnost podána, se domnívá, že rozsah pozastavení výhod neodpovídá nepříznivému hospodářskému dopadu způsobenému tímto narušením, může před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2 písemně požádat předsedu původního rozhodčího tribunálu o znovuustavení původního rozhodčího tribunálu. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí o rozsahu pozastavení výhod stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení do 30 dnů ode dne podání žádosti. Výhody nesmí být pozastaveny do té doby, než rozhodčí tribunál vydá své rozhodnutí, a všechna pozastavení musí být v souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu.

4. Pozastavení výhod je dočasné a použije se pouze do doby, než bude opatření porušující dohodu zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s dohodou, nebo dokud se strany nedohodnou na urovnání sporu.

Článek 10

Přezkum opatření za účelem provedení rozhodnutí přijatých po pozastavení výhod

1. Strana, proti níž byla stížnost podána, oznámí druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení opatření, které přijala za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu, a svoji žádost o ukončení pozastavení výhod uplatňovaných stěžovatelem.

2. Pokud strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámeného opatření s dohodou do 30 dnů ode dne předložení tohoto oznámení, může stěžovatel písemně požádat předsedu původního rozhodčího tribunálu, aby vydal rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být oznámena současně druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení. Rozhodnutí rozhodčího tribunálu musí být oznámeno do 45 dnů ode dne podání žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, určí, zda stěžovatel může pokračovat v pozastavení výhod v původním či rozdílném rozsahu. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí je v souladu s touto dohodou, bude pozastavení výhod ukončeno.

3. V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 4 tohoto protokolu. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 45 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu.

Oddíl III

Společná ustanovení

Článek 11

Veřejnost jednání

Jednání rozhodčího tribunálu jsou veřejná za podmínek stanovených v jednacím řádu uvedeném v článku 18, pokud rozhodčí tribunál z vlastního podnětu nebo na žádost stran nerozhodne jinak.

Článek 12

Informace a odborné poradenství

Na žádost strany nebo z vlastní iniciativy může tribunál požadovat informace od zdrojů, které považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodné. Tribunál má také právo požádat o stanovisko odborníky, považuje-li to za vhodné. Informace získané tímto způsobem musí být zpřístupněny oběma stranám, které se k nim mohou vyjádřit. Zúčastněné strany jsou oprávněny zaslat rozhodčímu tribunálu informace amicus curiae za podmínek stanovených v jednacím řádu uvedeném v článku 18.

Článek 13

Výkladová pravidla

Rozhodčí tribunál uplatňuje a vykládá ustanovení této dohody v souladu se zvykovými pravidly výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Není oprávněn podávat výklad acquis communautaire. Skutečnost, že ustanovení je v podstatě shodné s ustanovením Smlouvy o založení Evropského společenství, není při výkladu tohoto ustanovení rozhodující.

Článek 14

Usnášení a rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1. Veškeré usnesení rozhodčího tribunálu, včetně přijetí rozhodnutí, se přijímají většinovým hlasováním.

2. Veškerá rozhodnutí rozhodčího tribunálu jsou pro strany závazná. Budou oznámena stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení, který je zpřístupní veřejnosti, pokud na základě dohody nerozhodne jinak.

KAPITOLA III

Obecná ustanovení

Článek 15

Seznam rozhodců

1. Výbor pro stabilizaci a přidružení nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto protokolu v platnost sestaví seznam 15 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodců. Každá ze stran vybere 5 osob. Strany se také dohodnou na pěti osobách, které budou vykonávat funkci předsedy rozhodčího tribunálu. Výbor pro stabilizaci a přidružení odpovídá za udržování seznamu na výše uvedené úrovni.

2. Rozhodci by měli mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva, mezinárodního práva, práva Společenství nebo mezinárodního obchodu. Měli by být nezávislí, zastávat tuto funkci podle svých vlastních schopností a nebýt spojeni s žádnou organizací nebo vládou nebo od nich přijímat pokyny a měli by jednat v souladu s pravidly chování pro rozhodce uvedenými v článku 18.

Článek 16

Vztah k závazkům WTO

Po případném přistoupení Srbska ke Světové obchodní organizaci (WTO) platí:

a) Rozhodčí tribunály ustavené podle tohoto protokolu nerozhodují spory týkající se práv a povinností stran vyplývajících z Dohody o zřízení Světové obchodní organizace.

b) Právo stran uplatnit ustanovení o řešení sporů uvedené v tomto protokolu není dotčeno žádnou akcí v rámci WTO, včetně akcí pro urovnání sporů. Avšak pokud některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení o urovnání sporu podle čl. 3 odst. 1 tohoto protokolu nebo podle Dohody o WTO, nesmí zahájit řízení o urovnání téhož sporu u jiného tribunálu, dokud první řízení nebude ukončeno. Pro účely tohoto odstavce je řízení o urovnání sporu podle Dohody o WTO považováno za zahájené od okamžiku, kdy jedna strana požádala o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 6 Výkladu pravidel a postupů řešení sporů v rámci WTO.

c) Žádné ustanovení tohoto protokolu nebrání stranám, aby uplatňovaly pozastavení závazků schválených orgánem WTO pro řešení sporů.

Článek 17

Lhůty

1. Všechny lhůty uvedené v tomto protokolu se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po dni, kdy došlo k jednání nebo skutečnosti, k níž se vztahují.

2. Veškeré lhůty uvedené v tomto protokolu mohou být prodlouženy vzájemnou dohodou stran.

3. Veškeré lhůta uvedené v tomto protokolu mohou být prodlouženy také předsedou rozhodčího tribunálu na základě odůvodněné žádosti některé ze stran nebo z jeho vlastní iniciativy.

Článek 18

Jednací řád, pravidla chování pro rozhodce a změny protokolu

1. Rada stabilizace a přidružení vypracuje nejpozději šest měsíců do vstupu tohoto protokolu v platnost jednací řád obsahující pravidla vedení řízení před rozhodčím tribunálem.

2. Rada stabilizace a přidružení doplní nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto protokolu v platnost jednací řád pravidly chování pro rozhodce, jež zaručují nezávislost a nestrannost rozhodců.

3. Rada stabilizace a přidružení může rozhodnout o změně tohoto protokolu, s výjimkou článku 2.

ZÁVĚREČNÝ AKT

Zplnomocnění zástupci:

BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÉ REPUBLIKY,

ČESKÉ REPUBLIKY,

DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

ESTONSKÉ REPUBLIKY,

IRSKA,

ŘECKÉ REPUBLIKY,

ŠPANĚLSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

ITALSKÉ REPUBLIKY,

KYPERSKÉ REPUBLIKY,

LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

LITEVSKÉ REPUBLIKY,

LUCEMBURSKÉHO VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

MALTY,

NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

POLSKÉ REPUBLIKY,

PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

RUMUNSKA,

REPUBLIKY SLOVINSKO,

SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

FINSKÉ REPUBLIKY,

ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Smlouvy o Evropské unii,

dále jen „ členské státy “ , a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „ Společenství “ ,

na jedné straně a

zplnomocnění zástupci REPUBLIKY SRBSKO,

dále jen „ Srbsko “ ,

na straně druhé,

kteří se sešli v Lucemburku dne dvacátého devátého dubna dva tisíce osm za účelem podpisu Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Srbskem na straně druhé, dále jen „ tato dohoda “ , přijali tyto dokumenty:

tuto dohodu a její přílohy I až VII:

přílohu I (článek 21) – Srbské celní koncese na průmyslové výrobky pocházející ze Společenství

přílohu II (článek 26) – Definice produktů „ baby beef “

přílohu III (článek 27) – Srbské celní koncese na zemědělské produkty pocházející ze Společenství

přílohu IV (článek 29) – Koncese Společenství na produkty rybolovu pocházející ze Srbska

přílohu V (článek 30) – Srbské koncese na produkty rybolovu pocházející ze Společenství

přílohu VI (článek 52) – Usazování: finanční služby

přílohu VII (článek 75) – Práva duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví

a tyto protokoly:

protokol 1 (článek 25) – Obchod se zpracovanými zemědělskými produkty

protokol 2 (článek 28) – Víno a lihoviny

protokol 3 (článek 44) – Definice pojmu původní produkty a metody správní spolupráce

protokol 4 (článek 61) – Pozemní doprava

protokol 5 (článek 73) – Státní podpora odvětví oceli

protokol 6 (článek 99) – Vzájemná správní pomoc v celních otázkách

protokol 7 (článek 129) – Řešení sporů.

Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Srbska přijali znění společných prohlášení uvedených níže a připojených k tomuto závěrečnému aktu:

Společné prohlášení k článku 3

Společné prohlášení k článku 32

Společné prohlášení k článku 75.

Zplnomocnění zástupci Srbska vzali na vědomí prohlášení uvedené níže a připojené k tomuto závěrečnému aktu:

Prohlášení Společenství a jeho členských států.

Съставено в Люксембург на двадесет и девети април две хиляди и осма година .

Hecho en Luxemburgo, el veintinueve de abril de dosmile ocho .

V Lucemburku dne dvacátého devátého dubna dva tisíce osm .

Udfærdiget i Lussemburgu den niogtyvende April to tusind og otte .

Geschehen zu Luxemburg am neunundzwanzigsten April zweitausendacht .

Kahe tuhande kaheksanda aasta aprillikuu kahekümne üheksandal päeval Luxembourgis.

'Εγινε στο Λουξεμβούργο, στις είκοσι εννέα Απριλίου δύο χιλιάδες οκτώ .

Done at Lussemburgu on the twenty-ninth day of April in the year two thousand and eight .

Fait à Lussemburgu, le vingt-neuf avril deux mille huit .

Fatto a Lussemburgo, addì ventinove aprile duemilaotto .

Luksemburgā, divtūkstoš astotā gada divdesmit devītajā aprīlī .

Priimta du tūkstančiai aštuntų metų balandžio dvidešimt devintą dieną Liuksemburge.

Kelt Luxembourgban, a kétezer-nyolcadik év április huszonkilencedik napján .

Magħmul fil-Lussemburgu, fid- disgħa u għoxrin jum ta’ April tas-sena elfejn u tmienja .

Gedaan te Luxemburg, de negenentwintigste April tweeduizend acht .

Sporządzono w Luksemburgu dnia dwudziestego dziewiątego kwietnia roku dwa tysiące ósmego .

Feito em Luxemburgo, em vinte e nove de Abril de dois mil e oito .

Întocmit la Luxemburg, la douăzeci și nouă aprilie două mii opt .

V Luxemburgu dňa dvadsiateho deviateho apríla dvetisícosem .

V Luxembourgu, dne devetindvajsetega aprila leta dva tisoč osem .

Tehty Luxemburgissa kahdentenakymmenentenäyhdeksäntenä päivänä huhtikuuta vuonna kaksituhattakahdeksan .

Som skedde i Luxemburg den tjugonionde April tjugohundraåtta .

Сачињено у Луксембургу, двадесетдеветог априла двехиљадеосме .

Voor het Koninkrijk België

Pour le Royaume de Belgique

Für das Königreich Belgien

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

За Релублика България

Za Českou republiku

På Kongeriget Danmarks vegne

Für die Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi nimel

Thar cheann Na hÉireann

For Ireland

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Por el Reino de España

Pour la République française

Per la Repubblica italiana

Για την Κυπριακή Δημοκρατία

Latvijas Republikas vārdā

Lietuvos Respublikos vardu

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

A Magyar Köztársaság részéről

Gћal Malta

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Republik Österreich

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Pela República Portuguesa

Pentru România

Za Republiko Slovenijo

Za Slovenskú republiku

Suomen tasavallan puolesta

För Republiken Finland

För Konungariket Sverige

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

За Европейската общност

Por las Comunidades Europeas

Za Evropská společenství

For De Europæiske Fællesskaber

Für die Europäischen Gemeinschaften

Euroopa ühenduste nimel

Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες

For the European Communities

Pour les Communautés européennes

Per le Comunità europee

Eiropas Kopienu vārdā

Europos Bendrijų vardu

Az Európai Közösségek részéről

Għall-Komunitajiet Ewropej

Voor de Europese Gemeenschappen

W imieniu Wspólnot Europejskich

Pelas Comunitatea Europeias

Pentru Comunitatea Europeană

Za Európske spoločenstvá

Za Evropske skupnosti

Euroopan yhteisöjen puolesta

På europeiska gemenskapernas vägnar

За Републику Србиjу

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ

Společné prohlášení k článku 3

Strany dohody o stabilizaci a přidružení, Evropská společenství a jejich členské státy na jedné straně, a Republika Srbsko na straně druhé, zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, jak na úrovni státních tak i nestátních subjektů, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní mír, stabilitu a bezpečnost, jak se potvrzuje v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1540(2004). Nešíření zbraní hromadného ničení je proto společným zájmem Evropských společenství a jejich členských států a Srbska.

Boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů je pro Evropskou unii rovněž nezbytným prvkem při zvažování, zda přijme rozhodnutí o uzavření dohody s třetí zemí. Z tohoto důvodu Rada dne 17. listopadu 2003 rozhodla, že by do nových dohod s třetími zeměmi mělo být začleněno ustanovení o nešíření zbraní hromadného ničení, a dohodla se na jeho standardním znění (viz dokument Rady č. 14997/03). Od té doby bylo toto ustanovení začleňováno do dohod, které Evropská unie uzavřela s téměř stovkou zemí.

Evropská unie a Republika Srbsko, jakožto odpovědní členové mezinárodního společenství, potvrzují svůj závazek plně dodržovat zásadu nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a plnit všechny své mezinárodní závazky vyplývající z mezinárodních nástrojů, jejichž stranami se staly.

V tomto duchu a v souladu s uvedenou obecnou politikou EU a se závazkem Srbska dodržovat zásadu nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů se obě strany dohodly na začlenění standardního ustanovení o nešíření zbraní hromadného ničení do článku 3 této dohody ve znění stanoveném Radou Evropské unie.

Společné prohlášení k článku 32

Účelem opatření uvedených v článku 32 je sledování obchodu s produkty s vysokým obsahem cukru, které by bylo možno použít k dalšímu zpracování, a zabránit možnému narušení struktury obchodu s cukrem a s produkty, jejichž vlastnosti se podstatně neliší od vlastností cukru.

Uvedený článek je třeba vykládat takovým způsobem, aby nebyl narušen obchod s produkty určenými ke konečné spotřebě, případně aby byl narušen v co nejmenší možné míře.

Společné prohlášení k článku 75

Strany souhlasí, že pro účely této dohody zahrnuje duševní a průmyslové vlastnictví zejména autorské právo, včetně autorského práva k počítačovým programům, a související práva, práva k databázím, patentům, včetně doplňujících ochranných osvědčení, průmyslovým vzorům, obchodním a servisním známkám, topografiím integrovaných obvodů, zeměpisným označením, včetně označení původu, a odrůdová práva.

Ochrana práv obchodního vlastnictví zahrnují zejména ochranu proti nekalé soutěži, jak je uvedeno v čl. 10a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a ochranu důvěrných informací, jak je uvedeno v článku 39 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS).

Strany se dále dohodly, že úroveň ochrany uvedená v čl. 75 odst. 3 bude zahrnovat dostupnost opatření, postupů a opravných prostředků uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví ( 1 ).

Prohlášení Společenství a jeho členských států

S ohledem na výjimečná obchodní opatření zavedená Společenstvím vůči zemím, které se účastní nebo jsou spojeny s procesem stabilizace a přidružení Evropské unie, včetně Srbska, na základě nařízení Rady (ES) č. 2007/2000, Evropské Společenství a jeho členské státy prohlašují, že:

— podle článku 35 této dohody se vedle smluvních obchodních koncesí poskytovaných Společenstvím v dohodě uplatňují po dobu účinnosti nařízení (ES) č. 2007/2000 ze dne 18. září 2000, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté ( 1 ), výhodnější jednostranná autonomní obchodní opatření,

— zejména u produktů kapitol 7 a 8 kombinované nomenklatury, pro které společný celní sazebník stanoví použití valorických a specifických cel, se snižování vztahuje i na specifická cla odchylně od příslušného ustanovení čl. 26 odst. 2.

ZÁPIS O OPRAVĚ

DOHODY O STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ

MEZI EVROPSKÝMI SPOLEČENSTVÍMI

A JEJICH ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ

A REPUBLIKOU SRBSKO NA STRANĚ DRUHÉ,

PODEPSANÉ V LUCEMBURKU DNE 29. DUBNA 2008

GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY EVROPSKÉ UNIE jako depozitář Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 29. dubna 2008, dále jen „dohoda“,

NA ZÁKLADĚ ZJIŠTĚNÍ, že znění dohody, jehož ověřená kopie byla předána signatářům dne 9. června 2008, obsahuje ve všech jazykových verzích určité chyby,

PO INFORMOVÁNÍ signatářů dohody o těchto chybách a o návrzích na opravu,

NA ZÁKLADĚ ZJIŠTĚNÍ, že žádný ze signatářů nevznesl námitku,

PROVEDL dnešního dne opravu uvedených chyb a vypracoval tento zápis o opravě, k němuž jsou přiloženy opravy všech jazykových verzí dohody a jehož kopie bude předána smluvním stranám.

За Европейския съюз

Por la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liiđu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l’Union européenne

Per l’Unione europea

Eiropas Savienības vārdā ‒

Europos Sąjungos vardu

Az Europai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Uwe CORSEPIUS

Генерален секретар на Съвета на Европейския съюз

Secretario General del Consejo de la Unión Europea

Generální tajemník Rady Evropské unie

Generalsekretæren for Rådet for Den Europæiske Union

Generalsekretär des Rates der Europäischen Union

Euroopa Liidu Nõukogu peasekretär

Γενικός Γραμματέας του Συμβουλίου της Ευρωπαϊκής Ένωσης

Secretary-General of the Council of the European Union

Secrétaire général du Conseil de l'Union européenne

Segretario Generale del Consiglio dell'Unione europea

Eiropas Savienības Padomes Ģenerālsekretārs

Europos Sąjungos Tarybos generalinis sekretorius

Az Európai Unió Tanácsának főtitkára

Segretarju Generali tal-Kunsill tal-Unjoni Ewropea

Secretaris-Generaal van de Raad van de Europese Unie

Sekretarz Generalny Rady Unii Europejskiej

Secretário-Geral do Conselho da União Europeia

Secretarul General al Consiliului Uniunii Europene

Generálny tajomník Rady Európskej únie

Generalni sekretar Sveta Evropske unije

Euroopan unionin neuvoston pääsihteeri

Generalsekreterare för Europeiska unionens råd

PŘÍLOHA

ZÁPIS O OPRAVĚ

DOHODY O STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ MEZI EVROPSKÝMI SPOLEČENSTVÍMI A JEJICH ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A REPUBLIKOU SRBSKO

NA STRANĚ DRUHÉ,

podepsané v Lucemburku dne 29. dubna 2008

(16005/07, 22.1.2008)

1. Strana CE/SE/Příloha Illa/cs 33, příloha III a), „Srbské celní koncese na zemědělské primární produkty pocházející ze Společenství, uvedené v čl. 27 odst. 2 písm, a)“

Za kód KN 5003 00 00 se doplňují tyto kódy KN:

„

⟪TABLE:tbl_001⟫

“.

2. Strana CE/SE/Příloha IIId/cs 14, příloha III d), „Srbské celní koncese na zemědělské primární produkty pocházející ze Společenství, uvedené v čl. 27 odst. 2 písm. c)“

Místo:

„

⟪TABLE:tbl_001⟫

“.

má být:

„

⟪TABLE:tbl_001⟫

“.

3. Strana CE/SE/P3/cs 235, příloha IV protokolu 3, „Znění prohlášení na faktuře“

V seznamu znění prohlášení na faktuře se za poslední položku „Srbská znění“ vkládá toto:

„

⟪TABLE:tbl_001⟫

“

( 1 ) Viz strana 14 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 1 ) Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 137.

( 2 ) Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 46.

( 1 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1), v platném znění.

( 2 ) Úřední věstník Srbska č. 62/2005 a 61/2007.

( 1 ) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

( 1 ) Mnohostranná dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu, Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (Úř. věst. L 285, 16.10.2006, s. 3).

( 1 ) Evropský výbor pro normalizaci, Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice, Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích, Evropská spolupráce pro akreditaci, Evropská spolupráce v oblasti legální metrologie, Evropská organizace pro metrologii).

( 1 ) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

( 2 ) Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1300/2007 (Úř. věst. L 289, 7.11.2007, s. 8).

( 3 ) Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005.

( 4 ) Úř. věst. L 105, 25.4.1990, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2140/98 (Úř. věst. L 270, 7.10.1998, s. 9).

( 5 ) Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přisoupení z roku 2005.

( 1 ) Úř. věst. L 128, 10.5.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

( 1 ) Jak je definováno v závěrech Rady ve složení pro obecné záležitosti z dubna 1997 a sdělení Komise z května 1999 o vytvoření procesu stabilizace a přidružení se zeměmi západního Balkánu

( 2 ) Rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 se použije na jiné než zemědělské produkty podle Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem a na produkty jiné než uhlí a ocel podle Dohody mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli.

( 1 ) Je-li prohlášení na faktuře vyhotoveno schváleným vývozcem, musí zde být uvedeno číslo oprávnění schváleného vývozce. Není-li prohlášení na faktuře učiněno schváleným vývozcem, musí být slova v závorce vynechána, popř. příslušné místo musí být ponecháno prázdné.

( 2 ) Označení původu produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů s původem na Ceutě nebo Melille, musí to vývozce v dokladu, ve kterém je prohlášení obsaženo, jasně uvést použitím zkratky „CM“.

( 3 ) Tyto údaje se mohou vynechat, jsou-li tyto informace již uvedeny na samotném dokladu.

( 4 ) V případě, že se nevyžaduje podpis vývozce, osvobození od podpisu znamená i osvobození od povinnosti uvádět jméno osoby, která se podepisuje.

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o schvalování typu těžkých vozidel a motorů z hlediska jejich emisí (Euro IV a V) (Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s. 1). Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 715/207 (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).

( 2 ) Tyto mezní hodnoty se budou upravovat podle příslušných ustanovení směrnic a jejich budoucích změn.

( 1 ) Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45. Opravené znění v Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 16.

( 1 ) Úř. věst. L 240, 23.9.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 530/2007 (Úř. věst. L 125, 15.5.2007, s. 1).