Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé

31

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. června 2008 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 23. července 2009.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 134 dne 1. června 2015 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

České znění Dohody a oprava Dohody z 22. srpna 2018, ve zněních uveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie, se vyhlašují současně.

DOHODA O STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ

mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÉ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

SLOVINSKÁ REPUBLIKA,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

Smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Smlouvy o Evropské unii, dále jen „ členské státy “ , a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII,

dále jen „ Společenství “ ,

na jedné straně a

BOSNA A HERCEGOVINA,

na straně druhé,

společně dále jen „ strany “ ,

S OHLEDEM na pevné vztahy mezi stranami a hodnoty, které sdílejí, na přání posílit tyto svazky a zavést úzké a trvalé vztahy založené na vzájemnosti a společném zájmu, které by měly Bosně a Hercegovině umožnit dále posílit a rozšířit vztahy se Společenstvím;

S OHLEDEM na význam této dohody v rámci procesu stabilizace a přidružení se zeměmi jihovýchodní Evropy při zavádění a upevňování stabilního evropského řádu založeného na spolupráci, jehož pilířem je Evropská unie jakožto hlavní oporou, jakož i v rámci Paktu stability;

S OHLEDEM na připravenost Evropské unie integrovat Bosnu a Hercegovinu v co největší možné míře do hlavního politického a hospodářského proudu Evropy, její status možného kandidáta členství v EU na základě Smlouvy o Evropské unii (dále jen „ Smlouva o EU “ ), a splnění kritérií, která definovala Evropská rada v červnu 1993, a podmínek procesu stabilizace a přidružení s výhradou úspěšného provádění této dohody, zejména s ohledem na regionální spolupráci,

S OHLEDEM na evropské partnerství s Bosnou a Hercegovinou, které stanovuje priority pro opatření na podporu úsilí této země o přiblížení se k Evropské unii,

S OHLEDEM na závazek stran přispívat všemi prostředky k politické, hospodářské a institucionální stabilizaci v Bosně a Hercegovině, jakož i v celém regionu prostřednictvím rozvoje občanské společnosti a demokratizace, budování institucí a reformy veřejné správy, regionální obchodní integrace a posílení hospodářské spolupráce, spolupráce v celé řadě oblastí, včetně oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a prostřednictvím posílení vnitrostátní a regionální bezpečnosti,

S OHLEDEM NA závazek stran rozšiřovat politické a hospodářské svobody jako samotný základ této dohody, jakož i na jejich závazek respektovat lidská práva a právní stát, včetně práv osob patřících k národnostním menšinám, a demokratické zásady prostřednictvím systému mnoha politických stran se svobodnými a spravedlivými volbami,

S OHLEDEM NA závazek plně provádět všechny zásady a ustanovení Charty OSN, OBSE, zejména zásady a ustanovení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (dále jen „ Helsinský závěrečný akt “ ), závěrečných dokumentů konferencí z Madridu a Vídně, Pařížské charty pro novou Evropu a dodržovat povinnosti vyplývající z daytonské/pařížské mírové dohody a Paktu stability pro jihovýchodní Evropu, s cílem přispět ke stabilitě regionu a spolupráci mezi zeměmi v tomto regionu,

S OHLEDEM na závazek stran dodržovat zásady tržního hospodářství a připravenost Společenství přispět k hospodářským reformám v Bosně a Hercegovině, jakož i závazek stran dodržovat zásady udržitelného rozvoje,

S OHLEDEM na závazek stran dodržovat zásady volného obchodu v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími z členství v WTO, jakož i závazek uplatňovat tato práva a povinnosti transparentním a nediskriminačním způsobem,

S OHLEDEM na přání stran rozvíjet dále pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu, včetně regionálních aspektů, berouce v úvahu společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie (SZBP),

S OHLEDEM na závazek stran bojovat proti organizovanému zločinu a posílit spolupráci v oblasti boje proti terorismu na základě deklarace přijaté na Evropské konferenci dne 20. října 2001 ;

PŘESVĚDČENY, že dohoda o stabilizaci a přidružení (dále jen „ tato dohoda “ ) vytvoří nové klima pro jejich vzájemné hospodářské vztahy a zejména pro rozvoj obchodu a investic, jež jsou rozhodujícími faktory hospodářské restrukturalizace a modernizace Bosny a Hercegoviny,

VĚDOMY SI závazku Bosny a Hercegoviny sblížit své právní předpisy v příslušných oblastech s právními předpisy Společenství a účinně je provádět,

VZHLEDEM K ochotě Společenství poskytnout rozhodující podporu pro provádění reforem a použít veškeré dostupné nástroje v oblasti spolupráce a technické, finanční a hospodářské pomoci pro toto úsilí na celkovém orientačním víceletém základě,

POTVRZUJÍCE, že ustanovení této dohody, která spadají do oblasti působnosti části III hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“) zavazují Spojené království a Irsko jako samostatné smluvní strany a nikoli jako členské státy Společenství, dokud Spojené království, popřípadě Irsko, neoznámí Bosně a Hercegovině, že začalo být vázáno jako součást Společenství v souladu s Protokolem o postavení Spojeného království a Irska, připojeným ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o ES. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem o postavení Dánska, připojeným k těmto smlouvám,

PŘIPOMÍNAJÍCE záhřebský summit, který vyzval k dalšímu upevnění vztahů mezi zeměmi, které se účastní procesu stabilizace a přidružení, a Evropskou unií, jakož i k prohloubení regionální spolupráce;

PŘIPOMÍNAJÍCE soluňský summit, který posílil význam procesu stabilizace a přidružení jako rámce politiky vztahů Evropské unie k západobalkánským zemím a zdůraznil perspektivu jejich integrace do Evropské unie v závislosti na pokroku při reformách a výsledcích každé z těchto zemí,

PŘIPOMÍNAJÍCE podepsání Středoevropské dohody o volném obchodu v Bukurešti dne 19. prosince 2006 , kterou se má zvýšit investiční atraktivita regionu a podpořit perspektiva jeho integrace do celosvětového hospodářství,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

1. Zakládá se přidružení mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na druhé straně.

2. Cílem tohoto přidružení je:

a) podporovat úsilí Bosny a Hercegoviny o posílení demokracie a právního státu,

b) přispět k politické, hospodářské a institucionální stabilitě Bosny a Hercegoviny a stabilizaci regionu,

c) poskytnout vhodný rámec pro politický dialog, který umožňuje rozvoj úzkých politických vztahů mezi stranami,

d) podporovat úsilí Bosny a Hercegoviny o rozvoj hospodářské a mezinárodní spolupráce, také prostřednictvím sblížení jejích právních předpisů s právními předpisy Společenství,

e) podporovat úsilí Bosny a Hercegoviny o úplný přechod na fungující tržní hospodářství,

f) podporovat harmonické hospodářské vztahy a postupně rozvíjet oblast volného obchodu mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou,

g) podporovat regionální spolupráci ve všech oblastech zahrnutých v této dohodě.

HLAVA I

VŠEOBECNÉ ZÁSADY

Článek 2

Dodržování demokratických zásad a lidských práv, jak jsou vymezeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Helsinském závěrečném aktu a Pařížské chartě pro novou Evropu, dodržování zásad mezinárodního práva, včetně plné spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY,) a právního státu, jakož i zásad tržního hospodářství vyjádřených v dokumentu bonnské konference KBSE o hospodářské spolupráci, je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a podstatným prvkem této dohody.

Článek 3

Podstatným prvkem této dohody je boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů.

Článek 4

Strany opětovně potvrzují význam, který přikládají plnění mezinárodních závazků, zejména plné spolupráci s ICTY.

Článek 5

Mír a stabilita na mezinárodní i regionální úrovni a rozvoj dobrých sousedských vztahů, lidská práva a respektování a ochrana menšin hrají v procesu stabilizace a přidružení hlavní roli. Uzavření a provádění této dohody nadále podléhá podmínkám procesu stabilizace a přidružení a zohledňuje situaci v Bosně a Hercegovině.

Článek 6

Bosna a Hercegovina se zavazuje i nadále podporovat spolupráci a dobré sousedské vztahy s ostatními zeměmi regionu, včetně vhodné úrovně vzájemných koncesí týkajících se pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb, jakož i rozvoje projektů společného zájmu, zejména projektů týkajících se boje proti organizované trestné činnosti, korupci, praní peněz, ilegální migraci a obchodu, včetně obchodu s lidmi, ručními palnými zbraněmi, lehkými zbraněmi a nedovolenými drogami. Tento závazek představuje klíčový faktor pro rozvoj vztahů a spolupráci mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou a přispívá ke stabilitě regionu.

Článek 7

Strany potvrzují význam, který přikládají boji proti terorismu a provádění mezinárodních závazků v této oblasti.

Článek 8

Přidružení bude plně realizováno postupnými kroky v průběhu přechodného období, jehož délka nepřesáhne šest let.

Rada stabilizace a přidružení zřízená podle článku 115 pravidelně přezkoumává, zpravidla jednou ročně, jak Bosna a Hercegovina provádí tuto dohodu a přijímá a provádí právní, správní, institucionální a hospodářské reformy. Tento přezkum se provádí ve smyslu preambule a v souladu s obecnými zásadami této dohody. Budou řádně zohledněny priority stanovené v evropském partnerství vztahující se k této dohodě a bude zajištěn soulad s mechanismy stanovenými v rámci procesu stabilizace a přidružení, zejména zprávou o pokroku procesu stabilizace a přidružení.

Rada stabilizace a přidružení na základě tohoto přezkumu vydá doporučení a může přijmout rozhodnutí. V případě, že v rámci přezkumu vyjdou najevo konkrétní problémy, mohou být tyto problémy řešeny prostřednictvím mechanismů pro řešení sporů vytvořených podle této dohody.

K úplnému přidružení bude docházet postupně. Do tří let od vstupu této dohody v platnost provede Rada stabilizace a přidružení důkladný přezkum provádění této dohody. Na základě tohoto přezkumu zhodnotí Rada stabilizace a přidružení pokrok, kterého Bosna a Hercegovina dosáhla, a může přijmout rozhodnutí, kterými se budou řídit následující fáze přidružení.

Výše uvedený přezkum se netýká volného obchodu zboží (hlava IV), pro který se přepokládá zvláštní harmonogram v hlavě IV.

Článek 9

Tato dohoda je plně slučitelná s příslušnými ustanoveními WTO, zejména článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (GATT z roku 1994) a článkem V Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), a v souladu s nimi bude prováděna.

HLAVA II

POLITICKÝ DIALOG

Článek 10

1. V rámci této dohody budou strany mezi sebou strany dále rozvíjet politický dialog, který doprovází a upevňuje sblížení mezi Evropskou unií a Bosnou a Hercegovinou a přispívá k vytváření pout solidarity a nových forem spolupráce mezi stranami.

2. Politický dialog má zejména podporovat:

a) plnou integraci Bosny a Hercegoviny do společenství demokratických států a postupné sbližování s Evropskou unií,

b) sbližování postojů stran k mezinárodním otázkám, včetně otázek SZBZ, též prostřednictvím případné výměny informací, zvláště k těm otázkám, které mohou mít pro strany podstatné důsledky,

c) spolupráci v daném regionu a rozvoj dobrých sousedských vztahů;

d) společné názory na otázky bezpečnosti a stability v Evropě včetně spolupráce v oblastech spadajících do rámce SZBZ Evropské unie.

3. Strany se domnívají, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, jak státními tak i nestátními aktéry, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb mezinárodní stability a bezpečnosti. Strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provádění svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních příslušných mezinárodních závazků. Strany se dohodly, že toto ustanovení představuje podstatný prvek této dohody a bude součástí politického dialogu, který bude doprovázet a upevňovat uvedené prvky.

Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

a) přijmou kroky za účelem podpisu a ratifikace veškerých ostatních příslušných mezinárodních nástrojů nebo případně přistoupení k nim a za účelem jejich plného provedení,

b) vytvoří účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového použití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a který bude obsahovat účinné sankce za porušení kontrol vývozu,

Politický dialog o této otázce může probíhat i na regionální úrovni.

Článek 11

1. Politický dialog probíhá zejména v rámci Rady stabilizace a přidružení, která má obecnou odpovědnost za veškeré otázky, které si jí budou strany přát předložit.

2. Na žádost stran může politický dialog probíhat rovněž v těchto formách:

a) tam, kde je to nutné, schůzky vyšších úředníků zastupujících Bosnu a Hercegovinu na jedné straně a předsednictví Rady Evropské unie, generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a Komisi Evropských společenství (dále jen „ Evropská komise “ ) na straně druhé,

b) plné využívání všech diplomatických spojení mezi stranami, včetně vhodných kontaktů ve třetích zemích a v rámci Organizace spojených národů, OBSE, Rady Evropy a dalších mezinárodních fór,

c) veškeré další prostředky, jež by představovaly užitečný příspěvek k upevňování, rozvoji a posilování tohoto dialogu, včetně prostředků stanovených v Soluňském programu přijatém v závěrech Evropské rady zasedající v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 .

Článek 12

Politický dialog na parlamentní úrovni se uskuteční v rámci Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení zřízeného podle článku 121.

Článek 13

Politický dialog může probíhat v mnohostranném rámci a jako regionální dialog zahrnující ostatní země regionu, mimo jiné v rámci fóra EU – západní Balkán.

HLAVA III

REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 14

V souladu se svým závazkem prosazovat mezinárodní mír a stabilitu a rozvoj dobrých sousedských vztahů bude Bosna a Hercegovina aktivně podporovat regionální spolupráci. Společenství může rovněž podporovat projekty s regionálním nebo přeshraničním rozměrem prostřednictvím svých programů technické pomoci.

Kdykoli bude mít Bosna a Hercegovina v úmyslu posílit spolupráci s jednou ze zemí uvedených v článcích 15, 16 a 17, bude o tom informovat a konzultovat Společenství a jeho členské státy a bude s nimi konzultovat v souladu s ustanoveními hlavy X.

Bosna a Hercegovina bude plně provádět stávající dvoustranné dohody o volném obchodu vyjednané na základě memoranda o porozumění o liberalizaci a usnadnění obchodu podepsaného dne 27. června 2001 v Bruselu Bosnou a Hercegovinou a Středoevropské dohody o volném obchodu podepsané dne 19. prosince 2006 v Bukurešti.

Článek 15

Spolupráce s ostatními zeměmi které již s EU uzavřely dohodu o stabilizaci a přidružení

Bosna a Hercegovina zahájí po podpisu této dohody jednání se zeměmi, které již podepsaly dohodu o stabilizaci a přidružení s cílem uzavřít dvoustranné smlouvy o regionální spolupráci, jejichž cílem je rozšířit rozsah spolupráce mezi dotyčnými zeměmi.

Hlavními prvky těchto smluv jsou:

a) politický dialog,

b) vytvoření oblastí volného obchodu v souladu s příslušnými ustanoveními WTO,

c) vzájemné koncese týkající se pohybu pracovníků, usazování, poskytování služeb, běžných plateb a pohybu kapitálu a rovněž dalších politik souvisejících s pohybem osob na stejné úrovni jako v této dohodě,

d) ustanovení o spolupráci v dalších oblastech, ať jsou uvedeny v této dohodě či nikoli, a zejména v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

Tyto smlouvy obsahují podle potřeby ustanovení pro tvorbu nezbytných institucionálních mechanismů.

Tyto smlouvy budou uzavřeny do dvou let od vstupu této dohody v platnost. Připravenost Bosny a Hercegoviny uzavřít takovéto úmluvy bude podmínkou pro další rozvoj vztahů mezi Evropskou unií a Bosnou a Hercegovinou.

Bosna a Hercegovina zahájí podobná jednání se zbývajícími zeměmi regionu, jakmile tyto země podepíší dohodu o stabilizaci a přidružení.

Článek 16

Spolupráce s dalšími zeměmi, které jsou zapojeny do procesu stabilizace a přidružení

Bosna a Hercegovina se zapojí do regionální spolupráce s ostatními státy, které jsou zapojeny do procesu stabilizace a přidružení, v některých nebo ve všech oblastech spolupráce upravených v této dohodě, a to zejména v oblastech společného zájmu. Takováto spolupráce by měla být vždy v souladu se zásadami a cíli této dohody.

Článek 17

Spolupráce s ostatními kandidátskými zeměmi na přistoupení k EU, které nejsou zapojeny do procesu stabilizace a přidružení

1. Bosna a Hercegovina by měla rozvíjet svoji spolupráci a uzavírat smlouvy o regionální spolupráci s jakoukoli zemí kandidující na přistoupení k EU, která není zapojena do procesu stabilizace a přidružení, a to v jakékoli oblasti spolupráce upravené v této dohodě. Takové smlouvy by měly mít za cíl postupně sladit dvoustranné vztahy mezi Bosnou a Hercegovinou a uvedenou zemí s odpovídající oblastí vztahů mezi Společenstvím a jeho členskými státy a uvedenou zemí.

2. Bosna a Hercegovina uzavře před skončením přechodného období uvedeného v čl. 18 odst. 1 s Tureckem, které vytvořilo celní unii se Společenstvím, vzájemně výhodnou dohodu o vytvoření oblasti volného obchodu v souladu s článkem XXIV dohody GATT 1994 a o liberalizaci usazování a poskytování služeb mezi nimi na úrovni odpovídající této dohodě v souladu s článkem V dohody GATS.

HLAVA IV

VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

Článek 18

1. Společenství a Bosna a Hercegovina postupně mezi sebou vytvoří oblast volného obchodu v přechodném období o maximální délce pěti let, počínaje vstupem této dohody v platnost, v souladu s ustanoveními této dohody a ve shodě s ustanoveními GATT 1994 a WTO. Přitom zohlední níže uvedené zvláštní požadavky.

2. Na klasifikaci zboží při obchodu mezi oběma stranami se použije kombinovaná nomenklatura.

3. Pro účely této dohody zahrnují cla a poplatky s rovnocenným účinkem cla nebo jakékoli poplatky uložené v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, včetně jakékoli přirážky k dani nebo poplatku spojeného s dovozem nebo vývozem, avšak nezahrnují:

a) dávky odpovídající vnitřní dani ukládané v souladu s ustanoveními čl. III odst. 2 dohody GATT z roku 1994;

b) antidumpingová nebo vyrovnávací opatření;

c) poplatky nebo dávky úměrné cenám poskytnutých služeb.

4. Základní clo na každý produkt, na které se vztahují postupná snižování podle této dohody, se určí podle:

a) společného celního sazebníku Evropského společenství, zavedeného na základě nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ( 1 ), který všechny strany erga omnes skutečně používají v den podpisu této dohody;

b) celního sazebníku Bosny a Hercegoviny pro rok 2005 ( 2 ).

5. Snížená cla, která bude Bosna a Hercegovina uplatňovat, vypočtená podle ustanovení této dohody, se zaokrouhlí na jedno desetinné místo za použití běžných aritmetických zásad. Čísla, která mají za prvním desetinným místem číslo menší než 5, se zaokrouhlí dolů na nejbližší desetinné číslo, a čísla, která mají za prvním desetinným číslem více než 5 (včetně), se zaokrouhlí nahoru na nejbližší desetinné číslo.

6. Pokud se jakékoli snížení cla po podpisu této dohody uplatňuje erga omnes, zejména jedná-li se o snížení vyplývající:

a) z jednání o clech v rámci WTO nebo

b) případného přistoupení Bosny a Hercegoviny k WTO nebo

c) z následných snižování po přístupu Bosny a Hercegoviny k WTO,

nahradí tato snížená cla základní cla uvedená v odstavci 4 ode dne, kdy se tato snížení uplatní.

7. Společenství a Bosna a Hercegovina si navzájem sdělí svá příslušná základní cla a jakékoli jejich změny.

KAPITOLA I

Průmyslové výrobky

Článek 19

Definice

1. Ustanovení této kapitoly se vztahují na produkty pocházející ze Společenství nebo Bosny a Hercegoviny, které jsou uvedeny v kapitolách 25 až 97 kombinované nomenklatury s výjimkou produktů uvedených v příloze I odst. I písm. ii) Dohody WTO o zemědělství.

2. Obchod mezi stranami s produkty uvedenými ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii se uskutečňuje v souladu s uvedenou smlouvou.

Článek 20

Koncese Společenství na průmyslové výrobky

1. Dovozní cla na dovozy průmyslových výrobků pocházejících z Bosny a Hercegoviny do Společenství a poplatky s rovnocenným účinkem se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

2. Množstevní omezení dovozu do Společenství a opatření s rovnocenným účinkem se pro průmyslové výrobky pocházející z Bosny a Hercegoviny zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

Článek 21

Koncese Bosny a Hercegoviny na průmyslové výrobky

1. Dovozní cla, kterým v Bosně a Hercegovině podléhají průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, kromě zboží uvedeného v příloze I, se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

2. Poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům, kterým v Bosně a Hercegovině podléhají průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

3. Dovozní cla, kterým v Bosně a Hercegovině podléhají průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, která jsou uvedena v příloze I a), I b) a I c), se postupně snižují a zrušují v souladu s harmonogramem uvedeným v této příloze.

4. Množstevní omezení dovozu do Bosny a Hercegoviny u průmyslových výrobků pocházejícího ze Společenství a jiná opatření s rovnocenným účinkem se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.

Článek 22

Cla a omezení vývozů

1. Dnem vstupu této dohody v platnost zrušují Společenství a Bosna a Hercegovina při vzájemném obchodě veškerá vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost zrušují Společenství a Bosna a Hercegovina veškerá vzájemná množstevní omezení vývozu a opatření s rovnocenným účinkem.

Článek 23

Rychlejší snižování cel

Bosna a Hercegovina prohlašuje, že je připravena snížit svá cla v obchodu se Společenstvím rychleji, než je stanoveno v článku 21, pokud to umožní její celková hospodářská situace a stav daného hospodářského odvětví.

Rada stabilizace a přidružení za tímto účelem provede analýzu situace a předloží příslušná doporučení.

KAPITOLA II

Zemědělství a rybolov

Článek 24

Definice

1. Ustanovení této kapitoly se vztahují na obchod se zemědělskými produkty a produkty rybolovu pocházejícími ze Společenství a Bosny a Hercegoviny.

2. Pojem „ zemědělské produkty a produkty rybolovu “ se vztahuje na produkty uvedené v kapitolách 1 až 24 kombinované nomenklatury a produkty uvedené v příloze I odst. I bodu ii) Dohody WTO o zemědělství.

3. Tato definice zahrnuje ryby a produkty rybolovu uvedené v kapitole 3, číslech 1604 a 1605 a v položkách 0511 91 , 1902 20 10 a 2301 20 00 .

Článek 25

Zpracované zemědělské produkty

Protokol 1 stanoví právní úpravu obchodování se zpracovanými zemědělskými produkty uvedenými v tomto protokolu.

Článek 26

Zrušení množstevních omezení u zemědělských produktů a produktů rybolovu

1. Dnem vstupu této dohody v platnost zrušuje Společenství veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u zemědělských produktů a produktů rybolovu pocházejících z Bosny a Hercegoviny.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost zrušuje Bosna a Hercegovina veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u zemědělských produktů a produktů rybolovu pocházejících ze Společenství.

Článek 27

Zemědělské produkty

1. Dnem vstupu této dohody v platnost zrušuje Společenství dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem na dovoz zemědělských produktů pocházejících z Bosny a Hercegoviny jiných než čísel 0102 , 0201 , 0202 , 1701 , 1702 a 2204 kombinované nomenklatury.

U produktů kapitol 7 a 8 kombinované nomenklatury, pro které společný celní sazebník stanoví použití valorických a specifických cel, se odstraňování cla vztahuje pouze na valorickou část cla.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost stanoví Společenství dovozní cla na produkty typu „baby beef“ do Společenství definované v příloze II a pocházející z Bosny a Hercegoviny na 20 % valorického cla a 20 % specifického cla podle společného celního sazebníku v rámci roční celní kvóty 1500 tun vyjádřených v hmotnosti jatečně upravených těl.

3. Dnem vstupu této dohody v platnost umožní Společenství bezcelní vstup u produktů dovážených do Společenství, které pocházející z Bosny a Hercegoviny a patří do čísel 1701 a 1702 kombinované nomenklatury, v rámci limitu roční celní kvóty 12000 tun (čisté hmotnosti).

4. Dnem vstupu této dohody v platnost Bosna a Hercegovina:

a) zruší dovozní cla na některé zemědělské produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III a);

b) postupně sníží dovozní cla na některé zemědělské produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III b), III c) a III d) v souladu s harmonogramem pro jednotlivé produkty podle této přílohy;

c) zruší dovozní cla na některé zemědělské produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III e) v rámci celních kvót stanovených v této příloze pro jednotlivé produkty.

5. Úprava obchodování s vínem a lihovinami uvedenými v protokolu 7 bude stanovena v tomto protokolu.

Článek 28

Ryby a produkty rybolovu

1. Dnem vstupu této dohody v platnost odstraní Společenství všechna cla a poplatky s rovnocenným účinkem na ryby a produkty rybolovu pocházející z Bosny a Hercegoviny jiné než uvedené v příloze IV. Na produkty uvedené v příloze IV se vztahují ustanovení této přílohy.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost odstraní Bosna a Hercegovina všechna cla a opatření s rovnocenným účinkem na ryby a produkty rybolovu pocházející ze Společenství jiné než uvedené v příloze V.

Článek 29

Ustanovení o přezkumu

S ohledem na objem obchodu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu mezi stranami, jejich zvláštní citlivost, pravidla společné politiky Společenství a politiky zemědělství a rybolovu v Bosně a Hercegovině, vzhledem k významu zemědělství a rybolovu pro hospodářství Bosny a Hercegoviny a s ohledem na důsledky mnohostranných obchodních jednání v rámci WTO, jakož i na případné přistoupení Bosny a Hercegoviny k WTO, přezkoumají Společenství a Bosna a Hercegovina v Radě stabilizace a přidružení nejpozději do tří let ode dne vstupu této dohody v platnost produkt po produktu, na řádném a vzájemném základě možnosti udělení dalších vzájemných koncesí s cílem provést větší liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu.

Článek 30

Bez ohledu na jiná ustanovení této dohody, a zejména článek 39, zahájí obě strany okamžité konzultace s cílem nalézt vhodné řešení, způsobí-li dovozy produktů pocházejících z jedné ze stran, které jsou předmětem koncesí podle článků 25 až 28, s ohledem na zvláštní citlivost zemědělských a rybářských trhů vážné narušení trhů nebo vnitřních regulačních mechanismů druhé strany. Do nalezení takového řešení může dotčená strana přijmout vhodná opatření, která považuje za nezbytná.

Článek 31

Ochrana zeměpisných označení pro zemědělské produkty a produkty rybolovu a potraviny jiné než vína a lihoviny

1. Bosna a Hercegovina poskytne ochranu zeměpisným označením Společenství zapsaným do rejstříku ve Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin ( 1 ) v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku. Zeměpisná označené Bosny a Hercegoviny pro zemědělské produkty a produkty rybolovu jsou způsobilá pro zapsání do rejstříku ve Společenství za podmínek stanovených v uvedeném nařízení.

2. Bosna a Hercegovina zakáže na svém území používat názvy chráněné ve Společenství pro srovnatelné produkty, které nejsou v souladu se specifikací zeměpisného označení. To platí i v případě, kdy je uveden skutečný zeměpisný původ zboží, kdy se dané zeměpisné označení používá v překladu a kdy je k názvu připojen výraz jako „ druh “ , „ typ “ , „ styl “ , „ imitace “ , „ způsob “ nebo jiné podobné výrazy.

3. Bosna a Hercegovina odmítne zapsat do rejstříku ochranné známky, jejichž používání odpovídá situacím uvedeným v odstavci 2.

4. Ochranné známky, které byly v Bosně a Hercegovině zapsány do rejstříku nebo zavedeny používáním a jejichž užívání odpovídá situacím uvedeným v odstavci 2, se přestanou do šesti let ode dne vstupu této dohody v platnost používat. To však neplatí pro ochranné známky zapsané v Bosně a Hercegovině a ochranné známky zavedené používáním, které jsou vlastněny státními příslušníky třetích zemí za předpokladu, že nemají takovou povahu, že by mohly klamat veřejnost, pokud jde o kvalitu, vlastnosti a zeměpisný původ zboží.

5. Používání zeměpisného označení chráněného v souladu s odstavcem 1 v běžném jazyce jako obvyklý název pro toto zboží bude v Bosně a Hercegovině ukončeno nejpozději dne 31. prosince 2013.

6. Bosna a Hercegovina z vlastní iniciativy nebo na žádost dotčeného subjektu zajistí ochranu uvedenou v odstavcích 1 až 5.

KAPITOLA III

Společná ustanovení

Článek 32

Oblast působnosti

Ustanovení této kapitoly se vztahují na obchod se všemi produkty mezi stranami, není-li zde nebo v protokolu 1 uvedeno jinak.

Článek 33

Výhodnější koncese

Ustanoveními této hlavy není nijak dotčeno jednostranné použití výhodnějších opatření jednou nebo druhou stranou.

Článek 34

Zachování současného stavu

1. Dnem vstupu této dohody v platnost se v obchodu mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou nezavádějí žádná nová dovozní nebo vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, ani se nezvyšují stávající cla či poplatky.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost se v obchodu mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou nezavádějí žádná nová množstevní omezení dovozu nebo vývozu nebo opatření s rovnocenným účinkem, ani se nezpřísňují stávající omezení či opatření.

3. Aniž jsou dotčeny koncese udělené podle článků 25, 26, 27 a 28, neomezují odstavce 1 a 2 tohoto článku nijak provádění odpovídajících zemědělských a rybářských politik Bosny a Hercegoviny a Společenství, ani přijímání opatření v rámci těchto politik, není-li jimi ovlivněn dovozní režim podle příloh III až V a protokolu 1.

Článek 35

Zákaz daňové diskriminace

1. Společenství a Bosna a Hercegovina se zdrží všech vnitřních daňových opatření nebo postupů a zruší případná stávající opatření a postupy, které přímo nebo nepřímo diskriminují produkty jedné strany vzhledem k obdobným produktům pocházejícím z území druhé strany.

2. Produkty vyvezené na území jedné ze smluvních stran nesmí být zvýhodněny vrácením vnitřní nepřímé daně nad rámec nepřímé daně, jež na ně byla uvalena.

Článek 36

Cla daňové povahy

Ustanovení o zrušení dovozních cel se rovněž vztahují na cla daňové povahy.

Článek 37

Celní unie, oblasti volného obchodu, přeshraniční ujednání

1. Tato dohoda nevylučuje zachování nebo zřizování celních unií, oblastí volného obchodu nebo režimů přeshraničního režimu, pokud nemění ustanovení o obchodu této dohody.

2. Během přechodného období podle článku 18 se tato dohoda nedotýká provádění zvláštních preferenčních režimů pro pohyb zboží, které byly stanoveny v příhraničních dohodách uzavřených dříve mezi jedním nebo více členskými státy Evropské unie a Bosnou a Hercegovinou nebo které vyplývají z dvoustranných dohod uvedených v hlavě III, jež uzavřela Bosna a Hercegovina na podporu regionálního obchodu.

3. Strany v rámci Rady stabilizace a přidružení uskuteční konzultace o dohodách podle odstavců 1 a 2 tohoto článku a na vyžádání i o dalších závažných otázkách týkajících se jejich obchodní politiky vůči třetím zemím. Takové konzultace se uskuteční zejména v případě přistoupení třetí země k Unii s cílem zohlednit vzájemné zájmy Společenství a Bosny a Hercegoviny uvedené v této dohodě.

Článek 38

Dumping a subvence

1. Žádné z ustanovení v této dohodě nebrání stranám přijmout ochranná obchodní opatření podle odstavce 2 tohoto článku a článku 39.

2. Pokud jedna ze smluvních stran zjistí, že v obchodu s druhou stranou dochází k dumpingu nebo napadnutelnému subvencování, může přijmout vhodná protiopatření v souladu s Dohodou o provádění článku VI dohody GATT z roku 1994 a Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a se svými souvisejícími vnitrostátními právními předpisy.

Článek 39

Ochranná ustanovení

1. Ustanovení článku XIX GATT z roku 1994 a Dohody WTO o ochranných opatřeních jsou použitelná mezi stranami.

2. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, dováží-li se produkt jedné strany na území druhé strany v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že působí nebo může způsobit:

a) vážnou újmu domácímu průmyslu s podobnými nebo přímo konkurujícími produkty na území dovážející strany, nebo

b) vážné narušení některého hospodářského odvětví nebo obtíže, které by mohly vyústit ve vážné zhoršení hospodářské situace některého regionu dovážející strany,

může dovážející strana přijmout vhodná ochranná opatření za podmínek a v souladu s postupy podle tohoto článku.

3. Dvoustranná ochranná opatření zaměřená na dovozy druhé strany nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné k odstranění problémů podle odstavce 2, které byly způsobeny použitím této dohody. Přijatá ochranná opatření by měla spočívat v pozastavení zvyšování nebo snižování rozsahu preferencí uvedených v této dohodě pro dané produkty až do maximální výše odpovídající základnímu clu uvedenému v čl. 18 odst. 4 písm. a) a b) a odst. 6 pro stejný produkt. Taková opatření obsahují jasnou formulaci o postupném zrušení těchto opatření nejpozději ke konci stanoveného období a nesmí se přijímat na dobu delší než dva roky.

Za krajně výjimečných okolností lze opatření prodloužit o další období nepřesahující dva roky. Pro dovoz produktu, na který se dříve vztahovala tato opatření, se dvoustranná ochranná opatření nepoužijí po dobu nejméně čtyř let od zrušení těchto opatření.

4. V případech uvedených v tomto článku, a to před přijetím opatření podle tohoto článku, nebo co nejdříve v případech podle odst. 5 písm. b), předloží Společenství či Bosna a Hercegovina Radě stabilizace a přidružení všechny podstatné údaje potřebné k důkladnému posouzení situace, aby bylo možno najít řešení přijatelného pro obě strany.

5. Při uplatňování odstavců 1, 2, 3 a 4 se použijí tato ustanovení:

a) o obtížích vyplývajících ze situace uvedené v tomto článku je neprodleně informována Rada stabilizace a přidružení, která je prověří a může přijmout rozhodnutí nezbytná pro jejich odstranění.

Nepřijme-li Rada pro stabilizaci a přidružení nebo vyvážející strana rozhodnutí, které tyto obtíže odstraní, nebo není-li dosaženo jiného uspokojivého řešení do 30 dnů od předložení případu Radě stabilizace a přidružení, může dovážející strana přijmout vhodná opatření pro odstranění těchto obtíží v souladu s tímto článkem. Při výběru ochranných opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody. Ochranná opatření uplatněná v souladu s článkem XIX dohody GATT z roku 1994 a s Dohodou WTO o ochranných opatřeních zachovají úroveň/rozsah preference přiznané podle této dohody.

b) v případech, kdy je v důsledku výjimečných a naléhavých okolností, které vyžadují okamžitá opatření, znemožněno předběžné oznámení nebo přezkoumání, může dotyčná strana v situacích uvedených v tomto článku neprodleně uplatnit předběžná opatření potřebná k nápravě této situace a neprodleně o nich informuje druhou stranu.

Ochranná opatření se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a jsou předmětem pravidelných konzultací v rámci tohoto orgánu, zejména za účelem stanovení harmonogramu jejich zrušení v co nejkratší lhůtě, jak to umožní okolnosti.

6. Zavede-li Společenství nebo Bosna a Hercegovina pro dovoz produktů, jež mohou způsobit obtíže podle tohoto článku, správní postupu, jehož cílem je rychlé poskytování informací o vývoji obchodních toků, informuje o tom druhou stranu.

Článek 40

Ustanovení pro případ nedostatku

1. V případech, kdy provádění ustanovení této hlavy vede ke:

a) kritickému nedostatku potravin nebo jiných produktů důležitých pro vyvážející stranu nebo k hrozbě takového nedostatku, nebo

b) zpětnému vývozu do třetí země v případě produktu, proti kterému uplatňuje vyvážející strana množstevní omezení vývozu, vývozní cla či opatření nebo poplatky s rovnocenným účinkem, a kdy výše uvedené situace působí nebo pravděpodobně způsobí závažné obtíže vyvážející straně,

může tato strana přijmout vhodná opatření za podmínek a v souladu s postupy podle tohoto článku.

2. Při výběru opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody. Taková opatření se nepoužívají způsobem, který by tam, kde platí rovné podmínky, představoval svévolnou nebo neodůvodněnou diskriminaci nebo skryté omezování obchodu, a musí být zrušeny, jakmile okolnosti přestanou ospravedlňovat jejich zachování.

3. Před přijetím opatření podle odstavce 1 nebo co nejdříve v případech, na které se vztahuje odstavec 4, předloží Společenství či Bosna a Hercegovina Radě stabilizace a přidružení všechny podstatné údaje, aby bylo možno najít řešení přijatelné pro obě strany. Strany se mohou v Radě stabilizace a přidružení dohodnout na jakýchkoli opatřeních nutných pro odstranění obtíží. Není-li do 30 dnů od předložení případu Radě stabilizace a přidružení dosaženo dohody, může vyvážející strana použít při vývozu dotčeného produktu opatření podle tohoto článku.

4. V případech, kdy je v důsledku výjimečných a naléhavých okolností, které vyžadují okamžitá opatření, znemožněno předběžné oznámení nebo přezkoumání, může Společenství či Bosna a Hercegovina neprodleně uplatnit preventivní opatření nezbytná pro řešení situace a neprodleně o nich informuje druhou stranu.

5. Jakákoli opatření podle tohoto článku se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a jsou předmětem pravidelných konzultací v rámci tohoto orgánu, zejména za účelem stanovení harmonogramu jejich odstranění v co nejkratší lhůtě, jak to umožní okolnosti.

Článek 41

Státní monopoly

Bosna a Hercegovina upraví státní monopoly obchodní povahy tak, aby bylo zajištěno, že dnem vstupu této dohody v platnost bude vyloučena jakákoli diskriminace mezi státními příslušníky členských států Evropské unie a Bosny a Hercegoviny, pokud jde o obchodní podmínky nákupu a uvádění zboží na trh.

Článek 42

Pravidla původu

Není-li v této dohodě stanoveno jinak, stanoví protokol 2 pravidla původu pro uplatňování ustanovení této dohody.

Článek 43

Přípustná omezení

Touto dohodou nejsou vyloučeny zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností; ochranou zdraví a života lidí, ochranou života a zdraví zvířat, ochranou rostlin; ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotou, ochranou duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, nebo opatření týkající se zlata a stříbra. Tyto zákazy nebo omezení však nesmí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu mezi stranami.

Článek 44

Neposkytnutí správní spolupráce

1. Strany se dohodly, že k provedení a kontrole přednostního zacházení podle této hlavy je nezbytná správní spolupráce, a zdůrazňují svůj závazek bojovat proti nesrovnalostem a podvodům v celní oblasti a souvisejících oblastech.

2. Pokud jedna ze stran na základě objektivních informací zjistí, že nebyla poskytnuta správní spolupráce nebo že došlo k nesrovnalostem nebo podvodu podle této hlavy, může dotčená strana v souladu s tímto článkem dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčeným produktem nebo produkty.

3. Pro účely tohoto článku se za nedostatky v poskytování správní spolupráce považuje mimo jiné toto:

a) opakované nedodržení povinnosti ověřit status původu dotčeného produktu;

b) opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zdržování následného ověření dokladu o původu zboží nebo sdělení výsledků tohoto ověření;

c) opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zdržování udělení povolení k provedení kontroly v rámci správní spolupráce za účelem ověření pravosti dokladů nebo správnosti údajů důležitých pro přiznání daného preferenčního zacházení.

Pro účely tohoto článku se může jednat o nesrovnalosti nebo podvod mimo jiné, dojde-li bez uspokojivého vysvětlení k rychlému nárůstu dovozu zboží, který překračuje obvyklou úroveň výrobní a vývozní kapacity druhé strany a souvisí s objektivními informacemi týkajícími se nesrovnalostí nebo podvodu.

4. Dočasné pozastavení lze uplatnit, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) strana, která zjistila na základě objektivních informací, že nebyla poskytnuta správní spolupráce nebo že došlo k nesrovnalostem nebo podvodu, oznámí své zjištění společně s objektivními informacemi bez zbytečného odkladu Výboru pro stabilizaci a přidružení a zahájí na základě všech příslušných informací a objektivních zjištění konzultace s Výborem pro stabilizaci a přidružení s cílem dosáhnout řešení přijatelného pro obě strany;

b) pokud strany zahájily konzultace v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení a nepodařilo se jim dohodnout na přijatelném řešení do tří měsíců od oznámení daných skutečností, může dotčená strana dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčeným produktem nebo dotčeným produktem nebo produkty; Toto dočasné pozastavení se bez zbytečného odkladu oznámí Výboru pro stabilizaci a přidružení;

c) dočasná pozastavení podle tohoto článku se omezí pouze na případy, kdy jsou nezbytně nutná k ochraně finančních zájmů dotčené smluvní strany. Jejich délka nepřesáhne dobu šesti měsíců, kterou lze obnovit. Dočasná pozastavení se ihned po jejich přijetí oznámí Výboru pro stabilizaci a přidružení. Budou předmětem pravidelných konzultací v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení, zejména s ohledem na jejich ukončení, jakmile přestanou existovat podmínky pro jejich uplatňování.

5. Současně s oznámením Výboru pro stabilizaci a přidružení podle odst. 4 písm. a) tohoto článku dotčená strana zveřejní ve svém úředním věstníku oznámení pro dovozce. Toto oznámení by mělo ve vztahu k dotčenému výrobku obsahovat sdělení, že na základě objektivních informací byly zjištěny nedostatky při poskytování správní spolupráce nebo nesrovnalosti nebo podvod.

Článek 45

Finanční odpovědnost

Pokud se příslušné orgány při řádné správě preferenčního systému vývozu, a zejména při uplatňování ustanovení protokolu 2 zmýlí a tato chyba má dopady na dovozní cla, může strana, která je těmito dopady dotčena, požádat Radu stabilizace a přidružení, aby prozkoumala možnosti přijetí všech vhodných opatření za účelem vyřešení této situace.

Článek 46

Uplatňováním této dohody není dotčeno uplatňování právních předpisů Společenství na Kanárské ostrovy.

HLAVA V

POHYB PRACOVNÍKŮ, USAZOVÁNÍ, POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB A POHYB KAPITÁLU

KAPITOLA I

Pohyb pracovníků

Článek 47

1. S výhradou podmínek a úprav platných v jednotlivých členských státech:

a) zacházení poskytované pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky Bosny a Hercegoviny a jsou legálně zaměstnáni na území členského státu, je prosté jakékoliv diskriminace založené na státní příslušnosti, pokud se týká pracovních podmínek, odměňování nebo propouštění v porovnání s vlastními státními příslušníky tohoto členského státu;

b) manžel (manželka) a děti, kteří legálně pobývají s pracovníkem legálně zaměstnaným na území členského státu, s výjimkou sezónních pracovníků a pracovníků, na něž se vztahují dvoustranné dohody ve smyslu článku 48, pokud tyto dohody nestanoví jinak, mají přístup na trh pracovních sil tohoto členského státu po dobu povoleného pracovního pobytu tohoto pracovníka.

2. Bosna a Hercegovina poskytne, s výhradou svých vnitrostátních podmínek a úprav, zacházení uvedené v odstavci 1 pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky členského státu a jsou legálně zaměstnáni na jeho území, jakož i jejich manželovi nebo manželce a dětem, kteří legálně trvale pobývají v Bosně a Hercegovině.

Článek 48

1. S ohledem na situaci na trhu pracovních sil v členských státech, podle jejich právních předpisů a s ohledem na pravidla, jež v těchto členských státech platí v oblasti pohybu pracovníků:

a) by měly být stávající prostředky přístupu k zaměstnání pro pracovníky Bosny a Hercegoviny poskytované členskými státy na základě dvoustranných dohod zachovány a, bude-li to možné, zlepšeny,

b) zváží ostatní členské státy možnost uzavřít podobné dohody.

2. Rada stabilizace a přidružení posoudí po třech letech poskytnutí dalších zlepšení včetně prostředků přístupu k odborné přípravě, v souladu s pravidly a postupy platnými v členských státech a se zřetelem k situaci na trhu pracovních sil v členských státech a ve Společenství.

Článek 49

1. Budou stanovena pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení pracovníků, kteří jsou státními příslušníky Bosny a Hercegoviny a jsou legálně zaměstnáni na území členského státu, a jejich rodinných příslušníků, kteří tam legálně trvale pobývají. Za tímto účelem se rozhodnutím Rady stabilizace a přidružení, které by nemělo mít vliv na práva a povinnosti vyplývající z dvoustranných dohod, pokud tyto dohody stanoví výhodnější zacházení, přijme tato úprava:

a) veškeré doby pojištění, zaměstnání nebo trvalého pobytu, kteří tito pracovníci získají v různých členských státech, se pro účely výpočtu důchodů a dávek starobních, invalidních a pro případ smrti a pro účely zdravotní péče pro tyto pracovníky a jejich rodinné příslušníky sčítají;

b) jakékoliv důchody nebo dávky starobní, pro případ smrti, v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nebo z nich vyplývající invalidity, s výjimkou nepříspěvkových dávek, jsou volně převoditelné podle kurzu použitelného podle právních předpisů dlužného členského státu nebo států;

c) dotyční pracovníci dostávají rodinné dávky pro své rodinné příslušníky uvedené výše.

2. Bosna a Hercegovina poskytne pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky členského státu a jsou legálně zaměstnáni na jeho území, a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam legálně trvale pobývají, zacházení podobné tomu, jež je uvedeno v písmenech b) a c) odstavce 1.

KAPITOLA II

Usazování

Článek 50

Definice

Pro účely této dohody se:

a) „ společností Společenství “ nebo „ společností z Bosny a Hercegoviny “ rozumí společnost, která byla založena v souladu s právními předpisy členského státu nebo Bosny a Hercegoviny a která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání na území Společenství nebo Bosny a Hercegoviny. Pokud však společnost založená v souladu s právními předpisy členského státu nebo Bosny a Hercegoviny má na území Společenství nebo Bosny a Hercegoviny pouze své sídlo, považuje se taková společnost za společnost Společenství nebo společnost z Bosny a Hercegoviny, pokud má její činnost skutečnou a nepřetržitou vazbu na hospodářství jedné z členských zemí Bosny a Hercegoviny;

b) „ dceřinou společností “ rozumí společnost, která je účinně ovládá jinou společností;

c) „ pobočkou “ společnosti rozumí provozovna, která nemá právní subjektivitu, budí dojem trvalosti, např. jako rozšíření mateřského subjektu, má své vedení a je materiálně vybavena pro sjednávání obchodů se třetími stranami, takže tyto strany, ačkoli vědí, že v případě potřeby existuje právní vazba s mateřským subjektem, jehož správní ústředí se nachází v zahraničí, nemusejí jednat přímo s mateřským subjektem, ale mohou uzavírat obchodní transakce v provozovně, která je rozšířením mateřského subjektu;

d) „ usazováním “ rozumí:

i) pokud jde o státní příslušníky, právo vykonávat ekonomickou činnost jako osoby samostatně výdělečně činné a zakládat podniky, zvláště společnosti, které skutečně ovládají. Samostatně výdělečná činnost a provozování obchodních podniků nezahrnuje hledání nebo přijímání zaměstnání na trhu práce ani právo na přístup na trh práce druhé strany. Tato kapitola se nevztahuje na osoby, které nejsou výlučně osobami samostatně výdělečně činnými;

ii) pokud jde o společnosti Společenství nebo společnosti Bosny a Hercegoviny, právo vykonávat ekonomické činnosti prostřednictvím zakládání dceřiných společností a poboček v Bosně a Hercegovině nebo ve Společenství;

e) „ činností “ rozumí provozování ekonomických činností;

f) „ ekonomickými činnostmi “ rozumějí zejména činnosti průmyslové, obchodní a odborné povahy a řemesla;

g) „ státním příslušníkem Společenství “ nebo „ státním příslušníkem Bosny a Hercegoviny “ rozumí fyzická osoba, která je státním příslušníkem členského státu nebo Bosny a Hercegoviny;

Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, včetně kombinované dopravy zahrnující úsek na moři, požívají státní příslušníci Společenství nebo státní příslušníci Bosny a Hercegoviny usazení mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu a společnosti provozující lodní dopravu usazené mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu a ovládané státními příslušníky Společenství nebo státními příslušníky Bosny a Hercegoviny rovněž výhod vyplývajících z ustanovení této kapitoly a kapitoly III, pokud jsou jejich plavidla registrována v tomto členském státě nebo v Bosně a Hercegovině, v souladu s jejich příslušnými právními předpisy;

h) „finančními službami“ rozumějí činnosti popsané v příloze VI. Rada stabilizace a přidružení může rozsah této přílohy rozšířit nebo pozměnit.

Článek 51

1. Bosna a Hercegovina usnadní společnostem a státním příslušníkům Společenství zahajování činnosti na svém území. Za tím účelem ode dne vstupu této dohody v platnost Bosna a Hercegovina poskytuje:

a) pokud jde o usazování společností Společenství na území Bosny a Hercegoviny, zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované vlastním společnostem nebo společnostem třetích zemí, podle toho, co je výhodnější, a

b) pokud jde o činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství poté, co se usadí v Bosně a Hercegovině, zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované vlastním společnostem nebo pobočkám či dceřiným společnostem a pobočkám společností třetích zemí, podle toho, co je výhodnější.

2. Ode dne vstupu této dohody v platnost poskytuje Společenství a jeho členské státy:

a) pokud jde o usazování společností z Bosny a Hercegoviny, zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované členskými státy vlastním společnostem nebo společnostem třetích zemí, podle toho, co je výhodnější, a

b) pokud jde o činnost dceřiných společností a poboček společností z Bosny a Hercegoviny poté, co se usadí na jeho území, zacházení, které není méně výhodné, než je zacházení poskytované členskými státy vlastním společnostem nebo pobočkám či dceřiným společnostem a pobočkám společností třetích zemí usazeným na jejich území, podle toho, co je výhodnější.

3. Strany nepřijmou žádná nová pravidla nebo opatření, která zavádějí diskriminaci, pokud jde o usazování nebo o činnost společností některé ze stran již usazené na jeho území, ve srovnání se svými vlastními společnostmi.

4. Čtyři roky po vstupu této dohody v platnost Rada stabilizace a přidružení stanoví úpravu pro rozšíření výše uvedených ustanovení o usazování státních příslušníků Společenství a státních příslušníků Bosny a Hercegoviny za účelem vykonávání ekonomické činnosti jako osob samostatně výdělečně činných.

5. Bez ohledu na ustanovení tohoto článku:

a) dceřiné společnosti a pobočky společností Společenství mají právo ode dne vstupu této dohody v platnost používat a pronajímat nemovitosti v Bosně a Hercegovině;

b) dceřiné společnosti společností Společenství mají ode dne vstupu této dohody právo nabývat a užívat majetková práva k nemovitostem jako společnosti Bosny a Hercegoviny a pokud jde o veřejný majetek nebo majetek obecného veřejného zájmu, mají stejná práva jako společnosti Bosny a Hercegoviny, jsou-li tato práva nezbytná k výkonu ekonomických činností, pro než jsou založeny. Tímto písmenem není dotčen článek 63.

c) čtyři roky po vstupu této dohody v platnost přezkoumá Rada stabilizace a přidružení možnosti rozšíření práv uvedených v písmeni b) na pobočky společností Společenství.

Článek 52

1. S výhradou ustanovení článku 51, s výjimkou finančních služeb popsaných v příloze VI, může každá strana přijmout úpravu usazování a činnost společností a státních příslušníků na svém území do té míry, pokud tato regulace nediskriminuje společnosti a státní příslušníky druhé strany ve srovnání s jejími vlastními společnostmi a státními příslušníky.

2. Pokud jde o finanční služby, bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této dohody není dotčeno právo stran přijímat obezřetnostní opatření, včetně opatření na ochranu investorů, vkladatelů, pojištěnců nebo fiduciářů, nebo opatření, která mají zajistit integritu a stabilitu finančního systému. Strany tato opatření nepoužijí jako záminku k nedodržování povinností podle této dohody.

3. Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat jako povinnost kterékoli ze stran zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoliv důvěrné nebo vlastnické informace ve vlastnictví veřejných subjektů.

Článek 53

1. Aniž jsou dotčena ustanovení obsažená v Mnohostranné dohodě o vytvoření Společného evropského leteckého prostoru ( 1 ) (dále jen „ECAA“), která stanoví opak, nepoužije se tato kapitola na služby v letecké dopravě, vnitrozemské vodní dopravě a námořní kabotážní dopravě.

2. Rada stabilizace a přidružení může vydávat doporučení ke zlepšení usazování a činností v oblastech uvedených v odstavci 1.

Článek 54

1. Ustanovení článků 51 a 52 nebrání stranám použít zvláštní pravidla ohledně zřizování a provozování poboček společností druhé strany na svém území v případě, že nejsou zapsány v obchodním rejstříku první strany, pokud jsou tato pravidla odůvodněna právními nebo technickými rozdíly mezi takovými pobočkami ve srovnání s pobočkami společností zapsaných v obchodním rejstříku na jejím území, nebo kdy jsou v případě finančních služeb odůvodněna obezřetnostními požadavky.

2. Rozdíl v zacházení nepřesáhne rámec toho, co je nezbytně nutné v důsledku takových právních nebo technických rozdílů, nebo v případě finančních služeb z důvodů obezřetnosti.

Článek 55

S cílem usnadnit státním příslušníkům Společenství a Bosny a Hercegoviny zahájení a vykonávání regulovaných odborných činností v Bosně a Hercegovině nebo ve Společenství prověří Rada stabilizace a přidružení, jaké kroky je nutné učinit pro vzájemné uznávání kvalifikací. Za tím účelem může přijmout veškerá nezbytná opatření.

Článek 56

1. Společnost Společenství usazená na území Bosny a Hercegoviny nebo společnost z Bosny a Hercegoviny usazená ve Společenství je oprávněna zaměstnávat nebo prostřednictvím jedné ze svých dceřiných společností nebo poboček v souladu s platnými právními předpisy hostitelské země nechat zaměstnávat v Bosně a Hercegovině nebo ve Společenství zaměstnance, kteří jsou státními příslušníky členských států Společenství nebo Bosny a Hercegoviny, pokud jsou tito zaměstnanci klíčovým personálem ve smyslu odstavce 2 a jsou zaměstnáváni výlučně společnostmi, jejich dceřinými společnostmi nebo pobočkami. Povolení k pobytu a pracovní povolení těchto zaměstnanců se vztahuje pouze na dobu výkonu tohoto zaměstnání.

2. Klíčovými zaměstnanci výše uvedených společností (dále jen „organizace“) jsou „osoby převedené v rámci společnosti“, jak je definováno v písmenu c) tohoto odstavce, a které náležejí do následujících kategorií, pod podmínkou, že organizace je právnickou osobou a že dotčené osoby byly touto organizací zaměstnány nebo byly společníky (jinými než většinovými podílníky) této organizace alespoň po dobu jednoho roku před tímto převedením:

a) vedoucí pracovníci organizace, kteří především řídí podnik a kteří jsou pod obecným dohledem a vedením zejména představenstva či podílníků, a jejichž úkoly zahrnují:

i) řízení při vytváření oddělení nebo útvaru podniku,

ii) dohled nad prací a řízení práce ostatních kontrolních, odborných nebo vedoucích zaměstnanců,

iii) osobní oprávnění přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat jejich přijetí a propuštění a přijímání jiných opatření ohledně zaměstnanců,

b) osoby pracující v organizaci, které mají výjimečné znalosti, jež jsou nezbytné pro služby, výzkumné zařízení, technologii nebo řízení podniku. Zhodnocení těchto znalostí může zahrnovat kromě specifických znalostí pro podnik také vysokou úroveň kvalifikace související s druhem práce nebo obchodu, které vyžadují zvláštní technické znalosti, včetně příslušnosti k akreditované profesi;

c) „ osobou převedenou v rámci společnosti “ se rozumí fyzická osoba, která pracuje v organizaci na území strany a která je dočasně převedena v souvislosti s výkonem ekonomických činností na území druhé strany; dotčená organizace musí mít hlavní místo podnikání na území smluvní strany a převedení se musí uskutečnit do podniku (pobočky, dceřiné společnosti) této organizace, jenž skutečně provádí podobné ekonomické činnosti na území druhé smluvní strany.

3. Vstup a dočasná přítomnost státních příslušníků Bosny a Hercegoviny a Společenství na území Společenství nebo Bosny a Hercegoviny se povolí, pokud jsou tito zástupci společností osobami pracujícími ve společnosti ve vedoucí pozici, jak je definováno v odst. 2 písm. a), a odpovídají za založení dceřiné společnosti nebo pobočky společnosti z Bosny a Hercegoviny ve Společenství nebo dceřiné společnosti nebo pobočky společnosti Společenství v Bosně a Hercegovině, pokud:

a) tito zástupci nejsou zapojeni do přímého prodeje nebo poskytování služeb, a nedostávají odměnu ze zdrojů v hostitelské zemi; a

b) společnost má své hlavní místo podnikání mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu a nemá jiného zástupce, kancelář, pobočku nebo dceřinou společnost v tomto členském státě nebo v Bosně a Hercegovině.

KAPITOLA III

Poskytování služeb

Článek 57

1. Společenství a Bosna a Hercegovina se v souladu s následujícími ustanoveními zavazují podniknout kroky nezbytné k tomu, aby bylo společnostem nebo státním příslušníkům Společenství a státním příslušníkům Bosny a Hercegoviny nebo společnostem z Bosny a Hercegoviny, usazeným na území strany, která není totožná se stranou osoby, pro niž jsou služby určeny, postupně povoleno poskytovat služby.

2. Ve shodě s liberalizačním procesem zmíněným v odstavci 1 umožní strany dočasný pohyb fyzických osob, které poskytují služby, nebo které jsou zaměstnávány poskytovatelem služeb jako klíčoví zaměstnanci podle čl. 56 odst. 2, včetně fyzických osob, které jsou zástupci společnosti nebo státního příslušníka Společenství nebo společnosti z Bosny a Hercegoviny či státního příslušníka Bosny a Hercegoviny a usilují o dočasný vstup za účelem jednání o prodeji služeb nebo sjednání dohody o prodeji služeb pro tohoto poskytovatele služeb, kde tito zástupci nejsou sami zapojeni do přímého prodeje nebo do poskytování služeb veřejnosti.

3. Čtyři roky po vstupu této dohody v platnost Rada stabilizace a přidružení přijme opatření nezbytná k postupnému provádění ustanovení odstavce 1. Přitom se vezme v úvahu pokrok dosažený stranami ve sbližování jejich právních předpisů.

Článek 58

1. Strany nepřijmou žádná opatření ani nezahájí žádnou činnost, která by učinila podmínky poskytování služeb státními příslušníky nebo společnostmi Společenství nebo státními příslušníky Bosny a Hercegoviny či společnostmi z Bosny a Hercegoviny, usazenými na území strany, která není totožná se stranou osoby, pro niž jsou služby určeny, podstatně více omezující, než byly v den předcházející vstupu této dohody v platnost.

2. Pokud se jedna strana domnívá, že opatření zavedená druhou stranou po vstupu této dohody v platnost vyústí v situaci, která je podstatně více omezující, pokud jde o poskytování služeb, ve srovnání se situací, která předcházela datu vstupu této dohody v platnost, může tato strana požádat druhou stranu o zahájení konzultací.

Článek 59

Pokud jde o poskytování dopravních služeb mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou, použijí se tato ustanovení:

1) Pokud jde o pozemní dopravu, pravidla pro vztahy mezi stranami stanovuje protokol 3, zejména s cílem zajistit neomezený silniční tranzitní provoz přes Bosnu a Hercegovinu a Společenství jako celek, účinné uplatňování zásady nediskriminace a postupnou harmonizaci právních předpisů Bosny a Hercegoviny v oblasti dopravy s právními předpisy Společenství.

2) Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, zavazují se strany účinně uplatňovat zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trh a k mezinárodní námořní dopravě na obchodním základě a dodržovat mezinárodní a evropské závazky v oblasti ochrany, bezpečnosti a životního prostředí.

Strany potvrzují svůj závazek ve prospěch volné hospodářské soutěže, která je základním rysem mezinárodní námořní dopravy.

3) Při používání zásad uvedených v odstavci 2 strany:

a) nezačlení ustanovení o sdílení nákladu do budoucích dvoustranných dohod s třetím zeměmi;

b) ke dni vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodnou dodávku služeb v mezinárodní námořní dopravě;

c) každá ze stran mimo jiné poskytne lodím provozovaným státními příslušníky nebo společnostmi druhé strany zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované svým vlastním lodím, pokud jde o přístup do přístavů otevřených pro mezinárodní obchod, využívání infrastruktury a pomocných námořních služeb v přístavech, jakož i související poplatky, celní služby a přidělování kotvišť a zařízení pro nakládku a vykládku.

4) S cílem zajišťovat koordinovaný rozvoj a postupnou liberalizaci dopravy mezi stranami, přizpůsobenou jejich vzájemným obchodním potřebám, se podmínky vzájemného přístupu na trh letecké dopravy řeší prostřednictvím ECAA.

5) Před uzavřením ECAA nepřijmou strany žádná opatření nebo akce, které by byly více omezující nebo diskriminační než situace v den předcházející dni vstupu této dohody v platnost.

6) Bosna a Hercegovina přizpůsobí své právní předpisy včetně správních, technických a ostatních pravidel právním předpisům Společenství aktuálně platným v oblasti letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy a pozemní dopravy do té míry, do jaké to poslouží cílům liberalizace a vzájemného přístupu na trhy stran a usnadní pohyb osob a zboží.

7) V souladu se společným pokrokem při dosahování cílů této kapitoly Rada stabilizace a přidružení posoudí způsoby vytváření podmínek nezbytných pro zlepšování svobody poskytování leteckých, vnitrozemských pozemních a vodních dopravních služeb.

KAPITOLA IV

Běžné platby a pohyb kapitálu

Článek 60

Strany se zavazují, že povolí veškeré platby a převody na běžném účtu platební bilance ve volně směnitelné měně mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou v souladu s ustanoveními článku VIII dohody o Mezinárodním měnovém fondu.

Článek 61

1. Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu a finanční operace platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost zajistí strany volný pohyb kapitálu týkajícího se přímých investic uskutečněných ve společnostech, které byly založeny v souladu s právními předpisy hostitelské země, investic uskutečněných v souladu s kapitolou II hlavy V, jakož i likvidaci nebo repatriaci těchto investic a veškerého zisku, který z nich pochází.

2. Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu a finanční operace platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost strany zajistí volný pohyb kapitálu týkající se úvěrů spojených s obchodními transakcemi nebo poskytováním služeb, kterého se účastní rezident jedné ze stran, a půjček a finančních úvěrů s dobou splatnosti nad jeden rok.

3. Dnem vstupu této dohody v platnost Bosna a Hercegovina povolí prostřednictvím plného a účelného využití svých stávajících právních předpisů a postupů nabývání nemovitého majetku v Bosně a Hercegovině státními příslušníky členských států.

Do šesti let od vstupu této dohody v platnost Bosna a Hercegovina postupně upraví své právní předpisy týkající se nabývání nemovitého majetku v Bosně a Hercegovině státními příslušníky členských států, aby zajistila stejné zacházení ve srovnání se svými vlastními státními příslušníky.

Pátým rokem po vstupu této dohody v platnost strany rovněž zajistí volný pohyb kapitálu spojený s portfoliovými investicemi, finančními půjčkami a úvěry s dobou platnosti kratší než jeden rok.

4. Aniž je dotčen odstavec 1, strany nezavedou nová omezení v souvislosti s pohybem kapitálu a běžnými platbami mezi rezidenty Společenství a Bosnou a Hercegovinou a nezpřísní stávající úpravy.

5. Aniž jsou dotčeny článek 60 a tento článek, v případech, kdy za výjimečných okolností pohyb kapitálu mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou působí nebo by mohl způsobit vážné obtíže pro fungování politiky směnných kurzů nebo měnové politiky ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině, může Společenství nebo Bosna a Hercegovina přijmout ochranná opatření ohledně pohybů kapitálu mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou na dobu nejvýše šest měsíců, pokud jsou tato opatření bezpodmínečně nutná.

6. Nic z výše uvedených ustanovení nesmí být použito tak, aby byla omezena práva hospodářských subjektů stran těžit z jakéhokoliv příznivějšího zacházení, které může být obsahem jakékoliv stávající dvoustranné nebo mnohostranné dohody uzavřené stranami této dohody.

7. Strany uskuteční vzájemné konzultace s cílem usnadnit pohyb kapitálu mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou za účelem podpory cílů této dohody.

Článek 62

1. Během prvních pěti let po dni vstupu této dohody v platnost strany podniknou opatření umožňující vytvoření podmínek nezbytných pro další postupné používání pravidel Společenství pro volný pohyb kapitálu.

2. Do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost Rada stabilizace a přidružení stanoví prováděcí pravidla za účelem plného uplatňování pravidel Společenství pro pohyb kapitálu.

KAPITOLA V

Obecná ustanovení

Článek 63

1. Tato hlava se použije s výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím.

2. Nepoužije se na činnosti, které jsou na území kterékoliv strany spojeny, byť jen příležitostně, s výkonem veřejné moci.

Článek 64

Pro účely této hlavy žádné ustanovení této dohody nebrání stranám v používání svých právních předpisů, které upravují vstup a pobyt, zaměstnání, pracovní podmínky, usazování fyzických osob a poskytování služeb, zejména pokud jde o udělení, prodloužení a zamítnutí povolení k pobytu za předpokladu, že je nebudou používat takovým způsobem, aby omezily nebo odstranily výhody vzniklé kterékoli straně na základě určitého ustanovení této dohody. Tímto ustanovením není dotčeno uplatňování článku 63.

Článek 65

Na společnosti, které jsou kontrolovány a výhradně vlastněny společně společnostmi z Bosny a Hercegoviny nebo státními příslušníky Bosny a Hercegoviny a společnostmi nebo státními příslušníky Společenství, se rovněž vztahuje tato hlava.

Článek 66

1. Zacházení spojené s doložkou nejvyšších výhod poskytované v souladu s touto hlavou se nevztahuje na daňová zvýhodnění, která strany poskytují nebo poskytnou v budoucnosti na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových ujednání.

2. Tuto hlavu nelze vykládat tak, že by stranám bránila přijímat nebo vynucovat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti, podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění a jiných daňových úprav nebo vnitrostátních daňových předpisů.

3. Tuto hlavu nelze vykládat tak, že by bránila členským státům nebo Bosně a Hercegovině při používání příslušných ustanovení svých daňových právních předpisů rozlišovat mezi daňovými poplatníky, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, zejména pokud jde o jejich bydliště.

Článek 67

1. Strany se pro účely platební bilance pokud možno snaží vyhnout zavedení omezujících opatření, včetně dovozních opatření. Strana, která taková opatření přijme, předloží druhé straně co nejdříve harmonogram jejich zrušení.

2. Má-li jeden nebo více členských států nebo Bosna a Hercegovina vážné potíže s platební bilancí nebo hrozí-li mu tyto potíže, může Společenství či Bosna a Hercegovina přijmout v souladu s podmínkami podle dohody WTO omezující opatření, včetně dovozních opatření, která mají omezenou dobu trvání a nesmí přesahovat rámec nezbytný pro vyřešení platební bilance. Společenství či Bosna a Hercegovina o tom ihned informuje druhou stranu.

3. Žádná omezující opatření se neuplatní na převody související s investicemi, a zejména na repatriaci investovaných nebo znovu investovaných částek nebo jakýchkoli výnosů z nich.

Článek 68

Ustanovení této hlavy budou postupně přizpůsobena, zejména vzhledem k požadavkům článku V dohody GATS.

Článek 69

Tato dohoda nebrání stranám v provádění opatření nezbytných k tomu, aby zabránily obcházení svých opatření ohledně přístupu třetích zemí na svůj trh prostřednictvím této dohody.

HLAVA VI

SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, VYMÁHÁNÍ PRÁVA A PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Článek 70

1. Strany uznávají význam sbližování stávajících právních předpisů v Bosně a Hercegovině s příslušnými právními předpisy Evropského společenství a jejich účinného provádění. Bosna a Hercegovina vyvine úsilí, aby zajistila, že se její stávající a budoucí právní předpisy postupně stanou slučitelnými s acquis Společenství. Bosna a Hercegovina zajistí řádné provádění a vynucování stávajících a budoucích právních předpisů.

2. Toto sbližování začne dnem podpisu této dohody a do konce přechodného období stanoveného v článku 8 této dohody se postupně rozšíří na všechny prvky acquis Společenství uvedené v této dohodě.

3. V počáteční etapě se sbližování zejména zaměří na určité základní prvky acquis vnitřního trhu a na další oblasti související s obchodem. V další fázi se Bosna a Hercegovina zaměří na zbývající části acquis.

Sbližování bude prováděno na základě programu, na kterém se dohodnou Evropská komise a Bosna a Hercegovina.

4. Bosna a Hercegovina po dohodě s Evropskou komisí rovněž určí podrobná pravidla pro sledování sbližování právních předpisů a opatření k vynucování práva, jež mají být přijata.

Článek 71

Hospodářská soutěž a ostatní hospodářská ustanovení

1. Neslučitelné s náležitým fungováním této dohody, mohou-li ovlivnit obchod mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou, jsou:

a) veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání podniků ve vzájemné shodě, jejichž cílem či výsledkem je znemožnění, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;

b) zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Společenství nebo Bosny a Hercegoviny jako celku nebo na jeho podstatné části;

c) každá státní podpora, která narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž zvýhodňováním některých podniků nebo produktů.

2. Jakékoli postupy, které jsou v rozporu s tímto článkem, se posuzují na základě kritérií vyplývajících z používání příslušných pravidel hospodářské soutěže Společenství, zejména z článků 81, 82, 86 a 87 Smlouvy o ES a výkladových nástrojů přijatých orgány Společenství.

3. Strany zajistí, aby byl určen funkčně nezávislý státní orgán vybavený oprávněním pro úplné uplatňování odst. 1 písm. a) a b) s ohledem na soukromé a státní podniky a podniky se zvláštním oprávněním.

4. Bosna a Hercegovina ustaví do dvou let ode dne vstupu této dohody v platnost funkčně nezávislý státní orgán vybavený oprávněním pro úplné uplatňování odst. 1 písm. c). Tento orgán bude mít mimo jiné oprávnění pro schvalování programů státní podpory a individuálních podpor v souladu s odstavcem 2 a oprávnění nařídit vrácení státní podpory, která byla poskytnuta nezákonně.

5. Strany zajistí transparentnost v oblasti státních podpor, mimo jiné tím, že druhé straně poskytnou pravidelnou výroční zprávu nebo podobný dokument, který odpovídá metodice a struktuře sledování státních podpor ve Společenství. Na žádost jedné strany poskytne druhá strana informace o jednotlivých případech státní podpory.

6. Bosna a Hercegovina sestaví celkový přehled programů podpory zřízených před ustavením orgánu podle odstavce 4 a přizpůsobí tyto programy podpory kritériím podle odstavce 2 tohoto článku nejpozději do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

7.

a) Pro účely odst. 1 písm. c) strany uznávají, že v prvních šesti letech po vstupu této dohody v platnost se státní podpory udělené Bosnou a Hercegovinou posuzují s ohledem na skutečnost, že se Bosna a Hercegovina považuje za oblast shodnou s oblastmi Společenství podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

b) Do konce pátého roku od vstupu této dohody v platnost Bosna a Hercegovina předloží Evropské komisi údaje o svém HDP na obyvatele, harmonizované na úrovni NUTS II. Orgán podle odstavce 4 a Evropská komise poté společně zhodnotí způsobilost regionů Bosny a Hercegoviny a maximální výši podpory ve vztahu k této způsobilosti, aby bylo možné na základě příslušných pokynů Společenství vytvořit mapu regionální podpory.

8. Protokolem 4 se zavádějí zvláštní pravidla státní podpory související s restrukturalizací ocelářského průmyslu.

9. Pokud jde o produkty uvedené v kapitole II hlavy IV:

a) odst. 1 písm. c) se nepoužije;

b) veškeré postupy, které jsou v rozporu s odst. 1 písm. a), se posuzují podle kritérií stanovených Společenstvím na základě článků 36 a 37 Smlouvy o ES a zvláštních nástrojů Společenství přijatých na tomto základě.

10. Považuje-li jedna ze stran určitý postup za neslučitelný s podmínkami odstavce 1, může po konzultaci v rámci Rady stabilizace a přidružení nebo 30 pracovních dnů po podání žádosti o tyto konzultace přijmout vhodná opatření.

Tento článek se nijak nedotýká ani neovlivňuje přijímání antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření jednotlivými stranami v souladu s příslušnými články dohody GATT z roku 1994 a Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nebo s příslušnými souvisejícími vnitřními právními předpisy.

Článek 72

Podniky veřejného práva

Nejpozději do konce třetího roku po dni vstupu této dohody v platnost začne Bosna a Hercegovina na podniky veřejného práva a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva, uplatňovat zásady stanovené ve Smlouvě o ES, a zejména v článku 86.

Zvláštní práva veřejnoprávních podniků nesmí během přechodného období obsahovat možnost stanovit množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem na dovoz ze Společenství do Bosny a Hercegoviny.

Článek 73

Práva duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví

1. Na základě tohoto článku a přílohy VII potvrzují strany význam, který přikládají zajištění náležité a účinné ochrany a vymáhání práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

2. Dnem vstupu této dohody v platnost poskytnou strany společnostem a státním příslušníkům druhé strany při uznávání a ochraně duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované kterékoli třetí zemi na základě dvoustranných dohod.

3. Bosna a Hercegovina přijme veškerá nezbytná opatření, aby nejpozději pět let po dni vstupu této dohody v platnost zajistila úroveň ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, která odpovídá úrovni ve Společenství, včetně účinných prostředků k prosazování těchto práv.

4. Bosna a Hercegovina se zavazuje, že ve výše uvedené lhůtě přistoupí k mnohostranným úmluvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedené v příloze VII. Strany potvrzují význam, který přikládají zásadám obsaženým v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Rada stabilizace a přidružení může Bosně a Hercegovině uložit, aby přistoupila k určitým mnohostranným úmluvám v této oblasti.

5. Vzniknou-li v oblasti duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví problémy dotýkající se obchodních podmínek, jsou na žádost kterékoli ze stran neprodleně předloženy Radě stabilizace a přidružení s cílem dosáhnout vzájemně uspokojivého řešení.

Článek 74

Veřejné zakázky

1. Společenství a Bosna a Hercegovina pokládají za žádoucí cíl otevření výběrových řízení na veřejné zakázky na základě zásad nediskriminace a vzájemnosti, zejména podle pravidel WTO.

2. Společnostem z Bosny a Hercegoviny, ať již jsou usazeny ve Společenství či nikoliv, se vstupem této dohody v platnost poskytne přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky ve Společenství podle pravidel Společenství pro zadávání veřejných zakázek za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytují společnostem Společenství.

Výše uvedená ustanovení se vztahují rovněž na zakázky v oblasti veřejných služeb, jakmile vláda Bosny a Hercegoviny přijme právní předpisy, jež do této oblasti zavedou pravidla Společenství. Společenství bude pravidelně zkoumat, zda Bosna a Hercegovina tyto právní předpisy skutečně zavedla.

3. Společnostem Společenství usazeným v Bosně a Hercegovině podle ustanovení kapitoly II hlavy V se vstupem této dohody v platnost poskytne přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky v Bosně a Hercegovině za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem z Bosny a Hercegoviny.

4. Společnostem Společenství, které nejsou usazeny v Bosně a Hercegovině, poskytne nejpozději do pěti let od vstupu této dohody v platnost přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky v Bosně a Hercegovině za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem z Bosny a Hercegoviny. Během pětiletého přechodného období Bosna a Hercegovina zajistí postupné snižování stávajících preferencí tak, aby preferenční sazba při vstupu této dohody v platnost činila nejvýše 15 % v prvním a druhém roce, nejvýše 10 % v třetím a čtvrtém roce a nejvýše 5 % v pátém roce.

5. Rada stabilizace a přidružení pravidelně přezkoumává, může-li Bosna a Hercegovina poskytnut přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky v Bosně a Hercegovině všem společnostem Společenství. Bosna a Hercegovina informuje každoročně Radu stabilizace a přidružení o opatřeních přijatých s cílem posílit transparentnost a zajistit účinný soudní přezkoumatelnost rozhodnutí přijatých v oblasti zadávání veřejných zakázek.

6. Pokud jde o usazování, činnost a poskytování služeb mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou, jakož i o zaměstnávání a pohyb pracovních sil související s prováděním veřejných zakázek, použijí se ustanovení článků 47 až 69.

Článek 75

Normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody

1. Bosna a Hercegovina přijme nezbytná opatření s cílem postupně dosáhnout shody s technickými předpisy Společenství a evropskými normalizačními a metrologickými postupy a postupy pro uznávání a posuzování shody.

2. Za tímto účelem jsou strany povinny:

a) podporovat používání technických předpisů Společenství, evropských norem a postupů pro posuzování shody,

b) napomáhat rozvoji kvalitní infrastruktury: normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody,

c) podporovat účast Bosny a Hercegoviny na práci organizací zabývajících se normami, posuzováním shody, metrologií a podobnými funkcemi (např. CEN, CENELEC, ETSI, EA, WELMEC, EUROMET) ( 1 ),

d) případně uzavřít dohodu o posuzování shody a přijímání průmyslových výrobků poté, co bude právní rámec a příslušné procesy Bosny a Hercegoviny v dostatečném souladu s rámcem Společenství a zároveň budou k dispozici příslušné odborné znalosti.

Článek 76

Ochrana spotřebitele

Strany spolupracují s cílem sladit normy ochrany spotřebitele v Bosně a Hercegovině s normami Společenství. Účinná ochrana spotřebitelů je nezbytná pro zajištění správného fungování tržního hospodářství a tato ochrana závisí na rozvoji správní infrastruktury s cílem zajistit dozor nad trhem a vynucování práva v této oblasti.

Za tímto účelem a s ohledem na společné zájmy strany podpoří a zajistí:

a) politiku aktivní ochrany spotřebitele v souladu s právními předpisy Společenství, včetně nárůstu informovanosti a rozvoje nezávislých organizací,

b) harmonizaci právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele v Bosně a Hercegovině s předpisy, které jsou platné ve Společenství,

c) účinnou právní ochranu spotřebitelů s cílem zlepšit kvalitu spotřebního zboží a zachovat odpovídající bezpečnostní normy,

d) sledování pravidel příslušnými orgány a poskytování přístupu k prostředkům právní ochrany v případě sporů.

Článek 77

Pracovní podmínky a rovné příležitosti

Bosna a Hercegovina postupně sladí své právní předpisy s právními předpisy Společenství v oblasti pracovních podmínek, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovných příležitostí.

HLAVA VII

SPRAVEDLNOST, SVOBODA A BEZPEČNOST

Článek 78

Posílení institucí a právního státu

Při spolupráci v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí strany přikládají velký význam upevňování právního státu a posílení institucí na všech úrovních veřejné správy obecně, zvláště pak v oblasti a ve vymáhání práva a výkonu spravedlnosti. Spolupráce se zaměří zejména na posílení nezávislosti soudnictví a zlepšení jeho efektivity a institucionální kapacity, zlepšování přístupu ke spravedlnosti, vytvoření vhodných struktur pro policejní, celní a další donucovací orgány, poskytnutí odpovídající odborné přípravy a na boj proti korupci a organizované trestné činnosti.

Článek 79

Ochrana osobních údajů

Dnem vstupu této dohody v platnost harmonizuje Bosna a Hercegovina své právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů s právními předpisy Společenství a dalšími evropskými a mezinárodními právními předpisy o ochraně soukromí. Bosna a Hercegovina ustaví nezávislé kontrolní orgány s dostatečnými finančními i lidskými zdroji s cílem účinně monitorovat a zaručovat vymáhání vnitrostátních právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů. Strany spolupracují na dosažení tohoto cíle.

Článek 80

Víza, správa hranic, azyl a migrace

Strany spolupracují v oblasti víz, hraničních kontrol, azylu a migrace a stanoví rámec pro spolupráci v těchto oblastech, a to i na regionální úrovni, přičemž v případě potřeby vezmou v potaz a plně využijí stávající iniciativy v této oblasti.

Spolupráce ve výše uvedených záležitostech bude založena na vzájemných konzultacích a úzké koordinaci mezi stranami a měla by zahrnovat technickou a správní pomoc pro:

a) výměnu informací o právních předpisech a postupech,

b) vypracování právních předpisů,

c) posílení účinnosti institucí,

d) odbornou přípravu personálu,

e) bezpečnost cestovních dokladů a odhalování falešných dokladů,

f) správu hranic.

Spolupráce se zaměří zejména:

a) v oblasti azylu na provádění vnitrostátních právních předpisů tak, aby odpovídaly ustanovením Úmluvy o právním postavení uprchlíků přijaté dne 28. července 1951 v Ženevě a Protokolu o právním postavení uprchlíků, přijatém dne 31. ledna 1967 v New Yorku, čímž se zajistí dodržování jak zásady nenavracení, tak i dalších práv žadatelů o azyl a uprchlíků,

b) v oblasti legální migrace na pravidla přijímání a práva a status přijatých osob. Pokud jde o migraci, strany se dohodly na rovném zacházením se státními příslušníky jiných zemí, kteří se legálně zdržují na jejich území, a na podpoře integrační politiky směřující k tomu, aby jejich práva a povinnosti byly srovnatelné s právy a povinnostmi svých vlastních občanů.

Článek 81

Prevence a kontrola ilegálního přistěhovalectví; zpětné přebírání

1. Strany spolupracují za účelem prevence a kontroly ilegálního přistěhovalectví. Za tímto účelem Bosna a Hercegovina a členské státy převezmou zpět své státní příslušníky, kteří ilegálně pobývají na území druhé strany, a souhlasí, že uzavřou a budou plně provádět dohodu o zpětném přebírání osob, včetně povinnosti zpětného přebírání státních příslušníků jiných zemí a osob bez státní příslušnosti.

Členské státy Evropské unie a Bosna a Hercegovina poskytují svým státním příslušníkům vhodné doklady totožnosti a poskytují jim za tímto účelem nezbytné správní prostředky.

Zvláštní postupy pro účely zpětného přebírání státních příslušníků, státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti jsou uvedeny v dohodě o zpětném přebírání osob.

2. Bosna a Hercegovina souhlasí s uzavřením dohod o zpětném přebírání osob s dalšími zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení a zavazuje se, že přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistila pružné a rychlé provádění dohod uvedených v tomto článku.

3. Rada stabilizace a přidružení stanoví další společné kroky, které by mohly být provedeny za účelem prevence a kontroly ilegálního přistěhovalectví, včetně obchodu s lidmi a fungování sítí ilegální migrace.

Článek 82

Praní peněz a financování terorismu

1. Strany spolupracují, aby zabránily využívání svých finančních systému k praní výnosů z trestné činnosti obecně, zejména však z trestné činnosti související s drogami a pro účely financování terorismu.

2. Spolupráce v této oblasti může zahrnout správní a technickou pomoc, jejímž účelem je rozvíjet provádění předpisů a účinné fungování vhodných norem a mechanismů pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které jsou rovnocenné normám a mechanismům, jež v této oblasti přijalo Společenství a mezinárodní fóra, zejména Finanční akční výbor (FATF).

Článek 83

Spolupráce v oblasti nedovolených drog

1. Strany v rámci sví pravomoci a působnosti spolupracují, aby zajistily vyvážený a integrovaný přístup k drogové problematice. Protidrogové politiky a opatření se zaměří na posílení struktur pro boj s nedovolenými drogami, na snížení jejich dodávek, obchodu s nimi a poptávky po nedovolených drogách a na vyrovnávání se se zdravotními a sociálními důsledky zneužívání drog a rovněž na účinnější kontrolu prekurzorů.

2. Strany se dohodnou na nezbytných metodách spolupráce k dosažení těchto cílů. Základem těchto opatření jsou společně dohodnuté zásady v souladu s protidrogovou strategií EU.

Článek 84

Prevence a boj s organizovaným zločinem a jinými protiprávními činnostmi

Strany budou spolupracovat v oblasti prevence a boje proti trestné činnosti a protiprávním činnostem, organizovaným i neorganizovaným, jako je:

a) převaděčství a obchod s lidmi,

b) protiprávní ekonomické činnosti, zejména padělání peněz, protiprávní transakce s produkty, jako je průmyslový odpad, radioaktivní materiál a transakce zahrnující zakázané produkty nebo padělky a pirátské produkty,

c) korupce, jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru, zejména spojená s neprůhlednými správními postupy,

d) daňové podvody,

e) výroba nedovolených drog a psychotropních látek a obchodování s nimi,

f) pašování,

g) nedovolený obchod se zbraněmi,

h) padělání dokumentů,

i) nedovolený obchod s automobily,

j) počítačová trestná činnost.

V boji proti organizovanému zločinu bude podporována regionální spolupráce a soulad s uznávanými mezinárodními normami.

Článek 85

Boj proti terorismu

Strany se dohodly, že v souladu s mezinárodními úmluvami, jichž jsou smluvními stranami, a svými příslušnými právními a správními předpisy budou spolupracovat, aby potlačily teroristické činy včetně jejich financování a zabránily jim:

a) v rámci plného provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001) a dalších příslušných rezolucí OSN, mezinárodních úmluv a nástrojů;

b) výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy,

c) výměnou zkušeností ohledně prostředků a metod boje proti terorismu, jakož i zkušeností v technických oblastech, v odborné přípravě a v oblasti prevence terorismu.

HLAVA VIII

POLITIKY SPOLUPRÁCE

Článek 86

1. Společenství a Bosna a Hercegovina naváží úzkou spolupráci s cílem přispět k rozvoji a růstovému potenciálu Bosny a Hercegoviny. Tato spolupráce posílí stávající hospodářské vazby na nejširším možném základě ku prospěchu obou stran.

2. Politiky a další opatření budou pojaty tak, aby vedly k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji Bosny a Hercegoviny. Tyto politiky by měly zajistit, že budou od počátku rovněž plně začleněna hlediska ochrany životního prostředí a že budou spojena s požadavky harmonického sociálního rozvoje.

3. Politiky spolupráce budou zasazeny do regionálního rámce spolupráce. Zvláštní pozornost bude muset být věnována opatřením, která posilují spolupráci mezi Bosnou a Hercegovinou a sousedními zeměmi včetně členských států, což rovněž přispěje k regionální stabilitě. Rada stabilizace a přidružení může v souladu s evropským partnerstvím určit priority mezi níže uvedenými politikami spolupráce a v jejich rámci.

Článek 87

Hospodářská a obchodní politika

Společenství a Bosna a Hercegovina usnadní proces hospodářských reforem spoluprací směřující k lepšímu pochopení základních prvků svých ekonomik a formulování a provádění hospodářské politiky v tržním hospodářství.

Na žádost orgánů Bosny a Hercegoviny může Společenství poskytnout pomoc určenou na podporu úsilí Bosny a Hercegoviny o zavedení fungujícího tržního hospodářství a o postupné sbližování jejích politik s politikami Evropské hospodářské a měnové unie zaměřenými na stabilitu.

Spolupráce se rovněž zaměří na posílení právního státu v obchodní sféře prostřednictvím vytvoření stabilního a nediskriminačního obchodněprávního rámce.

Spolupráce v této oblasti zahrnuje také neformální výměnu informací týkajících se zásad a fungování Evropské hospodářské a měnové unie.

Článek 88

Statistická spolupráce

Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti statistiky. Zaměří se zejména na vývoj účinného a udržitelného statistického systému schopného poskytovat srovnatelné, spolehlivé, objektivní a přesné údaje, které jsou potřebné pro plánování a sledování procesu transformace a reforem v Bosně a Hercegovině. Rovněž by měla umožnit státnímu statistickému úřadu a statistickým úřadům samosprávných celků lépe vycházet vstříc potřebám klientů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni (jak z veřejné správy, tak ze soukromého sektoru). Statistický systém by měl odpovídat základním statistickým principům vydaným OSN, Kodexu evropské statistiky a ustanovením evropských právních předpisů v oblasti statistiky a rozvíjet se směrem k acquis Společenství.

Článek 89

Bankovnictví, pojišťovnictví a ostatní finanční služby

Spolupráce mezi Bosnou a Hercegovinou a Společenstvím se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a ostatních finančních služeb. Strany spolupracují s cílem vytvořit a rozvíjet vhodný rámec podpory bankovnictví, pojišťovnictví a ostatních finančních služeb v Bosně a Hercegovině.

Článek 90

Spolupráce v oblasti auditu a finanční kontroly

Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti veřejné vnitřní finanční kontroly (PIFC) a externího auditu. Strany spolupracují zejména s cílem rozvíjet, prostřednictvím vypracování a přijetí příslušných předpisů, –veřejnou vnitřní finanční kontrolu (PICF), včetně finanční správy a kontroly a funkčně nezávislého vnitřního auditu a systémů nezávislých vnitřních auditů v Bosně a Hercegovině v souladu s mezinárodně uznávanými normami a metodikami a osvědčenými postupy EU. Spolupráce se také zaměří na budování kapacity a odbornou přípravu pro instituce s cílem rozvíjet v Bosně a Hercegovině veřejnou vnitřní finanční kontrolu (PIFC) a externí audit (Nejvyšší kontrolní instituce), což rovněž zahrnuje zřízení a posílení ústředních harmonizačních jednotek s působností pro finanční správu a kontrolu a systémy vnitřního auditu.

Článek 91

Podpora a ochrana investic

V rámci svých příslušných pravomocí strany spolupracují v oblasti podpory a ochrany investic s cílem vytvořit prostředí příznivé pro soukromé investice, jak domácí, tak i zahraniční, které je důležité pro hospodářské a průmyslové oživení v Bosně a Hercegovině.

Článek 92

Průmyslová spolupráce

Cílem spolupráce je také podpora modernizace a restrukturalizace průmyslu a jednotlivých odvětví v Bosně a Hercegovině. Bude se rovněž týkat průmyslové spolupráce mezi hospodářskými subjekty s cílem posílit soukromý sektor za podmínek zajišťujících ochranu životního prostředí.

Iniciativy průmyslové spolupráce odrážejí priority stanovené oběma stranami. Vezmou v úvahu regionální aspekty průmyslového rozvoje a případně podpoří nadnárodní partnerství. Iniciativy by především měly usilovat o zřízení vhodného rámce pro podniky, zlepšení řízení, know-how, jakož i o podporu trhů, transparentnost trhu a podnikatelské prostředí.

Spolupráce náležitě zohlední acquis Společenství v oblasti průmyslové politiky.

Článek 93

Malé a střední podniky

Spolupráce mezi stranami usiluje o rozvoj a posílení malých a středních podniků v soukromém sektoru a náležitě zohlední prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v této oblasti a deset obecných zásad zakotvených v Evropské chartě pro malé podniky.

Článek 94

Cestovní ruch

Spolupráce mezi stranami v oblasti cestovního ruchu usiluje zejména o posílení toku informací o cestovním ruchu (prostřednictvím mezinárodních sítí, databank apod.), posílení spolupráce mezi podniky působícími v cestovním ruchu, odborníky, vládami a jejich příslušnými orgány v oblasti cestovního ruchu a na předávání know-how (prostřednictvím odborné přípravy, výměn a seminářů). Spolupráce náležitě zohlední acquis Společenství týkající se tohoto odvětví.

Spolupráce může být zasazena do regionálního rámce spolupráce.

Článek 95

Zemědělství a zemědělsko-průmyslové odvětví

Spolupráce mezi stranami se soustřeďuje především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti zemědělství a veterinární a fytosanitární oblasti. Cílem spolupráce je zejména o modernizace a restrukturalizace zemědělství a zemědělsko-průmyslového odvětví v Bosně a Hercegovině, zejména o dosažení veterinárních a fytosanitárních požadavků Společenství a o podporu postupného sbližování právních předpisů a postupů Bosny a Hercegoviny s právními předpisy a postupy Společenství.

Článek 96

Rybolov

Strany prověří možnost stanovení vzájemně prospěšných oblastí společného zájmu v odvětví rybolovu. Spolupráce náležitě zohlední prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti rybolovu, včetně plnění mezinárodních závazků týkajících se pravidel mezinárodních a regionálních rybářských organizací pro zachování a řízení rybolovných zdrojů.

Článek 97

Cla

Strany spolupracují v této oblasti, aby zajistily dodržování všech ustanovení, která mají být přijata v oblasti obchodu, a dosáhly sblížení celního systému Bosny a Hercegoviny a celního systému Společenství, a napomohly tak usnadnit liberalizaci plánovanou podle této dohody a postupné sblížení práva Bosny a Hercegoviny v celní oblasti s acquis.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti cel.

Protokol 5 stanoví pravidla vzájemné správní pomoci mezi stranami v oblasti cel.

Článek 98

Daně

Strany zahájí spolupráci v oblasti daní, včetně opatření, která jsou zaměřena na další reformu daňového systému Bosny a Hercegoviny a restrukturalizaci daňové správy, za účelem zajištění efektivního vybírání daní a zintenzívnění boje proti daňovým podvodům.

Spolupráce náležitě zohlední prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti daní a boje proti škodlivé daňové soutěži. Odstranění škodlivé daňové soutěže by mělo být provedeno na základě zásad kodexu chování pro zdaňování podniků schváleného Radou dne 1. prosince 1997 .

Spolupráce se rovněž vztahuje na zlepšení transparentnosti a boj proti korupci a zahrnuje výměnu informací s členskými státy Evropské unie za účelem usnadnění prosazování opatření, která mají zabránit daňovým podvodům, daňových únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Bosna a Hercegovina doplní síť dvoustranných dohod s členskými státy v souladu s poslední aktualizací vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a na základě vzorové dohody OECD o výměně informací o daňových záležitostech, pokud je požadující členský stát schválil.

Článek 99

Sociální spolupráce

Strany spolupracují s cílem usnadnit rozvoj politiky zaměstnanosti v Bosně a Hercegovině v souvislosti s posílenou hospodářskou reformou a integrací. Spolupráce usiluje o podporu přizpůsobení systému sociálního zabezpečení Bosny a Hercegoviny novým hospodářským a sociálním požadavkům s cílem zajistit rovnost přístupu a účinnou podporu všem osobám ze zranitelných skupin a zahrnuje úpravu právních předpisů v Bosně a Hercegovině týkajících se pracovních podmínek a rovných příležitostí pro ženy a muže, zdravotně postižených osob a všech osob ze zranitelných skupin, včetně osob patřících k menšinovým skupinám, a zlepšení úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, přičemž se jako měřítko použije úroveň ochrany existující ve Společenství.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.

Článek 100

Vzdělání a odborná příprava

Strany spolupracují s cílem zvýšit úroveň všeobecného vzdělání, odborného vzdělávání a odborné přípravy v Bosně a Hercegovině a rovněž i úroveň politiky v oblasti mládeže a práce s mládeží, včetně mimoškolního vzdělávání. Prioritou systémů vysokoškolského vzdělávání je dosažení cílů Boloňské deklarace v rámci mezivládního Boloňského procesu.

Strany rovněž spolupracují s cílem zajistit, aby byl přístup ke všem úrovním vzdělání a odborné přípravy v Bosně a Hercegovině prostý jakékoli diskriminace založené na pohlaví, rase, etnickém původu nebo náboženském vyznání. Prioritou Bosny a Hercegoviny by mělo být plnit své závazky, které přijala v rámci příslušných mezinárodních úmluv, které se těchto otázek týkají.

Příslušné programy a nástroje Společenství přispívají k modernizaci vzdělávacích a školících struktur a činností v Bosně a Hercegovině.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.

Článek 101

Kulturní spolupráce

Strany se zavazují podporovat kulturní spolupráci. Tato spolupráce mimo jiné slouží ke zvýšení vzájemného porozumění a úcty mezi jednotlivci, společenstvími a národy. Strany se také zavazují spolupracovat s cílem podpořit kulturní rozmanitost, zejména v rámci Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

Článek 102

Spolupráce v audiovizuální oblasti

Strany spolupracují, aby podpořily audiovizuální průmysl v Evropě a koprodukci v oblasti filmu a televize.

Spolupráce by mohla zahrnout, mimo jiné, programy a zařízení pro školení novinářů a dalších mediálních odborníků a také technickou pomoc veřejnoprávním a soukromým sdělovacím prostředkům, aby byla posílena jejich nezávislost, profesionalita a vztahy s evropskými sdělovacími prostředky.

Bosna a Hercegovina sjednotí své politiky týkající se regulace obsahu přeshraničního vysílání s politikami Společenství a sladí své právní předpisy s příslušným acquis Společenství. Bosna a Hercegovina klade zvláštní důraz na záležitosti spojené se získáváním práv duševního vlastnictví pro programy vysílané prostřednictvím satelitu, pozemních frekvencí a kabelového přenosu.

Článek 103

Informační společnost

V rámci spolupráce se přihlíží především k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti informační společnosti. Podporuje především postupné sbližování politik a právních předpisů Bosny a Hercegoviny v tomto odvětví s předpisy Společenství.

Strany budou také spolupracovat s ohledem na rozvoj informační společnosti v Bosně a Hercegovině. Obecnými cíli jsou příprava celé společnosti na digitální věk, přilákání investic a zajištění interoperability sítí a služeb.

Článek 104

Sítě a služby elektronických komunikací

V rámci spolupráce se přihlíží především k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.

Strany zejména posílí spolupráci v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací s konečným cílem, aby Bosna a Hercegovina přijala acquis Společenství v tomto odvětví jeden rok po vstupu této dohody v platnost.

Článek 105

Informace a komunikace

Společenství a Bosna a Hercegovina přijmou nezbytná opatření na podporu vzájemné výměny informací Prioritu budou mít programy zaměřené na poskytování základních informací o Společenství široké veřejnosti a specializovanějších informací odborným kruhům v Bosně a Hercegovině.

Článek 106

Doprava

Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti dopravy.

Spolupráce může mít za cíl především restrukturalizaci a modernizaci dopravních prostředků v Bosně a Hercegovině, zlepšení volného pohybu cestujících a zboží, podporu přístupu k dopravnímu trhu a zařízením včetně přístavů a letišť, podporu rozvoje multimodální infrastruktury ve spojení s hlavními transevropskými sítěmi, zejména za účelem posílení regionálních spojů v jihovýchodní Evropě v souladu s memorandem o porozumění o rozvoji základní regionální dopravní sítě, dosažení provozních norem srovnatelných s normami Společenství, rozvoj dopravního systému v Bosně a Hercegovině, který bude slučitelný a sladěný se systémem Společenství, a zlepšení ochrany životního prostředí v dopravě.

Článek 107

Energetika

Spolupráce se zaměří především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti energie, případně včetně otázek jaderné bezpečnosti. Je založena na Smlouvě o Energetickém společenství a bude rozvíjena s ohledem na postupnou integraci Bosny a Hercegoviny do evropských trhů s energií.

Článek 108

Životní prostředí

Strany rozvíjejí a posilují svou spolupráci v oblasti životního prostředí, přičemž základním úkolem je zastavit další zhoršování životního prostředí a zahájit zlepšování jeho stavu s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje.

Strany zejména spolupracují s cílem posilovat správní struktury a postupy k zajištění strategického plánování otázek životního prostředí a koordinace mezi příslušnými subjekty a zaměří se na sbližování právních předpisů Bosny a Hercegoviny s acquis Společenství. Spolupráce by se rovněž mohla zaměřit na tvorbu strategií k významnému snížení místního, regionálního a přeshraničního znečištění vzduchu a vody (včetně znečištění odpady a chemickými látkami) k vytvoření rámce pro účinnou, čistou, udržitelnou a obnovitelnou výrobu a spotřebu energie a k provedení posouzení vlivu na životní prostředí a strategického environmentálního posouzení. Zvláštní pozornost je věnována ratifikaci a provádění Kjótského protokolu.

Článek 109

Spolupráce v rámci výzkumu a technického rozvoje

Strany podporují spolupráci v civilním vědeckém výzkumu a technickém rozvoji na základě vzájemné výhodnosti a, s ohledem na dostupnost zdrojů, přiměřený přístup ke svým programům s výhradou odpovídající úrovně účinné ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje.

Článek 110

Regionální a místní rozvoj

Strany usilují o posílení spolupráce v oblasti regionálního a místního rozvoje s cílem napomoci hospodářskému rozvoji a snížení nerovnováhy mezi regiony. Zvláštní pozornost je věnována přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci.

V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritám obsaženým v acquis Společenství v oblasti regionálního rozvoje.

Článek 111

Reforma veřejné správy

Cílem spolupráce je zajistit rozvoj účinné a odpovědné veřejné správy v Bosně a Hercegovině na základě reformy, která v této oblasti dosud probíhá.

Spolupráce v této oblasti se týká zejména budování institucí, v souladu s požadavky evropského partnerství, včetně tvorby a provádění transparentních a nestranných náborových postupů, řízení lidských zdrojů a kariérního růstu ve veřejné správě, průběžné odborné přípravy, podpory etiky ve veřejné správě a posilování procesu tvorby politiky. Reformy náležitě zohlední cíle v oblasti daňové udržitelnosti, včetně struktury daní. Spolupráce zahrnuje všechny úrovně veřejné správy v Bosně a Hercegovině.

HLAVA IX

FINANČNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 112

Za účelem dosažení cílů této dohody a v souladu s články 5, 113 a 115 může Bosna a Hercegovina získat finanční pomoc Společenství ve formě grantů a půjček, včetně půjček od Evropské investiční banky. Pomoc Společenství je podmíněna dalším pokrokem v plnění kodaňských politických kritérií, a zejména pokrokem v plnění konkrétních priorit evropského partnerství. Zohlední se rovněž hodnocení podle každoročně vypracovávané zprávy o pokroku Bosny a Hercegoviny. Pomoc Společenství je dále vázána na podmínky vymezené v rámci procesu stabilizace a přidružení, zejména ve vztahu k závazku příjemců provádět demokratické, hospodářské a institucionální reformy. Pomoc bude Bosně a Hercegovině poskytována podle konkrétních potřeb, na základě dohodnutých priorit, přičemž vezme v úvahu schopnost jejího využití a případně splácení a schopnost provádět opatření, která povedou k reformě a restrukturalizaci hospodářství.

Článek 113

Finanční pomoc ve formě grantů bude poskytována v souladu s příslušným nařízením Rady v rámci víceletého orientačního rámce a na základě ročního akčního programu, které Společenství zavede po konzultacích s Bosnou a Hercegovinou.

Finanční pomoc se může týkat všech odvětví spolupráce, zvláštní pozornost bude věnována především oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, sbližování právních předpisů a hospodářskému rozvoji.

Článek 114

S cílem umožnit optimální využití dostupných zdrojů zajistí strany, aby se příspěvky Společenství poskytovaly v úzké součinnosti s příspěvky z jiných zdrojů, jako např. od členských států, ostatních zemí a mezinárodních finančních institucí.

Za tímto účelem si strany pravidelně vyměňují informace o všech zdrojích pomoci.

HLAVA X

INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 115

Zřizuje se Rada stabilizace a přidružení, která dohlíží na používání a provádění této dohody. Schází se na příslušné úrovni v pravidelných intervalech a když to vyžadují okolnosti. Zabývá se veškerými důležitými otázkami, které vzniknou v rámci této dohody, a jakýmikoli dalšími dvoustrannými nebo mezinárodními otázkami společného zájmu.

Článek 116

1. Rada stabilizace a přidružení se skládá z členů Rady Evropské unie a členů Evropské komise na jedné straně a členů Rady ministrů Bosny a Hercegoviny na straně druhé.

2. Rada stabilizace přidružení přijme svůj jednací řád.

3. Členové Rady stabilizace a přidružení se mohou nechat zastupovat v souladu s podmínkami, které budou stanoveny v jejím jednacím řádu.

4. V předsednictví Rady stabilizace a přidružení se střídají zástupce Společenství a zástupce Bosny a Hercegoviny v souladu s ustanoveními jejího jednacího řádu, který bude přijat.

5. Evropská investiční banka se účastní práce Rady stabilizace a přidružení jako pozorovatel v otázkách, které se jí týkají.

Článek 117

Rada stabilizace a přidružení je oprávněna za účelem dosažení cílů této dohody přijímat rozhodnutí v rámci oblasti působnosti této dohody v případech v ní uvedených. Přijatá rozhodnutí jsou závazná pro obě strany, které podniknou opatření nezbytná k jejich provedení. Rada stabilizace a přidružení může také vydávat vhodná doporučení. Svá rozhodnutí přijímá a doporučení vydává na základě dohody obou stran.

Článek 118

1. Radě stabilizace a přidružení je při výkonu jejích povinností nápomocen Výbor pro stabilizaci a přidružení, složený ze zástupců Rady Evropské unie a zástupců Evropské komise na jedné straně a ze zástupců Rady ministrů Bosny a Hercegoviny na straně druhé.

2. Rada stabilizace a přidružení ve svém jednacím řádu stanoví povinnosti Výboru pro stabilizaci a přidružení, mezi něž patří příprava zasedání Rady stabilizace a přidružení, a určí způsob práce výboru.

3. Rada stabilizace a přidružení může delegovat kteroukoli ze svých pravomocí na Výbor pro stabilizaci a přidružení. V tomto případě přijímá Výbor pro stabilizaci a přidružení svá rozhodnutí v souladu s podmínkami stanovenými v článku 117.

Článek 119

Výbor pro stabilizaci a přidružení může vytvářet podvýbory.

Před uplynutím prvního roku po vstupu této dohody v platnost Výbor pro stabilizaci a přidružení vytvoří podvýbory nezbytné pro odpovídající provádění této dohody.

Bude zřízen podvýbor pro otázky migrace.

Článek 120

Rada stabilizace a přidružení se může rozhodnout zřídit další zvláštní výbor či orgán, který ji může být nápomocen při plnění jejich povinností. Rada stabilizace a přidružení ve svém jednacím řádu stanoví složení a povinnosti těchto výborů nebo orgánů a způsob jejich fungování.

Článek 121

Zřizuje se Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení. Představuje fórum pro členy Parlamentního shromáždění Bosny a Hercegoviny a Evropského parlamentu, na kterém se budou scházet a vyměňovat si názory. Schází se ve lhůtách, které si sám určí.

Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení se skládá z členů Evropského parlamentu a členů Parlamentního shromáždění Bosny a Hercegoviny.

Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení přijme svůj jednací řád.

V předsednictví Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení se střídají člen Evropského parlamentu a člen Parlamentního shromáždění Bosny a Hercegoviny v souladu s ustanoveními jeho jednacího řádu, který bude přijat.

Článek 122

V rámci působnosti této dohody se obě strany zavazují zajistit, aby fyzické a právnické osoby druhé strany neměly ve srovnání s vlastními státními příslušníky znevýhodněný přístup k příslušným soudům a správním orgánům stran, aby mohly hájit svá osobní a vlastnická práva.

Článek 123

Tato dohoda nebrání jedné ze stran přijmout opatření:

a) která považuje za nezbytná pro zabránění zveřejnění informací, které by bylo v rozporu s jejími základními bezpečnostními zájmy;

b) která se týkají výroby zbraní, munice a válečného materiálu nebo obchodu s nimi nebo výzkumu, vývoje a výroby nezbytné pro obranné účely, za předpokladu, že taková opatření nepoškodí podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o produkty, které nejsou určeny výhradně pro vojenské účely;

c) která považuje za zásadní pro zajištění vlastní bezpečnosti v případě závažných vnitřních nepokojů majících vliv na zachování zákonnosti a pořádku v zemi, v době války nebo vážného mezinárodního napětí představujícího hrozbu války nebo z důvodu plnění závazků přijatých k zachování míru a mezinárodní bezpečnosti.

Článek 124

1. V oblastech upravených touto dohodou a aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení v ní obsažená:

a) nesmí úprava uplatňovaná Bosnou a Hercegovinou vůči Společenství působit žádné znevýhodnění mezi členskými státy, jejich státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky,

b) nesmí úprava uplatňovaná Společenstvím vůči Bosně a Hercegovině působit žádné znevýhodnění mezi státními příslušníky Bosny a Hercegoviny nebo jejich společnostmi či podniky.

2. Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat odpovídající opatření svých daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, pokud jde o jejich bydliště.

Článek 125

1. Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná pro plnění svých závazků vyplývajících z této dohody. Zajistí, aby bylo dosaženo cílů stanovených touto dohodou.

2. Strany souhlasí s tím, že na žádost jedné ze stran bezodkladně zahájí vhodnými cestami konzultace za účelem projednání veškerých záležitostí, které se týkají výkladu nebo provádění této dohody či dalších souvisejících hledisek vztahů mezi stranami.

3. Každá strana předloží Radě stabilizace a přidružení jakýkoliv spor týkající se uplatňování nebo výkladu této dohody. V tomto případě se použije článek 126, popřípadě protokol 6.

Rada stabilizace a přidružení může urovnat tento spor formou závazného rozhodnutí.

4. Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana neplní své závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Před jejich přijetím, kromě zvlášť naléhavých případů, poskytne Radě stabilizace a přidružení veškeré související údaje nezbytné pro náležité posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.

Při výběru opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody. Tato opatření se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a pokud si to druhá strana vyžádá, budou předmětem konzultací v Radě stabilizace a přidružení, Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo v jiném orgánu zřízením na základě článků 119 a 120.

5. Odstavci 2, 3 a 4 nejsou nijak dotčeny ani ovlivněny články 30, 38, 39, 40 a 44 a protokolu 2 (definice pojmu původní produkty a metod správní spolupráce).

Článek 126

1. Vznikne-li mezi stranami spor ohledně výkladu nebo provádění této dohody, informuje každá strana druhou stranu a Výbor pro stabilizaci a přidružení o podání formální žádosti o vyřešení sporu.

Pokud se strana domnívá, že opatření přijaté druhou stranou či nečinnost druhé strany představují porušení jejích povinností podle této dohody, musí formální žádost o řešení sporu obsahovat odůvodnění tohoto názoru a popřípadě uvést, že strany mohou přijmout opatření, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 4.

2. Strany usilují o vyřešení sporu prostřednictvím konzultací v dobré víře v rámci Rady stabilizace a přidružení a jiných orgánů uvedených v odstavci 3 s cílem dosažení vzájemné dohody na společně přijatelném řešení.

3. Strany poskytnou Radě stabilizace a přidružení veškeré podstatné informace potřebné pro náležité zhodnocení situace.

Dokud není spor vyřešen, je projednáván na každém zasedání Rady stabilizace a přidružení, pokud nebude zahájeno rozhodčí řízení, jak je uvedeno v protokolu 6. Spor se považuje za vyřešený, když Rada stabilizace a přidružení přijala závazné rozhodnutí k vyřešení záležitosti, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 3, nebo pokud prohlásila, že spor již netrvá.

Konzultace o sporu se mohou konat také na zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jiného příslušného výboru či orgánu zřízeného na základě článků 119 nebo 120, na kterých se strany dohodnou nebo na žádost jedné ze stran. Konzultace mohou probíhat také písemně.

Veškeré informace sdělené během konzultací zůstanou důvěrné.

4. Pokud jde o záležitosti spadající do působnosti protokolu 6, mohou strany spornou věc urovnat prostřednictvím rozhodčího řízení v souladu s tímto protokolem, pokud strany nedospěly k vyřešení sporu do dvou měsíců od zahájení řízení pro řešení sporů podle odstavce 1.

Článek 127

Dokud nebude dosaženo rovnocenných práv pro jednotlivce a hospodářské subjekty na základě této dohody, nejsou touto dohodou dotčena práva, která jim jsou poskytnuta na základě stávajících dohod mezi jedním nebo více členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé.

Článek 128

Přílohy I až VII a protokoly 1 až 7 tvoří nedílnou součást této dohody.

Rámcová dohoda mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou o obecných zásadách pro účast Bosny a Hercegoviny na programech Společenství ( 1 ), podepsaná dne 22. listopadu 2004 a její příloha tvoří nedílnou součást této dohody. Přezkum podle článku 8 rámcové dohody se provádí v rámci Rady stabilizace a přidružení, která má pravomoc v případě nutnosti změnit rámcovou dohodu.

Článek 129

Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

Kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět oznámením druhé straně. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců ode dne takového oznámení.

Každá ze stran může s okamžitým účinkem pozastavit provádění této dohody v případě, kdy druhá strana nedodržuje jeden z podstatných prvků této dohody.

Článek 130

Pro účely této dohody se pojmem „ strany “ rozumí Společenství nebo jeho členské státy nebo Společenství a jeho členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi na jedné straně a Bosna a Hercegovina na straně druhé.

Článek 131

Tato dohoda se vztahuje na území, na něž se vztahují smlouvy o založení Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, a to za podmínek stanovených v těchto smlouvách, na jedné straně a na území Bosny a Hercegoviny na straně druhé.

Článek 132

Depozitářem této dohody je generální tajemník Rady Evropské unie.

Článek 133

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a v oficiálních jazycích Bosny, Chorvatska a Srbska, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 134

Strany ratifikují nebo schválí tuto dohodu v souladu s vlastními postupy.

Ratifikační listiny nebo listiny o schválení budou uloženy u generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni uložení poslední listiny o ratifikaci nebo schválení.

Článek 135

Prozatímní dohoda

V případě, že před dokončením postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost ustanovení některých částí této dohody, zejména částí týkajících se volného pohybu zboží a příslušná ustanovení o dopravě, nabudou účinnosti na základě prozatímní dohody mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou, se smluvní strany dohodly, že za takových okolností se pro účely hlavy IV článků 71 a 73 této dohody, protokolů 1, 2, 4, 5, 6 a 7 této dohody a příslušných ustanovení protokolu 3 této dohody slovy „dnem vstupu této dohody v platnost“ rozumí den vstupu v platnost prozatímní dohody, pokud jde o povinnosti obsažené ve výše uvedených ustanoveních.

Съставено в Люксембург на шестнадесети юни две хиляди и осма година .

Hecho en Luxemburgo, el dieciséis de junio de dos mil ocho .

V Lucemburku dne šestnáctého června dva tisíce osm .

Udfærdiget i Luxembourg den sekstende juni to tusind og otte .

Geschehen zu Luxemburg am sechzehnten Juni zweitausendacht .

Kahe tuhande kaheksanda aasta juunikuu kuueteistkümnendal päeval Luxembourgis.

Έγινε στo Λουξεμβούργο, στις δέκα έξι Ιουνίου δύο χιλιάδες οκτώ .

Done at Luxembourg on the sixteenth day of June in the year two thousand and eight .

Fait à Luxembourg, le seize juin deux mille huit .

Fatto a Lussemburgo, addì sedici giugno duemilaotto .

Luksemburgā, divtūkstoš astotā gada sešpadsmitajā jūnijā .

Priimta du tūkstančiai aštuntų metų birželio šešioliktą dieną Liuksemburge.

Kelt Luxembourgban, a kétezer-nyolcadik év június tizenhatodik napján .

Magħmul fil-Lussemburgu, fis- sittax-il jum ta' Ġunju tas-sena elfejn u tmienja .

Gedaan te Luxemburg, de zestiende juni tweeduizend acht .

Sporządzono w Luksemburgu dnia szesnastego czerwca roku dwa tysiące ósmego .

Feito em Luxemburgo, em dezasseis de Junho de dois mil e oito .

Încheiat la Luxembourg, la șaisprezece iunie două mii opt .

V Luxemburgu dňa šestnásteho júna dvetisícosem .

V Luxembourgu, dne šestnajstega junija leta dva tisoč osem .

Tehty Luxemburgissa kuudentenatoista päivänä kesäkuuta vuonna kaksituhattakahdeksan .

Som skedde i Luxemburg den sextonde juni tjugohundraåtta .

Sačinjeno u Luksemburgu, šesnaestoga juna dvije hiljade osme godine .

Sačinjeno u Luksemburgu, šesnaestoga lipnja dvije tisuće osme godine .

Састављено у Луксембургу, шеснаестога јуна двије хиљаде осме године .

Voor het Koninkrijk België

Pour le Royaume de Belgique

Für das Königreich Belgien

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

За Релублика България

Za Českou republiku

På Kongeriget Danmarks vegne

Für die Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi nimel

Thar cheann na hÉireann

For Ireland

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Por el Reino de España

Pour la République française

Per la Repubblica italiana

Για την Κυπριακή Δημοκρατία

Latvijas Republikas vārdā

Lietuvos Respublikos vardu

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

A Magyar Köztársaság részéről

Gћal Malta

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Republik Österreich

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Pela República Portuguesa

Pentru România

Za Republiko Slovenijo

Za Slovenskú republiku

Suomen tasavallan puolesta

För Republiken Finland

För Konungariket Sverige

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

За Европейската общност

Por las Comunidades Europeas

Za Evropská společenství

For De Europæiske Fællesskaber

Für die Europäischen Gemeinschaften

Euroopa ühenduste nimel

Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες

For the European Communities

Pour les Communautés européennes

Per le Comunità europee

Eiropas Kopienu vārdā

Europos Bendrijų vardu

Az Európai Közösségek részéről

Għall-Komunitajiet Ewropej

Voor de Europese Gemeenschappen

W imieniu Wspólnot Europejskich

Pelas Comunidades Europeias

Pentru Comunitatea Europeană

Za Európske spoločenstvá

Za Evropske skupnosti

Euroopan yhteisöjen puolesta

På europeiska gemenskapernas vägnar

Za Bosnu i Hercegovinu

Za Bosnu i Hercegovinu

За Босну и Херцеговину

SEZNAM PŘÍLOH A PROTOKOLŮ

PŘÍLOHY

— Příloha I (článek 21) – Celní koncese Bosny a Hercegoviny na průmyslové výrobky Společenství

— Příloha II (čl. 27 odst. 2) – Definice produktů „baby beef“

— Příloha III (článek 27) – Celní koncese Bosny a Hercegoviny na primární zemědělské produkty pocházející ze Společenství

— Příloha IV (článek 28) – Cla uplatňovaná na zboží pocházející z Bosny a Hercegoviny při dovozu do Společenství

— Příloha V (článek 28) – Cla uplatňovaná na zboží pocházející ze Společenství při dovozu do Bosny a Hercegoviny

— Příloha VI (článek 50) – Usazování: Finanční služby

— Příloha VII (článek 73) – Práva duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví

PROTOKOLY

— Protokol 1 (článek 25) – O obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou

— Protokol 2 (článek 42) – Týkající se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce pro uplatňování ustanovení této dohody mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou

— Protokol 3 (článek 59) – O pozemní dopravě

— Protokol 4 (článek 71) – O stání podpoře odvětví oceli

— Protokol 5 (článek 97) – O vzájemné správní pomoci v celních otázkách

— Protokol 6 (článek 126) – Řešení sporů

— Protokol 7 (článek 27) – O vzájemných preferenčních koncesích na některá vína a o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín

PŘÍLOHA I

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY NA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY SPOLEČENSTVÍ

PŘÍLOHA I a)

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY PRO PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY SPOLEČENSTVÍ

(podle článku 21)

Celní sazby se snižují takto:

a) dnem vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 50 % základního cla;

b) od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se zbývající dovozní cla zrušují.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA I b)

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY NA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY SPOLEČENSTVÍ

(podle článku 21)

Celní sazby se snižují takto:

a) dnem vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 75 % základního cla;

b) od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 50 % základního cla;

c) od 1. ledna druhého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 25 % základního cla;

d) od 1. ledna třetího roku po vstupu této dohody v platnost se zbývající dovozní cla zrušují.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA I c)

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY PRO PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY SPOLEČENSTVÍ

(podle článku 21)

Celní sazby se snižují takto:

a) dnem vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 90 % základního cla;

b) od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 80 % základního cla;

c) od 1. ledna druhého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 60 % základního cla;

d) od 1. ledna třetího roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 40 % základního cla;

e) od 1. ledna čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 20 % základního cla;

f) od 1. ledna pátého roku po vstupu této dohody v platnost se zbývající dovozní cla ruší.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA II

DEFINICE PRODUKTŮ „BABY BEEF“

(uvedených v čl. 27 odst. 2)

Bez ohledu na pravidla pro výklad kombinované nomenklatury se popis zboží považuje pouze za orientační a režim preferenčního zacházení se v rámci této přílohy určuje zněním kódů KN. Je-li před kódem KN uvedeno „ ex “ , určuje se působnost preferenčního zacházení současně zněním kódu KN a odpovídajícím popisem.

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Zápis do této podpoložky podléhá podmínkám stanoveným příslušnými předpisy Společenství.

PŘÍLOHA III

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY NA PRIMÁRNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

PŘÍLOHA III a)

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY NA PRIMÁRNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

(uvedené v čl. 27 odst. 4 písm. a))

Osvobození od dovozního cla pro neomezená množství ode dne vstupu této dohody v platnost

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III b)

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY NA PRIMÁRNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

(uvedené v čl. 27 odst. 4)

Celní sazby se snižují takto:

a) dnem, kdy tato dohoda vstupuje v platnost, se clo snižuje na 50 % základního cla (celní sazba uplatňovaná Bosnou a Hercegovinou);

b) dnem 1. ledna prvního roku po dni vstupu této dohody v platnost se dovozní clo zrušuje.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III c)

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY NA PRIMÁRNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

(uvedené v čl. 27 odst. 4 písm. b))

Celní sazby se snižují takto:

a) dnem, kdy tato dohoda vstupuje v platnost, se clo snižuje na 75 % základního cla (celní sazba uplatňovaná Bosnou a Hercegovinou);

b) dnem 1. ledna prvního roku po vstupu dohody v platnost se clo snižuje na 50 % základního cla;

c) dnem 1. ledna druhého roku po vstupu dohody v platnost se clo snižuje na 25 % základního cla;

d) dnem 1. ledna třetího roku po dni vstupu této dohody v platnost se dovozní clo zrušuje.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III d)

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY PRO PRIMÁRNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

(uvedené v čl. 27 odst. 4 písm. b))

Celní sazby se snižují takto:

a) dnem, kdy tato dohoda vstupuje v platnost, se clo snižuje na 90 % základního cla (celní sazba uplatňovaná Bosnou a Hercegovinou);

b) dnem 1. ledna prvního roku po vstupu dohody v platnost se clo snižuje na 80 % základního cla;

c) dnem 1. ledna druhého roku po vstupu dohody v platnost se clo snižuje na 60 % základního cla;

d) dnem 1. ledna třetího roku po vstupu dohody v platnost se clo snižuje na 40 % základního cla;

e) dnem 1. ledna čtvrtého roku po vstupu dohody v platnost se clo snižuje na 20 % základního cla;

f) dnem 1. ledna pátého roku po dni vstupu této dohody v platnost se dovozní clo zrušuje.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III e)

CELNÍ KONCESE BOSNY A HERCEGOVINY NA PRIMÁRNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTV

(uvedené v čl. 27 odst. 4 písm. c))

Dnem vstupu této dohody v platnost se clo v rámci celní kvóty zrušuje. Na dovoz nad rámec kvóty se nadále vztahují celní sazby MFN.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA IV

CLA UPLATŇOVANÁ NA ZBOŽÍ POCHÁZEJÍCÍ Z BOSNY A HERCEGOVINY PŘI DOVOZU DO SPOLEČENSTVÍ

Na dovoz z bosny a hercegoviny do společenství se vztahují tyto koncese:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Celní sazby uplatnitelné na veškeré výrobky čísla HS 1604 kromě přípravků a konzerv ze sardinek a ančoviček se sníží takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA V

CLA UPLATŇOVANÁ NA ZBOŽÍ POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ PŘI DOVOZU DO BOSNY A HERCEGOVINY

Cla uplatňovaná na produkty rybolovu pocházející ze Společenství budou odbourávána podle následujícího časového plánu:

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Kromě výrobků zařazených do čísla 0303 29 00 10 „sladkovodní ryby“ budou tyto výrobky osvobozeny od cla až od 1. ledna třetího roku po vstupu této dohody v platnost po postupném snižování cla.

PŘÍLOHA VI

USAZOVÁNÍ: FINANČNÍ SLUŽBY

(podle hlavy V kapitoly II)

FINANČNÍ SLUŽBY: DEFINICE

Finanční služba je jakákoli služba finanční povahy nabízená poskytovatelem finančních služeb smluvní strany.

Mezi finanční služby patří tyto činnosti:

A. Veškeré pojišťovací služby a služby související s pojištěním:

1. přímé pojištění (včetně spolupojištění):

i) životní pojištění;

ii) jiné než životní pojištění;

2. zajištění a retrocese;

3. zprostředkování pojištění, například makléřství a agentury;

4. doplňkové služby k pojištění, například služby v oborech poradenství, pojistná matematika, posouzení rizika a vyrovnání nároků;

B. Bankovní a jiné finanční služby (kromě pojištění):

1. přijímání vkladů a jiných vratných peněžních prostředků od veřejnosti;

2. půjčky všech typů, včetně mimo jiného spotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních transakcí;

3. finanční leasing;

4. veškeré služby týkající se plateb a převodů peněz, včetně úvěrových, platebních a podobných karet, cestovních šeků a bankovních směnek;

5. poskytování záruk a příslibů;

6. obchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků, ať už na burze, na přepážkovém trhu nebo jinak, prostřednictvím těchto prostředků:

a) nástrojů peněžního trhu (šeků, směnek, vkladních listů atd.);

b) deviz;

c) odvozených produktů včetně termínovaných obchodů (futures) a opcí;

d) nástrojů využívajících směnných kursy a úrokových sazeb, včetně takových produktů jako swapy, dohody o termínování kursů, atd.;

e) převoditelných cenných papírů;

f) ostatních obchodovatelných nástrojů a finančního majetku, včetně drahých kovů;

7. účast při vydávání všech druhů cenných papírů, včetně upisování a investování jako prostředník (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovým vydáváním;

8. peněžní makléřství;

9. správa majetku, například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijního fondu, správcovské, depozitní a svěřenecké služby;

10. služby při vyrovnání a zúčtování finančního majetku, včetně cenných papírů, derivátů a jiných obchodovatelných nástrojů;

11. poskytování a předávání finančních informací a zpracovávání finančních údajů a s tím spojeného programového vybavení poskytovateli jiných finančních služeb;

12. poradenství, zprostředkování a jiné doplňkové finanční služby ke všem činnostem uvedeným ve výše uvedených bodech 1 až 11, včetně úvěrových referencí a analýz, investičních studií a investičního poradenství, studia a poradenství, které se týkají portfolia, poradenství k akvizicím a k restrukturalizaci a strategii společnosti.

Z definice finančních služeb jsou vyloučeny tyto činnosti:

a) činnosti vykonávané centrálními bankami nebo jakýmkoli jiným veřejnoprávním orgánem v rámci měnové politiky a politiky směnného kurzu;

b) činnosti prováděné centrálními bankami, subjekty veřejné správy nebo jiné veřejnoprávními subjekty na účet vlády nebo se zárukou vlády, kromě činností, které mohou vykonávat poskytovatelé finančních služeb v hospodářské soutěži s těmito veřejnoprávními subjekty;

c) činnosti, které jsou součástí zákonného systému sociálního zabezpečení nebo plánů důchodového zabezpečení, kromě činností, které mohou vykonávat poskytovatelé finančních služeb v hospodářské soutěži s veřejnoprávními subjekty nebo soukromými orgány.

PŘÍLOHA VII

PRÁVA DUŠEVNÍHO, PRŮMYSLOVÉHO A OBCHODNÍHO VLASTNICTVÍ

(uvedená v článku 73)

1. Ustanovení čl. 73 odst. 4 této dohody se týká těchto mnohostranných úmluv, jichž jsou členské státy smluvními stranami nebo se v těchto členských státech de facto uplatňují:

— Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení (Budapešť, 1977, ve znění z roku 1980);

— Haagská dohoda o mezinárodním ukládání průmyslových vzorů (Ženevský akt, 1999);

— Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (Madridský protokol, 1989);

— Smlouva o patentovém právu (Ženeva, 2000);

— Úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti neoprávněnému rozmnožování jejich zvukových záznamů (Úmluva o zvukových záznamech, Ženeva, 1971);

— Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Římská úmluva, 1961);

— Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění (Štrasburk 1971, ve znění z roku 1979);

— Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek (Vídeň, 1973, ve znění z roku 1985);

— Smlouva WIPO o autorském právu (Ženeva, 1996);

— Smlouvu WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech (Ženeva, 1996);

— Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin (úmluva UPOV, Paříž, 1961, ve znění revidovaném v roce 1972, 1978 a 1991);

— Úmluva o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva, Mnichov, pozměněná v roce 1973, včetně znění revidovaného v roce 2000);

— Smlouva o známkovém právu (Ženeva, 1994).

2. Strany potvrzují důležitost, kterou přikládají závazkům vyplývajícím z těchto mnohostranných úmluv:

— Úmluva o založení Světové organizace duševního vlastnictví (Úmluva WIPO, Stockholm, 1967, ve znění z roku 1979);

— Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt, 1971);

— Bruselská úmluva o šíření programů prostřednictvím satelitů (Brusel, 1974);

— Locarnská dohoda o mezinárodním třídění průmyslových vzorů (Locarno, 1968, ve znění z roku 1979);

— Madridská dohoda o mezinárodním zápisu ochranných známek (Stockholmský akt, 1967, ve znění z roku 1979);

— Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (Ženeva, 1977, ve znění z roku 1979);

— Pařížská úmluva o ochraně průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967, ve znění z roku 1979);

— Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970, ve znění z roku 1979, upravena v roce 1984).

PROTOKOL 1

o obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou

Článek 1

1. Společenství a Bosna a Hercegovina používají na zpracované zemědělské produkty cla uvedená v příloze I a příloze II v souladu s podmínkami stanovenými v těchto přílohách, ať již jsou omezeny celními kvótami nebo ne.

2. Rada stabilizace a přidružení rozhodne o:

a) rozšíření seznamu zpracovaných zemědělských produktů v rámci tohoto protokolu,

b) změnách cel uvedených v přílohách I a II,

c) zvýšení nebo zrušení celních kvót.

3. Rada stabilizace a přidružení může nahradit cla stanovená tímto protokolem režimem stanoveným na základě příslušných tržních cen Společenství a Bosny a Hercegoviny pro zemědělské produkty skutečně použité při výrobě zpracovaných zemědělských produktů, jež jsou předmětem tohoto protokolu.

Článek 2

Cla používaná podle článku 1 mohou být snížena rozhodnutím Rady stabilizace a přidružení:

a) jestliže jsou v rámci obchodu mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou cla, která se vztahují na základní produkty, snížena nebo

b) v návaznosti na snížení vycházející z vzájemných koncesí týkajících se zpracovaných zemědělských produktů.

Snížení uvedená v písmenu a) se vypočítají z části cla označené jako zemědělská složka, která odpovídá zemědělským produktům skutečně použitým při výrobě dotčených zpracovaných zemědělských produktů, a odečte se od cel, která se vztahují na tyto základní produkty.

Článek 3

Společenství a Bosna a Hercegovina se vzájemně informují o administrativních opatřeních přijatých pro produkty, na které se vztahuje tento protokol. Tato opatření by měla zajistit rovné zacházení všem zúčastněným stranám a měla by být co nejpružnější a nejjednodušší.

PŘÍLOHA I K PROTOKOLU 1

CLA POUŽITELNÁ PŘI DOVOZU ZBOŽÍ POCHÁZEJÍCÍHO Z BOSNY A HERCEGOVINY DO SPOLEČENSTVÍ

Cla z dovozu níže uvedených zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Bosny a Hercegoviny do Společenství jsou rovna nule.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA II K PROTOKOLU 1

CLA POUŽITELNÁ NA ZBOŽÍ POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ PŘI DOVOZU DO BOSNY A HERCEGOVINY (OKAMŽITĚ NEBO POSTUPNĚ)

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Kromě „ochucených ovocných sirupů“ (kód 2106 90 98 10), „instantních přípravků pro výrobu nealkoholických nápojů“ (kód 2106 90 98 20) a „sýrových fondue“ (kód ex 2106 90 98); se vstupem této dohody v platnost se bude na tyto výrobky vztahovat celní sazba 0 % MFN (okamžitá liberalizace).

( 2 ) Kromě „brandy z hroznů“ (kód 2208 20 89 10); tento produkt si zachová 100 % celní sazbu (bez úlevy).

PROTOKOL 2

o definici pojmu „ původní produkty “ a metodách správní spolupráce pro uplatňování ustanovení této dohody mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou

OBSAH

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Seznam příloh

⟪TABLE:tbl_001⟫

Společná prohlášení

⟪TABLE:tbl_001⟫

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

a) „ výrobou “ každé opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo specifických procesů;

b) „ materiálem “ jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou používány při výrobě produktu;

c) „ produktem “ vyráběný produkt, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci;

d) „ zbožím “ jak materiál, tak produkty;

e) „celní hodnotou“ celní hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě);

f) „ cenou ze závodu “ cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu všeho materiálu použitého při výrobě po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu;

g) „ hodnotou materiálů “ celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v okamžiku dovozu, a není-li známa nebo nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za tyto materiály ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině;

h) „hodnotou původních materiálů“ hodnota těchto materiálů stanovená podle písmene g) obdobně;

i) „přidanou hodnotou“ cena ze závodu po odečtení celní hodnoty každého z obsažených materiálů, které pocházejí z ostatních zemích uvedených v článcích 3 a 4, pokud není celní hodnota známa nebo ji nelze zjistit, první zjistitelná cena zaplacená za materiály ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině;

j) „ kapitolami “ a „ čísly “ kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře, která tvoří harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, dále v tomto protokolu nazývaný „ harmonizovaný systém “ nebo „ HS “ ;

k) „ zařazením “ zařazení produktu nebo materiálu pod určité číslo;

l) „ zásilkou “ produkty, které buď zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo které jsou přepravovány na podkladě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;

m) „ územím “ území včetně teritoriálních vod.

HLAVA II

DEFINICE POJMU „ PŮVODNÍ PRODUKTY “

Článek 2

Obecné požadavky

1. Pro účely provádění této dohody se za produkty pocházející ze Společenství, považují:

a) produkty, které byly ve Společenství zcela získány ve smyslu článku 5;

b) produkty, které byly získány ve Společenství a obsahují materiály, které zde nebyly zcela získány, jestliže byly tyto materiály ve Společenství dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6.

2. Pro účely provádění této dohody se za produkty pocházející z Bosny a Hercegoviny považují:

a) produkty, které byly v Bosně a Hercegovině zcela získány ve smyslu článku 5;

b) produkty, které byly získány v Bosně a Hercegovině a obsahují materiály, které zde nebyly zcela získány, jestliže byly tyto materiály v Bosně a Hercegovině dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6.

Článek 3

Kumulace ve Společenství

1. Aniž je dotčen čl. 2 odst. 1, považují se za produkty pocházející ze Společenství produkty, které jsou získány ve Společenství a obsahují materiály pocházející z Bosny a Hercegoviny, ze Společenství nebo jiných zemí či území, jež se účastní procesu stabilizace a přidružení Evropské unie ( 1 ), nebo obsahují materiály pocházející z Turecka, na které se použije rozhodnutí Rady pro přidružení ES-Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 ( 2 ), za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené ve Společenství přesahuje rámec operací uvedených v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály prošly dostatečným opracováním či zpracováním.

2. V případech, kdy opracování nebo zpracování provedené ve Společenství nepřesahuje rámec operací uvedených v článku 7, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze Společenství pouze tehdy, přesahuje-li hodnota zde přidaná hodnotu použitých materiálů pocházejících z jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze země, která vytváří nejvyšší hodnotu původních materiálů použitých při výrobě ve Společenství.

3. Produkty pocházející z jedné ze zemí nebo území uvedených v odstavci 1, které nebyly ve Společenství žádným způsobem opracovány nebo zpracovány, si při vývozu do jedné z těchto zemí nebo území uchovají svůj původ.

4. Kumulaci stanovenou v tomto článku lze uplatnit pouze za předpokladu, že:

a) mezi zeměmi nebo územími zapojenými do získání statusu původu a zemí určení lze použít preferenční dohodu o obchodu v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT z roku 1994);

b) materiály a produkty získaly status původu na základě předpisů o původu, které se shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu;

a

c) v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) a v Bosně a Hercegovině podle jejích vlastních postupů byla zveřejněna oznámení o splnění nezbytných podmínek pro použití kumulace.

Kumulace stanovená tímto článkem platí od data uvedeného v oznámení, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C).

Společenství poskytne Bosně a Hercegovině prostřednictvím Evropské komise podrobnosti o dohodách a odpovídajících pravidlech původu, které se uplatňují ve vztahu k ostatním zemím a územím uvedeným v odstavci 1.

Produkty uvedené v příloze V jsou vyloučeny z kumulace stanovené v tomto článku.

Článek 4

Kumulace v Bosně a Hercegovině

1. Aniž je dotčen ustanovení čl. 2 odst. 2, považují se za produkty pocházející z Bosny a Hercegoviny produkty, které jsou získány v Bosně a Hercegovině a obsahují materiály pocházející ze Společenství, z Bosny a Hercegoviny nebo jiných zemí či území, jež se účastní procesu stabilizace a přidružení Evropské unie ( 1 ) nebo obsahují materiály pocházející z Turecka, na které se vztahuje rozhodnutí Rady pro přidružení ES-Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 ( 2 ), za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v Bosně a Hercegovině přesahuje rámec operací uvedených v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály prošly dostatečným opracováním či zpracováním.

2. V případech, kdy opracování nebo zpracování provedené v Bosně a Hercegovině nepřesahuje rámec operací uvedených v článku 7, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející z Bosny a Hercegoviny pouze tehdy, přesahuje-li hodnota zde přidaná hodnotu použitých materiálů pocházejících z jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze země, n níž připadá nejvyšší hodnota původních materiálů použitých při výrobě v Bosně a Hercegovině.

3. Produkty pocházející z jedné ze zemí nebo území uvedených v odstavci 1, které nebyly v Bosně a Hercegovině žádným způsobem opracovány nebo zpracovány, si při vývozu do jedné z těchto zemí nebo území uchovají svůj původ.

4. Kumulaci stanovenou v tomto článku lze uplatnit pouze za předpokladu, že:

a) mezi zeměmi nebo územími zapojenými do získání statusu původu a zemí určení lze použít preferenční dohodu o obchodu v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT z roku 1994);

b) materiály a produkty získaly status původu na základě předpisů o původu, které se shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu;

a

c) v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) a v Bosně a Hercegovině podle jejích vlastních postupů byla zveřejněna oznámení o splnění nezbytných podmínek pro použití kumulace.

Kumulace stanovená tímto článkem platí od data uvedeného v oznámení, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C).

Bosna a Hercegovina poskytne Společenství prostřednictvím Evropské komise podrobnosti o dohodách, včetně data vstupu těchto dohod v platnost, a o odpovídajících pravidlech původu, které se uplatňují ve vztahu k ostatním zemím nebo územím uvedeným v odstavci 1.

Produkty uvedené v příloze V jsou vyloučeny z kumulace stanovené v tomto článku.

Článek 5

Zcela získané produkty

1. Produkty zcela získanými ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině se rozumějí:

a) nerostné produkty tam vytěžené z půdy nebo mořského dna;

b) rostlinné produkty tam sklizené;

c) živá zvířata tam narozená či vylíhnutá a odchovaná;

d) produkty získané z živých zvířat tam chovaných;

e) produkty tamního lovu a rybolovu;

f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo teritoriální vody Společenství nebo Bosny a Hercegoviny jejich plavidly;

g) produkty vyrobené na palubě jejich výrobních plavidel výlučně z produktů uvedených v písmenu f);

h) použité předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze k protektorování nebo k použití jako odpad;

i) odpad a šrot pocházející z výrobních operací tam provedených;

j) produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo jejich teritoriální vody, mají-li výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

k) zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až j).

2. Pojmy „jejich plavidla“ a „jejich výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla:

a) která jsou registrována nebo přihlášena v členském státě Společenství nebo v Bosně a Hercegovině;

b) která plují pod vlajkou členského státu Společenství nebo Bosny a Hercegoviny;

c) která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci členského státu Společenství nebo Bosny a Hercegoviny nebo společnost, jejíž ústředí se nachází v těchto státech a jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda představenstva nebo dozorčí rady a většina členů těchto orgánů jsou státními příslušníky členského státu Společenství nebo Bosny a Hercegoviny, a v případě veřejných obchodních společností či společností s ručením omezeným navíc alespoň polovinu základního kapitálu vlastní tyto státy nebo veřejnoprávní subjekty nebo státní příslušníci těchto států;

d) jejichž důstojnický sbor tvoří státní příslušní členského státu Společenství nebo Bosny a Hercegoviny;

a

e) jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci členského státu Společenství nebo Bosny a Hercegoviny.

Článek 6

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

1. Pro účely článku 2 se produkty, jež nejsou zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze II.

Výše uvedené podmínky stanoví pro všechny produkty, na které se vztahuje tato dohoda, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a vztahují se pouze na tyto materiály. Z tohoto vyplývá, že pokud se produkt, který získal status původu splněním podmínek uvedených v seznamu, použije při výrobě jiného produktu, podmínky použitelné pro produkt, jehož součást tvoří, se na něj nevztahují a neberou se v úvahu nepůvodní materiály, které se mohou použít při jeho výrobě.

2. Odchylně od odstavce 1 lze však nepůvodní materiály, které by se podle podmínek uvedených v seznamu neměly používat při výrobě produktu, mohou být přesto použity, za předpokladu, že:

a) jejich celková hodnota nepřesahuje 10 % ceny daného produktu ze závodu;

b) použitím tohoto odstavce není překročen žádný procentní podíl uvedený v seznamu jako nejvyšší přípustná hodnota nepůvodních materiálů.

Tento odstavec neplatí pro výrobky produkty 50 až 63 harmonizovaného systému.

3. Odstavce 1 a 2 se použijí s výhradou článku 7.

Článek 7

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, jsou za opracování nebo zpracování nedostatečná pro to, aby produktu udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 6, považovány tyto operace:

a) operace, jejichž účelem je uchování produktů v nezměněném stavu během přepravy a skladování;

b) rozdělování nebo spojování nákladových kusů;

c) praní a mytí, čištění; odstranění prachu, oxidů, oleje, nátěru nebo jiných nánosů;

d) žehlení nebo mandlování textilií;

e) prosté natírání, malování nebo leštění;

f) loupání, částečné nebo úplné mletí, leštění a hlazení obilovin a rýže;

g) operace spočívající v barvení cukru nebo tvarování cukru;

h) loupání, vypeckovávání nebo louskání ovoce, ořechů a zeleniny;

i) ostření, prosté broušení nebo prosté řezání;

j) prosévání, prohazování, třídění, zařazování, srovnávání, sdružování (včetně vytváření souprav (sad) předmětů);

k) prosté plnění do lahví, konzerv, baněk, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškeré ostatní prosté balící operace;

l) připevňování nebo tisk značek, štítků, log nebo obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;

m) prosté mísení produktů, též různých druhů; mísení cukru s jiným materiálem;

n) prosté sestavování součástí produktu na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;

o) kombinace dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až n);

p) porážení zvířat.

2. Při určování, zda se opracování nebo zpracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechny operace provedené na tomto produktu ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině posuzují společně.

Článek 8

Určující jednotka

1. Určující jednotkou pro účely tohoto protokolu je produkt, který se považuje za základní jednotku při jeho zařazení pomocí nomenklatury harmonizovaného systému.

Z toho vyplývá, že:

a) je-li produkt sestávající ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho kódu, je určující jednotkou tento celek;

b) sestává-li zásilka z více identických produktů zařazených do stejného kódu harmonizovaného systému, použije se tento protokol na každý produkt samostatně.

2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za jeden celek s produktem.

Článek 9

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje, které jsou dodávány spolu se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty do jeho ceny nebo nejsou samostatně fakturovány, se považují za jeden celek s příslušným zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem.

Článek 10

Soupravy (sady)

Soupravy (sady) produktů ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní, jsou-li původními produkty všechny jejich součásti. Pokud se však souprava (sada) skládá z původních i nepůvodních produktů, považuje se za původní jako celek pod podmínkou, že hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny ze závodu této soupravy (sady).

Článek 11

Neutrální prvky

Při určování, zda je produkt původní, není nutné určovat původ těchto prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:

a) energie a palivo;

b) zařízení a vybavení;

c) stroje a nástroje;

d) zboží, které se nestává ani nemá stát součástí konečného složení produktu.

HLAVA III

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ÚZEMÍ

Článek 12

Zásada teritoriality

1. S výjimkou článků 3 a 4 odstavce 3 tohoto článku musí být podmínky pro získání statusu původu ve smyslu hlavy II ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině plněny nepřetržitě.

2. Je-li původní zboží, které bylo ze Společenství nebo Bosny a Hercegoviny vyvezeno do jiné země, vráceno, musí být s výjimkou případů uvedených v článcích 3 a 4 považováno za nepůvodní, nelze-li celnímu orgánu uspokojivě prokázat, že:

a) vrácené zboží je totožné s vyvezeným zbožím

a

b) během doby, kdy se nacházelo v dané zemi, nebo při vývozu bylo podrobeno pouze operacím nezbytným pro jeho uchování v nezměněném stavu.

3. Na získání statusu původního produktu v souladu s podmínkami stanovenými v hlavě II nemá vliv opracování nebo zpracování provedené mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu v případě materiálů, které byly ze Společenství nebo Bosny a Hercegoviny vyvezeny a následně zpět dovezeny, pokud:

a) uvedené materiály jsou zcela získány ve Společenství nebo Bosně a Hercegovině nebo byly před vývozem opracovány či zpracovány nad rámec operací uvedených v článku 7;

a

b) celním orgánům lze uspokojivě prokázat, že:

i) zpět dovezené zboží bylo získáno opracováním nebo zpracováním vyvezených materiálů;

a

ii) celková přidaná hodnota nabytá mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu podle tohoto článku nepřesahuje 10 % ceny ze závodu konečného produktu, pro který se požaduje status původního produktu.

4. Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu původního produktu uvedené v hlavě IInevztahují na opracování či zpracování provedené mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu. Avšak v případech uvedených v seznamu v příloze II, u nichž se při určování statusu původu výsledného produktu používá pravidlo stanovující nejvyšší hodnotu u všech obsažených nepůvodních materiálů, nesmí celková hodnota nepůvodních materiálů, které byly do tohoto produktu zahrnuty, na území dotčené smluvní strany, posuzovaná společně s celkovou přidanou hodnotou získanou podle tohoto článku mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu přesáhnout uvedený procentní podíl.

5. Pro účely odstavců 3 a 4 se „celkovou přidanou hodnotou“ rozumějí všechny náklady vynaložené mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu, včetně hodnoty tam zahrnutých materiálů.

6. Odstavce 3 a 4 se nevztahují na produkty, které nesplňují podmínky uvedené v seznamu přílohy II nebo které lze považovat za dostatečně opracované nebo zpracované pouze uplatněním obecné tolerance stanovené v čl. 6 odst. 2.

7. Odstavce 3 a 4 se nevztahují na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.

8. Jakékoli opracování nebo zpracování, na něž se vztahuje tento článek a které bylo provedeno mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu.

Článek 13

Přímá doprava

1. Preferenční zacházení stanovené podle této dohody se vztahuje pouze na produkty, které splňují požadavky tohoto protokolu a jsou přepravovány přímo mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou, nebo přes jiné země nebo území uvedené v článcích 3 a 4. Produkty tvořící jedinou zásilku však mohou být přepravovány přes jiná území s případnou překládkou nebo dočasným uskladněním na těchto územích, jestliže zůstanou pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo uskladnění a nepodrobí se jiným operacím než vykládce, překládce nebo operaci, jejímž účelem je zachování jejich dobrého stavu.

Původní produkty se mohou přepravovat potrubím přes jiné území, než je území Společenství nebo Bosny a Hercegoviny.

2. Celním orgánům země dovozu se splnění podmínek stanovených v odstavci 1 prokáže předložením:

a) jediného přepravního dokladu, jenž se vztahuje na přepravu ze země vývozu přes zemi tranzitu; nebo

b) potvrzení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

i) přesný popis produktů;

ii) data vykládky nebo překládky produktů a případně jména plavidel nebo jiných použitých dopravních prostředků

a

iii) potvrzení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu; nebo

c) jiných průkazných dokladů, nemohou-li být předloženy doklady uvedené výše.

Článek 14

Výstavy

1. Jsou-li původní produkty zaslány na výstavu do jiné země nebo jiného území, než které jsou uvedeny v článcích 3 a 4, a jsou-li po ukončení výstavy prodány za účelem dovozu do Společenství nebo Bosny a Hercegoviny, uplatní se na ně při dovozu tato dohoda, pokud je celním orgánům uspokojivě prokázáno, že:

a) vývozce zaslal tyto produkty ze Společenství nebo Bosny a Hercegoviny do země konání výstavy a vystavil je tam;

b) vývozce tyto produkty prodal osobě ze Společenství nebo Bosny a Hercegoviny nebo je na ni jinak převedl;

c) produkty byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v němž byly na tuto výstavu odeslány;

a

d) produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2. V souladu s hlavou V musí být vydán nebo vyhotoven doklad o původu, který se předloží obvyklým způsobem celním orgánům země dovozu. Musí v něm být uveden název výstavy a adresa místa jejího konání. V případech potřeby se může požadovat předložení dalších písemných dokladů o podmínkách, za nichž byly tyto produkty vystaveny.

3. Odstavec 1 se vztahuje na všechny obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné výstavy, veletrhy nebo obdobné veřejné přehlídky či expozice, během nichž produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou akcí pořádaných soukromě v prodejnách nebo podnikových prostorách za účelem prodeje zahraničních produktů.

HLAVA IV

NAVRACENÍ CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA

Článek 15

Zákaz vrácení cla nebo osvobození od cla

1. Nepůvodní materiály použité při výrobě produktů, které pocházejí ze Společenství, Bosny a Hercegoviny nebo jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4 a pro které se vydává nebo vyhotovuje doklad o původu v souladu s hlavou V, nepodléhají ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině navrácení nebo osvobození od cla jakéhokoli druhu.

2. Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli opatření týkající se náhrad, částečného či úplného prominutí nebo neplacení cel nebo poplatků s rovnocenným účinkem, které se ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině vztahují na materiály použité při výrobě, pokud se tyto náhrady, prominutí nebo neplacení uplatňují, výslovně nebo fakticky, jestliže se produkty získané z uvedených materiálů vyvážejí, avšak neuplatňují se, jestliže se ponechávají k vnitrostátnímu použití.

3. Vývozce produktů, které jsou zahrnuty v dokladu o původu, musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů předložit všechny příslušné dokumenty dokládající, že v souvislosti s nepůvodními materiály použitými při výrobě dotčených produktů nebylo vráceno žádné clo a že všechna cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, které se vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny.

4. Odstavce 1 až 3 se rovněž vztahují na obaly ve smyslu čl. 8 odst. 2, na příslušenství, náhradní díly a nástroje ve smyslu článku 9 a na soupravy (sady) produktů ve smyslu článku 10, pokud tyto předměty nejsou původní.

5. Odstavce 1 až 4 se použijí pouze u takových druhů materiálů, na které se vztahuje tato dohoda. Kromě toho nevylučují použití režimu vývozních náhrad při vývozu zemědělských produktů, který se používá při vývozu v souladu s ustanoveními této dohody.

HLAVA V

DOKLAD O PŮVODU

Článek 16

Obecné požadavky

1. Tato dohoda se vztahuje na produkty pocházející ze Společenství při dovozu do Bosny a Hercegoviny a na produkty pocházející z Bosny a Hercegoviny při dovozu do Společenství po předložení jednoho z těchto dokladů o původu:

a) průvodního osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze III; nebo

b) v případech uvedených v čl. 22 odst. 1, prohlášení (dále jen „prohlášení na faktuře“), které vývozce uvede na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu a které dostatečně podrobně popisuje dotyčné produkty, aby umožnilo jejich identifikaci. Znění prohlášení na faktuře jsou uvedena v příloze IV.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se tato dohoda vztahuje na původní produkty ve smyslu tohoto protokolu v případech stanovených v článku 27, aniž by bylo nutné předložit jakýkoli z výše uvedených dokumentů.

Článek 17

Postup pro vydávání průvodního osvědčení EUR.1

1. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány země vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho oprávněným zástupcem.

2. Za tímto účelem vyplní vývozce nebo jeho oprávněný zástupce obě průvodní osvědčení EUR.1 a formulář žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze III. Tyto formuláře se vyplní v jednom z jazyků, v němž je vypracována tato dohoda, a v souladu s vnitrostátním právem země vývozu. Jsou-li formuláře vyplňovány rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů se uvede v kolonkách vyhrazených pro tento účel a žádné řádky se nesmějí ponechat prázdné. Není-li vyplněna celá kolonka, podtrhne se poslední řádek popisu vodorovnou čarou a prázdný prostor se proškrtne.

3. Vývozce žádající o vystavení průvodního osvědčení EUR.1 musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země vývozu, v níž se vydává průvodní osvědčení EUR.1, předložit všechny příslušné dokumenty dokládající původní status dotčených produktů, jakož i splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány členského státu Společenství nebo Bosny a Hercegoviny, pokud lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze Společenství, Bosny a Hercegoviny nebo jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4, a pokud splňují ostatní podmínky tohoto protokolu.

5. Celní orgány vydávající průvodní osvědčení EUR.1 podniknou veškeré potřebné kroky k ověření statusu původu produktů a plnění ostatních podmínek tohoto protokolu. Za tímto účelem mají právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jakoukoliv jinou kontrolu, kterou pokládají za nezbytnou. Dále zajistí správné vyplnění formulářů uvedených v odstavci 2. Zejména zkontrolují, zda byly vyplněny kolonky určené pro popis výrobků tak, aby byla vyloučena možnost dodatečného podvodného vpisování.

6. Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvádí v kolonce 11 osvědčení.

7. Celní orgány vydají průvodní osvědčení EUR.1 a poskytnou jej vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.

Článek 18

Průvodní osvědčení EUR.1 vydaná dodatečně

1. Odchylně od čl. 17 odst. 7 lze průvodní osvědčení EUR.1 výjimečně vydat po vývozu produktů, na něž se vztahuje, pokud:

a) nebylo vydáno při vývozu kvůli chybám, neúmyslným opomenutím nebo mimořádným okolnostem;

nebo

b) se celním orgánům dostatečně prokáže, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno, ale při dovozu nebylo z technických důvodů přijato.

2. Pro účely odstavce 1 musí vývozce ve své žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, na něž se vztahuje průvodní osvědčení EUR.1, a odůvodnění této žádosti.

3. Celní orgány mohou vystavit průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze poté, co ověří, zda informace uvedené v žádosti vývozce souhlasí s informacemi v odpovídajících záznamech.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydaná dodatečně musí obsahovat následující poznámku v angličtině: „ ISSUED RETROSPECTIVELY “ .

5. Poznámka uvedená v odstavci 4 se uvede v kolonce „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 19

Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které jej vydaly, o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které mají tyto orgány k dispozici.

2. Duplikát vystavený tímto způsobem musí obsahovat označení v angličtině: „ DUPLICATE “ .

3. Poznámka uvedená v odstavci 2 se uvede v kolonce „Poznámky“ duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.

4. Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vydání originálu průvodního osvědčení EUR.1, nabývá účinku uvedeným dnem.

Článek 20

Vydání průvodních osvědčení EUR.1 na základě dokladu o původu vydaného nebo vyhotoveného dříve

Jsou-li původní produkty umístěny pod dohled celního úřadu ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině, musí být možné pro účely zasílání všech nebo některých těchto produktů na libovolné místo v rámci Společenství nebo Bosny a Hercegoviny nahradit původní doklad o původu jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1. Náhradní průvodní osvědčení EUR.1 vydává celní úřad, pod jehož dohledem se produkty nacházejí.

Článek 21

Odděleně vedené účetnictví ( účetní segregace)

1. V případech, kdy by oddělené uchovávání zásob původních a nepůvodních materiálů, které jsou totožné nebo vzájemně zaměnitelné, bylo příliš nákladné nebo obtížné, mohou celní orgány na základě písemné žádosti dotčených osob povolit při správě těchto zásob metodu tzv. „ účetní segregace “ .

2. Tato metoda musí být schopna zajistit, aby se v konkrétním referenčním období rovnal počet získaných produktů, které mohou být považovány za původní, počtu produktů, které by byly získány, pokud by zásoby byly fyzicky odděleny.

3. Celní orgány mohou udělit toto povolení, pokud jsou splněny podmínky, které považují za vhodné.

4. Tato metoda se vykazuje a používá na základě všeobecných účetních principů platných v zemi, kde byl produkt vyroben.

5. Osoba využívající tohoto zjednodušení může podle konkrétní situace vyhotovit doklady původu, nebo o ně požádat, a to na takové množství produktů, které lze považovat za původní. Na žádost celních orgánů příjemce podá prohlášení o způsobu, jakým byla uvedená množství spravována.

6. Celní orgány sledují, jakým způsobem je povolení využíváno a mohou jej kdykoliv odejmout, jakmile jej příjemce využívá nesprávným způsobem nebo neplní ostatní podmínky stanovené v tomto protokolu.

Článek 22

Podmínky pro vyhotovování prohlášení na faktuře

1. Prohlášení na faktuře uvedené v čl. 16 odst. 1) písm. b) může učinit:

a) schválený vývozce ve smyslu článku 23;

nebo

b) každý vývozce pro každou zásilku sestávající z jednoho nebo více balení obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6000 EUR.

2. Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotčené produkty považovat za produkty pocházející ze Společenství, Bosny a Hercegoviny nebo z jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4, a splňují-li tyto produkty ostatní podmínky tohoto protokolu.

3. Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země vývozu předložit všechny příslušné dokumenty dokládající status původu dotčených produktů, jakož i splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

4. Prohlášení na faktuře vyhotovuje vývozce tak, že na fakturu, dodací list nebo jiný obchodní doklad napíše na stroji, otiskne razítkem nebo vytiskne prohlášení, jehož text je uveden v příloze IV, přičemž použije jednu z jazykových verzí uvedených v příslušné příloze a dodrží ustanovení vnitrostátního práva země vývozu. Je-li prohlášení psáno rukou, píše se inkoustem a hůlkovým písmem.

5. Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Schválený vývozce ve smyslu článku 23 není povinen tato prohlášení podepisovat, pokud se celním orgánům země vývozu písemně zaváže, že přijímá plnou odpovědnost za každé prohlášení na faktuře, které jej identifikuje takovým způsobem, jako kdyby jej vlastnoručně podepsal.

6. Prohlášení na faktuře může vývozce vyhotovit při vývozu produktů, k nimž se vztahuje, nebo až po jejich vývozu, pod podmínkou, že jej předloží v zemi dovozu nejpozději do dvou let od dovozu produktů, k nimž se vztahuje.

Článek 23

Schválený vývozce

1. Celní orgány země vývozu mohou povolit vývozci, dále jen „ schválený vývozce “ , který často zasílá produkty podle této dohody, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů. Vývozce, který o takové povolení žádá, musí celním orgánům poskytnout uspokojivým způsobem veškeré záruky, které jsou nezbytné k ověření statusu původu produktů, jakož i splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

2. Celní orgány mohou udělení statusu schváleného vývozce podmínit splněním jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.

3. Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního povolení, které se uvádí v prohlášení na faktuře.

4. Celní orgány sledují, jakým způsobem schválený vývozce povolení využívá.

5. Celní orgány mohou povolení kdykoli odejmout. Učiní tak v případě, kdy schválený vývozce již dále neposkytuje záruky uvedené v odstavci 1, nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2 nebo jinak nesprávně využívá povolení.

Článek 24

Platnost dokladu o původu

1. Doklad o původu je platný po dobu čtyř měsíců od data jeho vydání v zemi vývozu a během tohoto období musí být předložen celním orgánům země dovozu.

2. Doklady o původu, které jsou předloženy celním orgánům země dovozu po uplynutí lhůty pro jejich předložení uvedené v odstavci 1, mohou být za účelem uplatnění preferenčního zacházení uplatněny pouze v případě, že nemohly být předloženy ve stanovené lhůtě v důsledku mimořádných okolností.

3. V ostatních případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout doklady o původu, pokud jim byly příslušné produkty předloženy před uplynutím uvedené lhůty.

Článek 25

Předkládání dokladu o původu

Doklady o původu se předkládají celním orgánům země dovozu v souladu s postupy platnými v dané zemi. Zmíněné orgány mohou požádat o překlad dokladu o původu a mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu prohlášení bylo připojeno prohlášení dovozce v tom smyslu, že produkty splňují podmínky požadované pro provádění této dohody.

Článek 26

Dovoz po částech

V případech, kdy se na základě žádosti dovozce a za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dovážejí rozložené nebo nesložené produkty po částech ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, které spadají do tříd XVI a XVII nebo kódů 7308 a 9406 harmonizovaného systému, předkládá se celním orgánům jediný doklad o původu pro tyto produkty při dovozu první části.

Článek 27

Osvobození od povinnosti předložit doklad o původu

1. Produkty, které jsou posílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo se nacházejí v osobním zavazadle cestujících, se považují za původní produkty, aniž by bylo třeba předložit doklad o původu, pokud tyto produkty nejsou dováženy obchodně, pokud dovozce prohlásí, že produkty splňující podmínky tohoto protokolu a o pravdivosti takového prohlášení neexistují žádné pochybnosti. U produktů zasílaných poštou lze toto prohlášení uvést na celním prohlášení CN22/CN23 nebo na listu papíru přiloženém k uvedenému dokladu.

2. Příležitostné dovozy tvořené výhradně produkty pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících či jejich rodin se nepovažují za obchodní dovozy, je-li z povahy a množství produktů zřejmé, že žádnému obchodnímu účelu neslouží.

3. Celková hodnota těchto produktů nesmí u drobných zásilek přesáhnout částku 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobním zavazadle cestujících částku 1200 EUR.

Článek 28

Podpůrné doklady

Doklady uvedené v čl. 17 odst. 3 a v čl. 22 odst. 3 používané za účelem doložení toho, že produkty zahrnuté do průvodního osvědčení EUR.1 nebo do prohlášení na faktuře lze považovat za produkty pocházející ze Společenství, Bosny a Hercegoviny nebo jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4 a že se tyto produkty splňující ostatní podmínky tohoto protokolu, mohou mimo jiné skládat z těchto dokladů:

a) přímý důkaz o činnostech prováděných vývozcem nebo dodavatelem za účelem získání dotyčného zboží, který se nachází například v jeho účtech nebo vnitřním účetnictví;

b) dokumenty prokazující status původu použitých materiálů, vydané nebo vyhotovené ve Společenství nebo Bosnou a Hercegovinou, pokud se tyto dokumenty používají v souladu s vnitrostátním právem;

c) dokumenty prokazující opracování nebo zpracování materiálů ve Společenství nebo Bosně a Hercegovině, vydané nebo vyhotovené ve Společenství nebo Bosně a Hercegovině, pokud se tyto dokumenty používají v souladu s vnitrostátním právem;

d) průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře prokazující status původu použitých materiálů vydaná nebo vyhotovená ve Společenství nebo Bosně a Hercegovině v souladu s tímto protokolem, nebo v jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4, v souladu s pravidly původu, která se shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu;

e) vhodný důkaz o opracování nebo zpracování provedeném mimo Společenství nebo Bosnu a Hercegovinu na základě článku 12, jímž se dokládá splnění podmínek tohoto článku.

Článek 29

Uchovávání dokladu o původu a podpůrných dokladů

1. Vývozce, který žádá o vystavení průvodního osvědčení EUR.1, uchovává dokumenty uvedené v čl. 17 odst. 3 po dobu nejméně tří let.

2. Vývozce, která činí prohlášení na faktuře, uchovává kopii tohoto prohlášení na faktuře, jakož i a dokumenty uvedené v čl. 22 odst. 3 po dobu nejméně tří let.

3. Celní orgány země vývozu, které vydávají průvodní osvědčení EUR.1, uchovávají formulář žádosti uvedený v čl. 17 odst. 2 po dobu nejméně tří let.

4. Celní orgány země dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře, která jim byla předložena, po dobu nejméně tří let.

Článek 30

Rozdíly a formální chyby

1. Zjištění drobných rozdílů mezi tvrzeními v dokladu o původu a tvrzeními v dokladech předložených celnímu úřadu za účelem splnění formalit pro dovoz produktů, není samo o sobě důvodem neplatnosti dokladu o původu, je-li řádně prokázáno, že tento doklad odpovídá předloženým produktům.

2. Zřejmé formální chyby, jako například překlepy, v dokladu o původu by neměly vést k odmítnutí tohoto dokladu, pokud tyto chyby nejsou takové, že by vedly k pochybnostem o správnosti tvrzení v něm učiněných.

Článek 31

Částky vyjádřené v eurech

1. Pro účely čl. 22 odst. 1 písm. b) a čl. 27 odst. 3 v případech, kdy jsou výrobky fakturovány v jiné měně než v eurech, stanoví každoročně každá dotčená země částky v národních měnách členských států Společenství, Bosny a Hercegoviny a ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4 odpovídající částkám vyjádřeným v eurech.

2. Na zásilku se vztahuje čl. 22 odst. 1 písm. b) nebo čl. 27 odst. 3, je-li částka v měně, ve které je vystavena faktura, v souladu s částkou stanovenou dotčenou zemí.

3. Částky, které se mají použít v jakékoli dané národní měně, jsou přepočtemna tuto měnu částek vyjádřených v eurech podle kursu platného k prvnímu pracovnímu dni měsíce října. Částky se sdělují Evropské komisi do 15. října a budou platit od 1. ledna následujícího roku. Evropská komise tyto částky oznámí všem dotčeným zemím.

4. Země může částku vyplývající z přepočtu částky vyjádřené v eurech na její národní měnu zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů. Zaokrouhlená částka se nesmí lišit od částky vyplývající z přepočtu o více než 5 %. Země si může ve své národní měně zachovat nezměněný ekvivalent částky vyjádřené v eurech, pokud při každoroční úpravě stanovené v odstavci 3 přepočet této částky před zaokrouhlením převyšuje stávající ekvivalent v národní měně o méně než 15 %. Ekvivalent v národní měně může být ponechán beze změny, pokud by z přepočtu vyplýval pokles jeho hodnoty.

5. Částky vyjádřené v eurech přezkoumává Výbor pro stabilizaci a přidružení na žádost Společenství nebo Bosny a Hercegoviny. Výbor pro stabilizaci a přidružení při provádění tohoto přezkumu zváží, zda je žádoucí zachovat účinky dotčených limitů v reálných hodnotách. Za tímto účelem může rozhodnout o změně částek vyjádřených v eurech.

HLAVA VI

UJEDNÁNÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI

Článek 32

Vzájemná pomoc

1. Celní orgány členských států Společenství a Bosny a Hercegoviny si prostřednictvím Evropské komise vzájemně poskytnou vzory otisků razítek, která jejich celní úřady používají při vydávání průvodních osvědčení EUR.1 spolu s adresami celních orgánů odpovědných za ověřování těchto osvědčení a prohlášení na faktuře.

2. Za účelem zajištění řádného uplatňování tohoto protokolu si Společenství a Bosna a Hercegovina poskytnou prostřednictvím příslušných celních správ vzájemnou pomoc při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře a při kontrole správnosti informací uváděných v těchto dokumentech.

Článek 33

Ověřování dokladů o původu

1. Dodatečné ověřování dokladů o původu se provádí nahodile nebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokumentů, statusu původu dotčených produktů nebo o plnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

2. Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány země dovozu průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopie těchto dokumentů celním orgánům země vývozu, a případně uvedou důvody pro ověření těchto dokumentů. K žádosti o ověření se přiloží veškeré získané dokumenty a informace naznačující, že údaje uvedené v dokladu původu jsou nesprávné.

3. Ověřování provádějí celní orgány země vývozu. Za tímto účelem mají právo 'požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce nebo jakoukoliv jinou kontrolu, kterou považují za nezbytnou.

4. Jestliže se celní orgány země dovozu rozhodnou během čekání na výsledky ověření pozastavit udělování preferenčního zacházení s dotyšnými produkty, nabídnou dovozci propuštění produktů, avšak mohou přijmout ochranná opatření, která považují za nezbytná.

5. Celní orgány žádající o ověření jsou informovány o výsledcích tohoto ověření co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda lze příslušné produkty považovat za produkty pocházející ze Společenství, z Bosny a Hercegoviny nebo z jedné z ostatních zemí či území uvedených v článcích 3 a 4 a zda splňují ostatní podmínky tohoto protokolu.

6. Pokud v případě důvodných pochybností není během deseti měsíců od data podání žádosti o ověření doručena žádná odpověď nebo pokud tato odpověď neobsahuje dostatečné informace, které by umožnily určit pravost daného dokumentu nebo skutečný původ produktů, celní orgány, které žádost podaly, nepřiznají právo na preferenční zacházení, s výjimkou výjimečných okolností.

Článek 34

Řešení sporů

Pokud v souvislosti s postupy ověřování uvedenými v článku 33 nastanou spory, které nelze vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k provedení tohoto ověření, nebo pokud tyto orgány vznesou otázku ohledně výkladu tohoto protokolu, předloží se spory Výboru pro stabilizaci a přidružení.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející země řídí právními předpisy zmíněné země.

Článek 35

Sankce

Každé osobě, která za účelem získání preferenčního režimu vyhotoví dokla obsahující nesprávné informace nebo zaviní vyhotovení takového dokladu, se uloží sankce.

Článek 36

Svobodná pásma

1. Společenství a Bosna a Hercegovina podniknou veškeré potřebné kroky k zajištění toho, aby obchodované produkty provázené dokladem o původu, kteé jsou během přepravy umístěny ve svobodném celním pásmu nacházejícím se na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebylo s nimi zacházeno jinak, než je obvyklé pro jejich uchování v nezměněném stavu.

2. Odchylně od odstavce 1 vydají dotčené orgány na žádost vývozce nové průvodní osvědčení EUR.1 v případech, kdy jsou produkty pocházející ze Společenství nebo Bosny a Hercegoviny dovezeny do svobodného celního pásma s dokladem o původu a podrobí se určitému zacházení nebo zpracování, pod podmínkou, že je toto zacházení nebo zpracování v souladu s tímto protokolem.

HLAVA VII

CEUTA A MELILLA

Článek 37

Uplatňování tohoto protokolu

1. Pojem „ Společenství “ použitý v článku 2 nezahrnuje Ceutu a Melillu.

2. Produkty pocházející z Bosny a Hercegoviny podléhají při dovozu do Ceuty nebo Melilly ve všech ohledech stejnému celnímu režimu, jaký je uplatňován u produktů pocházejících z celního území Společenství podle protokolu 2 aktu o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropským společenstvím. Bosna a Hercegovina poskytne na dovozy produktů, na něž se vztahuje tato dohoda a jež pocházející z Ceuty a Melilly, stejný celní režim, jako je režim pro produkty dovážené a pocházející ze Společenství.

3. Pro účely odstavce 2, který se týká produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, se tento protokol použije obdobně s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článku 38.

Článek 38

Zvláštní podmínky

1. Následující produkty se za předpokladu, že byly přepraveny přímo v souladu s článkem 13, považují za:

1.1 pocházející z Ceuty a Melilly:

a) produkty zcela získané v Ceutě a Melille;

b) produkty získané v Ceutě a Melillě, při jejichž výrobě se používají jiné produkty, než jsou produkty uvedené v písmenu a), jestliže:

i) uvedené produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6;

nebo jestliže

ii) tyto produkty pocházejí z Bosny a Hercegoviny nebo ze Společenství, pod podmínkou, že byly předány k opracování nebo zpracování, které přesahuje rámec operací uvedených v článku 7;

1.2 pocházející z Bosny a Hercegoviny:

a) produkty zcela získané v Bosně a Hercegovině:

b) produkty získané v Bosně a Hercegovině, při jejichž výrobě se používají jiné produkty než produkty uvedené v písmenu a), pod podmínkou, že:

i) uvedené produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6;

nebo jestliže

ii) tyto produkty pocházejí z Ceuty a Melilly nebo ze Společenství, pod podmínkou, že byly předány k opracování nebo zpracování, které přesahuje rámec operací uvedených v článku 7.

2. Ceuta a Melilla se považují za jednotné území.

3. Vývozce nebo jeho oprávněný zástupce uvede v kolonce 2 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře „ Bosna a Hercegovina “ a „ Ceuta a Melilla “ . Kromě toho se u produktů pocházejících z Ceuty a Melilly uvádí tento údaj i v kolonce 4 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře.

4. Za uplatňování tohoto protokolu na Ceutě a Melille odpovídají španělské celní orgány.

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Změny tohoto protokolu

O změně tohoto protokolu může rozhodnout Rada stabilizace a přidružení.

PŘÍLOHA I K PROTOKOLU II

ÚVODNÍ POZNÁMKY K SEZNAMU V PŘÍLOZE II

Poznámka 1

V seznamu jsou uvedeny podmínky, jejichž splnění se vyžaduje u všech výrobků, aby bylo možné tyto výrobky považovat za dostatečně opracované nebo zpracované ve smyslu článku 6 protokolu.

Poznámka 2

2.1. První dva sloupce seznamu popisují získaný produkt. První sloupec uvádí číslo položky nebo číslo kapitoly používané v harmonizovaném systému a druhý sloupec uvádí popis zboží používaný v tomto systému pro tuto položku či kapitolu. Pro každý údaj v prvních dvou sloupcích je ve sloupcích 3 nebo 4 stanoveno pravidlo. V určitých případech je před údajem v prvním sloupci uvedeno „ ex “ , což znamená, že pravidla uvedená ve sloupcích 3 nebo 4 se týkají pouze části tohoto čísla, jak je uvedeno ve sloupci 2.

2.2. Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis produktů ve sloupci 2 je tudíž obecný, týká se příslušné pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 všech produktů, které jsou podle harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli kódu uvedené skupiny nebo kapitoly.

2.3. Jsou-li v seznamu stanovena rozdílná pravidla pro různé produkty patřící do téhož čísla, obsahuje každá odrážka popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3 a 4.

2.4. Jsou-li pro údaj v prvních dvou sloupcích uvedena pravidla ve sloupci 3 i 4, může si vývozce zvolit, zda uplatní pravidlo uvedené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4. Pokud není ve sloupci 4 uvedeno žádné pravidlo původu, musí se použít pravidlo uvedené ve sloupci 3.

Poznámka 3

3.1. Ustanovení článku 6 protokolu 2 týkající se produktů, jež získaly status původu a které byly použity při výrobě dalších výrobků, se použijí bez ohledu na to, zda byl tento status získán v závodu, kde se tyto výrobky používají, nebo v jiném závodu smluvní strany.

Příklad:

Motor čísla 8407 , u kterého pravidlo stanoví, že hodnota nepůvodních materiálů, které se mohou použít, nesmí přesáhnout 40 % ceny „ ze závodu “ , je vyroben z „ ostatní legované oceli v ingotech nebo v jiných základních tvarech “ čísla ex 7224 .

Pokud byl tento výkovek vyroben ve Společenství z nepůvodního ingotu, již získal status původu vzhledem k předpisu pro číslo ex 7224 uvedenému v seznamu. Výkovek může být při kalkulaci ceny motoru považován za původní, bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném závodu nebo v jiném závodu ve Společenství. Hodnota nepůvodního ingotu se při přidávání hodnoty nepůvodních použitých materiálů tudíž nebere v úvahu.

3.2. Pravidlo v seznamu stanoví minimální požadovaný stupeň opracování nebo zpracování; vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá status původu; naopak při menším rozsahu opracování či zpracování nemůže být status původu udělen. Pokud tedy předpis uvádí, že lze v určité fázi výroby použít nepůvodní materiál, je přípustné použití tohoto materiálu i v dřívější fázi výroby, avšak v pozdější fázi výroby už nikoliv.

3.3. Aniž je dotčena poznámka 3.2., pokud pravidlo používá výraz „ Výroba z materiálů kteréhokoli čísla “ , lze použít materiály kteréhokoli čísla (čísel) (i materiály stejného popisu a čísla jako u produktu), avšak s podmínkou splnění všech zvláštních omezení, která mohou být též obsažena v tomto pravidle.

Avšak výraz „ výroba z materiálů libovolného čísla, včetně dalších materiálů čísla … “ nebo „ výroba z materiálů libovolného čísla, včetně dalších materiálů stejného čísla jako výrobek “ znamená, že lze použít materiály libovolného čísla, s výjimkou těch, které mají stejný popis jako produkt, jak je uvedeno ve druhém sloupci seznamu.

3.4. Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno libovolně použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Nevyžaduje se tedy použití všech materiálů.

Příklad:

Předpis pro tkaniny čísel 5208 až 5212 stanoví, že lze použít přírodní vlákna a zároveň je možné použít kromě jiných materiálů také syntetické materiály. To neznamená, že se musí použít oba typy materiálů; je možné použít jeden či druhý nebo oba.

3.5. Určuje-li pravidlo v seznamu, že výrobek musí být zhotoven z konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat. (Viz také poznámka 6.2, která se vztahuje k textiliím).

Příklad:

Pravidlo pro výrobky čísla 1904 , které výslovně vylučuje použití obilovin nebo výrobků z nich, nevylučuje však možnost použití minerálních solí, chemických a jiných přísad, které nejsou vyrobeny z obilovin.

To se však nevztahuje na výrobky, které ačkoliv nemohou být vyrobeny z konkrétních materiálů uvedených v seznamu, jsou vyrobeny z materiálů stejné povahy na nižším stupni zpracování.

Příklad:

V případě oděvů ex kapitoly 62 zhotovených z netkaných materiálů, je-li pro tento typ zboží dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možno použít jako výchozí materiál netkané textilie – a to i přesto, že netkané textilie nelze obvykle zhotovit z příze. V takových případech bude obvykle výchozí materiál ve stavu před přízí – tj. ve stavu vlákna.

3.6. Jestliže jsou v pravidle v seznamu uvedeny dvě procentní sazby, které stanoví maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které mohou být použity, pak tyto procentní sazby nelze sčítat. Maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentních sazeb. Jednotlivé procentní sazby vztahující se na konkrétní materiály nesmějí být překročeny.

Poznámka 4

4.1. Pojmem „ přírodní vlákna “ se v seznamu rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická a tento pojem je omezen na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.

4.2. Pojem „ přírodní vlákna “ zahrnuje žíně čísla 0503 , hedvábí čísel 5002 a 5003 , vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105 , bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305 .

4.3. Pojmy „ textilní vláknina “ , „ chemické materiály “ a „ papírenské materiály “ se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

4.4. Pojem „ chemická střižová vlákna “ se v seznamu používá k označení kabelů ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken, syntetických nebo umělých střižových vláken nebo odpadu čísel 5501 až 5507 .

Poznámka 5

5.1. Obsahuje-li pravidlo původu pro určitý produkt odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 seznamu pro žádné použité základní textilní materiály, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5.3 a 5.4 níže).

5.2. Přípustnou odchylku uvedenou v poznámce 5.1 lze však uplatnit pouze pro směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základními textilními materiály se rozumí:

— hedvábí,

— vlna,

— hrubé zvířecí chlupy,

— jemné zvířecí chlupy,

— žíně,

— bavlna,

— papírenské materiály a papír,

— len,

— pravé konopí,

— juta a jiná textilní lýková vlákna,

— sisal a jiná textilní vlákna rodu Agave,

— kokosová, abaková, ramiová a jiná rostlinná textilní vlákna,

— syntetická nekonečná vlákna,

— umělá nekonečná vlákna,

— elektricky vodivá nekonečná vlákna,

— syntetická střižová vlákna z polypropylenu,

— syntetická střižová vlákna z polyesteru,

— syntetická střižová vlákna z polyamidu,

— syntetická střižová vlákna z polyacrylonitrilu,

— syntetická střižová vlákna z polyamidu,

— syntetická vlákna z polytetrafluoroetylenu,

— syntetická střižová vlákna z poly(fenylen sulfidu),

— syntetická střižová vlákna z poly(vinyl chloridu),

— jiná syntetická střižová vlákna,

— umělá střižová vlákna z viskózy,

— jiná umělá střižová vlákna,

— polyuretanová příze s pružnými polyetherovými součástmi, též opředená,

— polyuretanová příze s pružnými polyesterovými součástmi, též opředená,

— produkty čísla 5605 (kovové a metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií,

— ostatní produkty čísla 5605 .

Příklad:

Příze čísla 5205 vyrobená z vláken bavlny čísla 5203 a syntetických střižových vláken čísla 5506 je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střižová vlákna, která nesplňují pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti příze.

Příklad:

Vlněná tkanina čísla 5112 vyrobená z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střižových vláken čísla 5509 je směsová textilie. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání), nebo kombinaci těchto dvou materiálů, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny.

Příklad:

Všívaná textilie čísla 5802 vyrobená z bavlněné příze čísla 5205 a bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina směsovou tkaninou zhotovenou z přízí zařazených ve dvou různých číslech nebo je-li použitá bavlněná příze směsovou přízí.

Příklad:

Jestliže je dotyčná všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407 , pak jsou použité příze dvěma různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsový výrobek.

5.3. V případě vláken zahrnujících „ polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou “ je uvedená přípustná odchylka pro tuto přízi 20 %.

5.4. V případě výrobků „ s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií, “ je uvedená přípustná odchylka pro tento pásek 30 %.

Poznámka 6:

6.1. V případě textilních výrobků, které jsou v seznamu označeny poznámkou pod čarou odkazující na tuto poznámku, lze použít textilní materiály s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené v seznamu ve sloupci 3 pro dané zhotovené produkty, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny pod číslem jiným, než je číslo produktu, a že jich hodnota nepřesahuje 8 % ceny produktu ze závodu.

6.2. Aniž je dotčena poznámka 6.3, mohou být materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63 volně používány při výrobě textilních výrobků bez ohledu na to, zda obsahují textilie.

Příklad:

Pokud některé pravidlo v seznamu stanoví, že pro určitý textilní výrobek, například kalhoty, musí být použita příze, nebrání to použití kovových součástí, například knoflíků, protože knoflíky nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Ze stejného důvodu se mohou používat i zipy, přestože součástí zipů je obvykle i tkanina.

6.3. Při uplatnění procentního pravidla se však musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.

Poznámka 7:

7.1. Pro účely čísel ex 2707 , 2713 až 2715 , ex 2901 , ex 2902 a ex 3403 se „ specifickými procesy “ rozumějí:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;

c) krakování (štěpení);

d) reformování (úprava);

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

i) isomerace.

7.2. Pro účely čísel 2710 , 2711 a 2712 se „ specifickými procesy “ rozumějí:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;

c) krakování (štěpení);

d) reformování (úprava);

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

i) izomerace;

j) pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710 : odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu (podle metody ASTM D 1266-59T);

k) pouze v případě produktů čísla 2710 : odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;

l) pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710 : zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování mazacích olejů čísla ex 2710 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy nebo stálosti není považováno za specifický proces;

m) pouze v případě topných olejů čísla ex 2710 : atmosférická destilace (podle metody ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát;

n) pouze v případě těžkých olejů, jiných než plynových olejů a topných olejů čísla ex 2710 zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;

o) pouze v případě surových produktů (jiných než vazelíny, ozokeritu, montánního vosku nebo rašelinového vosku, parafínu obsahujících méně než 0,75 % hmotnostních oleje) čísla ex 2712 : odolejování frakční krystalizací.

7.3. Pro účely čísel ex 2707 , 2713 až 2715 , ex 2901 , ex 2902 a ex 3403 nejsou pro získání statusu původu postačující prosté operace, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, zjišťování obsahu síry mísením produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto nebo podobných operací.

PŘÍLOHA II K PROTOKOLU 2

SEZNAM OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ, KTERÁ MUSÍ BÝT PROVEDENA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH, ABY KONEČNÝ PRODUKT MOHL ZÍSKAT STATUS PŮVODU

Na některé produkty uvedené v seznamu se tato dohoda nevztahuje. Je tedy třeba nahlédnout do ostatních částí této dohody.

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III K PROTOKOLU 2

VZORY PRŮVODNÍHO OSVĚDČENÍ EUR.1 A ŽÁDOSTI O PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ EUR.1

Pokyny pro tisk

1. Každý formulář musí mít rozměry 210 × 297 mm; pro délku osvědčení je povolená tolerance minus 5 mm nebo plus 8 mm. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, bez dřevoviny a o plošné hmotnosti nejméně 25 g/m 2 . Musí být tištěný na pozadí zeleným gilošovaným vzorem, aby bylo zjevné každé falšování mechanickými nebo chemickými prostředky.

2. Příslušné orgány stran si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat vytisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě je třeba na každém osvědčení poukázat na toto zmocnění. Každé osvědčení je opatřeno poznámkou uvádějící jméno a adresu tiskaře nebo značkou, které umožňuje zjištění jeho totožnosti. Je na něm rovněž uvedeno sériové číslo, vytištěné či nikoli, pro jeho identifikaci.

⟪MEDIA:img_001⟫ ⟪MEDIA:img_002⟫ ⟪MEDIA:img_003⟫ ⟪MEDIA:img_004⟫

PŘÍLOHA IV K PROTOKOLU 2

TEXT PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE

Prohlášení na faktuře, jehož znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Poznámky pod čarou však nemusí být reprodukovány.

Bulharské znění

Износителят на продуктите, обхванати от този документ (митническо разрешение № … ( 1 )) декларира, че освен където ясно е отбелязано друго, тези продукти са с … ( 2 ) преференциален произход

Španělské znění

El exportador de los productos incluidos en el presente documento (autorización aduanera n o … ( 1 )) declara que, salvo indicación en sentido contrario, estos productos gozan de un origen preferencial … ( 2 ).

České znění

Vývozce výrobků uvedených v tomto dokumentu (číslo povolení … ( 1 )) prohlašuje, že kromě zřetelně označených mají tyto výrobky preferenční původ v … ( 2 ).

Dánské znění

Eksportøren af varer, der er omfattet af nærværende dokument, (toldmyndighedernes tilladelse nr. … ( 1 )), erklærer, at varerne, medmindre andet tydeligt er angivet, har præferenceoprindelse i … ( 2 ).

Německé znění

Der Ausführer (Ermächtigter Ausführer; Bewilligungs-Nr. … ( 1 )) der Waren, auf die sich dieses Handelspapier bezieht, erklärt, dass diese Waren, soweit nicht anders angegeben, präferenzbegünstigte … ( 2 ) Ursprungswaren sind.

Estonské znění

Käesoleva dokumendiga hõlmatud toodete eksportija (tolli kinnitus nr … ( 1 )) deklareerib, et need tooted on … ( 2 ) sooduspäritoluga, välja arvatud juhul, kui on selgelt näidetud teisiti.

Řecké znění

Ο εξαγωγέας των προϊόντων που καλύπτονται από το παρόν έγγραφο (άδεια τελωνείου υπ' αριθ. … ( 1 )) δηλώνει ότι, εκτός εάν δηλώνεται σαφώς άλλως, τα προϊόντα αυτά είναι προτιμησιακής καταγωγής … ( 2 ).

Anglické znění

The exporter of the products covered by this document (customs authorisation No … ( 1 )) declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of … ( 2 ) preferential origin.

Francouzské znění

L'exportateur des produits couverts par le présent document (autorisation douanière n o … ( 1 )) déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l'origine préférentielle … ( 2 ).

Italské znění

L'esportatore delle merci contemplate nel presente documento (autorizzazione doganale n. … ( 1 )) dichiara che, salvo indicazione contraria, le merci sono di origine preferenziale … ( 2 ).

Lotyšské znění

To produktu eksportētājs, kuri ietverti šajā dokumentā (muitas atļauja Nr. … ( 1 )), deklarē, ka, izņemot tur, kur ir citādi skaidri noteikts, šiem produktiem ir preferenciāla izcelsme … ( 2 ).

Litevské znění

Šiame dokumente išvardytų prekių eksportuotojas (muitinės liudijimo Nr … ( 1 )) deklaruoja, kad, jeigu kitaip nenurodyta, tai yra … ( 2 ) preferencinės kilmės prekės.

Maďarské znění

A jelen okmányban szereplő áruk exportőre (vámfelhatalmazási szám: … ( 1 )) kijelentem, hogy eltérő egyértelmű jelzés hiányában az áruk preferenciális … ( 2 ) származásúak.

Maltské znění

L-esportatur tal-prodotti koperti b'dan id-dokument (awtorizzazzjoni tad-dwana nru. … ( 1 )) jiddikjara li, ħlief fejn indikat b'mod ċar li mhux hekk, dawn il-prodotti huma ta' oriġini preferenzjali … ( 2 ).

Nizozemské znění

De exporteur van de goederen waarop dit document van toepassing is (douanevergunning nr. … ( 1 )), verklaart dat, behoudens uitdrukkelijke andersluidende vermelding, deze goederen van preferentiële … oorsprong zijn ( 2 ).

Polské znění

Eksporter produktów objętych tym dokumentem (upoważnienie władz celnych nr … ( 1 )) deklaruje, że z wyjątkiem gdzie jest to wyraźnie określone, produkty te mają … ( 2 ) preferencyjne pochodzenie.

Portugalské znění

O abaixo assinado, exportador dos produtos abrangidos pelo presente documento (autorização aduaneira n. o … ( 1 )), declara que, salvo indicação expressa em contrário, estes produtos são de origem preferencial … ( 2 ).

Rumunské znění

Exportatorul produselor ce fac obiectul acestui document (autorizația vamală nr. … ( 1 )) declară că, exceptând cazul în care în mod expres este indicat altfel, aceste produse sunt de origine preferențială … ( 2 ).

Slovenské znění

Vývozca výrobkov uvedených v tomto dokumente (číslo povolenia … ( 1 )) vyhlasuje, že okrem zreteľne označených, majú tieto výrobky preferenčný pôvod v … ( 2 ).

Slovinské znění

Izvoznik blaga, zajetega s tem dokumentom (pooblastilo carinskih organov št … ( 1 )) izjavlja, da, razen če ni drugače jasno navedeno, ima to blago preferencialno … ( 2 ) poreklo.

Finské znění

Tässä asiakirjassa mainittujen tuotteiden viejä (tullin lupa n:o … ( 1 )) ilmoittaa, että nämä tuotteet ovat, ellei toisin ole selvästi merkitty, etuuskohteluun oikeutettuja … alkuperätuotteita ( 2 ).

Švédské znění

Exportören av de varor som omfattas av detta dokument (tullmyndighetens tillstånd nr. … ( 1 )) försäkrar att dessa varor, om inte annat tydligt markerats, har förmånsberättigande … ursprung ( 2 ).

Znění platná pro Bosnu a Hercegovinu

Izvoznik proizvoda obuhvaćenih ovom ispravom (carinsko ovlaštenje br… ( 1 )) izjavljuje da su, osim ako je drukčije izričito navedeno, ovi proizvodi… ( 2 ) preferencijalnog porijekla.

Izvoznik proizvoda obuhvaćenih ovom ispravom (carinsko ovlaštenje br… ( 1 )) izjavljuje da su, osim ako je drukčije izričito navedeno, ovi proizvodi… ( 2 ) preferencijalnog podrijetla.

Извoзник прoизвoдa oбухвaћeних oвoм иcпрaвoм (цaринcкo oвлaшћeњe бр… ( 1 )) изjaвљуje дa cу, ocим aкo je тo другaчиje изричитo нaвeдeнo, oви прoизвoди … ( 2 ) преференциjалнoг пoриjeклa …

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA V K PROTOKOLU 2

PRODUKTY VYLOUČENÉ Z KUMULACE UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH 3 A 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ

O ANDORRSKÉM KNÍŽECTVÍ

1. Výrobky pocházející z Andorrského knížectví, zařazené do kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému, jsou Bosnou a Hercegovinou považovány za produkty pocházející ze Společenství ve smyslu této dohody.

2. Protokol 2 se použije obdobně pro účely vymezení statusu původu výše uvedených produktů.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ

O REPUBLICE SAN MARINO

1. Produkty pocházející z Republiky San Marino považuje Bosna a Hercegovina za produkty pocházející ze Společenství ve smyslu této dohody.

2. Protokol 2 se použije obdobně pro účely vymezení statusu původu výše uvedených produktů.

PROTOKOL 3

O pozemní dopravě

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto protokolu je podpořit spolupráci mezi stranami v oblasti pozemní dopravy, zejména v oblasti tranzitní dopravy, a zajistit koordinovaný rozvoj dopravy mezi územími a přes území stran pomocí úplného a vzájemně provázaného používání všech ustanovení tohoto protokolu.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Spolupráce se vztahuje na pozemní dopravu, zejména silniční, železniční a kombinovanou dopravu, včetně vhodné infrastruktury.

2. V této souvislosti zahrnuje oblast působnosti tohoto protokolu zejména:

— dopravní infrastrukturu na území jedné nebo druhé strany v rozsahu nezbytném pro dosažení cíle tohoto protokolu,

— přístup na trh v oblasti silniční dopravy na základě zásady vzájemnosti,

— základní právní a správní podpůrná opatření včetně obchodních, daňových, sociálních a technických opatření,

— spolupráci při rozvoji dopravního systému splňujícího požadavky na ochranu životního prostředí,

— pravidelnou výměnu informací o rozvoji dopravní politiky stran, zejména s ohledem na dopravní infrastrukturu.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

a) tranzitní dopravou Společenství: přeprava zboží přes území Bosny a Hercegoviny po trase vedoucí z členského státu nebo do členského státu Společenství, uskutečňovaná dopravcem usazeným ve Společenství;

b) tranzitní dopravou Bosny a Hercegoviny: přeprava zboží uskutečňovaná dopravcem usazeným v Bosně a Hercegovině z Bosny a Hercegoviny přes území Společenství do místa určení ve třetí zemi, nebo přeprava zboží ze třetí země do místa určení v Bosně a Hercegovině;

c) kombinovanou dopravou: přeprava zboží, při které nákladní automobil, přívěs, návěs s tahačem nebo bez tahače, s výměnnou nástavbou nebo kontejnerem o délce alespoň 20 stop využívá v počátečním nebo konečném úseku cesty silnici a ve zbývajícím úseku železniční, vnitrozemskou vodní nebo námořní dopravu, pokud tento úsek vzdušnou čarou přesahuje vzdálenost 100 km. Počáteční nebo konečný úsek silniční dopravy je:

— mezi místem nakládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce v případě počátečního úseku a mezi nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce zboží a místem vykládky zboží v případě konečného úseku nebo

— v okruhu, který vzdušnou čarou nepřesahuje 150 km od vnitrozemského nebo námořního přístavu nakládky nebo vykládky.

INFRASTRUKTURA

Článek 4

Obecné ustanovení

Strany souhlasí s přijetím vzájemně koordinovaných opatření nezbytných pro rozvoj sítě multimodální dopravní infrastruktury jako podstatného předpokladu k překonání obtíží postihujících přepravu zboží přes území Bosny a Hercegoviny, zejména v panevropském koridoru V a napojení vnitrozemské vodní cesty po řece Sávě na koridor VII, které jsou součástí klíčové regionální dopravní sítě, jak definuje memorandum o porozumění uvedené v článku 5.

Článek 5

Plánování

Společenství a Bosna a Hercegovina mají zvláštní zájem na rozvoji sítě multimodální regionální dopravy na území Bosny a Hercegoviny, jež slouží potřebám Bosny a Hercegoviny a regionu jihovýchodní Evropy a zahrnuje hlavní silniční a železniční trasy, vnitrozemské vodní cesty, vnitrozemské přístavy, přístavy, letiště a další důležité součásti sítě. Tato síť byla vymezena v memorandu o porozumění pro rozvoj sítě základní dopravní infrastruktury pro jihovýchodní Evropu, které v červnu 2004 podepsali ministři ze zemí tohoto regionu a Evropská komise. Rozvojem sítě a výběrem priorit se zabývá řídící výbor složený ze zástupců všech signatářských zemí.

Článek 6

Finanční hlediska

1. Podle článku 112 této dohody může Společenství finančně přispět na nezbytné práce na infrastruktuře uvedené v článku 5 tohoto protokolu. Tento finanční příspěvek může mít formu úvěru od Evropské investiční banky a jakoukoli jinou formu financování, která může zajistit další zdroje.

2. Za účelem urychlení prací se Evropská komise bude co nejvíce snažit podpořit využívání dalších zdrojů, jakými jsou investice některých členských států na dvoustranném základě nebo veřejné nebo soukromé prostředky.

ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÁ DOPRAVA

Článek 7

Obecné ustanovení

Strany přijmou vzájemně koordinovaná opatření nezbytná pro rozvoj a podporu železniční a kombinované dopravy jako prostředku, který zajistí, aby velká část jejich dvoustranné a tranzitní dopravy přes Bosnu a Hercegovinu byla v budouvnu prováděna za podmínek šetrnějších k životnímu prostředí.

Článek 8

Zvláštní aspekty infrastruktury

Jako součást modernizace železnic Bosny a Herceogoviny se přijmou nezbytná opatření k přizpůsobení systému kombinované dopravě, zejména s ohledem na rozvoj nebo stavbu terminálů, průjezdné profily tunelů a jejich kapacitu, které vyžadují značné investice.

Článek 9

Podpůrná opatření

Strany přijmou nezbytná opatření k podpoře rozvoje kombinované dopravy.

Účelem takových opatření je:

— stimulovat uživatele a odesílatele k používání kombinované dopravy,

— učinit kombinovanou dopravu konkurenceschopnou vůči silniční dopravě, zejména prostřednictvím finanční pomoci Společenství nebo Bosny a Hercegoviny v souladu s jejich právními předpisy,

— podpořit používání kombinované dopravy na dlouhé vzdálenosti, zejména používání výměnných nástaveb, kontejnerů a nedoprovázené dopravy obecně,

— zvýšit rychlost a spolehlivost kombinované dopravy, zejména:

— zvýšit frekvenci konvojů v souladu s potřebami odesílatelů a uživatelů,

— zkrátit čekací doby v terminálech a zvýšit jejich produktivitu,

— odstranit odpovídajícím způsobem všechny překážky z přístupových tras s cílem zlepšit přístup ke kombinované dopravě,

— kde je to nutné, harmonizovat hmotnosti, rozměry a technické vlastnosti zvláštních zařízení, zejména za účelem zajištění nezbytné kompatibility průjezdných profilů a podniknout koordinované kroky k objednání a uvedení do provozu, které si vyžadujeúroveň dopravního provozu,

— a obecně přijmout jakákoli jiná vhodná opatření.

Článek 10

Úloha železnic

V souvislosti s pravomocemi států a železnic doporučí strany svým železnicím, aby s ohledem na cestující a přepravované zboží

— prohloubily dvoustrannou i vícestrannou spolupráci v mezinárodních železničních organizacích, ve všech oblastech, zejména s ohledem na zlepšení kvality a bezpečnosti dopravních služeb,

— se spolu na základě řádné hospodářské soutěže a ponechávajíce uživatelům svobodnou volbu pokusily zavést společný systém organizace železnic za účelem stimulovat odesílatele k posílání nákladů po železnici a nikoli po silnici, zejména pro tranzitní účely,

— připravily zapojení Bosny a Hercegoviny do provádění a budoucího vývoje acquis Společenství týkajícího se rozvoje železnic.

SILNIČNÍ DOPRAVA

Článek 11

Obecná ustanovení

1. Aniž je dotčen odstavec 2, se smluvní strany dohodly s ohledem na vzájemný přístup na dopravní trhy na zachování režimu, který je výsledkem dvoustranných dohod nebo jiných stávajících mezinárodních dvoustranných nástrojů uzavřených mezi jednotlivými členskými státy Společenství a Bosnou a Hercegovinou, nebo pokud žádné takové dohody nebo nástroje neexistují, na zachování režimu plynoucího ze skutečné situace v roce 1991.

Do uzavření dohody mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou o přístupu na trh silniční dopravy podle článku 12 a o zdanění silniční dopravy podle čl. 13 odst. 2 spolupracuje Bosna a Hercegovina s členskými státy Společenství na změnách uvedených dvoustranných dohod za účelem jejich přizpůsobení tomuto protokolu.

2. Strany se dohodly, že poskytnou neomezený přístup tranzitní dopravě Společenství přes Bosnu a Hercegovinu a tranzitní dopravě Bosny a Hercegoviny přes Společenství ode dne vstupu této dohody v platnost.

3. Pokud v důsledku práv zaručených odstavcem 2 dojde k nárůstu tranzitní dopravy ze strany dopravců Společenství na úroveň způsobující nebo hrozící způsobit vážné poškození silniční infrastruktury nebo plynulosti dopravního provozu na dopravních osách uvedených v článku 5, a za stejných okolností vzniknou na území Společenství blízko hranic Bosny a Hercegoviny problémy, předloží se záležitost v souladu s článkem 117 této dohody Radě stabilizace a přidružení. Strany mohou navrhnout zvláštní dočasná nediskriminační opatření nutná k omezení nebo zmírnění takového poškození.

4. Jestliže Společenství přijme předpisy s cílem snížit znečištění způsobené těžkými nákladními vozidly registrovanými v Evropské unii a zvýšit bezpečnost silničního provozu, uplatňuje se stejný režim i na těžká nákladní vozidla registrovaná v Bosně a Hercegovině, která se chtějí pohybovat na území Společenství. Rada stabilizace a přidružení rozhodne o nezbytných podmínkách.

5. Strany se zdrží jednostranných kroků, které by mohly vést k diskriminaci mezi dopravci a vozidly Společenství a dopravci nebo vozidly Bosny a Hercegoviny. Každá ze stran podnikne kroky nezbytné ke zjednodušení silniční dopravy na území, nebo přes území druhé strany.

Článek 12

Přístup na trh

Strany se zavazují spolupracovat přednostně, každá podle vlastních vnitřních pravidel, na:

— postupech, které podpoří rozvoj dopravního systému splňujícího potřeby stran a slučitelného na jedné straně s dokončením vnitřního trhu Společenství a prováděním společné dopravní politiky a na druhé straně s hospodářskou a dopravní politikou Bosny a Hercegoviny,

— konečném systému upravujícím budoucí přístup na trh silniční dopravy mezi stranami na základě zásady vzájemnosti.

Článek 13

Daně, mýtné a jiné poplatky

1. Strany uznávají, že daně ze silničních vozidel, mýtné a jiné poplatky musí být na obou stranách nediskriminační.

2. Strany zahájí jednání s cílem dosáhnout co nejdříve dohody o zdanění silniční dopravy na základě předpisů, které pro tyto záležitosti přijalo Společenství. Účelem této dohody je zejména zajištění volného pohybu přeshraniční dopravy, postupné odstranění rozdílů mezi systémy zdanění silniční dopravy uplatňovanými stranami a odstranění narušování hospodářské soutěže způsobené těmito rozdíly.

3. Až do ukončení jednání podle odstavce 2 odstraní strany diskriminaci mezi dopravci Společenství a Bosny a Hercegoviny při ukládání daní a poplatků na provoz nebo vlastnictví těžkých nákladních vozidel, jakož i daní a poplatků z dopravních operací na území stran. Bosna a Hercegovina se zavazuje, že bude-li o to požádána, oznámí Evropské komisi výši daní, mýtného a jiných poplatků, které uplatňuje, jakož i metodu jejich výpočtu.

4. Do uzavření dohod podle odstavce 2 a článku 12 podléhá jakákoli změna ve vztahu k daním, mýtnému nebo jiným poplatkům použitelným na dopravu Společenství při tranzitu přes Bosnu a Hercegovinu, včetně systémů jejich výběru, která je navržena po vstupu této dohody v platnost, předchozímu konzultačnímu postupu.

Článek 14

Hmotnosti a rozměry

1. Bosna a Hercegovina uznává, že silniční vozidla splňující normy Společenství pro hmotnosti a rozměry se mohou volně a bez překážek pohybovat po trasách uvedených v článku 5. Během šesti měsíců po vstupu této dohody v platnost mohou silniční vozidla, která nesplňují současné normy Bosny a Hercegoviny, podléhat zvláštnímu nediskriminačnímu poplatku odpovídajícímu škodám způsobeným vyšším zatížením nápravy.

2. Bosna a Hercegovina bude usilovat o harmonizaci svých stávajících nařízení a norem týkajících se stavby silnic se stávajícími právními předpisy Společenství do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost a zejména se bude v dané lhůtě podle svých finančních možností snažit o zlepšení tras uvedených v článku 5 v souladu s novými nařízeními a normami.

Článek 15

Životní prostřed

1. Za účelem ochrany životního prostředí usilují strany o zavedení norem pro emise plynů a čístic a pro hladiny hluku u těžkých nákladních vozidel, které zajistí vysokou úroveň ochrany.

2. Aby bylo možné poskytnout průmyslu jasné informace a podporovat koordinovaný výzkum, programování a výrobu, je třeba se v této oblasti vyhnout zvláštním vnitrostátní normám.

3. Vozidla splňující normy stanovené mezinárodními dohodami vztahujícími se k životnímu prostředí mohou být na území stran provozována bez dalšího omezení.

4. Za účelem zavedení nových norem spolupracují strany na dosažení uvedených cílů.

Článek 16

Sociální aspekty

1. Bosna a Hercegovina harmonizuje své právní předpisy o odborné přípravě zaměstnanců v oblasti silniční přepravy, zejména pokud jde o přepravu nebezpečných věcí, s normami Společenství.

2. Bosna a Hercegovina, jako smluvní strana Evropské dohody o práci posádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (ERTA), a Společenství budou v co možná největší míře koordinovat své politiky týkající se pracovní doby, odpočinku řidičů a složení posádky s ohledem na budoucí vývoj sociálních předpisů v této oblasti.

3. Strany spolupracují, pokud jde o provádění a dodržování sociálních předpisů v oblasti silniční dopravy.

4. Strany zajistí rovnocennost svých právních předpisů o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží za účelem jejich vzájemného uznávání.

Článek 17

Ustanovení o provozu

1. Strany si vyměňují své zkušenosti a snaží se o harmonizaci svých právních předpisů za účelem zvýšení plynulosti provozu v dopravních špičkách (víkendy, státní svátky, turistická sezóna).

2. Strany podporují zavádění, rozvoj a koordinaci informačního systému v oblasti silniční dopravy.

3. Snaží se o harmonizaci svých právních předpisů o přepravě zboží podléhajícího zkáze, živých zvířat a nebezpečných látek.

4. Strany také usilují o harmonizaci technické pomoci pro řidiče, o rozšiřování důležitých informací o dopravním provozu a o dalších záležitostech důležitých pro turisty, jakož i o harmonizaci záchranných služeb včetně služby rychlé lékařské pomoci.

Článek 18

Bezpečnost silničního provozu

1. Do konce třetího roku po vstupu této dohody v platnost uvede Bosna a Hercegovina své právní předpisy o bezpečnosti silničního provozu, zejména s ohledem na přepravu nebezpečných věcí, v soulad s právními předpisy Společenství.

2. Bosna a Hercegovina, jako smluvní strana Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), a Společenství budou v co možná největší míře koordinovat své politiky týkající se přepravy nebezpečných věcí.

3. Strany spolupracují při provádění a uplatňování právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména pokud jde o řidičské průkazy a opatření ke snížení počtu dopravních nehod.

ZJEDNODUŠENÍ FORMALIT

Článek 19

Zjednodušení formalit

1. Strany se dohodly, že zjednoduší pohyb zboží po železnici a po silnici jak mezi sebou, tak i tranzitní.

2. Strany se dohodly, že zahájí jednání o uzavření dohody o zjednodušení kontrol a formalit, pokud jde o přepravu zboží.

3. Strany se dohodly, že v nezbytném rozsahu společně přijmou a prosadí další zjednodušující opatření.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Rozšíření oblasti působnosti

Jestliže některá strana dospěje na základě zkušeností s uplatňováním tohoto protokolu k závěru, že jsou v zájmu koordinované evropské dopravní politiky i další opatření nespadající do oblasti působnosti tohoto protokolu a zejména, že tato opatření mohou přispět k vyřešení obtíží spojených s tranzitní dopravou, předloží druhé straně odpovídající návrhy.

Článek 21

Provádění

1. Spolupráce mezi stranami se uskutečňuje v rámci zvláštního podvýboru, který bude vytvořen podle článku 119 této dohody.

2. Tento podvýbor zejména:

a) vypracovává plány spolupráce v oblasti železniční a kombinované dopravy, v oblasti výzkumu dopravy a v oblasti životního prostředí;

b) analyzuje používání ustanovení tohoto protokolu a doporučuje Výboru pro stabilizaci a přidružení vhodná řešení možných problémů;

c) dva roky po vstupu této dohody v platnost posoudí situaci, pokud jde o zdokonalení infrastruktury a dopady volného tranzitu;

d) koordinuje sledování, prognostickou činnost a další statistické práce týkající se mezinárodní dopravy a zejména tranzitní dopravy.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ

1. Společenství a Bosna a Hercegovina berou na vědomí, že úrovně plynných emisí a hluku v současnosti akceptované ve Společenství za účelem schválení typu těžkých nákladních vozidel platné od 9. listopadu. 2006 ( 1 ) jsou tyto: ( 2 )

Mezní hodnoty naměřené v Evropské zkoušce s ustáleným cyklem (ESC) a Evropské zkoušce se závislostí na zatížení (ELR):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Mezní hodnoty naměřené v Evropské zkoušce s neustáleným cyklem (ETC):

⟪TABLE:tbl_001⟫

( a ) Pouze pro motory na zemní plyn.

( b ) Nevztahuje se na plynové motory.

2. V budoucnosti budou Společenství a Bosna a Hercegovina usilovat o snížení hodnot emisí z motorových vozidel s využitím nejnovějších technologií pro omezení emisí z motorových vozidel a kvalitnějších pohonných hmot.

PROTOKOL 4

O státní podpoře ocelářskému průmyslu

1. Strany uznávají potřebu zajistit, aby Bosna a Hercegovina neprodleně řešila strukturální nedostatky svého odvětví oceli s cílem zajistit celkovou konkurenceschopnost svého průmyslu.

2. Kromě pravidel stanovených v čl. 71 odst. 1 písm. c) této dohody se posouzení slučitelnosti státní podpory udělované ocelářskému průmyslu a definované v příloze I Pravidel pro vnitrostátní regionální podporu na období 2007–2013 provádí na základě kritérií vyplývajících z použití článku 87 Smlouvy o ES na ocelářský průmysl, včetně sekundárního práva.

3. Pro účely čl. 71 odst. 1 písm. c) této dohody, pokud jde o ocelářský průmysl, Společenství uznává, že po dobu pěti let po vstupu této dohody v platnost může Bosna a Hercegovina výjimečně poskytnout podnikům v obtížích vyrábějícím ocel státní podporu na restrukturalizační účely za předpokladu, že:

a) tato podpora povede k dlouhodobé životaschopnosti společností, které podporu přijímají, za normálních tržních podmínek na konci období restrukturalizace,

b) částka a míra takové podpory budou přísně omezeny na nejnižší možnou míru nezbytnou pro obnovení životaschopnosti a budou podle potřeby postupně snižovány,

c) země představí restrukturalizační programy, které jsou spojeny s celkovou racionalizací, jež zahrnuje zavírání neefektivních provozů. Každá firma vyrábějící ocel, jež využívá restrukturalizační podporu, v nejvyšší možné míře poskytne kompenzační opatření na vyrovnání narušení hospodářské soutěže způsobené touto podporou.

4. Bosna a Hercegovina předloží Komisi k posouzení národní restrukturalizační program a jednotlivé obchodní plány pro každou společnost, která využívá restrukturalizační podporu, z nichž vyplývá, že výše uvedená kritéria jsou splněna.

Jednotlivé obchodní plány posuzuje a schvaluje veřejný orgán zřízený podle čl. 71 odst. 4 této dohody s ohledem na skutečnost, zda jsou v souladu s odstavcem 3 tohoto protokolu.

Komise potvrdí, zda je národní restrukturalizační program v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 3.

5. Komise sleduje provádění plánů v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, zejména veřejným orgánem zřízeným podle čl. 71 odst. 4 této dohody.

Pokud ze sledování vyplyne, že od data podpisu této dohody byla udělena podpora příjemcům, která není schválena v národním restrukturalizačním programu nebo restrukturalizační podpora ve prospěch ocelářských firem, které nejsou uvedeny v národním restrukturalizačním programu, orgán pro dohled nad státní podporou Bosny a Hercegoviny zajistí, aby každá taková podpora byla vrácena.

6. Společenství poskytne Bosně a Hercegovině na žádost technickou podporu pro přípravu národního restrukturalizačního programu a jednotlivých obchodních plánů.

7. Každá strana zabezpečí naprostou transparentnost státní podpory. Zejména pokud jde o státní podporu poskytovanou ocelářskému průmyslu v Bosně a Hercegovině a provádění restrukturalizačních programů a obchodních plánů, je nutná úplná a nepřetržitá výměna informací.

8. Rada stabilizace a přidružení dohlíží na provádění požadavků stanovených ve výše uvedených odstavcích 1 až 4. Za tímto účelem může Rada stabilizace a přidružení navrhnout prováděcí pravidla.

9. Pokud se jedna ze stran domnívá, že určitý postup druhé strany není slučitelný s podmínkami tohoto protokolu a pokud tento postup poškozuje či hrozí, že poškodí zájmy první strany, nebo způsobí či hrozí způsobit materiální újmu domácímu průmyslu, může tato strana přijmout vhodná opatření po konzultaci v rámci podvýboru, který se zabývá záležitostmi hospodářské soutěže, nebo po uplynutí třiceti pracovních dnů od podání žádosti o tuto konzultaci.

PROTOKOL 5

O vzájemné správní pomoci v celních záležitostech

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

a) „ celními předpisy “ rozumějí všechny právní a správní předpisy platné na území stran, které upravují dovoz, vývoz a tranzit zboží a jeho umístění do určitého celního režimu, včetně zákazů, omezení a kontrol;

b) „ dožadujícím se orgánem “ rozumí příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který podává žádost o spolupráci na základě tohoto protokolu;

c) „ dožádaným orgánem “ rozumí příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který obdrží žádost o pomoc na základě tohoto protokolu;

d) „ osobními údaji “ rozumějí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě;

e) „ porušováním celních předpisů “ rozumí jakékoliv porušení nebo pokus o porušení celních předpisů.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich působnosti za účelem zajištění řádného uplatňování celních předpisů, zejména předcházením, vyšetřováním a potíráním činností, které porušují celní předpisy, a to způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu.

2. Pomoc v celních otázkách podle tohoto protokolu se vztahuje na všechny správní orgány stran, které jsou odpovědné za uplatňování tohoto protokolu. Nejsou jí dotčeny předpisy, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech. Nevztahuje se ani na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti soudních orgánů, s výjimkou případů, kdy tyto orgány sdělení těchto informací povolí.

3. Tento protokol se nevztahuje na pomoc při vybírání cel, daní nebo pokut.

Článek 3

Pomoc na žádost

1. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně informací o zjištěných nebo plánovaných činnostech, které porušují nebo by mohly porušovat celní předpisy.

2. Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán sdělí:

a) zda bylo zboží vyvezené z území jedné strany řádně dovezeno na území druhé strany a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno;

b) zda zboží dovezené na území jedné smluvní strany bylo řádně vyvezeno z území druhé strany a v případě potřeby informuje o celním režimu tohoto zboží.

3. Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v rámci svých právních a správních předpisů nezbytné kroky pro zajištění zvláštního sledování:

a) fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na činnostech, které porušují celní předpisy;

b) míst, kde se zboží skladovalo nebo může skladovat způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro činnosti porušující celní předpisy;

c) zboží, které je nebo může být přepravováno způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro činnosti porušující celní předpisy;

d) dopravních prostředků, které jsou nebo mohou být používány způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že mají být použity při činnostech porušujících celní předpisy.

Článek 4

Spontánní pomoc

Strany si z vlastního podnětu a v souladu se svými právními a správními předpisy navzájem pomáhají, pokud to považují za nezbytné pro řádné uplatňování celních předpisů, zejména poskytováním informací, které získají o:

a) činnostech, které porušují celní předpisy nebo se tak jeví a o které může mít zájem druhá strana;

b) nových způsobech nebo metodách používaných při provádění činností, které porušují celní předpisy;

c) zboží, které může být předmětem porušování celních předpisů;

d) fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na činnostech, které porušuje celní předpisy;

e) dopravních prostředcích, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při činnostech, které porušují celní předpisy.

Článek 5

Doručení, oznámení

Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu s příslušnými právními nebo správními předpisy veškerá nezbytná opatření pro:

a) doručení všech dokumentů nebo

b) oznámení všech rozhodnutí,

které pocházejí od dožadujícího orgánu a spadají do oblasti působnosti tohoto protokolu, příjemci pobývajícímu nebo usazenému na území dožádaného orgánu.

Žádosti o doručení dokumentů nebo oznámení o rozhodnutí se podávají písemně v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném.

Článek 6

Forma a obsah žádostí o pomoc

1. Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádosti se přikládají dokumenty potřebné k jejímu vyřízení. V naléhavých případech lze přijmout ústní žádost, která však musí být ihned potvrzena písemně.

2. Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto informace:

a) název dožadujícího orgánu;

b) požadované opatření;

c) předmět a důvod žádosti;

d) příslušné právní nebo správní předpisy a jiné právní skutečnosti;

e) co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou předmětem šetření;

f) shrnutí podstatných skutečností a dosud provedených šetření.

3. Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném. Tento požadavek se nevztahuje na doklady přiložené k žádosti podle odstavce 1.

4. Pokud žádost nesplňuje výše uvedené formální náležitosti, lze požadovat její opravu nebo doplnění; mezitím však lze nařídit předběžná opatření.

Článek 7

Vyřizování žádostí

1. Za účelem vyhovění žádosti o pomoc postupuje dožádaný orgán v mezích své působnosti a dostupných zdrojů tak, jako by jednal sám nebo na žádost jiných orgánů téže strany, poskytne informace, které má k dispozici, a provede příslušná šetření, nebo je nechá provést. Toto ustanovení platí i pro jiné orgány, kterým dožádaný orgán postoupil tuto žádost, pokud nemohl jednat sám.

2. Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními nebo správními předpisy dožádané strany.

3. Náležitě pověření úředníci strany mohou podle článku 1 se souhlasem druhé strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou získat v prostorách dožádaného orgánu nebo jiného příslušného orgánu informace, které se vztahují k činnostem, jež porušují nebo mohou porušovat celní předpisy, a které dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.

4. Náležitě pověření úředníci strany mohou být se souhlasem dotčené strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou přítomni vyšetřování, která probíhají na území druhé strany.

Článek 8

Forma předávaných informací

1. Dožádaný orgán seznámí písemně dožadující orgán s výsledky vyšetřování, jakož i s příslušnými dokumenty, ověřenými kopiemi nebo jinými podklady.

2. Tyto informace lze předávat v elektronické formě.

3. Originály dokumentů se předávají pouze na žádost a v případech, kdy by ověřené kopie byly nedostačující. Tyto originály jsou vráceny co nejdříve.

Článek 9

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

1. Pomoc může být odmítnuta nebo podmíněna splněním určitých podmínek nebo požadavků v případech, kdy se jedna ze stran domnívá, že by poskytnutí pomoci podle tohoto protokolu:

a) mohlo ohrozit svrchovanost Bosny a Hercegoviny nebo členského státu, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu; nebo

b) mohlo ohrozit veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné základní zájmy, zejména v případech uvedených v čl. 10 odst. 2; nebo

c) ohrožovalo průmyslové, obchodní nebo profesní tajemství.

2. Dožádaný orgán může poskytnutí pomoci odložit, pokud by narušilo probíhající vyšetřování, stíhání nebo řízení. V tomto případě se dožádaný orgán s dožadujícím orgánem dohodne, zda je poskytnutí pomoci možné za podmínek, které může stanovit dožádaný orgán.

3. Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, pokud by o ni byl požádán, uvede tuto skutečnost ve své žádosti. V tom případě záleží na rozhodnutí dožádaného orgánu, jak na tuto žádost odpoví.

4. V případech podle odstavců 1 a 2 musí být rozhodnutí dožádaného orgánu a jeho důvody bezodkladně oznámeny dožadujícímu orgánu.

Článek 10

Výměna informací a důvěrnost

1. Všechny informace sdělené v jakékoliv formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na předpisech platných v každé ze stran. Vztahuje se na ně povinnost zachovávat úřední tajemství a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle příslušných právních předpisů strany, která je obdržela, a odpovídajících ustanovení použitelných pro orgány Společenství.

2. Výměnu osobních údajů lze provádět pouze v případě, že se strana získávající tyto údaje zaváže chránit je alespoň způsobem rovnocenným ochraně pro takový případ ve smluvní straně, která údaje poskytla. Za tímto účelem si strany navzájem sdělí informace o svých příslušných pravidlech, případně včetně právních předpisů platných v členských státech Společenství.

3. Použití informací získaných podle tohoto protokolu v soudních nebo správních řízeních ve věcech jednání v rozporu s celními předpisy se považuje za použití pro účely tohoto protokolu. Strany tedy mohou ve svých důkazních záznamech, zprávách a výpovědích a při soudních řízeních a žalobách používat jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem. Příslušný orgán, který poskytl tyto informace nebo umožnil přístup k těmto dokumentům, je o tomto použití informován.

4. Získané informace lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Hodlá-li jedna ze smluvních stran použít tyto informace pro jiné účely, musí získat předchozí písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Takové použití potom podléhá případným omezením, která tento orgán stanoví.

Článek 11

Znalci a svědci

Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích svého pověření vystupoval jako znalec nebo svědek v soudním nebo správní řízení v záležitostech, na které se vztahuje tento protokol, a předkládal předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie pro účely řízení. V předvolání musí být zejména uvedeno, u jakého soudního nebo správního orgánu má úředník vystupovat, v jaké věci a na základě jakého nároku nebo oprávnění bude úředník vyslechnut.

Článek 12

Náklady na pomoc

Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na úhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, kromě případných nákladů na znalce a svědky, tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnanci veřejné správy.

Článek 13

Provádění

1. Provádění tohoto protokolu se svěřuje celním orgánům Bosny a Hercegoviny na jedné straně a příslušným útvarům Evropské komise, případně celním orgánům členských států na straně druhé. Tyto orgány rozhodují o všech praktických opatřeních a ujednáních, která jsou nezbytná pro jeho uplatňování, přičemž zohledňují platné předpisy zejména na ochranu údajů. Příslušným orgánům mohou doporučovat změny tohoto protokolu, které považují za vhodné.

2. Strany vzájemně konzultují a následně se informují o prováděcích pravidlech přijatých v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.

Článek 14

Jiná ujednání

1. S ohledem na příslušné pravomoci Společenství a členských států se ustanovení tohoto protokolu:

a) nedotýkají závazků stran podle jiných mezinárodních dohod nebo úmluv;

b) považují za doplňková k dohodám o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Bosnou a Hercegovinou; a

c) nedotýkají ustanovení Společenství o sdělování informací získaných podle tohoto protokolu, které mohou být v zájmu Společenství, mezi příslušnými útvary Evropské komise a celními orgány členských států.

2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 mají ustanovení tohoto protokolu přednost před ustanoveními jakékoli z dvoustranných dohod o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Bosnou a Hercegovinou, pokud nejsou ustanovení těchto dohod slučitelná s ustanoveními tohoto protokolu.

3. Strany navzájem konzultují případné otázky použitelnosti tohoto protokolu a řeší je v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení ustaveného Radou stabilizace a přidružení.

PROTOKOL 6

Řešení sporů

KAPITOLA I

Cíl a oblast působnosti

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto protokolu je předcházet a urovnávat spory mezi stranami a dospět k oboustranně přijatelným řešením.

Článek 2

Oblast působnosti

Ustanovení tohoto protokolu se použijí pouze u rozporů, které se týkají výkladu a provádění níže uvedených ustanovení, včetně situace, kdy se jedna strana domnívá, že opatření přijaté druhou stranou nebo nečinnost druhé strany, je porušením závazků plynoucích z těchto ustanovení:

a) Hlava IV (Volný pohyb zboží), s výjimkou článků 31, 38 a 39 odst. 1, 4 a 5 (pokud se tyto články týkají opatření přijatých podle čl. 39 odst. 1) a článku 45;

b) Hlava V (Pohyb pracovníků, usazování, poskytování služeb, pohyb kapitálu).

— Kapitola II (Usazování) (Články 50-54 a 56)

— Kapitola III (Poskytování služeb) (články 57, 58 a čl. 59 odst. 2 a 3)

— Kapitola IV (Běžné platby a pohyb kapitálu) (články 60 a 61)

— Kapitola V Obecná ustanovení (články 63 až 69)

c) Hlava VI (Sbližování právních předpisů, vymáhání práva a pravidla hospodářské soutěže):

— Čl. 73 odst. 2 (duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví) a čl. 74 odst. 1, odst. 2 první odrážka a odstavce 3 až 6 (veřejné zakázky).

KAPITOLA II

Postupy řešení sporu

Oddíl I

Rozhodčí řízení

Článek 3

Zahájení rozhodčího řízení

1. Pokud strany nedospějí k urovnání sporu, může strana, která podala stížnost (dále jen „ stěžovatel “ ), v souladu s podmínkami uvedenými v článku 126 této dohody písemně požádat Výbor pro stabilizaci a přidružení a stranu, proti které je stížnost podána, o ustavení rozhodčího tribunálu.

2. Stěžovatel ve své žádosti uvede předmět sporu a dle povahy sporu buď opatření přijatá druhou stranou, nebo nečinnost, o kterých se domnívá, že představují porušení ustanovení uvedených v článku 2 tohoto protokolu.

Článek 4

Složení rozhodčího tribunálu

1. Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců.

2. Do 10 dnů ode dne doručení žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu Výboru pro stabilizaci a přidružení zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího tribunálu.

3. Pokud se strany nejsou schopny dohodnout na jeho složení ve lhůtě stanovené v odstavci 2, může každá ze stran požádat předsedu Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jeho zástupce, aby vybral všechny tři členy losem ze seznamu uvedeného v článku 15, přičemž mezi nimi bude jedna osoba z osob navržených stěžovatelem, jedna osoba z osob navržených stranou, proti níž je stížnost podána, a jedna osoba z rozhodců vybraných těmito stranami, která bude jednat jako předseda.

V případě, že se strany dohodnou na jednom či více členech rozhodčího tribunálu, budou zbývající členové jmenování stejným postupem.

4. Výběr rozhodců předsedou Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jeho zástupcem se uskutečňuje za přítomnosti zástupců obou stran.

5. Dnem ustavení rozhodčího tribunálu je den, ve který je předseda rozhodčího tribunálu informován o jmenování tří rozhodců vzájemnou dohodou mezi stranami nebo popřípadě den, kdy byli vybráni v souladu s odstavcem 3.

6. Pokud se strana domnívá, že rozhodce nesplňuje požadavky pravidel chování pro rozhodce uvedených v článku 18, přistoupí strany ke konzultaci a pokud se dohodnou, nahradí rozhodce a vyberou za něj náhradníka podle odstavce 7. Pokud se strany nedohodnou na nutnosti nahradit rozhodce, bude záležitost postoupena předsedovi rozhodčího tribunálu, jehož rozhodnutí bude konečné.

Pokud se některá ze stran domnívá, že předseda rozhodčího tribunálu nesplňuje požadavky pravidel chování pro rozhodce uvedených v článku 18, bude záležitost postoupena jednomu ze zbývajících členů skupiny rozhodců, který bude jednat jako předseda a jehož jméno určí losem předseda Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jeho zástupce za přítomnosti zástupců obou stran, pokud se strany nedohodnou jinak.

7. Pokud se rozhodce nemůže zúčastnit řízení, odstoupí nebo byl nahrazen podle odstavce 6, je do 5 dnů v souladu s postupy pro výběr, podle kterých byl vybrán původní rozhodce, vybrán náhradník. Rozhodčí řízení bude pozastaveno na dobu potřebnou k provedení tohoto řízení.

Článek 5

Rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení do 90 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud se rozhodčí tribunál domnívá, že tento termín nemůže být dodržen, musí to předseda tribunálu písemně oznámit stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení a uvést důvody průtahů. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí vydáno později než 120 dnů ode dne ustavení tribunálu.

2. V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze, rozhodčí tribunál vyvine veškeré úsilí, aby bylo rozhodnutí vydáno do 45 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí vydáno později než 100 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu. Rozhodčí tribunál může vydat předběžné rozhodnutí do 10 dnů ode dne svého ustavení, pokud se domnívá, že jde o naléhavý případ.

3. Rozhodnutí musí obsahovat popis skutkových okolností, výčet použitelných ustanovení této dohody a základní odůvodnění všech dílčích rozhodnutí a závěrů. Rozhodnutí může obsahovat doporučení ohledně opatření, která mají být přijata s cílem zajistit soulad s rozhodnutím.

4. Stěžovatel může svoji stížnost stáhnout kdykoli před oznámením rozhodnutí stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení, a to písemným oznámením předsedovi rozhodčího tribunálu, straně, proti které je stížnost podána a Výboru pro stabilizaci a přidružení. Stáhnutím stížnosti není dotčeno právo stěžovatele podat v téže věci k pozdějšímu datu novou stížnost.

5. Rozhodčí tribunál na žádost obou stran pozastaví kdykoli svoji činnost na dobu nepřesahující 12 měsíců. Pokud byla lhůta 12 měsíců překročena, zmocnění k ustavení tribunálu vyprší, přičemž nebude dotčeno právo stěžovatele požádat v téže věci v pozdější fázi o ustavení nového tribunálu.

Oddíl II

Provedení rozhodnutí

Článek 6

Provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu

Každá strana přijme veškerá opatření nezbytná k provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu a usiluje o dohodu ohledně přiměřené lhůty pro provedení tohoto rozhodnutí.

Článek 7

Přiměřená lhůta pro provedení rozhodnutí

1. Nejpozději do 30 dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího tribunálu dotčeným stranám sdělí stěžovatel straně, proti které je stížnost podána, lhůtu, kterou potřebuje pro provedení rozhodnutí (dále „ přiměřená lhůta “ ). Obě strany usilují o dohodu ohledně přiměřené lhůty.

2. Pokud se strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě pro provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu, může strana, proti které byla stížnost podána, požádat do 20 dnů od oznámení učiněného podle odstavce 1 Výbor pro stabilizaci a přidružení, aby znovu svolal rozhodčí tribunál a určil přiměřenou lhůtu. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 20 dnů ode dne podání žádosti.

3. V případě, že není možné, aby byl původní tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 4. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 20 dnů ode dne ustavení tribunálu.

Článek 8

Přezkum opatření přijatých za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1. Strana, proti které byla stížnost podána, oznámí druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení před uplynutím přiměřené lhůty opatření, která musí přijmout, aby bylo dodrženo rozhodnutí rozhodčího tribunálu.

2. V případě neshody mezi stranami, která se týká souladu opatření oznámených v odstavci 1 tohoto článku s ustanoveními uvedenými v článku 2, může stěžovatel požádat původní rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí obsahovat vysvětlení, proč opatření není v souladu s dohodou. Pokud je rozhodčí tribunál znovu svolán, vydá své rozhodnutí do 45 dní ode dne svého znovuustavení.

3. V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svolán, použijí se postupy uvedené v článku 4. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 45 dnů ode dne ustavení tribunálu.

Článek 9

Dočasná nápravná opatření v případě nesouladu s rozhodnutím

1. Pokud strana, proti níž byla stížnost podána, neoznámí opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření oznámené podle čl. 8 odst. 1 není v souladu s povinnostmi strany podle této dohody, strana, proti níž byla stížnost podána, pokud je požádán stěžovatelem, předloží nabídku dočasných kompenzací.

2. Pokud do 30 dnů od uplynutí přiměřené lhůty není dosaženo dohody ohledně kompenzací nebo je přijato rozhodnutí rozhodčího tribunálu podle článku 8, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, je stěžovatel oprávněn po oznámení druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení pozastavit uplatňování výhod udělovaných podle ustanovení uvedených v článku 2 tohoto protokolu v rozsahu odpovídajícím nepříznivému hospodářskému dopadu způsobenému tímto porušením. Stěžovatel může uplatňovat pozastavení po dobu deseti dnů od oznámení, pokud strana, proti níž byla stížnost podána, nepožádala o rozhodčí řízení podle odstavce 3.

3. Pokud se strana, proti níž byla stížnost podána, se domnívá, že rozsah pozastavení výhod neodpovídá nepříznivému hospodářskému dopadu způsobenému tímto narušením, může před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2 písemně požádat předsedu původního rozhodčího tribunálu o znovuustavení původního rozhodčího tribunálu. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí o rozsahu pozastavení výhod stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení do 30 dnů ode dne podání žádosti. Výhody nesmí být pozastaveny do té doby, než rozhodčí tribunál vydá své rozhodnutí, a všechna pozastavení musí být v souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu.

4. Pozastavení výhod je dočasné a použije se pouze do doby, než bude opatření porušující dohodu zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s dohodou, nebo dokud se strany nedohodnou na urovnání sporu.

Článek 10

Přezkum opatření za účelem provedení rozhodnutí přijatých po pozastavení výhod

1. Strana, proti níž byla stížnost podána, oznámí druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení opatření, které přijala za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu, a svoji žádost o ukončení pozastavení výhod uplatňovaných stěžovatelem.

2. Pokud strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámeného opatření s dohodou do 30 dnů ode dne předložení tohoto oznámení, může stěžovatel písemně požádat předsedu původního rozhodčího tribunálu, aby vydal rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být oznámena současně druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení. Rozhodnutí rozhodčího tribunálu musí být oznámeno do 45 dnů ode dne podání žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, určí, zda stěžovatel může pokračovat v pozastavení výhod v původním či rozdílném rozsahu. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí je v souladu s touto dohodou, bude pozastavení výhod ukončeno.

3. V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 4 tohoto protokolu. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 45 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu.

Oddíl III

Společná ustanovení

Článek 11

Veřejná slyšení

Jednání rozhodčího tribunálu jsou veřejná za podmínek stanovených v jednacím řádu uvedeném v článku 18, pokud rozhodčí tribunál z vlastního podnětu nebo na žádost stran nerozhodne jinak.

Článek 12

Informace a odborné poradenství

Na žádost strany nebo z vlastní iniciativy může tribunál požadovat informace od zdrojů, které považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodné. Tribunál má také právo požádat o stanovisko odborníky, považuje-li to za vhodné. Informace získané tímto způsobem musí být zpřístupněny oběma stranám, které se k nim mohou vyjádřit. Zúčastněné strany jsou oprávněny zaslat rozhodčímu tribunálu informace amicus curiae za podmínek stanovených v jednacím řádu uvedeném v článku 18.

Článek 13

Výkladová pravidla

Rozhodčí tribunál uplatňuje a vykládá ustanovení této dohody v souladu se zvykovými pravidly výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Není oprávněn podávat výklad acquis communautaire. Skutečnost, že ustanovení je v podstatě shodné s ustanovením Smlouvy o založení Evropského společenství, není při výkladu tohoto ustanovení rozhodující.

Článek 14

Usnášení a rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1. Veškeré usnesení rozhodčího tribunálu, včetně přijetí rozhodnutí, se přijímají většinovým hlasováním.

2. Veškerá rozhodnutí rozhodčího tribunálu jsou pro strany závazná. Budou oznámena stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení, který je zpřístupní veřejnosti, pokud na základě dohody nerozhodne jinak.

KAPITOLA III

Obecná ustanovení

Článek 15

Seznam rozhodců

1. Výbor pro stabilizaci a přidružení nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto protokolu v platnost sestaví seznam 15 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodců. Každá ze stran vybere 5 osob. Strany se také dohodnou na pěti osobách, které budou vykonávat funkci předsedy rozhodčího tribunálu. Výbor pro stabilizaci a přidružení odpovídá za udržování seznamu na výše uvedené úrovni.

2. Rozhodci by měli mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva, mezinárodního práva, práva Společenství nebo mezinárodního obchodu. Měli by být nezávislí, zastávat tuto funkci podle svých vlastních schopností a nebýt spojeni s žádnou organizací nebo vládou nebo od nich přijímat pokyny a měli by jednat v souladu s pravidly chování pro rozhodce uvedenými v článku 18.

Článek 16

Vztah k závazkům WTO

Po případném přistoupení Bosny a Hercegoviny ke Světové obchodní organizaci (WTO) platí:

a) Rozhodčí tribunály ustavené podle tohoto protokolu nerozhodují spory týkající se práv a povinností stran vyplývajících z Dohody o zřízení Světové obchodní organizace.

b) Právo stran uplatnit ustanovení o řešení sporů uvedené v tomto protokolu není dotčeno žádnou akcí v rámci WTO, včetně akcí pro urovnání sporů. Avšak pokud některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení o urovnání sporu podle čl. 3 odst. 1 tohoto protokolu nebo podle Dohody o WTO, nesmí zahájit řízení o urovnání téhož sporu u jiného tribunálu, dokud první řízení nebude ukončeno. Pro účely tohoto odstavce je řízení o urovnání sporu podle Dohody o WTO považováno za zahájené od okamžiku, kdy jedna strana požádala o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 6 Výkladu pravidel a postupů řešení sporů v rámci WTO.

c) Žádné ustanovení tohoto protokolu nebrání stranám, aby uplatňovaly pozastavení závazků schválených orgánem WTO pro řešení sporů.

Článek 17

Lhůty

1. Všechny lhůty uvedené v tomto protokolu se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po dni, kdy došlo k jednání nebo skutečnosti, k níž se vztahují.

2. Veškeré lhůty uvedené v tomto protokolu mohou být prodlouženy vzájemnou dohodou stran.

3. Veškeré lhůta uvedené v tomto protokolu mohou být prodlouženy také předsedou rozhodčího tribunálu na základě odůvodněné žádosti některé ze stran nebo z jeho vlastní iniciativy.

Článek 18

Jednací řád, pravidla chování pro rozhodce a změny protokolu

1. Rada stabilizace a přidružení vypracuje nejpozději šest měsíců do vstupu tohoto protokolu v platnost jednací řád obsahující pravidla vedení řízení před rozhodčím tribunálem.

2. Rada stabilizace a přidružení doplní nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto protokolu v platnost jednací řád pravidly chování pro rozhodce, jež zaručují nezávislost a nestrannost rozhodců.

3. Rada stabilizace a přidružení může rozhodnout o změně tohoto protokolu, s výjimkou článku 2.

PROTOKOL 7

O vzájemných preferenčních koncesích na některá vína a o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín

Článek 1

Tento protokol obsahuje:

1) Dohodu o vzájemných preferenčních obchodních koncesích pro některá vína (příloha I tohoto protokolu).

2) Dohodu o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín (příloha II tohoto protokolu).

Článek 2

Dohoda uvedená v článku 1 se vztahuje na:

1) vína kódu 22.04 harmonizovaného systému Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží podepsané v Bruselu dne 14. června 1983 , která byla vyrobena z čerstvých hroznů,

a) pocházející ze Společenství a vyrobená v souladu s pravidly pro enologické postupy a ošetřování stanovenými v hlavě V nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem ( 1 ) a nařízení Komise (ES) č. 1622/2000 ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření ( 2 );

nebo

(b) pocházející z Bosny a Hercegoviny a vyrobená v souladu s pravidly pro enologické postupy a ošetření v souladu s právem Bosny a Hercegoviny. Tato pravidla pro enologické postupy a ošetření musí být v souladu s právními předpisy Společenství.

2) lihoviny kódu 22.08 úmluvy uvedené v odstavci 1, které

a) pocházejí ze Společenství a jsou v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin ( 3 ), a s nařízením Komise (EHS) č. 1014/90 ze dne 24. dubna 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin ( 4 );

nebo

b) pocházejí z Bosny a Hercegoviny a byly vyrobeny v souladu s právem Bosny a Hercegoviny, musí být v souladu s právními předpisy Společenství.

3) aromatizovaná vína kódu 22.05 úmluvy uvedené v odstavci 1, která

a) pocházejí ze Společenství a jsou v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů ( 5 );

nebo

b) pocházejí z Bosny a Hercegoviny, byla vyrobena v souladu s právem Bosny a Hercegoviny a musí být v souladu s právními předpisy Společenství.

PŘÍLOHA I K PROTOKOLU 7

DOHODA MEZI SPOLEČENSTVÍM A BOSNOU A HERCEGOVINOU O VZÁJEMNÝCH PREFERENČNÍCH OBCHODNÍCH KONCESÍCH NA NĚKTERÁ VÍNA

1. Na dovoz následujících vín uvedených v článku 2 tohoto protokolu do Společenství se vztahují tyto koncese:

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Na žádost některé ze smluvních stran mohou být svolány konzultace za účelem přizpůsobení kvót převedením množství z kvóty pro položku ex 2204 29 na kvótu pro položky ex 2204 10 a ex 2204 21.

2. Společenství přizná preferenční nulové clo v rámci celních kvót podle bodu 1 s výhradou, že pro vývozy těchto množství nebude Bosna a Hercegovina vyplácet žádné vývozní subvence.

3. Na dovoz následujících vín uvedených v článku 2 tohoto protokolu do Bosny a Hercegoviny se vztahují tyto koncese:

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Roční nárůst se použije až do doby, než kvóta dosáhne maximální výše 8000 hl.

4. Bosna a Hercegovina přizná preferenční nulové clo v rámci celních kvót podle bodu 3 s výhradou, že pro vývozy těchto množství nebude Společenství vyplácet žádné vývozní subvence.

5. Pravidla původu uplatňovaná podle této dohody jsou stanovena v protokolu 2 k dohodě o stabilizaci a přidružení.

6. Dovoz vína v rámci koncesí stanovených v dohodě v této příloze je podmíněn předložením osvědčení a průvodního dokladu v souladu s nařízením Komise (ES) č. 883/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro obchod se třetími zeměmi s produkty v odvětví vína ( 1 ), které potvrzují, že dotyčné víno je v souladu s čl. 2 odst. 1 protokolu 7 k dohodě o stabilizaci a přidružení. Osvědčení a průvodní doklad vydává úřední subjekt uznaný oběma smluvními stranami uvedený ve společně vypracovaných seznamech.

7. Do tří let po vstupu této dohody v platnost přezkoumají smluvní strany možnost vzájemného poskytnutí dalších koncesí, přičemž vezmou v úvahu vývoj vzájemného obchodu s vínem.

8. Smluvní strany zajistí, aby vzájemně přiznané výhody nebyly omezovány jinými opatřeními.

9. Na žádost kterékoli smluvní strany proběhnou konzultace o jakémkoli problému souvisejícím s uplatňováním dohody v této příloze.

PŘÍLOHA II K PROTOKOLU 7

DOHODA MEZI SPOLEČENSTVÍM A BOSNOU A HERCEGOVINOU O VZÁJEMNÉM UZNÁVÁNÍ, OCHRANĚ A KONTROLE NÁZVŮ VÍN, LIHOVIN A AROMATIZOVANÝCH VÍN

Článek 1

Cíle

1. Strany na základě nediskriminace a vzájemnosti a za podmínek stanovených v této příloze uznávají, chrání a kontrolují názvy produktů uvedených v článku 2 tohoto protokolu.

2. Strany přijmou veškerá nezbytná obecná a zvláštní opatření, aby zajistily dodržování závazků stanovených touto přílohou a dosažení cílů této přílohy

Článek 2

Definice

Pro účely dohody v této příloze, a není-li v ní stanoveno jinak, se rozumí:

a) výrazem „ pocházející z “ použitým v souvislosti s názvem jedné ze smluvních stran:

— víno vyrobené zcela na území dané smluvní strany výhradně z hroznů, které byly sklizeny na území této smluvní strany,

— lihovina nebo aromatizované víno vyrobené na území této smluvní strany;

b) „zeměpisným označením“ uvedeným v dodatku 1 označení uvedené v čl. 22 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“);

c) „ tradičním výrazem “ tradičně používaný název podle dodatku 2, který se vztahuje především k produkční metodě nebo jakosti, barvě, druhu nebo místu nebo historické události související s historií dotyčného vína a který je uznávaný právními předpisy smluvní strany za účelem označování a obchodní úpravy vína pocházejícího z území této smluvní strany;

d) „ homonymním “ totožné zeměpisné označení nebo totožný tradiční výraz nebo označení tak podobné, že při použití k označení by mohlo vést k záměně s jiným místem, jiným postupem nebo jinou věcí;

e) „ označením “ slova používaná při označování vína, lihoviny či aromatizovaného vína na etiketách nebo v průvodních dokladech při přepravě vína, lihoviny či aromatizovaného vína, v obchodních dokladech, zejména na fakturách a dodacích listech, jakož i při reklamě;

f) „ etiketou “ veškerá označení a ostatní výrazy, značky, vyobrazení, zeměpisná označení nebo ochranné známky, podle kterých se vína, lihoviny a aromatizovaná vína rozlišují a které jsou uvedeny na téže nádobě včetně uzávěru nebo na visačce připevněné k nádobě a na krycím obalu hrdla lahví;

g) „ obchodní úpravou “ souhrn výrazů, odkazů atd. vztahujících se na víno, lihovinu nebo aromatizované víno použitých na etiketách a balení, na nádobách, uzávěrech, v reklamních materiálech a/nebo jakýchkoli materiálech na podporu prodeje;

h) „ balením “ ochranné obaly, jako je papír, jakékoli opletení, krabice a bedny používané při přepravě jedné nebo více nádob nebo za účelem prodeje konečnému spotřebiteli;

i) „ vyrobeným “ celý proces výroby vína, lihoviny a aromatizovaného vína;

j) „ vínem “ pouze nápoj získaný úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých hroznů odrůd révy uvedených v dohodě v této příloze, též lisovaných, nebo moštu hroznů;

k) „ odrůdami révy “ odrůdy druhu Vitis Vinifera, aniž jsou dotčeny možné právní předpisy některé ze smluvních stran týkající se používání různých odrůd révy pro víno vyrobené na území této smluvní strany;

l) „ Dohodou o WTO “ dohoda z Marrákeše o zřízení Světové obchodní organizace, podepsaná dne 15. dubna 1994 .

Článek 3

Obecná pravidla pro dovoz a uvádění na trh

Není-li v dohodě v této příloze stanoveno jinak, řídí se dovoz a uvádění produktů uvedených v článku 2 tohoto protokolu na trh právními a správními předpisy používanými na území dotyčné smluvní strany.

HLAVA I

VZÁJEMNÁ OCHRANA NÁZVŮ VÍN, LIHOVIN A AROMATIZOVANÝCH VÍN

Článek 4

Chráněné názvy

Aniž jsou dotčeny články 5, 6 a 7 této přílohy, chráněny jsou:

a) pokud jde o výrobky uvedené v článku 2:

i) odkazy na název členského státu, z něhož víno, lihovina a aromatizované víno pochází nebo jiné názvy, které daný členský stát označují,

ii) zeměpisná označení uvedená v dodatku I, části A v písmenu a) pro vína, v písmenu b) pro lihoviny a v písmenu c) pro aromatizovaná vína;

iii) tradiční výrazy uvedené v dodatku 2, části A.

b) pokud jde o vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z Bosny a Hercegoviny:

i) odkazy na název „ Bosna a Hercegovina “ nebo jakýkoli jiný název označující tuto zemi,

ii) zeměpisná označení uvedená v dodatku I, části B v písmenu a) pro vína, v písmenu b) pro lihoviny a v písmenu c) pro aromatizovaná vína.

Článek 5

Ochrana názvů odkazujících na členské státy Společenství a Bosnu a Hercegovinu

1. V Bosně a Hercegovině jsou odkazy na členské státy Společenství a jiné názvy používané k označení daného členského státu pro účely identifikace původu vína, lihoviny a aromatizovaného vína:

a) vyhrazeny pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z dotyčného členského státu a

b) smí se používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.

2. Ve Společenství jsou odkazy na Bosnu a Hercegovinu a jiné názvy používané k označení Bosny a Hercegoviny pro účely identifikace původu vína, lihoviny a aromatizovaného vína

a) vyhrazeny pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z Bosny a Hercegoviny a

b) smí se používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Bosny a Hercegoviny.

Článek 6

Ochrana zeměpisných označení

1. V Bosně a Hercegovině jsou zeměpisná označení Společenství uvedená v dodatku 1, části A:

a) chráněna pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející ze Společenství a

b) smí se používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství;

2. ve Společenství jsou zeměpisná označení Bosny a Hercegoviny uvedená v dodatku 1, části B:

a) chráněna pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z Bosny a Hercegoviny a

b) smí se používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Bosny a Hercegoviny.

3. Smluvní strany přijmou v souladu s touto dohodou všechna nezbytná opatření k zajištění vzájemné ochrany zeměpisných označení podle čl. 4 písm. a) bodu ii) a čl. 4 písm. b) bodu ii), které jsou používány pro označování a obchodní úpravu vín, lihovin a aromatizovaných vín pocházejících z území smluvních stran. Za tímto účelem použije každá smluvní strana vhodné právní prostředky podle článku 23 Dohody TRIPS k zajištění účinné ochrany a k zamezení používání zeměpisných označení k identifikaci vín, lihovin a aromatizovaných vín, na něž se dotyčná označení nebo výrazy nevztahují.

4. Zeměpisná označení uvedená v článku 4 jsou vyhrazena výlučně pro výrobky pocházející z území té smluvní strany, na kterou se vztahují, a smí být používána pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy této smluvní strany.

5. Ochrana stanovená v dohodě v této příloze zakazuje zejména jakékoli používání chráněných názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín, která nepocházejí z uvedené zeměpisné oblasti, a uplatňuje se i v případě, že

a) je uveden skutečný původ vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína,

b) je zeměpisné označení použito v překladu,

c) je k názvu připojen výraz jako „ druh “ , „ typ “ , „ styl “ , „ imitace “ , „ způsob “ nebo jiné podobné výrazy,

d) chráněné označení se používá jakýmkoli způsobem pro produkty čísla 20.09 harmonizovaného systému Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží podepsané v Bruselu dne 14. června 1983 .

6. Jsou-li zeměpisná označení uvedená v dodatku 1 homonymní, poskytuje se ochrana každému označení za předpokladu, že se používá v dobré víře. Smluvní strany společně stanoví praktické podmínky používání, za nichž budou homonymní zeměpisná označení od sebe rozlišována, přičemž je třeba zajistit, aby bylo spravedlivě zacházeno s příslušnými výrobci a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl.

7. Pokud je zeměpisné označení uvedené v dodatku 1 homonymní se zeměpisným označením třetí země, použije se čl. 23 odst. 3 dohody TRIPS.

8. Dohodou v této příloze nejsou nijak dotčena práva jakékoli osoby na obchodní použití jejího jména nebo jména jejího předchůdce v obchodu, není-li toto jméno použito způsobem, který by mohl spotřebitele uvést v omyl.

9. Dohoda v této příloze nezavazuje žádnou smluvní stranu chránit zeměpisné označení druhé smluvní strany uvedené v dodatku 1, které není nebo již není chráněno ve své zemi původu nebo se v této zemi již nepoužívá.

10. Vstupem této dohody v platnost přestanou smluvní strany považovat chráněná zeměpisná označení uvedená v příloze 1 za běžné výrazy používané v obecném jazyce smluvních stran jako běžné názvy pro vína, lihoviny a aromatická vína ve smyslu čl. 24 odst. 6 dohody TRIPS.

Článek 7

Ochrana tradičních výrazů

1. V Bosně a Hercegovině se tradiční výrazy používané ve Společenství, které jsou uvedeny v dodatku 2,

a) nepoužijí k označení nebo obchodní úpravě vína pocházejícího z Bosny a Hercegoviny a

b) použijí se k označení nebo obchodní úpravě vína pocházejícího ze Společenství pouze v souvislosti s víny, jejichž původ, kategorie a jazyk jsou stanoveny v dodatku 2, a za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.

2. Bosna a Hercegovina přijme v souladu s dohodou v této příloze nezbytná opatření k zajištění ochrany tradičních výrazů podle článku 4, které jsou používány pro označování a obchodní úpravu vín pocházejících z území Společenství. Za tímto účelem poskytne Bosna a Hercegovina vhodné právní prostředky k zajištění účinné ochrany a k zamezení používání tradičních výrazů k označení vína, které jimi nemůže být označeno, a to ani v případě, že je k použitým tradičním výrazům připojen výraz jako „ druh “ , „ typ “ , „ styl “ , „ imitace “ a „ způsob “ nebo jiné podobné výrazy.

3. Ochrana tradičních výrazů se vztahuje pouze na:

a) jazyk nebo jazyky, v nichž jsou uvedeny v dodatku 2, a nikoli na jejich překlad a

b) na kategorii výrobků, která je podle dodatku 2 ve Společenství chráněna.

Článek 8

Ochranné známky

1. Příslušné úřady stran zamítnou pro víno, lihovinu nebo aromatizované víno zápis ochranné známky, která se shoduje s odkazem na zeměpisné označení chráněné podle článku 4 nebo se mu podobá nebo tento odkaz obsahuje, pokud toto víno, lihovina nebo aromatizované víno není tohoto původu ani není v souladu s příslušnými pravidly pro použití tohoto odkazu.

2. Příslušné úřady stran zamítnou pro víno zápis ochranné známky, která obsahuje tradiční výraz chráněný dohodou v této příloze, pokud dotyčné víno není vínem, pro něž je tradiční výraz vyhrazen podle dodatku 2.

3. Bosna a Hercegovina přijme nezbytná opatření ke změně všech obchodních značek, aby plně odstranila veškeré odkazy na zeměpisná označení Společenství chráněná podle článku 4. Všechny uvedené odkazy budou odstraněny nejpozději do 31. prosince 2008 .

Článek 9

Vývoz

Strany přijmou všechna nezbytná opatření, aby se v případě, že se vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z území jedné ze stran vyvážejí a uvádějí na trh mimo území této strany, nepoužívala chráněná zeměpisná označení podle čl. 4 písm. a) bodu ii) a čl. 4 písm. b) bodu ii) a v případě vín tradiční výrazy této strany podle čl. 4 písm. a) bodu iii) k označení a obchodní úpravě těchto výrobků pocházejících z území druhé strany.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ DOHODY A VZÁJEMNÁ POMOC MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY A ŘÍZENÍ TÉTO DOHODY

Článek 10

Pracovní skupina

1. Při podvýboru pro zemědělství, který má být zřízen v souladu s článkem 119 dohody o stabilizaci a přidružení, se zřizuje pracovní skupina.

2. Pracovní skupina dohlíží na řádné fungování dohody v této příloze a zabývá se včemi otázkami, které vzniknou při jejím provádění.

3. Pracovní skupina může vydávat doporučení a projednávat a podávat návrhy v souvislosti s veškerými otázkami společného zájmu v odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín, které by mohly přispívat k dosažení cílů dohody v této příloze. Schází se na žádost kterékoli smluvní strany střídavě ve Společenství a v Bosně a Hercegovině; místo, způsob a čas určí smluvní strany vzájemnou dohodou.

Článek 11

Úkoly stran

1. Smluvní strany přímo nebo prostřednictvím pracovní skupiny podle článku 10 udržují styk ve všech záležitostech, které se týkají provádění a fungování dohody v této příloze.

2. Bosna a Hercegovina určí jako svůj zastupující orgán ministerstvo zahraničního obchodu a hospodářských vztahů. Společenství určí jako svůj zastupující orgán generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise. Jestliže jedna smluvní strana změní svůj zastupující orgán, oznámí to druhé smluvní straně.

3. Zastupující orgán zajišťuje koordinaci činností všech orgánů odpovědných za provádění dohody v této příloze.

4. Strany:

a) rozhodnutím Výboru pro stabilizaci a přidružení společně mění seznamy podle článku 4, aby zohlednily případné změny právních a správních předpisů stran;

b) rozhodnutím Výboru pro stabilizaci a přidružení společně přijímají změny dodatků dohody v této příloze. Dodatky se za změněné považují buď ode dne uvedeného ve výměně dopisů mezi stranami nebo ode dne rozhodnutí pracovní skupiny;

c) společně stanoví praktické podmínky podle čl. 6 odst. 6;

d) vzájemně se informují o záměru přijmout nová nařízení nebo změny stávajících nařízení ohledně otázek veřejného zájmu, jako je zdraví nebo ochrana spotřebitele, které mají význam pro odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín;

e) vzájemně si oznamují všechna právní, správní a soudní rozhodnutí týkající se provádění dohody v této příloze a vzájemně se informují o opatřeních přijatých na základě těchto rozhodnutí.

Článek 12

Uplatňování a provádění dohody v této příloze

Strany určí kontaktní místa uvedená v dodatku 3, která budou odpovědná za uplatňování a provádění dohody v této příloze.

Článek 13

Provádění dohody a vzájemná pomoc mezi stranami

1. Pokud označení nebo obchodní úprava vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína zejména na etiketě nebo v úředních či obchodních dokladech nebo v reklamě je v rozporu s dohodou v této příloze, přijmou smluvní strany potřebná správní opatření nebo zahájí soudní řízení s cílem potírat nekalou soutěž nebo zabránit jakýmkoliv jiným způsobem neoprávněnému používání chráněného názvu.

2. Opatření a řízení uvedená v odstavci 1 se zahajují zejména tehdy,

a) pokud jsou použity označení či překlad označení, názvy, nápisy nebo vyobrazení týkající se vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína, jejichž názvy jsou dohodou v této příloze chráněny, která přímo nebo nepřímo poskytují chybné nebo zavádějící údaje o původu, druhu nebo jakosti vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína,

b) pokud jsou pro potřebu balení použity nádoby, které jsou zavádějící s ohledem na původ vína.

3. Má-li některá ze stran odůvodněné podezření, že:

a) víno, lihovina nebo aromatizované víno ve smyslu článku 2 tohoto protokolu, s nímž se obchoduje nebo obchodovalo v Bosně a Hercegovině a ve Společenství, není v souladu s pravidly pro odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín ve Společenství nebo v Bosně a Hercegovině nebo s touto dohodou; a

b) tento nesoulad je zvláštním zájmem druhé smluvní strany a mohl by vést ke správním opatřením nebo soudnímu řízení,

neprodleně o této skutečnosti informuje zastupující orgán druhé smluvní strany.

4. Informace poskytované podle odstavce 3 zahrnují podrobnosti o nedodržení pravidel pro odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín smluvní strany nebo o nedodržení dohody v této příloze a přikládají se k nim úřední, obchodní nebo jiné příslušné doklady a údaje o tom, jaká správní opatření lze případně přijmout nebo jaké soudní řízení lze zahájit.

Článek 14

Konzultace

1. Domnívá-li se jedna ze stran, že druhá smluvní strana nedodržela závazek podle dohody v této příloze, zahájí smluvní strany konzultace.

2. Smluvní strana, která požádá o konzultace, poskytne druhé straně všechny informace potřebné k podrobnému prozkoumání příslušného případu.

3. V případech, kdy by jakékoli zpoždění mohlo ohrozit lidské zdraví nebo oslabit účinnost opatření pro potírání podvodů, mohou být přijata vhodná dočasná ochranná opatření bez předchozí konzultace za předpokladu, že budou konzultace zahájeny okamžitě po přijetí těchto opatření.

4. Jestliže při konzultacích podle odstavců 1 a 3 nedosáhly smluvní strany dohody, může smluvní strana, která požádala o konzultace nebo která přijala opatření podle odstavce 3, přijmout vhodná opatření v souladu s článkem 126 dohody o stabilizaci a přidružení s cílem zajistit řádné uplatňování dohody v této příloze.

HLAVA III

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Tranzit malých množství

1. Tato dohoda se nevztahuje na vína, lihoviny a aromatizovaná vína, která:

a) jsou přepravována tranzitně přes území jedné ze smluvních stran, nebo

b) pocházejí z území jedné ze smluvních stran a která se mezi smluvními stranami dodávají v malých množstvích za podmínek a podle postupů stanovených v odstavci 2:

2. Za malé množství vína, lihoviny a aromatizovaného vína se považují tato množství:

a) množství v nádobách o objemu nejvýše 5 litrů označených etiketou a opatřených jednorázovým uzávěrem, pokud celkové přepravované množství tvořené jednou zásilkou nebo více oddělenými zásilkami nepřesahuje 50 litrů;

b)

i) množství nepřesahující 30 litrů, převážené v osobním zavazadle cestujícího;

ii) množství nepřesahující 30 litrů, odesílané v zásilkách mezi soukromými osobami;

iii) množství, které je součástí majetku stěhujících se soukromých osob;

iv) množství nejvýše 1 hektolitr, které se dováží za účelem vědeckých nebo technických pokusů;

v) množství určené pro diplomatická, konzulární nebo podobná zařízení, které se dováží jako součást jejich bezcelního přídělu;

vi) množství z palubních zásob mezinárodních dopravních prostředků.

Případ výjimky uvedený v písmenu a) nelze kombinovat s jedním nebo více případy výjimek uvedenými v v písmenu b).

Článek 16

Uvedení stávajících zásob na trh

1. Vína, lihoviny nebo aromatizovaná vína, která v době vstupu této dohody v platnost nebo před ním byla v souladu s vnitrostátními právními předpisy jedné či druhé smluvní strany vyrobena, připravena, označena a obchodně upravena způsobem, který dohoda v této příloze zakazuje, se mohou uvádět na trh až do vyčerpání zásob.

2. Vína, lihoviny a aromatizovaná vína, která byla vyrobena, připravena, označena a obchodně upravena podle této dohody, ale jejichž výroba, označení a obchodní úprava již nevyhovují dohodě v této příloze v důsledku změny této dohody, se mohou uvádět na trh až do vyčerpání zásob, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

DODATEK 1

SEZNAM CHRÁNĚNÝCH NÁZVŮ

(uvedených v článcích 4 a 6 přílohy II protokolu 7)

ČÁST A: VE SPOLEČENSTVÍ

(A).-. VÍNA POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

RAKOUSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Burgenland

Carnuntum

Donauland

Kamptal

Kärnten

Kremstal

Mittelburgenland

Neusiedlersee

Neusiedlersee-Hügelland

Niederösterreich

Oberösterreich

Salzburg

Steiermark

Südburgenland

Süd-Oststeiermark

Südsteiermark

Thermenregion

Tirol

Traisental

Vorarlberg

Wachau

Weinviertel

Weststeiermark

Wien

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Bergland

Steirerland

Weinland

Wien

BELGIE

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Côtes de Sambre et Meuse

Hagelandse Wijn

Haspengouwse Wijn

Heuvellandse wijn

Vlaamse mousserende kwaliteitswijn

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Vin de pays des jardins de Wallonie

Vlaamse landwijn

BULHARSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Дунавска равнина (Danube Plain)

Тракийска низина (Thracian Lowlands)

KYPR

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

ČESKÁ REPUBLIKA

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

české zemské víno

moravské zemské víno

FRANCIE

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Alsace Grand Cru, doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Alsace, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Alsace nebo Vin d'Alsace, doplněno či nedoplněno názvem „ Edelzwicker “ nebo názvem vína názvem odrůdy révy a/nebo názvem menší zeměpisné jednotky

Ajaccio

Aloxe-Corton

Anjou, též doplněno či nedoplněno názvem Val de Loire nebo Coteaux de la Loire nebo Villages Brissac

Anjou, též doplněno nebo nedoplněno názvy „ Gamay “ , „ Mousseux “ nebo „ Villages “

Arbois

Arbois Pupillin

Auxey-Duresses nebo Auxey-Duresses Côte de Beaune nebo Auxey-Duresses Côte de Beaune-Villages

Bandol

Banyuls

Barsac

Bâtard-Montrachet

Béarn or Béarn Bellocq

Beaujolais Supérieur

Beaujolais, též doplněno či nedoplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Beaujolais-Villages

Beaumes-de-Venise, též případně uvedeno za „ Muscat de “

Beaune

Bellet nebo Vin de Bellet

Bergerac

Bienvenues Bâtard-Montrachet

Blagny

Blanc Fumé de Pouilly

Blanquette de Limoux

Blaye

Bonnes Mares

Bonnezeaux

Bordeaux Côtes de Francs

Bordeaux Haut-Benauge

Bordeaux, též doplněno či nedoplněno slovem „ Clairet “ nebo „ Supérieur “ nebo „ Rosé “ nebo „ mousseux “

Bourg

Bourgeais

Bourgogne, též doplněno či nedoplněno slovem „ Clairet “ nebo „ Rosé “ nebo názvem menší zeměpisné jednotky

Bourgogne Aligoté

Bourgueil

Bouzeron

Brouilly

Buzet

Cabardès

Cabernet d'Anjou

Cabernet de Saumur

Cadillac

Cahors

Canon-Fronsac

Cap Corse, uvedeno za „ Muscat de “

Cassis

Cérons

Chablis Grand Cru, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Chablis, též doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Chambertin

Chambertin Clos de Bèze

Chambolle-Musigny

Champagne

Chapelle-Chambertin

Charlemagne

Charmes-Chambertin

Chassagne-Montrachet nebo Chassagne-Montrachet Côte de Beaune nebo Chassagne-Montrachet Côte de Beaune-Villages

Château Châlon

Château Grillet

Châteaumeillant

Châteauneuf-du-Pape

Châtillon-en-Diois

Chenas

Chevalier-Montrachet

Cheverny

Chinon

Chiroubles

Chorey-lès-Beaune nebo Chorey-lès-Beaune Côte de Beaune nebo Chorey-lès-Beaune Côte de Beaune-Villages

Clairette de Bellegarde

Clairette de Die

Clairette du Languedoc, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Clos de la Roche

Clos de Tart

Clos des Lambrays

Clos Saint-Denis

Clos Vougeot

Collioure

Condrieu

Corbières, doplněno či nedoplněno o výraz Boutenac

Cornas

Corton

Corton-Charlemagne

Costières de Nîmes

Côte de Beaune, též doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Côte de Beaune-Villages

Côte de Brouilly

Côte de Nuits

Côte Roannaise

Côte Rôtie

Coteaux Champenois, též doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Coteaux d'Aix-en-Provence

Coteaux d'Ancenis, též doplněno či nedoplněno o název odrůdy révy

Coteaux de Die

Coteaux de l'Aubance

Coteaux de Pierrevert

Coteaux de Saumur

Coteaux du Giennois

Coteaux du Languedoc Picpoul de Pinet

Coteaux du Languedoc, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Coteaux du Layon nebo Coteaux du Layon Chaume

Coteaux du Layon, též doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Coteaux du Loir

Coteaux du Lyonnais

Coteaux du Quercy

Coteaux du Tricastin

Coteaux du Vendômois

Coteaux Varois

Côte-de-Nuits-Villages

Côtes Canon-Fronsac

Côtes d'Auvergne, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Côtes de Beaune, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Côtes de Bergerac

Côtes de Blaye

Côtes de Bordeaux Saint-Macaire

Côtes de Bourg

Côtes de Brulhois

Côtes de Castillon

Côtes de Duras

Côtes de la Malepère

Côtes de Millau

Côtes de Montravel

Côtes de Provence, též doplněno či nedoplněno o výraz Sainte Victoire

Côtes de Saint-Mont

Côtes de Toul

Côtes du Forez

Côtes du Frontonnais, doplněno či nedoplněno o výraz Fronton nebo Villaudric

Côtes du Jura

Côtes du Lubéron

Côtes du Marmandais

Côtes du Rhône

Côtes du Rhône Villages, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Côtes du Roussillon

Côtes du Roussillon Villages, též doplněno názvem obcí Caramany nebo Latour de France nebo Les Aspres nebo Lesquerde nebo Tautavel

Côtes du Ventoux

Côtes du Vivarais

Cour-Cheverny

Crémant d'Alsace

Crémant de Bordeaux

Crémant de Bourgogne

Crémant de Die

Crémant de Limoux

Crémant de Loire

Crémant du Jura

Crépy

Criots Bâtard-Montrachet

Crozes Ermitage

Crozes-Hermitage

Echezeaux

Entre-Deux-Mers nebo Entre-Deux-Mers Haut-Benauge

Ermitage

Faugères

Fiefs Vendéens, též doplněno či nedoplněno o slova „ lieu dits “ Mareuil nebo Brem nebo Vix nebo Pissotte

Fitou

Fixin

Fleurie

Floc de Gascogne

Fronsac

Frontignan

Gaillac

Gaillac Premières Côtes

Gevrey-Chambertin

Gigondas

Givry

Grand Roussillon

Grands Echezeaux

Graves

Graves de Vayres

Griotte-Chambertin

Gros Plant du Pays Nantais

Haut Poitou

Haut-Médoc

Haut-Montravel

Hermitage

Irancy

Irouléguy

Jasnières

Juliénas

Jurançon

L'Etoile

La Grande Rue

Ladoix or Ladoix Côte de Beaune or Ladoix Côte de beaune-Villages

Lalande de Pomerol

Languedoc, ať následuje či nenásleduje název menší zeměpisné jednotky

Latricières-Chambertin

Les-Baux-de-Provence

Limoux

Lirac

Listrac-Médoc

Loupiac

Lunel, též uvedeno za „ Muscat de “

Lussac Saint-Émilion

Mâcon nebo Pinot-Chardonnay-Macôn

Mâcon, též doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Mâcon-Villages

Macvin du Jura

Madiran

Maranges Côte de Beaune nebo Maranges Côtes de Beaune-Villages

Maranges, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Marcillac

Margaux

Marsannay

Maury

Mazis-Chambertin

Mazoyères-Chambertin

Médoc

Menetou Salon, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Mercurey

Meursault nebo Meursault Côte de Beaune nebo Meursault Côte de Beaune-Villages

Minervois

Minervois-la-Livinière

Mireval

Monbazillac

Montagne Saint-Émilion

Montagny

Monthélie nebo Monthélie Côte de Beaune nebo Monthélie Côte de Beaune-Villages

Montlouis, též doplněno o výraz „ mousseux “ nebo „ pétillant “

Montrachet

Montravel

Morey-Saint-Denis

Morgon

Moselle

Moulin-à-Vent

Moulis

Moulis-en-Médoc

Muscadet

Muscadet Coteaux de la Loire

Muscadet Côtes de Grandlieu

Muscadet Sèvre-et-Maine

Musigny

Néac

Nuits

Nuits-Saint-Georges

Orléans

Orléans-Cléry

Pacherenc du Vic-Bilh

Palette

Patrimonio

Pauillac

Pécharmant

Pernand-Vergelesses nebo Pernand-Vergelesses Côte de Beaune nebo Pernand-Vergelesses Côte de Beaune-Villages

Pessac-Léognan

Petit Chablis, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Pineau des Charentes

Pinot-Chardonnay-Macôn

Pomerol

Pommard

Pouilly Fumé

Pouilly-Fuissé

Pouilly-Loché

Pouilly-sur-Loire

Pouilly-Vinzelles

Premières Côtes de Blaye

Premières Côtes de Bordeaux, doplněno či nedoplněno o název

menší zeměpisné jednotky

Puisseguin Saint-Émilion

Puligny-Montrachet nebo Puligny-Montrachet Côte de Beaune nebo Puligny-Montrachet Côte de Beaune-Villages

Quarts-de-Chaume

Quincy

Rasteau

Rasteau Rancio

Régnié

Reuilly

Richebourg

Rivesaltes, též uvedeno za „ Muscat de “

Rivesaltes Rancio

Romanée (La)

Romanée Conti

Romanée Saint-Vivant

Rosé des Riceys

Rosette

Roussette de Savoie, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Roussette du Bugey, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Ruchottes-Chambertin

Rully

Saint Julien

Saint-Amour

Saint-Aubin nebo Saint-Aubin Côte de Beaune nebo Saint-Aubin Côte de Beaune-Villages

Saint-Bris

Saint-Chinian

Sainte-Croix-du-Mont

Sainte-Foy Bordeaux

Saint-Émilion

Saint-Emilion Grand Cru

Saint-Estèphe

Saint-Georges Saint-Émilion

Saint-Jean-de-Minervois, též uvedeno za „ Muscat de “

Saint-Joseph

Saint-Nicolas-de-Bourgueil

Saint-Péray

Saint-Pourçain

Saint-Romain nebo Saint-Romain Côte de Beaune nebo Saint-Romain Côte de Beaune-Villages

Saint-Véran

Sancerre

Santenay nebo Santenay Côte de Beaune nebo Santenay Côte de Beaune-Villages

Saumur

Saumur Champigny

Saussignac

Sauternes

Savennières

Savennières-Coulée-de-Serrant

Savennières-Roche-aux-Moines

Savigny nebo Savigny-lès-Beaune

Seyssel

Tâche (La)

Tavel

Thouarsais

Touraine Amboise

Touraine Azay-le-Rideau

Touraine Mesland

Touraine Noble Joue

Touraine, též doplněno o výraz „ mousseux “ nebo „ pétillant “

Tursan

Vacqueyras

Valençay

Vin d'Entraygues et du Fel

Vin d'Estaing

Vin de Corse, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Vin de Lavilledieu

Vin de Savoie nebo Vin de Savoie-Ayze, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky

Vin du Bugey, doplněno či nedoplněno o název menší zeměpisné jednotky

Vin Fin de la Côte de Nuits

Viré Clessé

Volnay

Volnay Santenots

Vosne-Romanée

Vougeot

Vouvray, též doplněno či nedoplněno o výraz „ mousseux “ nebo „ pétillant “

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Vin de pays de l'Agenais

Vin de pays d'Aigues

Vin de pays de l'Ain

Vin de pays de l'Allier

Vin de pays d'Allobrogie

Vin de pays des Alpes de Haute-Provence

Vin de pays des Alpes Maritimes

Vin de pays de l'Ardèche

Vin de pays d'Argens

Vin de pays de l'Ariège

Vin de pays de l'Aude

Vin de pays de l'Aveyron

Vin de pays des Balmes dauphinoises

Vin de pays de la Bénovie

Vin de pays du Bérange

Vin de pays de Bessan

Vin de pays de Bigorre

Vin de pays des Bouches du Rhône

Vin de pays du Bourbonnais

Vin de pays du Calvados

Vin de pays de Cassan

Vin de pays Cathare

Vin de pays de Caux

Vin de pays de Cessenon

Vin de pays des Cévennes, doplněno či nedoplněno o název Mont Bouquet

Vin de pays Charentais, doplněno či nedoplněno o název Ile de Ré nebo Ile d'Oléron nebo Saint-Sornin

Vin de pays de la Charente

Vin de pays des Charentes-Maritimes

Vin de pays du Cher

Vin de pays de la Cité de Carcassonne

Vin de pays des Collines de la Moure

Vin de pays des Collines rhodaniennes

Vin de pays du Comté de Grignan

Vin de pays du Comté tolosan

Vin de pays des Comtés rhodaniens

Vin de pays de la Corrèze

Vin de pays de la Côte Vermeille

Vin de pays des coteaux charitois

Vin de pays des coteaux d'Enserune

Vin de pays des coteaux de Besilles

Vin de pays des coteaux de Cèze

Vin de pays des coteaux de Coiffy

Vin de pays des coteaux Flaviens

Vin de pays des coteaux de Fontcaude

Vin de pays des coteaux de Glanes

Vin de pays des coteaux de l'Ardèche

Vin de pays des coteaux de l'Auxois

Vin de pays des coteaux de la Cabrerisse

Vin de pays des coteaux de Laurens

Vin de pays des coteaux de Miramont

Vin de pays des coteaux de Montélimar

Vin de pays des coteaux de Murviel

Vin de pays des coteaux de Narbonne

Vin de pays des coteaux de Peyriac

Vin de pays des coteaux des Baronnies

Vin de pays des coteaux du Cher et de l'Arnon

Vin de pays des coteaux du Grésivaudan

Vin de pays des coteaux du Libron

Vin de pays des coteaux du Littoral Audois

Vin de pays des coteaux du Pont du Gard

Vin de pays des coteaux du Salagou

Vin de pays des coteaux de Tannay

Vin de pays des coteaux du Verdon

Vin de pays des coteaux et terrasses de Montauban

Vin de pays des côtes catalanes

Vin de pays des côtes de Gascogne

Vin de pays des côtes de Lastours

Vin de pays des côtes de Montestruc

Vin de pays des côtes de Pérignan

Vin de pays des côtes de Prouilhe

Vin de pays des côtes de Thau

Vin de pays des côtes de Thongue

Vin de pays des côtes du Brian

Vin de pays des côtes de Ceressou

Vin de pays des côtes du Condomois

Vin de pays des côtes du Tarn

Vin de pays des côtes du Vidourle

Vin de pays de la Creuse

Vin de pays de Cucugnan

Vin de pays des Deux-Sèvres

Vin de pays de la Dordogne

Vin de pays du Doubs

Vin de pays de la Drôme

Vin de pays Duché d'Uzès

Vin de pays de Franche-Comté, doplněno či nedoplněno o výraz Coteaux de Champlitte

Vin de pays du Gard

Vin de pays du Gers

Vin de pays des Hautes-Alpes

Vin de pays de la Haute-Garonne

Vin de pays de la Haute-Marne

Vin de pays des Hautes-Pyrénées

Vin de pays d'Hauterive, doplněno či nedoplněno o výraz Val d'Orbieu nebo Coteaux du Termenès nebo Côtes de Lézignan

Vin de pays de la Haute-Saône

Vin de pays de la Haute-Vienne

Vin de pays de la Haute vallée de l'Aude

Vin de pays de la Haute vallée de l'Orb

Vin de pays des Hauts de Badens

Vin de pays de l'Hérault

Vin de pays de l'Ile de Beauté

Vin de pays de l'Indre et Loire

Vin de pays de l'Indre

Vin de pays de l'Isère

Vin de pays du Jardin de la France, doplněno či nedoplněno o výraz Marches de Bretagne nebo Pays de Retz

Vin de pays des Landes

Vin de pays de Loire-Atlantique

Vin de pays du Loir et Cher

Vin de pays du Loiret

Vin de pays du Lot

Vin de pays du Lot et Garonne

Vin de pays des Maures

Vin de pays de Maine et Loire

Vin de pays de la Mayenne

Vin de pays de Meurthe-et-Moselle

Vin de pays de la Meuse

Vin de pays du Mont Baudile

Vin de pays du Mont Caume

Vin de pays des Monts de la Grage

Vin de pays de la Nièvre

Vin de pays d'Oc

Vin de pays du Périgord, doplněno či nedoplněno o Vin de Domme

Vin de pays de la Petite Crau

Vin de pays des Portes de Méditerranée

Vin de pays de la Principauté d'Orange

Vin de pays du Puy de Dôme

Vin de pays des Pyrénées-Atlantiques

Vin de pays des Pyrénées-Orientales

Vin de pays des Sables du Golfe du Lion

Vin de pays de la Sainte Baume

Vin de pays de Saint Guilhem-le-Désert

Vin de pays de Saint-Sardos

Vin de pays de Sainte Marie la Blanche

Vin de pays de Saône et Loire

Vin de pays de la Sarthe

Vin de pays de Seine et Marne

Vin de pays du Tarn

Vin de pays du Tarn et Garonne

Vin de pays des Terroirs landais, doplněno či nedoplněno o Coteaux de Chalosse nebo Côtes de L'Adour nebo Sables Fauves nebo Sables de l'Océan

Vin de pays de Thézac-Perricard

Vin de pays du Torgan

Vin de pays d'Urfé

Vin de pays du Val de Cesse

Vin de pays du Val de Dagne

Vin de pays du Val de Montferrand

Vin de pays de la Vallée du Paradis

Vin de pays du Var

Vin de pays du Vaucluse

Vin de pays de la Vaunage

Vin de pays de la Vendée

Vin de pays de la Vicomté d'Aumelas

Vin de pays de la Vienne

Vin de pays de la Vistrenque

Vin de pays de l'Yonne

NĚMECKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

(*) Zeměpisné označení se přestane používat dnem 1.8.2009 .

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

ŘECKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

MAĎARSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

ITÁLIE

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

D.O.C.G. (Denominazioni di Origine Controllata e Garantita)

Albana di Romagna

Asti nebo Moscato d'Asti nebo Asti Spumante

Barbaresco

Bardolino superiore

Barolo

Brachetto d'Acqui nebo Acqui

Brunello di Motalcino

Carmignano

Chianti, též doplněno o Colli Aretini nebo Colli Fiorentini nebo Colline Pisane nebo Colli Senesi nebo Montalbano nebo Montespertoli nebo Rufina

Chianti Classico

Fiano di Avellino

Forgiano

Franciacorta

Gattinara

Gavi nebo Cortese di Gavi

Ghemme

Greco di Tufo

Montefalco Sagrantino

Montepulciano d'Abruzzo Colline Tramane

Ramandolo

Recioto di Soave

Sforzato di Valtellina nebo Sfursat di Valtellina

Soave superiore

Taurasi

Valtellina Superiore, též doplněno o Grumello nebo Inferno nebo Maroggia nebo Sassella nebo Stagafassli nebo Vagella

Vermentino di Gallura nebo Sardegna Vermentino di Gallura

Vernaccia di San Gimignano

Vino Nobile di Montepulciano

D.O.C. (Denominazioni di Origine Controllata)

Aglianico del Taburno nebo Taburno

Aglianico del Vulture

Albugnano

Alcamo nebo Alcamo classico

Aleatico di Gradoli

Aleatico di Puglia

Alezio

Alghero nebo Sardegna Alghero

Alta Langa

Alto Adige nebo dell'Alto Adige (Südtirol nebo Südtiroler), též doplněno: - Colli di Bolzano (Bozner Leiten),- Meranese di Collina nebo Meranese (Meraner Hugel nebo Meraner),- Santa Maddalena (St.Magdalener),- Terlano (Terlaner),- Valle Isarco (Eisacktal nebo Eisacktaler),- Valle Venosta (Vinschgau)

Ansonica Costa dell'Argentario

Aprilia

Arborea nebo Sardegna Arborea

Arcole

Assisi

Atina

Aversa

Bagnoli di Sopra nebo Bagnoli

Barbera d'Asti

Barbera del Monferrato

Barbera d'Alba

Barco Reale di Carmignano nebo Rosato di Carmignano nebo Vin Santo di Carmignano nebo Vin Santo Carmignano Occhio di Pernice

Bardolino

Bianchello del Metauro

Bianco Capena

Bianco dell'Empolese

Bianco della Valdinievole

Bianco di Custoza

Bianco di Pitigliano

Bianco Pisano di S. Torpè

Biferno

Bivongi

Boca

Bolgheri e Bolgheri Sassicaia

Bosco Eliceo

Botticino

Bramaterra

Breganze

Brindisi

Cacc'e mmitte di Lucera

Cagnina di Romagna

Caldaro (Kalterer) nebo Lago di Caldaro (Kalterersee), též doplněno „ Classico “

Campi Flegrei

Campidano di Terralba nebo Terralba nebo Sardegna Campidano di Terralba nebo Sardegna Terralba

Canavese

Candia dei Colli Apuani

Cannonau di Sardegna, též doplněno Capo Ferrato nebo Oliena nebo Nepente di Oliena Nepente di Oliena Jerzu

Capalbio

Capri

Capriano del Colle

Carema

Carignano del Sulcis nebo Sardegna Carignano del Sulcis

Carso

Castel del Monte

Castel San Lorenzo

Casteller

Castelli Romani

Cellatica

Cerasuolo di Vittoria

Cerveteri

Cesanese del Piglio

Cesanese di Affile nebo Affile

Cesanese di Olevano Romano nebo Olevano Romano

Cilento

Cinque Terre nebo Cinque Terre Sciacchetrà, též doplněno Costa de sera nebo Costa de Costa de Campu nebo Costa da Posa

Circeo

Cirò

Cisterna d'Asti

Colli Albani

Colli Altotiberini

Colli Amerini

Colli Berici, též doplněno „ Barbarano “

Colli Bolognesi, též doplněno Colline di Riposto nebo Colline Marconiane nebo Zola Predona nebo Monte San Pietro nebo Colline di Oliveto nebo Terre di Montebudello nebo Serravalle

Colli Bolognesi Classico-Pignoletto

Colli del Trasimeno nebo Trasimeno

Colli della Sabina

Colli dell'Etruria Centrale

Colli di Conegliano, ať následuje či nenásleduje výraz Refrontolo nebo Torchiato di Fregona

Colli di Faenza

Colli di Luni (Regione Liguria)

Colli di Luni (Regione Toscana)

Colli di Parma

Colli di Rimini

Colli di Scandiano e di Canossa

Colli d'Imola

Colli Etruschi Viterbesi

Colli Euganei

Colli Lanuvini

Colli Maceratesi

Colli Martani, též doplněno Todi

Colli Orientali del Friuli, též doplněno o výraz Cialla nebo Rosazzo

Colli Perugini

Colli Pesaresi, též doplněno o výraz Focara nebo Roncaglia

Colli Piacentini, též doplněno Vigoleno nebo Gutturnio nebo Monterosso Val d'Arda nebo Trebbianino Val Trebbia nebo Val Nure

Colli Romagna Centrale

Colli Tortonesi

Collina Torinese

Colline di Levanto

Colline Lucchesi

Colline Novaresi

Colline Saluzzesi

Collio Goriziano nebo Collio

Conegliano-Valdobbiadene, též doplněno o výraz Cartizze

Conero

Contea di Sclafani

Contessa Entellina

Controguerra

Copertino

Cori

Cortese dell'Alto Monferrato

Corti Benedettine del Padovano

Cortona

Costa d'Amalfi, též doplněno o Furore nebo Ravello nebo Tramonti

Coste della Sesia

Delia Nivolelli

Dolcetto d'Acqui

Dolcetto d'Alba

Dolcetto d'Asti

Dolcetto delle Langhe Monregalesi

Dolcetto di Diano d'Alba nebo Diano d'Alba

Dolcetto di Dogliani superior nebo Dogliani

Dolcetto di Ovada

Donnici

Elba

Eloro, též doplněno o výraz Pachino

Erbaluce di Caluso nebo Caluso

Erice

Esino

Est! Est!! Est!!! Di Montefiascone

Etna

Falerio dei Colli Ascolani nebo Falerio

Falerno del Massico

Fara

Faro

Frascati

Freisa d'Asti

Freisa di Chieri

Friuli Annia

Friuli Aquileia

Friuli Grave

Friuli Isonzo nebo Isonzo del Friuli

Friuli Latisana

Gabiano

Galatina

Galluccio

Gambellara

Garda (Regione Lombardia)

Garda (Regione Veneto)

Garda Colli Mantovani

Genazzano

Gioia del Colle

Girò di Cagliari nebo Sardegna Girò di Cagliari

Golfo del Tigullio

Gravina

Greco di Bianco

Greco di Tufo

Grignolino d'Asti

Grignolino del Monferrato Casalese

Guardia Sanframondi o Guardiolo

Irpinia

I Terreni di Sanseverino

Ischia

Lacrima di Morro nebo Lacrima di Morro d'Alba

Lago di Corbara

Lambrusco di Sorbara

Lambrusco Grasparossa di Castelvetro

Lambrusco Mantovano, též doplněno o: Oltrepò Mantovano nebo Viadanese-Sabbionetano

Lambrusco Salamino di Santa Croce

Lamezia

Langhe

Lessona

Leverano

Lison Pramaggiore

Lizzano

Loazzolo

Locorotondo

Lugana (Regione Veneto)

Lugana (Regione Lombardia)

Malvasia delle Lipari

Malvasia di Bosa nebo Sardegna Malvasia di Bosa

Malvasia di Cagliari nebo Sardegna Malvasia di Cagliari

Malvasia di Casorzo d'Asti

Malvasia di Castelnuovo Don Bosco

Mandrolisai nebo Sardegna Mandrolisai

Marino

Marmetino di Milazzo nebo Marmetino

Marsala

Martina nebo Martina Franca

Matino

Melissa

Menfi, též doplněno o Feudo nebo Fiori nebo Bonera

Merlara

Molise

Monferrato, též doplněno o výraz Casalese

Monica di Cagliari nebo Sardegna Monic a di Cagliari

Monica di Sardegna

Monreale

Montecarlo

Montecompatri Colonna nebo Montecompatri nebo Colonna

Montecucco

Montefalco

Montello e Colli Asolani

Montepulciano d'Abruzzo, též doplněno o výraz Casauri or Terre di Casauria or Terre dei Vestini

Monteregio di Massa Marittima

Montescudaio

Monti Lessini nebo Lessini

Morellino di Scansano

Moscadello di Montalcino

Moscato di Cagliari nebo Sardegna Moscato di Cagliari

Moscato di Noto

Moscato di Pantelleria nebo Passito di Pantelleria nebo Pantelleria

Moscato di Sardegna, též doplněno o: Gallura nebo Tempio Pausania nebo Tempio

Moscato di Siracusa

Moscato di Sorso-Sennori nebo Moscato di Sorso nebo Moscato di Sennori nebo Moscato di Sorso-Sennori nebo Moscato di Sorso nebo Moscato di Sennori

Moscato di Trani

Nardò

Nasco di Cagliari nebo Sardegna Nasco di Cagliari

Nebiolo d'Alba

Nettuno

Nuragus di Cagliari nebo Sardegna Nuragus di Cagliari

Offida

Oltrepò Pavese

Orcia

Orta Nova

Orvieto (Regione Umbria)

Orvieto (Regione Lazio)

Ostuni

Pagadebit di Romagna, též doplněno Bertinoro

Parrina

Penisola Sorrentina, též doplněno o výraz Gragnano nebo Lettere nebo Sorrento

Pentro di Isernia nebo Pentro

Pergola

Piemonte

Pietraviva

Pinerolese

Pollino

Pomino

Pornassio nebo Ormeasco di Pornassio

Primitivo di Manduria

Reggiano

Reno

Riesi

Riviera del Brenta

Riviera del Garda Bresciano nebo Garda Bresciano

Riviera Ligure di Ponente, též doplněno o: Riviera dei Fiori nebo Riviera dei Fiori nebo Albenga o Albenganese nebo Finale nebo Finalese nebo Ormeasco

Roero

Romagna Albana spumante

Rossese di Dolceacqua nebo Dolceacqua

Rosso Barletta

Rosso Canosa nebo Rosso Canosa Canusium

Rosso Conero

Rosso di Cerignola

Rosso di Montalcino

Rosso di Montepulciano

Rosso Orvietano nebo Orvietano Rosso

Rosso Piceno

Rubino di Cantavenna

Ruchè di Castagnole Monferrato

Salice Salentino

Sambuca di Sicilia

San Colombano al Lambro nebo San Colombano

San Gimignano

San Martino della Battaglia (Regione Veneto)

San Martino della Battaglia (Regione Lombardia)

San Severo

San Vito di Luzzi

Sangiovese di Romagna

Sannio

Sant'Agata de Goti

Santa Margherita di Belice

Sant'Anna di Isola di Capo Rizzuto

Sant'Antimo

Sardegna Semidano, též doplněno Mogoro

Savuto

Scanzo nebo Moscato di Scanzo

Scavigna

Sciacca, též doplněno o výraz Rayana

Serrapetrona

Sizzano

Soave

Solopaca

Sovana

Squinzano

Strevi

Tarquinia

Teroldego Rotaliano

Terracina, též uvedeno za „ Moscato di “

Terre dell'Alta Val Agri

Terre di Franciacorta

Torgiano

Trebbiano d'Abruzzo

Trebbiano di Romagna

Trentino, též doplněno o Sorni nebo Isera nebo d'Isera nebo Ziresi nebo dei Ziresi

Trento

Val d'Arbia

Val di Cornia, též doplněno o výraz Suvereto

Val Polcevera, též doplněno o výraz Coronata

Valcalepio

Valdadige (Etschaler) (Regione Trentino Alto Adige)

Valdadige (Etschtaler), též doplněno o Terra dei Forti (Regione Veneto)

Valdichiana

Valle d'Aosta nebo Vallée d'Aoste, též doplněno o: Arnad-Montjovet nebo Donnas nebo Enfer d'Arvier nebo Torrette nebo Blanc de Morgex et de la Salle nebo Chambave nebo Nus

Valpolicella, též doplněno o Valpantena

Valsusa

Valtellina

Valtellina Superiore, též doplněno o Grumello nebo Inferno nebo Maroggia nebo Sassella nebo Vagella

Velletri

Verbicaro

Verdicchio dei Castelli di Jesi

Verdicchio di Matelica

Verduno Pelaverga nebo Verduno

Vermentino di Sardegna

Vernaccia di Oristano nebo Sardegna Vernaccia di Oristano

Vernaccia di San Gimignano

Vernacia di Serrapetrona

Vesuvio

Vicenza

Vignanello

Vin Santo del Chianti

Vin Santo del Chianti Classico

Vin Santo di Montepulciano

Vini del Piave nebo Piave

Vittoria

Zagarolo

2. Stolní vína se zeměpisným označením:

Allerona

Alta Valle della Greve

Alto Livenza (Regione veneto)

Alto Livenza (Regione Fruili Venezia Giula)

Alto Mincio

Alto Tirino

Arghillà

Barbagia

Basilicata

Benaco bresciano

Beneventano

Bergamasca

Bettona

Bianco di Castelfranco Emilia

Calabria

Camarro

Campania

Cannara

Civitella d'Agliano

Colli Aprutini

Colli Cimini

Colli del Limbara

Colli del Sangro

Colli della Toscana centrale

Colli di Salerno

Colli Ericini

Colli Trevigiani

Collina del Milanese

Colline del Genovesato

Colline Frentane

Colline Pescaresi

Colline Savonesi

Colline Teatine

Condoleo

Conselvano

Costa Viola

Daunia

Del Vastese nebo Histonium

Delle Venezie (Regione Veneto)

Delle Venezie (Regione Friuli Venezia Giulia)

Delle Venezie (Regione Trentino – Alto Adige)

Dugenta

Emilia nebo dell'Emilia

Epomeo

Esaro

Fontanarossa di Cerda

Forlì

Fortana del Taro

Frusinate nebo del Frusinate

Golfo dei Poeti La Spezia nebo Golfo dei Poeti

Grottino di Roccanova

Isola dei Nuraghi

Lazio

Lipuda

Locride

Marca Trevigiana

Marche

Maremma toscana

Marmilla

Mitterberg nebo Mitterberg tra Cauria e Tel nebo Mitterberg zwischen Gfrill und Toll

Modena nebo Provincia di Modena

Montecastelli

Montenetto di Brescia

Murgia

Narni

Nurra

Ogliastra

Osco nebo Terre degli Osci

Paestum

Palizzi

Parteolla

Pellaro

Planargia

Pompeiano

Provincia di Mantova

Provincia di Nuoro

Provincia di Pavia

Provincia di Verona nebo Veronese

Puglia

Quistello

Ravenna

Roccamonfina

Romangia

Ronchi di Brescia

Ronchi Varesini

Rotae

Rubicone

Sabbioneta

Salemi

Salento

Salina

Scilla

Sebino

Sibiola

Sicilia

Sillaro nebo Bianco del Sillaro

Spello

Tarantino

Terrazze Retiche di Sondrio

Terre del Volturno

Terre di Chieti

Terre di Veleja

Tharros

Toscana nebo Toscano

Trexenta

Umbria

Valcamonica

Val di Magra

Val di Neto

Val Tidone

Valdamato

Vallagarina (Regione Trentino – Alto Adige)

Vallagarina (Regione Veneto)

Valle Belice

Valle del Crati

Valle del Tirso

Valle d'Itria

Valle Peligna

Valli di Porto Pino

Veneto

Veneto Orientale

Venezia Giulia

Vigneti delle Dolomiti nebo Weinberg Dolomiten (Regione Trentino – Alto Adige)

Vigneti delle Dolomiti nebo Weinberg Dolomiten (Regione Veneto)

LUCEMBURSKO

Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

MALTA

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

PORTUGALSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

RUMUNSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

⟪TABLE:tbl_001⟫

SLOVENSKO

Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

SLOVINSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Stanovené pěstitelské oblasti (též doplněné buď názvem vinařské obce a/nebo názvem viniční trati)

Bela krajina nebo Belokranjec

Bizeljsko-Sremič nebo Sremič-Bizeljsko

Dolenjska

Dolenjska, cviček

Goriška Brda nebo Brda

Haloze nebo Haložan

Koper nebo Koprčan

Kras

Kras, teran

Ljutomer-Ormož nebo Ormož-Ljutomer

Maribor nebo Mariborčan

Radgona-Kapela nebo Kapela Radgona

Prekmurje nebo Prekmurčan

Šmarje-Virštanj nebo Virštanj-Šmarje

Srednje Slovenske gorice

Vipavska dolina nebo Vipavec nebo Vipavčan

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Podravje

Posavje

Primorska

ŠPANĚLSKO

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Stolní vína se zeměpisným označením

Vino de la Tierra de Abanilla

Vino de la Tierra de Bailén

Vino de la Tierra de Bajo Aragón

Vino de la Tierra Barbanza e Iria

Vino de la Tierra de Betanzos

Vino de la Tierra de Cádiz

Vino de la Tierra de Campo de Belchite

Vino de la Tierra de Campo de Cartagena

Vino de la Tierra de Cangas

Vino de la Terra de Castelló

Vino de la Tierra de Castilla

Vino de la Tierra de Castilla y León

Vino de la Tierra de Contraviesa-Alpujarra

Vino de la Tierra de Córdoba

Vino de la Tierra de Costa de Cantabria

Vino de la Tierra de Desierto de Almería

Vino de la Tierra de Extremadura

Vino de la Tierra Formentera

Vino de la Tierra de Gálvez

Vino de la Tierra de Granada Sur-Oeste

Vino de la Tierra de Ibiza

Vino de la Tierra de Illes Balears

Vino de la Tierra de Isla de Menorca

Vino de la Tierra de La Gomera

Vino de la Tierra de Laujar-Alapujarra

Vino de la Tierra de Liébana

Vino de la Tierra de Los Palacios

Vino de la Tierra de Norte de Granada

Vino de la Tierra Norte de Sevilla

Vino de la Tierra de Pozohondo

Vino de la Tierra de Ribera del Andarax

Vino de la Tierra de Ribera del Arlanza

Vino de la Tierra de Ribera del Gállego-Cinco Villas

Vino de la Tierra de Ribera del Queiles

Vino de la Tierra de Serra de Tramuntana-Costa Nord

Vino de la Tierra de Sierra de Alcaraz

Vino de la Tierra de Torreperojil

Vino de la Tierra de Valdejalón

Vino de la Tierra de Valle del Cinca

Vino de la Tierra de Valle del Jiloca

Vino de la Tierra del Valle del Miño-Ourense

Vino de la Tierra Valles de Sadacia

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

1. Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí

Anglické vinice

Welšské vinice

2. Stolní vína se zeměpisným označením

England nebo Berkshire

Buckinghamshire

Cheshire

Cornwall

Derbyshire

Devon

Dorset

East Anglia

Gloucestershire

Hampshire

Herefordshire

Isle of Wight

Isles of Scilly

Kent

Lancashire

Leicestershire

Lincolnshire

Northamptonshire

Nottinghamshire

Oxfordshire

Rutland

Shropshire

Somerset

Staffordshire

Surrey

Sussex

Warwickshire

West Midlands

Wiltshire

Worcestershire

Yorkshire

Wales nebo Cardiff

Cardiganshire

Carmarthenshire

Denbighshire

Gwynedd

Monmouthshire

Newport

Pembrokeshire

Rhondda Cynon Taf

Swansea

The Vale of Glamorgan

Wrexham

(B) – LIHOVINY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

1. Rum

Rhum de la Martinique/Rhum de la Martinique traditionnel

Rhum de la Guadeloupe/Rhum de la Guadeloupe traditionnel

Rhum de la Réunion/Rhum de la Réunion traditionnel

Rhum de la Guyane/Rhum de la Guyane traditionnel

Ron de Málaga

Ron de Granada

Rum da Madeira

2.(a) Whisky

Scotch Whisky

Irish Whisky

Whisky español

(Tato označení mohou být doplněna slovy „ malt “ nebo „ grain “ .)

2.(b) Whiskey

Irish Whiskey

Uisce Beatha Eireannach/Irish Whiskey

(Tato označení mohou být doplněna slovy „ Pot Still “ .)

3. Obilný destilát

Eau-de-vie de seigle de marque nationale luxembourgeoise

Korn

Kornbrand

4. Vinný destilát

Eau-de-vie de Cognac

Eau-de-vie des Charentes

Cognac

(Označení „ Cognac “ může být doplněno těmito výrazy:

— Fine

— Grande Fine Champagne

— Grande Champagne

— Petite Champagne

— Petite Fine Champagne

— Fine Champagne

— Borderies

— Fins Bois

— Bons Bois)

Fine Bordeaux

Armagnac

Bas–Armagnac

Haut–Armagnac

Ténarèse

Eau-de-vie de vin de la Marne

Eau-de-vie de vin originaire d'Aquitaine

Eau-de-vie de vin de Bourgogne

Eau-de-vie de vin originaire du Centre-Est

Eau-de-vie de vin originaire de Franche-Comté

Eau-de-vie de vin originaire du Bugey

Eau-de-vie de vin de Savoie

Eau-de-vie de vin originaire des Coteaux de la Loire

Eau-de-vie de vin des Côtes-du-Rhône

Eau-de-vie de vin originaire de Provence

Eau-de-vie de Faugères/Faugères

Eau-de-vie de vin originaire du Languedoc

Aguardente do Minho

Aguardente do Douro

Aguardente da Beira Interior

Aguardente da Bairrada

Aguardente do Oeste

Aguardente do Ribatejo

Aguardente do Alentejo

Aguardente do Algarve

Сунгурларска гроздова ракия/Sungurlarska grozdova rakiya

Гроздова ракия от Сунгурларе/Grozdova rakiya from Sungurlare

Сливенска перла (Сливенска гроздова ракия/Гроздова ракия от Сливен) /Slivenska perla (Slivenska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Sliven)

Стралджанска Мускатова ракия/Straldjanska Muscatova rakiya

Мускатова ракия от Стралджа/Muscatova rakiya from Straldja

Поморийска гроздова ракия/Pomoriyska grozdova rakiya

Гроздова ракия от Поморие/Grozdova rakiya from Pomorie

Русенска бисерна гроздова ракия/Russenska biserna grozdova rakiya

Бисерна гроздова ракия от Русе/Biserna grozdova rakiya from Russe

Бургаска Мускатова ракия/Bourgaska Muscatova rakiya

Мускатова ракия от Бургас/Muscatova rakiya from Bourgas

Добруджанска мускатова ракия/Dobrudjanska muscatova rakiya

Мускатова ракия от Добруджа/muscatova rakiya from Dobrudja

Сухиндолска гроздова ракия/Suhindolska grozdova rakiya

Гроздова ракия от Сухиндол/Grozdova rakiya from Suhindol

Карловска гроздова ракия/Karlovska grozdova rakiya

Гроздова Ракия от Карлово/Grozdova Rakiya from Karlovo

Vinars Târnave

Vinars Vaslui

Vinars Murfatlar

Vinars Vrancea

Vinars Segarcea

5. Brandy

Brandy de Jerez

Brandy del Penedés

Brandy italiano

Brandy Αττικής /Brandy of Attica

Brandy Πελλοπονήσου/Brandy of the Peloponnese

Brandy Κεντρικής Ελλάδας/Brandy of Central Greece

Deutscher Weinbrand

Wachauer Weinbrand

Weinbrand Dürnstein

Karpatské brandy špeciál

6. Matolinová pálenka

Eau-de-vie de marc de Champagne nebo

Marc de Champagne

Eau-de-vie de marc originaire d'Aquitaine

Eau-de-vie de marc de Bourgogne

Eau-de-vie de vin originaire du Centre-Est

Eau-de-vie de vin originaire de Franche-Comté

Eau-de-vie de marc originaire de Bugey

Eau-de-vie de marc originaire de Savoie

Marc de Bourgogne

Marc de Savoie

Marc d'Auvergne

Eau-de-vie de marc originaire des Coteaux de la Loire

Eau-de-vie de marc des Côtes du Rhône

Eau-de-vie de marc originaire de Provence

Eau-de-vie de marc originaire du Languedoc

Marc d'Alsace Gewürztraminer

Marc de Lorraine

Bagaceira do Minho

Bagaceira do Douro

Bagaceira da Beira Interior

Bagaceira da Bairrada

Bagaceira do Oeste

Bagaceira do Ribatejo

Bagaceiro do Alentejo

Bagaceira do Algarve

Orujo gallego

Grappa

Grappa di Barolo

Grappa piemontese/Grappa del Piemonte

Grappa lombarda/Grappa di Lombardia

Grappa trentina/Grappa del Trentino

Grappa friulana/Grappa del Friuli

Grappa veneta/Grappa del Veneto

Südtiroler Grappa/Grappa dell'Alto Adige

Τσικουδιά Κρήτης/Tsikoudia of Crete

Τσίπουρο Μακεδονίας/Tsipouro of Macedonia

Τσίπουρο Θεσσαλίας/Tsipouro of Thessaly

Τσίπουρο Τυρνάβου/Tsipouro of Tyrnavos

Eau-de-vie de marc de marque nationale luxembourgeoise

Ζιβανία/Zivania

Pálinka

7. Ovocný destilát

Schwarzwälder Kirschwasser

Schwarzwälder Himbeergeist

Schwarzwälder Mirabellenwasser

Schwarzwälder Williamsbirne

Schwarzwälder Zwetschgenwasser

Fränkisches Zwetschgenwasser

Fränkisches Kirschwasser

Fränkischer Obstler

Mirabelle de Lorraine

Kirsch d'Alsace

Quetsch d'Alsace

Framboise d'Alsace

Mirabelle d'Alsace

Kirsch de Fougerolles

Südtiroler Williams/Williams dell'Alto Adige

Südtiroler Aprikot/Südtiroler

Marille/Aprikot dell'Alto Adige/Marille dell'Alto Adige

Südtiroler Kirsch/Kirsch dell'Alto Adige

Südtiroler Zwetschgeler/Zwetschgeler dell'Alto Adige

Südtiroler Obstler/Obstler dell'Alto Adige

Südtiroler Gravensteiner/Gravensteiner dell'Alto Adige

Südtiroler Golden Delicious/Golden Delicious dell'Alto Adige

Williams friulano/Williams del Friuli

Sliwovitz del Veneto

Sliwovitz del Friuli-Venezia Giulia

Sliwovitz del Trentino-Alto Adige

Distillato di mele trentino/Distillato di mele del Trentino

Williams trentino/Williams del Trentino

Sliwovitz trentino/Sliwovitz del Trentino

Aprikot trentino/Aprikot del Trentino

Medronheira do Algarve

Medronheira do Buçaco

Kirsch Friulano/Kirschwasser Friulano

Kirsch Trentino/Kirschwasser Trentino

Kirsch Veneto/Kirschwasser Veneto

Aguardente de pêra da Lousã

Eau-de-vie de pommes de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de poires de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de kirsch de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de quetsch de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de mirabelle de marque nationale luxembourgeoise

Eau-de-vie de prunelles de marque nationale luxembourgeoise

Wachauer Marillenbrand

Bošácka Slivovica

Szatmári Szilvapálinka

Kecskeméti Barackpálinka

Békési Szilvapálinka

Szabolcsi Almapálinka

Slivovice

Pálinka

Троянска сливова ракия/Troyanska slivova rakiya

Сливова ракия от Троян/Slivova rakiya from Troyan

Силистренска кайсиева ракия/Silistrenska kayssieva rakiya

Кайсиева ракия от Силистра/Kayssieva rakiya from Silistra

Тервелска кайсиева ракия/Tervelska kayssieva rakiya

Кайсиева ракия от Тервел/Kayssieva rakiya from Tervel

Ловешка сливова ракия/Loveshka slivova rakiya

Сливова ракия от Ловеч/Slivova rakiya from Lovech

Pălincă

Țuică Zetea de Medieșu Aurit

Țuică de Valea Milcovului

Țuică de Buzău

Țuică de Argeș

Țuică de Zalău

Țuică Ardelenească de Bistrița

Horincă de Maramureș

Horincă de Cămârzan

Horincă de Seini

Horincă de Chioar

Horincă de Lăpuș

Turț de Oaș

Turț de Maramureș

8. Destilát z jablečného vína (ze cidru) a destilát z hruškového vína

Calvados

Calvados du Pays d'Auge

Eau-de-vie de cidre de Bretagne

Eau-de-vie de poiré de Bretagne

Eau-de-vie de cidre de Normandie

Eau-de-vie de poiré de Normandie

Eau-de-vie de cidre du Maine

Aguardiente de sidra de Asturias

Eau-de-vie de poiré du Maine

9. Enzian

Bayerischer Gebirgsenzian

Südtiroler Enzian/Genzians dell'Alto Adige

Genziana trentina/Genziana del Trentino

10. Ovocné lihoviny

Pacharán

Pacharán navarro

11. Jalovcové lihoviny

Ostfriesischer Korngenever

Genièvre Flandres Artois

Hasseltse jenever

Balegemse jenever

Péket de Wallonie

Steinhäger

Plymouth Gin

Gin de Mahón

Vilniaus Džinas

Spišská Borovička

Slovenská Borovička Juniperus

Slovenská Borovička

Inovecká Borovička

Liptovská Borovička

12. Kmínové lihoviny nebo kmínka

Dansk Akvavit/Dansk Aquavit

Svensk Aquavit/Svensk Akvavit/Swedish Aquavit

13. Anýzové lihoviny

Anis español

Évoca anisada

Cazalla

Chinchón

Ojén

Rute

Oύζο/Ouzo

14. Likéry

Berliner Kümmel

Hamburger Kümmel

Münchener Kümmel

Chiemseer Klosterlikör

Bayerischer Kräuterlikör

Cassis de Dijon

Cassis de Beaufort

Irish Cream

Palo de Mallorca

Ginjinha portuguesa

Licor de Singeverga

Benediktbeurer Klosterlikör

Ettaler Klosterlikör

Ratafia de Champagne

Ratafia catalana

Anis português

Finnish berry/Finnish fruit liqueur

Grossglockner Alpenbitter

Mariazeller Magenlikör

Mariazeller Jagasaftl

Puchheimer Bitter

Puchheimer Schlossgeist

Steinfelder Magenbitter

Wachauer Marillenlikör

Jägertee/Jagertee/Jagatee

Allažu Kimelis

Čepkelių

Demänovka Bylinný Likér

Polish Cherry

Karlovarská Hořká

15. Lihoviny

Pommeau de Bretagne

Pommeau du Maine

Pommeau de Normandie

Svensk Punsch/Swedish Punch

Slivovice

16. Vodka

Svensk Vodka/Swedish Vodka

Suomalainen Vodka/Finsk Vodka/Vodka of Finland

Polska Wódka/ Polish Vodka

Laugarício Vodka

Originali Lietuviška Degtinė

Wódka ziołowa z Niziny Północnopodlaskiej aromatyzowana ekstraktem z trawy żubrowej/bylinná vodka z nížin severního Podlesí aromatizovaná výtažkem ze zubří trávy

Latvijas Dzidrais

Rīgas Degvīns

LB Degvīns

LB Vodka

17. Hořké lihoviny

Rīgas melnais Balzāms/Riga Black Balsam

Demänovka bylinná horká

(C) AROMATIZOVANÁ VÍNA POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ

Nürnberger Glühwein

Pelin

Thüringer Glühwein

Vermouth de Chambéry

Vermouth di Torino

ČÁST B: V BOSNĚ A HERCEGOVINĚ

(A) VÍNA POCHÁZEJÍCÍ Z BOSNY A HERCEGOVINY

Název stanovené pěstitelské oblasti podle právních předpisů Bosny a Hercegoviny.

Region/subregion

Middle Neretva

Trebisnjica/Mostar

Trebisnjica/Listica

Rama/Jablanica

Kozara

Ukrina

Majevica

DODATEK 2

SEZNAM TRADIČNÍCH VÝRAZŮ A OZNAČENÍ JAKOSTI PRO VÍNA VE SPOLEČENSTVÍ

(uvedených v článcích 4 a 7 přílohy II protokolu 7)

⟪TABLE:tbl_001⟫

( 1 ) Ochrana výrazu „Cava“ podle nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 se uplatňuje, aniž je dotčena ochrana zeměpisného označení pro jakostní šumivá vína s. o. „Cava“.

( 2 ) Dotčenými víny jsou jakostní likérová vína s. o. podle přílohy VI části L bodu 8 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999.

( 3 ) Dotčenými víny jsou jakostní likérová vína s. o. podle přílohy VI části L bodu 11 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999.

DODATEK 3

SEZNAM KONTAKTNÍCH MÍST(uvedených v článku 12 přílohy II protokolu 7)

(a) Bosna a Hercegovina

Rada ministrů

Ministerstvo zahraničního obchodu a hospodářských vztahů

Odbor politiky zahraničního obchodu a přímých zahraničních investic

Musala 9/2 Sarajevo

Bosna a Hercegovina

Telefon: +387 33 220 546

Fax: +387 33 220 546

E-mail: dragisa.mekic@mvteo.gov.ba

(b) Společenství

European Commission

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova

Ředitelství B Mezinárodní záležitosti II

Vedoucí oddělení B.2 Rozšíření

B-1049 Bruxelles/Brussel

Belgie

Telefon: 32 2 299 11 11

Fax: +32 2 296 62 92

E-mail: AGRI-EC-BiH-winetrade@ec.europa.eu

ZÁPIS O OPRAVĚ DOHODY O STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ MEZI EVROPSKÝMI SPOLEČENSTVÍMI A JEJICH ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A BOSNOU A HERCEGOVINOU NA STRANĚ DRUHÉ, PODEPSANÉ V LUCEMBURKU DNE 16. ČERVNA 2008

GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY EVROPSKÉ UNIE jako depozitář Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 16. června 2008 (dále jen „ dohoda “ ),

NA ZÁKLADĚ ZJIŠTĚNÍ, že znění dohody, jehož ověřená kopie byla předána signatářům dne 31. července 2008 , obsahuje v řecké verzi určité chyby,

PO INFORMOVÁNÍ signatářů dohody o těchto chybách a o návrzích na opravu,

NA ZÁKLADĚ ZJIŠTĚNÍ, že žádný ze signatářů nevznesl námitku,

PROVEDL dnešního dne opravu uvedených chyb a vypracoval tento zápis o opravě, k němuž jsou přiloženy opravy řecké verze dohody a jehož kopie bude předána smluvním stranám.

ZÁVĚREČNÝ AKT

Zplnomocnění zástupci:

BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÉ REPUBLIKY,

ČESKÉ REPUBLIKY,

DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

ESTONSKÉ REPUBLIKY,

ŘECKÉ REPUBLIKY,

ŠPANĚLSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

IRSKA,

ITALSKÉ REPUBLIKY,

KYPERSKÉ REPUBLIKY,

LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

LITEVSKÉ REPUBLIKY,

LUCEMBURSKÉHO VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

MALTY,

NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

POLSKÉ REPUBLIKY,

PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

RUMUNSKA,

SLOVINSKÉ REPUBLIKY,

SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

FINSKÉ REPUBLIKY,

ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Smlouvy o Evropské unii,

dále jen „ členské státy “ , a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII,

dále jen „ Společenství “ ,

na jedné straně a

zplnomocnění zástupci Bosny a Hercegoviny,

na straně druhé,

kteří se sešli v Lucemburku dne šestnáctého června dva tisíce osm za účelem podpisu Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé, dále jen „ tato dohoda “ přijali tyto dokumenty:

tuto dohodu a její přílohy I až VII:

— Příloha I (článek 21) - Celní koncese Bosny a Hercegoviny na průmyslové výrobky Společenství

— Příloha II (čl. 27 odst. 2) - Definice produktů „baby beef“

— Příloha III (článek 27) - Celní koncese Bosny a Hercegoviny na primární zemědělské produkty pocházející ze Společenství

— Příloha IV (článek 28) - Cla uplatňovaná na zboží pocházející z Bosny a Hercegoviny při dovozu do Společenství

— Příloha V (článek 28) - Cla uplatňovaná na zboží pocházející ze Společenství při dovozu do Bosny a Hercegoviny

— Příloha VI (článek 50) - Usazování: Finanční služby

— Příloha VII (článek 73) - Práva duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví

a tyto protokoly:

— Protokol 1 (článek 25) - O obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou

— Protokol 2 (článek 42) - O definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce pro použití ustanovení této dohody mezi Společenstvím a Bosnou a Hercegovinou

— Protokol 3 (článek 59) - O pozemní dopravě

— Protokol 4 (článek 71) - O státní podpoře ocelářskému průmyslu

— Protokol 5 (článek 97) - O vzájemné správní pomoci v celních otázkách

— Protokol 6 (článek 126) - Řešení sporů

— Protokol 7 (článek 27) - O vzájemných preferenčních koncesích na některá vína a o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín

Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Bosny a Hercegoviny přijali znění společných prohlášení uvedených níže a připojených k závěrečnému aktu:

— Společné prohlášení k článku 51 a 61

— Společné prohlášení k článku 73

Zmocnění zástupci Bosny a Hercegoviny vzali na vědomí prohlášení uvedené níže a připojené k závěrečnému aktu:

— Prohlášení Společenství týkající se mimořádných obchodních opatření ze strany Společenství na základě nařízení (ES) č. 2007/2000

Съставено в Люксембург на шестнадесети юни две хиляди и осма година .

Hecho en Luxemburgo, el dieciséis de junio de dos mil ocho .

V Lucemburku dne šestnáctého června dva tisíce osm .

Udfærdiget i Luxembourg den sekstende juni to tusind og otte .

Geschehen zu Luxemburg am sechzehnten Juni zweitausendacht .

Kahe tuhande kaheksanda aasta juunikuu kuueteistkümnendal päeval Luxembourgis.

Έγινε στo Λουξεμβούργο, στις δέκα έξι Ιουνίου δύο χιλιάδες οκτώ .

Done at Luxembourg on the sixteenth day of June in the year two thousand and eight .

Fait à Luxembourg, le seize juin deux mille huit .

Fatto a Lussemburgo, addì sedici giugno duemilaotto .

Luksemburgā, divtūkstoš astotā gada sešpadsmitajā jūnijā .

Priimta du tūkstančiai aštuntų metų birželio šešioliktą dieną Liuksemburge.

Kelt Luxembourgban, a kétezer-nyolcadik év június tizenhatodik napján .

Magħmul fil-Lussemburgu, fis-sittax-il jum ta' Ġunju tas-sena elfejn u tmienja .

Gedaan te Luxemburg, de zestiende juni tweeduizend acht .

Sporządzono w Luksemburgu dnia szesnastego czerwca roku dwa tysiące ósmego .

Feito em Luxemburgo, em dezasseis de Junho de dois mil e oito .

Încheiat la Luxembourg, la șaisprezece iunie două mii opt .

V Luxemburgu dňa šestnásteho júna dvetisícosem .

V Luxembourgu, dne šestnajstega junija leta dva tisoč osem .

Tehty Luxemburgissa kuudentenatoista päivänä kesäkuuta vuonna kaksituhattakahdeksan .

Som skedde i Luxemburg den sextonde juni tjugohundraåtta .

Sačinjeno u Luksemburgu, šesnaestoga juna dvije hiljade osme godine .

Sačinjeno u Luksemburgu, šesnaestoga lipnja dvije tisuće osme godine .

Састављено у Луксембургу, шеснаестога јуна двије хиљаде осме године .

Voor het Koninkrijk België

Pour le Royaume de Belgique

Für das Königreich Belgien

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

За Релублика България

Za Českou republiku

På Kongeriget Danmarks vegne

Für die Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi nimel

Thar cheann na hÉireann

For Ireland

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Por el Reino de España

Pour la République française

Per la Repubblica italiana

Για την Κυπριακή Δημοκρατία

Latvijas Republikas vārdā

Lietuvos Respublikos vardu

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

A Magyar Köztársaság részéről

Gћal Malta

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Republik Österreich

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Pela República Portuguesa

Pentru România

Za Republiko Slovenijo

Za Slovenskú republiku

Suomen tasavallan puolesta

För Republiken Finland

För Konungariket Sverige

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

За Европейската общност

Por las Comunidades Europeas

Za Evropská společenství

For De Europæiske Fællesskaber

Für die Europäischen Gemeinschaften

Euroopa ühenduste nimel

Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες

For the European Communities

Pour les Communautés européennes

Per le Comunità europee

Eiropas Kopienu vārdā

Europos Bendrijų vardu

Az Európai Közösségek részéről

Għall-Komunitajiet Ewropej

Voor de Europese Gemeenschappen

W imieniu Wspólnot Europejskich

Pelas Comunidades Europeias

Pentru Comunitatea Europeană

Za Európske spoločenstvá

Za Evropske skupnosti

Euroopan yhteisöjen puolesta

På europeiska gemenskapernas vägnar

Za Bosnu i Hercegovinu

Za Bosnu i Hercegovinu

За Босну и Херцеговину

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 51 A 61

Strany souhlasí, že tato dohoda nijak neovlivňuje právní předpisy Bosny a Hercegoviny, kterými se řídí systém vlastnictví majetku.

Strany se dále dohodly, že pro účely této dohody nebrání ustanovení článku 51 a 61 Bosně a Hercegovině provádět omezení nákupu nebo užívání vlastnických práv k nemovitostem z důvodu veřejné politiky, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví za předpokladu, že se tato omezení použijí, aniž by byly znevýhodněny společnosti a státní příslušníci Bosny a Hercegoviny a Společenství.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 73

Strany se dohodly, že pro účely této dohody zahrnuje duševní a průmyslové vlastnictví zejména autorské právo, včetně autorského práva k počítačovým programům, a související práva, práva k databázím, patentům, včetně doplňujících ochranných osvědčení, průmyslovým vzorům, ochranným a servisním známkám, topografiím integrovaných obvodů, zeměpisným označením, včetně označení původu, a odrůdová práva.

Ochrana práv obchodního vlastnictví zahrnují zejména ochranu proti nekalé soutěži, jak je uvedeno v čl. 10a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a ochranu důvěrných informací, jak je uvedeno v článku 39 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS).

Strany se dále dohodly, že úroveň ochrany uvedená v čl. 73 odst. 3 této dohody bude zahrnovat dostupnost opatření, postupů a opravných prostředků uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví ( 1 ).

PROHLÁŠENÍ SPOLEČENSTVÍ

PROHLÁŠENÍ SPOLEČENSTVÍ TÝKAJÍCÍ SE MIMOŘÁDNÝCH OBCHODNÍCH OPATŘENÍ ZE STRANY SPOLEČENSTVÍ NA ZÁKLADĚ NAŘÍZENÍ (ES) č. 2007/2000

S ohledem na mimořádná obchodní opatření zavedená Společenstvím vůči zemím, které se účastní procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté, včetně Bosny a Hercegoviny, na základě nařízení Rady (ES) č. 2007/2000, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté, ( 2 ) Společenství prohlašuje, že:

— podle článku 34 této dohody se vedle smluvních obchodních koncesí poskytovaných Společenstvím v dohodě uplatňují po dobu účinnosti nařízení (ES) č. 2007/2000 výhodnější jednostranná autonomní obchodní opatření;

— zejména u produktů kapitol 7 a 8 kombinované nomenklatury, pro které společný celní sazebník stanoví použití valorických a specifických cel, se snižování vztahuje i na specifická cla odchylně od příslušného ustanovení čl. 28 odst. 2 této dohody.

OPRAVY

Oprava Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé podepsané v Lucemburku dne 16. června 2008

(Úřední věstník Evropské unie L 164 ze dne 30. června 2015)

Protokol 7 příloha II dodatek 1 část B (V Bosně a Hercegovině) oddíl A (Vína pocházející z Bosny a Hercegoviny) tabulka „Region/subregion“:

místo: „ Middle Neretva “

má být: „ Srednja Neretva “ .

( 1 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1), v platném znění.

( 2 ) Úřední věstník Bosny a Hercegoviny č. 58/04 ze dne 22.12.2004.

( 1 ) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

( 1 ) Mnohostranná dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu, Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (Úř. věst. L 285, 16.10.2006, s. 3)

( 1 ) Evropský výbor pro normalizaci, Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice, Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích, Evropská spolupráce pro akreditaci, Evropská spolupráce v oblasti legální metrologie, Evropská organizace pro metrologii.

( 1 ) Úř. věst. L 192, 22.7.2005, s. 9.

( 1 ) Jak je definováno v závěrech Rady ve složení pro obecné záležitosti z dubna 1997 a sdělení Komise z května 1999 o vytvoření procesu stabilizace a přidružení se zeměmi západního Balkánu.

( 2 ) Rozhodnutí Rady přidružení ES–Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 se použije na jiné než zemědělské produkty podle Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, a na produkty jiné než uhlí a ocel podle Dohody mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli.

( 1 ) Jak je definováno v závěrech Rady ve složení pro obecné záležitosti z dubna 1997 a sdělení Komise z května 1999 o vytvoření procesu stabilizace a přidružení se zeměmi západního Balkánu.

( 2 ) Rozhodnutí Rady přidružení ES–Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 se použije na jiné než zemědělské produktypodle Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, a na produkty jiné než uhlí a ocel podle Dohody mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli.

( 1 ) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 7.2, která se týká „specifických procesů“.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 7.2, která se týká „specifických procesů“.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 7.2, která se týká „specifických procesů“.

( 3 ) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.

( 4 ) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.

( 1 ) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.

( 1 ) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.

( 2 ) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.

( 1 ) Podle poznámky 3 ke kapitole 32 se jedná o přípravky, které jsou používány pro barvení jakýchkoli materiálů nebo jako přísady při výrobě barvicích přípravků, za předpokladu, že tyto přípravky nejsou zařazeny v jiném čísle kapitoly 32.

( 2 ) Za „skupinu“ se považuje jakákoli část čísla oddělená od zbytku středníkem.

( 3 ) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.

( 1 ) V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911, se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl ve výrobku převládá.

( 2 ) V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911, se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl ve výrobku převládá.

( 3 ) V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911, se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl ve výrobku převládá.

( 1 ) V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911, se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl ve výrobku převládá.

( 2 ) V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911, se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl ve výrobku převládá.

( 3 ) Za vysoce transparentní se považují Za vysoce transparentní se považují fólie, jejichž optická adsorbce je menší než 2 %, měřeno podle metody ASTM-D 1003-16 Gardnera Hazemetera (tzv. Hazefaktor).

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 4 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 4 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 5 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 4 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 4 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 4 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Použití tohoto materiálu je omezeno na výrobu tkanin určených pro papírenský průmysl.

( 3 ) Použití tohoto materiálu je omezeno na výrobu tkanin určených pro papírenský průmysl.

( 1 ) Použití tohoto materiálu je omezeno na výrobu tkanin určených pro papírenský průmysl.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 4 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 5 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 6 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 4 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 5 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 6 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 7 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 8 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 9 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 10 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 11 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 3 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 4 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 5 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 6 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 7 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 8 ) Viz úvodní poznámka 6, v níž jsou uvedeny podmínky pro pletené nebo háčkované výrobky, nepružné nebo nepogumované, získané sešitím nebo sestavením pletených nebo háčkovaných částí (nastříhaných nebo pletených přímo ve tvaru).

( 1 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 2 ) Viz úvodní poznámka 6, v níž jsou uvedeny podmínky pro pletené nebo háčkované výrobky, nepružné nebo nepogumované, získané sešitím nebo sestavením pletených nebo háčkovaných částí (nastříhaných nebo pletených přímo ve tvaru).

( 3 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 4 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 5 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 6 ) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

( 7 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 1 ) Viz úvodní poznámka 6.

( 1 ) SEMII Semiconductor Equipment and Materials Institute Incorporated.

( 1 ) Je-li prohlášení na faktuře vyhotoveno schváleným vývozcem, musí zde být uvedeno číslo oprávnění schváleného vývozce. Není-li prohlášení na faktuře učiněno schváleným vývozcem, musí být slova v závorce vynechána, popř. příslušné místo musí být ponecháno prázdné.

( 2 ) Označení původu produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů s původem na Ceutě nebo Melille, musí to vývozce v dokladu, ve kterém je prohlášení obsaženo, jasně uvést použitím zkratky „CM“.

( 3 ) Tyto údaje se mohou vynechat, jsou-li tyto informace již uvedeny na samotném dokladu.

( 4 ) V případech, kdy se po vývozci nežádá, aby se podepisoval, osvobození od podpisu rovněž znamená osvobození od jména podepisujícího.

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/51/ES (Úř. věst. L 152, 7.6.2006, s. 11).

( 2 ) Tyto mezní hodnoty se budou upravovat podle příslušných ustanovení směrnic a jejich budoucích změn.

( 1 ) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

( 2 ) Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1300/2007 (Úř. věst. L 289, 7.11.2007, s. 8).

( 3 ) Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005.

( 4 ) Úř. věst. L 105, 25.4.1990, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2140/98 (Úř. věst. L 270, 7.10.1998, s. 9).

( 5 ) Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005.

( 1 ) Úř. věst. L 128, 10.5.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1234/02007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

( 1 ) Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.

( 2 ) Úř. věst. L 240, 23.9.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 530/2007 (Úř. věst. L 125, 15.5.2007, s. 1).