Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

349

ZÁKON

ze dne 8. listopadu 2023,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna trestního řádu

Čl. I

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 12 odst. 2 písm. d) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „nebo daň z hazardních her“.

2. § 156 zní:

㤠156

O povinnosti k náhradě nákladů stanovených paušální částkou [§ 152 odst. 1 písm. f) a § 153 odst. 1] rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.“.

3. V § 343 odstavec 4 zní:

„(4) Při správě placení peněžitého trestu se postupuje podle daňového řádu, s výjimkou ustanovení o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky. Peněžitý trest vymáhá celní úřad.“.

4. Za § 343 se vkládá nový § 343a, který zní:

㤠343a

(1) Předseda senátu zašle po marném uplynutí lhůty uvedené v § 343 odst. 1 celnímu úřadu opis rozsudku, jímž byl uložen peněžitý trest, a nařízení jeho vymáhání. Předseda senátu zároveň vyrozumí celní úřad o majetku odsouzeného, který je zajištěn pro účely výkonu peněžitého trestu, a uvede, zda se jedná o majetkovou trestní sankci podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí.

(2) Předseda senátu neprodleně vyrozumí celní úřad o všech skutečnostech podstatných pro placení peněžitého trestu, zejména o upuštění od jeho výkonu a o přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody.

(3) Celní úřad neprodleně vyrozumí soud o tom, že

a) peněžitý trest byl vymožen,

b) po přeměně peněžitého trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody byla část peněžitého trestu zaplacena,

c) vymáhání peněžitého trestu by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů,

d) došlo ke zpeněžení majetku odsouzeného zajištěného za účelem výkonu peněžitého trestu,

e) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo

f) nedoplatek peněžitého trestu byl odepsán.“.

5. Na konci textu § 361 se doplňují slova „ ; tyto pořádkové pokuty vymáhá celní úřad“.

6. V § 361a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Pohledávky podle odstavce 1 vymáhá celní úřad.

(3) Soud předá celnímu úřadu k vymáhání pohledávku uvedenou v § 152 odst. 1 písm. b), c), e) nebo f) pouze tehdy, pokud k jejímu uhrazení nepostačují prostředky z peněžité záruky.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u kterých se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona při správě jejich placení postupuje podle daňového řádu, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž správa placení se řídí daňovým řádem a které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

4. Náklady stanovené paušální částkou podle zákona č. 141/1961 Sb. lze zaplatit kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud platba bude učiněna nejpozději dne 31. prosince 2024. V případě zaplacení nákladů stanovených paušální částkou kolkovou známkou se i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije ustanovení § 156 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. III

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb., zákona č. 105/2023 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 53 odst. 3 se věta druhá zrušuje.

2. V § 53 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

3. V § 148 odstavec 3 zní:

„(3) Při správě placení pohledávek uvedených v odstavcích 1 a 2 se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.“.

4. V § 148 se odstavec 4 zrušuje.

5. V § 299 odst. 1 písm. f) se slova „ , podpora při rekvalifikaci a kompenzace“ nahrazují slovy „a podpora při rekvalifikaci“.

6. V § 351 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Při správě placení pokut podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokuty vymáhá celní úřad.“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 53 odst. 1 a pohledávek podle § 148 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy nebo vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 53 odst. 1 a pohledávek podle § 148 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy nebo vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce vydáním exekučního příkazu; jinak je předá do 31. prosince 2024.

4. Příslušnost k vymáhání pokut podle § 351 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

5. Při správě placení pokut podle § 351 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

Čl. V

V § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slova „příspěvek ke stavebnímu spoření“ nahrazují slovy „státní podporu stavebního spoření“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna horního zákona

Čl. VI

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 33d odst. 2 se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „1 500“.

2. § 33n včetně nadpisu zní:

㤠33n

Rozpočtové určení úhrady

(1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výši

a) dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je z

1. 40 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno,

2. 40 % příjmem státního rozpočtu a

3. 20 % příjmem rozpočtu kraje,

b) dílčích úhrad z uhlí dobývaného hlubinným způsobem, ropy nebo hořlavého zemního plynu je z

1. 64 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání uhlí, ropy nebo hořlavého zemního plynu prováděno,

2. 15 % příjmem státního rozpočtu a

3. 21 % příjmem rozpočtu kraje, nebo

c) ostatní dílčí úhrady jsou z

1. 40 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ostatních nerostů prováděno,

2. 50 % příjmem státního rozpočtu a

3. 10 % příjmem rozpočtu kraje.

(2) Pokud bylo dobývání nerostů prováděno na území více obcí nebo krajů, a místo dobývání není možné určit, je část výnosu úhrady z vydobytých nerostů odpovídající dílčí úhradě příslušející obcím příjmem rozpočtu obcí a krajů v poměru ploch částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí podle stavu jejich území k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. Obdobně se postupuje v případě vyhrazených nerostů získaných při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území.

(3) Příslušenství sledující osud úhrady z vydobytých nerostů je příjmem státního rozpočtu.“.

3. V § 33o se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze k odstranění přímých i nepřímých škod způsobených v důsledku dobývání ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů a jejich přepravou, dále na revitalizaci pozemků a ke zvýšení kvality života obyvatel a kvality prostředí obcí nacházejících se mimo dobývací prostor. Tyto peněžní prostředky nelze použít na financování činností, na které je organizací vytvářena finanční rezerva na vypořádání důlních škod.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky

Čl. VII

V § 8 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, se slova „kolkovou známkou v hodnotě 200 Kčs a“ zrušují.

Čl. VIII

Přechodné ustanovení

Kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze opatřit žádost o vydání osvědčení, pokud bude učiněna nebo podána k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2023. Pro daňové povinnosti podle zákona č. 451/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 451/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o soudních poplatcích

Čl. IX

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 416/2022 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) Ke správě placení poplatků je příslušný soud nebo správa soudu podle § 3. Poplatky vymáhá celní úřad.“.

2. V § 8 odst. 3 se za slovo „Poplatky“ vkládají slova „vybírané soudem nebo správou soudu“.

3. V § 8 se odstavec 4 zrušuje.

4. V § 10 odst. 1 se věta třetí zrušuje.

Čl. X

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání soudních poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

4. Zaplatit soudní poplatek kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze v případech podle § 8 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podání opatřené kolkovou známkou bude učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl. XI

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto:

2. V § 104g odst. 1 písm. a) a b) se slovo „zaměstnavatele“ nahrazuje slovy „plátce pojistného“.

3. V § 104g odst. 1 písm. b) se slovo „zaměstnavatelem“ nahrazuje slovy „plátcem pojistného“.

4. V § 104g odst. 3 se slovo „zaměstnavatel“ nahrazuje slovy „plátce pojistného“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

Čl. XII

V § 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 118/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 362/2022 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se za slovo „(založit)“ vkládají slova „nebo stávající rozdělit“, slova „ ; to platí rovněž pro rozhodování o rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách organizace“ se zrušují a za větu druhou se vkládají věty „Ke sloučení nebo splynutí organizace dochází na základě rozhodnutí organizační složky vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizace zaniká dnem, který tato organizační složka určí. Tato organizační složka současně vydá zřizovací listinu nově vznikající organizace nebo dodatek zřizovací listiny. S majetkem, s nímž slučovaná organizace hospodařila nebo s nímž hospodařila organizace, která splývá s jinou organizací, dále hospodaří organizace, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že hospodaření s takovým majetkem převezme sama. Závazky, jejichž nositelem byla slučovaná organizace, nebo organizace, která splývá s jinou organizací, přecházejí na organizaci, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že takové závazky převezme sama. Pro práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů platí předchozí ustanovení obdobně. Sloučení nebo splynutí organizace oznamuje organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok sloučení nebo splynutí.“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o dani z nemovitých věcí

Čl. XIII

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 251/2023 Sb., se mění takto:

1. Za úvodní větu zákona se vkládá označení části první, které včetně nadpisu zní:

„ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ“.

Dosavadní části první až sedmá se označují jako části druhá až osmá.

2. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Daňová povinnost k dani z nemovitých věcí vzniká samostatně za obvod územní působnosti jednotlivého správce daně z nemovitých věcí.“.

3. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:

㤠1a

Druh pozemku a způsob využití nemovité věci

(1) Pro účely daně z nemovitých věcí se rozumí

a) budovou garáže zdanitelná stavba se způsobem využití garáž,

b) budovou pro rodinnou rekreaci zdanitelná stavba se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci,

c) lesním pozemkem pozemek druhu lesní pozemek,

d) ostatní plochou pozemek druhu ostatní plocha,

e) pozemkem orné půdy pozemek druhu orná půda,

f) pozemkem chmelnic pozemek druhu chmelnice,

g) pozemkem vinic pozemek druhu vinice,

h) pozemkem zahrad pozemek druhu zahrada,

i) pozemkem ovocných sadů pozemek druhu ovocný sad,

j) pozemkem trvalých travních porostů pozemek druhu trvalý travní porost,

k) stavebním pozemkem pozemek nebo jeho část, které jsou určené podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m 2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby,

l) vodní plochou pozemek druhu vodní plocha,

m) zastavěnou plochou a nádvořím pozemek druhu zastavěná plocha a nádvoří,

n) zemědělským pozemkem zemědělský pozemek podle katastrálního zákona,

o) zpevněnou plochou pozemku pozemek nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou.

(2) Stavebním pozemkem podle odstavce 1 písm. k) není pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která bude alespoň z části osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. g), i) nebo j). Je-li stavebním pozemkem pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud toto povolení stavby pozbude platnosti.

(3) Je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.

(4) Pro účely daně z nemovitých věcí se druhem pozemku rozumí druh pozemku

a) evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo

b) podle katastrálního zákona nejblíže odpovídající skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku.

(5) Pro účely daně z nemovitých věcí se způsobem využití nemovité věci rozumí způsob využití

a) evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo

b) podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí nejblíže odpovídající skutečnému způsobu využití nemovité věci, není-li u nemovité věci znám žádný způsob využití nebo není-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí.“.

4. V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „ , na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení“ nahrazují slovy „v rozsahu, v němž jsou lesy ochrannými nebo lesy zvláštního určení podle lesního zákona“.

5. V § 2 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) vodní plochy,“.

6. V § 3 odst. 3 písm. b) se slovo „příslušný“ nahrazuje slovem „příslušná“ a slova „Státní pozemkový úřad nebo“ se zrušují.

7. V § 3 odstavec 4 zní:

„(4) Uživatel je poplatníkem daně z pozemků, pokud

a) vlastník pozemku není znám, nebo

b) s pozemkem je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.“.

8. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) pozemky

1. ve vlastnictví té obce, na jejímž území se nacházejí, nebo

2. zatížené právem stavby, pokud je stavebníkem obec, na jejímž území se nacházejí,“.

9. V § 4 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují body 9 až 11, které znějí:

„9. spolku zdravotně postižených občanů,

10. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,

11. sociálnímu družstvu,“.

10. V § 4 odst. 1 písm. h) se body 1 až 6 zrušují.

Dosavadní body 7 až 12 se označují jako body 1 až 6.

11. V § 4 odst. 1 písm. j) se za slovo „přírodní“ vkládají slova „nebo zóny přírodě blízké“.

12. V § 4 odst. 1 písm. k) se na konci bodu 1 vkládá slovo „nebo“ a slovo „nebo“ na konci bodu 2 a bod 3 se zrušují.

13. V § 4 odst. 1 písmeno l) zní:

„l) pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází

1. veřejné prostranství,

2. veřejně přístupné sportoviště, nebo

3. veřejně přístupná účelová komunikace jiná než podle písmene o), zpravidla lesní nebo polní cesta,“.

14. V § 4 odst. 1 písm. p) se slova „pozemků v lesích, vyčleněné“ nahrazují slovy „lesních pozemků v rozsahu vyčleněném“.

15. V § 4 odst. 1 písm. s) se slova „pozemky určené k plnění funkcí lesa, na nichž se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí,“ nahrazují slovy „lesní pozemky v rozsahu, ve kterém se na nich nacházejí lesy pod vlivem imisí podle lesního zákona“.

16. V § 4 odst. 1 písm. v) se slova „pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů“ nahrazují slovy „zemědělské pozemky“, slova „stavebního zákona obce“ se nahrazují slovy „stavebního zákona“ a slova „jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží“ se nahrazují slovy „a označí je způsobem podle § 12e odst. 1; na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl vyloučen z osvobození“.

17. V § 4 odst. 1 písm. x) se za slovo „jestliže“ vkládají slova „obecně závaznou vyhláškou“, za slovo „pozemky“ se vkládají slova „označené způsobem podle § 12e odst. 1“ a slova „zóně obecně závaznou vyhláškou.“ se nahrazují slovy „zóně; na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl osvobozen,“.

18. V § 4 odst. 1 se doplňují písmena y) a z), která znějí:

„y) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou podle stavebního zákona sloužící výlučně nebo pozemky samy o sobě sloužící výlučně k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů,

z) ostatní plochy s následujícím způsobem využití, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou:

1. neplodná půda,

2. zamokřená plocha,

3. mez, stráň,

4. zeleň,

5. jiná plocha.“.

19. V § 4 odst. 2 se za slova „celek se“ vkládají slova „stavbou podle stavebního zákona,“ a za slovo „této“ se vkládá slovo „stavby,“.

20. V § 4 odst. 3 se slova „uvedené v odstavci“ nahrazují slovy „osvobozené podle odstavce“, slova „až g)“ se nahrazují slovy „až f)“ a slova „a t)“ se nahrazují slovy „bodu 1 a písm. t)“.

21. V § 4 odst. 4 se slova „až x)“ nahrazují slovy „ , w) a y)“.

22. V § 4 odstavec 5 zní:

„(5) Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část pozemku, je od daně z pozemků osvobozena pouze tato část. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle odstavce 3 splňuje pouze část pozemku, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.“.

23. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) V obecně závazné vyhlášce vydané podle odstavce 1 písm. z) obec zároveň stanoví, na které způsoby využití pozemku se osvobození vztahuje. Pokud obec v obecně závazné vyhlášce nestanoví způsob využití pozemku, na který se toto osvobození vztahuje, platí, že se osvobození vztahuje na všechny pozemky podle odstavce 1 písm. z) bodů 1 až 4.“.

24. V § 5 odst. 1 se slova „pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů“ nahrazují slovy „zemědělského pozemku“.

25. V § 5 odst. 2 se slova „pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb“ nahrazují slovy „lesního pozemku“.

26. V § 5 odst. 2 se slova „cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo“ zrušují a za text „m 2 “ se vkládají slova „zjištěné k 1. lednu zdaňovacího období“.

27. V § 5 odst. 3 se slova „ostatních pozemků“ nahrazují slovy „ostatní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, stavebního pozemku a zpevněné plochy pozemku“.

28. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:

㤠5a

Skupiny pozemků

(1) Pro účely daně z nemovitých věcí tvoří skupinu

a) vybraných zemědělských pozemků pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad nebo ovocných sadů,

b) trvalých travních porostů pozemky trvalých travních porostů,

c) lesních pozemků lesní pozemky,

d) zemědělských zpevněných ploch pozemku zpevněné plochy pozemku

1. užívané k podnikání pro zemědělskou prvovýrobu, lesní hospodářství nebo vodní hospodářství nebo

2. zařazené do obchodního majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, je-li poplatníkem daně podnikatel převážně podnikající v některé z oblastí podnikání podle bodu 1, pokud tyto zpevněné plochy nejsou současně užívány pro jinou oblast podnikání,

e) ostatních zpevněných ploch pozemku zpevněné plochy pozemku jiné než podle písmene d),

f) stavebních pozemků stavební pozemky,

g) nevyužitelných ostatních ploch ostatní plochy se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň,

h) jiných ploch ostatní plochy se způsobem využití jiná plocha,

i) vybraných ostatních ploch ostatní plochy jiné než podle písmen g) a h),

j) zastavěných ploch a nádvoří zastavěné plochy a nádvoří.

(2) Je-li zpevněná plocha pozemku užívána k různým druhům podnikání a nelze-li vymezit její části užívané k jednotlivým druhům podnikání, zahrnuje se do skupiny ostatních zpevněných ploch pozemku.“.

29. § 6 včetně nadpisu zní:

㤠6

Sazba daně

(1) Sazba daně činí u pozemků zařazených ve skupině

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Sazba daně činí za každý 1 m 2 u pozemků zařazených ve skupině

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Sazba daně podle odstavce 2 písm. c) se násobí koeficientem

a) 1,0 v obci do 1 000 obyvatel,

b) 1,4 v obci nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel,

c) 1,6 v obci nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel,

d) 2,0 v obci nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,

e) 2,5 v obci nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,

f) 3,5 v obci nad 50 000 obyvatel, ve statutárním městě a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,

g) 4,5 v Praze.

(4) Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 3 zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů pro všechny pozemky podle odstavce 2 písm. c) na území jednotlivé části obce. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 3, jako kdyby nebyl upraven.“.

30. V § 6 odst. 4 se slova „nebo snížit o jednu až tři kategorie“ zrušují a slova „jednotlivé části obce“ se nahrazují slovy „jednotlivého katastrálního území nebo jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části“.

31. V § 8 odstavec 3 zní:

„(3) Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu,

a) je-li s nimi příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv, nebo

b) jsou-li převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.“.

32. V § 8 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „ , která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru,“ a slova „ , s výjimkou budovy obytného domu“ zrušují.

33. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Uživatel je poplatníkem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, pokud

a) vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám, nebo

b) je se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.“.

34. V § 8 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „u zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu“ zrušují.

35. V § 9 odst. 1 písmeno g) zní:

„g) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona,“.

36. V § 9 odst. 1 písm. i) se bod 4 zrušuje.

37. V § 9 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 10 a 11, které znějí:

„10. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,

11. sociálním družstvům,“.

38. V § 9 odst. 1 písm. m) se body 1 a 2 zrušují.

Dosavadní body 3 až 11 se označují jako body 1 až 9.

39. V § 9 odst. 1 písm. m) se body 2 až 4 zrušují.

Dosavadní body 5 až 9 se označují jako body 2 až 6.

40. V § 9 odst. 1 písm. w) se za slovo „jestliže“ vkládají slova „obecně závaznou vyhláškou“, za slova „osvobodí zdanitelné stavby“ se vkládají slova „označené způsobem podle § 12e odst. 2 nebo 3“ a slova „zóně obecně závaznou vyhláškou“ se nahrazují slovy „zóně; na zdanitelnou stavbu, která v obecně závazné vyhlášce není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena“.

41. V § 9 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je od daně ze staveb a jednotek osvobozena pouze tato část; v případě zdanitelné stavby podle odstavce 1 písm. i) nebo j) je osvobozena celá zdanitelná stavba. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle odstavce 4 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.

(3) Pokud část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není osvobozena, zjistí se nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části zdanitelné stavby nebo podlahová plocha zdanitelné jednotky podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí zdanitelné stavby nebo podlahové ploše zdanitelné jednotky.“.

42. V § 9 odst. 4 se slova „uvedené v odstavci“ nahrazují slovy „osvobozené podle odstavce“ a slova „uvedené v ustanovení“ se nahrazují slovy „osvobozené podle“.

43. V § 9 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Zdanitelné stavby osvobozené podle odstavce 1 písm. j) jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy.“.

44. V § 9 odst. 5 se slova „až w)“ nahrazují slovy „a v)“.

45. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Podlahovou plochou zdanitelné jednotky se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí podlahová plocha

a) evidovaná v katastru nemovitostí, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu,

b) uvedená v prohlášení vlastníka, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována,

c) odpovídající skutečnému stavu zdanitelné jednotky, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována ani není uvedena v prohlášení vlastníka.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

46. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní:

㤠10a

Skupiny staveb a jednotek

(1) Pro účely daně z nemovitých věcí tvoří skupinu

a) obytných budov budovy obytných domů a ostatní budovy s výjimkou budovy garáže, pokud tyto ostatní budovy tvoří příslušenství k budově obytného domu,

b) rekreačních budov budovy pro rodinnou rekreaci a budovy s výjimkou budovy garáže, které plní doplňkovou funkci k rekreačním budovám,

c) garáží budovy garáže a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž,

d) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství,

e) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě,

f) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v jiném druhu podnikání než podle písmen d) a e),

g) ostatních zdanitelných staveb zdanitelné stavby jiné než podle písmen a) až f),

h) ostatních zdanitelných jednotek zdanitelné jednotky jiné než podle písmen c) až f).

(2) Zdanitelná jednotka se zařadí do skupiny odpovídající převažujícímu účelu jejího užívání. Nelze-li z důvodu stejného poměru podlahových ploch užívaných k různým účelům určit, do které skupiny má být zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se do skupiny s nejvyšší sazbou daně.

(3) Zdanitelná stavba podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo g), jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy je užívána k podnikání, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f). Zdanitelná jednotka podle odstavce 1 písm. c) nebo h), jejichž převažující část podlahové plochy je užívána k podnikání, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f).

(4) Zdanitelná stavba a zdanitelná jednotka, které má podnikatel zařazené v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, s výjimkou budovy podle odstavce 1 písm. a), zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. c) a zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. h), která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f).

(5) Nelze-li určit, do které skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f) má být zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se do skupiny zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání.“.

47. § 11 včetně nadpisu zní:

㤠11

Sazba daně

(1) Sazba daně činí za každý 1 m 2 u

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Sazba daně za 1 m 2 zastavěné plochy se zvyšuje o 1,40 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje

a) dvě třetiny zastavěné plochy, jde-li o zdanitelnou stavbu podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo i),

b) jednu třetinu zastavěné plochy, jde-li o zdanitelnou stavbu podle odstavce 1 písm. f) až h).

(3) Pro účely daně ze staveb a jednotek se rozumí

a) zastavěnou plochou nadzemního podlaží zastavěná plocha nadzemním podlažím ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí tohoto podlaží do vodorovné roviny,

b) prvním nadzemním podlažím každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak,

c) dalším nadzemním podlažím každé podlaží umístěné nad prvním nadzemním podlažím včetně ustoupeného podlaží a účelově určeného podkroví.

(4) Sazba daně podle odstavce 1 písm. a), b) a j), případně zvýšená u zdanitelné stavby podle odstavce 2, se násobí koeficientem

a) 1,0 v obci do 1 000 obyvatel,

b) 1,4 v obci nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel,

c) 1,6 v obci nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel,

d) 2,0 v obci nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,

e) 2,5 v obci nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,

f) 3,5 v obci nad 50 000 obyvatel, ve statutárním městě a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,

g) 4,5 v Praze.

(5) Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 4 zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů pro všechny zdanitelné stavby zařazené ve skupině obytných budov a všechny zdanitelné jednotky zařazené ve skupině ostatních zdanitelných jednotek na území jednotlivé části obce. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 4, jako kdyby nebyl upraven.

(6) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit, že se jednotlivá sazba daně podle odstavce 1 písm. c) až h), případně zvýšená podle odstavce 2, v celé obci násobí koeficientem 1,5.

(7) U zdanitelné stavby zařazené ve skupině rekreačních budov umístěné v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti se koeficientem 2,0 násobí

a) sazba daně podle odstavce 1 písm. c) a d), případně zvýšená podle odstavce 2, nebo

b) koeficient podle odstavce 6, stanovila-li jej obec v obecně závazné vyhlášce.“.

48. V § 11 odst. 5 se slova „nebo snížit o jednu až tři kategorie“ zrušují a slova „jednotlivé části obce“ se nahrazují slovy „jednotlivého katastrálního území, jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části“.

49. V § 11 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.

50. V § 11 odstavec 6 zní:

„(6) U zdanitelné stavby zařazené ve skupině rekreačních budov umístěné v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti se sazba daně podle odstavce 1 písm. c) a d), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0.“.

51. V § 11a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Daň ze staveb a jednotek se“ nahrazují slovy „Zvýšení daně ze staveb a jednotek“ a slova „zvyšuje o“ se nahrazují slovy „lesním nebo vodním hospodářství, nebo s místností využívanou k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy, činí“.

52. V § 11a odst. 1 písm. a) se za slovo „prostoru“ vkládají slova „nebo této místnosti“.

53. V § 11a odst. 1 písmeno b) zní:

„b) 3,50 Kč.“.

54. V § 11a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Daň ze staveb a jednotek se“ nahrazují slovy „Zvýšení daně ze staveb a jednotek“ a slova „zvyšuje o“ se nahrazují slovy „nebo která zahrnuje místnost využívanou k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy, činí“.

55. V § 11a odst. 2 písm. a) se za slovo „prostoru“ vkládají slova „nebo této místnosti“.

56. V § 11a se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Odstavec 1 se nepoužije na zdanitelnou stavbu, na kterou se použije sazba daně podle § 11 odst. 1 písm. f) až h).“.

57. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST ČTVRTÁ

VÝPOČET DANĚ

§ 11b

Výpočtový list

(1) Výpočet daně z nemovitých věcí se provádí po jednotlivých výpočtových listech.

(2) Nemovitá věc nebo podíl na ní se uvádí na výpočtovém listu, jsou-li předmětem daně. Nemovitá věc a podíl na ní se uvádí pouze na jednom výpočtovém listu. Na výpočtovém listu se uvádí více nemovitých věcí nebo podílů na nich, mají-li srovnatelné vlastnosti. Podrobnosti rozdělení nemovitých věcí a podílů na nich do jednotlivých výpočtových listů stanoví vyhláška upravující vzor daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

§ 11c

Daň z pozemků za výpočtový list

(1) Výchozí daň z pozemků za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) kladného rozdílu zaokrouhleného na celé koruny nahoru ze

1. součinu zaokrouhleného na celé koruny nahoru z úhrnu základů daně za pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nebo m 2 nahoru a sazby pro tyto pozemky a

2. úhrnu nároků na osvobození pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a

b) inflačního koeficientu.

(2) V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty pozemky náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň z pozemků za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 1 a

b) výše spoluvlastnického podílu.

(3) Daň z pozemků za výpočtový list činí součin výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list a místního koeficientu pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listu zaokrouhlený na celé koruny nahoru.

§ 11d

Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list

(1) Výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru

a) z úhrnu základů daně ze staveb a jednotek zahrnutých na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nahoru a

b) ze sazby pro nemovité věci zahrnuté na tomto výpočtovém listě.

(2) Výchozí daň ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za výpočtový list činí výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za tento výpočtový list

a) zvýšenou o úhrn zvýšení daně pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a

b) sníženou o úhrn nároků na osvobození pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě.

(3) Výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) výchozí daně ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za tento výpočtový list zaokrouhlené na celé koruny nahoru a

b) inflačního koeficientu.

(4) V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty nemovité věci náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 3 a

b) výše spoluvlastnického podílu.

(5) Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list a

b) místního koeficientu pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě.

§ 11e

Výpočet daně

(1) Daň z nemovitých věcí činí součet

a) daně z pozemků a

b) daně ze staveb a jednotek.

(2) Daň z pozemků činí úhrn daní z pozemků za všechny výpočtové listy.

(3) Daň ze staveb a jednotek činí úhrn daní ze staveb a jednotek za všechny výpočtové listy.“.

Dosavadní části čtvrtá až osmá se označují jako části pátá až devátá.

58. Za nadpis části páté se vkládá nový § 11f, který včetně nadpisu zní:

㤠11f

Inflační koeficient

(1) Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období činí podíl bazického úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem za květen kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období a čísla 100, nejméně však inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období.

(2) Pokud je inflační koeficient podle odstavce 1 alespoň o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, platí, že inflační koeficient platný v tomto zdaňovacím období je o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období.

(3) Inflační koeficient se zaokrouhluje na 1 desetinné místo dolů.

(4) Dojde-li ve srovnání s bezprostředně předcházejícím zdaňovacím obdobím ke zvýšení inflačního koeficientu, Ministerstvo financí jej na základě údajů Českého statistického úřadu vyhlásí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období.

(5) Základem pro bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem podle odstavce 1 je bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočtený na základě údajů Českého statistického úřadu tak, že úrovni cenové hladiny v měsíci květnu kalendářního roku 2023 odpovídá hodnota 100.

(6) Inflační koeficient pro zemědělský pozemek činí vždy 1,0.“.

59. § 12 včetně nadpisu zní:

㤠12

Místní koeficient

(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5 až 5,0 pro všechny nemovité věci s výjimkou pozemku zařazeného ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch nacházející se na území

a) celé obce, nebo

b) jednotlivé části obce.

(2) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5 až 1,5 pro všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch nacházející se na území celé obce. Pro každou takovou skupinu může obec zavést pouze jeden místní koeficient. Neuvede-li obec v obecně závazné vyhlášce skupinu, pro kterou je tento místní koeficient zaveden, hledí se na něj, jako by zaveden nebyl.

(3) Místní koeficienty podle odstavců 1 a 2 se stanoví s přesností na jedno desetinné místo.

(4) Místní koeficient pro nemovitou věc, pro kterou obec nestanoví místní koeficient, činí 1,0.“.

60. § 12 včetně nadpisu zní:

㤠12

Místní koeficient

(1) Místní koeficient ve výši od 0,5 do 5,0, a to s přesností nejvýše na jedno desetinné místo, může obec stanovit

a) obecně závaznou vyhláškou v případě místního koeficientu pro

1. obec,

2. jednotlivé katastrální území,

3. jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část,

4. jednotlivou skupinu nemovitých věcí, nebo

b) opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce v případě místního koeficientu pro vymezené nemovité věci.

(2) Místní koeficient pro jednotlivou skupinu lze zavést pouze ve výši od 0,5 do 1,5, jde-li o skupinu vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.

(3) Místní koeficient pro nemovitou věc, pro kterou obec nestanoví místní koeficient podle odstavce 1, činí 1,0.

(4) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro vymezené nemovité věci také jiný místní koeficient, použije se na tuto nemovitou věc pouze místní koeficient pro vymezené nemovité věci.

(5) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro obec také jiný místní koeficient než podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, místní koeficient pro obec se na ni nepoužije.

(6) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, místní koeficient pro katastrální území se na ni nepoužije.

(7) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivé katastrální území, použije se vyšší z nich.

(8) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, použije se vyšší z nich, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce jinak.“.

61. § 12a se včetně nadpisu zrušuje.

62. § 12a včetně nadpisu zní:

㤠12a

Požadavky na označení územních jednotek a nemovitých věcí

(1) Pokud má katastrální území stejný název jako městský obvod nebo městská část a z obecně závazné vyhlášky nevyplývá, zda je místní koeficient stanoven pro katastrální území nebo pro městský obvod nebo městskou část, má se za to, že je stanoven pro městský obvod nebo pro městskou část.

(2) Pozemek, zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka, na které se vztahuje místní koeficient pro vymezené nemovité věci, musí být v opatření obecné povahy označeny způsobem podle § 12e. V opačném případě se na ně hledí, jako by pro ně opatřením obecné povahy nebyl místní koeficient pro vymezené nemovité věci stanoven.“.

63. Za § 12a se vkládá nový § 12ab, který včetně nadpisu zní:

㤠12ab

Vymezení místních koeficientů

(1) Místní koeficient pro obec se vztahuje na všechny nemovité věci na území celé obce.

(2) Místní koeficient pro jednotlivé katastrální území se vztahuje na všechny nemovité věci na území daného katastrálního území.

(3) Místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část se vztahuje na všechny nemovité věci na území daného městského obvodu nebo dané městské části podle zákona upravujícího územní samosprávu.

(4) Místní koeficient pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí se vztahuje na všechny nemovité věci dané skupiny nemovitých věcí na území celé obce.

(5) Místní koeficient pro vymezené nemovité věci se vztahuje na dané seskupení nemovitých věcí nebo danou nemovitou věc.

(6) Místní koeficienty podle odstavců 1 až 3 a 5 se nevztahují na pozemek zařazený do skupiny vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.“.

64. V § 12d odst. 3 se slova „jejich parcelním číslem s uvedením katastrálního území, ve kterém leží“ nahrazují slovy „a označí je způsobem podle § 12e odst. 1. Na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen tímto způsobem, se hledí, jako by nebyl osvobozen“.

65. § 12e včetně nadpisu zní:

㤠12e

Označení nemovité věci

(1) Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí pozemek parcelním číslem

a) s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu, nebo

b) podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území, je-li evidován zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona.

(2) Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí zdanitelná stavba označením pozemku, na kterém se zdanitelná stavba nachází, způsobem podle odstavce 1 a

a) číslem popisným nebo evidenčním a příslušností zdanitelné stavby k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází zdanitelná stavba, nebo

b) skupinou, ve které je zařazena zdanitelná stavba, pokud jí není přiděleno číslo popisné ani evidenční; toto označení se vztahuje na všechny zdanitelné stavby, kterým není přiděleno číslo popisné ani evidenční, zařazené v této skupině a nacházející se na tomto pozemku.

(3) Zdanitelnou stavbu lze pro účely daně z nemovitých věcí označit také pouze označením pozemku způsobem podle odstavce 1. V takovém případě se toto označení vztahuje na všechny zdanitelné stavby nacházející se na tomto pozemku, pokud je současně uvedeno, že se jedná o označení zdanitelné stavby.

(4) Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí zdanitelná jednotka číslem jednotky a označením stavby způsobem podle odstavce 2.

(5) Zdanitelnou jednotku lze pro účely daně z nemovitých věcí označit také pouze označením

a) pozemku způsobem podle odstavce 1, nebo

b) zdanitelné stavby způsobem podle odstavce 2.

(6) Je-li zdanitelná jednotka označena způsobem podle odstavce 5, vztahuje se toto označení na všechny zdanitelné jednotky na daném pozemku nebo v dané zdanitelné stavbě, pokud je současně uvedeno, že se jedná o označení zdanitelné jednotky.“.

66. Za § 12e se vkládá nový § 12f, který včetně nadpisu zní:

㤠12f

Počet obyvatel obce

Pro účely daně z nemovitých věcí je rozhodující počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu.“.

67. V § 12f se slova „posledního sčítání lidu“ nahrazují slovy „vyhlášky k provedení zákona o rozpočtovém určení daní, ve znění účinném k prvnímu dni zdaňovacího období“.

68. V § 13a odst. 2 písm. a) se slova „sazeb daně“ nahrazují slovy „výše sazby daně pro nemovitou věc; to platí pouze, pokud se na ni použije sazba podle stejného ustanovení tohoto zákona, jako v předchozím zdaňovacím období“.

69. V § 13a odst. 2 písm. c) se slova „§ 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 3 nebo 4 nebo podle § 11 odst. 4 až 7, inflačního koeficientu nebo místního koeficientu“.

70. V § 13a odst. 2 písm. c) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.

71. V § 13a odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) ke vzniku osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. v), x) nebo z) nebo podle § 9 odst. 1 písm. w),“.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

72. V § 13a odst. 2 písmeno e) zní:

„e) k zániku osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty nebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo opatřením obecné povahy podle § 17a a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu nebo“.

73. V § 13a odst. 2 závěrečné části ustanovení se text „e)“ nahrazuje textem „f)“.

74. V § 13a odst. 6 větě druhé se slova „pátého pracovního“ nahrazují slovem „čtvrtého“.

75. V § 13a odst. 7 se za slovo „dani“ vkládají slova „přiznané podle odstavce 5 nebo“.

76. V § 15 odst. 1 písm. a) se slova „a chov ryb“ zrušují.

77. V § 15 odst. 3 se částka „30 Kč“ nahrazuje částkou „50 Kč“.

78. V § 15 odst. 4 se částka „50 Kč“ nahrazuje částkou „90 Kč“.

79. V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu může poplatník, který je fyzickou osobou, v případě žádosti o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Pokud je žádost o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí podána poplatníkem, který je fyzickou osobou, ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.“.

80. Část sedmá včetně nadpisu zní:

„ČÁST SEDMÁ

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

§ 16a

Obecně závazné vyhlášky

(1) Pro účely daně z nemovitých věcí se ve zdaňovacím období nepřihlíží k obecně závazné vyhlášce, která nabyla platnosti po 1. říjnu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na obecně závaznou vyhlášku, která nabyla platnosti do 17. prosince kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období podle odstavce 1, pokud se na základě výzvy ke zjednání nápravy nebo na základě rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky touto obecně závaznou vyhláškou zjednala náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1.

(3) K ustanovení obecně závazné vyhlášky vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení obecně závazné vyhlášky, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového ustanovení.

(4) Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu vyrozumí správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nachází dotčená obec, o vydání výzvy ke zjednání nápravy obecně závazné vyhlášky nebo rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky a o tom, že nově vydanou obecně závaznou vyhláškou byla zjednána náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1.

(5) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na obecně závaznou vyhlášku podle § 17a.

§ 16b

Opatření obecné povahy

(1) Obec je povinna elektronicky zaslat stejnopis opatření obecné povahy vydaného podle tohoto zákona správci daně nejpozději do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy se v tomto zdaňovacím období pro účely daně z nemovitých věcí nepřihlíží.

(2) K výroku opatření obecné povahy vydanému podle tohoto zákona vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí jeho účinnosti, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového výroku.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na opatření obecné povahy podle § 17a.“.

81. § 17a včetně nadpisu zní:

㤠17a

Osvobození při mimořádné události

(1) Obec může při řešení důsledků mimořádné, zejména živelní, události nejdéle na dobu 5 let zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitých věcí na svém území nemovité věci dotčené mimořádnou událostí, a to

a) obecně závaznou vyhláškou, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. a) nebo b), nebo

b) opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. c).

(2) Osvobození od daně z nemovitých věcí lze přijmout též pro již uplynulé zdaňovací období.

(3) Obecně závazná vyhláška nebo opatření obecné povahy podle odstavce 1 musí být vydány tak, aby nabyly účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k mimořádné události došlo. Částečné osvobození se vyjádří procentem.

(4) Poplatník uplatní nárok na osvobození podle odstavce 1 v dodatečném daňovém přiznání, uplatňuje-li tento nárok za již uplynulé zdaňovací období nebo uplatňuje-li jej na zdaňovací období po lhůtě pro podání daňového přiznání.

(5) Obec může osvobodit podle odstavce 1

a) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky na celém území obce,

b) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v katastrálním území dotčeném mimořádnou událostí, nebo

c) pozemek, zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku dotčené mimořádnou událostí, jsou-li označeny způsobem podle § 12e; na nemovitou věc, která v opatření obecné povahy není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena.“.

Čl. XIV

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ustanovení § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije také na

a) vynětí z předmětu daně podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) změnu vyplývající ze zrušení osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) bodů 1 až 5, § 9 odst. 1 písm. m) bodů 1, 2 a 4 až 6, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

c) změnu vyplývající z rozdělení výše sazby pro pozemky druhu ostatní plocha podle § 6 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

d) změnu vyplývající ze zařazení zdanitelné stavby do sazby podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

e) změnu vyplývající ze zvýšení částky podle § 11a odst. 1 písm. b) nebo § 15 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Ustanovení § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12, se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12 použije také na zánik osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12.

4. Nevyplývá-li z daňového přiznání podaného k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 něco jiného, platí, že osvobození podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14, je na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 uplatněno v rozsahu, v jakém je na zdaňovací období bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 uplatněno v jemu odpovídajícím rozsahu osvobození podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14.

5. Nevyplývá-li z daňového přiznání podaného k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona něco jiného, platí, že osvobození podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněno v rozsahu, v jakém je na zdaňovací období bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněno v jemu odpovídajícím rozsahu osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) bodu 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na obecně závaznou vyhlášku, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 4 odst. 1 písm. v), § 4 odst. 1 písm. x), § 9 odst. 1 písm. w), § 12d odst. 3 nebo § 17a odst. 4 písm. c) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na místní koeficient podle obecně závazné vyhlášky, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, vydané podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, vztahující se na

a) území celé obce se hledí jako na místní koeficient pro obec podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60,

b) území celého katastrálního území se hledí jako na místní koeficient pro toto katastrální území podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, pokud se současně nevztahuje na území celého městského obvodu nebo městské části,

c) území celého městského obvodu nebo městské části se hledí jako na místní koeficient pro tento městský obvod nebo tuto městskou část podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60,

d) všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch se hledí jako na místní koeficient pro tuto skupinu podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60.

8. Ustanovení § 12a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 62, se na bod 7 písm. b) a c) použije obdobně.

9. Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období roku 2024 činí 1,0.

10. Na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 6 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 11 odst. 3 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 11 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Na zavedení koeficientu podle § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zavedení koeficientu podle § 11 odst. 6 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce jinak.

13. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou snížila koeficient podle § 6 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto snížení naposledy pro zdaňovací období roku 2024.

14. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou snížila koeficient podle § 11 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto snížení naposledy pro zdaňovací období roku 2024.

15. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou zavedla koeficient podle § 11 odst. 6 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se tento koeficient naposledy pro zdaňovací období roku 2024.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. XV

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až zm) se označují jako písmena f) až zl).

2. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slovo „předpisů“ vkládají slova „s výjimkou státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření“.

3. V § 4 odst. 1 písm. j) se bod 4 zrušuje.

4. V § 4 odst. 1 se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmena p) až zl) se označují jako písmena o) až zk).

5. V § 4 odst. 1 se písmeno r) zrušuje.

Dosavadní písmena s) až zk) se označují jako písmena r) až zj).

6. V § 4 odst. 1 písm. t) se slova „a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu“ zrušují a za částku „100 000 Kč“ se vkládají slova „ , a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč“.

7. V § 4 odst. 1 se písmeno zb) zrušuje.

Dosavadní písmena zc) až zj) se označují jako písmena zb) až zi).

8. V § 4 odstavec 3 zní:

„(3) Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) a příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q) nebo příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.“.

9. V § 4a se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena o) a p).

10. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě druhé se slova „d) a e) poskytnuté“ nahrazují slovy „e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá“.

11. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě třetí se slova „ , kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí,“ zrušují.

12. V § 6 odst. 4 písm. a) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje slovy „rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele“.

13. V § 6 odstavec 6 zní:

„(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí

a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.“.

14. V § 6 odst. 7 písm. e) se slovo „povinná“ a slova „stanovená právním předpisem“ zrušují.

15. V § 6 odst. 9 písmeno b) zní:

„b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování,“.

16. V § 6 odst. 9 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo „příjmů,“ vkládají slova „v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období“.

17. V § 6 odst. 9 písm. d) bodě 1 se slova „předpis a“ nahrazují slovem „předpis,“ a slova „ ; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období“ se nahrazují slovy „nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu“.

18. V § 6 odst. 9 písmeno g) zní:

„g) příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené,“.

19. V § 6 odst. 9 se písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 6d zrušuje.

Dosavadní písmena k) až w) se označují jako písmena j) až u).

20. V § 6 odst. 9 se písmena m) a n) včetně poznámky pod čarou č. 65 zrušují.

Dosavadní písmena o) až u) se označují jako písmena m) až s).

21. V § 6 odst. 9 se na konci textu písmene n) doplňují slova „a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce“.

22. V § 6 odst. 10 písm. a) se slova „ , s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce“ nahrazují slovy „a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce“.

23. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jsou zejména“ nahrazují slovy „a jednotlivými druhy příjmu jsou“.

24. V § 10 odst. 1 písm. c) se slova „účasti na“ nahrazují slovy „podílu ve“, slovo „omezeným,“ se nahrazuje slovy „omezeným nebo podílu“ a za slova „komanditní společnosti“ se vkládají slova „ , které nejsou představovány cenným papírem,“.

25. V § 10 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „hazardních her; v případě výher z hazardních her jsou jednotlivým druhem příjmů výhry z“ zrušují.

26. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí:

„p) příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně,

q) ostatní příjem, který není příjmem uvedeným v písmenech a) až p).“.

27. V § 10 odst. 3 písmena a) a b) znějí:

„a) ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč,

b) výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč,“.

28. V § 10 odst. 3 písm. c) bodě 5 se částka „15 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“.

29. V § 10 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je zčásti od daně osvobozen, výdaje podle věty první snižují příjem jen v části odpovídající poměru, v jakém tento příjem není od daně osvobozen.“.

30. V § 10 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 Kč na jedno včelstvo. Příjmem podle odstavce 1 písm. q) je také kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.“.

31. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmů podle odstavce 1 písm. q) je výdajem také kursová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.“.

32. V § 10 odstavec 9 zní:

„(9) Je-li příjem z úplatného převodu cenného papíru nebo podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu použití postupu podle § 4 odst. 3 a byl-li tento cenný papír nebo podíl nabytý poplatníkem do 31. prosince 2024, mohou být namísto výdajů podle odstavce 5 nebo 6 výdaji

a) tržní hodnota tohoto cenného papíru nebo podílu určená podle zákona upravujícího oceňování majetku

1. k 31. prosinci 2024, nebo

2. ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2024, a

b) výdaje související s uskutečněním úplatného převodu tohoto cenného papíru a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenného papíru, jde-li o příjem z úplatného převodu cenného papíru.“.

33. V § 15 se odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 82 a 82a zrušují.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7.

34. V § 15 odst. 7 větě první se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.

35. V § 16 odst. 1 písm. a) se slovo „48násobku“ nahrazuje slovem „36násobku“.

36. V § 16 odst. 1 písm. b) se slovo „48násobek“ nahrazuje slovem „36násobek“.

37. V § 17c se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Výše kritéria rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků posuzovaného ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, se v případě poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, přepočte na tuto cizí měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání; takto přepočtená výše se zaokrouhlí na celá čísla.“.

38. V § 19 odst. 1 písmeno zd) zní:

„zd) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,“.

Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje.

39. V § 19 odst. 1 se konci písmene zl) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zm) se zrušuje.

40. V § 21 odst. 1 větě první se číslo „19“ nahrazuje číslem „21“.

41. V § 21b se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Nízkoemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem.

(7) Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO 2 .“.

42. V § 23 odst. 17 se slova „na české koruny použijí kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou“ se nahrazují slovy „na českou měnu použije kurz pro přepočet daně“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ ; pokud je poplatník účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jedná se o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví kurz použitý v účetnictví, a pokud se jedná o majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky evidované v měně účetnictví, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví obecný kurz podle zákona upravujícího účetnictví“.

43. V § 23e se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých se upraví výsledek hospodaření o kursové rozdíly podle § 23i odst. 4 nebo 5, se nadměrné výpůjční výdaje upraví o tyto kursové rozdíly související se závazkem podle odstavce 3 písm. a) až d).“.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.

44. V § 23g odst. 5 písm. a) a b) se slova „kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení“ nahrazují slovy „na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví“.

45. V § 23g odst. 5 písm. c) a d) se slova „kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení“ nahrazují slovy „na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví,“.

46. Za § 23h se vkládají nové § 23i a 23j, které včetně nadpisů znějí:

㤠23i

Kursový rozdíl

(1) Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých

a) kursový rozdíl není realizován a

b) poplatník je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.

(2) Poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatník, který

a) je účetní jednotkou s výjimkou poplatníka, který účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví,

b) není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

c) není v likvidaci a

d) podá správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů.

(3) Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů uplynutím

a) druhého zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů,

b) období, za které se podává daňové přiznání, podle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f), nebo zdaňovacího období, které končí stejným dnem jako takové období,

c) zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem

1. vstupu poplatníka do likvidace,

2. účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka,

3. zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace, nebo

4. skončení řízení o pozůstalosti,

d) posledního zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, před přechodem na vedení jednoduchého účetnictví,

e) posledního zdaňovacího období poplatníka daně z příjmů fyzických osob před

1. přechodem na vedení daňové evidence,

2. přechodem na vedení záznamů o příjmech a výdajích,

3. změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 nebo

4. zdaňovacím obdobím, za které je jeho daň rovna paušální dani, a

f) zdaňovacího období, ve kterém poplatník daně z příjmů fyzických osob

1. ukončil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, nebo

2. přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, pokud tuto činnost nebo nájem znovu nezahájí do lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tuto činnost nebo nájem přerušil.

(4) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je poplatník poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů a kursový rozdíl je realizován, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly související se stejným majetkem nebo závazkem nezahrnuté do základu daně v předcházejících zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání.

(5) Ve zdaňovacím období, části zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, k jejichž konci poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly nezahrnuté do základu daně ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, ve kterých byl poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, o které nebyl upraven výsledek hospodaření podle odstavce 4.

(6) V případech podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4 se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke skutečnostem podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4.

§ 23j

Oznámení v souvislosti s režimem vylučování kursových rozdílů

(1) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů může poplatník podat správci daně do 3 měsíců od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Pokud je rozhodné zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kratší než 3 měsíce, může poplatník oznámení správci daně podat do konce tohoto období.

(2) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tyto lhůty nelze navrátit v předešlý stav. Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů lze měnit nebo vzít zpět do uplynutí lhůty pro jeho podání.

(3) V oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, od jejichž počátku se stává poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.

(4) Oznámení o vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů nelze vzít zpět.

(5) Pokud poplatník přestane být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů z důvodu uvedeného v § 23i odst. 3 písm. b) až f), podá správci daně oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(6) V oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období, část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, a důvod podle § 23i odst. 3 písm. b) až f), který vedl k ukončení tohoto režimu.“.

47. V § 24 odst. 2 písm. j) se bod 4 včetně poznámek pod čarou č. 23b a 110a zrušuje.

Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.

48. V § 24 odst. 2 písm. j) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „ ; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy“.

49. V § 24 odst. 2 písmeno zo) zní:

„zo) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod,“.

50. V § 24 odst. 2 písmeno zs) zní:

„zs) výdaje v podobě

1. výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy, nebo

2. příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců,“.

51. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zv) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zz) se zrušuje.

52. V § 24 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U vozidel kategorie M 1 , u kterých byla úplata u finančního leasingu během doby finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části podle § 30f odst. 1, se poměrná část podle věty první počítá z poměrné části úplaty u finančního leasingu, která byla výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 30f odst. 1.“.

53. V § 25 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnanci“ vkládají slova „ , pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to“.

54. V § 25 odst. 1 písm. t) se slova „s výjimkou tichého vína“ zrušují.

55. V § 28 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U vozidel kategorie M 1 , technického zhodnocení provedeného na tomto vozidle, které je jiným majetkem, a výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu, které jsou jiným majetkem, se poměrná část podle vět první a druhé počítá z poměrné části odpisů vozidla vypočítané podle poměru částky omezení výdajů a úhrnu výdajů vynaložených na toto vozidlo, pokud je tento poměr nižší než 1.“.

56. V § 29 odst. 2 se za číslo „6“ vkládají slova „ , 30e odst. 1 nebo 5 nebo § 30f odst. 5“.

57. V § 29 odst. 3 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.

58. V § 30a se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

59. V § 30a odst. 1 větě první se slova „zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „ , který je bezemisním vozidlem,“, číslo „2020“ se nahrazuje číslem „2024“ a číslo „2023“ se nahrazuje číslem „2028“.

60. V § 30a odst. 2 větě první se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.

61. V § 30a se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

62. V § 30a odst. 3 větě první se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.

63. Za § 30d se vkládají nové § 30e až 30g, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 142 znějí:

㤠30e

Odpisování vozidla kategorie M 1

(1) Při odpisování vozidla kategorie M 1 se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u vozidla kategorie M 1 a úhrnu výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M 1 .

(2) Částka omezení výdajů u vozidla kategorie M 1 činí 2 000 000 Kč a úhrn výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M 1 se rovná jeho vstupní ceně.

(3) Pokud je na vozidle kategorie M 1 provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.

(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M 1 z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.

(5) Při odpisování technického zhodnocení vozidla kategorie M 1 odpisovaného podle § 30a se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle stejného poměru jako u vozidla, na kterém bylo technické zhodnocení provedeno. Pokud je na takovém vozidle provedeno další technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla i u technického zhodnocení rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů vozidla, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů technického zhodnocení, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo i na technické zhodnocení roven součtu zůstatkové ceny vozidla v daném okamžiku, zůstatkové ceny technického zhodnocení v daném okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.

(6) V případě spoluvlastnického podílu na vozidlu kategorie M 1 je

a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna poměrné části částky 2 000 000 Kč vypočítané podle výše spoluvlastnického podílu a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven jeho vstupní ceně.

(7) Pokud je zvýšen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M 1 , je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a vstupní ceny nově nabývaného spoluvlastnického podílu.

(8) Pokud je snížen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M 1 , je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven zůstakové ceně nové výše spoluvlastnického podílu.

(9) Pokud je na vozidle kategorie M 1 , které je ve spoluvlastnictví, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, u spoluvlastnického podílu

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a části výdajů na technické zhodnocení připadající na tento podíl.

(10) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M 1 , které je ve spoluvlastnictví, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku upravené o část částky, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena, připadající na tento podíl.

§ 30f

Vozidlo kategorie M 1 pořízené na finanční leasing

(1) Pokud je vozidlo kategorie M 1 předmětem finančního leasingu, je úplata u finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části vypočítané podle poměru částky 2 000 000 Kč a úhrnu úplat. Pokud poplatníkovi vznikne v souvislosti s vozidlem podle věty první jiný majetek, použije se pro účely věty první poměrná část vypočítaná pro tento jiný majetek.

(2) Pokud je vozidlo kategorie M 1 nabyto jako předmět finančního leasingu, je

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven jeho vstupní ceně.

(3) Pokud je na vozidle kategorie M 1 , které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.

(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M 1 , které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.

(5) Při odpisování technického zhodnocení provedeného na vozidle kategorie M 1 , které je předmětem finančního leasingu, které je jiným majetkem, a při odpisování výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které jsou jiným majetkem, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u tohoto jiného majetku a úhrnu výdajů vynaložených na tento jiný majetek.

(6) U jiného majetku podle odstavce 5 je

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, a vstupní ceny jiného majetku.

(7) Pokud je na vozidle kategorie M 1 podle odstavce 5 provedeno další technické zhodnocení, je u jiného majetku podle odstavce 5 od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.

(8) Pokud je nabyto vozidlo kategorie M 1 podle odstavce 5 jako předmět finančního leasingu, je u jiného majetku podle odstavce 5 od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a kupní ceny vozidla.

§ 30g

Společná ustanovení pro vozidlo kategorie M 1

(1) Vozidlem kategorie M 1 se pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M 1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel 142 ).

(2) Pro účely § 30e a 30f se za odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, považují i odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M 1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M 1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10.

(3) Zůstatková cena vozidla kategorie M 1 podle § 29 odst. 2 pro jiné účely než pro stanovování odpisů se určí tak, jako by bylo toto vozidlo odpisováno bez přerušení po minimální dobu odpisování způsobem, který poplatník pro odpisování zvolil. Pokud u vozidla nebyly odpisy stanovovány, ačkoli mohly být, platí pro účely věty první, že poplatník zvolil rovnoměrné odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování.

(4) Pokud je zůstatková cena vozidla kategorie M 1 uplatněna jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, § 23 odst. 4 písm. e) se nepoužije v části, ve které výdaje nebyly uznány jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z důvodu použití postupu podle § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5.

(5) Ustanovení § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí, pokud je poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, 1 nebo vyšší. Odstavec 3 se nepoužije, pokud byl poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, u vozidla kategorie M 1 u poplatníka po celou dobu 1 nebo vyšší.

(6) Ustanovení § 28 odst. 6 věty druhé, § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí na vozidlo kategorie M 1 , které je sanitním nebo pohřebním automobilem nebo je využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M 1 poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu, a to i v případě, že je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu nebo nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. Pokud vozidlo kategorie M 1 v průběhu doby odpisování přestane být vozidlem podle věty první, určí se poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jako by nebylo vozidlem podle věty první od začátku odpisování. Odstavec 3 se nepoužije, pokud vozidlo kategorie M 1 bylo u poplatníka po celou dobu vozidlem podle věty první.

142 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.“.

64. V § 35a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „příjmů“ vkládají slova „ , pokud je poplatníkem daně z příjmů právnických osob“.

65. V § 35b odst. 1 písm. b) větě druhé se za slovo „poplatníka“ vkládají slova „daně z příjmů právnických osob“.

66. V § 35b odst. 1 písm. b) se za větu druhou vkládá věta „U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který vykonává činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, po dobu kratší než 3 zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za zdaňovací období, ve kterých vykonával tuto činnost.“.

67. V § 35ba odst. 1 písmeno b) zní:

„b) slevu na manžela,“.

68. V § 35ba odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) a g) se zrušují.

69. V § 35ba odst. 2 se slova „částky uvedené“ nahrazují slovy „výši slev uvedených“ a slova „písm. g) a“ se zrušují.

70. V § 35ba odst. 3 se slova „snížení daně“ nahrazují slovy „slevu na dani“ a text „f)“ se nahrazuje textem „e)“.

71. § 35bb včetně nadpisu zní:

㤠35bb

Sleva na manžela

(1) Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

(2) Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud

a) poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a

b) manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

(3) Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

(4) Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují

a) dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

b) příspěvky na péči a na sociální služby,

c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,

f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a

g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.“.

72. V § 35c odstavec 8 zní:

„(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.“.

73. V § 35d odst. 1 a v § 35d odst. 2 větě první se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.

74. V § 36 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „19“ nahrazuje číslem „21“.

75. V § 38 se vkládá nadpis, který zní:

„Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů“.

76. V § 38 odstavec 1 zní:

„(1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který

a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,

2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,

b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo

2. jednotným kurzem.“.

77. V § 38 odst. 2 větě první se slova „směnný kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni“ nahrazují slovy „pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den“.

78. V § 38 odst. 3 větě první se slova „uvedené v § 22 zákona“ nahrazují slovy „plynoucí v cizí měně“ a slova „ , který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz uplatněný v účetnictví. 20 )“ se nahrazují slovy „pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu“.

79. V § 38 odst. 3 věta druhá zní: „Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu.“.

80. V § 38 odst. 4 se slova „směnný kurz stanovený Českou národní bankou“ nahrazují slovy „kurz pro přepočet daně“.

81. V § 38 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:

„(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.

(6) Není-li k cizí měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz

a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, nebo

b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.

(7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně.

(8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jehož měnou účetnictví je cizí měna, provede přepočet

a) jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje,

b) položky pro výpočet daně podle písmene a), která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, a

c) majetku, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví.“.

82. Za § 38b se vkládají nové § 38ba až 38bc, které včetně nadpisů znějí:

㤠38ba

Položky evidované v měně účetnictví

(1) Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, evidují v měně účetnictví.

(2) Při změně měny účetnictví se položky uvedené v odstavci 1 přepočtou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro poslední den zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo ke změně měny účetnictví.

§ 38bb

Přepočet kritérií v české měně

(1) Kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, se v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

(2) Částka přepočtená podle odstavce 1 se

a) nezaokrouhluje, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny nebo koruny nebo haléře,

b) zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

(3) Pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35a nebo 35b poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se posuzované položky přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být tato sleva uplatněna.

§ 38bc

Měna přenositelných daňových položek pro jejich uplatnění

(1) Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí

a) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6,

b) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8, a

c) výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání pro účely slevy na dani podle § 35a nebo 35b, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2.

(2) Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den tohoto období.“.

83. V § 38d se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 39g zrušuje.

Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11.

84. V § 38da odst. 1 se slova „a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o něm mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně“ nahrazují slovy „je povinen správci daně podat oznámení o tomto příjmu; to platí i pro takový příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, jedná-li se o příjem

a) v podobě licenčního poplatku, nebo

b) podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 nebo 4.“.

85. V § 38da odstavec 3 zní:

„(3) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.“.

86. V § 38da se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

87. V § 38da odstavec 4 zní:

„(4) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést také údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.“.

88. V § 38da odst. 5 písm. a) se za slovo „příjmech“ vkládají slova „podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4“ a slova „stejného druhu“ se zrušují.

89. V § 38g odst. 2 větě čtvrté se slova „a g)“ zrušují.

90. V § 38h odst. 2 větě první se slovo „4násobku“ nahrazuje slovem „3násobku“ a slovo „4násobek“ se nahrazuje slovem „3násobek“.

91. V § 38h odst. 6 a 13 se slova „a g)“ zrušují.

92. V § 38h se odstavec 14 zrušuje.

93. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „a g)“ zrušují.

94. V § 38k odst. 5 písmeno c) zní:

„c) že pro účely uplatnění slevy na manžela

1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 68 000 Kč a

2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,“.

95. V § 38k odst. 5 se písmena h) až j) zrušují.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno h).

96. V § 38l odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmena j) a k) se zrušují.

97. V § 38l odst. 2 písm. a) se slova „manželky (manžela)“ nahrazují slovy „manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka“, slova „dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)“ se nahrazují slovem „manžela,“ a slova „manželka (manžel)“ se nahrazují slovem „manžel“.

98. V § 38l odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e).

99. V § 38l odst. 4 se slova „poplatník nebo“ a slova „na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo“ zrušují.

100. § 38lb se včetně nadpisu zrušuje.

101. V § 38lc odstavec 4 zní:

„(4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním.“.

102. V § 38lc odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „náležitostí“ vkládá slovo „formulářového“.

103. V § 38lc odst. 5 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

104. V § 38t odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo správci daně příslušnému jejich plátcově pokladně“ zrušují.

105. V § 38t se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým

a) rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo

b) nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.

(5) Povinnost podle odstavce 4 nevzniká poplatníkovi, kterému v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plynuly pouze příjmy,

a) které nejsou předmětem daně,

b) které jsou osvobozené od daně, nebo

c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(6) Poplatník, který byl v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plátcem příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, a kterému nevznikla v tomto zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání vyúčtování za toto zdaňovací období.“.

106. § 39 včetně nadpisu zní:

㤠39

Registrační povinnost plátce příjmu ze závislé činnosti

Plátce daně, který je plátcem příjmu ze závislé činnosti, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.“.

107. § 39b se včetně nadpisu zrušuje.

Čl. XVI

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Na jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byt a rodinný dům, ve kterých měl zaměstnanec bydliště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 3 úvodní část ustanovení věta třetí zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného poplatníka než zaměstnavatele a na peněžitý příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci, dojde-li k jejich poskytnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v případě, že právo na poskytnutí těchto příspěvků vzniklo za kalendářní měsíc skončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na tyto příspěvky § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) použije § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

b) nepoužije § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na příjem vyplacený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., ve znění účinném před 1. prosincem 2003, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. j) nebo § 6 odst. 9 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na příjem prezidenta republiky a bývalého prezidenta republiky vyplacený nebo poskytnutý do 31. ledna 2024 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud právo na jeho vyplacení vzniklo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Na ostatní příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 a odpisovaný podle § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku se použije § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Na vozidlo kategorie M 1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, které není sanitním ani pohřebním automobilem ani není využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M 1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání, uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání u poplatníka nebo přenechané jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání před prvním dnem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto vozidla se nepoužijí § 28 odst. 6 věta druhá a § 30e až 30g zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obdobně se postupuje u jiného majetku, kterým jsou výdaje hrazené uživatelem vynaložené na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu.

11. Na příjmy z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 36 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na příjem, ze kterého byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň nebo ze kterého by byl povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, a ze kterého by byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, v roce 2023, lze použít § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Pro účely § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 71 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v letech 2024 a 2025 nepoužije.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Čl. XVII

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 3 se za slovo „poplatníky“ vkládají slova „pojistného na nemocenské pojištění a“, slova „důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni“ a slova „důchodovém a“ se zrušují.

2. V § 5 odst. 1 větě první se slova „pro pojistné na důchodové pojištění“ zrušují.

4. V § 5b odst. 1 větě první se za slova „50 % daňového základu“ vkládají slova „před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu“.

5. V § 5b odst. 2 písm. a) a c) se za slova „věty první“ vkládají slova „nebo druhé“.

6. V § 5b odst. 2 písm. b) a c) se slova „věty druhé“ nahrazují slovy „věty třetí“.

7. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní:

„c) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,“.

8. V § 7 odst. 1 písm. d) bodě 2 a písm. f) se číslo „2,1“ nahrazuje číslem „2,7“.

11. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:

㤠9a

(1) Zaměstnavatel je povinen do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. U příjmů, které zaměstnavatel těmto zaměstnancům zúčtoval po skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce, uvede zaměstnavatel též kalendářní měsíc, ve kterém toto zaměstnání skončilo.

(2) Je-li u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce dosaženo za příslušný kalendářní měsíc rozhodné částky podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, oznámí tuto skutečnost okresní správa sociálního zabezpečení všem zaměstnavatelům, kteří tohoto zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci zaměstnávali na základě dohody o provedení práce. Není-li dále stanoveno jinak, zaměstnavatel je povinen za tento kalendářní měsíc odvést pojistné do 30 dnů od doručení oznámení podle věty první.

(3) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě podle odstavce 2 věty druhé předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši

a) vyměřovacích základů všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce v příslušném kalendářním měsíci, u kterých bylo dosaženo rozhodné částky podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a za které je plátcem pojistného, a

b) pojistného, které je povinen odvést z úhrnu vyměřovacích základů stanovených podle písmene a).

(4) Je-li zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce povinen odvést pojistné podle § 8 odst. 5, oznámí okresní správa sociálního zabezpečení tuto skutečnost tomuto zaměstnanci spolu s výší pojistného, které je zaměstnanec povinen zaplatit, obdobím, za které má být pojistné zaplaceno, platebními údaji pro zaplacení pojistného a lhůtou splatnosti pojistného. Pojistné je splatné do 30 dní od doručení oznámení podle věty první.“.

12. V § 14 odst. 2 se text „50 %“ nahrazuje textem „55 %“.

13. V § 14 odst. 3 písm. b) se částka „25 500 Kč“ nahrazuje částkou „28 050 Kč“.

14. V § 14 odst. 3 písm. c) se částka „39 000 Kč“ nahrazuje částkou „42 900 Kč“.

15. V § 14 odstavec 5 zní:

„(5) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí nejméně 11 % průměrné mzdy.“.

16. V § 14 odst. 6 se slova „2 až 5“ nahrazují slovy „2 a 4“ a věta poslední se zrušuje.

17. V § 14 odst. 9, § 14a odst. 2 a § 22a odst. 6 se slova „2 až 5“ nahrazují slovy „2, 4 a 5“.

19. V § 25d odst. 1 písm. b) se za slova „§ 9 odst. 2 nebo 3“ vkládají slova „nebo § 9a odst. 3, anebo údaje podle § 9a odst. 1“.

Čl. XVIII

Přechodná ustanovení

1. Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti osobami samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2024 se postupuje podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za období před rokem 2024 se stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o dani silniční

Čl. XIX

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:

„a) vyřazené z provozu na základě rozhodnutí o žádosti vlastníka zdanitelného vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,“.

Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).

2. V § 2 odst. 4 se za slovo „něj“ vkládá slovo „vůbec“.

3. V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Zdanitelné vozidlo, u něhož dojde ke změně poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u nového poplatníka. Dojde-li k více změnám poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u posledního z nich.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

4. V § 2 odst. 6 se za slovo „vozidla“ vkládají slova „ , jeho podkategorií“ a za slovo „kategorie“ se vkládá slovo „ , podkategorie“.

5. V § 2 odst. 7 se za slovo „číslice“ vkládají slova „ , podkategorii vozidla“ a za slova „vozidlo, které má v registru silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla“ se vkládají slova „ , podkategorii vozidla“.

6. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným“ zrušují a slovo „zapsaným“ se nahrazuje slovy „ , případně doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením, pokud jsou tyto skutečnosti zapsány“.

7. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Výše daně za zdanitelné vozidlo se určí přednostně podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných

a) na začátku zdaňovacího období nebo

b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období.

(3) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období k přestavbě zdanitelného vozidla, určí se jedna dvanáctina výše daně za jednotlivý kalendářní měsíc podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných

a) na začátku tohoto kalendářního měsíce nebo

b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu tohoto kalendářního měsíce.“.

8. V § 12a odst. 2 písm. a) se slova „ , případně snížená o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo není předmětem daně nebo je od této daně osvobozeno,“ zrušují.

9. V § 12a se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud zdanitelné vozidlo po část zdaňovacího období není předmětem daně, je osvobozeno nebo je v průběhu zdaňovacího období přestavěno tak, že tato přestavba má vliv na výši daně, vypočte se dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo jako rozdíl

a) úhrnu jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém toto zdanitelné vozidlo je předmětem daně, případně snížený o úhrn jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, kdy je vozidlo osvobozeno, a

b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.“.

10. V § 14 se slova „rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury“ nahrazují slovy „státního rozpočtu“.

11. § 14a se včetně nadpisu zrušuje.

Čl. XX

Přechodné ustanovení

Pro daňové povinnosti u daně silniční na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření

Čl. XXI

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 461/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písmeno c) zní:

„c) v možnosti získání státní podpory fyzickými osobami, pokud jsou tyto osoby účastníky stavebního spoření.“.

Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.

2. V § 2 odst. 1 větě druhé se slova „stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9)“ nahrazují slovy „poskytování stavebního spoření a výkon dalších činností podle § 9“ a věta třetí se zrušuje.

3. V § 2 odst. 2 se za slovo „činnosti“ doplňují slova „podle odstavce 1“.

4. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

㤠2a

Stavební spořitelna nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v bankovní licenci; stavební spořitelna může bez povolení obsaženého v bankovní licenci dále vykonávat

a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona, a

b) poradenskou a další činnost související s žádostmi fyzických nebo právnických osob o poskytnutí peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, od územních samosprávných celků, Národního fondu a Evropské unie poskytované v oblasti udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji a využití obnovitelných zdrojů.“.

5. V § 3 se za slova „Označení „stavební spoření“ “ vkládají slova „nebo jeho překlady“ a slova „jejich překlady,“ se nahrazují slovy „jejich překlady“.

6. V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

7. V § 6 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:

„k) realizace opatření na podporu udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji nebo využití obnovitelných zdrojů,“.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).

8. V § 6 odst. 1 písm. l) se slova „a) až j)“ nahrazují slovy „a) až k)“.

9. V § 6 odst. 2 se slova „písm. a) až f) a i)“ nahrazují slovy „písm. a) až f), i) a k)“.

10. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „může“ doplňují slova „na základě bankovní licence“.

11. V § 9 odst. 2 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „a v § 5 odst. 5“.

12. V § 9 odst. 3 se slova „ , v roce 2012 nejvýše 25 %“ a slova „ , v roce 2012 30 % tohoto součtu“ zrušují.

13. V § 9 odst. 3 větě druhé se číslo „20“ nahrazuje číslem „40“.

14. V § 9 odst. 5 větě první se slova „a poboček zahraničních finančních institucí“ nahrazují slovy „ , poboček zahraničních finančních institucí, státu včetně státních fondů, územních samosprávných celků a Evropské unie“.

15. V § 9 odst. 5 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.

16. V § 9a odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy, 10a )“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy,“.

Poznámka pod čarou č. 10a se zrušuje.

17. V § 10 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“.

18. V § 16a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedených v“ vkládají slova „§ 5 odst. 5 nebo“.

19. V § 16a odst. 1 písm. f) se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.

20. V § 16aa odst. 1 písm. a) se za slova „označení „stavební spoření““ vkládají slova „nebo jeho překlady“.

21. V § 16aa odst. 1 písmeno b) zní:

„b) v rozporu s § 3 používá slova „stavební spořitelna“, jejich překlady nebo slova od nich odvozená ve své obchodní firmě.“.

Čl. XXII

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o Ústavním soudu

Čl. XXIII

V § 61 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odstavec 2 zní:

„(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

Čl. XXIV

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o státním zastupitelství

Čl. XXV

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 13b se odstavec 4 zrušuje.

2. V § 16 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Čl. XXVI

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o výkonu vazby

Čl. XXVII

Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 21a se odstavec 3 zrušuje.

2. V § 21b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

3. Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně nadpisu zní:

㤠21c

Společná ustanovení

(1) Náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(2) Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.

(3) Při správě placení nákladů výkonu vazby, nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží.“.

Čl. XXVIII

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

Čl. XXIX

V § 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb., odstavec 3 zní:

„(3) Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením 1 ).“.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o advokacii

Čl. XXX

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 38/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 18c odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou“.

2. V § 18c odst. 4 větě první se za slova „K žádosti“ vkládají slova „o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně“ a slova „být přiloženy“ se nahrazují slovy „žadatel přiložit“.

3. V § 18c odst. 4 větě druhé se slova „včetně vzoru jejího formuláře“ zrušují a za slovo „žadatele“ se vkládají slova „v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně“.

4. V § 18c se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují.“.

5. V § 18c odst. 6 větě první se za slovo „Komora“ vkládají slova „určí, zda advokát poskytne právní služby bezplatně,“.

6. V § 18c odst. 7 větě první se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“.

7. V § 18c odst. 7 větě druhé se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a za slova „že poskytnutí právních služeb“ se vkládá slovo „bezplatně“.

8. V § 18c odst. 8 se za slovo „Komorou“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nedohodne-li se advokát s klientem jinak“.

9. V § 18c odst. 9 se za slovo „žadatele,“ vkládají slova „kterému byl určen advokát k poskytnutí právní služby bezplatně,“ a za slovo „je“ se vkládá slovo „žadatel“.

10. V § 23 odst. 3 větě první se slovo „spočívající“ nahrazuje slovy „bezplatně a spočívá-li právní služba“.

11. V § 23 odst. 3 větě druhé se za text „§ 18c“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“.

12. V § 23 odst. 4 větě první se za slova „§ 18a nebo“ vkládají slova „§ 18b anebo“.

13. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokát s klientem jinak.“.

Čl. XXXI

Přechodné ustanovení

Žádost o určení advokáta podaná podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v řízení zahájeném podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posoudí a toto řízení se dokončí podle zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o pozemních komunikacích

Čl. XXXII

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací.“.

2. V § 12 odst. 3 větě první se za slovo „sedimentačních“ vkládají slova „nebo retenčních“.

3. V § 18a se slova „(dále jen „koncesionář“) vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných zakázek. 2b )“ nahrazují slovy „vybranou k uzavření koncesionářské smlouvy postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „koncesionář“) 2b ).“.

Poznámka pod čarou č. 2b zní:

„ 2b ) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“.

4. V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo koncesionáře“.

5. V § 20a odst. 1 písmeno o) zní:

„o) používajícím jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 4,25 tuny,“.

6. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo na 10 dnů“ nahrazují slovy „ , na 10 dnů nebo na 1 den“.

7. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „30 dnů“.

8. V § 21 odstavec 3 zní:

„(3) Sazba časového poplatku na 1 rok v roce 2024 činí 2 300 Kč a v každém následujícím kalendářním roce činí sazba časového poplatku na 1 rok součin sazby časového poplatku na 1 rok platné v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce a změnového koeficientu pro daný kalendářní rok; změnový koeficient pro kalendářní rok činí součet

a) koeficientu 1,

b) procentuálního přírůstku nebo poklesu úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo v období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících červenci kalendářního roku, který bezprostředně předchází danému kalendářnímu roku, vyjádřeného jako desetinné číslo, nejvýše však 0,1, a

c) procentuální změny délky dálnic v provozu v období podle písmene b) vyjádřené jako desetinné číslo; dálnicemi v provozu se rozumí jejich úseky, jejichž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím nebo u nichž byl povolen nebo nařízen zkušební provoz.“.

9. V § 21 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) Sazba časového poplatku na

a) 30 dnů činí 19 % sazby časového poplatku na 1 rok,

b) 10 dnů činí 12 % sazby časového poplatku na 1 rok a

c) 1 den činí 9 % sazby časového poplatku na 1 rok.

(5) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO 2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 25 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.

(6) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 50 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.

(7) Sazby časového poplatku podle odstavců 3 až 6 se zaokrouhlují na celé desetikoruny dolů. Ministerstvo dopravy vyhlásí každoročně ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nejpozději do 30. listopadu sdělení o

a) délce dálnic, které byly ke dni 30. června daného kalendářního roku v provozu, a její procentuální změně oproti délce dálnic, které byly v provozu ke dni 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku,

b) výši změnového koeficientu pro bezprostředně následující kalendářní rok a

c) sazbách časového poplatku podle odstavců 3 až 6 platných v bezprostředně následujícím kalendářním roce.“.

10. V § 21 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Časový poplatek se hradí ve výši sazby platné v kalendářním roce, ve kterém je provedena jeho úhrada.“.

11. V § 21a odst. 4 písm. d) se slova „je vozidlo poháněno zemním plynem nebo biometanem“ nahrazují slovy „jde o vozidlo podle § 21 odst. 5 nebo 6“.

12. V § 21b odst. 1 větě poslední se slova „má-li přidělenu registrační značku elektrického vozidla“ nahrazují slovy „je-li registrováno v České republice“.

13. V § 21b odst. 3 písm. a) se slova „a není-li vozidlo registrováno v České republice“ zrušují.

14. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nákladů“ zrušuje.

15. V § 22 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo „nákladů“.

16. V § 22 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“.

17. V § 22 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) externích nákladů, jimiž se rozumí náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích

1. znečištěním ovzduší,

2. hlukem a

3. emisemi CO 2 .“.

18. V § 22 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

19. V § 22 odst. 2 písm. a) se za slovo „třídy“ vkládá slovo „EURO“ a za text „písm. b)“ se vkládají slova „bodu 1“.

20. V § 22 odst. 2 písmeno b) zní:

„b) emisní třídy CO 2 vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 3.“.

21. V § 22 odst. 4 větě druhé se slova „ , registrační značku elektrického vozidla“ zrušují.

22. V § 22c odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) určit emisní třídu CO 2 vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci údajů o mýtném,“.

Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j).

23. V § 22c odst. 1 písm. e) se slova „písmene e)“ nahrazují slovy „písmene g)“.

24. V § 22c odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

„f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO 2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí,

1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo

2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož elektronické zařízení není evidováno jako zablokované,“.

Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k).

25. V § 22c odst. 1 písm. g) se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene i)“.

26. V § 22c odst. 1 písm. i) se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene h)“.

27. V § 22c odst. 1 písm. j) se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene i)“.

28. V § 22c odst. 3 se za větu první vkládá věta „Provozovatel systému elektronického mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům podle odstavce 2 písm. a) a b) z evidence údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě a Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti.“.

29. V § 22c odst. 3 větě třetí se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. c) až f)“ a slova „působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních informací“ se nahrazují slovy „jejich působnosti“.

30. V § 22c odst. 4 písm. b) se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. g)“.

31. V § 22c odst. 7 se slovo „Výši“ nahrazuje slovy „Způsob určení emisní třídy CO 2 vozidla v systému elektronického mýtného a výši“.

32. V § 22e odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou.

33. V § 22e odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO 2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, uvede-li provozovatel vozidla, že vydání dokladu nepožaduje,“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

34. V § 22h odst. 1 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. i)“.

35. V § 24 odst. 5 písm. d) se slova „přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy“ nahrazují slovy „zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly podle § 25 odst. 6 písm. a)“.

36. V § 25 odst. 1 větě druhé se slova „a odstavce 6 písm. d)“ zrušují.

37. V § 25 odst. 6 písm. a) se slova „přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, 10 )“ nahrazují slovy „užití dálnice, silnice nebo místní komunikace vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu (dále jen „nadměrné vozidlo“),“.

38. V § 25 odst. 6 písm. c) se na konci bodu 3 doplňují slova „nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona,“.

39. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní:

㤠25a

Zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací nadměrnými vozidly

(1) Silniční správní úřad povolí zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Povolit lze

a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho

1. délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun,

2. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo

3. délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o vozidlo Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo

b) jednorázové zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem.

(2) Žádost o povolení obsahuje

a) údaje o žadateli a o provozovateli vozidla, je-li odlišný od žadatele, jimiž se rozumí jeho

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název,

2. datum narození nebo identifikační číslo,

3. adresa pobytu nebo sídla,

b) údaje o nadměrném vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a technické parametry, a

c) v případě povolení

1. podle odstavce 1 písm. a) počátek doby, po kterou má být opakované zvláštní užívání pozemních komunikací povoleno, nebo

2. podle odstavce 1 písm. b) období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově užita pozemní komunikace na základě povolení, a vymezení této pozemní komunikace.

(3) Překročí-li hmotnost nadměrného vozidla včetně nákladu 90 tun, k žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) se přiloží

a) nákres obrysu nadměrného vozidla s vyznačením rozměrů a umístění nákladu a

b) statický posudek ověřující zatížitelnost mostů a únosnost vozovek na pozemních komunikacích, jejichž zvláštní užívání má být povoleno, který není starší než 6 měsíců.

(4) Povolením podle odstavce 1 písm. a) lze povolit opakované zvláštní užívání i jiné místní komunikace, pokud o to žadatel požádá. V takovém případě musí být tato místní komunikace v žádosti vymezena a k žádosti musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. K žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) podané Ministerstvu dopravy, kterým má být povoleno rovněž zvláštní užívání místní komunikace, musí být přiložen souhlas jejího vlastníka.

(5) Je-li žadatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze Ministerstvu dopravy žádost podat pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci 44 ).

(6) Účastníky řízení jsou žadatel a vlastník dotčené pozemní komunikace.

(7) Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici. Nevyjádří-li se vlastník pozemní komunikace nebo nevydá-li Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky závazné stanovisko do 5 pracovních dnů, platí, že se zvláštním užíváním souhlasí bez podmínek.

(8) Ministerstvo dopravy požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska za podmínek podle odstavce 7 způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. Vyjádření a závazné stanovisko lze Ministerstvu dopravy doručit pouze tímto způsobem.

(9) Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Silniční správní úřad v rozhodnutí vždy stanoví, že nadměrným vozidlem nelze užít pozemní komunikaci v případě, že překročení hodnoty hmotnosti, rozměru nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovené zákonem o silničním provozu lze předejít rozdělením nákladu.

(10) S výjimkou vyžádání vyjádření nebo závazného stanoviska podle odstavce 7 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem silničního správního úřadu v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(11) Technické parametry vozidla uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

44 ) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.“.

40. V § 29a odst. 7 písm. e) se slova „přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy“ nahrazují slovy „zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly“.

41. V § 30 odst. 2 písm. a) se číslo „100“ nahrazuje číslem „50“.

42. V § 30 odst. 3 úvodní části ustanovení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slova „Souvisle zastavěným“ nahrazují slovem „Zastavěným“ a slova „(dále jen „území“)“ se zrušují.

43. V § 30 odst. 3 písm. b), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slovo „území“ nahrazuje slovy „zastavěné území obce“.

44. V § 30 odst. 4 se slova „ze 100“ nahrazují slovy „z 50“.

45. V § 38a odst. 3 písmeno a) zní:

„a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, nebo“.

46. V § 38a odstavec 4 zní:

„(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.“.

47. V § 38a odst. 7 se slova „a kraje“ zrušují.

48. V § 38d odst. 2 se slova „nebo kraj, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi“ nahrazují slovy „nebo jím“.

49. V § 40 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) povoluje

1. opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, popřípadě jiných místních komunikací, nadměrným vozidlem po dobu 1 roku,

2. jednorázové zvláštní užívání silnic nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic v územních obvodech více krajů, a

3. jednorázové zvláštní užívání silnic nebo místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání dálnice nebo zvláštní užívání podle bodu 2,“.

50. V § 40 odst. 3 písmeno a) zní:

„a) povoluje

1. jednorázové zvláštní užívání silnic II. a III. třídy nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic II. a III. třídy v územním obvodu pouze jednoho kraje, a

2. jednorázové zvláštní užívání místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání silnice I. třídy nebo zvláštní užívání podle bodu 1,“.

51. V § 40 odst. 4 písm. c) se za slova „přestupků podle“ vkládá text „§ 42a odst. 1 písm. r),“.

52. V § 42a odst. 1 písm. n) a v § 42b odst. 1 písm. n) se slova „terénní úpravy“ nahrazují slovy „nestavební záměr“ a slova „silničního správního“ se nahrazují slovem „stavebního“.

53. V § 42a odst. 1 písm. p) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou.

54. V § 42a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno r), které zní:

„r) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.“.

55. V § 42a odst. 8 písm. a) se za text „písm. a), b)“ vkládají slova „a r)“.

56. V § 42a odst. 8 písm. k) se slova „v příkazním řízení“ nahrazují slovem „příkazem“.

57. V § 43 odst. 1 větě první a v § 43 odst. 3 větě druhé se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) nebo“.

58. V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výměra pokuty ukládané příkazem za přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) činí polovinu výměry pokuty podle věty první nebo druhé.“.

59. V § 43 odst. 3 větě druhé se text „45 %“ nahrazuje textem „30 %“ a text „15 %“ se nahrazuje textem „30 %“.

60. V § 43 odst. 3 větě třetí se za slova „pokutu podle“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) nebo“.

61. V § 43a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedeného v“ vkládá text „§ 42a odst. 1 písm. r),“.

62. V § 43a odst. 2 písm. b) se za slova „uvedeného v“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) a“.

63. V § 46 odst. 1 větě první se slova „výši časových poplatků podle § 21 odst. 3 a“ zrušují.

64. V § 46 odst. 2 se za text „§ 25 odst. 15,“ vkládá text „§ 25a odst. 11,“.

65. V § 46 se odstavec 3 zrušuje.

Čl. XXXIII

Přechodná ustanovení

1. Řízení zahájená do 29. února 2024 se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024.

2. Časový poplatek uhrazený do 29. února 2024 se považuje za řádně uhrazený, byl-li uhrazen ve výši stanovené podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024.

3. Sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, činí na

a) 1 rok 2 300 Kč,

b) 30 dnů 430 Kč,

c) 10 dnů 270 Kč a

d) 1 den 200 Kč.

4. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO 2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na

a) 1 rok 570 Kč,

b) 30 dnů 100 Kč,

c) 10 dnů 60 Kč a

d) 1 den 50 Kč.

5. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na

a) 1 rok 1 150 Kč,

b) 30 dnů 210 Kč,

c) 10 dnů 130 Kč a

d) 1 den 100 Kč.

6. Je-li ke dni 29. února 2024 vozidlo zaevidováno do systému elektronického mýtného, provozovatel systému elektronického mýtného je povinen uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, podle emisní třídy CO 2 vozidla v systému elektronického mýtného, které splňuje nejméně přísnou emisní úroveň. Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen určit emisní třídu CO 2 vozidla v systému elektronického mýtného, zapsat ji v evidenci údajů o mýtném a podle této třídy uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024,

a) do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu provozovatel nebo řidič vozidla v systému elektronického mýtného anebo poskytovatel evropského mýtného poskytne údaje potřebné k určení emisní třídy CO 2 vozidla, nebo

b) nejpozději do 31. srpna 2024; to neplatí, jde-li o vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o státním podniku

Čl. XXXIV

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 253/2016 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 19 odstavec 3 zní:

„(3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu s tímto zákonem.“.

Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.

2. § 23 zní:

㤠23

(1) Státní podnik tvoří fond kulturních a sociálních potřeb

a) základním přídělem ze zisku ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a

b) dalšími příděly ze zisku.

(2) Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu.

(3) Nejméně 50 % ze základního přídělu podle odstavce 1 písm. a) nebo peněžních prostředků podle odstavce 2 se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

Čl. XXXV

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o vysokých školách

Čl. XXXVI

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 168/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 495/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 153/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 12 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

2. V § 18 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

Čl. XXXVII

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Čl. XXXVIII

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 305/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 35 se odstavce 3 až 5 zrušují.

2. V § 36 se odstavce 4 až 6 zrušují.

3. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:

㤠36a

Společná ustanovení

(1) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů spojených s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží.

(2) Další náklady spojené s výkonem trestu a neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu se po dobu výkonu trestu vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(3) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.“.

4. V § 39a odstavec 3 zní:

„(3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 se použije obdobně § 36a.“.

5. V § 39a se odstavec 4 zrušuje.

Čl. XXXIX

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury

Čl. XL

Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 129/2016 Sb., zákona č. 308/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 190/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.

Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k).

2. V poznámce pod čarou č. 10 se slova „písm. b)“ zrušují.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna rozpočtových pravidel

Čl. XLI

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 177/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. h) bodu 10 se slova „a účtech Ředitelství silnic a dálnic s. p.“ zrušují.

2. V § 8b odst. 1 písm. c) se slova „a předloží jej vládě do 31. května běžného roku; vláda jej projedná a po případných úpravách jej jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku“ zrušují.

3. V § 13 odst. 2 písm. a) se částka „5 000 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „rovna částce stanovené prováděcím právním předpisem“.

4. V § 13 odst. 2 písm. b) se částka „5 000 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „částka stanovená prováděcím právním předpisem“.

5. V § 13 odst. 3 písm. a) a c) se částka „300 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „částka stanovená prováděcím právním předpisem“.

6. V § 13 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c).“.

7. V § 14d odst. 3 se za slovo „osob“ vkládají slova „ , právnických osob podle zákona o církvích a náboženských společnostech“.

8. V § 48 odst. 8 větě první se za slovo „státu“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se vkládá věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

9. V § 48 odst. 8 se věta poslední zrušuje.

10. Poznámka pod čarou č. 26a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

11. V § 49 odst. 2 se na konci textu věty třetí doplňují slova „ , pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiná doba“.

12. V § 49 se odstavec 11 včetně poznámek pod čarou č. 12a, 12b a 34 zrušuje.

13. V § 56 odst. 2 písmeno a) zní:

„a) do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,“.

14. V § 56 odst. 2 písm. b) se číslo „25“ nahrazuje číslem „80“.

15. V § 58 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Při postupu podle věty první se nepoužije ustanovení § 54 odst. 2 věty druhé.“.

16. V § 60 větě první se za slovo „organizace“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se vkládá věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

17. V § 60 se věta poslední zrušuje.

18. V § 62 odstavec 3 zní:

„(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat zápůjčky, poskytovat úvěry a vystavovat směnky. Příspěvková organizace může poskytovat zápůjčky pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace může přijímat se souhlasem ministerstva úvěry pouze na financování výdajových investičních akcí. Příspěvková organizace, která je zdravotnickým zařízením, může přijímat také úvěry, které slouží k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.“.

19. V § 62 se odstavec 4 zrušuje.

20. Za § 64 se vkládá nový § 65, který včetně nadpisu zní:

㤠65

Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb

(1) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(3) U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(4) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

21. V § 69 odstavec 4 zní:

„(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.“.

22. V § 69 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

23. V § 69 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“.

24. V § 74 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“.

Čl. XLII

Přechodná ustanovení

1. Do nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 13 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o rozpočtovém určení daní

Čl. XLIII

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slovo „příjmů,“ nahrazuje slovy „příjmů a“ a slova „a daně silniční“ se zrušují.

2. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,78“ nahrazuje číslem „9,76“.

3. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,76“ nahrazuje číslem „9,45“.

4. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „25,84“ nahrazuje číslem „24,92“.

5. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „24,92“ nahrazuje číslem „24,16“.

6. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“.

7. V § 4 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“.

8. § 5 včetně nadpisu zní:

㤠5

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří 9,1 % z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.“.

Čl. XLIV

Přechodná ustanovení

1. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona.

4. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona.

5. Pro stanovení podílu Státního fondu dopravní infrastruktury na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl Státnímu fondu dopravní infrastruktury nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a který nebyl převeden do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Čl. XLV

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 32 odstavec 1 zní:

„(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy.“.

2. V § 33 odst. 1 se za slovo „organizace“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se doplňuje věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

3. V § 33 odstavec 4 zní:

„(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.“.

4. V § 33 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Čl. XLVI

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 3 se na začátek písmene j) vkládají slova „počet náprav a poháněných náprav,“.

2. V § 5 odst. 5 písmeno a) zní:

„a) podle § 4 odst. 2 písm. a) a d), § 4 odst. 3 písm. b), f), g), h), i), j) a k) a § 4 odst. 4 písm. a) provozovateli systému elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO 2 vozidla v systému elektronického mýtného, zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného a vymáhání dlužného mýtného,“.

3. V § 5 odst. 5 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „a i)“ nahrazují slovy „i) a k)“.

4. V § 5 odst. 5 písm. d) bodě 1 se za slovo „údajů“ vkládají slova „rozhodných pro určení výše časového poplatku, pro účely identifikace vozidla v případě změny jeho registrační značky anebo pro účely ověřování údajů uvedených“.

5. V § 5 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou.

6. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a g) a § 4 odst. 3 písm. a) až e), g) až j) a m) ministerstvu, krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a obecním úřadům pro účely vedení řízení o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích.“.

7. V § 5 odst. 8 písm. a) se slova „a k)“ nahrazují slovy „a i) až k)“.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Změna exekučního řádu

Čl. XLVII

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 255/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 125 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Komora zřídí Ministerstvu financí dálkový a nepřetržitý přístup do veřejné části centrální evidence exekucí za účelem poskytování údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách.“.

2. V § 125 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) za poskytnutí údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách Ministerstvu financí.“.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. XLVIII

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 118 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí

1. účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka, má-li emitent povinnost ji sestavovat, vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů, podává věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku,

2. výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků emitenta a postavení emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí, a

3. zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti, má-li emitent povinnost ji vyhotovovat, je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí a požadavky stanovenými na základě čl. 8 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic 74 ).“.

2. V § 118 odst. 4 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „například na“ nahrazují slovy „na pohlaví a další kritéria, jako jsou například“ a slovo „pohlaví,“ se nahrazuje slovy „zdravotního postižení“.

3. V § 118 odst. 4 písm. h) bodě 3 se slovo „a“ zrušuje.

4. V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) namísto informací podle písmene h) a i) informaci o tom, že tyto informace jsou uvedeny ve zprávě o udržitelnosti, jsou-li tyto informace jejím obsahem.“.

ČÁST TŘICÁTÁ

Změna zákona o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železnic

Čl. XLIX

Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., zákona č. 293/2004 Sb., zákona č. 179/2008 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 11 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

2. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nejméně 50 % z přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

Čl. L

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna soudního řádu správního

Čl. LI

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 44 odstavec 2 zní:

„(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.

2. V § 60 odstavec 9 zní:

„(9) Při správě placení pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 4 a 6 ve výši státem placených nákladů řízení se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.“.

3. V § 60 se odstavec 10 zrušuje.

Čl. LII

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

3. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

4. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

5. Orgán příslušný podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 4 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona

Čl. LIII

V čl. XVI zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se body 1, 4, 5, 7 a 9 zrušují.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o spotřebních daních

Čl. LIV

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 131/2022 Sb., zákona č. 179/2022 Sb., zákona č. 286/2022 Sb. a zákona č. 234/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 písm. a) se za slova „tabákových výrobků“ vkládají slova „ , ostatních tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

2. V § 1 odst. 3 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládají se nová písmena g) a h), která znějí:

„g) daň z ostatních tabákových výrobků,

h) daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a“.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i).

3. V § 3 odst. 1 se písmeno m) zrušuje.

Dosavadní písmena n) až x) se označují jako písmena m) až w).

4. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo „55“ nahrazuje číslem „56“.

5. V § 11 odst. 1 písm. e) až g) se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Praze“.

6. V § 49 odstavec 1 zní:

„(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny ostatní benziny.“.

7. V § 49 se odstavce 3 a 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 až 13 se označují jako odstavce 3 až 11.

8. V § 49 odst. 4 se slova „leteckou dopravu, letecké práce, zkoušení, opravu nebo údržbu letadel, s výjimkou minerálních olejů používaných“ nahrazují slovy „jiný druh letů než“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Toto osvobození se týká výhradně minerálních olejů použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského státu nebo třetí zemí.“.

9. V § 50 odst. 2 se slova „6 a 8“ nahrazují slovy „4 a 6“ a text „odst. 5 písm. a)“ se nahrazuje číslem „5“.

10. V § 52 odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.

11. V § 52a odst. 4 se slova „10, 12 nebo 13“ nahrazují slovy „8, 10 nebo 11“.

12. V § 53 odst. 1 se slova „5, 6 a 8“ nahrazují slovy „3, 4 a 6“.

13. § 55 se včetně nadpisu zrušuje.

14. V § 56 odst. 1 větě druhé se slova „ , 15a nebo 55“ nahrazují slovy „nebo 15a“.

15. V § 56 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

16. V § 57 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „ ; tyto doklady je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu“.

17. V § 57 odst. 13 větě první se za slovo „prvovýrobu“ vkládají slova „spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství“, na konci textu věty se doplňují slova „ ; tuto evidenci je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu“ a ve větě druhé se slova „rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat lze spotřebu prokázat“ nahrazují slovy „ostatních druhů zemědělské prvovýroby se spotřeba minerálních olejů prokazuje“.

18. V § 57 se odstavec 14 zrušuje.

Dosavadní odstavce 15 až 23 se označují jako odstavce 14 až 22.

19. V § 57 odst. 14 písm. b) se za slovo „prvovýrobu“ vkládají slova „spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství“.

20. V § 70 odst. 1 se částka „32 250 Kč“ nahrazuje částkou „35 500 Kč“ a částka „16 200 Kč“ se nahrazuje částkou „17 800 Kč“.

21. V § 70 odst. 1 se částka „35 500 Kč“ nahrazuje částkou „39 100 Kč“ a částka „17 800 Kč“ se nahrazuje částkou „19 600 Kč“.

22. V § 70 odst. 1 se částka „39 100 Kč“ nahrazuje částkou „41 050 Kč“ a částka „19 600 Kč“ se nahrazuje částkou „20 550 Kč“.

23. V § 77 odst. 1 se částka „40 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“.

24. V § 77 odst. 2 se částka „120 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „150 000 000 Kč“.

25. V § 101 odst. 2 se slova „daně z tabákových výrobků“ nahrazují slovy „spotřebních daní“.

26. V § 101 odst. 3 písm. c) bodu 2 se slovo „nebo“ zrušuje.

27. V § 101 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se bod 4, který zní:

„4. tabák do vodní dýmky.“.

28. V § 101 odst. 4 a 6 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

29. V § 101 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

„(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely spotřebních daní rozumí tabák, který lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází před vdechnutím kapalinou.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

30. V § 101 odst. 9 se slova „České republiky“ zrušují.

31. V § 104 odst. 1 se částka „1,97 Kč“ nahrazuje částkou „2,17 Kč“, částka „3,52 Kč“ se nahrazuje částkou „4,22 Kč“, částka „2,29 Kč“ se nahrazuje částkou „2,52 Kč“ a částka „3 000 Kč“ se nahrazuje částkou „3 300 Kč“.

32. V § 104 odstavec 1 zní:

„(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫ .“.

33. V § 104 odst. 1 se částka „2,17 Kč“ nahrazuje částkou „2,28 Kč“, částka „4,22 Kč“ se nahrazuje částkou „4,44 Kč“, částka „2,52 Kč“ se nahrazuje částkou „2,65 Kč“, částka „3 300 Kč“ se nahrazuje částkou „3 470 Kč“ a částka „594 Kč“ se nahrazuje částkou „623 Kč“.

34. V § 104 odst. 1 se částka „2,28 Kč“ nahrazuje částkou „2,39 Kč“, částka „4,44 Kč“ se nahrazuje částkou „4,66 Kč“, částka „2,65 Kč“ se nahrazuje částkou „2,78 Kč“, částka „3 470 Kč“ se nahrazuje částkou „3 650 Kč“ a částka „623 Kč“ se nahrazuje částkou „654 Kč“.

36. V § 130 odstavec 1 zní:

„(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek,

a) který obsahuje tabák,

b) jehož zahříváním prostřednictvím zahřívacího zařízení nebo obdobným způsobem se uvolňují emise určené k vdechování,

c) který není předmětem daně z tabákových výrobků a

d) který není jako náplň do elektronické cigarety předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.“.

37. V § 130 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).

(3) Za zahřívaný tabákový výrobek se nepovažuje výrobek, který

a) neobsahuje tabák a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) nebo odstavci 2, a

b) se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

38. V § 130a se slova „tabák obsažený“ nahrazují slovy „náplň obsažená“.

39. V § 130b odst. 1 se slova „tabáku obsaženého“ nahrazují slovy „náplně obsažené“.

40. V § 130b odst. 2 se slovo „tabáku“ nahrazuje slovem „náplně“.

41. V § 130c odst. 1 se částka „3 Kč“ nahrazuje částkou „3,45 Kč“.

42. V § 130c odst. 1 se částka „3,45 Kč“ nahrazuje částkou „3,97 Kč“.

43. V § 130c odst. 1 se částka „3,97 Kč“ nahrazuje částkou „4,57 Kč“.

45. V § 130d odst. 2 písm. b) se slova „tabáku obsaženého“ nahrazují slovy „náplně obsažené“.

46. V nadpisu § 130f se za slovo „o“ vkládá slovo „zahřívaných“.

47. V § 130f se za slovo „Za“ vkládá slovo „zahřívaný“.

48. V § 130g se slovo „tabák“ nahrazuje slovem „náplň“.

49. V části třetí se za hlavu VI vkládají nové hlavy VII a VIII, které včetně nadpisů znějí:

„HLAVA VII

DAŇ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 130h

Ostatní tabákový výrobek

(1) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek obsahující tabák určený k lidské spotřebě,

a) jehož prostřednictvím lze jednoduchou neprůmyslovou manipulací vstřebat nikotin do lidského organismu nebo který takové vstřebání umožňuje a

b) který není předmětem daně z tabákových výrobků ani daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(2) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Na ostatní tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(4) Na ostatní tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.

§ 130i

Předmět daně z ostatních tabákových výrobků

Předmětem daně z ostatních tabákových výrobků je ostatní tabákový výrobek.

§ 130j

Základ daně z ostatních tabákových výrobků

(1) Základem daně z ostatních tabákových výrobků je množství výrobku v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 130k

Sazba a výpočet daně z ostatních tabákových výrobků

(1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 0,4 Kč/g.

(2) Daň z ostatních tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z ostatních tabákových výrobků.

§ 130l

Doprava ostatních tabákových výrobků

Na dopravu ostatních tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

§ 130m

Zvláštní ustanovení o ostatních tabákových výrobcích značených nesprávným způsobem

Za ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž ostatní tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 130n

Množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu

Za množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství ostatních tabákových výrobků, které nepřesahuje 500 g.

HLAVA VIII

DAŇ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY

§ 130o

Výrobek související s tabákovými výrobky

(1) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí

a) náplň do elektronické cigarety,

b) nikotinový sáček a

c) ostatní nikotinový výrobek.

(2) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky není výrobek podle odstavce 1, který je předmětem daně z tabákových výrobků nebo daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(3) Za výrobek související s tabákovými výrobky se nepovažuje výrobek uvedený v odstavci 1, který se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

(4) Na výrobek související s tabákovými výrobky se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(5) Na výrobek související s tabákovými výrobky se hledí jako na vybraný výrobek.

§ 130p

Náplň do elektronické cigarety

(1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely spotřebních daní rozumí tekutina

a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění, nebo

b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění.

(2) Elektronickou cigaretou se pro účely spotřebních daní rozumí zařízení, které

a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku, nebo jakákoli součást tohoto zařízení včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku a

b) může být jednorázové nebo opětovně naplnitelné pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelné pomocí jednorázových zásobníků.

§ 130q

Nikotinový sáček

Nikotinovým sáčkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek pro orální použití, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným materiálem, a

c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném balení.

§ 130r

Ostatní nikotinový výrobek

Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin a

c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem.

§ 130s

Předmět daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je výrobek související s tabákovými výrobky.

§ 130t

Základ daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

(1) Základem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je u

a) náplně do elektronické cigarety množství náplně do elektronické cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech zaokrouhlené na 1 desetinné místo,

b) nikotinového sáčku a ostatního nikotinového výrobku množství výrobku obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující množství výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 130u

Sazba a výpočet daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

(1) Sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou stanoveny takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

§ 130v

Doprava výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

§ 130w

Zvláštní ustanovení o výrobcích souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem

Za výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž výrobek související s tabákovými výrobky, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 130x

Množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu

Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu se považuje takové množství, které nepřesahuje u

a) náplní do elektronických cigaret 80 ml,

b) nikotinových sáčků 500 g,

c) ostatních nikotinových výrobků 500 g.“.

Dosavadní hlava VII se označuje jako hlava IX.

50. V § 130k se částka „0,4 Kč“ nahrazuje částkou „0,8 Kč“.

51. V § 130k se částka „0,8 Kč“ nahrazuje částkou „1,2 Kč“.

53. V § 130u se částka „2,5 Kč“ nahrazuje částkou „5 Kč“ a částka „0,4 Kč“ se nahrazuje částkou „0,8 Kč“.

54. V § 130u se částka „5 Kč“ nahrazuje částkou „7,5 Kč“ a částka „0,8 Kč“ se nahrazuje částkou „1,2 Kč“.

56. V § 134b odst. 2 písm. b) a c) a v § 134f písm. c) se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.

57. V nadpisu § 135 se slovo „vybraného“ zrušuje.

58. V § 135 odst. 1 se za slovo „výrobek“ vkládají slova „ , zahřívaný tabákový výrobek, ostatní tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se nahrazuje slovem „těchto“.

59. V § 135a odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

60. V § 135b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

61. V nadpisu § 135c se slova „proti elektronickému průvodnímu dokladu“ a slova „vybraných výrobků“ zrušují.

62. V § 135c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím, že

a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí těchto výrobků pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí těchto výrobků, nebo

b) v oznámení o přijetí těchto výrobků neuvede ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

63. V § 135c odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“.

64. V nadpisu § 135d se slovo „vybraných“ zrušuje.

65. V § 135d odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se zrušuje.

66. V nadpisu § 135e se slovo „vybraných“ zrušuje.

67. V § 135e odst. 1 se za slova „zasílání vybraných výrobků“ vkládají slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“ a slova „odesláním vybraných“ se nahrazují slovy „odesláním těchto“.

68. V § 135g odst. 1 se slova „6 nebo 8“ nahrazují slovy „4 nebo 6“.

69. V části deváté nadpisu hlavy IV se slovo „A“ nahrazuje čárkou a na konci textu nadpisu se doplňují slova „ , DANĚ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A DANĚ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY“.

70. V § 135m odst. 1 písm. a) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

71. V § 135m odst. 1 písm. b) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívanými tabákovými výrobky, ostatními tabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky“.

72. V § 135m odst. 2 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

73. V nadpisu § 135n se slovo „tabákových“ zrušuje.

74. V § 135n odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „tabákových“ se nahrazuje slovem „těchto“.

75. V nadpisu § 135p se slovo „tabákovými“ zrušuje.

76. V § 135p odst. 2 písm. a) se za slovo „výrobků“ vkládají slova „ , neznačených zahřívaných tabákových výrobků, neznačených ostatních tabákových výrobků nebo neznačených výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

77. V § 135p odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků značených nesprávným způsobem, ostatních tabákových výrobků značených nesprávným způsobem nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem“.

78. V § 135q odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

79. V § 135q odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

80. V § 135q odst. 2 písm. c) se slovo „tabákové“ nahrazuje slovem „tyto“.

81. V části deváté hlava IX včetně nadpisu zní:

„HLAVA IX

PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ NEZNAČENÝCH VÝROBKŮ A VÝROBKŮ ZNAČENÝCH NESPRÁVNÝM ZPŮSOBEM

§ 135zf

Propadnutí neznačených výrobků a výrobků značených nesprávným způsobem

Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, její propadnutí se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.

§ 135zg

Zabrání neznačených výrobků a výrobků značených nesprávným způsobem

Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, o jejím zabrání se rozhodne, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.

§ 135zh

Společná ustanovení o propadnutí a zabrání

(1) Generální ředitelství cel výrobky propadlé podle § 135zf nebo zabrané podle § 135zg zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce daně.

(2) Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí výrobků podle § 135zf, nebo osobě, u které byly výrobky podle § 135zg zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením.

(3) Proti rozhodnutí o zabrání výrobků podle § 135zg nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením se nelze odvolat.“.

82. V § 135zi odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení a v § 135zi odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „a daně ze zahřívaných tabákových výrobků“ nahrazují slovy „ , daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

83. V § 135zi odst. 2 písm. a) bodu 3 a v § 135zi odst. 3 písm. c) se slovo „tabákovými“ zrušuje.

84. V § 135zi odst. 4 se slova „proti nakládání s tabákovými výrobky“ nahrazují slovy „na úseku správy daně z tabákových výrobků, daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, a to o přestupcích proti nakládání s výrobky“.

Čl. LV

Oznámení

Tato část byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Čl. LVI

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro daňový sklad lihu nebo oprávněným příjemcem pro opakované přijímání lihu se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, pro daňový sklad tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

4. Pokud osoba, které v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni nabytí účinnosti tohoto zákona vznikl nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která v důsledku přijetí tohoto zákona splní nově podmínky pro vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, podá do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o tomto návrhu na tento návrh jako na povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. V případě, že správce daně návrh podle bodu 4 zamítne, vznikne osobě podle bodu 4 dnem zamítnutí návrhu povinnost přiznat a zaplatit daň z minerálních olejů, které na základě návrhu přijala bez daně. Daňové přiznání je tato osoba povinna podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu; tato daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

6. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21.

8. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22.

9. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

10. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53.

11. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54.

13. Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, činí lhůta podle

a) § 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,

b) § 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně.

14. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

16. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53.

17. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54.

19. Ustanovení § 101 a 104 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepoužijí pro tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

20. Tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 a který je značen tabákovou nálepkou v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepovažuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

21. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zdaněný a uvedený do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

22. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 uváděn do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto tabáku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento tabák považuje za zdaněný.

23. S tabákem do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, bez tabákové nálepky podle bodů 22 a 23 lze nakládat po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32; po tuto dobu se tento tabák nepovažuje za neznačený.

24. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

25. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tabák ke kouření.

26. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 41.

27. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 42.

28. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 43.

30. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, které nelze podle bodů 26 až 29 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

31. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

32. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

33. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

35. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

36. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto výrobku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento výrobek považuje za zdaněný.

37. Se zahřívanými tabákovými výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatními tabákovými výrobky a výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 35 a 36 lze nakládat po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu se tyto výrobky nepovažují za neznačené.

38. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

39. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o zahřívané tabákové výrobky.

40. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

41. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které takto vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu těchto výrobků nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tyto výrobky.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu

Čl. LVII

V § 2 písm. f) zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se slova „Praha Ruzyně“ nahrazují slovy „v Praze“.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o účetnictví

Čl. LVIII

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 462/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„ 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami. Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.“.

2. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní

„(5) Na stát tvořící Evropský hospodářský prostor se pro účely účetnictví hledí jako na členský stát Evropské unie.“.

3. V § 1a písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje.

4. V § 1a se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) systémově významným obchodníkem.“.

5. V § 1d odstavec 2 zní:

„(2) Čistým obratem se pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12.“.

6. V § 1d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) Čistým obratem se v případě

a) banky, spořitelního a úvěrního družstva a systémově významného obchodníka a jejich zahraničních obdob rozumí součet výše položek 1, 3, 4, 6 a 7 uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů, a

b) pojišťovny a zajišťovny rozumí součet výše položky I. 1.a) a položky II. 1. a) uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Čistým obratem banky, spořitelního a úvěrního družstva, systémově významného obchodníka, pojišťovny a zajišťovny, kteří pro účtování a sestavení účetní závěrky používají mezinárodní účetní standardy 35 ) upravené právem Evropské unie (dále jen „mezinárodní účetní standardy“), se rozumí součet položek odpovídajících položkám uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b).

(5) Čistým obratem účetní jednotky, u které hlavním předmětem činnosti není podnikání, se rozumí výše výnosů za účetní období.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 6.

7. V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:

„y) způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.“.

8. V § 4 odst. 12 větě první se slova „české měny“ nahrazují slovy „měny účetnictví“.

9. V § 4 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.“.

10. V § 19a odst. 1 se slova „upravené právem Evropské unie 35 ) (dále jen „mezinárodní účetní standardy“)“ zrušují.

11. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která

a) je obchodní společnost,

b) je subjektem veřejného zájmu,

c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.“.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

12. V § 21 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Účetní jednotka, která v souladu s tímto zákonem vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět ve výroční zprávě informace podle odstavce 3.“.

13. V § 21 odst. 8 se za slovo „zprávy“ vkládají slova „a zprávy o udržitelnosti“.

14. V § 21 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Výroční zpráva účetní jednotky, která vyhotovuje zprávu o udržitelnosti, se vyhotovuje ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml).“.

15. V § 21a odst. 8 se slova „uvádění nefinančních informací podle § 32h písm. a)“ nahrazují slovy „zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle části deváté“.

16. V § 22aa odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jiná konsolidující účetní jednotka“ nahrazují slovy „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“.

17. V § 22aa odst. 2 písm. a) se slova „jiné konsolidující účetní jednotky“ nahrazují slovy „jiné konsolidující osoby z Evropské unie“.

18. V § 22aa odst. 2 písm. b) se slova „jiná konsolidující účetní jednotka“ nahrazují slovy „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“.

19. V § 22aa odst. 2 písm. d) se slova „jiné konsolidující účetní jednotky“ nahrazují slovy „jiné konsolidující osoby z Evropské unie“.

20. V § 24 se odstavce 6 až 9 zrušují.

21. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24d, které včetně nadpisů znějí:

㤠24a

Měna účetnictví

(1) Měnou účetnictví může být

a) česká měna, nebo

b) jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o

1. euro,

2. americký dolar, nebo

3. britskou libru.

(2) Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.

(3) Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.

(4) Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.

§ 24b

Přepočet účetních limitů na jinou měnu

(1) Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

(2) Částky přepočtené podle odstavce 1 se

a) nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře,

b) zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

§ 24c

Okamžik přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

(1) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění

a) podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo

b) podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.

(2) K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz.

§ 24d

Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

(1) Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.

(2) Není-li kurz k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také

a) kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo

b) kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.

(3) Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.

(4) Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený v odstavci 1 vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni,

a) ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,

b) pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo

c) od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.

(5) Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která

a) k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů

1. bankovní licenci,

2. povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,

3. povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,

4. povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,

5. povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,

6. povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

b) je Českou národní bankou,

c) je Českou kanceláří pojistitelů, nebo

d) je zdravotní pojišťovnou.

(6) V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.“.

22. V § 25 odst. 1 písm. k) se text „1 Kč“ nahrazuje slovy „jedné jednotky měny účetnictví“.

23. V § 32a odst. 2 se slova „české měny“ nahrazují slovy „měny účetnictví“.

24. Název části osmé zní: „ZPRÁVA O UDRŽITELNOSTI“.

25. § 32f až 32i včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 43 až 47 znějí:

㤠32f

Povinnost vyhotovovat zprávu o udržitelnosti

(1) Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která

a) je obchodní korporací,

b) je subjektem veřejného zájmu,

c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

(2) Účetní jednotka podle odstavce 1 s výjimkou účetní jednotky podle § 32g odst. 1 informuje zástupce zaměstnanců a projedná s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce. Tato účetní jednotka také zajistí předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím podle věty první příslušným orgánům účetní jednotky.

§ 32g

Výjimka z povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti

(1) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je

a) malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce 43 ),

b) kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo

c) investičním fondem.

(2) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,

c) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti, výroční zprávy nebo zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti.

(3) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku konsolidující zahraniční osoby, která je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující osoba ze třetí země“),

c) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic 44 ) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí výroční zprávy této účetní jednotky,

4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv 45 ),

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato účetní jednotka, a

d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, a

4. informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic 44 ) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země.

(4) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která vyhotovila v souladu s tímto zákonem konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

§ 32h

Vymezení zprávy o udržitelnosti

(1) Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy.

(2) Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky

a) životního prostředí,

b) sociální,

c) lidských práv a jejich dodržování,

d) správy a řízení,

e) zaměstnanecké a

f) boje proti korupci a úplatkářství.

(3) Zpráva o udržitelnosti obsahuje

a) stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně

1. popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností,

2. příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti,

3. plánů účetní jednotky včetně opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou 46 ) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima 47 ),

4. informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena,

5. způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost, a

6. popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna,

b) popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně

1. popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a

2. prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech,

c) popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,

d) informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,

e) popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,

f) popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

g) popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,

h) popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů podle písmene g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

i) popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písmene g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a

j) popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností, včetně popisu

1. hlavních závislostí účetní jednotky na těchto otázkách a

2. způsobu, jakým účetní jednotka tato rizika řídí.

(4) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také ukazatele vztahující se k informacím uvedeným ve zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací.

(5) Informace o udržitelnosti se ve zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti.

(6) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Pokud nezbytné informace o hodnotovém řetězci nelze získat, namísto těchto informací se ve zprávě o udržitelnosti uvede

a) vysvětlení úsilí vynaloženého účetní jednotkou za účelem získání těchto informací,

b) důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, a

c) způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích.

(7) Vztahují-li se informace uvedené v jiných částech výroční zprávy nebo částky uvedené v účetní závěrce k informacím obsaženým ve zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže.

(8) Zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti.

(9) Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí.

(10) Zpráva o udržitelnosti je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv 45 ).

§ 32i

Povinnost vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti vyhotovuje konsolidující účetní jednotka, která je

a) subjektem veřejného zájmu a

b) konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která na konsolidovaném základě překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

(2) Povinnosti podle § 32f odst. 2 platí obdobně i pro konsolidující účetní jednotku podle odstavce 1 s výjimkou konsolidující účetní jednotky podle § 32j odst. 1.

(3) Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidující účetní jednotku považuje i účetní jednotka, která je družstvem a je ovládající osobou s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv.

43 ) Čl. 4 odst. 1 bod 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

44 ) Čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

45 ) Nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv.

46 ) Pařížská dohoda přijatá v Paříži dne 12. prosince 2015, vyhlášená pod č. 64/2017 Sb. m. s.

47 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“).“.

26. Za § 32i se vkládají nové § 32j až 32l, které včetně nadpisů znějí:

㤠32j

Výjimky z povinnosti vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je investičním fondem.

(2) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,

c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,

d) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti, konsolidované výroční zprávy nebo konsolidované zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato konsolidovaná účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

(3) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,

c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby ze třetí země,

d) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic 44 ) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí zprávy o udržitelnosti této konsolidující účetní jednotky,

4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv 45 ),

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato konsolidující účetní jednotka, a

e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato konsolidující účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, a

4. v rámci zprávy o udržitelnosti informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic 44 ) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta.

§ 32k

Vymezení konsolidované zprávy o udržitelnosti

(1) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem konsolidované výroční zprávy.

(2) Účelem konsolidované zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny účetních jednotek na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny účetních jednotek.

(3) Ustanovení § 32h odst. 3 až 10 se pro konsolidovanou zprávu o udržitelnosti použijí obdobně.

(4) Jsou-li významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 32h odst. 3 písm. g) u skupiny účetních jednotek a u jedné nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o nepříznivých dopadech podle § 32h odst. 3 písm. g) ve vztahu ke konsolidovaným účetním jednotkám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají.

(5) Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu účetních jednotek a pro jednu nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro konsolidované účetní jednotky, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají.

(6) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také seznam konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku konsolidující účetní jednotky vyhotovující tuto zprávu, které nevyhotovují zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 2 nebo 3 nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32j odst. 2 nebo 3.

(7) Skupinou účetních jednotek se pro účely konsolidované zprávy o udržitelnosti rozumí skupina tvořená konsolidující účetní jednotkou a všemi jejími konsolidovanými účetními jednotkami.

§ 32l

Konsolidovaná účetní jednotka v případě pojišťoven a zajišťoven

Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidovanou účetní jednotku považuje také účetní jednotka, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, pokud

a) je součástí skupiny podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

b) podléhá dohledu nad skupinou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a

c) není ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví.“.

27. Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST DEVÁTÁ

ZPRÁVA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

§ 32m

Povinnost sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů

(1) Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2) Zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje samostatná účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v účetním období pobočku na území České republiky, prostřednictvím této pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých výnosy účetní jednotky nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(3) Pro účely zprávy o daních z příjmů se

a) samostatnou účetní jednotkou rozumí účetní jednotka, která není ovládající ani ovládanou osobou s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, a

b) výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její účetní závěrky.

(4) Kritérium výnosu účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu účetní závěrky této účetní jednotky kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(5) Pokud není k dispozici zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 2, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.

§ 32n

Obsah zprávy o daních z příjmů

(1) Ve zprávě o daních z příjmů se uvede

a) název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje,

b) měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky v daném účetním období,

c) stručný popis povahy činnosti účetní jednotky,

d) počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,

e) celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot,

f) výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky,

g) výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci za dané účetní období,

h) výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů a

i) výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období.

(2) Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.

(3) Údaje ve zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(4) Údaje ve zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani,

a) odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi,

b) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá rozvahový den, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie,

c) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a

d) souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c).

(5) Údaje o určité činnosti uvedené ve zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce.

(6) Zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky a které se netýkají daňové jurisdikce uvedené v odstavci 4 písm. b) nebo c). Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé zprávy o daních z příjmů sestavené za některé následující účetní období započaté do 5 let od rozvahového dne účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací.

(7) Zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za předcházející účetní období.

§ 32o

Konsolidovaná zpráva o daních z příjmů

(1) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje konsolidující účetní jednotka, která je nejvyšší konsolidující osobou a jejíž konsolidační celek netvoří pouze účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, které v účetním období nemají zahraniční pobočku ani stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavují střední účetní jednotka a velká účetní jednotka, která by byla velkou nebo střední účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, pokud jsou obchodní společností a jejich nejvyšší konsolidující osoba je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR.

(3) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a je nejvyšší konsolidující osobou, pokud neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(4) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a má nejvyšší konsolidující osobu ustavenou podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud tato nejvyšší konsolidující osoba v účetním období není účetní jednotkou podle tohoto zákona a neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(5) Pro účely konsolidované zprávy o daních z příjmů se

a) nejvyšší konsolidující osobou rozumí konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba, která není ovládanou osobou, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, a

b) konsolidovanými výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její konsolidované výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její konsolidované účetní závěrky.

(6) Kritérium konsolidovaných výnosů v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu konsolidované účetní závěrky této osoby kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(7) Pokud účetní jednotka podle odstavce 2 nemá údaje potřebné k sestavení konsolidované zprávy o daních z příjmů, požádá o poskytnutí těchto údajů nejvyšší konsolidující osobu. Pokud neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že jí tato osoba neposkytla všechny potřebné údaje.

(8) Pokud není k dispozici konsolidovaná zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 3 nebo 4, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke konsolidované zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.

§ 32p

Obsah konsolidované zprávy o daních z příjmů

(1) V konsolidované zprávě o daních z příjmů se uvedou údaje o nejvyšší konsolidující osobě a všech ovládaných osobách, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutých v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby, které by se uváděly ve zprávě o daních z příjmů jednotlivých entit, s tím, že

a) se uvede také seznam všech ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, usazených v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schválených Radou Evropské unie,

b) měnou použitou ve zprávě je měna používaná pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší konsolidující osoby,

c) pokud zprávu sestavuje účetní jednotka jiná než nejvyšší konsolidující osoba, je měnou použitou ve zprávě měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky, a

d) pro uvedení celkových výnosů se vylučují dividendy obdržené od ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu.

(2) Ustanovení § 32n odst. 2 až 7 se pro konsolidovanou zprávu o daních z příjmů použijí obdobně.

§ 32q

Zpřístupnění

(1) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, ji zveřejní způsobem podle § 21a.

(2) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemá povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let.

(3) V případě zprávy o daních z příjmů nebo konsolidované zprávy o daních z příjmů sestavených nebo zpřístupněných z důvodu existence pobočky na území České republiky se zveřejnění provede uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána, a uveřejnění se provede na internetových stránkách účetní jednotky nebo její pobočky na území České republiky.

(4) Účetní jednotka, která nemá povinnost sestavit nebo zpřístupnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů z důvodu uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů, zajistí uveřejnění této zprávy po dobu alespoň 5 let.

§ 32r

Kritéria rovnocennosti

(1) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 1 není povinna sestavit zprávu o daních z příjmů, pokud podává zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých jejích činnostech.

(2) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 2 není povinna zpřístupnit zprávu o daních z příjmů, pokud

a) sestavila zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou zprávě o daních z příjmů,

b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a adresu pobočky na území České republiky, a

c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je zapsána pobočka účetní jednotky, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách účetní jednotky.

(3) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 1 není povinna sestavit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud ona nebo její konsolidovaná účetní jednotka podávají zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých činnostech konsolidující účetní jednotky a všech konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, za které by se konsolidovaná zpráva o daních z příjmů sestavovala.

(4) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 2, 3 nebo 4 není povinna sestavit nebo zpřístupnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud

a) nejvyšší konsolidující osoba sestavila za osoby, za které by se zpráva sestavovala, zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou konsolidované zprávě o daních z příjmů,

b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a sídlo účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, kterou ovládá nejvyšší konsolidující osoba, nebo název a adresu pobočky na území České republiky, a

c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je účetní jednotka nebo pobočka účetní jednotky zapsána, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách nejvyšší konsolidující osoby.“.

Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá.

28. V § 37 odst. 1 písm. d) se slova „až 6“ nahrazují slovy „ , 2, 4 až 7 nebo 9“.

29. V § 37 odst. 1 písm. i) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

30. V § 37a odst. 1 písm. d) se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 7, 9 nebo 10 nebo § 32h odst. 1“.

31. V § 37a odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:

„f) nevyhotoví zprávu o udržitelnosti podle § 32h odst. 2 až 10,

g) nesestaví zprávu o daních z příjmů podle § 32n nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,“.

Dosavadní písmena f) až s) se označují jako písmena h) až u).

32. V § 37a odst. 1 písm. m) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

33. V § 37a odst. 1 písmena p) a q) znějí:

„p) nezveřejní nebo neuveřejní zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,

q) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,“.

34. V § 37a odst. 1 písm. t) se slovo „nebo“ zrušuje.

35. V § 37a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno v), které zní:

„v) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32f odst. 2.“.

36. V § 37a odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo § 32n odst. 1“.

37. V § 37a odst. 2 písmena e) a f) znějí:

„e) nevyhotoví konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32k odst. 2 až 6,

f) nesestaví konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,“.

38. V § 37a odst. 2 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje.

39. V § 37a odst. 2 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) a m), která znějí:

„l) nezveřejní nebo neuveřejní konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,

m) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,“.

Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno n).

40. V § 37a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní:

„o) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32i odst. 2.“.

41. V § 37a odst. 4 písm. a) se text „i)“ nahrazuje textem „k)“.

42. V § 37a odst. 4 písm. b) se slova „h) nebo j) až q)“ nahrazují slovy „j), l) až s) nebo v)“.

43. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „r) nebo s)“ nahrazují slovy „t) nebo u)“.

Čl. LIX

Přechodná ustanovení

1. Pro účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 563/1991 Sb. a právní předpisy jej provádějící, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů se nepoužijí na účetní období započaté před 22. červnem 2024.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl. LX

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 251/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta

„Směrnice Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty.“.

2. V § 13 odst. 4 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.

3. V § 37 písm. b) bodě 2 se slova „ , 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně“ nahrazují slovy „nebo 1,12 v případě snížené sazby daně“.

4. V § 47 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.

5. V § 47 odst. 1 písm. b) se slovo „první“ zrušuje a slova „15 %, nebo“ se nahrazují textem „12 %.“.

6. V § 47 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

7. V § 47 odst. 3 se za slova „v příloze č. 3“ vkládají slova „ , tepla a chladu“ a slovo „první“ a věta třetí se zrušují.

8. V § 47 odst. 4 se slovo „první“ a věta třetí zrušují.

9. V § 47 odst. 5 se slovo „první“ zrušuje.

10. V § 47 odst. 6 se slova „knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, které by byly zbožím, na jehož dodání se uplatňuje druhá“ nahrazují slovy „novin, časopisů a periodik, na jejichž dodání by se uplatnila“ a slovo „druhá“ se zrušuje.

11. V § 47 odst. 7 se slova „nejvyšší z těchto sazeb“ nahrazují slovy „základní sazba daně“.

12. V § 47 se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9.

13. V § 47 odst. 8 se slova „nejvyšší z těchto sazeb“ nahrazují slovy „základní sazba daně“.

14. V § 47a se slova „ , první nebo druhé“ nahrazují slovem „nebo“.

15. V § 48 odst. 1 a v § 49 se slova „První snížená“ nahrazují slovem „Snížená“.

16. V § 56a odst. 1 písm. b) se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2015“.

17. V § 62 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.

18. V § 63 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „71h“ nahrazuje textem „71i“.

19. V § 63 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l) dodání knihy a poskytnutí obdobné služby (§ 71i).“.

20. V § 71c odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“.

21. V § 71c odst. 1 se na konci písmene d) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

22. V § 71c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu

a) 100 g zahřívaných tabákových výrobků,

b) 100 g ostatních tabákových výrobků,

c) 20 ml náplní do elektronických cigaret,

d) 100 g nikotinových sáčků,

e) 100 g ostatních nikotinových výrobků.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

23. V § 71c odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.

24. Za § 71h se vkládají nové § 71i až 71k, které včetně nadpisů znějí:

㤠71i

Osvobození od daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby

(1) Knihou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí kniha, obrázková kniha, předloha ke kreslení, omalovánka, brožura, hudebnina nebo kartografický výrobek, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud se jedná o zboží,

a) které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018, v čísle 4901, 4903 až 4905, 4911 nebo 8523,

b) u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy nepředstavuje více než 50 % jeho obsahu a

c) které výlučně nebo převážně nesestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu.

(2) Službou obdobnou dodání knihy se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a) elektronicky poskytovaná služba spočívající v poskytnutí knihy, jejíž dodání by bylo osvobozeno od daně, pokud by byla obsažena na hmotném nosiči, včetně jejího zpřístupnění v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu,

b) půjčování nebo nájem knihy, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.

(3) Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy se na dodání zboží uplatní, pokud nelze na takové dodání uplatnit osvobození od daně bez nároku na odpočet nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet podle § 64, 66 anebo § 71h.

§ 71j

Předmět závazného posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby

Předmětem závazného posouzení je určení, zda je dodání zboží nebo poskytnutí služby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i.

§ 71k

Žádost o závazné posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby

(1) Generální finanční ředitelství vydá na žádost osoby rozhodnutí o závazném posouzení o uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i na určitá dodání zboží nebo poskytnutí služby.

(2) V žádosti o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 osoba uvede

a) popis zboží nebo služby, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží nebo služby,

b) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.“.

25. V § 72 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje

a) částka 420 000 Kč, pokud daň na vstupu podle odstavce 2 je u pořízení tohoto automobilu nejméně 420 000 Kč, nebo

b) daň na vstupu podle odstavce 2, pokud není částka daně na vstupu určena podle písmene a).

(4) U technického zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje

a) částka 0 Kč, pokud součet daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení je nejméně 420 000 Kč,

b) daň na vstupu podle odstavce 2 v případě kladného nebo nulového rozdílu mezi

1. částkou 420 000 Kč a

2. součtem daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení a u tohoto technického zhodnocení, nebo

c) daň na vstupu podle odstavce 2 snížená o absolutní hodnotu rozdílu určeného postupem podle písmene b), pokud se rozdíl určený postupem podle písmene b) stane po provedení daného technického zhodnocení záporným.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.

26. V § 72 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 78 zní:

„(9) Vybraným osobním automobilem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí vozidlo kategorie M 1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel 78 ), které není sanitním ani pohřebním automobilem, ani není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese.

78 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.“.

27. Za § 77 se vkládá nový § 77a, který včetně nadpisu zní:

㤠77a

Snížení odpočtu daně v případě vybraného osobního automobilu

U vybraného osobního automobilu, který při pořízení nebyl dlouhodobým majetkem a stane se dlouhodobým majetkem, je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně o část odpočtu daně převyšující odpočet daně, na který by měl nárok, pokud by byl tento automobil při pořízení dlouhodobým majetkem, a to za zdaňovací období, ve kterém se tento automobil stal dlouhodobým majetkem.“.

28. V § 82 odst. 1 a 4 se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.

29. V § 90 se doplňuje odstavec 17, který zní:

„(17) U knihy, která je zbožím podle odstavce 1 písm. a) nebo b), se ustanovení upravující zvláštní režim použijí obdobně.“.

30. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb.

Seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně

⟪TABLE:tbl_001⟫

Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA, ve znění platném k 1. lednu 2015, a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018.

Hromadnou dopravou osob se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů schválených podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a přeprava osob, která je linkovou osobní dopravou nebo příležitostnou osobní silniční dopravou podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

Pitnou vodou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí voda splňující požadavky pro pitnou vodu stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům vodovodem a teplá voda splňující podmínky pro teplou vodu podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům potrubím nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody.

Vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování.

Vnitřním vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky.

Vybraným nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí nealkoholický nápoj, pokud jde o

a) mléko a tekuté mléčné výrobky uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 4,

b) nápoje uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2202 99 11 a 2202 99 15,

c) mléko a tekuté mléčné výrobky podle písmene a) a nápoje podle písmene b) obsahující přidaný cukr nebo jiné sladidlo, přísadu nebo jinou potravinu, pokud si zachovávají podstatný charakter mléka nebo tekutých mléčných výrobků podle písmene a) nebo nápojů podle písmene b).

Nealkoholickým nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí nápoj jiný než alkoholický nápoj podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“.

31. Příloha č. 2a se zrušuje.

32. Příloha č. 3 včetně poznámek pod čarou č. 79 a 80 zní:

„Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb.

Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě daně

⟪TABLE:tbl_001⟫

Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018.

Snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

79) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS, v platném znění.

80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU, v platném znění.“.

33. Příloha č. 3a se zrušuje.

Čl. LXI

Přechodná ustanovení

1. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním dodání knihy nebo poskytnutí obdobné služby podle § 71i zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uskutečnění takového plnění, které nastalo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že postupem pro určení sazby daně a kurzu pro přepočet cizí měny na českou měnu se určí i podmínky pro uplatnění osvobození od daně.

2. Pro uplatnění nároku na odpočet daně u vybraného osobního automobilu se použijí § 72 odst. 3, 4 a 9 a § 77a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud první okamžik podle § 72 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastane ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. LXII

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb. a zákona č. 125/2023 Sb., se mění takto:

1. § 44a a 44b se včetně poznámek pod čarou č. 73 a 74 zrušují.

2. V § 48 větách první a druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“.

3. V § 48 větě druhé se slovo „měsíce“ nahrazuje slovem „měsíců“.

4. V § 49 odst. 1 větě první a odstavci 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“.

Čl. LXIII

Přechodné ustanovení

Řízení o podpoře v nezaměstnanosti a řízení o poskytnutí kompenzace pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Změna školského zákona

Čl. LXIV

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 183/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 138 odst. 1 se za slova „svazkem obcí“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

2. V § 138 odstavec 9 zní:

„(9) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.“.

Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje.

3. V § 138 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

„(10) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(11) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

Čl. LXV

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. LXVI

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb. a zákona č. 277/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 8 se věty první a druhá nahrazují větou „Poplatky se platí na zvláštní účet státního rozpočtu s výjimkou poplatků vyměřovaných a vybíraných orgány územních samosprávných celků, Českou národní bankou, českými zastupitelskými úřady a poplatků vyměřovaných a vybíraných na českých hraničních přechodech.“.

2. V § 6 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) U českého zastupitelského úřadu nelze poplatek platit bezhotovostním převodem, neurčí-li tento úřad jinak. Český zastupitelský úřad postupem podle daňového řádu určí a zveřejní poplatky, které lze platit bezhotovostním převodem, a podmínky, které je nutné při těchto platbách dodržet, včetně případného omezení okruhu platebních služeb, které lze při tom použít.“.

3. V § 7 odst. 5 se věty druhá a poslední zrušují.

4. V příloze položce 3 se doplňuje písmeno i), které zní:

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. V příloze položce 21 se doplňuje písmeno e), které zní:

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. V příloze položka 35 zní:

„Položka 35

Přijetí žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích, jde-li o

⟪TABLE:tbl_001⟫

Čl. LXVII

Přechodná ustanovení

1. Zaplatit poplatek kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze v případech podle § 6 odst. 8 věty první zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podání opatřené kolkovou známkou bude učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024. V případě zaplacení poplatku kolkovou známkou se i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije ustanovení § 7 odst. 5 vět druhé a poslední zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Kolkovou známkou podle bodu 1 nelze platit správní poplatek podle zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Změna zákona o veřejných výzkumných institucích

Čl. LXVIII

Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 6 se slovo „obchodním“ nahrazuje slovem „občanským“.

2. Nadpis části druhé zní:

„ZŘÍZENÍ A VZNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE A ZMĚNA JEJÍHO ZŘIZOVATELE“.

3. V § 6 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup“.

4. V § 6 odst. 4 větě první se za slovo „listiny,“ vkládají slova „změny označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele,“.

5. V § 6 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.

6. V § 9 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

7. V § 9 odstavec 4 zní:

„(4) Údaje rejstříku veřejných výzkumných institucí včetně sbírky listin jsou veřejně přístupné v listinné a elektronické podobě, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup a na Portálu veřejné správy. Každý má právo do rejstříku veřejných výzkumných institucí nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá na požádání úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo o tom, že v rejstříku veřejných výzkumných institucí tento zápis není.“.

8. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

㤠9a

Změna zřizovatele veřejné výzkumné instituce

(1) Organizační složka státu vykonávající funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce se může dohodnout s jinou organizační složkou státu, že bude nově plnit funkci zřizovatele tato jiná organizační složka státu, a to ode dne, který si organizační složky státu v dohodě ujednají. Je-li dotčenou organizační složkou státu Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke změně zřizovatele schválení Akademickým sněmem a předchozí souhlas rady instituce, které se změna týká.

(2) Organizační složka státu, která nově plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce na základě dohody podle odstavce 1, upraví do 3 dnů ode dne, kdy začala plnit funkci zřizovatele, zřizovací listinu a v této lhůtě podá návrh na zápis změny zřizovací listiny a označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K návrhu se přiloží dohoda podle odstavce 1, která se zakládá do sbírky listin.“.

9. V § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 se slova „s předchozím souhlasem nebo na návrh rady“ nahrazují slovy „po projednání s radou“.

10. V § 11 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke sloučení předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se sloučení účastní, a schválení Akademickým sněmem“.

11. V § 11 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke splynutí předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se splynutí účastní, a schválení Akademickým sněmem“.

12. V § 11 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se k rozdělení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem“.

13. V § 12 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem“.

14. V § 15 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a u veřejné výzkumné instituce, u níž plní funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, externí členy rady instituce“.

15. V § 15 písm. l) se za slovo „odvolání“ vkládá slovo „voleného“.

16. V § 17 odst. 1 písm. e) se slova „radou instituce“ nahrazují slovy „dozorčí radou“.

17. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) vydává vnitřní předpisy podle § 20 odst. 1 písm. c) až e).“.

18. V § 17 odstavec 2 zní:

„(2) Ředitele jmenuje zřizovatel na základě výběrového řízení. Členy výběrové komise jmenuje zřizovatel, z toho nejméně polovinu na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů. Ředitele může zřizovatel odvolat na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. Před jmenováním nebo odvoláním ředitele zřizovatel projedná svůj záměr s radou instituce a s dozorčí radou. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.“.

19. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova „zřízena, na uplatnění“ nahrazují slovy „zřízena, a na uplatnění“ a slova „a na její řádné hospodaření“ se zrušují.

20. V § 18 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) projednává návrh rozpočtu veřejné výzkumné instituce, návrh změn rozpočtu a návrh střednědobého výhledu rozpočtu,“.

21. V § 18 odst. 2 písm. d) se slova „až e)“ nahrazují slovy „a b)“.

22. V § 18 odst. 2 písmeno e) zní:

„e) projednává návrh výroční zprávy, účetní závěrku a vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) až e),“.

23. V § 18 odst. 2 písmena g) a h) znějí:

„g) projednává návrh postupu zřizovatele podle § 10 odst. 2 písm. a) a b), popřípadě k takovému postupu dává v případech stanovených v § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 předchozí souhlas, a v případě stanoveném v § 9a odst. 1 větě druhé dává předchozí souhlas ke změně zřizovatele,

h) navrhuje členy výběrové komise a odvolání ředitele podle § 17 odst. 2 a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2,“.

24. V § 18 odst. 2 písmeno j) zní:

„j) projednává návrhy na sjednání smluv o spolupráci veřejné výzkumné instituce.“.

25. V § 18 odst. 4 větě první se slovo „a“ zrušuje a za slovo „výzkumu“ se vkládají slova „ , a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, též 1 zástupce zřizovatele“.

26. V § 18 odst. 5 větě první se za slova „s výjimkou“ vkládají slova „zástupce zřizovatele, kterého jmenuje zřizovatel, a ostatních“ a slova „za podmínek podle odstavce 4 spolupracujícími výzkumnými organizacemi“ se nahrazují slovy „zřizovatelem na základě návrhů podávaných jinými právnickými osobami nebo organizačními složkami státu, zabývajícími se výzkumem nebo vývojem, popřípadě dalšími představiteli odborné veřejnosti“.

27. V § 18 odst. 5 se věta čtvrtá zrušuje.

28. V § 18 odstavec 12 zní:

„(12) V případě, že se rada instituce po dobu 6 měsíců nesejde tak, aby byla schopna se usnášet, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce uplynutím 6 měsíců od posledního zasedání, na kterém byla rada schopna se usnášet. Noví členové rady instituce jsou voleni nebo jmenováni postupem podle odstavců 4 a 5. Jestliže volení členové rady instituce nebudou zvoleni do 2 měsíců od skončení funkčního období všech členů rady instituce podle věty první, jmenuje tyto členy rady instituce zřizovatel, a to na dobu, než budou volení členové rady instituce řádně zvoleni.“.

29. V § 18 se doplňuje odstavec 13, který zní:

„(13) Nevyjádří-li se rada instituce podle odstavce 2 písm. c) nebo e) až j) do 30 dnů ode dne doručení návrhu nebo záměru, platí, že návrh nebo záměr byl radou instituce projednán.“.

30. V § 19 odst. 1 písm. a) se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „ , popřípadě i bez tohoto rozhodnutí, není-li dozorčí rada schopna plnit své funkce,“.

31. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2“.

32. V § 19 odst. 1 písmeno i) zní:

„i) schvaluje výroční zprávu,“.

33. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která znějí:

„m) určuje auditora pro účely ověření účetní závěrky,

n) projednává návrhy na změny zřizovací listiny,

o) poskytuje zřizovateli nezbytné informace o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce.“.

34. V § 22 odst. 4 se slova „radou instituce“ nahrazují slovem „ředitelem“.

35. V § 27 odst. 1 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

36. V § 27 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

37. V § 27 odst. 1 větě poslední se slova „Jeho užití“ nahrazují slovy „Užití sociálního fondu“.

38. V § 30 odst. 1 se slova „radou instituce“ nahrazují slovy „dozorčí radou“.

Čl. LXIX

Přechodná ustanovení

1. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zřizovatel jmenuje svého zástupce v radě instituce způsobem podle § 18 odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na místo externího člena, které se jako první uvolní po nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna insolvenčního zákona

Čl. LXX

V § 418l zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Čl. LXXI

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle § 418j a 418k zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění

Čl. LXXII

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. e), § 18 odst. 2 větách první a třetí, § 19 odst. 9 a v § 97 odst. 4 větě první se za slova „pojistné na“ vkládají slova „nemocenské a“.

5. V § 85 odst. 1 písm. d) se za slova „zaměstnané osoby“ vkládají slova „ , zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění,“.

6. V § 85 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění“.

7. V § 93 odst. 1 větě první se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění.“.

8. V § 93 odst. 1 větě třetí se slova „nebo zaměstnáním na základě dohody o provedení práce“ zrušují.

9. V § 94 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce“.

10. V § 94 odst. 1 větě třetí se slova „a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, u kterých“ nahrazují slovy „u kterého“ a slova „a § 7a odst. 2 části věty za středníkem“ se zrušují.

11. V § 95 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, která obsahuje údaje podle odstavce 1.“.

13. V § 116 odst. 3 větě druhé se slova „orgánům poskytujícím podporu v nezaměstnanosti“ nahrazují slovy „Státnímu úřadu inspekce práce, oblastním inspektorátům práce a Úřadu práce České republiky pro účely jejich činnosti“ a slova „potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti“ se zrušují.

14. V § 120 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění“.

15. V § 122 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „pojištěncích“ vkládají slova „a zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění,“.

Čl. LXXIII

Přechodná ustanovení

2. Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen, trvá-li toto zaměstnání na základě této dohody o provedení práce i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit se do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li již do registru zaměstnavatelů přihlášen.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o insolvenčních správcích

Čl. LXXIV

V § 36c zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 185/2013 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Čl. LXXV

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů

Čl. LXXVI

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f).

2. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 8 odst. 1 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“ a písmena e) a f) se zrušují.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e).

3. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 8 odst. 2 a 3 a v § 16 odst. 1 se text „g)“ nahrazuje textem „e)“.

4. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f).

5. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 8 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena e) až g).

6. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f).

7. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“.

8. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 písm. e) se slova „nebo metalurgických procesech, nebo“ nahrazují slovem „procesech.“.

9. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Čl. LXXVII

Přechodné ustanovení

Pro daňové povinnosti u daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 261/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence

Čl. LXXVIII

Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 269/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „Podání stížnosti má odkladný účinek.“.

2. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 5 se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.“.

Čl. LXXIX

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle § 18 odst. 5 zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna daňového řádu

Čl. LXXX

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 337/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 131 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se použije také pro změnu místní příslušnosti daňového subjektu v případě daně, k níž se daňový subjekt neregistruje, pokud se změna podmínek pro určení místní příslušnosti současně týká této daně.“.

2. V § 155a odst. 2 písm. b) se za slovo „poukazem,“ vkládají slova „nejedná-li se o vrácení vratitelného přeplatku právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě,“.

3. V § 163 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

4. V § 163 odstavec 4 zní:

„(4) V případech podle odstavce 3 písm. b) bodů 2, 4 a 5 lze platit daň v hotovosti také v cizí měně, pokud pro ni vyhlašuje Česká národní banka kurz devizového trhu, a jedná-li se o druh daně, v jehož případě správce daně zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daň lze platit v hotovosti také v této cizí měně, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.“.

5. V § 163 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Je-li daň podle odstavce 4 uhrazena v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu v české měně. Při přepočtu měny se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro den, který předchází dni platby daně.

(6) Vznikne-li nedoplatek nebo přeplatek pouze v důsledku kurzového rozdílu nebo zaokrouhlení při přepočtu měny, tento

a) nedoplatek zaniká,

b) přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který jej evidoval.“.

6. V § 263 se text „ , § 163 odst. 4“ zrušuje.

Čl. LXXXI

Přechodné ustanovení

Na kolkovou známku vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí zákon č. 280/2009 Sb. a vyhláška č. 383/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne 31. prosince 2024, nebo i po tomto dni, pokud bylo touto kolkovou známkou opatřeno podání, které bylo učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o Celní správě České republiky

Čl. LXXXII

Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 206/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb. a zákona č. 458/2022 Sb., se mění takto:

1. § 6 včetně nadpisu zní:

㤠6

Územní působnost a sídlo

(1) Celními úřady jsou

a) Celní úřad v Praze se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu hlavního města Prahy,

b) Celní úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu Středočeského kraje,

c) Celní úřad v Plzni se sídlem v Plzni, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihočeského kraje, Karlovarského kraje a Plzeňského kraje,

d) Celní úřad v Liberci se sídlem v Liberci, vykonávající působnost ve správním obvodu Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Pardubického kraje a Ústeckého kraje,

e) Celní úřad v Brně se sídlem v Brně, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,

f) Celní úřad v Ostravě se sídlem v Ostravě, vykonávající působnost ve správním obvodu Moravskoslezského kraje, Olomouckého kraje a Zlínského kraje.

(2) Celní úřad vykonává vybranou působnost na celém území České republiky.

(3) Dojde-li ke změně území správních obvodů krajů, změní se stejně i územní působnost celních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranice správních obvodů krajů, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku.“.

2. V § 8 odst. 6 písm. a) se slova „ ; celní prostor Celního úřadu Praha Ruzyně lze stanovit pouze se souhlasem generálního ředitele“ zrušují.

3. V § 8 odst. 7 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.

4. V § 8 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

„c) vymáhání peněžitých plnění spravovaných celním úřadem, včetně peněžitých plnění v rámci dělené správy, nebo

d) doručování písemností.“.

5. V § 9 odstavec 1 zní:

„(1) Celní úřad v Ostravě

a) vydává na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tato rozhodnutí zrušuje nebo prohlašuje za neplatná,

b) rozhoduje o povolení pro přístup k systému TIR.“.

6. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „pro Jihomoravský kraj“ nahrazují slovy „v Brně“.

7. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „pro Jihočeský kraj“ nahrazují slovy „v Plzni“.

8. V § 9 odst. 4 se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Praze“.

9. V § 9 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

10. V § 10 odst. 1 se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Plzni“.

11. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Vymáhání nedoplatku na peněžitém plnění spravovaném celním úřadem, včetně nedoplatku na peněžitém plnění v rámci dělené správy, provede celní úřad, který jej zahájil nejdříve.“.

Čl. LXXXIII

Přechodná ustanovení

1. Zrušují se celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

2. Spisy celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, převezmou celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

3. Jsou-li v rozhodnutích nebo osvědčeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

4. Jsou-li v rozhodnutích o delegaci nebo v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v rozhodnutích uvedených celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

5. Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

6. Pro určení místní příslušnosti soudu v řízeních ve správním soudnictví v oblasti působnosti celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 a do tohoto dne neskončena, se použijí dosavadní právní předpisy.

7. Zruší-li ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, které se týká oblasti působnosti celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, a které bylo vydáno krajským soudem v řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, vrátí se věc k dalšímu řízení tomu krajskému soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

8. Řízení nebo jiné postupy, které byly zahájeny Celním úřadem pro hlavní město Prahu přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 v případech, kdy byla místní příslušnost celního úřadu určena podle § 10 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, dokončí Celní úřad v Praze.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o podporovaných zdrojích energie

Čl. LXXXIV

Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 143/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 28 odstavec 3 zní:

„(3) Vláda stanoví svým usnesením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace vláda stanoví na základě finančních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f) a g), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané finanční prostředky na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu. Vláda může stanovit prostředky pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny v dělení podle napěťových hladin a v případě napěťové hladiny nízkého napětí i v dělení podle kategorií zákazníků. V takovém případě zohlední Úřad při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny různou výši dotace podle napěťových hladin nebo kategorií zákazníků. Vláda může usnesení podle věty první změnit; věta druhá se v takovém případě použije obdobně. Změní-li vláda usnesení podle věty první, změní Úřad cenové rozhodnutí na daný rok nebo jeho zbývající část, pokud je to nezbytné, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy vláda své usnesení změnila.“.

2. V § 28 odst. 4 písm. b) se za slovo „místě“ vkládají slova „a podle prostředků pro poskytnutí dotace na jednotlivé kategorie zákazníků“.

3. § 29 zní:

㤠29

(1) O poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu podle § 28 odst. 3 zákona rozhodne ministerstvo nejpozději do 30 dnů ode dne schválení usnesení podle § 28 odst. 3 zákona. O poskytnutí dotace vydá ministerstvo rozhodnutí. Ministerstvo poukáže operátorovi trhu vždy jednu čtvrtinu částky dotace, a to do konce měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí.

(2) Dojde-li v průběhu roku ke změně výše peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace podle § 28 odst. 3, ministerstvo upraví rozhodnutí podle odstavce 1 a upravenou částku peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace zohlední ve zbývajících čtvrtletních splátkách dotace.“.

Čl. LXXXV

Přechodná ustanovení

1. Vláda stanoví usnesením do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXV tohoto zákona prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace postupem podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona.

2. Liší-li se výše a způsob stanovení prostředků státního rozpočtu podle nařízení vlády vydaného podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona, a podle usnesení vlády podle bodu 1, Energetický regulační úřad změní cenové rozhodnutí na daný rok nebo jeho zbývající část, a to do 3 měsíců ode dne, kdy vláda přijala usnesení podle bodu 1.

3. Ode dne přijetí usnesení vlády podle bodu 1 se nepřihlíží k částce prostředků státního rozpočtu stanovené v nařízení vlády vydaném podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o audiovizi

Čl. LXXXVI

V § 41 odst. 2 zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), se věta poslední zrušuje.

ČÁST PADESÁTÁ

Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních

Čl. LXXXVII

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 11 a 132 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Tyto náklady vymáhá celní úřad.“.

2. V § 178 odst. 1 a v § 180 větě poslední se slovo „soud“ nahrazuje slovy „orgán, který ji vybral nebo vymohl,“.

3. V § 270 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 270 odst. 2 se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.

4. V § 270 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tuto částku vymáhá celní úřad.“.

5. V § 271 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Celní úřad, který vymáhá peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění podle této hlavy, vyrozumí bez zbytečného odkladu soud o tom, že

a) tato peněžitá sankce nebo jiné peněžité plnění bylo vymoženo,

b) vymožení peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů,

c) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo

d) nedoplatek této peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění byl odepsán.“.

Čl. LXXXVIII

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o zvláštních řízeních soudních

Čl. LXXXIX

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 502 odst. 2 větě druhé se slova „a soud eviduje částku vymožených pokut“ zrušují.

2. V § 502 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Při správě placení pokuty podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokutu vymáhá celní úřad.“.

3. V § 507 odst. 1 se slova „jsou evidovány podle § 502“ nahrazují slovy „byly uloženy podle § 502 odst. 1“.

Čl. XC

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pokut podle § 502 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pokut podle § 502 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví

Čl. XCI

V § 2 odst. 2 zákona č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, se slova „pro Královéhradecký kraj“ nahrazují slovy „v Liberci“.

ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o hazardních hrách

Čl. XCII

Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odstavec 2 zní:

„(2) Hazardní hra provozovaná dálkovým přístupem prostřednictvím internetu (dále jen „internetová hra“) dostupná

a) na území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky,

b) mimo území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky, pokud je také dostupná na území České republiky, kde je provozována na základě základního povolení pro tuto hru.“.

2. Nadpis § 4 zní: „Vymezení některých pojmů“.

3. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo „hře“ vkládají slova „provozované na území České republiky“.

4. V § 4 odst. 1 písm. d) bodě 1 se slova „ ; za cenu obvyklou se považuje cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku, a“ nahrazují slovem „ , nebo“.

5. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až o), která znějí:

„e) doprovodným plněním vklad nebo jeho část, které kromě sázky opravňují k účasti na konkrétní hře daného druhu hazardní hry,

f) ostatním plněním vklad nebo jeho část, které nejsou sázkou ani doprovodným plněním,

g) cizím účastníkem hazardní hry fyzická osoba účastnící se internetové hry neprovozované na území České republiky, pokud hraje proti účastníkovi hazardní hry,

h) vyplacením výhry

1. vyplacení žetonů účastníkovi hazardní hry u hracího stolu živé hry na základě vyhodnocení hry živé hry v kasinu, pokud nejde o karetní turnaj,

2. zaevidování peněžních prostředků na uživatelské konto účastníka hazardní hry, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto; to neplatí pro peněžní prostředky vyplácené jako renta,

3. vyplacení peněžních prostředků účastníkovi hazardní hry v hotovosti nebo provedení jejich bezhotovostního převodu účastníkovi hazardní hry z platebního účtu, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto,

4. zaznamenání na uživatelské konto, pokud jde o nepeněžní výhru nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto,

5. předání hmotné věci nebo poukázky na hmotnou věc nebo službu účastníkovi hazardní hry, pokud jde o nepeněžní výhru a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto, nebo

6. složení peněžních prostředků do úschovy, pokud jde o peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto,

i) rentou peněžní prostředky postupně vyplácené z úschovy,

j) bonusem plnění poskytnuté účastníkovi hazardní hry v souvislosti s provozováním hazardní hry bezúplatně nebo za cenu nižší, než je jeho cena obvyklá,

k) rizikovým bonusem bonus podporující rizikové hraní hazardních her nebo ohrožující zdraví, život, dobré mravy nebo veřejný pořádek,

l) cenou obvyklou cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku,

m) provozovatelem ten, kdo provozuje hazardní hru, bez ohledu na to, zda je držitelem základního povolení k jejímu provozování nebo zda je ohlašovatelem,

n) zemí původu u

1. fyzické osoby každý stát, jehož je státním příslušníkem, nebo v němž je přihlášena k trvalému nebo jinému obdobnému pobytu,

2. podnikající fyzické osoby každý stát, který je její zemí původu podle bodu 1 nebo ve kterém má sídlo,

3. právnické osoby stát, ve kterém má sídlo,

4. svěřenského fondu stát, podle jehož práva je založen, a každý stát, který je zemí původu jeho svěřenského správce podle bodů 1 až 3,

o) zakázanou internetovou hrou internetová hra provozovaná v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) nebo b).“.

6. V § 4 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

7. V § 6 odstavec 1 zní:

„(1) Hazardní hru, s výjimkou turnaje malého rozsahu, může provozovat pouze

a) Česká republika,

b) právnická osoba, která má

1. sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

2. organizační strukturu s řádným, průhledným a uceleným vymezením působností a rozhodovacích pravomocí,

3. zřízenou dozorčí radu, správní radu nebo jiný obdobný kontrolní orgán,

4. splněn požadavek finanční stability,

5. účetní závěrku ověřenou auditorem podle zákona o auditorech,

6. průhledný a nezávadný původ zdrojů, a

7. průhlednou vlastnickou strukturu, ze které je zřejmé, kdo je jejím skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“).“.

8. V § 6 odst. 2 se slova „Provozovatelem tomboly může být i jiná právnická osoba než podle odstavce 1“ nahrazují slovy „Tombolu může provozovat pouze Česká republika nebo právnická osoba“.

9. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Provozovatelem turnaje malého rozsahu může být pouze“ nahrazují slovy „Turnaj malého rozsahu může provozovat pouze Česká republika nebo“.

10. V § 6 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Požadavek finanční stability podle odstavce 1 písm. b) bodu 4 splňuje provozovatel, jehož

a) vlastní kapitál snížený o nesplacenou část emisního kursu a o nesplacené příplatky mimo základní kapitál

1. činí nejméně 50 000 000 Kč a

2. překračuje výši dluhů, pokud je výsledek hospodaření běžného účetního období a výsledek hospodaření minulých let záporný, a

b) aktiva snížená o kauci podle § 93 odst. 1 písm. a), dlouhodobé pohledávky a dlouhodobý finanční majetek činí nejméně 50 000 000 Kč.

(5) Při posuzování splnění požadavku finanční stability se částka v cizí měně uvedená v účetní závěrce přepočte na české koruny kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro den sestavení účetní závěrky.“.

11. V § 7 odst. 2 písm. i) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou.

12. V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí:

„k) v rozporu

1. s podmínkou jejího provozování podle § 13d, části druhé nebo čtvrté hlavy I,

2. s podmínkou jejího provozování stanovenou v základním povolení,

3. se schváleným herním plánem,

4. s povolením k umístění herního prostoru, nebo

5. s ohlášením nebo s podmínkami pro provozování ohlašovaných hazardních her, nebo

l) prostřednictvím jiného modelu technického zařízení, než jaký byl schválen v základním povolení.“.

13. V § 7 odstavec 3 zní:

„(3) V souvislosti s provozováním hazardní hry se provozovateli zakazuje poskytovat účastníkovi hazardní hry jakoukoli výhodu v podobě

a) potraviny, nápoje, tabákového výrobku nebo povzbuzující látky nebo

b) zakázaného rizikového bonusu stanoveného ve vyhlášce.“.

14. V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Provozovatel nesmí pobídnout k účasti na hazardní hře osobu, která dříve provozovateli sdělila, že si nepřeje být oslovována s pobídkami k účasti na hazardní hře, jde-li o osobu, která

a) je registrována k této hazardní hře, nebo

b) byla k této hazardní hře registrována v posledních 3 letech.“.

15. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „ , nejvyšší výhry a nejvyšší hodinové prohry“ nahrazují slovy „a nejvyšší výhry“.

16. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) výplatní poměr,

e) výplatní strukturu.“.

17. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

㤠9a

Vklad

(1) Provozovatel nesmí přijmout doprovodné plnění v jiné měně než v měně sázky.

(2) Provozovatel nesmí vrátit doprovodné ani ostatní plnění v jiné měně, než ve které je přijal.“.

18. V § 10 odst. 2 se slova „loterie a“ nahrazují slovy „loterie nebo“ a slova „ , cenin, cenných papírů a dalších investičních nástrojů“ se zrušují.

19. V § 10 odstavce 4 až 6 znějí:

„(4) Předmětem výhry živé hry mohou být pouze

a) hodnotové nebo hrací žetony, jedná-li se o výhru živé hry neprovozované jako internetová hra,

b) turnajové žetony, jedná-li se o výhru jednotlivé hry živé hry v rámci karetního turnaje,

c) peněžní prostředky, jedná-li se o výhru živé hry provozované jako internetová hra nebo karetní turnaj.

(5) Peněžní prostředky vyplácené jako renta mohou být předmětem výhry pouze tehdy, jedná-li se o výhru číselné loterie, peněžité loterie nebo okamžité loterie.

(6) Předmětem výhry nesmí být

a) tabákový výrobek, kuřácká pomůcka, bylinný výrobek určený ke kouření, elektronická cigareta, nikotinový sáček bez obsahu tabáku nebo alkoholický nápoj podle zákona upravujícího ochranu zdraví před škodlivými účinky návykových látek,

b) látka nebo přípravek podle nařízení vlády upravujícího seznam návykových látek,

c) léčivý přípravek podle zákona upravujícího léčiva,

d) cenný papír nebo jiný investiční nástroj nebo

e) virtuální aktivum podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.

20. V § 10 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Provozovatel je povinen vyplatit výhru ve stejné měně, v jaké přijal související sázku do hry.“.

21. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10c, které včetně nadpisů znějí:

㤠10a

Vyplacení výhry na uživatelské konto

(1) Provozovatel je povinen vyplatit výhru ze hry hazardní hry, pro kterou je zřízeno uživatelské konto podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího vyhodnocení.

(2) Je-li předmětem výhry hmotná věc, služba nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta, zaeviduje je provozovatel na uživatelské konto odděleně od peněžních prostředků spolu s jejich dostatečně určitým popisem a hodnotou.

§ 10b

Vyplacení výhry, není-li zřízeno uživatelské konto

(1) Není-li pro daný druh hazardní hry zřízeno uživatelské konto, může účastník hazardní hry u provozovatele uplatnit nárok na výhru nejpozději do 1 roku

a) ode dne vyhodnocení hry hazardní hry,

b) ode dne ukončení prodeje losů, pokud jde o výhru okamžité loterie, nebo

c) od posledního dne konání karetního turnaje, pokud jde o výhru karetního turnaje.

(2) Provozovatel je povinen umožnit uplatnění nároku na výhru alespoň na místě, kde přijímá sázky do této hazardní hry. Provozovatel loterie může v herním plánu s ohledem na výši vyplácených peněžních prostředků přiměřeně omezit okruh míst, na kterých lze uplatnit nárok na výhru.

(3) Neuplatní-li účastník hazardní hry nárok na výhru ve lhůtě podle odstavce 1, právo na výhru zaniká.

(4) Provozovatel je povinen vyplatit výhru bez zbytečného odkladu po uplatnění nároku, a to na místě, kde je nárok uplatněn, nebo bezhotovostním převodem, pokud s tím účastník hazardní hry souhlasí nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti.

(5) Pokud nelze z omluvitelného důvodu vyplatit výhru bezodkladně, je provozovatel povinen vyplatit výhru nejpozději do 60 dnů ode dne uplatnění nároku. V takovém případě je provozovatel povinen vydat účastníkovi hazardní hry potvrzení o uplatnění nároku na výhru, ve kterém uvede alespoň

a) identifikační údaje provozovatele,

b) identifikační údaje účastníka hazardní hry,

c) výši výhry,

d) dostatečně určitý popis předmětu výhry, jde-li o hmotnou věc nebo službu,

e) důvod nevyplacení výhry,

f) informaci o

1. dni a čase, od nichž budou připraveny peněžní prostředky k výplatě, a místě výplaty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a výhra se vyplácí v hotovosti,

2. dni a čase, od nichž bude připravena hmotná věc nebo poukaz na hmotnou věc nebo službu k předání, a místě předání, pokud je předmětem výhry hmotná věc nebo služba,

3. jedinečném identifikátoru platebního účtu, na který bude výhra vyplacena bezhotovostním převodem, a dni, do kterého bude dán platební příkaz, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a účastník hazardní hry souhlasí s vyplacením výhry bezhotovostním převodem na tento platební účet nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, nebo

4. způsobu výplaty renty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta,

g) den, čas a místo vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby pověřené provozovatelem k vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru.

(6) V případě živé hry v kasinu s výjimkou karetního turnaje je provozovatel povinen vyplatit výhru u hracího stolu živé hry v hodnotových nebo hracích žetonech bezodkladně po vyhodnocení hry hazardní hry. Na živou hru v kasinu s výjimkou karetního turnaje se odstavce 1 až 5 nepoužijí.

(7) Odstavec 5 se nepoužije na tombolu a turnaj malého rozsahu, pokud účastník hazardní hry uplatní nárok na výhru bezprostředně po vyhodnocení hry hazardní hry.

§ 10c

Renta

(1) Jsou-li předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta, je provozovatel povinen bezodkladně složit do úschovy všechny peněžní prostředky, které mají být takto vypláceny, a to u notáře, advokáta, banky, zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky.

(2) Náklady spojené s úschovou a výplatou renty nese provozovatel.

(3) Provozovatel je povinen bezodkladně vyplatit účastníkovi hazardní hry všechny peněžní prostředky podle odstavce 1, pokud o to účastník hazardní hry požádá. O tom je povinen účastníka hazardní hry poučit při výplatě výhry.

(4) Na žádost o výplatu celé uschované částky se použije § 10b odst. 5 obdobně.“.

22. V § 11 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „a fyzická osoba pro něj činná jsou povinni“ a za slovo „provozovatele“ se vkládají slova „nebo fyzickou osobu pro něj činnou“.

23. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Omezení času provozování hazardní hry v obecně závazné vyhlášce podle odstavce 1 se nevztahuje na provozování přenášené živé hry ze studia nacházejícího se v dané obci.“.

24. V § 13a odstavec 1 zní:

„(1) Provozovatel je povinen pro každou hazardní hru vést výkaznictví a poskytovat jej vzdáleným přístupem.“.

25. Za § 13a se vkládají nové § 13b až 13f, které včetně nadpisů znějí:

㤠13b

Informační povinnost

(1) Provozovatel provozující technickou hru je povinen na každé herní pozici

a) čitelným a pro účastníka hazardní hry kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit

1. zůstatek na uživatelském kontu účastníka hazardní hry,

2. celkovou souhrnnou výši čistých proher od aktivace uživatelského konta,

3. celkovou souhrnnou výši čistých proher za kalendářní měsíc,

4. částku nejvyšší sázky,

5. částku nejvyšší výhry a

6. nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření,

b) čitelným a po celou dobu přihlášení účastníka hazardní hry do uživatelského konta viditelným způsobem zveřejnit ukazatel délky přihlášení do uživatelského konta a

c) po každém přihlášení nejméně na 5 sekund od okamžiku každého přihlášení do uživatelského konta upozornit na nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření.

(2) Provozovatel provozující herní prostor je povinen zveřejnit čitelným způsobem na viditelném místě

a) v herním prostoru

1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele,

2. identifikační a kontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím,

3. povolení k umístění herního prostoru, základní povolení a herní plán všech hazardních her, které jsou v herním prostoru provozovány,

4. informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách (dále jen „rejstřík“) a odkaz na internetovou stránku Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2,

5. nabídku využití sebeomezujících opatření,

6. částku nejvyšší sázky a nejvyšší výhry, umožňuje-li to povaha provozované hazardní hry, a

7. ukazatel času, a to tak, aby z každé herní pozice a od každého hracího stolu živé hry v herním prostoru byl po celou provozní dobu alespoň 1 viditelný,

b) v herním prostoru, ve kterém je provozována hazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto,

1. informaci o možnosti a způsobu využití prostředku pro zamezení účasti na hazardní hře a

2. informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem a

c) před vstupem do herního prostoru

1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele,

2. provozní dobu herního prostoru,

3. informaci o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a

4. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá.

(3) Provozovatel provozující kasino je povinen zveřejnit čitelným způsobem na viditelném místě

a) v kasinu seznam provozovaných her živé hry s uvedením názvu podle základního povolení a

b) na hracím stole živé hry

1. název hazardní hry podle základního povolení,

2. herní měnu a

3. částku nejnižší a nejvyšší sázky.

(4) Provozovatel provozující loterii je povinen

a) zajistit, aby na viditelném místě u každého prodejního místa loterie došlo čitelným způsobem ke zveřejnění

1. informace o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a

2. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá, a

b) zveřejnit na svých internetových stránkách

1. seznam prodejních míst loterie podle písmene a) a

2. výsledek slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 roku od provedení slosování.

(5) Provozovatel provozující kursovou sázku nebo totalizátorovou hru je povinen

a) na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hry, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit

1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele,

2. identifikační a kontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím,

3. informaci o možnosti zápisu do rejstříku a odkaz na internetovou stránku ministerstva obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2, a

4. upozornění na nabídku využití sebeomezujících opatření, je-li povinen účastníkovi hazardní hry nabídnout sebeomezující opatření,

b) na každém místě, kde přijímá vklad do těchto hazardních her nebo provádí registraci k těmto hazardním hrám podle tohoto zákona, čitelným a viditelným způsobem dále zveřejnit

1. informaci o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a

2. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá,

c) na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hry, na vyžádání poskytnout k nahlédnutí základní povolení a herní plán všech hazardních her, které jsou na tomto místě provozovány, a

d) zveřejnit seznam míst podle písmene a) na svých internetových stránkách.

(6) Provozovatel, který provozuje hazardní hru v jiné měně, než je česká koruna, je povinen na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hry, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit centrálně stanovené kurzy pro daný kalendářní den pro přepočet mezi všemi herními měnami a českou korunou a mezi všemi herními měnami a herní měnou, ve které lze nastavit sebeomezující opatření.

§ 13c

Zrušení sázky

(1) Provozovatel může před vyhodnocením hry hazardní hry nabídnout účastníkovi hazardní hry zrušení vložení této sázky. Nabídka pozbývá platnosti nejpozději okamžikem vyhodnocení hry, neurčí-li provozovatel kratší dobu její platnosti.

(2) Účastník hazardní hry není povinen zrušení vložení sázky přijmout.

§ 13d

Podmínky provozování hazardní hry

Provozovatel je povinen dodržovat podmínku provozování stanovenou ve vyhlášce.

§ 13e

Oznamovací a záznamní povinnost

(1) Provozovatel je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu státní správu v oblasti provozování hazardních her skutečnost související s provozováním hazardní hry stanovenou ve vyhlášce, jejíž oznámení je potřebné pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Provozovatel je povinen průběžně vést evidenci skutečností souvisejících s provozováním hazardní hry potřebných pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, které stanovuje vyhláška.

(3) Záznamy a evidence, na které se vztahuje záznamní povinnost podle tohoto zákona, lze vést v listinné nebo elektronické podobě. Provozovatel je povinen je vést správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.

(4) Dozorující orgán si může ověřovat již v průběhu trvání záznamní povinnosti podle tohoto zákona její řádné plnění, požadovat doklady vztahující se k údajům, které jsou předmětem záznamní povinnosti, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad. Stanoví-li tento zákon povinnost zpřístupnit záznam, evidenci nebo doklad tak, aby do nich mohl dozorující orgán nahlédnout na místě, není tím dotčena povinnost poskytnout je dozorujícímu orgánu jiným způsobem.

(5) Dozorující orgán může provozovateli rozhodnutím, ve kterém přesně stanoví zaznamenávané údaje, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je záznam veden, uložit, aby kromě evidence podle odstavce 2 vedl zvláštní záznamy potřebné pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem. Dozorující orgán rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti změní nebo zruší, jestliže se změnily nebo odpadly důvody, které vedly k jejímu uložení.

(6) Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost podle tohoto zákona, je provozovatel povinen uchovávat po dobu stanovenou

a) tímto zákonem,

b) ve vyhlášce; tato doba nesmí být delší než 10 let

1. ode dne jejich zaznamenání, nebo

2. od posledního dne, kdy nastává zaznamenaná skutečnost, pokud je předmětem záznamní povinnosti trvající skutečnost,

c) v rozhodnutí podle odstavce 5, která nesmí být delší než 10 let ode dne jejich zaznamenání.

§ 13f

Přepočet měn

(1) Provozovatel je povinen k přepočtu mezi herní měnou a českými korunami nebo mezi herní měnou a jinou herní měnou používat provozovatelem centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi danou dvojicí měn.

(2) Provozovatel nesmí v průběhu kalendářního dne používat pro přepočet mezi danou dvojicí měn více kurzů.

(3) Centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi dvojicí měn se při stanovení nesmí odchylovat o více než 10 % od kurzu vypočteného pro tuto dvojici měn za použití kurzu české koruny ke každé z těchto měn vyhlášeného Českou národní bankou pro den předcházející dni, v němž se stanovuje centrálně stanovený kurz.

(4) Provozovatel je povinen nově stanovit centrální kurz pro přepočet mezi danou dvojicí měn, pokud se dosavadní centrálně stanovený kurz po dobu 30 po sobě jdoucích kalendářních dnů odchyluje o více než 10 % od kurzu určeného postupem podle odstavce 3.“.

26. § 14 včetně nadpisu zní:

㤠14

Sebeomezující opatření

(1) U hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až c), je-li registrace podmínkou účasti na nich, § 3 odst. 2 písm. d) až f) a internetové hry je provozovatel povinen účastníkovi hazardní hry nabídnout a umožnit mu jednotlivě si nastavit sebeomezující opatření nebo jejich nastavení jednotlivě odmítnout. Provozovatel nesmí účastníka hazardní hry žádným způsobem nabádat k tomu, aby odmítl nastavení sebeomezujícího opatření nebo aby jej zmírnil.

(2) Účastník hazardní hry může nejvýše jednou za kalendářní den zpřísnit nebo zmírnit jednotlivé sebeomezující opatření oproti hodnotě účinné v daný okamžik, a to prostřednictvím uživatelského konta nebo v kasinu. Žádost o zpřísnění nebo zmírnění sebeomezujícího opatření lze podat po celý provozní den kasina nebo kdykoliv je účastník hazardní hry přihlášen do uživatelského konta.

(3) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložit sázku do hazardní hry nebo vstoupit návštěvníkovi do herního prostoru, pokud by tím nebylo dodrženo účinné sebeomezující opatření. Při tom se zohlední také skutečnosti, které nastaly od počátku období, na které se vztahuje toto sebeomezující opatření, do okamžiku nabytí účinnosti jeho případného zpřísnění nebo zmírnění.

(4) Zmírní-li účastník hazardní hry své sebeomezující opatření, nabyde změna účinnosti od počátku

a) sedmého kalendářního dne ode dne nastavení zmírnění, jde-li o sebeomezující opatření vztahující se ke kalendářnímu dni, nebo

b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo nastaveno zmírnění, nebo od počátku sedmého kalendářního dne ode dne nastavení zmírnění, podle toho, který den nastane později, jde-li o sebeomezující opatření vztahující se ke kalendářnímu měsíci.

(5) Pokud má ke stejnému okamžiku nabýt účinnosti více zmírnění téhož sebeomezujícího opatření, nabyde účinnosti pouze to, které je nastaveno nejpozději.

(6) Zpřísní-li účastník hazardní hry sebeomezující opatření, nabyde změna účinnosti okamžitě. Za zpřísnění sebeomezujícího opatření se považuje také nastavení stejné hodnoty tohoto sebeomezujícího opatření, jaká je v daný okamžik účinná, nebo nastavení jakékoliv hodnoty, není-li toto sebeomezující opatření v daný okamžik nastaveno. Účinností zpřísnění sebeomezujícího opatření se ruší všechna doposud neúčinná zmírnění tohoto sebeomezujícího opatření.“.

27. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:

㤠14a

Sebeomezující opatření v případě opakované registrace

Pokud účastník hazardní hry zruší uživatelské konto a do 7 kalendářních dnů u téhož provozovatele založí uživatelské konto pro jednotlivý druh hazardní hry a k okamžiku zrušení uživatelského konta bylo účinné sebeomezující opatření, nesmí mu provozovatel umožnit nastavit si při registraci mírnější sebeomezující opatření.“.

28. V § 15 odstavce 1 až 3 znějí:

„(1) U loterie, kursové sázky a totalizátorové hry, je-li registrace podmínkou účasti na nich, je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální výši

a) sázek za 1 kalendářní den,

b) sázek za 1 kalendářní měsíc,

c) čisté prohry za 1 kalendářní den,

d) čisté prohry za 1 kalendářní měsíc.

(2) U technické hry a internetové hry je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si

a) maximální výši sázek za 1 kalendářní den,

b) maximální výši sázek za 1 kalendářní měsíc,

c) maximální výši čisté prohry za 1 kalendářní den,

d) maximální výši čisté prohry za 1 kalendářní měsíc,

e) maximální počet přihlášení do uživatelského konta za 1 kalendářní měsíc, po jehož překročení nebude účastníkovi hazardní hry umožněno vložit sázku do hazardní hry,

f) maximální celkovou dobu, po kterou je účastník hazardní hry přihlášen do uživatelského konta, za 1 kalendářní den, po jejímž překročení mu nebude umožněno vložit sázku do hazardní hry,

g) dobu, po kterou účastníkovi hazardní hry nebude umožněno vložit sázku do hazardní hry po jeho odhlášení z uživatelského konta.

(3) U hazardní hry provozované v herním prostoru je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální počet návštěv herního prostoru za 1 kalendářní měsíc. Toto sebeomezující opatření se nastavuje společně pro všechny druhy hazardních her provozovaných tímto provozovatelem v herním prostoru a posuzuje se úhrnně za všechny herní prostory provozované tímto provozovatelem.“.

29. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) U binga a živé hry provozovaných v kasinu je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální výši čisté prohry za

a) 1 kalendářní den,

b) 1 kalendářní měsíc.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

30. V § 15 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slova „období jednoho“ vkládá slovo „kalendářního“.

31. V § 15 odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

32. V § 16 odst. 1 se slova „Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách (dále jen „rejstřík“)“ nahrazují slovem „Rejstřík“ a slova „Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“ se nahrazují slovem „ministerstvo“.

33. V § 16 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou.

34. V § 16 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) datum vzniku důvodu zápisu fyzické osoby do rejstříku a

e) datum zániku důvodu zápisu fyzické osoby do rejstříku.“.

35. V § 16a odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje.

36. V § 16a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g) která využila prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře nebo

h) která je

1. povinným v exekuci ukládající zaplacení peněžité částky vedené soudním exekutorem podle exekučního řádu, je-li zapsána v centrální evidenci exekucí v části, která je veřejným seznamem, nebo

2. dlužníkem v daňové exekuci vedené orgánem Finanční správy České republiky nebo orgánem Celní správy České republiky, kterému byl oznámen exekuční příkaz.“.

37. V § 16a odst. 2 písm. a) se slova „a f) nebo“ nahrazují slovy „ , f) a h)“.

38. V § 16a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) uplynulo 48 hodin od okamžiku, kdy ministerstvu došlo sdělení o využití prostředku pro zamezení k účasti na hazardní hře v případě fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 písm. g).“.

39. V § 16a odst. 3 se za slovo „moci“ vkládají slova „nebo provozovatel“.

40. V § 16b odstavec 4 zní:

„(4) Pokud si fyzická osoba k podání žádosti podle odstavce 1 nebo 3

a) nezvolí zmocněnce, musí být

1. podpis na žádosti úředně ověřen,

2. žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu,

3. žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,

4. žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo

5. žádost zprostředkována provozovatelem způsobem podle § 16bb, jde-li o žádost podle odstavce 1, nebo

b) zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.“.

41. Za § 16b se vkládají nové § 16ba a 16bb, které včetně nadpisů znějí:

㤠16ba

Prodloužení nebo obnovení ochranné lhůty na žádost

(1) Lhůta podle § 16b odst. 3 se na žádost fyzické osoby zapsané do rejstříku podle § 16b prodlouží o 1 rok od posledního dne dosavadní lhůty. Ministerstvo neprodleně vyznačí prodloužení lhůty podle § 16b odst. 3 v rejstříku.

(2) Žádost podle odstavce 1 lze podat nejdříve v posledních 3 měsících dosavadní lhůty podle § 16b odst. 3. Ke dříve podané žádosti se nepřihlíží.

(3) Pokud uplynula lhůta podle § 16b odst. 3 a fyzická osoba je stále zapsána v rejstříku, obnoví se na její žádost tato lhůta v délce 1 roku ode dne vyznačení obnovení lhůty v rejstříku, které provede ministerstvo neprodleně.

(4) Pokud si fyzická osoba k podání žádosti podle odstavce 1 nebo 3

a) nezvolí zmocněnce, musí být

1. podpis na žádosti úředně ověřen,

2. žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu,

3. žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo

4. žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo

b) zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.

(5) Prodloužení nebo obnovení lhůty podle § 16b nelze provést s odloženou účinností a nelze je vázat na splnění podmínky vymezené v žádosti.

(6) Prodloužení a obnovení lhůty podle § 16b jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení prodloužení nebo obnovení lhůty podle § 16b se zasílá osobě, které se prodloužení nebo obnovení týká.

§ 16bb

Prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře

(1) Provozovatel internetové hry nebo herního prostoru, ve kterém je provozována hazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto, je povinen zpřístupnit prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře

a) na každé herní pozici nebo na jiném místě dostupném po celou provozní dobu v každém herním prostoru, a to viditelně a způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o smyslu, účelu a způsobu použití tohoto prostředku,

b) po celou dobu přihlášení do uživatelského konta pro internetovou hru, a to čitelným a viditelným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o smyslu, účelu a způsobu použití tohoto prostředku; to neplatí, má-li účastník hazardní hry zobrazenu hru hazardní hry v režimu celé obrazovky.

(2) Využije-li účastník hazardní hry prostředek podle odstavce 1,

a) je provozovatel povinen

1. nabídnout účastníkovi hazardní hry současné podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkované provozovatelem,

2. současně s nabídkou podle bodu 1 účastníka hazardní hry poučit o důsledcích zápisu do rejstříku a

3. bezodkladně sdělit ministerstvu prostřednictvím informačního systému provozování hazardních her, že účastník hazardní hry využil tento prostředek a případně současně podává žádost podle bodu 1, a

b) nesmí mu provozovatel umožnit vložit sázku do žádné jím provozované hazardní hry po dobu 48 hodin od okamžiku využití tohoto prostředku.

(3) Prostředek podle odstavce 1 může zpřístupnit také jiný provozovatel než podle odstavce 1 nebo jej lze zpřístupnit také jiným způsobem než podle odstavce 1. Tím není dotčena povinnost jeho zpřístupnění podle odstavce 1.

(4) Provozovatel je povinen zajistit, aby použití prostředku podle odstavce 1 bylo možné pouze po přihlášení do uživatelského konta.

(5) Provozovatel internetové hry nebo herního prostoru, ve kterém je provozována hazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto, je povinen

a) umožnit účastníkovi hazardní hry prostřednictvím uživatelského konta podat žádost o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem,

b) před podáním žádosti podle písmene a) účastníka poučit o důsledcích zápisu do rejstříku a

c) bezodkladně předat žádost podle písmene a) ministerstvu prostřednictvím informačního systému provozování hazardních her.

(6) Na žádost podle odstavce 5 se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.“.

42. V § 16c odst. 1 se slova „hazardní hry“ zrušují.

43. V § 16c odst. 2 se slova „hazardních her“ zrušují.

44. V § 16c odstavec 3 zní:

„(3) Ministerstvo vydá fyzické osobě výpis z rejstříku na její žádost. Pokud si fyzická osoba k podání žádosti

a) nezvolí zmocněnce, musí být

1. podpis na žádosti úředně ověřen,

2. žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu,

3. žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo

4. žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo

b) zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.“.

45. Za § 16c se vkládá nový § 16d, který včetně nadpisu zní:

㤠16d

Formulář s žádostí o zápis do rejstříku

(1) Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejní formulář s žádostí o

a) zápis do rejstříku,

b) prodloužení nebo obnovení ochranné lhůty podle § 16b odst. 3,

c) výmaz z rejstříku,

d) výpis z rejstříku.

(2) Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejní adresu internetové stránky s formulářem podle odstavce 1 písm. a) pro účely plnění informační povinnosti provozovatele.“.

46. § 17 včetně nadpisu zní:

㤠17

Důsledky zápisu fyzické osoby do rejstříku

(1) Osobě zapsané v rejstříku nesmí provozovatel

a) umožnit vstup dále do herního prostoru,

b) založit uživatelské konto,

c) umožnit prostřednictvím uživatelského konta vložení sázky do hry hazardní hry,

d) umožnit vložení peněžních prostředků na uživatelské konto.

(2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na osobu, která do herního prostoru vstupuje za účelem výkonu činnosti související se zajištěním provozu herního prostoru nebo z důvodu záchrany života nebo zdraví, ochrany majetku nebo jiného veřejného zájmu.“.

47. V části první se za hlavu III vkládá nová hlava IV, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA IV

REGISTRACE A UŽIVATELSKÉ KONTO

§ 17a

Registrace

(1) Registrace je podmínkou účasti na

a) kursové sázce,

b) totalizátorové hře,

c) technické hře,

d) internetové hře.

(2) Odstavec 1 písm. a) a b) se nepoužijí v případě kursové sázky na zvířecí dostih a totalizátorové hry na zvířecí dostih, které jsou provozovány výlučně na dostihovém závodišti, při kterém je umístěna sázková kancelář přijímající vklad do těchto her.

(3) Registraci zajišťuje provozovatel na žádost účastníka hazardní hry.

(4) Registrace zahrnuje zjištění a ověření totožnosti a věku účastníka hazardní hry, založení uživatelského konta a přidělení přístupových údajů nebo jiného přístupového prostředku k němu.

(5) Pokud provozovatel umožní převod peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelským kontem podle této hlavy a jiným obdobným kontem pro hazardní hru, na kterou se nepoužije odstavec 1, použijí se na toto jiné obdobné konto ustanovení o uživatelském kontě podle této hlavy obdobně. V takovém případě je registrace podmínkou účasti na takové hazardní hře.

§ 17b

Postup registrace

(1) Pro účely registrace je účastník hazardní hry povinen

a) poskytnout provozovateli své identifikační údaje,

b) poskytnout provozovateli své kontaktní údaje v rozsahu, který umožní provozovateli kontaktovat tuto osobu alespoň 2 různými komunikačními prostředky, a

c) jednotlivě si nastavit sebeomezující opatření podle § 15 nebo jejich nastavení jednotlivě odmítnout.

(2) Provozovatel nezaloží uživatelské konto, pokud

a) účastník hazardní hry neposkytne údaje podle odstavce 1 písm. a) nebo b),

b) provozovatel neověří údaje poskytnuté podle odstavce 1 písm. a) nebo má pochybnost o jejich pravdivosti,

c) účastník hazardní hry nenastaví ani neodmítne sebeomezující opatření způsobem podle odstavce 1 písm. c),

d) je účastník hazardní hry zapsán v rejstříku nebo

e) provozovatel neověří, zda je účastník hazardní hry zapsán v rejstříku.

(3) Ověření údajů podle odstavce 2 písm. b) provede provozovatel

a) provedením identifikace klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; ověření údajů nelze provést provedením identifikace osoby jednající za klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

b) převzetím identifikace klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(4) Údaje získané podle odstavce 1 je provozovatel povinen uchovávat spolu s údajem o tom, která fyzická osoba pověřená provozovatelem provedla první identifikaci účastníka hazardní hry a kdy se tak stalo, až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta.

§ 17c

Ověřování údajů

(1) Provozovatel je povinen po dobu trvání uživatelského konta průběžně kontrolovat správnost identifikačních a kontaktních údajů účastníka hazardní hry s využitím vhodných komunikačních prostředků a provést jejich aktualizaci, pokud se dozví, že jsou nesprávné. Účastník hazardní hry je povinen poskytnout provozovateli součinnost.

(2) Údaje získané podle odstavce 1 je provozovatel povinen uchovávat až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta.

(3) Provozovatel je povinen dálkovým způsobem prostřednictvím informačního systému provozování hazardních her ověřit, zda účastník hazardní hry není podle tohoto zákona vyloučen z účasti na hazardní hře, a to při

a) registraci,

b) přihlášení do uživatelského konta a

c) vstupu do herního prostoru.

§ 17d

Uživatelské konto

(1) Uživatelským kontem se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí účet registrovaného účastníka hazardní hry vedený provozovatelem

a) chráněný přístupovými údaji nebo jiným přístupovým prostředkem, které jsou vázány k tomuto účastníkovi hazardní hry,

b) umožňující účast na hazardní hře, pro kterou je zřízeno,

c) umožňující vklad a výběr peněžních prostředků souvisejících s účastí na hazardní hře podle písmene b),

d) obsahující evidenci peněžních a herních prostředků souvisejících s účastí na hazardní hře podle písmene b) a jejich pohybů a

e) obsahující evidenci nepeněžních výher souvisejících s účastí na hazardní hře podle písmene b).

(2) Zakazuje se sdílení uživatelského konta mezi více účastníky hazardní hry.

(3) Provozovatel nesmí založit účastníkovi hazardní hry více uživatelských kont pro jeden druh hazardní hry.

(4) Provozovatel nesmí umožnit převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelskými konty různých účastníků hazardní hry.

(5) Provozovatel nesmí umožnit převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelským kontem a jiným obdobným kontem pro hazardní hru cizího účastníka hazardní hry.

(6) Provozovatel nesmí umožnit založení uživatelského konta podle tohoto zákona jinak než osobně nebo jeho prostřednictvím vložit sázku do hazardní hry jinak než osobně.

§ 17e

Financování internetové hry

(1) Je-li uživatelské konto zřízeno alespoň z části pro internetovou hru, je účastník hazardní hry povinen při registraci uvést také číslo nebo jiný jedinečný identifikátor registrovaného platebního účtu nebo registrovaného platebního prostředku tak, aby ho na základě tohoto čísla nebo tohoto identifikátoru bylo možno identifikovat jako majitele registrovaného platebního účtu nebo držitele registrovaného platebního prostředku.

(2) Registrovaným platebním účtem může být pouze platební účet, jehož majitelem je daný účastník hazardní hry, který je vedený u osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(3) Registrovaným platebním prostředkem může být pouze platební prostředek, jehož držitelem je daný účastník hazardní hry, který je vydaný osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(4) Provozovatel nesmí na uživatelské konto zřízené alespoň z části pro internetovou hru přijmout peněžní prostředky z jiného platebního účtu, než je registrovaný platební účet, ani z jiného platebního prostředku, než je registrovaný platební prostředek.

(5) Provozovatel nesmí z uživatelského konta zřízeného alespoň z části pro internetovou hru převést peněžní prostředky na jiný platební účet, než je registrovaný platební účet, ani na jiný platební prostředek, než je registrovaný platební prostředek.

(6) Na uživatelské konto zřízené alespoň z části pro internetovou hru mohou být vkládány peněžní prostředky v hotovosti v úhrnné výši nejvýše do 10 000 Kč za 24 hodin. Z uživatelského konta zřízeného alespoň z části pro internetovou hru mohou být vyplaceny peněžní prostředky v hotovosti v úhrnné výši nejvýše do 10 000 Kč za 24 hodin.

(7) Provozovatel může na uživatelském kontě zřízeném alespoň z části pro internetovou hru evidovat peněžní a hrací prostředky odděleně na podúčtech pro internetovou hru a pro hazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu.

(8) Pokud provozovatel eviduje peněžní a hrací prostředky odděleně podle odstavce 7, použijí se odstavce 1 až 6 pouze na podúčet pro internetovou hru.

(9) Na převod peněžních a hracích prostředků mezi uživatelským kontem jiným než podle odstavce 7 a podúčtem pro hazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu a na převod mezi podúčtem pro internetovou hru a podúčtem pro hazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu, bez ohledu na to, zda souvisí se stejným uživatelským kontem, se odstavec 6 použije obdobně.

§ 17f

Omezení účastníka hazardní hry

(1) Pokud se účastník hazardní hry nepřihlásí do uživatelského konta svými přístupovými údaji nebo nepoužije jiný přístupový prostředek, jehož je oprávněným držitelem, nesmí mu provozovatel umožnit

a) přihlášení k tomuto uživatelskému kontu,

b) používání tohoto uživatelského konta a

c) účast na samotné hazardní hře, pro kterou je toto konto zřízeno.

(2) Účastník hazardní hry nesmí poskytnout své přístupové údaje k uživatelskému kontu nebo jiný svůj přístupový prostředek k tomuto kontu jiné osobě ani nesmí jiným způsobem umožnit jiné osobě účast na hazardní hře prostřednictvím uživatelského konta.

§ 17g

Záznamní povinnost

(1) Provozovatel je povinen průběžně evidovat na uživatelském kontě veškeré peněžní a hrací prostředky účastníka hazardní hry související s účastí na hazardní hře, a to alespoň

a) vklad,

b) sázku,

c) výhru,

d) vložení peněžních prostředků na uživatelské konto,

e) podání žádosti o vyplacení peněžních prostředků nebo vydání nepeněžní výhry z uživatelského konta,

f) výplatu peněžních prostředků nebo vydání nepeněžní výhry z uživatelského konta a

g) složení peněžních prostředků vyplácených jako renta do úschovy.

(2) Provozovatel je povinen evidovat na uživatelském kontě pohyby vztahující se k peněžním nebo hracím prostředkům evidovaným na uživatelském kontě a úkony provedené při zrušení uživatelského konta.

(3) Provozovatel je povinen evidovat peněžní a hrací prostředky na uživatelském kontě odděleně od peněžních prostředků ostatních účastníků hazardní hry a provozovatele. V případě internetové hry je také povinen je evidovat odděleně od peněžních prostředků cizího účastníka hazardní hry.

(4) Provozovatel je povinen uchovávat údaje evidované na uživatelském kontě až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta.

§ 17h

Informační povinnost

Provozovatel je povinen účastníku hazardní hry poskytnout výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě, a to na jeho žádost doručenou provozovateli nejpozději do 3 let ode dne zrušení uživatelského konta. Výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě musí provozovatel poskytnout bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o jeho poskytnutí doručena.

§ 17i

Výplata peněžních prostředků z uživatelského konta

(1) Provozovatel je povinen na žádost účastníka hazardní hry bezodkladně a bezúplatně vyplatit peněžní prostředky z uživatelského konta, alespoň na místě, kde přijímá vklady peněžních prostředků na uživatelské konto. Účastník hazardní hry je povinen poskytnout provozovateli nezbytně nutnou součinnost při výplatě peněžních prostředků.

(2) Pokud peněžní prostředky nelze z omluvitelného důvodu vyplatit bezodkladně, je provozovatel povinen současně vystavit účastníku hazardní hry potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta, ve kterém uvede den obdržení žádosti podle odstavce 1. Provozovatel je v takovém případě povinen peněžní prostředky vyplatit do 60 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Nevyplacené peněžní prostředky provozovatel eviduje na uživatelském kontě do okamžiku jejich vyplacení nebo zrušení uživatelského konta.

(3) Provozovatel nesmí podmínit výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta předložením potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta.

(4) Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hry stanovit pro výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta přísnější podmínky než pro vložení peněžních prostředků na uživatelské konto.

(5) Provozovatel nesmí podmínit výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta výší zůstatku na uživatelském kontě nebo nejnižší částkou, kterou lze z uživatelského konta vybrat.

(6) Na peněžní prostředky vyplácené jako renta se odstavce 1 až 5 nepoužijí.

§ 17j

Výplata z uživatelského konta ve zvláštních případech

(1) Provozovatel loterie nebo kursové sázky může v herním plánu s ohledem na výši vyplácených peněžních prostředků přiměřeně omezit okruh míst, na kterých lze vyplatit peněžní prostředky z uživatelského konta.

(2) Na nepeněžní výhru se § 17i použije obdobně. Výhru je možné vyplatit také prostřednictvím poukázky na danou hmotnou věc nebo službu. V potvrzení o uplatnění nároku podle § 17i odst. 2 provozovatel uvede také dostatečně určitý popis předmětu výhry a jeho hodnotu.

§ 17k

Zákaz zpoplatnění nečinnosti účastníka hazardní hry

Zakazuje se zpoplatnit nečinnost účastníka hazardní hry. K odlišnému ujednání se nepřihlíží.

§ 17l

Zrušení uživatelského konta

(1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto, pokud

a) zjistí, že účastník hazardní hry v souvislosti s účastí na hazardní hře prostřednictvím tohoto uživatelského konta závažně porušil povinnost podle tohoto zákona,

b) se účastník hazardní hry k tomuto uživatelskému kontu nepřihlásí po dobu 24 měsíců, nebo

c) všechna základní povolení pro druhy hazardní hry, ke kterým se váže uživatelské konto, zaniknou nebo jsou zrušena a bezprostředně na ně nenavazuje jiné základní povolení pro alespoň jeden druh hazardní hry, ke kterému se váže uživatelské konto.

(2) Provozovatel může z vlastního podnětu zrušit uživatelské konto pouze z důvodu

a) ochrany účastníka hazardní hry, pokud by pokračování v účasti na hazardní hře mohlo závažným způsobem ohrozit život nebo zdraví účastníka hazardní hry,

b) ukončení obchodního vztahu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

c) jednání účastníka hazardní hry v rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem.

(3) Provozovatel nezruší uživatelské konto podle odstavce 1 písm. b), pokud

a) účastník hazardní hry prostřednictvím tohoto uživatelského konta vložil sázku do hazardní hry, která není vyhodnocena, nebo

b) neuplynulo 30 dnů ode dne posledního vyhodnocení vložené sázky.

§ 17m

Zrušení uživatelského konta na žádost

(1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto účastníka hazardní hry, pokud jej o to účastník hazardní hry požádá. Do dne zrušení uživatelského konta může účastník hazardní hry vzít žádost o zrušení uživatelského konta zpět. Provozovatel může v takovém případě požadovat úhradu prokazatelně a účelně vynaložených hotových výdajů spojených se zrušením konta.

(2) Provozovatel je povinen účastníkovi hazardní hry vydat písemné potvrzení o přijetí žádosti o zrušení uživatelského konta, ve kterém uvede

a) datum obdržení žádosti,

b) označení uživatelského konta,

c) identifikační údaje účastníka hazardní hry,

d) identifikační údaje provozovatele,

e) oprávněnou osobu, která potvrzení vydala, a její podpis,

f) označení místa, kde je žádost o zrušení uživatelského konta podána, pokud je žádost učiněna osobně.

(3) Je-li žádost o zrušení uživatelského konta podána s využitím prostředků komunikace na dálku, je provozovatel povinen potvrzení podle odstavce 2 zaslat účastníkovi hazardní hry prokazatelným způsobem s využitím platných kontaktních údajů.

(4) Provozovatel je povinen přijímat žádosti o zrušení uživatelského konta učiněné

a) na jakémkoliv místě, kde provádí registraci k dané hazardní hře,

b) prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb,

c) prostřednictvím uživatelského konta účastníka hazardní hry v případě uživatelského konta pro internetovou hru,

d) jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup než podle písmen b) a c) a

e) případně na jiném místě nebo jiným způsobem, než podle písmen a) až d).

(5) Provozovatel je povinen určit způsob a zveřejnit adresy, na kterých přijímá žádost o zrušení uživatelského konta podle odstavce 4 písm. b) a d). Provozovatel může určit místo a způsob podání žádosti o zrušení uživatelského konta podle odstavce 4 písm. e). V takovém případě je povinen je zveřejnit spolu s uvedením postupu, jak žádost podat.

(6) Provozovatel nesmí podmínit zrušení uživatelského konta nepřiměřenou podmínkou.

§ 17n

Zrušení uživatelského konta v případě úmrtí

(1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto bezodkladně poté, co se dozví o úmrtí účastníka hazardní hry.

(2) Osoba spravující pozůstalost, dědic pohledávky ze smlouvy o hazardní hře nebo odkazovník, který nabyl takovou pohledávku, jsou povinni informovat provozovatele o úmrtí účastníka hazardní hry.

(3) Hra hazardní hry, do které je vložena sázka do dne úmrtí účastníka hazardní hry, se vyhodnotí, jako by byl účastník hazardní hry živ.

(4) Hra hazardní hry, do které je vložena sázka po dni úmrtí účastníka hazardní hry, se nevyhodnocuje.

§ 17o

Námitka proti zrušení uživatelského konta

(1) Má-li účastník hazardní hry pochybnosti o správnosti zrušení uživatelského konta, může proti tomu u provozovatele uplatnit písemnou námitku do 15 dnů ode dne, kdy od provozovatele obdrží informaci o zrušení uživatelského konta.

(2) V námitce uvede účastník hazardní hry důvody svých pochybností.

(3) Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu potvrdit přijetí námitky a podat účastníkovi hazardní hry písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy námitku obdržel.

(4) Je-li námitka důvodná, provozovatel uživatelské konto nezruší.

§ 17p

Společná ustanovení pro zrušení uživatelského konta

(1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto bezúplatně.

(2) Při zrušení uživatelského konta je provozovatel povinen

a) bezodkladně zamezit danému účastníkovi hazardní hry vložení

1. sázky do hazardní hry, pro kterou je uživatelské konto zřízeno, a

2. peněžních prostředků na toto uživatelské konto,

b) bezodkladně informovat účastníka hazardní hry o zrušení uživatelského konta, o důvodu nasvědčujícímu naplnění podmínky pro zrušení uživatelského konta a o možnosti podat proti tomuto postupu námitku; to neplatí, je-li uživatelské konto zrušeno z důvodu úmrtí účastníka hazardní hry,

c) vyhodnotit všechny hry hazardní hry, připouští-li to tento zákon; pokud je uživatelské konto zrušeno z důvodu zrušení nebo zániku základního povolení, je provozovatel povinen namísto vyhodnocení hry hazardní hry vrátit účastníkovi hazardní hry vklad do hry hazardní hry, jejíž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení,

d) postupem podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele vyřídit právo z vadného plnění související s hazardní hrou, pro kterou je uživatelské konto zřízeno, uplatněné do dne vyhodnocení všech sázek podle písmene c),

e) posoudit uplatněnou námitku proti zrušení uživatelského konta a

f) pokusit se účastníkovi hazardní hry vyplatit všechny peněžní prostředky evidované na uživatelském kontu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl dokončen poslední z kroků podle písmen a) až e), s využitím platebních údajů, které má k dispozici, a, pokud je nemá k dispozici, poštovním poukazem na adresu bydliště nebo místa trvalého nebo jiného obdobného pobytu účastníka hazardní hry, je-li možné na tuto adresu poštovní poukaz zaslat.

(3) Provozovatel je povinen účastníka hazardní hry informovat podle odstavce 2 písm. b) prokazatelným způsobem s využitím platných kontaktních údajů.

(4) Provozovatel je povinen umožnit účastníkovi hazardní hry přístup k uživatelskému kontu až do dne zrušení uživatelského konta.

(5) Platí, že uživatelské konto je zrušeno dnem, kdy po dokončení kroků podle odstavce 2 písm. a) až e) došlo k úplnému vyplacení peněžních prostředků z uživatelského konta, nebo uplynutí lhůty podle odstavce 2 písm. f), podle toho, který den nastal dříve.

(6) Uplynutím lhůty podle odstavce 2 písm. f) nezaniká pohledávka na vyplacení peněžních prostředků z uživatelského konta evidovaných na tomto kontě ke dni jeho zrušení.“.

48. V § 21 odst. 2 se slova „součin počtu uzavřených sázek a výše vkladu za uzavřenou sázku, která je případně“ nahrazují slovy „úhrn vložených sázek. Herní jistina může být“.

49. § 22 včetně nadpisu zní:

㤠22

Los

(1) Los musí obsahovat alespoň

a) identifikační údaje provozovatele,

b) počet vydaných losů a prodejní cenu,

c) pořadové číslo, popřípadě číslo série,

d) druh, počet a úhrnnou cenu výher,

e) způsob, místo a den slosování, popřípadě okolnost, která rozhoduje o výhře,

f) způsob oznámení výhry,

g) označení místa, kde se výhra vydává,

h) lhůtu, do které provozovatel musí výhru vydat,

i) ochranné prvky proti padělání nebo pozměnění a

j) údaj stanovený vyhláškou, případně uvedený způsobem stanoveným v této vyhlášce.

(2) Provozovatel je povinen před vydáním losů do prodeje vyhotovit všechny losy dané peněžité, věcné nebo okamžité loterie.

(3) Provozovatel před vydáním losů do prodeje zkontroluje počet losů, shodu vyhotovených losů se vzorem losu, dokumentací prokazující zabezpečení losů proti zneužití a výrobní specifikací a u věcné a peněžité loterie správnost pořadových čísel losů, popřípadě správnost pořadových čísel sérií. Tato kontrola musí být osvědčena notářským zápisem. V případě zjištění nedostatků je provozovatel povinen je odstranit a provést opakovanou kontrolu osvědčenou notářským zápisem.

(4) Provozovatel nesmí vydat do prodeje

a) žádný vyhotovený los, pokud

1. nejsou vyhotoveny všechny losy dané loterie nebo

2. některý z vyhotovených losů neodpovídá vzoru losu, dokumentaci prokazující zabezpečení losů proti zneužití nebo výrobní specifikaci,

b) los, pokud

1. dodatečně zjistí, že je poškozen, nebo

2. by jeho vydáním do prodeje mohlo dojít k porušení povinnosti podle § 7 odst. 2 písm. i) nebo j).

(5) Provozovatel je povinen učinit opatření, aby los vrácený prodejcem nemohl být zneužit.

(6) Provozovatel je povinen zajistit uschování losu v zapečetěném balíku na vhodném a bezpečném místě, pokud jde o

a) neprodaný los, a to

1. nejpozději před zahájením slosování peněžité nebo věcné loterie,

2. bezodkladně po dni ukončení prodeje losů okamžité loterie, nebo

3. bezodkladně po dni zrušení nebo zániku základního povolení, na které bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování dané loterie, a

b) los nevydaný do prodeje podle odstavce 4 písm. b), a to bezodkladně po zjištění důvodu pro nevydání losu do prodeje.

(7) Provozovatel je povinen nejpozději do 2 let od posledního dne lhůty pro uplatnění nároku na výhru prokazatelně zničit los,

a) který je povinen uschovat podle odstavce 6, nebo

b) pokud na základě jeho předložení byla vyplacena výhra.“.

50. § 23 a 24 se včetně nadpisů zrušují.

51. V § 25 odstavec 2 zní:

„(2) Provozovatel je povinen udržovat mezi jednotlivými slosováními téže hazardní hry interval stanovený v základním povolení.“.

52. V § 25 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Slosování loterie pomocí zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry, využívajícího ke stanovení herního výsledku deterministický algoritmus, může provozovatel provádět bez účasti notáře.

(4) Pokud slosování sdílené loterie provozované s osobou oprávněnou k provozování loterie na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, provádí v cizím státě tato osoba, odstavec 1 se nepoužije. V takovém případě se průběh slosování osvědčí dokladem vydaným orgánem tohoto státu.“.

53. V § 26 odst. 1 se slova „až §“ nahrazují slovy „ , 22 a“ a slova „§ 92 odst. 2, 3 a 4“ se nahrazují textem „§ 91“.

54. V § 26 odst. 3 se slova „§ 23 a 25“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 3 nebo § 25 odst. 1 anebo doklad podle § 25 odst. 4“.

55. V § 26 odst. 4 se text „§ 25“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 3“.

56. V § 26 odstavec 5 zní:

„(5) Kopii protokolu je povinen provozovatel zaslat celnímu úřadu do 20 dnů ode dne

a) slosování nebo

b) uplynutí lhůty pro uplatnění nároku na výhru, pokud jde o okamžitou loterii.“.

57. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:

㤠26a

Vrácení vkladů

(1) Provozovatel je povinen vrátit účastníkovi hazardní hry vklad vložený do hry loterie, jejíž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení, pokud

a) spolu se zrušením nebo zánikem základního povolení nedošlo ke zrušení uživatelského konta, je-li pro tuto loterii zřízeno, a

b) na toto základní povolení bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování této loterie.

(2) Provozovatel je povinen vrátit vklad podle odstavce 1 na uživatelské konto. Pokud není pro loterii uživatelské konto zřízeno, postupuje se podle ustanovení o uplatnění nároku na výhru obdobně.“.

58. V části druhé hlavě II díly 1 a 2 včetně nadpisů znějí:

„Díl 1

Kursová sázka

§ 27

Vymezení kursové sázky

Kursová sázka je hazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti a výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru (dále jen „kurs“), ve kterém byla sázka přijata, a výši sázky.

§ 28

Živá kursová sázka

(1) Živá kursová sázka je kursová sázka přijatá v průběhu konání sázkové události trvající zpravidla nejvýše 24 hodin.

(2) Živou kursovou sázkou je také kursová sázka jiná než podle odstavce 1, kterou provozovatel přijme jako živou kursovou sázku.

(3) Provozovatel o každé sázkové příležitosti, na kterou přijal živou kursovou sázku, pořídí datový záznam se současným záznamem přesného času. Provozovatel je povinen uchovávat tento záznam po dobu 1 roku.

§ 29

Předčasné vyplacení části výhry

(1) Provozovatel může účastníkovi hazardní hry před vyhodnocením sázkové příležitosti nabídnout vyplacení části výhry, pokud mu doposud není znám výsledek sázkové příležitosti. Nabídka pozbývá platnosti nejpozději okamžikem vyhodnocení sázkové příležitosti.

(2) Účastník hazardní hry není povinen předčasné vyplacení části výhry přijmout.

§ 30

Vázanost kursem

(1) Provozovatel je vázán kursem, ve kterém přijal sázku, a to i pokud se tak stalo následkem chyby nebo nesprávného postupu, a to i v případě, že jde o zjevnou chybu nebo zjevně nesprávný postup.

(2) Odstavec 1 se nepoužije vůči sázejícímu, který chybu nebo nesprávný postup sám vyvolal lstí nebo ve spolupráci s osobou podle § 38.

Díl 2

Totalizátorová hra

§ 31

Vymezení totalizátorové hry

Totalizátorová hra je hazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, s výjimkou kursové sázky.

§ 32

Úhrnná cena výher

(1) Úhrnná cena výher u totalizátorové hry nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 90 % herní jistiny.

(2) Herní jistinou je úhrn vložených sázek. Herní jistina může být doplněna o nedosažené výhry z předchozích sázkových období.“.

59. V části druhé hlavě II se za nadpis dílu 3 vkládá nový § 33, který včetně nadpisu zní:

㤠33

Sázková událost a sázková příležitost

(1) Sázkovou událostí se rozumí zejména sportovní událost nebo událost veřejné pozornosti.

(2) Sázkovou příležitostí se rozumí možný výsledek sázkové události.“.

60. § 34 včetně nadpisu zní:

㤠34

Sázkový tiket

Sázkový tiket musí obsahovat přesný časový údaj o přijetí sázky na sázkovou příležitost.“.

61. V § 36 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , pokud jde o kursovou sázku“.

62. V § 37 odst. 1 se slovo „příležitost“ nahrazuje slovem „událost“.

63. V § 37 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Provozovatel nesmí přijmout sázky na sázkovou událost, kterou je hra hazardní hry.“.

64. V § 38 odst. 3 se slovo „příležitosti“ nahrazuje slovem „události“ a slovo „příležitost“ se nahrazuje slovem „událost“.

65. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který včetně nadpisu zní:

㤠38a

Vrácení vkladu

(1) Provozovatel je povinen vrátit účastníkovi hazardní hry vklad vložený do hry kursové sázky nebo hry totalizátorové hry, jejichž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení, pokud

a) spolu se zrušením nebo zánikem základního povolení nedošlo ke zrušení uživatelského konta a

b) na toto základní povolení bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování této kursové sázky nebo totalizátorové hry.

(2) Provozovatel je povinen vrátit vklad podle odstavce 1 na uživatelské konto. Pokud není pro kursovou sázku nebo totalizátorovou hru uživatelské konto zřízeno, postupuje se podle ustanovení o uplatnění nároku na výhru obdobně.“.

66. V § 39 odst. 1 se slova „ , který sázející vyplní“ zrušují a za slovo „čísel“ se vkládají slova „a oznámením této skutečnosti provozovateli jím stanoveným způsobem“.

67. V § 39 odst. 2 se slova „herním prostoru“ nahrazují slovem „kasinu“.

68. V § 39 odst. 3 se slova „který má být na sázkovém tiketu vytvořen k dosažení výhry“ nahrazují slovy „jehož dosažení podmiňuje výhru, a způsob oznámení této skutečnosti“.

69. V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Provozovatel smí prodávat pouze sázkové tikety s předem stanovenými čísly.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

70. V § 39 odst. 5 se za slovo „tiket“ vkládají slova „zařazený do jedné hry binga“.

71. V § 39 odst. 6 se slova „Sázkové tikety lze prodávat“ nahrazují slovy „Prodávat sázkové tikety a vyplácet výhry lze“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Provozovatel nesmí přijmout sázku do jedné hry binga ve více měnách.“.

72. V § 40 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Herní jistina může být doplněna o nedosažené výhry z předchozích sázkových období.“.

73. § 44 včetně nadpisu zní:

㤠44

Účast na technické hře

(1) Provozovatel nesmí od vložení sázky do hry technické hry do jejího vyhodnocení umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do jiné hry technické hry, bez ohledu na to, zda jsou provozovány v herním prostoru nebo jako internetová hra.

(2) Uživatelské konto nesmí současně umožnit obsluhu více herních pozic umístěných v herním prostoru.

(3) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do žádné hry technické hry, pokud od posledního vyhodnocení hry hazardní hry v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut.

(4) Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 3 se rozumí postupné vkládání sázek do hry technické hry, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry hazardní hry a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut. Do jednoho nepřetržitého sledu sázek se zahrnují všechny hry technické hry provozované daným provozovatelem, bez ohledu na to, zda jsou provozovány v herním prostoru nebo jako internetová hra.

(5) Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 3 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry hazardní hry v tomto sledu.“.

74. § 45 až 49 se včetně nadpisů zrušují.

75. V § 50 odst. 2 se slovo „vteřiny“ nahrazuje slovem „sekundy“.

76. V § 50 se odstavec 3 zrušuje.

77. V § 52 odst. 3 se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“.

78. § 53 se včetně nadpisu zrušuje.

79. V části druhé hlava V včetně nadpisu zní:

„HLAVA V

ŽIVÁ HRA

Díl 1

Společná ustanovení k živé hře

§ 57

Vymezení živé hry

(1) Živá hra je hazardní hra, u níž sázející hrají u hracího stolu živé hry, aniž by byl předem určen počet sázejících a výše sázky do jedné hry, a to proti krupiérovi, nebo jeden proti druhému.

(2) Živou hrou se rozumí zejména ruleta, karetní hra, karetní turnaj a hra v kostky.

(3) Krupiérem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba pověřená provozovatelem k obsluze hracího stolu živé hry.

§ 58

Obecné požadavky na živou hru

(1) Živou hru lze provozovat pouze v kasinu.

(2) Provozovatel nesmí na jednotlivém hracím stole živé hry provozovat živou hru ve více měnách současně.

(3) Provozovatel je povinen zajistit, aby každá osoba činná pro provozovatele v kasinu při manipulaci s hodnotovými žetony, hracími žetony, bankovkami a mincemi postupovala způsobem podle vyhlášky stanovující podmínky provozování hazardních her.

Díl 2

Živá hra v kasinu

§ 59

Hrací stůl živé hry

(1) Provozovatel kasina je povinen hracímu stolu živé hry, který se nachází v kasinu a je využíván k živé hře, přiřadit evidenční číslo hracího stolu živé hry a viditelně jej na něm vyznačit.

(2) Evidenčním číslem hracího stolu živé hry se pro účely tohoto zákona rozumí evidenční číslo nebo jiný identifikátor hracího stolu živé hry, které jsou jedinečné v daném kasinu.

(3) Zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry živé hry v kasinu, musí být integrovanou součástí hracího stolu živé hry.

§ 60

Hodnotové žetony

(1) K živé hře v kasinu se používají žetony s vyznačením hodnoty a označením měny (dále jen „hodnotové žetony“). Hodnotové žetony musí být hmotné podstaty.

(2) Sadou hodnotových žetonů se rozumí soubor hodnotových žetonů v jedné měně, ve kterém jsou žetony stejné hodnoty vyhotoveny podle stejného vzoru a žetony různé hodnoty jsou navzájem na dálku rozlišitelné pohledem, a to i pokud je viditelný pouze okraj žetonu.

(3) Provozovatel je povinen v jednotlivém kasinu používat pro každou měnu pouze jednu sadu hodnotových žetonů.

(4) Provozovatel může nahradit sadu hodnotových žetonů používaných v kasinu novou sadou hodnotových žetonů, a to k rozhodnému okamžiku. Od rozhodného okamžiku nesmí být původní sada hodnotových žetonů používána na žádném hracím stole živé hry v tomto kasinu. Provozovatel je povinen do konce provozního dne bezprostředně následujícího po rozhodném okamžiku umožnit účastníku hazardní hry vyměnit na pokladně kasina hodnotové žetony z původní sady za hodnotové žetony z nové sady.