KSBR 74 CO 189/2021-53

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ivana Meluzína a soudců Mgr. Evy Krčmářové a JUDr. Miroslava Řezáče ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 16 517 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 9. 2021, č. j. 111 C 4/2021-33,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem pro uznání soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 795,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení (I. výrok), zastavil řízení o zaplacení částky 14 921,16 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 178,84 Kč (II. výrok) a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 920 Kč (II. výrok).

2. Soud konstatoval, že žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 16 517 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za přesun zemních hmot, že na základě částečného zpětvzetí žaloby bylo usnesením ze dne 23. 4. 2021, č. j. 111 C 4/2021-17, ve znění usnesení ze dne 4. 5. 2021, č. j. 111 C 4/2021-21, řízení co do částky 1 000 Kč zastaveno a že žalobce vzal dále žalobu zpět o jistinu ve výši 14 721,16 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení od datum do datum ve výši 1 178,84 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Soud dále vyšel z toho, že ve věci rozhodl platebním rozkazem, jehož součástí byla výzva dle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Platební rozkaz byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne datum a žalovaný proti němu podal dne datum včasný odpor, který neodůvodnil. V podání ze dne datum žalovaný doplnil podaný odpor tak, že nesouhlasí s požadovanou dlužnou částkou. Takto odůvodněný odpor nepovažoval soud za vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž žalovaný staví svoji obranu a vzhledem k tomu, že 30-ti denní lhůta k vyjádření žalovanému uplynula dne datum, měl za to, že žalovaný ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. uplatňovaný nárok, v rozsahu nedotčeném částečným zpětvzetím žaloby, uznává a projednávanou věc rozhodl podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání.

3. Výrok o částečném zastavení řízení soud odůvodnil ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. a tím, že žalobce vzal žalobu zpět o jistinu ve výši 14 721,16 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení od datum do datum ve výši 1 178,84 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta za šest úkonů právní služby podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z toho čtyři úkony (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvy a částečné zpětvzetí žaloby ze dne datum) po 1 780 Kč a dva úkony (částečné zpětvzetí žaloby ze dne datum a odvolání proti částečnému zastavení) po 500 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za šest úkonů po 300 Kč.

5. Proti rozsudku pro uznání„ v celém jeho rozsahu“ podal žalovaný odvolání. Namítal, že v podání ze dne datum soudu sdělil, že nesouhlasí s výší žalované částky. Na tomto tvrzení žalovaný setrval i v rámci podaného odvolání, neboť měl za to, že žalobcem požadovanou částku beze zbytku uhradil. Dále namítal, že vydáním rozsudku byl poškozen na svých právech.

6. V podání ze dne datum žalovaný doplnil, že na bankovní účet žalobce na předmětnou fakturu zaplatil 1 000 Kč, 200 Kč a 16 000 Kč (celkem 17 200 Kč), čímž byla předmětná pohledávka uhrazena včetně příslušenství.

7. Žalobce se k podanému odvolání nevyjádřil.

8. Krajský soud v obec jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 4 o. s. ř. přezkoumal rozsudek pro uznání soudu prvního stupně a řízení mu předcházející jen z důvodů uvedených v § 205b o. s. ř., a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou k soudu dne datum domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 16 517 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Tvrdil, že u něj žalovaný dne datum objednal přesun zemních hmot z výkopových prací na stavební parcele parcelní číslo v anonymizováno u obec, žalobce žalovanému přepravní služby řádně poskytl a po jejich dokončení fakturou číslo vystavenou dne datum žalovanému vyúčtoval částku 16 517 Kč splatnou datum, kterou žalovaný nezaplatil. Dne datum žalovaný dluh vůči žalobci ve výši 16 517 Kč a úroky z prodlení písemně uznal. V téže listině účastníci uzavřeli dohodu o splátkách, podle které měl žalovaný dluh splácet v dohodnutých splátkách s datem první úhrady datum pod sankcí ztráty výhody splátek; současně bylo ujednáno, že dohoda o splátkách není ujednáním o odložení splatnosti pohledávky. Žalovaný žalobci nezaplatil ani první splátku a dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne datum. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu zpět co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. Tvrdil, že mu žalovaný dne datum zaplatil částku 1 000 Kč. Žalobce výpisem ze svého účtu vedeného právnická osoba, doložil, že mu žalovaný dne datum pod variabilním symbolem číslo zaplatil částku 1 000 Kč. Usnesením ze dne 23. 4. 2021, č. j. 111 C 4/2021-17, ve znění usnesení ze dne 4. 5. 2021, č. j. 111 C 4/2021-21, soud řízení zastavil co do částky 1 000 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Platebním rozkazem č. j. 111 C 4/2021-23, vydaným dne 11. 6. 2021, jehož součástí byla tzv.„ kvalifikovaná výzva“ podle § 114b o. s. ř., soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 16 517 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Platební rozkaz byl žalovanému doručen spolu se žalobou do vlastních rukou dne datum. Dne datum byl na podatelnu soudu doručen odpor žalovaného, ve kterém žalovaný uvedl, že odůvodnění odporu bude soudu zasláno do 30-ti dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Dne datum bylo soudu doručeno odůvodnění odporu, ve kterém žalovaný uvedl, že nesouhlasí s požadovanou částkou, prezentovanou žalobcem a jeho zástupcem. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu zpět co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, částky 1 178,84 Kč jako kvantifikovaného úroku z prodlení z částky 16 517 Kč od datum do datum a jistiny ve výši 14 921,16 Kč. Tvrdil, že mu žalovaný dne datum zaplatil částku 100 Kč a dne datum částku 16 000 Kč, aniž určil, že tyto částky plní na jistinu. Žalobce výpisy ze svého účtu vedeného právnická osoba, doložil, že mu žalovaný pod variabilním symbolem číslo dne datum zaplatil částku 100 Kč a dne datum částku 16 000 Kč. Následně soud prvního stupně vyhlásil odvoláním napadený rozsudek pro uznání.

10. Usnesením ze dne 10. 1. 2022, čj. 74 Co 189/2021-47, odvolací soud vyzval účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby podle § 214 odst. 3 o. s. ř. bylo o projednávaném odvolání rozhodnuto bez nařízení jednání. Pro případ, že se nevyjádří, je poučil, že se bude předpokládat, že s uvažovaným postupem odvolacího soudu souhlasí. Žalobce ani žalovaný se v poskytnuté lhůtě nevyjádřili. Odvolací soud proto rozhodl o podaném odvolání dne datum bez nařízení jednání.

11. Podle ustanovení § 96 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

12. V posuzovaném případě vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 16 300 Kč, sestávající z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve (zbylé) výši 200 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 178,84 Kč a jistiny ve výši 14 921,16 Kč, přičemž tvrdil a doložil, že mu žalovaný po podání žaloby zaplatil částku 16 100 Kč. Vzhledem k tomu, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než bylo nařízeno jednání soudu, postupoval soud správně, když řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného ke zpětvzetí návrhu, neboť podat návrh na zahájení řízení (žalobu) a následně jej vzít zpět je výsostné právo navrhovatele a projev zásady dispoziční.

13. Podle ustanovení § 114b o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

14. Dle ustanovení § 153a o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

15. Ustanovení § 205b o. s. ř. dále určuje, že u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b).

16. Vyzve-li soud žalovaného podle ustanovení § 114b o. s. ř., aby se ve věci písemně vyjádřil, žalovaný výzvě soudu vyhoví tím, že se ve stanovené lhůtě písemně vyjádří, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, a to zcela, zčásti nebo co do základu. Uzná-li nárok uplatněný v žalobě zcela, nemusí písemné vyjádření obsahovat žádné další údaje. V případě, že nárok zcela neuzná (tj. uzná-li nárok jen zčásti nebo co do základu, popřípadě jej neuzná vůbec), musí písemné vyjádření obsahovat též vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž staví svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě, popřípadě označení důkazů, jejichž provedení navrhuje k prokázání svých tvrzení. Vylíčením rozhodujících skutečností žalovaný reaguje na to, co o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci tvrdil žalobce; obrana žalovaného spočívá v tom, že - ačkoli pravdivost některých tvrzení žalobce může potvrzovat - vyvrací svými konkrétními údaji pravdivost jiných tvrzení žalobce, popřípadě že uvádí další skutečnosti, které žalobce netvrdil, na jejichž základě by spor měl vyznít ve prospěch žalovaného. Svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě žalovaný nemusí rozvádět do všech podrobností a výslovně se vyjadřovat ke všem tvrzením žalobce; postačí, jestliže postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ jeho obrany proti žalobě, tedy jestliže uvede přinejmenším takové skutečnosti, které, budou-li také prokázány, mohou vést k tomu, že bude (může) mít ve sporu alespoň částečný úspěch (srov. shodně právní názor v rozsudcích Nejvyššího soudu uveřejněných pod čísly 21/ 2006 a číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2433/2004, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo ročník 2006, pod číslo rozsudek téhož soudu ze dne 3. 1. 2008, sp. zn. 21 Cdo 221/2007, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo ročník 2008, pod číslo či rozsudek téhož soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3597/2007, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo ročník 2009, pod číslo).

17. „ Uvede-li žalovaný ve vyjádření podle § 114b odst. 1 o. s. ř. skutečnosti, které, pokud by byly prokázány, by mohly být posouzeny jako skutečnosti bránící vzniku uplatněného práva, a tudíž by mohly vést k zamítnutí žaloby, aniž by výslovně uvedl, jaké právní následky jsou s těmito skutečnostmi spojeny, nelze ve věci rozhodnout rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2646/2005, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo ročník 2006, pod číslo). Podle právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v rozsudku uveřejněném pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek platí totéž i v případě, uvede-li žalovaný právní důvody, na nichž staví svou obranu (aniž by například zpochybňoval skutková tvrzení žalobce) a které mohou představovat právní důvody bránící vzniku uplatněného práva.

18. V posuzovaném případě odvolací soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny předpoklady pro to, aby soud prvního stupně ve věci vydal platební rozkaz s kvalifikovanou výzvou k vyjádření a následně v části, o kterou nebyla vzata žaloba zpět, rozhodl rozsudkem pro uznání, neboť v žalobě bylo uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, které vyplývalo ze skutečností uvedených žalobcem (žalobní tvrzení vedla k závěru, podle nichž bylo možné výrokem rozsudku soudu prvního stupně přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhal). Současně nejde o případy uvedené v ustanovení § 172 odst. 2 o. s. ř., neboť v projednávané věci byl znám pobyt žalovaného a platební rozkaz nebyl doručován žalovanému do ciziny. Žalovaný ve lhůtě, určené mu soudem prvního stupně, podal proti platebnímu rozkazu odpor, ve kterém citoval obsah platebního rozkazu a uvedl, že podává odpor, který odůvodní do 30-ti dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Dne datum bylo soudu doručeno odůvodnění odporu, ve kterém žalovaný uvedl, že nesouhlasí s požadovanou částkou, prezentovanou žalobcem a jeho zástupcem. Žalovaný však neuvedl žádný důvod, na němž staví svou obranu a který by mohl představovat právní důvod bránící vzniku uplatněného práva. Proto nelze mít za to, že se proti pohledávce žalobce bránil tvrzením, které, pokud by bylo prokázáno, by mohlo být posouzeno jako skutečnost bránící vzniku uplatněného práva, a tudíž by mohlo vést k zamítnutí žaloby. Z vyjádření žalovaného nebylo možné dovodit, které právně významné skutkové okolnosti byly mezi účastníky sporné a měly být předmětem dokazování, a které byly nesporné a měly zůstat stranou dokazování, aby bylo možno věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2607/2020).

19. Protože se žalovanému prostřednictvím podaného odvolání nepodařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí a ze spisu se nepodávají ani vady uvedené v § 212 odst. 5 o. s. ř., k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti, odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil, ve smyslu § 219 o. s. ř., jako ve výroku věcně správné a to včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení, neboť vinu na zastavení řízení lze ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. spatřovat převážně (vyjma částky 200 Kč) na straně žalovaného (I. výrok tohoto rozsudku).

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byl plně úspěšný žalobce, kterému však podle obsahu spisu v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (II. výrok tohoto rozsudku).

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).