KSBR 44 CO 12/2023-432

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; Ing. jméno příjmení, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o 618.998,00 Kč s přísl. - smlouva o dílo, ⟪LB:lb_009⟫ o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 3. června 2022, č. j. 116 C 67/2016-401 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 31. srpna 2022, č. j. 116 C 67/2016-407

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích II. – VII. a usnesení soudu I. stupně se potvrzují.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1) soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, když nevzal v úvahu, že žalobce zajistil řádné vedení stavebního deníku, žalovanému byl tento deník předkládán ke kontrole a odsouhlasení zápisů, což ten nedůvodně a nezákonně nečinil, jak žalovaný sám potvrdil ve svém písemném vyjádření ze dne datum, kde uvedl, že mu byl stavební deník na stavbě k dispozici, že provádění stavebních prací průběžně osobně kontroloval a že záznamy v deníku odmítal svým podpisem potvrzovat,

2) nepřihlédl ke skutečnosti, že žalovaný dne datum žalobci a subdodavatelům protiprávně znemožnil přístup na stavbu výměnou vstupních dveří, od kterých nepředal klíče a způsobil tak nedokončení díla a vznik nedodělků,

3) soud nepřihlédl v článku VII., odst. 2 smlouvy o dílo, že bylo ujednáno, že cena za dílo byla sjednána na základě rozpočtu, tento nemusí být úplný a žalobce byl oprávněn požadovat úhradu za vícepráce,

4) nepřihlédl k ujednání v článku III., odst. 1, že doba provedení díla je závislá na počasí, proto drobná přerušení vyvolaná počasím, nebyla prodlením,

5) nepřihlédl k důkazu provedenému přečtením e-mailové zprávy jednatele žalobce z datum, ve které bylo odůvodněno, proč se na stavbě nemohlo pracovat ve dnech datum,

6) nepřihlédl k námitce žalobce ke znaleckému posudku ve vyjádření ze dne datum proti správnosti určení ceny provedených prací, nesprávně nevzal v potaz, že soudní znalec příjmení příjmení na soudním jednání dne datum správnost svého postupu a znaleckého posudku neobhájil a nesprávně nenechal tento znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem,

7. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že žalobě vyhoví v celém požadovaném rozsahu, případně rozhodnutí zruší a vrátí věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.

8. Odvolací soud poté, co přezkoumal napadené části rozsudku soudu I. stupně včetně napadeného usnesení z pohledu uplatněných odvolacích důvodů, učinil závěr, že odvolání žalobce není důvodné.

9. Soud I. stupně provedl ve věci potřebné dokazování, jímž byl dostatečně objasněn skutkový stav a vyvodil zcela správné právní závěry. Předně správně věc posoudil dle zákonných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. – občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 1. 1. 2014 (dále jen obč. zák.), a to s ohledem na skutečnost, že žalobcem uplatněný nárok se zakládá na smluvním závazku mezi účastníky – smlouvě o dílo – uzavřené dne datum, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 631 a násl. tohoto zákona.

10. Jak vyplývá z obsahu smlouvy o dílo, založené ve spise, účastníci si v ustanovení článku XVI. sjednali možnost odstoupení od smlouvy v případě podstatného porušení smlouvy, za které na straně zhotovitele bylo považováno prodlení s předáním díla dle termínu podle smlouvy a ani v náhradní lhůtě, tj. lhůtě 30 kalendářních dnů ode dne termínu dodání díla dle ujednání ve smlouvě dle článku XVI., bod 3, písmeno c).

11. Termín dodání díla dle smlouvy byl sjednán nejpozději do 40 pracovních dnů od podpisu smlouvy (článek III., bod 1), tj. ode dne datum, což znamená, že dílo mělo být dodáno dne datum + 30 kalendářních dnů, tedy nejpozději dne datum.

12. K tomu však nedošlo, ze strany zhotovitele tak nastalo prodlení s předáním díla a byl naplněn sjednaný důvod pro odstoupení od smlouvy ze strany objednatele.

13. Žalobce přitom netvrdil, ani neprokazoval, že by k prodlení se zhotovením díla došlo z důvodu nepříznivého počasí a jeho obrana, že mu žalovaný ode dne datum znemožnil přístup do objektu, je tak lichá, neboť k tomuto datu již mělo být dílo předáno.

14. Soud I. stupně tak správně konstatoval, že odstoupení od smlouvy ze strany objednatele (již z důvodu prodlení s předáním díla) bylo po právu, bez ohledu na další žalovaným tvrzené důvody pro odstoupení od smlouvy – řádné nevedení stavebního deníku, případně výhrady ke kvalitě provedených prací.

15. Po odstoupení od smlouvy má zhotovitel dle ust. § 642 odst. 1 obč. zák. právo na zaplacení částky, která připadá na práce již vykonané. Žalobce toto právo uplatnil ve výši zbytku sjednané ceny díla, a to ve vystavené faktuře ze dne datum, znějící na částku 618 998 Kč, což však bylo žalovaným rozporováno s ohledem neoprávněné vyčíslení materiálu, prací a služeb, které žalobce nesplnil, či splnil jen částečně s podstatnými vadami.

16. Soud I. stupně proto zadal vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění obvyklé ceny stavebních prací, provedených dle smlouvy o dílo, uzavřené mezi účastníky, na bytovém domě v obec, ulice a číslo, a to ke dni datum (k datu odstoupení od smlouvy).

17. Znalec ve svém posudku (založeném na č. l. číslo spisu) a v rámci svého slyšení u soudu při jednání dne datum (č. l. číslo spisu) vyhodnotil objem provedených prací na stavbě, jejich kvalitu, vady a případné nedodělky a dospěl k odbornému závěru, že na stavbě bylo prostavěno 861 312,17 Kč, celková hodnota vad činí 135 501,60 Kč a nedodělků 213 402,20 Kč. Učinil závěr, že práce na bytovém domě nebyly provedeny v plném rozsahu dle smlouvy o dílo a stavebního povolení a na díle se vyskytovaly nedodělky a vady v jim stanovených hodnotách.

18. I když žalobce proti znaleckému posudku uplatnil v podání ze dne datum (č. l. číslo spisu) námitky, a to proti správnosti určení ceny provedených stavebních, tesařských, klempířských a pokrývačských prací a proti správnosti některých položek, pak tyto dále nespecifikoval, nekonkretizoval, v čem by tato nesprávnost měla spočívat. Pokud pak namítal, že nebyl on, ani jeho právní zástupce přizván k místnímu šetření a znalec při získávání podkladů nerespektoval rovné postavení účastníků řízení, pak k této námitce znalec u jednání soudu dne datum uvedl, že žalovaný s jejich přizváním nesouhlasil („ nevpustí je do domu“), ale ani při jejich účasti by to věc nijak neovlivnilo, na výsledku by se nic nezměnilo.

19. K tomu je třeba uvést, že znalec je při své znalecké činnosti povinen postupovat zcela nestranně, v řízení nebyly zjištěny žádné náznaky, že by tak nečinil, že by měl nějaký poměr k věci, či účastníkům řízení, k jeho osobě žalobce nevznesl žádné námitky, ačkoli byl v tomto směru poučen dle obsahu usnesení o ustanovení znalce ze dne datum a navíc žalobce ani k obsahu znaleckého posudku ve směru vlastního šetření znalce na místě samém (viz bod 1.4 znaleckého posudku) nevznesl žádné konkrétní výhrady, rovněž tak jeho námitky proti správnosti vyčíslení provedených prací ve vyjádření ze dne datum zůstaly zcela nekonkrétní a následně nebyly žádným způsobem specifikovány, takže nebyl důvod pro vypracování revizního znaleckého posudku, neboť nebylo zřejmé, z jakého pohledu by měly být závěry znalce revizním znalcem přezkoumávány. Z těchto důvodů ani odvolací soud neshledal potřebu pro vypracování revizního znaleckého posudku.

20. Je tedy možno konstatovat, že odvolací námitky žalobce jsou zcela neopodstatněné – otázka vedení stavebního deníku neměla pro odstoupení od smlouvy zásadní význam, k případnému znemožnění přístupu na stavbu došlo až poté, co dílo již mělo být předáno a byl naplněn podstatný důvod pro odstoupení od smlouvy, žalobce konkrétně netvrdil a neprokazoval nemožnost splnění díla v důsledku nepříznivého počasí, své námitky ohledně nesprávnosti určení cen provedených prací nekonkretizoval, odkaz na ust. § 2618 o. z. je nepřípadný, když věc byla posuzována dle dřívějšího znění občanského zákoníku.

21. Na základě těchto důvodů proto odvolací soud napadené části rozsudku soudu I. stupně, jakož i napadené usnesení soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř., a to jak ve věci samé, tak ohledně výroků nákladových, když o náhradě nákladů řízení jak státu, tak účastníku řízení bylo rozhodnuto dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.

22. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy v odvolacím řízení zcela úspěšný žalovaný žádné konkrétní náklady nevyčíslil a jejich náhradu nepožadoval.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání. Dovolání se podává Nejvyššímu soudu ČR ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.