KSBR 38 Co 89/2025-147

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Jitky Levové a Mgr. Zuzany Břízové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o 96.576 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 5. 11. 2024, č. j. 220 C 3/2023 - 112

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 13.140,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta Jméno advokáta A.

1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,

2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,

3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,

4. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný. Skutková tvrzení žalobkyně uvedená v řízení před soudem I. stupně naplňují skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny podle energetického zákona a byla žalobkyní řádně důkazně doložena. Pro účely stanovení výše náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, žalobkyně použila vyhlášku č. 359/2020 Sb. s tím, že pro účely stanovení výše náhrady škody se dále použijí cenové předpisy, a to cenové rozhodnutí ERÚ č. 9/2020, č. 10/2020 ve spojení s nařízením vlády č. 392/2015 Sb. o stanovení sazby poplatků na činnost energetického regulačního úřadu. Dále platí, že neoprávněný odběr elektřiny je svou povahou náhradovou pohledávkou provozovatele distribuční soustavy a kompenzuje výhradně škodu, nikoliv jeho ušlý zisk. Žalobkyně výši náhrady vypočetla podle vyhlášky č. 359/2020 Sb. na základě změřených údajů, konkrétně na základě hodnot změřených od datum do datum. Žalovaná svým jednáním mj. navodila stav, kdy nelze určit množství neoprávněně odebrané elektřiny jiným způsobem než podle vyhlášky č. 359/2020 Sb. Spolehlivé určení množství neoprávněně odebrané elektřiny nelze provést (skutečnou spotřebu v období od datum do datum nelze určit), neboť číselník na ELM (číslo číslo) v odběrném místě na adrese adresa, byl úmyslně přetočen i v období od datum do datum, tedy v období, v němž podle žalované měla v odběrném místě probíhat rekonstrukce s minimální spotřebou elektřiny, což samo o sobě zcela znevěrohodňuje veškerá tvrzení žalované a znemožňuje jiný postup určení množství neoprávněně odebrané elektřiny, než postupem podle vyhlášky č. 359/2020 Sb.; pokud by totiž byla spotřeba nízká (minimální) nebyl by dán důvod pro úmyslné přetočení číselníku na nižší hodnotu. Smyslem a účelem závazné právní úpravy ocenění výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny a svěření určení výše ceny jednotlivých složek náhrady za neoprávněný odběr elektřiny je v gesci ústředních orgánů státní správy (instituce a je závazně stanoven tak, aby provozovateli distribuční soustavy kompenzoval jeho ztráty a současně zamezil, aby jednotlivými provozovateli distribuční soustavy byla výše náhrady škody stanovena svévolně, v nepřiměřené výši a nevedla k jejich nedůvodnému obohacování. Žalobkyně postupovala při výpočtu a určení výše náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu v odběrném místě žalované, včetně určení množství neoprávněně odebrané elektřiny, v souladu s platnou právní úpravou, která je pro ni jako účastníka trhu s elektřinou závazná a za daných okolností jediným možným a právem aprobovaným způsobem. Postup soudu I. stupně, který neprovedl dokazování znaleckým posudkem na výpočet skutečného odběru elektřiny má žalobkyně za správný a v této souvislosti odkázala např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3545/2022. Elektřina je specifický druh zboží, jehož množství lze zjistit pouze z prostředků měření, v tomto případě elektroměru. Znalecký posudek vyhotovený na základě výpovědi svědka nemůže mít žádnou vypovídací hodnotu a zákon ani judikatura nepřipouští, aby množství odebrané, a tím spíše neoprávněně odebrané množství elektřiny, bylo určeno podle výpovědi svědka nebo svědků, z jejichž výpovědi ani znalec nemůže provést kvalifikovaně odhad spotřeby a nemůže odhadnout, jak, k čemu a kdy se to které elektrické zařízení použilo, tedy délku provozu všech elektrických zařízení v odběrném místě v době trvání neoprávněného odběru elektřiny.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Podle § 16 odst. 1, věta první, vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru.

7. Podle § 16 odst. 2 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.

8. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je

a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,

c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,

d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

e) odběr měřený měřicím zařízením,

f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,

g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

9. Podle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

10. Podle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

11. Odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny je koncipována jako odpovědnost objektivní a řídí se shora uvedeným ustanovením energetického zákona. Dochází k němu při naplnění znaků některé ze skutkových podstat uvedených v ustanovení § 51 energetického zákona. Osoba, která neoprávněně odebírala elektřinu, je povinna nahradit škodu, která vzniká provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy, v penězích. Náhrada škody se stanoví podle zvláštních právních předpisů, a to energetického zákona č. 458/2000 Sb., vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, která stanoví speciální předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody a zvláštní úpravu náhrady škody. Náhrada škody plní funkci kompenzační a preventivní a není sankcí za neoprávněný odběr.

12. Odvolací soud při svém rozhodnutí vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu soudem I. stupně a s přihlédnutím k výše uvedeným ustanovením citované vyhlášky a energetického zákona se ztotožnil i s jeho právními závěry. Skutková zjištění soudu I. stupně vyplývají z provedeného dokazování a soud I. stupně, podle názoru odvolacího soudu, nezatížil řízení procesními vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, zejména s ohledem na odvolací námitku žalované, že se dopustil pochybení, i když jednání odročil na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku, který však neprovedl a žalované nesdělil, z jakého důvodu tak neučinil a ani ji nepoučil, aby mohla na stanovisko reagovat. Ze spisu soudu I. stupně, sp. zn. 220 C 3/2023 odvolací soud zjistil, že ve věci proběhlo jednání datum, které bylo ukončeno konstatováním soudu, že jednání odročí na neurčito s tím, že s vysokou pravděpodobností ustanoví znalce na posouzení skutečné potřeby (správně mělo být zřejmě uvedeno spotřeby). Další jednání se v dané věci konalo dne datum, kdy po vyjádření účastníků tito byli soudem poučeni podle § 119a odst. 1 o. s. ř., a po zjištění, že žalovaná formálně trvá na zpracování znaleckého posudku, kterým bude určena nebo znalcem odhadnuta spotřeba v daném období s přihlédnutím ke skutečnému způsobu využití prostoru v předmětném období, jak vyplynulo z provedeného dokazování, vyhlásil usnesení, že žádné další důkazy prováděny nebudou. Po přednesení závěrečných návrhů soud jednání odročil za účelem vyhlášení rozsudku na datum, kdy v dané věci vyhlásil rozsudek napadený odvoláním žalované. Tento postup soudu ve vztahu k navrhovanému důkazu znaleckým posudkem pak nelze považovat za překvapivý, neboť konstatování soudu, že znalecký posudek bude vyžádán s vysokou pravděpodobností ještě neznamená, že tento důkaz soud skutečně vyžádá a provede.

13. Odvolací soud má za to, že soud I. stupně provedl ve věci dostatečné dokazování ke zjištění, že v místě odběru elektřiny v nemovitosti ve vlastnictví žalované byl zjištěn neoprávněný odběr, čímž žalobkyni vznikla škoda, jejíž výši nelze stanovit jiným způsobem než podle výše uvedených ustanovení příslušných právních předpisů.

14. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.).

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem 13.140,60 Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalobkyně za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě 4.980 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k) v návaznosti na § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x 450 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 podle vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění a z 21% DPH 2.280,60 Kč z přiznané odměny a z náhrady hotových výdajů (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

16. Lhůtu k náhradě nákladů odvolacího řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).