KSBR 49 Co 126/2025-285

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Moniky Kyselové a soudců JUDr. Jiřího Handlara a Mgr. Hany Slané ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 139 435,84 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 3. 2025, č. j. 4 Jméno žalobce B/2024-252,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 102 247,32 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta tituly před jménem jméno advokáta

1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 139 435,84 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za období od datum do zaplacení (výrok I.) a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 102 247,32 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.).

2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě skutkově odůvodněné tím, že si žalovaný dne datum ústně objednal opravu vozidla jméno FO spočívající v přetěsnění chladicího okruhu včetně hlav válců kvůli úniku chladicí kapaliny, a následně i obstarání nových sedadel. Cena byla sjednána v rozmezí 60 000 až 100 000 Kč bez DPH, termín opravy nebyl určen, pouze orientačně v řádu měsíců. Oprava se prodloužila, přičemž žalobce provedl mimo jiné čištění motoru, úpravu bloku a hlav válců, výměnu termostatu a těsnění, doplnění provozních kapalin, kontrolu klimatizace a částečnou instalaci sedadel. Dne datum si žalovaný za asistence Policie ČR vozidlo vyzvedl, protože nebyl spokojen s délkou opravy, a tím podle žalobce zmařil dokončení díla. Žalobce následně vystavil fakturu na 139 435,84 Kč, kterou žalovaný neuhradil a po sedmi měsících začal popírat, že by byly na vozidle provedeny jakékoli práce. Žalovaný nárok žalobce neuznal a namítal, že oprava vozidla nebyla provedena ve sjednané době, přičemž vozidlo mu bylo vydáno až po zásahu Policie ČR. Současně vznesl námitku promlčení s odůvodněním, že případné právo na zaplacení vzniklo již dříve, a dále námitku započtení své pohledávky na náhradu škody vzniklé vadným stavem vozidla po jeho převzetí. Podle žalovaného tak nárok žalobce nemůže obstát ani z hlediska včasnosti, ani z hlediska jeho kompenzace.

3. Soud I. stupně dospěl k závěru, že nárok žalobce je promlčen, proto se nezabýval další obranou argumentací žalovaného. Po provedeném dokazování dospěl soud I. stupně k závěru, že strany mezi sebou uzavřely smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), v níž se dohodly, že žalobce žalovanému opraví závadu na vozidle jméno FO spočívající v odstranění závady úniku chladící kapaliny a v instalaci zánovních sedadel. Na ceně se strany nedohodly, což nemá vliv na platnost smlouvy o dílo, kterou lze uzavřít i bez výslovného určení ceny, jak vyplývá z § 2586 o. z. Ani konkrétní doba plnění nebyla stranami ujednána, což zákon nevylučuje, ale naopak předpokládá jako jednu z možností, jak vyplývá z § 2590 o. z. Dílo žalobce neprovedl celé, nedošlo tak k naplnění § 2604 a 2605 o. z., protože nebylo dokončeno, při nedobrovolném předání nebyla instalována sedadla a vozidlo nebylo možné použít na pozemních komunikacích. Soud I. stupně vzal z účastnických výpovědi za prokázáno, že se strany dohodly na vyúčtování části ceny díla před jeho dokončením v souladu s § 2610 o. z. Žalobce k žádosti žalovaného vystavil fakturu č. čísloAnonymizovánose splatností dne datum, která dle soudu I. stupně představovala výzvu k plnění a byla žalovanému doručena, neboť právě žalovaný ji v řízení předložil k důkazu. Žalobce tak ve smyslu § 628 o. z. uplatnil své právo na zaplacení části ceny díla u příslušné osoby, tj. žalovaného, a promlčecí lhůta začala běžet ode dne, kdy u něho bylo právo takto uplatněno, resp. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění, tj. od datum. Podle § 629 o. z. je právo promlčelo uplynutím tří let, tj. dnem datum. Žaloba byla podána dne datum. Podle § 609 o. z. s ohledem na uplynutí promlčení lhůty a nevykonání práva žalobce v ní, dlužník není dle soudu I. stupně povinen plnit, protože to žalovaný podle § 610 o. z. namítl.

4. Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání žalobce, který tvrdí, že soud I. stupně sice správně uzavřel, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo bez sjednané konkrétní ceny, nesprávně však posoudil otázku promlčení. Podle žalobce mohl nárok na zaplacení ceny díla vzniknout až dne datum, kdy žalovaný vozidlo odvezl a znemožnil dokončení díla, takže promlčecí lhůta nemohla začít běžet dříve a žaloba byla podána včas. Namítá, že soud I. stupně bez dostatečných důkazů dovodil existenci dohody o dřívější splatnosti ceny díla. Podle žalobce žádná taková dohoda mezi stranami uzavřena nebyla a netvrdil ji ani žalovaný. Poukázal na výslech jednatele žalovaného, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný cenu za dílo nezaplatil, protože auto nebylo pojízdné. Z uvedeného žalobce dovozuje, neexistenci dohody o dřívější splatnosti, protože pokud by byla uzavřena, tak by nedokončení opravy nebylo relevantním důvodem pro nezaplacení ceny díla. Žalobce dále tvrdí, že soud nesprávně vyložil vyjádření žalobce ze dne datum i vyjádření žalovaného ze dne datum. Závěr soudu I. stupně, že by právo na zaplacení mělo být před datum uplatněno u žalovaného, nevyplývá dle žalobce z žádného provedeného důkazu. Soud I. stupně nesprávně vycházel z faktury vystavené na společnost právnická osoba adresa, s.r.o., která je pouze účetním dokladem a nemůže prokazovat dohodu účastníků o dřívější splatnosti ceny díla. Žalobce poukázal na svůj výslech, ve kterém uvedl, že faktura s danými daty byla vystavena pouze z důvodu jeho přesvědčení, že se takto má postupovat, láme-li se v průběhu zakázky účetní rok. Uvedení data uskutečnění zdanitelného plnění jako datum a data splatnosti obvyklých několik dní poté, tedy bylo výlučně důsledkem žalobcova přesvědčení o vhodnosti takového účetního postupu, nikoli důsledkem údajné a neexistující dohody mezi žalobcem a žalovaným o dřívější splatnosti ceny díla. Dovozoval-li tedy soud I. stupně existenci údajné dohody toliko z jednostranného postupu žalobce, přičemž při tomto hodnocení zcela pominul jednání i vyjádření žalovaného, které existenci takové údajné dohody vylučovalo, nelze příslušné skutkové zjištění považovat za správné a odpovídající provedenému dokazování. Současně žalobce nesouhlasil ani s tím, jak se soud vypořádal s námitkou, že vznesení námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce napadl i výrok o náhradě nákladů řízení, zejména přiznání odměny za podání ze dne datum. Ze všech uvedených důvodů navrhoval, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že odvolání považuje za nedůvodné a rozsudek soudu I. stupně považuje za věcně správný. Žalovaný odmítá odvolací argumentaci žalobce a považuje ji za účelovou. Tvrdí, že dohoda o dřívější splatnosti ceny díla byla v řízení výslovně tvrzena i prokazována, a to již v jeho dřívějších podáních. Podle žalovaného tuto dohodu potvrdil i jednatel žalobce, když uvedl, že žalobce na konci kalendářního roku běžně fakturuje všem zákazníkům dosud provedené práce, i když oprava ještě není dokončena. Žalovaný zdůrazňuje, že mezi stranami existovala zavedená obchodní praxe, neboť žalovaný u žalobce nechával vozidla opravovat opakovaně již dříve. Za významný důkaz považuje žalovaný fakturu vystavenou dne datum, která podle něj potvrzuje jak existenci dohody o dřívější splatnosti, tak i to, že práce byly vyúčtovány již k tomuto datu. Odmítá tvrzení žalobce, že šlo pouze o účetní doklad bez právního významu, a poukazuje i na daňové důsledky vystavení faktury. Podle žalovaného tedy soud I. stupně správně uzavřel, že nárok byl promlčen, neboť žalobce jej mohl uplatnit již po splatnosti faktury z počátku roku 2021. Žalovaný dále nesouhlasí s tvrzením, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, naopak tvrdí, že žalobce pouze nese důsledky svého vlastního postupu a své obchodní praxe. Odmítá i výhrady žalobce vůči náhradě nákladů řízení, protože podání žalovaného ze dne datum považuje za účelné a procesně odůvodněné. Závěrem žalovaný navrhuje, aby odvolání bylo považováno za nedůvodné a odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

6. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání žalobce (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející jeho vydání (§ 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.

7. V projednávané věci je předmětem řízení nárok žalobce jako zhotovitele na cenu díla spočívajícího v přetěsnění chladicího okruhu včetně hlav válců kvůli úniku chladicí kapaliny a zajištění nových sedadel pro vozidlo jméno FO žalovaného jako objednatele. Ze zjištění soudu I. stupně plyne (a mezi účastníky nebylo sporné), že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o dílo, u které si nedohodli cenu a termín plnění. Žalovaný předal žalobci vozidlo dne datum a zpět si ho převzal dne datum.

8. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

10. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

11. Podle § 2610 odst. 2 o. z. je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

12. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

13. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

14. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

15. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

16. Podle § 628 o. z. u práva, které musí být uplatněno nejprve u příslušné osoby, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy u ní bylo právo takto uplatněno.

17. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

18. Pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku je určující, kdy žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla, které je předmětem tohoto řízení. Podle § 2610 odst. 1 o. z. platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla; podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Uvedené zákonné pravidlo však nedopadá bezvýjimečně na všechny případy, nýbrž uplatní se tehdy, nebylo-li mezi stranami sjednáno něco jiného. Soukromé právo je ovládáno zásadou smluvní volnosti, přičemž dle § 1 odst. 2 o. z. si osoby mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, nezakazuje-li to zákon výslovně. Není tedy vyloučeno, aby si účastníci smlouvy o dílo sjednali odlišný režim vzniku nároku na zaplacení ceny, zejména aby právo zhotovitele na zaplacení vznikalo již průběžně za jednotlivé provedené práce, za určité časové období nebo ke smluvenému datu (ke konci kalendářního, účetního roku), aniž by bylo podmíněno dokončením a předáním díla jako celku.

19. Tento závěr odpovídá též ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. 32 Odo 543/2002, Nejvyšší soud dovodil, že sjednali-li si účastníci odchylný režim úhrady ceny díla, podle něhož má být cena placena průběžně v závislosti na již provedených pracích, není pro vznik práva na zaplacení rozhodující provedení díla jako celku. Jinak řečeno, bylo-li mezi stranami ujednáno právo na zaplacení ceny díla za jednotlivé již provedené práce ke dni konce kalendářního roku, vzniká zhotoviteli právo na zaplacení podle tohoto ujednání, a nikoli až okamžikem dokončení a předání celého díla. Uvedený judikaturní závěr je přiléhavý i v poměrech nynější právní úpravy, neboť ani občanský zákoník účinný od datum nevylučuje, aby si strany v mezích autonomie vůle upravily splatnost a mechanismus úhrady ceny odchylně od zákonného pravidla.

20. Ostatně i systematika občanského zákoníku svědčí tomu, že právo na zaplacení ceny díla nemusí vznikat pouze jednorázově až po úplném provedení díla. § 2610 odst. 2 o. z. výslovně stanoví, že je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Zákon tak sám připouští, že nárok na cenu díla může vznikat postupně, a tím spíše nelze vyloučit, aby si strany sjednaly průběžnou úhradu ceny i jiným způsobem, odpovídá-li takové ujednání obsahu jejich smluvního vztahu.

21. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovým závěrem soudu I. stupně, podle něhož si účastníci sjednali, že u zakázky, která nebude do konce kalendářního roku dokončena, bude cena za dosud provedené práce vyúčtována k poslednímu dni kalendářního roku, jenž byl současně posledním dnem účetního roku žalobce. Soud I. stupně vyšel v tomto směru správně zejména z výpovědi jednatele žalobce a z procesní obrany žalovaného, který od počátku řízení tvrdil, že žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny za dosud provedené práce již ke dni datum. Výpověď jednatele žalobce přitom potvrdila, že u žalobce šlo o běžný postup, kdy z účetních důvodů ke konci účetního roku vyúčtovával i ta plnění, která byla provedena na dosud nedokončených zakázkách. Za situace, kdy takový postup odpovídal dlouhodobější praxi mezi účastníky a žalovaný jej rovněž potvrdil, nemá odvolací soud pochyb o správnosti skutkového závěru soudu I. stupně, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, podle níž žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny za dosud provedené práce již dne datum.

22. Soud I. stupně současně nepochybil, pokud tento skutkový závěr podpořil i následným chováním žalobce, jenž v souladu s uvedenou dohodou dne datum vystavil fakturu č. číslo kterou cenu za dosud provedené práce vyúčtoval. Odvolací soud pokládá za správný i závěr soudu I. stupně, že tato faktura představovala vyúčtování části ceny díla prováděného na vozidle žalovaného a byla určena žalovanému, stejně jako závěr o jejím doručení žalovanému, který ji ostatně v řízení sám předložil jako důkaz. Skutkové závěry soudu I. stupně v tomto směru mají oporu v provedeném dokazování a odvolací soud neshledal důvod se od nich odchýlit.

23. Odvolací soud se ztotožňuje též s právním posouzením věci soudem I. stupně. Ze skutkových zjištění, která mají oporu v provedeném dokazování, vyplývá, že účastníci si nesjednali konkrétní dobu plnění dluhu žalovaného, nýbrž pouze to, že žalobci vznikne ke dni datum právo vyúčtovat cenu za dosud provedenou část díla, přestože zakázka nebude k tomuto dni zcela dokončena. Určení doby splnění dluhu tak bylo v daném případě ponecháno na vůli žalobce jako věřitele, který je následně konkretizoval vystavením faktury, v níž stanovil den splatnosti.

24. V otázce počátku běhu promlčecí lhůty v případě, kdy je určení doby splnění dluhu ponecháno na vůli věřitele, se v rozhodovací praxi uplatňují dva interpretační přístupy. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022, jsou pro počátek běhu promlčecí lhůty ve smyslu § 619 odst. 2 o. z. rozhodné okolnosti, z nichž se věřitel dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu, tedy právo požádat dlužníka o plnění; promlčecí lhůta tak podle tohoto pojetí nezačíná běžet až od později věřitelem určené splatnosti. Naproti tomu Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 778/25, zdůraznil princip autonomie vůle a dovodil, že tam, kde si strany ujednaly, že splatnost pohledávky určí věřitel výzvou či fakturací, je ústavně konformní spojovat počátek běhu promlčecí lhůty až s dospělostí, tedy splatností pohledávky, nikoli s dřívějším okamžikem, kdy věřitel mohl dobu plnění teprve určit.

25. V projednávané věci se odvolací soud, shodně se soudem I. stupně, kloní spíše k výkladu podanému Ústavním soudem, neboť více respektuje smluvní ujednání účastníků o mechanismu vyúčtování a splatnosti ceny za dosud provedenou část díla. Ani při tomto pro žalobce příznivějším výkladu však žaloba nemůže obstát. Bylo-li dokazováním zjištěno, že žalobci vzniklo právo vyúčtovat cenu za dosud provedené práce ke dni datum, přičemž žalobce následně vystavil a doručil fakturu se splatností ke dni datum, počala promlčecí lhůta podle nálezu Ústavního soudu běžet nejpozději dne datum. Podle přístupu vyjádřeného v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3125/2022 by pak počala běžet již dne datum, neboť od tohoto dne mohl žalobce žalovaného o zaplacení požádat. V obou těchto variantách však tříletá promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku uplynula před podáním žaloby dne datum. Nárok žalobce je tedy promlčen jak při výkladu vycházejícím z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3125/2022, tak i při výkladu reflektujícím závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 778/25.

26. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

27. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum č. j. 49 Co 126/2025-289, byl rozsudek odvolacího soudu doplněn v souladu s § 166 o. s. ř. o výrok III, kterým v souladu § 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak, že zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení ve výši 84 944,32 Kč za řízení před soudem I. stupně do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno advokáta (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).

28. O nákladech řízení před odvolacím soudem bylo rozhodnuto ve spojení s opravným usnesením ze dne datum č. j. 49 Co 126/2025-289, za použití § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř. tak, že žalobce byl zavázán k povinnosti zaplatit v řízení úspěšnému žalovanému na náhradě těchto nákladů částku 17 303 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno advokáta (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému v řízení před odvolacím soudem vznikly náklady za zastoupení advokátem, které sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby před odvolacím soudem (vyjádření k odvolání, účast u jednání dne datum) á 6 700 Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu) a ze 2 částek paušální náhrady hotových výdajů advokáta á 450 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od datum), z 21 %daně z přidané hodnoty ve výši 3 003 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek ustanovení § 237 o. s. ř. ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně; přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.