KSBR 62 A 89/2025-25

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph. D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobců: 1) Ing. Mgr. et Mgr. J. N. bytem X

2) M. M. bytem X oba zastoupeni Mgr. Tomášem Miketou, advokátem sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno o žalobě na ochranu proti nečinnosti, jíž se žalobci domáhají výmazu poznámky zapsané v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. Z-5693/2025-702 pro jednotkuč. 1253/13, zapsanou na LV č. X nacházející se v budověč.p. 1253 zapsané na LV č. X stojící na pozemku parc.č. X – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na LV č. XA, spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 12333/128643, a pro jednotkuč. 1253/101, zapsanou na LV č. X nacházející se v budověč.p. X zapsané na LV č. XA stojící na pozemku parc.č. X – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na LV č. XA, spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 4389/128643, vše v k. ú. X, takto:

Žaloba se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se žalobou podanou 19. 12. 2025 (ve 13: 22: 08 hod.) označenou jako „žaloba na ochranu proti nečinnosti“ domáhají výmazu poznámky zapsané v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn.

Z-5693/2025-702 k nemovitostem specifikovaným v záhlaví tohoto usnesení. Tvrdí, že zapsaná poznámka již nemá oporu v žádném podkladu a brání zápisu vkladu zástavního práva k předmětným nemovitostem v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. V-7329/2025-702-20, které bylo zahájeno na návrh žalobců ze dne 11. 4. 2025.

2. Usnesením ze dne 8. 1. 2026, č. j. 62 A 89/2025-22, soud žalobce podle § 37 odst. 5 zákonač. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení upravili žalobu tak, aby petit žaloby a vylíčení rozhodujících skutečností odpovídalo zvolenému žalobnímu typu ve smyslu § 79, resp. § 82 a násl. s. ř. s. Soud žalobcům vysvětlil, že nečinnostní žalobou se lze domáhat toliko vydání rozhodnutí, nikoliv vydání rozhodnutí o určitém obsahu (provedení výmazu poznámky), a že podle judikatury Nejvyššího správního soudu se proti provedení či neprovedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 odst. 1 zákonač. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), lze bránit zásahovou žalobou, nikoliv žalobou nečinnostní (rozsudek ze dne 21. 1. 2016, č. j. 7 As 290/2015-19, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014-53, a ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98). V intencích § 36 odst. 1 s. ř. s. soud žalobce poučil, že brojí-li proti nečinnosti žalovaného ve vkladovém řízení vedeném pod sp. zn.

V-7329/2025-702-20, lze se ochrany proti nečinnosti žalovaného domáhat žalobou podle

§ 79 s. ř. s.; tomu je však nutné přizpůsobit vylíčení rozhodujících skutečností a petit [§ 80 odst. 3 písm. b) a d) s. ř. s., § 81 odst. 2 s. ř. s.]. Skutečnosti, jež podle žalobců svědčí o nečinnosti žalovaného, a navrhovaný petit by v takovém případě musely být spojeny s řízením o návrhu na vklad zástavního práva, nikoliv se záznamem (výmazem) poznámky v řízení vedeném pod sp. zn. Z-5693/2025-702. Pokud však žalobci podanou žalobou napadají nečinnost žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. Z-5693/2025-702 a mají za to, že zapsaná poznámka nemá oporu v žádném podkladu (jak by se podávalo z vylíčení rozhodujících skutečností obsažených v žalobě), je nutné domáhat se ochrany žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením podle § 82 a násl. s. ř. s., čemuž je nutno přizpůsobit požadovaný petit tak, aby odpovídal

§ 85 s. ř. s. (např. aby soud žalovanému zakázal pokračovat v neoprávněném vedení poznámky spornosti). Dále je poučil, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud žalobu odmítne.

3. Před meritorním posouzením žaloby se soud zabýval naplněním podmínek řízení.

4. Žaloba na ochranu proti nečinnosti je upravena v § 79 a násl. s. ř. s. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Z § 80 odst. 3 s. ř. s. plyne, že žaloba kromě obecných náležitostí podání musí obsahovata) označení věci, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá, b) vylíčení rozhodujících skutečností, c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, d) návrh výroku rozsudku. Podle § 81 odst. 2 s. ř. s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

5. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

6. Vzhledem k tomu, že soud odlišně vyhodnotil povahu nečinnosti správního orgánu, která měla být soudem přezkoumána, usnesenímč. j. 62 A 89/2025-22 vyzval žalobce podle § 37 odst. 5 s. ř. s. k úpravě žaloby tak, aby petit žaloby a vylíčení rozhodujících skutečností odpovídalo zvolenému žalobnímu typu ve smyslu § 79, resp. § 82 a násl. s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 437/2017-43). Usnesení bylo zástupci žalobců doručeno 9. 1. 2026. Lhůta pro doplnění (úpravu) žaloby uplynula 9. 2. 2026. Žalobci ve stanovené lhůtě (ani poté) na výzvu k odstranění vad žaloby nijak nereagovali. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba – tak, jak byla podána – není věcně projednatelná.

7. Žaloba je označena jako žaloba nečinnostní a žalobci se jejím prostřednictvím domáhají provedení výmazu poznámky spornosti. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu se však nečinnostní žalobou lze domáhat pouze vydání rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., tj. rozhodnutí, jímž se zakládají, mění ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti, popř. vydání osvědčení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2004, č. j. 1 Ans 1/2003-50). Provedení či neprovedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 odst. 1 katastrálního zákona je faktickým úkonem, proti němuž se lze bránit zásahovou žalobou, nikoliv žalobou nečinnostní (rozsudek ze dne 21. 1. 2016, č. j. 7 As 290/2015-19, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014-53, a ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98). Vzhledem k tomu, že žalobci se podanou žalobou domáhají provedení úkonu žalovaného, který není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., nejsou dány podmínky řízení o nečinnostní žalobě, a proto je nutné žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Přestože byli žalobci o této skutečnosti poučeni, svoji žalobu neupravili.

8. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 37 odst. 5 s. ř. s.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 11. února 2026

David Rausv.r. ⟪LB:lb_001⟫ předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.