KSCB 60 Ad 20/2022-44

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph. D., ve věci žalobkyně: M.T., narozena dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 10. 2022, čj. X takto:

Žaloba se zamítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

I. Vymezení věci

Žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím zamítla žalobkyní podané námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 6. 2022, čj. X, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákonač. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

II. Shrnutí žaloby

Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 14. 12. 2022 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Žalobkyně se domnívá, že jí byla upřena základní práva, a to neposouzením jejího zdravotního stavu před posudkovou komisí, opomenutím nových lékařských zpráv prokazujících zhoršení jejího zdravotního stavu.

V prvním posudku o invaliditě ze dne 2. 6. 2022 (dále též „posudek OSSZ“) předcházejícímu prvnímu zamítavému rozhodnutí, který byl vypracován bez posouzení zdravotního stavu žalobkyně v její přítomnosti, nebyly zohledněny některé nové lékařské zprávy týkající se zhoršení sluchu (razantní oboustranná progrese oproti roku 2021, nutnost odezírání z bezprostřední blízkosti s nasazeným výkonným sluchadlem, oboustranný tinitus, závratě, nekontrolovatelné bujení, nárůst uzlů v obou lalocích štítné žlázy, nekontrolovatelné zvětšování štítné žlázy, zhoršený zrak obou očí, problémy s patními ostruhami, přetrvávající problémy s krční a bederní páteří způsobující problémy při dlouhodobém stání, sezení a jednostranném přetěžování krční páteře v předklonu).

Dle žalobkyně rovněž není pravdou, že by s ní lékař posudkové komise OSSZ vedl telefonický hovor, na základě něhož mělo být konstatováno, že žalobkyně se sluchadlem slyší. Proto opakovaně žádala o posouzení svého zdravotního stavu před posudkovou komisí. Žalobkyně podala námitky, znovu zaslala lékařské zprávy, které nebyly zohledněny.

Další posudek o invaliditě ze dne 1. 9. 2022 (dále též „posudek ČSSZ“) byl přes žádosti žalobkyně rovněž vypracován v její nepřítomnosti a v podstatě kopíruje posudek OSSZ. Není proto možné, aby lékař ČSSZ došel k závěru, že žalobkyně s nasazeným sluchadlem slyší a rozumí. Žalobkyně dále nesouhlasí se závěrem posudku ČSSZ o tom, že nebyla nikdy vážněji nemocná, k čemuž žalobkyně podává výčet svých zdravotních problémů. Žalobkyně se rovněž vymezuje proti tomu, že je dle posudku ČSSZ schopna vykonávat i jiné profese. Uvádí, že nebylo posouzeno, zda žalobkyně pro svůj zdravotní stav nebyla v minulosti propuštěna ze zaměstnání, neboť je nemohla vykonávat. Žalobkyně nemůže svou profesi vykonávat pro problémy se sluchem, komunikací, rozvážným ústrojím, krční a bederní páteří. Ani jiné profese nejsou pro žalobkyni ze zdravotních důvodů akceptovatelné.

Dále žalobkyně cituje z posudku ČSSZ, kde je uvedeno, že „posudkové hodnocení bylo provedeno přirovnáním ke skupině osob stejného věku a stejného pohlaví, neboť v tomto věku je již u většiny osob degenerativní postižení a lehké funkční omezení prokazatelné“. Žalobkyně považuje takové odůvodnění za nekonkrétní a nesrozumitelné a srovnává svůj zdravotní stav se zdravotním stavem deseti žen z jejího okolí, kdy dle žalobkyně ani jedna z těchto žen nemá takové zdravotní postižení jako žalobkyně.

Žalobkyně napadá rozhodnutí žalované, neboť je založeno na závěrech posudku ČSSZ. Dále žádá, aby mohla být přítomna posouzení svého zdravotního stavu, a to za účasti svého zmocněnce, a rovněž aby bylo přihlédnuto k novým lékařským zprávám prokazujícím zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Žalobkyně žádá soud, aby rozhodl o zvýšení stupně invalidity.

III. Shrnutí vyjádření žalované

Dle žalované nejsou vytčené žalobní body důvodné. Funkční deficit v intenzitě indikující invalidizaci druhého či třetího stupně shledán nebyl, na čemž nic nezměnily ani recentní nálezy uplatněné spolu s opravným prostředkem. Posudkový lékař ČSSZ žalované objasnil, z jakého důvodu dokládaná omezení odchylnou subsumpci neodůvodňují. Co se týče vytýkaného nepřizvání k jednání, žalovaná opakovaně připomíná, že role posudkových lékařů nespočívá v realizaci primárních klinických poznatků. Ke zprávě pocházející ze dne 3. 11. 2022, kterou žalobkyně označila jako důkaz, žalovaná uvádí, že nelze přihlížet k případným změnám nastalým po datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí.

Žalovaná navrhla, aby krajský soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

IV. Podstatný obsah spisu

V rozhodnutí ze dne 14. 6. 2022 vyšla žalovaná z posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 2. 6. 2022. Z něj plyne, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s dopadem na pracovní schopnost, který způsobuje oboustranná těžká nedoslýchavost se ztrátou 89, 8 % dle Fowlera (bez sluchadla). Pro posudkové účely se hodnotí funkční postižení s nejlepší možnou korekcí sluchadlem. Se sluchadlem slyší dobře, řeči rozumí. Doporučeno nové sluchadlo, které zlepší sluchové funkce. Dále je uvedena lehká porucha vidění, visus naturalis 6/6 oboustranně (sklivcové zákaly), jen mírná korekce brýlemi. Dále se u žalobkyně jedná o vertebrogenní algický syndrom (VAS) krční a bederní páteře bez senzomotorického deficitu s velmi chudým topickým nálezem. Nejsou přítomny parézy ani svalové atrofie, žádné známky spinální ani radikulární neurogenní léze, potažmo neurologické léze. Neurologický klinický nález referuje orientaci všemi kvalitami, bez fatické a mnestické poruchy, ameningeální, hlavové nervy bez topického nálezu. Krční páteř je pohybově volná, rotace bez omezení, úklony přiměřené, anteflexe volná. HKK – hybnost a svalová síla symetrická, rr. C5-8 symetrické, bez paréz, pyramidové jevy zánikové 0, iritační 0, taxe přesná, diadochokinéza správná, Mingazzini bez poklesu, Hautant neuchyluje, Rhomberg negat., ERP nezv., Tinnel negat. DKK – hybnost a svalová síla symetrická, rr. L2‑S2 symetrické, bez paréz, Lassegue volný, Mingazzini bez poklesu, Babinski negat., Roche negat., Stoj I.-III. v normě, bez titubací, chůze I.-II. v normě, bez opory, paty-špičky bez oslabení. Pouze obecně (bez obj. potvrzení EMG) je zmíněna „polyneuropatie“, která nemá neurologickou příčinu. Není tedy prokázáno, zda vůbec jde o polyneuropatii, jakého stupně či postižení. Anamnesticky jde o stav po oboustranné FESS (ethmoidectomia et antrostomia ST bilat.) pro chronický zánět vedlejších nosních dutin provedené dne 12. 3. 2020. Vyšetřována byla pro funkci štítné žlázy, aktuálně stabilizace na substituci. Histologie negativní. Dle posudkového lékaře OSSZ bylo posudkové hodnocení provedeno přirovnáním ke skupině osob stejného věku a pohlaví, neboť v tomto věku je již u většiny osob degenerativní postižní a lehké funkční omezení prokazatelné. Odbornými lékařskými zprávami nebylo doloženo funkčně významné zhoršení zdravotního stavu opravňující ke zvýšení stupně invalidity. Dle posudkového závěru je u žalobkyně rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole VIII oddělení A položce 5a přílohy k vyhlášceč. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %, vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se dle § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 35 %.

V řízení o námitkách vyšla žalovaná z posudku o invaliditě ze dne 1. 9. 2022 vypracovaného lékařem České správy sociálního zabezpečení (dále též „posudek ČSSZ“). Posudkový lékař ČSSZ v něm dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je u žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole VIII oddělení A položce 5a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %, vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se dle § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 35 %.

Ke skutkovým zjištěním u žalobkyně uvedena oboustranná percepční nedoslýchavost, oboustranně nález s přiměřenou progresí, aktuálně ztráty dle Fowlera vpravo 99 %, vlevo 81 %, celkem 85, 5 % (bez sluchadla), sluchadlo. Z posudkového hlediska se vždy hodnotí funkční deficit s použitím optimální kompenzační pomůcky. Cervikobrachiální syndrom bez senzomotorického deficitu s velmi chudým topickým nálezem, bez paréz a svalových atrofií, chronická bolestivá dysfunkce bederní páteře při lehkých degen. změnách dle dokumentace. Stav po oboustranné operaci nosní přepážky FESS (ethmoidectomia et antrostomia ST bilat.) pro chronický zánět vedlejších nosních dutin a chron. rhinitidu dne 12. 3. 2020, dle kontrolního vyšetření s příznivým nálezem. Lehká porucha vidění, visus naturalis 6/6 oboustranně (sklivcové zákaly), jen mírná korekce brýlemi, syndrom suchého oka mírný dle dokumentace. Eufunkce thyreoidey bez substituce, stav po punkci uzlu L laloku, cytologicky benigní. Dle posudkového lékaře ČSSZ se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, který omezuje smyslové schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Dle doložené dokumentace krom základního onemocnění nebyla žalobkyně nikdy vážněji nemocná (léta v kontrolách ORL a foniatrie pro progredující oboustrannou nedoslýchavost). K datu vydání prvostupňového rozhodnutí byla žalobkyně invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, jednalo se o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na smyslové schopnosti. Posudkový lékař ČSSZ dále uvedl, žalobkyně byla stran invalidity posuzována opakovaně. Hodnocení posudkového lékaře OSSZ je validní a akceptovatelné. Ani přezkumem zdravotního stavu nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby indikovalo invalidizaci vyššího než prvního stupně. Žalobkyni nebylo vyhověno, aby byl její zdravotní stav posouzen v její přítomnosti, resp. v přítomnosti jejího zmocněnce, neboť lékař ČSSZ konstatoval, že toho není s ohledem na doloženou dokumentaci třeba.

Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání (protokol i posudek ze dne 28. 2. 2023 jsou založeny na č. l. 28-40 soudního spisu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobkyně nebyla jednání komise přítomna. Jak je uvedeno v protokolu o jednání, žalobkyně nebyla k jednání posudkové komise zvána, neboť byla přítomna jednání posudkové komise dne 10. 2. 2023 „ve věci odvolání průkazu osoby se zdravotním postižením ve stejném složení komise, kde byla podrobně vyšetřena přítomnými lékaři.“ Posudek je vypracován ke dni napadeného rozhodnutí, tudíž nebyl zjištěn významný důvod k opětovnému vyšetření při jednání posudkové komise. Posudková komise vycházela z dokumentace ve správním spise a žalobkyní nově předložených lékařských zpráv. Jednání byli přítomni kromě předsedy (posudkového lékaře) odborní lékaři (internista, lékař ORL). Posudková komise dospěla k závěru, že se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu prvního stupně, jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Jeho rozhodující příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí oboustranná praktická hluchota (viz celkové ztráty sluchu dle Fowlera 85, 5 %), která byla neoptimálně korigována 1 sluchadlem (uváděny finanční důvody ze strany žalobkyně). Žalobkyně byla schopna pracovního zařazení s vyloučením především práce se zvýšenými nároky na sluchovou percepci, vyloučením práce v hlučném a prašném prostředí, dále neschopna práce s větší fyzickou námahou, v dlouhodobých setrvalých polohách, práce v nepříznivých klimatických podmínkách. Byla schopna práce lehčího charakteru s výše uvedeným omezením. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VIII oddílu A položce 1 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 40 %, nebyl zjištěn důvod pro využití § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky. Posudková komise hodnotí na rozdíl od lékaře ČSSZ dle výše uvedené položky, neboť za dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokládá oboustrannou praktickou hluchotu. V daném případě byl zvolen proklientský přístup, neboť je patrné, že zdravotní postižení je jednak na rozhraní oboustranné hluchoty a oboustranné těžké nedoslýchavosti, a to navíc při neužití optimální korekce sluchu nejvýkonnějšími sluchadly.

V. Průběh jednání

Žalobkyně se k jednání konaného dne 17. 4. 2023 bez omluvy nedostavila. Žalovaná setrvala na svém procesním stanovisku. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 28. 2. 2023, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění. K dotazu soudu žalovaná uvedla, že jiné důkazní návrhy nevznáší.

VI. Právní hodnocení krajského soudu

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Žaloba není důvodná.

Žalobkyně podanou žalobou rozporuje především posudky lékařů OSSZ, resp. ČSSZ, jímž byla žalovaná při rozhodování o námitkách vázána a z něhož tudíž vycházela. Žalobkyně se domnívá, že jí byla upřena základní práva, a to neposouzením jejího zdravotního stavu před posudkovou komisí a opomenutím nových lékařských zpráv prokazujících zhoršení jejího zdravotního stavu.

Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“

Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákonač. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje‑li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti lékařů – internista a lékař ORL. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace a na základě dřívějšího podrobného vyšetření žalobkyně přítomnými lékaři uskutečněného dne 10. 2. 2023 ve věci odvolání průkazu osoby se zdravotním postižením ve stejném složení komise. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, jímž je oboustranná praktická hluchota (viz celkové ztráty sluchu dle Fowlera 85, 5 %), která byla neoptimálně korigována jedním sluchadlem. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole VIII oddílu A položce 1 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti v rozmezí od 35 do 49 %, přičemž posudková komise stanovila pokles na 40 %. Současně nebyl zjištěn důvod pro úpravu míry postižení (viz § 3 vyhlášky o posuzování invalidity).

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož je zdravotní stav žalobkyně dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 40 % pokles její pracovní schopnosti. Byť se posudek lékaře ČSSZ svým hodnocením rozhodující příčiny nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti neshoduje s hodnocením posudkové komise, na zákonnost napadeného rozhodnutí to nemá vliv. Napadeným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jímž byla žalobkyně uznána invalidní pro invaliditu prvního stupně (její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 35 %). Posudková komise pak pro potřeby krajského soudu vypracovala posudek, z něhož se rovněž podává, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni (byť zde byl konstatován pokles pracovní schopnosti o 40 %).

Jak již bylo řečeno shora, žalobkyně se žalobními body vymezila zejména proti posudku posudkového lékaře ČSSZ, který byl stěžejním podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně nesouhlasí především se závěrem posudkového lékaře ČSSZ, přičemž se domnívá, že její zdravotní stav odůvodňuje přiznání vyššího stupně invalidity. K tomu krajský soud uvádí, že stanovisko posudkového lékaře ČSSZ bylo modifikováno posudkem posudkové komise, z něhož krajský soud vycházel, nicméně uvedené nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, jak je řečeno shora. To samé platí ve vztahu k namítanému nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu (nezohlednění lékařských zpráv). Ze spisového materiálu se nepodává, že by některá ze žalobkyní doložených lékařských zpráv byla v posudkovém hodnocení opominuta. Je třeba vzít do úvahy, že z objektivního hlediska není možné do posudkového hodnocení, resp. napadeného rozhodnutí, zahrnout např. lékařské zprávy či jiné podklady vyhotovené až po datu vydání napadeného rozhodnutí, pokud z nich nevyplývá, že se vztahují právě k datu jeho vydání. Byť napadené rozhodnutí vychází z posudku posudkového lékaře ČSSZ, bylo jím konstatováno, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni. Takové hodnocení pak odpovídá závěrům posudkové komise. Skutečnost, že žalobkyně nebyla přítomna posudkovému hodnocení lékařů OSSZ a ČSSZ, nezpůsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Nepřítomnost žalobkyně při jednání posudkové komise byla saturována předchozím odborným vyšetřením žalobkyně proběhnuvším u téže posudkové komise dne 10. 2. 2023, jak je uvedeno shora.

Jak vyplývá z výše uvedeného, správní orgány nepochybily, když v posuzované věci pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění zamítly žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu a konstatovaly, že žalobkyně je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. Soud tedy neshledal, že by byla žalobkyně upřena jakákoli práva, její zdravotní stav byl posudkovou komisí hodnocen, jak je popsáno shora. Krajský soud neshledal ani namítané opomenutí lékařských zpráv prokazujících žalobkyní tvrzené zhoršení jejího zdravotního stavu.

Nad rámec uvedeného krajský soud podotýká, že mu nepřísluší přisvojovat si nad rámec právní úpravy pravomoc rozhodnout o zvýšení stupně invalidity, jak žalobkyně požaduje.

VII. Závěr a náklady řízení

Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákonač. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 17. dubna 2023 JUDr. Michal Hájek, Ph. D. v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.