KSHK 25 CO 214/2021-783

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ za účasti vedlejšího ⟪LB:lb_005⟫ účastníka na straně ⟪LB:lb_006⟫ žalovaného: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků ⟪LB:lb_011⟫ k odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 23. 3. 2021 č. j. 10 C 137/2018-720

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně a žalovaný nemají vzájemně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného k rukám anonymizováno jméno příjmení náklady odvolacího řízení ve výši 2 420 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků p. č. rok (trvalý travní porost) o výměře 40 m2, p. č. rok (ostatní plocha) o výměře 543 m2, p. č. rok (trvalý travní porost) o výměře 370 m2, p. č. rok (trvalý travní porost) o výměře 21 m2 a p. č. rok (trvalý travní porost) o výměře 2379 m2, vše v katastrální uzemí (výrok I). Žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného ohledně pozemků parcelní číslo, p. číslo p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí a p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, zamítl (výrok II). Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III). Žalobkyni uložil povinnost nahradit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného k rukám anonymizováno jméno příjmení náklady řízení ve výši 12 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV).

2. Žalobkyně tvrdila, že je oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků podle zákona o půdě, neboť rozhodnutími číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí a číslo jednací číslo rok ze dne datum bylo rozhodnuto o jejím nároku na vydání pozemků v nich uvedených tak, že není vlastníkem těchto pozemků. Dovozovala, že jí vznikl nárok na náhradní pozemky za pozemky, které jí nebyly vydány. Tvrdila, že podala 26 žádostí ve veřejných nabídkách, pouze však s částečnou úspěšností. Nevypořádaná část jejího nároku ke dni podání žaloby dne 26. 6. 2018 činí 973 601,61 Kč. Žalovaný neměl snahu urychlit vydání náhradních pozemků zejména v katastrálních územích, ze kterých byly původně odňaté pozemky. Značná výměra pozemků nebyla žalovaným vůbec nabízena veřejně, naopak byla převáděna na obce nebo v režimu práva pro převod dle § 7 zák. č. 95/1999 Sb. na jiné osoby, na nájemce, případně prostřednictvím žalob na oprávněné osoby, jejichž nárok však vznikl nevydáním pozemků v obec. Postup žalovaného ve vztahu k její osobě považuje za zcela liknavý, se znaky libovůle. Od roku 1994 se z větší části marně snaží domoci uspokojení svého nároku, musela si sama vyhledat vhodné náhradní pozemky, tedy svojí aktivitou nahrazuje aktivitu žalovaného. Prodlení a liknavost žalovaného spatřovala v tom, že restituční řízení v její prospěch bylo zahájeno již v letech 1992 až 1993, k vydání původně odňatých pozemků došlo naposledy v roce 2010 dle rozhodnutí č. 4060/2010, poslední rozhodnutí o náhradních pozemcích před podáním žaloby jsou ještě z roku 2017, sdělení žalovaného o výši náhrad za nevydané pozemky je přitom datováno až dnem 1. 3. 2018. K podání žaloby přistoupila i s ohledem na to, že nebylo jisté, zda Ústavní soud zruší tzv. druhou restituční tečku. Zdůraznila, že byla aktivní, v období 25 let uplatnila u žalovaného v rámci nabídek na náhradní pozemky z celkové částky 3 245 298,83 Kč svého restitučního nároku částku ve výši celkem 2 540 285,10 Kč, soustředila se i s ohledem na věk na pozemky v katastrálních územích, v nichž byly pozemky odňaty. Domáhá se tedy žalobou převodu pozemků, které jsou ve vlastnictví státu a ve správě žalovaného.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Nesouhlasil s tím, že by se vůči žalobkyni choval liknavě či svévolně. Zdůraznil, že žalobkyně se zúčastnila 16 kol nabídky pozemků dle zákona o půdě, kterých však bylo vyhlášeno celkem 154, to znamená, že její účast tak představuje cca 10 %. Přitom převážnou účast v nabídkách pozemků má žalobkyně až po roce 2003. Tvrdil, že struktura jeho nabídky měla v okrese obec dostačující kvalitativní a kvantitativní parametry a také samotná délka doby neuspokojení restitučního nároku nemusí být zcela logicky způsobena pouze údajnou liknavostí žalovaného. Restituční řízení zahrnuje dvě fáze – nejprve rozhodování v rámci správního řízení o samotné existenci a výši restitučního nároku a teprve poté v případě práva oprávněné osoby a okolnosti, kdy naturální restituce není možná, nastupuje soukromoprávní vztah, vyžadující i aktivitu a součinnost oprávněné osoby.

4. Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhl žalobu zamítnout zejména ohledně pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, který je dlouhodobě součástí lyžařského areálu, jsou na něm postaveny stavby ve vlastnictví vedlejšího účastníka, dále zde procházejí trasy bike parku. Poukázal na jiná řízení vedená ohledně tohoto pozemku k žalobám odlišných restituentů, v nichž restituenti nebyli se svým požadavkem úspěšní (na řízení vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 3 C 57/2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 20 Co 131/2017 a v dovolacím řízení u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 28 Cdo 1258/2018).

5. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem a anonymizována tři slova má příslušnost hospodařit s majetkem státu ve vztahu ke všem v řízení žalobkyní požadovaným náhradním pozemkům. Žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 4 zákona č. 229/1991 Sb. jako dědička po jméno příjmení, jemuž byly neoprávněně odňaty pozemky specifikované v rozhodnutích číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo rok ze dne datum rozhodnutí a číslo jednací číslo rok ze dne datum. Žalobkyně tedy má nárok na náhradu za pozemky, které jí nebyly vydány. Žalobkyně svůj nárok s odkazem na § 4 zákona o půdě uplatnila na anonymizována dvě slova obec již dne 21. 1. 1992. Její nárok k 16. 3. 2021 činí 410 979,84 Kč. Žalobkyně v období od 13. 11. 2012 do 29. 5. 2018 podala ve 13 případech žádost k nabídce žalovaného či se účastnila soutěže v rámci veřejné nabídky, a to ohledně převodu zemědělských pozemků dle § 11a zákona o půdě. V řadě případů nebyla úspěšná z důvodu podání vyšší nabídky, vydání předběžného opatření ve prospěch jiného restituenta atd. Dle přehledu žalovaného vyhotoveného k 17. 7. 2018 se žalobkyně aktivně žádostí o převod pozemků domáhala náhradních pozemků již od 1. 5. 2003, do 17. 7. 2018 se zúčastnila nejméně 16 kol veřejných nabídek, zejména ohledně pozemků v okrese obec. Podle údajů žalovaného o účasti žalobkyně ve veřejných nabídkách k datu krátce po podání předmětné žaloby, tzn. k 23. 8. 2018, se dle žalovaného mohla žalobkyně v rámci celé ČR účastnit všech veřejných nabídek se svým nárokem ve výši 2 479 096 Kč, přičemž byla zaznamenána její účast v nabídce dle zákona o půdě celkem v 12 kolech z vyhlášených 88 kol. Dle vyjádření Ministerstva financí ČR, vydaného k žádosti žalovaného, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací se ministerstvo vyjadřovalo k žádosti žalobkyně o spolupráci na dokončení restituce po jejím předchůdci jméno příjmení dle zákona o půdě. Bylo uvedeno, že bylo provedeno prověření databáze archivovaných privatizačních projektů s. p. anonymizováno, anonymizována dvě slova, avšak nebyly dohledány žádné informace o převodu majetku v katastrální uzemí a část obce, obec, obec a obec či obec. Žalobkyni byla zaslána kopie dohody o vydání a převodu majetku mezi Fondem národního majetku ČR a žalobkyní z 1. 8. 1993 spolu s dodatkem z 13. 10. 1993. Ze zápisu z jednání u žalovaného s žalobkyní konaného 20. 7. 2017 bylo zjištěno, že jednání se týkalo revize spisu, projednáváno bylo neoprávněné vydání nemovitostí a stanovení náhrad v katastrálním území mimo jiné obec či část obce. Projednávány byly také nedořešené nároky, které jsou oprávněnými, bylo konstatováno, že oprávněná osoba prověří, zda stavební pozemky byly předmětem dohody či jiného majetkového vyrovnání mezi ní a jednotlivými obcemi a že správní orgán o uvedených pozemcích podléhajících režimu zákona o půdě vydá rozhodnutí. Z přípisu z 30. 11. 2017 advokátky anonymizováno příjmení, jako zástupkyně žalobkyně, vůči anonymizována tři slova anonymizováno územní celek bylo zjištěno, že žalobkyně důrazně odmítla závěry žalovaného sdělené jí přípisem tohoto úřadu z 13. 10. 2017 ohledně revize spisu žalobkyně, zejména o neoprávněnosti vydání některých pozemků; správní orgán byl upozorněn, že rozhodování o restitučních nárocích žalobkyně trvá již více než 20 let, přičemž tuto dobu je třeba považovat za zcela extrémní a nepřiměřenou. Žalovaný žalobkyni v návaznosti na to, dále pak na další korespondenci z 20. 12. 2017, sdělil, že správní řízení ve věci restituce zemědělského majetku po původním vlastníkovi jméno příjmení považuje za ukončené.

6. Okresní soud dospěl k závěru, že postup žalovaného při vydávání náhradních pozemků žalobkyni byl liknavý a svévolný. Žalobkyně usilovala o uspokojení restitučního nároku již od roku 1992, když svůj nárok na anonymizována dvě slova v obec uplatnila poprvé již 21. 1. 1992. Celkové řízení o restitučním nároku žalobkyně, resp. jejího předchůdce, probíhá již téměř 30 let. V průběhu těchto desetiletí jsou postupně vydávána rozhodnutí o nemožnosti vydat odňaté pozemky, jimiž zároveň je založeno právo žalobkyně na náhradu za nevydané pozemky; tento proces ostatně u žalovaného probíhá dosud, což je doba vskutku neúměrně dlouhá i pro – žalovaným zdůrazňovanou – teprve první fázi řešení restitučního nároku žalobkyně v rámci správního řízení ve veřejnoprávní rovině. Žalovaný dokonce přistoupil k určité revizi vlastních již pravomocných rozhodnutí s hrozbou pro žalobkyni v podobě žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně se v průběhu uvedené doby, nejpozději od roku 2003, aktivně snažila o uspokojení restitučního nároku ve veřejných nabídkách, nejméně v 16 případech se účastnila aktivně veřejných soutěží. Zároveň řešila výši svého nároku v závislosti na chybách na straně žalovaného, který přistoupil k revizi svých rozhodnutí. Podání žaloby je pak výsledkem této dlouholeté snahy žalobkyně uspokojit restituční nárok – v prvé řadě vydáním odňatých pozemků za pomoci účasti ve veřejných nabídkách, přičemž k jejímu podání přistoupila za situace, kdy nebylo zřejmé, zda dojde ke zrušení tzv. druhé restituční tečky. Argumentaci žalovaného o dostatečné nabídce náhradních pozemků neshledal okresní soud v poměru s výše uvedeným adekvátní tomu, aby z tohoto pohledu bylo žalobkyni upřeno právo domáhat se v soudním řízení vydání konkrétních náhradních pozemků. Okresní soud zdůraznil, že oprávnění žalobkyně domáhat se v soudním řízení konkrétních náhradních pozemků bylo pro žalobkyni uznáno (z hlediska též posouzení liknavosti na straně žalovaného a dostatečné aktivity na straně žalobkyně) již v jiném soudním řízení, vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 19 C 198/2018-359, když rozhodnutí okresního soudu bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 10. 2019 č. j. 21 Co 220/2019-386. Ve smyslu ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb. má žalobkyně právo očekávat, že v obdobné její věci bude taková otázka posouzena shodně. Při takto vyhodnoceném liknavém přístupu žalovaného se žalobkyně jako oprávněná osoba může domáhat převodu konkrétních náhradních pozemků i bez předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky.

7. Okresní soud uzavřel, že pozemky uvedené ve výroku I rozsudku jsou vhodnými pozemky k vydání. Pokud jde o pozemky p. č. rok, p. č. rok a p. č. rok v katastrální uzemí, žalovaný ani netvrdil důvody jejich nepřevoditelnosti a ani okresním soudem nebyly žádné takové důvody shledány. Na pozemku p. č. rok v katastrální uzemí je dle zprávy stát. instituce, anonymizována tři slova a anonymizována dvě slova, ze dne 18. 1. 2021 dle platného územního plánu územní celek ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 umístěno páteřní vedení plynovodu. Cena pozemku byla určena znaleckým posudkem znalce příjmení jméno příjmení číslo ze dne 16. 1. 2019 částkou 108,20 Kč Cena pozemku p. č. rok činí dle znaleckého posudku anonymizováno příjmení 1 629 Kč a cena pozemku p. č. rok činí 96 Kč. Ze zprávy stát. instituce, anonymizována tři slova anonymizována tři slova, vyhotovené 18. 1. 2021, není na těchto pozemcích podle platného územního plánu územní celek ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 navrhováno umístění žádných staveb. Na pozemcích p. č. rok a p. č. rok se dle zprávy územní celek nachází vodojem ve vlastnictví s. p. jméno, který zásobuje vodou přilehlé nemovitosti v jejím vlastnictví a ve vlastnictví některých občanů a je zdrojem vody pro hřbitov. Podle ortofotomapy a posudku anonymizováno příjmení ohledně p. č. rok a p. č. rok se nejeví, že by se na nich nalézaly stavby nadzemního charakteru. Pozemky p. č. rok a p. č. rok nemají zaznamenáno žádné ochranné pásmo vodního zdroje. Podle platného územního plánu územní celek ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 na nich není navrhováno umístění žádných staveb. Okresní soud zaujal názor, že překážkou jejich převodu nemůže být, že pozemky jsou zastavěny stavbou ve vlastnictví třetí osoby – vodojemem. Taková stavba nebrání zemědělskému využití pozemku, navíc se z ortofotomapy a znaleckého posudku anonymizováno příjmení nepodává, že by šlo o stavbu nadzemního charakteru (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě). Cena pozemku p. č. rok byla určena znaleckým posudkem anonymizováno příjmení ve výši 6 557,60 Kč a cena pozemku p. č. rok byla určena týmž znaleckým posudkem ve výši 888 Kč.

8. Pozemky parcelní číslo, p. číslo p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí okresní soud neshledal vhodnými k převodu. Uvedl, že dle zprávy stát. instituce, anonymizováno 6 slov, ze dne 18. 1. 2021 jsou podle platného územního plánu územní celek ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 tyto pozemky vedeny jako součást plochy, která má sloužit k umístění veřejně prospěšné stavby víceúčelového hřiště anonymizována dvě slova. Kromě toho již v průběhu řízení byla s datem 5. 8. 2019 podána zpráva územní celek, dle níž uvedené pozemky (s výjimkou pozemku parcelní číslo) již byly zařazeny platným územním plánem v právním stavu po změně č. 2 do plochy určené pro veřejně přístupné sportovní (a případně dětské) hřiště, v době podání zprávy probíhalo projednávání změny č. 3 územního plánu. Okresní soud uzavřel, že pozemky parcelní číslo, p. číslo p. číslo parcelní číslo jsou tedy z převodu dle zákona o půdě vyloučeny přímo zákonnou překážkou (výlukou) dle § 6 odst. 1 písm. b/ zákona č. 503/2012 Sb. Zprávou stát. instituce, anonymizováno 6 slov, ze dne 18. 1. 2021 bylo totiž jednoznačně prokázáno, že podle platného územního plánu územní celek ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 jsou tyto pozemky vedeny jako součást plochy, která má sloužit k umístění veřejně prospěšné stavby víceúčelového hřiště anonymizována dvě slova. Podle citované právní úpravy přitom nelze převádět pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami. Ohledně těchto pozemků tedy byla žaloba zamítnuta.

9. Nevhodnými k vydání shledal okresní soud též pozemky anonymizováno číslo parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení. Uvedl, že na pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení se nachází sjezdovka, pozemek je nezbytný pro provozování lyžařského areálu právnická osoba obec anonymizováno právnická osoba (tj. vedlejšího účastníka) dle sdělení stát. instituce, anonymizována dvě slova, ze dne 12. 6. 2015 Cena pozemku byla znaleckým posudkem anonymizováno příjmení číslo stanovena na 14 080 Kč. Dle znalkyně se pozemek nachází v okraji zastavěné části územní celek, nedaleko od dolní stanice lanovky ski areálu ulice anonymizováno, na pozemku vede trasa bike parku a trasa modré sjezdovky. Z rozhodnutí anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí číslo jednací bylo zjištěno, že odbor výstavby vydal územní rozhodnutí k výstavbě lyžařského vleku anonymizováno číslo v katastrální uzemí k žádosti anonymizována dvě slova obec s tím, že trasa lyžařského vleku povede přes pozemkové parcely mimo jiné p. číslo. Z rozhodnutí anonymizováno obec, anonymizována dvě slova, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací bylo zjištěno, že rozhodnutím z datum byla povolena stavba lyžařského vleku anonymizováno číslo v anonymizována dvě slova, přičemž rozhodnutím z datum byl povolen zkušební provoz strojní části vleku. Kolaudačním rozhodnutím anonymizováno obec, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací číslo bylo povoleno užívání rekonstrukce dolní části turistické sjezdovky, jejíž povolení stavby bylo vydáno anonymizována dvě slova obec dne datum rozhodnutí pod číslo jednací číslo, a to na pozemcích mimo jiné i parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení; stavba na pozemku zahrnovala lyžařský vlek, osvětlení svahu, úpravu terénu. Dle územního rozhodnutí stát. instituce – odboru výstavby ze dne datum rozhodnutí číslo jednací číslo předchůdce vedlejšího účastníka příjmení jméno obec podal datum žádost o územní rozhodnutí o umístění stavby rekonstrukce lyžařského střediska ulice obec – lanová dráha„ anonymizováno“ na celé řadě pozemků, včetně pozemku parcelní číslo. Správní úřad rozhodl o umístění stavby obsahující lanovou dráhu anonymizováno, horní stanici i dolní stanici lanové dráhy, zatrubnění potoka, rozvody pro umělé zasněžování, přípojky pitné vody, kanalizace a telefonu. Z rozhodnutí anonymizována dvě slova obec, anonymizována dvě slova anonymizováno, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací bylo zjištěno, že vodoprávní úřad vydal anonymizována dvě slova obec ve věci stavba lanové dráhy anonymizováno povolení ke stavbě vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, čerpací stanice, zařízení pro výrobu umělého sněhu, rozvodů vody pro zasněžování a úpravy ulice anonymizováno, to vše na celé řadě pozemků v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, včetně pozemku parcelní číslo. Předchůdce vedlejšího účastníka žádal stát. instituce dne datum o odprodej mimo jiné i pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení o rozloze 21 671 m2, které užívá pro provozování lyžařských tratí. Obdobná žádost byla vůči anonymizována dvě slova anonymizováno vyhotovena 21. 2. 2001 a 13. 6. 2012 (zde již vedlejším účastníkem) pro stavbu sjezdové tratě bike parku dle stavebního povolení ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka. Dle vyjádření anonymizována dvě slova anonymizováno z datum ohledně trvalého záboru anonymizována dvě slova anonymizováno souhlasil s vynětím části pozemků anonymizováno číslo parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení ze zemědělského půdního fondu a se zahájením územního a stavebního řízení, jakož i s vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení a s realizací stavby„ Bike park v obec“, a to ve prospěch žadatele – vedlejšího účastníka (pod podmínkou majetkoprávního vypořádání těchto pozemků do doby zahájení stavebních prací). K trvalému záboru ze dne 11. 1. 2016 vůči vedlejšímu účastníku se souhlasně vyjádřil též žalovaný, šlo o pozemek parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, souhlas se týkal umístění stavby„ dojezdová trať lanové dráhy ulice anonymizováno“. Nájemní smlouvou ze dne 30. 6. 2010 číslo anonymizována dvě slova anonymizováno pronajal vedlejšímu účastníku celkem 4 pozemky, včetně anonymizováno číslo parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, a to v celém rozsahu jejich výměry, výslovně za účelem realizace stavby bike parku na těchto pozemcích a dále za účelem provozování lyžařského vleku na pozemcích anonymizováno číslo parcelní číslo. Smlouva byla uzavřena s účinností od 1. 7. 2010 na dobu neurčitou. Rozhodnutím stát. instituce, anonymizována dvě slova, z datum rozhodnutí číslo jednací tento úřad rozhodl o umístění stavby bike parku v obec – vytvoření cyklostezek ve dvou trasách různé obtížnosti, přičemž červená trasa byla situována také na pozemku anonymizováno číslo modrá trasa, včetně posledního skoku také na parcelní číslo. Zmíněno bylo, že cyklotrasy jsou situovány na jihozápadních svazích sjezdovky podél lanové dráhy ulice anonymizováno, poslední skok měl být výslovně umístěn na parcelní číslo. Rozhodnutím stát. instituce, anonymizována dvě slova, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, sp. zn. spisová značka, byl vydán kolaudační souhlas o povoleném účelu užívání bike parku v obec, když červená a modrá trasa cyklostezek se nachází na pozemcích anonymizováno číslo parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení. Vedlejší účastník je výlučným vlastníkem celé řady pozemků v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, na části pozemků stojí také stavby, zejména občanské vybavenosti, administrativní, společný dvůr, mimo jiné je vlastníkem i sousedních pozemků vedle pozemku parcelní číslo. Pozemek parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení okresní soud vyhodnotil jako nevhodný k vydání. Odkázal zcela na důvody uvedené v řízení vedeném pod sp. zn. 3 C 57/2015, neboť o pozemku parcelní číslo již bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 17. 2. 2017 č. j. 3 C 57/2015-610 a žaloba o nahrazení projevu vůle k převodu tohoto pozemku (žaloba restituenta jméno příjmení) byla zamítnuta. Soud tehdy shledal tento pozemek součástí rozsáhlejšího areálu využívaného vedlejším účastníkem pro potřeby sjezdové tratě, v nájmu vedlejšího účastníka, který od 90. let 20. století opakovaně žádal o odprodej pozemku. Dále bylo uvedeno, že na pozemku a sousedních pozemcích, jež jsou součástí areálu, byly před 24. 6. 1991 povoleny stavby související s provozováním sjezdovky a vleků, které byly v relativně nedávné době na základě příslušných povolení nově rekonstruovány. Mimo toto využití pro zimní rekreaci je pozemek využíván i v letním období, neboť je na jeho části budována trasa bike parku. Uvedený rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 20 Co 131/2017-692 z 26. 10. 2017, když odvolací soud rovněž shledal pozemek parcelní číslo součástí velkého sportovního areálu, který zejména v zimním období patří k nejlepším lyžařským areálům v ČR co do kvality velikosti sjezdových tratí a vybavenosti. Odvolací soud měl tehdy za to, že jednotlivé stavby nacházející se v areálu jsou funkčně provázány s pozemky tvořícími tento areál a je nutno v tomto případě vycházet z priority vlastnického vztahu k celku a takový areál nedělit, přičemž nepovažoval až tak za rozhodné, zda právě na pozemku parcelní číslo se nacházejí či nikoli větší stavby. V případě takového sportovního areálu jednotlivé jeho pozemky podléhají výluce dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě a nelze je vydat. Dovolání jméno příjmení ohledně (mimo jiné) pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2019 č. j. 28 Cdo 1258/2018-834 odmítnuto, neboť nebylo shledáno rozhodnutí okresního a odvolacího soudu nesouladné a nepřiléhavé ve vztahu ke zjištění o charakteru tohoto pozemku a důvodu jeho nevydání. Okresní soud tedy zcela odkázal na odůvodnění uvedených rozsudků a doplnil, že po vydání výše uvedených rozsudků byla stavba bike parku, jehož trasa se nachází mimo jiné na pozemku anonymizováno číslo rozhodnutím stavebního úřadu z datum kolaudována. Právě na pozemku parcelní číslo je umístěn poslední skok. K vydání nevhodným shledal okresní soud i pozemek parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení. Uvedl, že pozemek se dle znalkyně příjmení příjmení nachází v zastavěné části územní celek, nedaleko dolní stanice lanovky ski areálu ulice anonymizováno, podél vedení lanovky anonymizováno – lanová dráha ulice anonymizováno, přičemž na pozemek zasahuje také trasa sjezdu bike parku. Pozemek parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení je též součástí rozsáhlého sportovního areálu, rozkládá se podél vedení lanové dráhy ulice anonymizováno, zasahuje na něj trasa bike parku, proto anonymizována dvě slova anonymizováno již datum souhlasil s vynětím pozemku ze zemědělského půdního fondu a se zahájením územního a stavebního řízení, k trvalému záboru ve prospěch umístění stavby„ dojezdová trať lanové dráhy ulice anonymizováno“ se souhlasně vyjádřil i žalovaný. Vedlejší účastník má i tento pozemek od 30. 6. 2010 v nájmu na dobu neurčitou za účelem realizace stavby bike parku, stavba byla kolaudována 28. 6. 2019. Za těchto okolností není pozemek vhodný k vydání jako náhradní pro účely zemědělského obhospodařování.

10. Okresní soud uzavřel, že výše neuspokojeného restitučního nároku žalobkyně k datu 16. 3. 2021 činí 410 979,84 Kč, přičemž vydáním pozemků uvedených ve výroku I rozsudku bude její nárok uspokojen co do 9 278,80 Kč.

11. Proti rozsudku okresního soudu, a to pouze proti výroku I, podal žalovaný odvolání. Namítal, že nebylo prokázáno, že by se vůči žalobkyni choval diskriminačně a liknavě. Uvedl, že žalobkyně uspěla v některých veřejných nabídkách, do kterých se hlásila. Zdůraznil, že uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (§ 11a zákona č. 229/1991 Sb.), je třeba mít za výjimečné a je namístě především tehdy, kdy se oprávněná osoba navzdory svému aktivnímu přístupu nemůže dlouhodobě domoci svých práv, což však není daný případ. Vytýkal okresnímu soudu, že nesprávně dospěl k závěru o vhodnosti vydání pozemků p. č. rok a p. č. rok v katastrální uzemí. Poukazoval na to, že na pozemcích se nachází vodojem ve vlastnictví třetí osoby (anonymizováno jméno) a vydání požadovaných pozemků brání překážky z důvodu veřejného zájmu, a to existence veřejného vodního zdroje. Z tohoto vodního zdroje má být zásobováno vodou přilehlé okolí pozemků a není rozhodující, zda v takovém případě nejsou na požadovaných pozemcích viditelné stavby nadzemního charakteru. Pozemky p. č. rok a p. č. rok v katastrální uzemí tedy nejsou vhodné k převodu. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu ve výroku I změněn a žaloba byla zamítnuta.

12. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti výrokům II až IV, podala žalobkyně odvolání. Vytýkala okresnímu soudu, že nesprávně dospěl k závěru o nevhodnosti vydání pozemků parcelní číslo, p. číslo p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí. Poukázala na to, že dle okresního soudu jsou dle územního plánu územní celek tyto pozemky vedeny jako součást plochy, která má sloužit k umístění veřejně prospěšné stavby, a to víceúčelového hřiště anonymizována dvě slova. Dle vyjádření stát. instituce, anonymizována dvě slova, ze dne datum, však vyplývá, že uvedené pozemky nejsou určeny rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury nebo touto stavbou již zastavěné. Namítala, že stavba víceúčelového hřiště není veřejně prospěšnou stavbou s definičními znaky uvedenými v § 2 odst. 1 písm. m/ stavebního zákona, neboť nenaplňuje základní znak takové stavby jako stavby pro veřejnou infrastrukturu. Dle jejího názoru veřejně prospěšnou stavbou nemůže být stavba, která není jako taková označená v územně plánovací dokumentaci, jež pro ni vymezuje plochu nebo koridor. Pokud územně plánovací dokumentace vymezuje koridor nebo plochu pro záměr, který označí veřejně prospěšným, musí se vždy vypořádat s úvahou, proč se jedná o záměr ve veřejném zájmu a proč se jedná o stavbu určenou k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu. Okresní soud převzal pouze konstatování zprávy stát. instituce ze dne datum bez další argumentace. Nesouhlasí ani s tím, že nevhodnými k vydání jsou pozemky p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizována dvě slova Okresní soud konstatoval, že pozemky podléhají výluce dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě a nelze je vydat. Dle uvedeného ustanovení pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn, nicméně pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku nebo jedná-li se o stavbu movitou, dočasnou, jednoduchou, drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. 6. 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Pokud okresní soud vychází ze skutečnosti, že před 24. 6. 1991 zde byly povoleny stavby související s provozováním sjezdovky a vleku, nejedná se o časový okamžik, kdy stavby byly zahájeny. Kromě toho stavby zde umístěné nebrání zákonnému využití pozemku a vydání pozemku nebrání ani nájemní smlouva. Stavba sjezdovky nebo bike parku je stavbou movitou dočasnou. K tvrzení o funkční propojenosti okresní soud neuvádí žádné odůvodnění. Poukázala na to, že stavba lanové dráhy či bike parku není stavbou veřejně prospěšnou a dle vyjádření anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum a vyjádření ze dne datum vyplývá, že souhlasí s vydáním územního a stavebního povolení pod podmínkou, že do doby zahájení stavebních prací budou pozemky dotčené stavbou majetkoprávně vypořádány. Tento stav do současné doby nenastal. Navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu ve výroku II změněn a žalobě o vydání pozemků parcelní číslo, anonymizováno číslo anonymizováno číslo parcelní číslo v katastrální uzemí a anonymizováno číslo parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení bylo vyhověno.

13. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu ve výroku II jako věcně správného.

14. Vedlejší účastník ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně ohledně pozemku číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

15. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen„ odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání účastníků nejsou důvodná.

16. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry okresního soudu ve věci samé. Ostatně mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 4 zákona o půdě jako dědička původní oprávněné osoby – jméno příjmení. Žalobkyni nebyly vydány pozemky dle 14 rozhodnutí anonymizována dvě slova. Hodnota žalobkyní požadovaných náhradních pozemků, které jí byly jako náhradní vydány, činí 9 278,80 Kč Odvolací soud tedy vychází ze skutkového stavu, jak byl zjištěn okresním soudem a popsán v napadeném rozsudku, na jehož odůvodnění odkazuje. Okresní soud při svém rozhodování správně vycházel ze zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), a v odůvodnění svého rozsudku odkázal i na zásadní judikaturu, která se ohledně problematiky uspokojování nároků oprávněných osob podle zákona o půdě postupně vyvíjela. Dle nyní již konstantní judikatury je nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku majetkovým právem, které je vymahatelné a lze je realizovat i uložením povinnosti uzavřít smlouvu (nahrazením projevu vůle), přičemž při liknavém postupu státu není třeba důvodnost žaloby vázat na podmínku předchozího zařazení konkrétního pozemku do veřejné nabídky. Judikatura Nejvyššího soudu je v souladu se závěry Ústavního soudu, který opakovaně vyjádřil, že žaloba na převod vlastnického práva ke konkrétnímu pozemku může představovat pro oprávněnou osobu jediný právní prostředek, pokud ze strany anonymizována dvě slova anonymizováno (nyní anonymizována dvě slova anonymizováno) dochází při plnění jeho závazků k libovůli či dokonce ke svévoli (srovnej nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 495/02, sp. zn. I. ÚS 3169/07 a sp. zn. I. ÚS 125/10).

17. Zásadní pro věcné rozhodnutí sporu mezi účastníky je posouzení toho, zda se žalovaný dopustil vůči žalobkyni liknavého postupu, libovůle či dokonce svévole. Lze souhlasit se závěrem okresního soudu, že nárok na vydání pozemků byl uplatněn žalobkyní na anonymizována dvě slova obec již dne datum a o nároku žalobkyně bylo rozhodnuto naposledy rozhodnutím číslo jednací číslo rok ze dne datum, tj. od žádosti žalobkyně jako oprávněné osoby do vydání rozhodnutí uplynuto 25 let. Dle ustálené judikatury však delší doba, po níž nebylo restitučnímu nároku vyhověno, sama o sobě bez dalšího nedokládá, že si anonymizována dvě slova anonymizováno počínal nekorektně (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018 sp. zn. 28 Cdo 3452/2017). Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (§ 11a), je třeba mít za výjimečné opatření, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup anonymizována dvě slova anonymizováno (nyní anonymizována dvě slova anonymizováno) lze kvalifikovat jako liknavý či svévolný; podle ustálené judikatury uspokojení nároku na převod pozemků do veřejné nabídky nezahrnutých je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015 sp. zn. 28 Cdo 1117/2015). Žalobkyně se však hlásila do veřejných nabídek, i dle žalovaného se zúčastnila 16 kol nabídky pozemků dle zákona o půdě, avšak byla úspěšná pouze částečně. Žalobkyně se tedy aktivně žádostmi o převod pozemků domáhala náhradních pozemků již od 1. 5. 2003 a zúčastnila se nejméně 16 kol veřejných nabídek. Celkové řízení o restitučním nároku žalobkyně probíhá již téměř 30 let, když žalobkyně svůj nárok na anonymizována dvě slova anonymizováno obec uplatnila poprvé 21. 1. 1992. V průběhu uvedené doby, nejpozději od roku 2003, žalobkyně vyvíjela aktivní snahu o uspokojení restitučního nároku ve veřejných nabídkách, nejméně v 16 případech se účastnila aktivně veřejných soutěží. Za této situace odvolací soud ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že žalobkyně projevila dostatečnou snahu domoci se uspokojení svých nároků a postup žalovaného lze shledat liknavým.

18. Odvolací soud poukazuje i na ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že v jiném řízení vedeném žalobkyní o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ní smlouvu o převodu pozemků, a to v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 19 C 198/2018, bylo žalobkyni vyhověno, když postup žalovaného při uspokojování jejích restitučních nároků byl shledán liknavým a svévolným (srovnej rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 6. 2019 č. j. 19 C 198/2018-359). Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 10. 2019 č. j. 21 Co 220/2019-386. Žalobkyně tedy má právo očekávat, že v obdobné její věci bude otázka liknavosti žalovaného posouzena shodně.

19. Při rozhodování o nahrazení projevu vůle o bezúplatném převodu náhradních pozemků musí soud respektovat zákonné překážky pro vydání náhradních pozemků, musí vycházet z judikatury Nejvyššího soudu, podle které při posuzování (vhodnosti) pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) je nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011 sp. zn. 28 Cdo 99/2010 ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013 sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014 sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017 sp. zn. 28 Cdo 2364/2017 a ze dne 6. 12. 2017 sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Tato hlediska je přitom třeba vždy zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popř. nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007 sp. zn. 28 Cdo 220/2005).

20. Překážkou vydání pozemků podle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě může být funkční souvislost pozemků se stavbou, tedy skutečnost, že pozemky tvoří s objekty výstavby jeden funkční celek. Pod takovým pozemkem je nutno rozumět jednak stavební pozemek, popř. též pozemek zastavěný stavbou, a dále přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení. Je proto třeba u nárokovaného pozemku přihlížet vždy k celkové funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami, které tvoří vzájemně provázaný soubor staveb – areál, jako funkční celek, např. i sídliště (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2018 sp. zn. 28 Cdo 3824/2018). Překážkou vydání pozemku podle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě (potažmo i jeho poskytnutí oprávněné osobě jako pozemku náhradního) může být i funkční souvislost pozemku se stavbou (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2007 sp. zn. 28 Cdo 2518/2006, ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. 28 Cdo 2174/2010, ze dne 31. 8. 2010 sp. zn. 28 Cdo 2016/2010 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2013 sp. zn. 28 Cdo 3863/2012 a ze dne 24. 9. 2014 sp. zn. 28 Cdo 1649/2014); i u pozemku požadovaného jako náhradní je tedy nutno zvažovat i jeho případnou funkční provázanost s ostatními pozemky a stavbami, jež mohou tvořit vzájemně ucelený soubor pozemků a staveb – areál jako funkční celek (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2015 sp. zn. 28 Cdo 3574/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016 sp. zn. 28 Cdo 4474/2014). Pro závěr o funkční souvislosti pozemku a stavby není rozhodující, zda a jak jsou pozemky terénně upraveny, nýbrž existence vzájemné provázanosti funkcí mezi jednotlivými objekty či pozemky (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2012 sp. zn. 28 Cdo 2880/2012, ze dne 8. 1. 2014 sp. zn. 28 Cdo 2787/2013, ze dne 20. 12. 2016 sp. zn. 28 Cdo 2841/2015). Přestože ani vydání některých nemovitostí tvořících funkční celek v širším smyslu bez dalšího vyloučeno není, vyžaduje si vždy mimořádně pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek, potažmo toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho, že by byla dotčena funkční propojenost jednotlivých staveb a ostatních pozemků, a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z funkcí, které tento soubor plnil (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5045/2015 a ze dne 15. 3. 2016 sp. zn. 28 Cdo 4460/2015). Je tedy třeba hodnotit hledisko širší funkční souvislosti mezi předmětným pozemkem a okolními nemovitostmi.

21. Pozemky p. č. rok, p. č. rok a p. č. rok v katastrální uzemí okresní soud shledal vhodnými k převodu a uvedl, že žalovaný ani netvrdil překážky jejich převoditelnosti. Ostatně ani v odvolání žalovaný konkrétně ve vztahu k těmto pozemkům žádné námitky ohledně vhodnosti jejich převodu netvrdil. Odvolací soud tedy ve vztahu k těmto pozemkům zcela odkazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu a nemá, co by k němu dodal.

22. Pokud jde o pozemky p. č. rok a p. č. rok v katastrální uzemí, ty jsou vedeny v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, podle platného územního plánu územní celek na nich není navrhováno umístění žádných staveb, nemají zaznamenáno žádné ochranné pásmo vodního zdroje a dle zprávy územní celek se na nich nachází vodojem ve vlastnictví anonymizováno jméno, který zásobuje vodou přilehlé nemovitosti v jejím vlastnictví a ve vlastnictví některých občanů a je zdrojem vody pro hřbitov v sousedství. Dle ortofotomapy a znaleckých posudků anonymizováno příjmení na nich nejsou stavby nadzemního charakteru. Námitka žalovaného, že vydání pozemků brání existence veřejného vodního zdroje, resp. existence vodojemu, nebyla shledána důvodnou. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že nejde o pozemky zastavěné (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 229/1991 Sb.), neboť na nich není stavba nadzemního charakteru. Ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že existence vodojemu ve vlastnictví třetí osoby není překážkou převodu těchto pozemků. Dle § 6 odst. 1 písm. b/ bodu 4 zákona č. 503/2012 Sb. nelze podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb. anebo zákona č. 44/1988 Sb. převádět zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury, nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury. Dle § 2 odst. 1 písm. m/ bod 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení, a to technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod atd. Z uvedeného vyplývá, že stavba vodojemu je stavbou technické infrastruktury ve smyslu § 2 odst. 1 písm. m/ bod 2 zákona č. 183/2006 Sb., která se nachází na pozemcích p. č. 1928 a p. č. 1937, přičemž pozemky již využité ke zřízení technické infrastruktury představují výjimku ze zákazu převoditelnosti (§ 6 odst. 1 písm. b/ bod 4 zákona č. 503/2012 Sb.) Existence vodojemu na uvedených pozemcích tedy netvoří překážku jejich převodu a pozemky lze využít k zemědělské činnosti.

23. Pozemky parcelní číslo, p. číslo p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí jsou dle zprávy stát. instituce, anonymizováno 6 slov, ze dne datum dle platného územního plánu územní celek ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 vedeny jako součást plochy, která má sloužit k umístění veřejně prospěšné stavby: víceúčelové hřiště anonymizována dvě slova, která byla vymezena platným územním plánem v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b/ zákona č. 503/2012 Sb. jsou tedy vyloučeny z převodu dle zákona o půdě pro zákonnou překážku (výjimku). Námitka žalobkyně, že dle vyjádření stát. instituce, anonymizována dvě slova, z datum nejsou pozemky určeny rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, nebyla shledána důvodnou. Dle § 6 odst. 1 písm. b/ zákona č. 503/2012 Sb. nelze podle zákona o půdě převádět zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury, tzn. je dostačující, že jsou tyto pozemky určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dle schváleného územního plánu (a nemusí být určeny k zastavění takovou stavbou rozhodnutím o umístění stavby). Nebyla shledána důvodnou ani námitka žalobkyně, že stavba víceúčelového hřiště není veřejně prospěšnou stavbou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. n/ zákona č. 183/2006 Sb., resp. že nesplňuje základní znaky takové stavby jako stavby pro veřejnou infrastrukturu. Dle § 2 odst. 1 písm. n/ zákona č. 183/2006 Sb. veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. Dle § 2 odst. 1 písm. p/ územně plánovací dokumentací je mimo jiné územní plán (bod 3). Dle § 2 odst. 1 písm. m/ zákona č. 183/2006 Sb. veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení, a to dopravní infrastruktury (bod 1), technické infrastruktury (bod 2) a občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (bod 3) a veřejné prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu (bod 4). Odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodný stav je dle územně plánovací dokumentace, mimo jiné dle územního plánu. Stačí, že jsou pozemky parcelní číslo, p. číslo p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí určeny dle platného územního plánu k umístění veřejně prospěšné stavby – víceúčelového hřiště. Nelze též než uzavřít, že stavba víceúčelového hřiště je veřejně prospěšnou stavbou, neboť se jedná o stavbu určenou k rozvoji území obce vymezenou ve vydané územně plánovací dokumentaci a sloužící pro sportovní a rekreační účely (resp. pro sport a rekreaci pro veřejnost). Odvolací soud se tedy ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že pozemky parcelní číslo, p. číslo anonymizováno číslo parcelní číslo v katastrální uzemí nejsou k převodu vhodné (resp. jejich převodu brání zákonná překážka převoditelnosti dle § 6 odst. 1 písm. b/ zákona č. 503/2012 Sb.).

24. Pozemek parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení je v katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost. Již rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 17. 2. 2017 č. j. 3 C 57/2015-610 byla žaloba žalobce jméno příjmení o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu tohoto pozemku zamítnuta mimo jiné z toho důvodu, že pozemek je součástí rozsáhlejšího areálu využívaného vedlejším účastníkem právnická osoba pro potřeby sjezdovky, vedlejší účastník ho má v nájmu, od 90. let opakovaně žádal o jeho odprodej, na pozemku či na sousedních pozemcích, jež jsou součástí areálu, byly již před 24. 6. 1991 povoleny stavby související s provozováním sjezdovky a vleků, které byly v relativně nedávné době na základě příslušných povolení nově rekonstruovány. Mimo toto využití pozemku pro zimní rekreaci je pozemek využíván i v letním období, protože na části tohoto pozemku je vybudována bike parková trasa na základě příslušného povolení. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2017 č. j. 20 Co 131/2017-692, když i odvolací soud dospěl k závěru, že pozemek je součástí velkého sportovního areálu, který zejména v zimním období patří k nejlepším lyžařským areálům v ČR co do kvality velikosti sjezdových tratí a vybavenosti. Jednotlivé stavby nacházející se v areálu jsou funkčně provázány s pozemky tvořícími tento areál a je nutno v tomto případě vycházet z priority vlastnického vztahu k celku a takový areál nedělit, přičemž není až tak rozhodné, zda právě na pozemku parcelní číslo se nachází či nenachází větší stavby. V případě takového sportovního areálu jednotlivé pozemky, tedy i pozemek p. číslo podléhají ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě zákonné výluce a nelze je vydat. Dovolání proti rozsudku krajského soudu bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2019 sp. zn. 28 Cdo 1258/2018-834 odmítnuto. Okresní soud tedy nepochybil, když odkázal na ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že stejnému nároku na vydání pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení již nebylo vyhověno z toho důvodu, že pozemek parcelní číslo je součástí velkého sportovního areálu a jednotlivé stavby nacházející se v areálu jsou funkčně provázány s pozemky tvořícími tento areál a pozemek není vhodný k převodu. Zároveň okresní soud konstatoval, že od doby vydání uvedených rozhodnutí došlo pouze k tomu, že rozhodnutím stát. instituce, anonymizována dvě slova, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, sp. zn. anonymizováno číslo, byl vydán kolaudační souhlas o povoleném účelu užívání bike parku v obec, když červená a modrá trasa cyklostezek se nachází na pozemcích v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, včetně pozemku parcelní číslo (i parcelní číslo). K námitce žalobkyně, že okresní soud vychází ze skutečnosti, že před 24. 6. 1991 byly na pozemku povoleny stavby související s provozováním sjezdovky a vleku, přičemž se nejedná o časový okamžik, kdy byly stavby zahájeny, je třeba uvést, že okresní soud konstatoval, že kolaudačním rozhodnutím anonymizováno obec, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací číslo bylo povoleno užívání rekonstrukce dolní části turistické sjezdovky, jejíž povolení stavby bylo vydáno anonymizováno v obec dne datum rozhodnutí pod č. j. spisová značka, a to na pozemcích mimo jiné i parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, a stavba na pozemku zahrnovala lyžařský vlek, osvětlení svahu, úpravu terénu, z čehož vyplývá, že uvedené stavby byly zahájeny před 24. 6. 1991, neboť byly již dne 3. 5. 1982 kolaudovány. Není důvodná ani námitka žalobkyně, že stavby umístěné na pozemku parcelní číslo nebrání zákonnému využití pozemku. Pozemek parcelní číslo nebyl shledán nevhodným k převodu z toho důvodu, že by byl zastavěn. Překážkou vydání tohoto pozemku byla ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 229/1991 Sb. funkční souvislost tohoto pozemku se stavbami a s pozemky tvořícími lyžařský areál, resp. skutečnost, že pozemek je součástí rozsáhlého sportovního areálu a tvoří s ním funkční celek bez přerušení. Je třeba zdůraznit, že pozemek parcelní číslo je součástí lyžařského areálu již dlouhou dobu (od roku 1982), nachází se na něm modrá sjezdovka a vede na něm trasa bike parku (poslední skok, dřevěná lávka v počtu 4 kusů). Již v roce 1982 bylo povoleno užívání stavby rekonstrukce dolní části turistické sjezdovky (lyžařský vlek, osvětlení svahu, úprava terénu) i na pozemku parcelní číslo. Pozemek je v nájmu vedlejšího účastníka právnická osoba již od roku 2001, a to za účelem provozování lyžařského vleku a za účelem realizace stavby bike parku na pozemku. anonymizována dvě slova anonymizováno již 19. 2. 2010 souhlasil s vyjmutím části pozemku p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení ze zemědělského půdního fondu a se zahájením územního a stavebního řízení, jakož i s vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení a s realizací stavby bike parku v obec ve prospěch vedlejšího účastníka (pod podmínkou majetkoprávního vypořádání těchto pozemků do doby zahájení stavebních prací). Rozhodnutím stát. instituce, anonymizována dvě slova, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, sp. zn. anonymizováno číslo, byl vydán kolaudační souhlas o povoleném účelu užívání bike parku v obec, když červená a modrá trasa cyklostezek se nachází právě na pozemcích anonymizováno číslo parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení. Pozemek parcelní číslo je obklopen pozemky ve vlastnictví vedlejšího účastníka, je využíván v zimě za účelem provozu lyžařského areálu (je na něm modrá sjezdovka) i v létě (nachází se na něm stavba bike parku). Pozemek parcelní číslo je obklopen pozemky ve vlastnictví vedlejšího účastníka, které tvoří lyžařský areál, a je s těmito pozemky i se stavbami na nich funkčně propojen. Nelze tedy než uzavřít, že převoditelnosti pozemku parcelní číslo brání funkční souvislost tohoto pozemku s pozemky a stavbami v lyžařském areálu a veřejný zájem převažuje nad vydáním tohoto pozemku. Okresní soud tedy nepochybil, když pozemek parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení neshledal vhodným k převodu.

25. Pozemek parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení je veden v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost a dle znaleckého posudku anonymizováno příjmení číslo se nachází v zastavěné části územní celek, nedaleko dolní stanice lanovky ski areálu ulice anonymizováno, podél vedení lanovky anonymizováno – lanová dráha ulice anonymizováno a zasahuje na něj též trasa sjezdu bike parku. I tento pozemek je součástí rozsáhlého sportovního areálu, nachází se na něm dojezdová trať lanové dráhy ulice anonymizováno a zasahuje na něj trasa bike parku. Pozemek je na základě nájemní smlouvy číslo ze dne 30. 6. 2010 uzavřené mezi vedlejším účastníkem právnická osoba a anonymizována tři slova v celém rozsahu výměry v nájmu vedlejšího účastníka výslovně za účelem realizace stavby bike parku s účinností od 1. 7. 2010 na dobu neurčitou. Jak již bylo uvedeno u pozemku p. číslo stavba bike parku byla zkolaudována dne 28. 6. 2019 a anonymizována tři slova již dne 19. 2. 2010 souhlasil s vynětím tohoto pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí nad příjmení ze zemědělského půdního fondu a se zahájením územního a stavebního řízení, jakož i s vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení a s realizací stavby bike parku v obec ve prospěch vedlejšího účastníka příjmení jméno. K trvalému záboru ze dne 11. 1. 2016 vůči vedlejšímu účastníku se souhlasně vyjádřil též žalovaný, šlo o pozemek parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, souhlas se týkal umístění stavby dojezdová trať lanové dráhy ulice anonymizováno Odvolací soud tedy ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že vydání tohoto pozemku též brání funkční souvislost pozemku s ostatními pozemky a stavbami v lyžařském areálu, pozemek je využíván v zimě jako dojezdová trať lanové dráhy ulice anonymizováno a v létě za účelem provozování bike parku. Pozemek ani není vhodný pro účely zemědělského obhospodařování (je využíván v zimě i v létě).

26. Žalobkyně má dle shodného tvrzení účastníků dosud neuspokojený restituční nárok vůči žalovanému ve výši 267 474 Kč. Dle nesporného tvrzení účastníků mají pozemky, které byly žalobkyni okresním soudem vydány, hodnotu 9 278,80 Kč. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu tedy vydáním všech pozemků (tak jak byly vydány okresním soudem) nedošlo k překročení restitučního nároku žalobkyně.

27. Rozsudek okresního soudu tedy byl ve smyslu § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

28. Ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když žalobkyně i žalovaný byli v odvolacím řízení úspěšní pouze částečně.

29. Ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyni uložena povinnost nahradit v odvolacím řízení úspěšnému vedlejšímu účastníku na straně žalovaného náklady odvolacího řízení. Vedlejší účastník byl v řízení úspěšný ohledně pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení a cena tohoto pozemku činí 14 077,50 Kč. Při tarifní hodnotě 14 077,50 Kč činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 1 700 Kč. Vedlejšímu účastníku vznikly náklady v souvislosti s jeho právním zastoupením spočívající v odměně za jeden úkon právní služby ve výši 1 700 Kč (vyjádření k odvolání žalobkyně), v jedné paušální náhradě hotových výloh 300 Kč a v 21% DPH ve výši 420 Kč; celkem vzniklo vedlejšímu účastníku právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalobkyni ve výši 2 420 Kč (§ 7 bod 5, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Takové dovolání se podává do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky se sídlem v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Semilech. Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 237 a § 241a o. s. ř.).