KSHK 26 Co 303/2025-141

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 1 639 975 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_005⟫ k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hradci králové ze dne 17. 7. 2025, č. j. 37 C 168/2024-114,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen plně nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 30 620 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím (výrok I). Žalobci uložil nahradit žalovanému náklady řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II).

2. Žalobce požadoval zaplacení částka s příslušenstvím s tvrzením, že jde o škodu, která je dána cenou zmařených výdajů, které vynaložil za účelem přípravy dokumentace k rekonstrukci rodinného domu ve vlastnictví žalovaného, který měl být dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní převeden do vlastnictví žalobce. Žalobce tvrdil, že účastníci uzavřeli smlouvu o budoucí kupní smlouvě, ale žalovaný následně s žalobcem kupní smlouvu neuzavřel, čímž jednal v rozporu se zákonnými i smluvními povinnostmi a mezi tímto jednáním žalovaného a škodou žalobce existuje příčinná souvislost.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě byl stanoven pevný časový rámce, ve kterém byly strany zavázány uzavřít dvě kupní smlouvy, a to nejpozději do datum (účastníci si měli navzájem prodat nemovitosti). Žalovaný ještě před datum navrhl žalobci, aby si svůj dům v adresa ponechal, a že mu prodá svůj dům v adresa za sjednanou cenu částka. Na tento návrh žalobce nepřistoupil. Žalovaného žalobce k uzavření kupních smluv nevyzval. Žalobce si musel být vědom rizika, že se jeho záměr nabýt dům žalovaného do vlastnictví nemusí vydařit.

4. Okresní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva, na základě které, mělo v budoucnu dojít k uzavření dvou kupních smluv. Žalovaný se zavazoval prodat žalobci pozemek s domem v adresa za částka, a naopak žalobce se zavazoval žalovanému prodat pozemek s budoucí novostavbou, kterou žalobce pro žalovaného měl postavit, v adresa za maximálně částka. Uzavřít kupní smlouvy se účastníci zavázali nejdéle do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bude povoleno užívání nového rodinného domu postaveného na pozemku žalobce v adresa, nejdéle však do datum. Žalovaný minimálně od datum projevoval nespokojenost se stavbou domu v adresa, zejména s kvalitou stavby. Žalobce se snažil s žalovaným domluvit změnu (navýšení) ceny stavby v adresa a dodatek ke smlouvě o budoucí kupní smlouvě, ale k tomu nedošlo. Žalobce ani žalovaný nevyzvali protistranu k uzavření kupních smluv. Žalobce vynaložil bez dohody s žalovaným v souvislosti s přípravou podkladů pro rekonstrukci nemovitosti žalovaného v adresa, kterou měl dle záměrů účastníků nabýt do svého vlastnictví, částka.

5. Okresní soud uzavřel, že účastníci dne datum platně uzavřeli ve smyslu § 1785 a násl. o. z., tj. smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Tato smlouva zanikla ke dni datum, protože žalobce nesplnil svou povinnost a nevyzval žalovaného k uzavření obou kupních smluv (viz čl. 2.4, 2.5 smlouvy ve spojení s ust. § 1788 odst. 1 o. z.). Výzvu k uzavření kupních smluv neučinil ani žalovaný, který měl oprávnění, nikoliv však povinnost, tak učinit pro případ, že by výzvu k uzavření kupních smluv neučinil žalobce. Poté okresní soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal existence právního důvodu, na základě kterého, by mu mělo vzniknou právo požadovat po žalovaném žalovanou částku. Podmínkou uzavření kupních smluv byla kolaudace domu v adresa, k jejich uzavření mělo však dojít dle smluvních ujednání nejpozději do datum, což byl nejzazší termín. Bylo odpovědností žalobce zajistit realizaci a kolaudaci domu v adresa v domluveném termínu. Mezi účastníky neexistuje žádná jiná smlouva či jiná ujednání, které by zakládaly žalovanému povinnost uhradit žalobci žalovanou částku. Žalobce se sám o své vlastní vůli rozhodl začít s přípravnými pracemi ohledně domu žalovaného v adresa, a to přesto, že takový postup nevyplýval ze smlouvy ze dne datum ani z jiné dohody mezi účastníky. Činil tak na vlastní riziko a vlastní odpovědnost. Jednal zcela o své vůli, dokonce i proti vůli žalovaného (viz žádost o povolení rekonstrukce podaná u stavebního úřadu) a musel si být vědom rizika s tím spojeným. Nemohl být v dobré víře, že nakonec nemovitost nabude od žalovaného do svého vlastnictví, když žalovaný minimálně od datum projevoval nespokojenost se stavbou domu v adresa, kvalitou provedení a s navyšováním ceny a upozorňoval žalobce již na konci května rok, že takovouto stavbu nepřevezme. Bylo prokázáno, že žalobce si byl vědom své povinnosti vyzvat žalovaného k uzavření kupních smluv do datum, ale učinil tak až v srpnu rok, tj. v době, kdy smlouva již zanikla, resp. zanikla povinnost uzavřít kupní smlouvy. Jeho tvrzení, že smlouva ze dne datum byla podmíněna pouze a jen na podmínku kolaudace novostavby hodnotil okresní soud jako účelové. Okresní soud uzavřel, že požadavek žalobce na zaplacení částka s příslušenstvím jako ceny zmařených výdajů, které vynaložil za účelem přípravy rekonstrukce domu v adresa není důvodný.

6. Proti rozsudku podal žalobce včas obsáhlé odvolání. V bodě I až IV však shrnul vyjádření žalovaného a závěry okresního soudu. Vlastní odvolací důvody a odvolací návrh uvedl v bodě V až VIII odvolání. Uvedl, že nemohl učinit výzvu k uzavření kupních smluv do datum, neboť nedošlo ke splnění podmínek pro učinění výzvy. Pro stanovení okamžiku uzavření kupních smluv není toto datum důležitější než okamžik kolaudace novostavby, a to s ohledem na účel smlouvy. Smluvní strany si při uzavírání smlouvy dne datum neuvědomily, že termín vázaný na pevné datum datum může uplynout před kolaudací. Jako vůdčí termín musí být brán okamžik kolaudace domu v adresa, což odpovídá výkladovým pravidlům právního jednání (§ 555 a § 556 o. z.). ke kolaudaci přitom nedošlo výlučně z důvodů na straně žalovaného, když v důsledku jeho pokynů a změn, došlo k navýšení původně předpokládané ceny stavby. Žalobce se tak dostal do neřešitelné situace, kdy řešení bylo možné pouze dodatkem smlouvy, kterou ale žalovaný odmítal. Takovému jednání žalovaného nepřísluší soudní ochrana. Zažalovaná částka představuje náklady žalobce, které uhradil v souvislosti s rekonstrukcí nemovitosti žalovaného v adresa, konkrétně jde o náhradu za zaměření stávajícího stavu domu (částka) a o cenu za zhotovení dokumentace budoucí rekonstrukce tohoto domu (částka). Žalobce tyto prostředky vynakládal s tím, že právní důvod, pro který tak činil, později nastane, avšak tento nenastal z důvodů na straně žalovaného. Podle právní úpravy představuje odpovědnost za ukončení předsmluvních jednání podle § 1729 o. z. zvláštní skutkovou podstatu práva na náhradu újmy. Povinnost k náhradě újmy vzniká v takovém případě jako důsledek porušení zákonné povinnosti dle § 2910 o. z. Odpovědnost strany, která jednání o smlouvě bez spravedlivého důvodu ukončila, je koncipována jako odpovědnost za vyvolání očekávání u poškozené strany, nikoli jako odpovědnost za neuzavření smlouvy. Proti právním jednáním je chování, které odporuje principu dobré víry, tj. v poměrech posuzované věci jednání žalovaného, který prodlužoval výstavbu novostavby tak, aby nebyla dokončena do datum a současně účelově neuzavřel dodatek, kterým by k prodloužení této stanovené lhůty došlo a tento svůj postoj žalobci nikdy jednoznačně neoznámil. Pokud byl vyzván k uzavření dodatku, na takové výzvy nereagoval. V tomto chování žalovaného spatřuje žalobce příčinu vzniku škody. S touto argumentací se dle žalobce okresní soud nevypořádal a proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

7. Žalovaný v písemném vyjádření sporoval tvrzení žalobce, že změnil a opakovaně upravoval projekt stavby v adresa, neboť došlo pouze k dílčí úpravě projektu. Změny byly prováděny se souhlasem žalobce. Sporoval rovněž tvrzení žalobce, že řídil stavbu sám. Poukázal na čl. 3.1. smlouvy, dle kterého se naopak žalobce zavázal stavbu realizovat a bylo jen na žalobci, jak to provede. Po zhotovení hrubé stavby se účastníci dohodli, že žalovaná zajistí některé dodavatele na další práce. Nešlo o změnu smlouvy, ale pouze o způsob, kterým bude žalobce plnit svoji povinnost. Žalobce byl stavebníkem, ale projevoval o stavbu minimální zájem a veškerou starost svěřil žalovanému. Není pravda, že ke kolaudaci nedošlo výlučně z důvodu na straně žalovaného. Tvrzení žalobce k rozhodnému okamžiku pro uzavření kupních smluv je v rozporu s gramatickým tak teleologickým výkladem čl. 2.4. smlouvy. Bez stanovení pevného termínu by byly účastníci v nejistotě po velmi dlouhou dobu a úmyslem účastníků proto bylo takové situaci zabránit. O skutečnosti, že si byl žalobce vědom, že povinnost uzavřít kupní smlouvu skončí datum svědčí mimo jiné i to, že sám uvádí, že se snažil domluvit s žalovaným uzavření dodatku ke smlouvě. Žalovaný měl velký zájem dům v adresa získat, a proto se také o stavbu staral. Ještě v prosinci rok zaplatil za žalobce dvě faktury za realizované dodávky, když je žalobce odmítl proplatit. Za podstatné považoval žalovaný to, že mezi účastníky neexistovala žádná dohoda, že žalobce bude provádět rekonstrukci domu v adresa. Náklady na pořízení projektové dokumentace na rekonstrukci vynaložil žalobce na základě vlastního rozhodnutí. Žalobce již datum, tj. v době kdy nebyla ještě realizována ani hrubá stavba domu v adresa, uzavřel smlouvu na zhotovení dokumentace pro rekonstrukci a musel si být vědom rizika, že se jeho záměr nabýt dům žalovaného nemusí vydařit. Žalovaný měl za to, že neporušil žádnou povinnost, která by vedla ke vzniku škody na straně žalobce odkázal na ust. § 4 odst. 1 o. z., když měl za to, že žalovaný nejednal s běžnou péčí a opatrností a nemůže se dovolávat toho, aby ho právo chránilo. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil.

8. Odvolání žalobce je přípustné, ale není důvodné.

9. V dané věci lze vyjít z následujícího skutkového děje: ⟪LB:lb_001⟫ - dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní (dále jen Smlouva). Na základě obsahu této Smlouvy (založené na č. l. 8-10 spisu) lze uzavřít, že žalovaný byl vlastníkem dvou pozemků (s budovu na jednom z nich) v adresa a žalobce se ve smlouvě zavázal získat vlastnictví konkrétního pozemku v adresa, vybudovat na tomto pozemku rodinný dům s tím, že ve Smlouvě účastníci sjednali povinnost uzavřít dvě kupní smlouvy, kterými by si navzájem nemovitosti prodali. K uzavření kupních smluv mělo dojít ve lhůtě 30 dnů od kolaudace rodinného domu vybudovaného na pozemku v adresa, nejdéle však do datum (článek 2.4. Smlouvy). Pro úplnost odvolací soud uvádí, že skutečnost, že žalobce nebyl při uzavírání Smlouvy vlastníkem pozemku v adresa a rodinný dům nebyl postaven, neplatnost Smlouvy nevyvolává. Povinnost vyzvat k uzavření kupních smluv byla uložena pouze žalobci (čl. 2.5. Smlouvy). Žalovaného taková povinnost nestíhala, ale byl k výzvě (v případě nečinnosti žalobce) oprávněn (čl. 2.6 Smlouvy). ⟪LB:lb_002⟫ - po uzavření Smlouvy žalobce pozemek v adresa koupil (vklad práva byl učiněn dle tvrzení žalobce při odvolacím jednání datum) ⟪LB:lb_003⟫ - v průběhu podzimu rok nechal žalobce přepracovat již připravenou projektovou dokumentaci k stavbě rodinného domu v adresa a zajistil zhotovitele hrubé stavby (viz tvrzení žalobce ke kterému byl při odvolacím jednání vyzván a které nebylo žalovaným sporováno); ⟪LB:lb_004⟫ - dne datum zaplatil žalobce jméno FO částka za zaměření domu žalovaného v adresa (tvrzení v žalobě a faktura č. l. 24 spisu); ⟪LB:lb_005⟫ - v únoru rok žalovaný sděloval žalobci, že má výhrady vůči kvalitě provádění stavby (mailová komunikace účastníků č. l. 44 spisu); ⟪LB:lb_006⟫ - dne datum uzavřel žalobce jako objednatel smlouvu se společností právnická osoba., ve které byla sjednána povinnost zhotovitele vypracovat dokumentaci ke stavebním úpravám a přístavbě domu žalovaného v adresa (č. l. 28 spisu); ⟪LB:lb_007⟫ - v květnu rok žalovaný opět vznášel kritické připomínky ke kvalitě zhotovení střechy (mailová komunikace čl. 45 spisu); ⟪LB:lb_008⟫ - dne datum byla hrubá stavba rodinného domu v adresa dokončena a předána žalovanému, nikoli žalobci (předávací protokol na č. l. 43 spisu); ⟪LB:lb_009⟫ - žalobce tvrdil, že poté se účastníci ústně dohodli, že další realizaci stavby převezme žalovaný, ale písemná změna Smlouvy provedena nebyla. Žalovaný naopak tvrdil, že se ujal organizace prací na dokončení stavby, protože žalobce se stavbě nevěnoval dostatečně; ⟪LB:lb_010⟫ - ke dni datum nebyla stavba rodinného domu v adresa zkolaudována. Žalobce nevyzval žalovaného k uzavření kupní smlouvy a neučinil tak ani žalovaný; ⟪LB:lb_011⟫ - dne datum sdělil žalobce společnosti právnická osoba., že se mu nepodařilo od žalovaného získat souhlas potřebný pro získání stavebního povolení a požádal o přerušení prací na stavební dokumentaci (č. l. 27 spisu); ⟪LB:lb_012⟫ - dne datum společnost právnická osoba. vyúčtovala cenu díla na částka. ⟪LB:lb_013⟫ - dne datum vyzval žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovaného k uzavření kupních smluv. Kupní smlouvy uzavřeny nebyly.

10. Žalobce se domáhá náhrady škody rovnající se jeho marné investici do projektové dokumentace jako podkladu pro rekonstrukci nemovitosti žalovaného.

11. Předpokladem nároku na náhradu škody je porušení povinnosti (zákonné či smluvní), vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou a zavinění.

12. Obecně platí, že pokud porušením povinnosti uzavřít budoucí smlouvu vznikla jedné straně smlouvy o budoucí smlouvě škoda, může se domáhat její náhrady, a to ať už využila svého práva v jednoroční lhůtě žalovat na uložení povinnosti uzavřít smlouvu, anebo ne. Odpovědnost za ukončení předsmluvních jednání podle § 1729 o. z. představuje zvláštní skutkovou podstatu práva na náhradu újmy, a to újmy způsobené ukončením jednání o uzavření smlouvy bez spravedlivého důvodu, jež vychází z obecného pravidla, že při respektování zásady smluvní volnosti lze chování jednoho z potenciálních smluvních partnerů považovat za protiprávní (porušující obecné pravidlo o povinnosti jednat v právním styku poctivě, zakotvené v § 6 odst. 1 o. z.) za předpokladu, že jednání o uzavření smlouvy dospělo do stadia, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé strany v dobré víře, že smlouva bude uzavřena (uzavření smlouvy se jí jevilo jako vysoce pravděpodobné), a druhá strana ukončila jednání o uzavření smlouvy, aniž k tomu měla spravedlivý důvod (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 856/2018). Jde o odpovědnost strany, která jednání o smlouvě bez spravedlivého důvodu ukončila. Přičemž aplikace ust. § 1729 má být výjimečná (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1085/2025).

13. Smlouva o smlouvě budoucí je smlouva, z níž vyplývá povinnost uzavřít ve stanovené době v budoucnu jinou smlouvu. Ve smlouvě může být ujednána povinnost jedné strany učinit výzvu k uzavření smlouvy a povinnost druhé strany na základě takové výzvy smlouvu uzavřít, tak jak to bylo ujednáno ve Smlouvě uzavřené mezi účastníky dne datum v čl. 2.5. Smlouvy.

14. Platí, že není-li lhůta k uzavření hlavní smlouvy sjednána, je dána jednoroční lhůta určená v ust. § 1785 o. z. V souzené věci však smluvní strany sjednali lhůtu jinou, neboť se zavázaly uzavřít budoucí kupní smlouvy do 30 dnů od nabytí právní moci veřejnoprávního rozhodnutí nebo jiného správního aktu vydaného orgánem veřejné správy dle aktuálně platných obecně závazných právních předpisů, kterým bude povoleno užívání rodinného domu adresa, nejdéle však do datum (viz čl. 2.4. Smlouvy).

15. Odvolací soud ve shodě s okresním soudem uzavírá, že obsah ujednání stran sporu je třeba vyložit tak, že budoucí kupní smlouvy měly být uzavřeny ve lhůtě 30 dnů od „kolaudace“ stavby, která měla být vybudována na pozemku v adresa, nejdéle však do datum. Povinnost uzavřít kupní smlouvy daná lhůtou 30 dnů tedy byla vázána na skutečnost, o které účastníci v době uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí kupní nevěděli, zda a kdy bude splněna (zda bude pozemek žalobcem získán, a zda a kdy bude stavba opravdu zhotovena a zkolaudována). Jedná se o smluvní ujednání, které je nutno kvalifikovat jako odkládací podmínku dle § 548 o. z. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4698/2015). Pokud by nedošlo ke splnění této podmínky (ke kolaudaci stavby na pozemku v adresa) a pokud by nebylo ujednáno nic dalšího, pak by smlouva o budoucí kupní smlouvě až do kolaudace nenabyla účinnosti. Nelze však přehlédnout navazující ujednání smluvních stran, dle kterého měly být budoucí kupní smlouvy uzavřeny (bez ohledu na formulovanou odkládací podmínku) nejpozději do datum (viz ujednání „nejdéle však do datum“). Toto ujednání bez nejasností ohraničuje nejzazší dobu ke splnění povinnosti uzavřít realizační smlouvy (kupní smlouvy), a to nejdéle do pevně stanoveného data. Ostatně žalobce sám v žalobě uváděl, že budoucí kupní smlouvy měly být uzavřeny nejpozději do datum. Pokud tento pevný termín proběhl marně a k výzvě k uzavření kupních smluv ze strany žalobce nedošlo, závazkový vztah daný Smlouvou ze dne datum bez dalšího zanikl, neboť dle § 1788 odst. 1 o. z. platí, že nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Lhůta k výzvě k uzavření hlavní smlouvy (v souzené věci kupní smlouvy) je lhůtou prekluzivní. Strany sice mohou vyloučit prekluzivní charakter lhůty k učinění výzvy, ale v souzené věci k takovému ujednání nedošlo. Že si byl žalobce povinnosti vyzvat žalovaného k uzavření kupních smluv vědom vyplývá například z jeho přípisu, který adresoval žalovanému a který je založen na č. l. 65-66 spisu, ve kterém výslovně na závěr uváděl: „pokud se nedohodneme, bude muset následovat oficiální výzva od mého právního zástupce k uzavření kupních smluv dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kde máme termín do konce června tohoto roku“.

16. Ve Smlouvě není povinnost uzavřít kupní smlouvy i po marném běhu dohodnuté nejzazší doby stanovena a není dána ani povinnost uzavřít pro takový případ dodatek ke Smlouvě, a proto žalovanému nelze vytýkat, že návrh žalobce, aby byl uzavřen ke Smlouvě ze dne datum dodatek či aby po datum bez předchozí včasné výzvy uzavřel kupní smlouvy, neakceptoval (taková povinnost žalovaného nestíhala ani na základě zákona ani na základě smluvního ujednání stran).

17. Lze tedy konstatovat, že žalobce o svá práva řádně nepečoval a nerealizoval včas právo vyzvat žalovaného k uzavření kupních smluv (učinil tak až datum) a jeho nečinnost vedla k ukončení uzavřeného smluvního vztahu.

18. Uvádí-li žalobce, že se domáhá odpovědnosti žalovaného za ukončení předsmluvního jednání dle § 1729 o. z. je třeba uvést, že předsmluvní jednání bylo završeno uzavřením Smlouvy dne datum a jiné předsmluvní jednání nebylo v řízení před okresním soudem tvrzeno.

19. Uvedl-li žalobce při odvolacím jednání, že žalovaný ho ujišťoval, že mu svůj dům prodá, jde o nepřípustné nové tvrzení (v řízení před okresním soudem žalobce netvrdil, že byl žalovaným v tomto duchu ujišťován a že pro porušení této povinnosti je nárok na náhradu škody uplatňován). Navíc nelze přehlédnout např. mailovou komunikaci ze dne datum (č. l. 20), ve které žalovaný žalobci sděluje, že mu dům v adresa prodá (rozuměj samostatně bez uzavření kupní smlouvy ohledně nemovitosti v adresa). Z obsahu spisu však vyplývá, že žalobce neměl zájem na uzavření kupní smlouvy ohledně nemovitostí v adresa bez současného uzavření kupní smlouvy ohledně nemovitostí v adresa.

20. Žalobce dne datum vstoupil do déletrvajícího vztahu, jehož naplnění bylo odvislé od toho, zda a kdy získá do vlastnictví pozemek v adresa a zda a kdy dojde k vybudování novostavby rodinného domu na tomto pozemku. Šlo o vztah, u kterého i zákon předpokládá, že změnou poměrů může dojít ke změně ujednání (§ 1788 odst. 2 o. z.). Odvolací soud má ve shodě se závěrem okresního soudu za to, že žalobce nemohl v lednu rok (při objednání zaměření domu žalovaného) a dne datum (při uzavření smlouvy se společností právnická osoba.), bez dalšího spoléhat, že k uzavření kupních smluv skutečně dojde. Naopak měl a mohl předpokládat, že může dojít ke změně okolností, za nichž do tak složitého vztahu vstupoval. Ke splnění odkládací podmínky totiž mělo dojít až po získání pozemku, po realizaci stavební činnosti, jejíž výsledkem měl být rodinný dům a po kolaudaci takového díla (tj. šlo o podmínku odvislou také od rozhodnutí vydaného třetím subjektem). Rozhodl-li se žalobce za této situace investovat do vypracování dokumentace pro možnou rekonstrukci domu, který měl v budoucnu nabýt, činil tak ke své tíži a nemůže marné investice s tím spojené klást za vinu žalovanému. Pro úplnost je třeba rovněž uvést, že žalobce měl a mohl přistoupit k ukončení prací na projektové dokumentaci dříve než dne datum (kdy sdělil společnosti právnická osoba., aby práci přerušila) a mohl tak výši ceny díla ovlivnit.

21. Odvolací soud má za to, že pokud v důsledku nečinnosti žalobce, který nevyzval žalovaného k uzavření kupních smluv byl smluvní vztah založený Smlouvou ze dne datum ukončen (zanikl dle § 1788 odst. 1 o. z.), odporuje zásadě hospodárnosti občanského soudního řízení zabývat se tvrzením žalobce, že to byl žalovaný, který způsobil, že dům nebyl včas zkolaudován, protože i když by k takovému závěru soud dospěl, nic by to neměnilo na tom, že žalobce o svá práva nepečoval, žalovaného ke splnění smluvní povinnosti nevyzval a v důsledku jeho nečinnosti smluvní vztah zanikl bez jeho naplnění.

22. Se zřetelem k výše uvedenému byl rozsudek okresního soudu dle § 219 o. s. ř. včetně správného rozhodnutí o nákladech řízení potvrzen. Odvolací soud neshledal důvod proaplikaci ust. § 150 o. s. ř., které se žalobce v odvolání domáhal. Okolnosti, na které žalovaný poukazoval, nepředstavují mimořádné události, pro které by bylo možno úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení odepřít. Žalovaný neučinil nic, co by mělo iniciovat žalobce k podání žaloby a smluvní vztah založený Smlouvou ze dne datum zanikl pro nečinnost žalobce nikoli žalovaného.

23. V odvolací řízení byl žalobce neúspěšný a vznikla mu povinnost hradit náklady úspěšného žalovaného zastoupeného zástupcem z řad advokátů (§ 224 a § 142 odst. 1 o. s. ř.). Odvolací soud proto přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení částka (odměna za dva úkony právní pomoci po částka a dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka).

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Takové dovolání se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který ve věci rozhodoval v prvém stupni s tím, že bude adresováno Nejvyššímu soudu v Brně. Dovolání lze podat pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 237 a § 241a o. s. ř.).