KSHK 47 Co 164/2024-104

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci ⟪LB:lb_001⟫ zástavní věřitelky: právnická osoba., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou jméno sídlem adresa ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ zástavní dlužnici: právnická osoba., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem jméno sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ o nařízení soudního prodeje zástavy ⟪LB:lb_005⟫ k odvolání zástavní dlužnice proti usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. 8. 2024, č. j. 3 C 140/2024-37

Usnesení okresního soudu se ve výroku I potvrzuje a ve výroku II mění tak, že se zástavní dlužnici povinnost k náhradě nákladů řízení neukládá.

1. Okresní soud označeným usnesením vyhověl návrhu zástavní věřitelky na nařízení soudního prodeje zástavy – pozemků označených ve výroku I, a to k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky ve výši 3 000 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky jdoucím od datum 2024 do zaplacení. Ve výroku II uložil zástavní dlužnici povinnost nahradit zástavní věřitelce k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 9 356 Kč.

2. Návrh byl zdůvodněn tím, že zástavní dlužnice nesplnila povinnost vrátit zástavní věřitelce zálohu na kupní cenu za převod obchodních podílů ve společnostech právnická osoba a právnická osoba, uhrazenou na základě smlouvy o smlouvě budoucí ze dne datum 2023, jež dne datum 2024 pro nesplnění smluvních podmínek zanikla. Vrácení zálohy je zajištěno zástavním právem zřízeným k označeným nemovitostem ve vlastnictví zástavní dlužnice.

3. Okresní soud dospěl k závěru, že zástavní věřitelka předloženými listinami osvědčila existenci zajištěné pohledávky ze smlouvy o smlouvě budoucí, zástavního práva k nemovitostem označeným ve výroku I a rovněž totožnost zástavní dlužnice.

4. Citoval, že dle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Jelikož všechny skutečnosti rozhodné pro nařízení prodeje zástavy byly zástavní věřitelkou doloženy a osvědčeny, postupoval podle citovaného ustanovení a podanému návrhu vyhověl.

5. Proti výroku I usnesení podala zástavní dlužnice odvolání. Navrhla jej zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení před okresní soud. Nebyly splněny zákonné podmínky pro zahájení řízení o soudní prodej zástavy, neboť dluh zajištěný zástavou se nestal splatným resp. prodlení s vrácením zálohy není zaviněné. U Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka probíhá spor účastnic o zaplacení předmětné pohledávky. Účastnice vedly rozsáhlá jednání o dodatku ke smlouvě budoucí, jež však náhle a bezdůvodně ukončila zástavní věřitelka. Zástavní dlužnice toliko žádala o posečkání s vrácením zálohy, čehož v současnosti není schopna z důvodu výdajů vynaložených v budoucí prospěch zástavní věřitelky.

6. Zástavní věřitelka navrhla usnesení potvrdit. Odvolání měla za ryze účelové. K uzavření dodatku ke smlouvě o smlouvě budoucí nedošlo a tato smlouva ke dni datum 2024 dle čl. 3.4. bez dalšího zanikla. Poukázala na speciální charakter a dvě fáze řízení o soudním prodeji zástavy (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

7. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání podala osoba oprávněná a včas, že odvolání bylo přípustné a obsahovalo všechny zákonem předepsané náležitosti (§ 201, § 204, § 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal odvoláním napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 206, § 212 věta první o. s. ř.). Odvolání zástavní dlužnice neshledal opodstatněným.

8. Jak zmínil již okresní soud, jelikož řízení o soudním prodeji zástavy bylo zahájeno návrhem podaným u soudu po 1. 1. 2014, postupuje se v něm podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních („z. ř. s.“).

9. Podle ustanovení § 354 z. ř. s. řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.

10. Podle ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Okresní soud rozhodl s citovaným ustanovením v souladu.

11. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování (viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4421/2015).

12. V projednávané věci zástavní věřitelka předložila soudu listiny, které náležitě osvědčovaly, že poskytla zástavní dlužnici tvrzenou zálohu 3 mil. EUR na kupní cenu dle smlouvy o smlouvě budoucí o převodu podílů v označených společnostech ze dne datum 2023 (čl. 4.2) a že smlouva zanikla bez dalšího (čl. 3.4). A též smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem z téhož dne uzavřenou k zajištění případného peněžitého dluhu z titulu povinnosti vrátit zálohu 3 mil. EUR či její část včetně všech příslušných výpisů z katastru nemovitostí. K průběhu řízení krajský soud ověřil, že okresní soud měl k dispozici obě smlouvy ověřené státním orgánem, tudíž ve věci nebylo třeba nařizovat jednání (§ 356 z. ř. s.). Okresní soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. doložena pohledávka zajištěná zástavním právem a další dvě skutečnosti, došel ke správnému závěru, že z obsahu předložených listin, ani jinak za řízení, nevyšel najevo zřejmý a evidentní důvod vzbuzující pochybnost o existenci předmětné pohledávky, zástavní smlouvy ani o osobě zástavní dlužnice (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3649/2018).

13. K odvolacím námitkám zástavní dlužnice lze dodat, že soudní praxe i judikatura (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017 sp. zn. 21 Cdo 277/2017) se dlouhodobě ustálila na tom, že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, přičemž první fáze spočívá v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy zahájeném k návrhu zástavního věřitele, a bude-li návrhu vyhověno a podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, nastává druhá vykonávací fáze, jejímž účelem je vlastní zpeněžení zástavy a z dosaženého výtěžku uspokojení zástavního věřitele. Neměnným zůstává i názor, že v první fázi, tedy v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel osvědčil (nikoliv prokázal, protože v této fázi řízení se neprovádí dokazování) zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Žádné další skutečnosti nejsou pro rozhodnutí v této první fázi významné, tedy ani zástavní dlužnicí namítaný existující soudní spor o zaplacení předmětné pohledávky či nezaviněná nemožnost plnění či neuzavření smluvního dodatku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Tyto námitky, jakož i ostatní námitky zástavní dlužnice mají své místo až ve druhé vykonávací fázi, pokud bude k návrhu zástavní věřitelky zahájena, v rámci návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, vylučovací žaloby apod.

14. Z popsaných důvodů krajský soud prvoinstanční usnesení ve výroku I jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

15. O náhradě nákladů řízení v obou stupních se v této fázi nerozhoduje – viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. II. ÚS 114/06 a ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2246/17. Proto byl nákladový výrok II změněn tak, že se povinnost k náhradě nákladů neukládá (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou k Nejvyššímu soudu v Brně.