KSHKPA 27 Co 43/2026-97

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ⟪LB:lb_001⟫ ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_003⟫ AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno/Anonymizováno, PSČ Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A ⟪LB:lb_008⟫ bytem Adresa žalovaného B ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 22 309,89 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_010⟫ k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 31. 10. 2025, ⟪LB:lb_011⟫ č. j. 17 C 64/2025–70,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadených výrocích II a III mění takto:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši částka a úrok ve výši 17 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před okresním soudem částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta žalobce.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta žalobce.

III. Žalobci se u účtu Okresního soudu ve Svitavách vrací přeplatek soudního poplatku z odvolání částka.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu zamítl co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka a úroku ve výši 17 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok II), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se jako právní nástupce právnická osoba., domáhal po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka (tedy úrokem ve výši 17 % ročně z dlužné částky od datum do datum) a úroku ve výši 17 % ročně z žalované částky od datum do zaplacení a dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka (tedy zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum) a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení, a to na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Okresní soud po seznámení se s obsahem listinných důkazů, které žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení, věc posoudil (s ohledem na okamžik uzavření smlouvy o úvěru) dle příslušných ustanovení zák. č. 513/1991 Sb. (obchodního zákoníku, dále jen obch. zák.) ve znění účinném do datum, zejména ust. § 497 obch. zák. a dále dle příslušných ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do datum (občanský zákoník, dále jen obč. zák.), zejména ust. § 544 obč. zák.

5. Konstatoval, že závazek zanikl odstoupením od smlouvy právnická osoba., z důvodu stanoveného smlouvou podle § 344 obch. zák. Žalovanému tedy přestala vznikat povinnost platit úroky, nadále však trvala jeho povinnost zaplatit úrok z prodlení dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák., neboť zůstával v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Okresní soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení jistiny úvěru včetně poplatků (smluvních pokut) a úroku z prodlení.

6. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do zaplacení úroků, žalobu zamítl.

7. Převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v průběhu řízení nevznikly, a proto okresní soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.

8. Proti rozsudku, a to do výroků II a III, podal včas odvolání žalobce.

9. Rozhodnutí okresního soudu považoval za nesprávné, zejména v úvaze, že v případě zániku závazku odstoupením od smlouvy žalovanému zaniká povinnost platit úroky. Žalobce poukázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. spisová značka, publikované v Právním rádci 5/96, v němž Vrchní soud uvedl, že „ust. § 506 obch. zák. je ustanovením speciálním k obecnému ust. § 351 odst. 2 obch. zák. Proto při odstoupení od smlouvy věřitelem pro nesplácení úvěru dlužníkem budou nadále platně účtovány úroky z úvěru i úroky z prodlení tzv. sankční úroky v zákonné (§ 369 obchodního zákoníku) nebo ve smluvené výši“.

10. Žalobce je proto přesvědčen, že povinnost žalovaného platit věřiteli úroky z úvěru nemohla zaniknout v důsledku prodlení na straně dlužníka, které bylo důvodem ukončení smluvního vztahu. Úroky z úvěru je žalovaný povinen platit do vrácení dlužné částky. K tomu dosud nedošlo. Žalovaný úvěr vyčerpal a do dnešního dne nesplatil. Skutečnost, že dlužná částka nadále narůstá o příslušenství, nelze klást k tíži žalobce, když primární důvod daného je dán prodlením na straně žalovaného.

11. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši částka a úrok ve výši 17 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a nahradit žalobci náklady za řízení před soudy obou stupňů. Případně nechť je v odvoláním napadených výrocích rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

12. Krajský soud přezkoumal v mezích podaného odvolání rozsudek okresního soudu i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

13. Okresní soud v posuzované věci konstatoval, že z provedeného dokazování je zřejmé, že smlouva o úvěru, resp. závazek z ní žalovanému plynoucí, zanikl odstoupením od smlouvy právním předchůdcem žalobce z důvodu stanoveného smlouvou dle § 344 obch. zák. Za této situace pak podle okresního soudu žalovanému zanikla povinnost platit žalobci (jeho právnímu nástupci) smluvně sjednané úroky. Žalobu proto co do kapitalizovaného smluvního úroku a dále žalobcem požadovaného úroku ve výši 17 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení zamítl.

14. Odvolací soud učiněné právní posouzení okresního soudu nesdílí a ve skutkových poměrech posuzované věci je nepovažuje za přiléhavé.

15. S okresním soudem lze souhlasit v tom, že s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce právnická osoba. (datum) je na uzavřený smluvní vztah nutno aplikovat příslušná ustanovení zák. č. 511/1991 Sb. (obchodní zákoník, dále též i obch. zák.), platného a účinného do datum.

16. Okresní soud v posuzované věci sice uzavírá, že závazek žalovaného zanikl odstoupením od smlouvy dle ust. § 344 obch. zák., avšak podle přesvědčení odvolacího soudu je nutno prioritně vycházet z ust. § 506 obch. zák., které je aplikovatelné pro případ důsledku prodlení dlužníka se splácením úvěru. Uvedené ustanovení hovoří o tom, že je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Úrok je v obecné rovině vnímán jako cena za poskytnutí peněz a pakliže finanční prostředky byly úvěrovanému poskytnuty, má věřitel právo na úhradu úroků. Odstoupením od smlouvy o úvěru podle § 506 obch. zák. proto nezanikají všechna práva a povinnosti stran. Mění se pouze splatnost dlužné částky a nadále přetrvává povinnost dlužníka vrátit dlužnou částku spolu se sjednanými úroky a úroky z prodlení. Smluvené úroky z prodlení (sankční úroky) tudíž nejsou odstoupením od smlouvy ze strany věřitele dotčeny. Smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 497 obch. zák. nemůže být sjednána jako bezúročná. Závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru, je její podstatnou částí (§ 269 odst. 1 obch. zák.) a za poskytnuté peněžní prostředky je dlužník povinen hradit úroky sjednané ve smlouvě, případě stanovené obchodním zákoníkem (v případě prodlení s vrácením půjčených prostředků i úroky z prodlení), a to podle přesvědčení odvolacího soudu až do doby skutečného vrácení poskytnuté částky věřiteli. Pakliže si samozřejmě s ohledem na dispozitivní povahu úpravy smlouvy o úvěru smluvní strany nestanovily dobu, po kterou je dlužník povinen úroky hradit odlišně (k tomu srovnej např. PR 5/1996, PR 3/2002 či R 15/2001).

17. Krajský soud proto považuje odvolací výhradu žalobce za přiléhavou, ostatně žalobce v odvolání cituje rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. spisová značka publikované právě v Právních rozhledech č. 5 z roku 1996.

18. Vycházeje ze shora rozvedených úvah proto krajský soud rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném výroku II změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši částka a dále běžící smluvní úrok ve výši 17 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

19. O nákladech řízení, a to s ohledem na změnu rozsudku okresního soudu i nákladech za řízení před okresním soudem, krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř.

20. Náklady řízení žalobce před okresním soudem jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce částka, odměnou zástupce žalobce za tři úkony právní služby po částka (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb), třemi paušálními náhradami hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ze součtu uvedených částek, vyjma zaplaceného soudního poplatku. Náklady řízení na straně žalobce tak dosáhly částka po zaokrouhlení. Uvedenou částku je žalovaný povinen nahradit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).

21. V řízení před odvolacím soudem jsou náklady žalobce tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce částka (stanoveného z předmětu odvolacího řízení – kapitalizovaných úroků v částce částka), odměnou za jeden úkon právní služby zástupce žalobce, a to podání odvolání proti rozsudku okresního soudu v částce částka stanovené z předmětu odvolacího řízení, k ní přináležející paušální náhradou hotových výdajů v částce částka a 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ze součtu uvedených částek, vyjma zaplaceného soudního poplatku. Náklady odvolacího řízení na straně žalobce tak dosáhly částka po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř.).

22. Odvolací soud současně žalobci vrátil přeplatek na soudním poplatku z odvolání v částce částka. Přeplatek poplatku bude žalobci vrácen z účtu Okresního soudu ve Svitavách (§ 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 o.s.ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).