KSOS 22 Af 39/2020-70

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph. D. ve věci žalobců: a) Ing. David Jánošík, insolvenční správce společnosti SLOT Group, a. s. sídlem Gočárova 1105/36, 500 02 Hradec Královéb) SLOT Group, a. s. sídlem Jáchymovská 142, 360 04 Karlovy Vary zastoupen Ing. Davidem Jánošíkem, insolvenčním správcem sídlem Gočárova 1105/36, 500 02 Hradec Královéc) CEC Prahaa. s. sídlem Pobřežní 18/16, 186 00 Praha 8 - Karlín proti žalovanému: Celní úřad pro Moravskoslezský kraj sídlem Náměstí Svatopluka Čecha 547/8, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava a Přívoz o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 3. 2020, sp. zn. 44770-17/2020-570000-61 takto:

I. Rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 16. 3. 2020, sp. zn. 44770-17/2020-570000-61 a Opatření o zadržení věci Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 44770-8/2020-570000-61, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit každému ze žalobcůa), b) a c) na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Vymezení věci

Žalobci se podanou žalobou ze dne 14. 5. 2020 domáhali zrušení shora vymezeného rozhodnutí žalovaného, kterým ředitel žalovaného zamítl námitky žalobcůa) a b) proti Opatření o zadržení věci učiněné žalovaným dne 11. 2. 2020 (dále jen „Opatření“) v provozovně žalobceb) označené jako „HERNA CITY“ v Havířově (dále jen „Provozovna“) podle § 121 odst. 1 zákonač. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „ZHH“). Žalovaný zadržel zejména technická zařízení a finanční hotovost nacházející se v Provozovně, které sloužily či souvisely s provozováním hazardní hry na základě příslušného povolení uděleného žalobcib) (dále také jen „Věci“).

Žalobcea) zdůraznil, že je insolvenčním správcem dlužníka – žalobceb) na základě usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 8. 2019, č. j. KSPL 66 INS 14382/2019-A-14, jímž byl zjištěn úpadek žalobceb). Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2019, č. j. KSPL 66 INS 14382/2019-B-31 byl na žalobceb) prohlášen konkurs. Žalobcea) se tak ve smyslu zákonač. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „INSZ“) stal osobou oprávněnou nakládat s majetkovou podstatou žalobceb), a to včetně závodu žalobceb).

Žalobceb) je obchodní společností, která byla provozovatelem hazardních her na základě ZHH. Jelikož se všechna opatření uložená celními úřady v rámci kontrol nad dodržováním ZHH týkala věci, které byly součástí majetkové podstaty žalobceb) jako insolvenčního dlužníka, je žalobceb) zastupován žalobcema), kterému žalobceb) také z procesní opatrnosti udělil plnou moc.

Žalobcec) je obchodní společností, která je provozovatelem hazardních her na základě ZHH. Na základě Smlouvy o prodeji závodu z majetkové podstaty uzavřené dne 20. 2. 2020 mezi žalobcema) jako prodávajícím a žalobcemc) jako kupujícím, převedl žalobcea) vlastnické právo k závodu žalobceb) na žalobcec). Závod zahrnuje veškerou podnikatelskou činnost žalobceb). Smlouva nabyla účinnosti dne 1. 4. 2020 poté, co byla uložena do sbírky listin vedené Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 5407 a do sbírky listin vedené Krajským soudem v Plzni, oddíl B, vložka 1208. Jelikož na žalobcec) přešlo k 1. 4. 2020 vlastnické právo k majetku žalobceb), je oprávněn požadovat po třetích stranách plnění pohledávek a nároků žalobceb) coby nabyvatel závodu. Součástí převáděného závodu ve smyslu čl. 2.1 základě Smlouvy o prodeji závodu z majetkové podstaty byly též veškeré movité věci, včetně věcí zadržených žalovaným v rámci kontroly v Provozovně. Jednou z povinností žalobcea) plynoucí z uzavřené smlouvy je předat žalobcic) všechny movité věci, které jsou součástí závodu.

Žalovaný odůvodnil Opatření tím, že nabyl důvodné podezření, že provozovaná technická herní zařízení jsou provozována v rozporu se ZHH, když k porušení ZHH má docházet tím, že kontrolovaná osoba provozuje hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení dle příslušných ustanovení ZHH. Námitky proti Opatření byly ředitelem žalovaného zamítnuty s odůvodněním, že kontrolovanou osobou předložené znění rozhodnutí o změně provozovatele, tedy rozhodnutí Ministerstva financí ČR ze dne 25. 9. 2015, č. j. MF-3884/2015/34-4 (dále jen „rozhodnutí o změně“) obsahuje nesrovnalosti oproti listině označené shodně, kterou má mít Ministerstvo financí ČR v příslušných spisech. Tato zjištění měla na straně žalovaného vyvolat důvodné podezření, že v souvislosti s provozováním technických zařízení dochází k porušování zákona.

Žalobci odmítají, že by byl odůvodněn závěr o existenci důvodného podezření, že v Provozovně žalobceb) docházelo k porušování ZHH, tedy k provozování hry, které by nesvědčilo povolení dle ZHH. Žalovanému bylo již v rámci kontroly sděleno a doloženo, že předmětná technická zařízení byla provozována na základě řádného povolení; pracovníkům žalovaného bylo již v rámci předmětné kontroly v Provozovně předloženo rozhodnutí o povolení s doložkou právní moci dne 26. 9. 2015. Z tohoto rozhodnutí jasně vyplývá, že Ministerstvo financí ČR vydalo předmětné rozhodnutí v souvislosti s prodejem závodu společnosti MASOX a. s. a nabytím tohoto závodu žalobceb) s účinností od 1. 10. 2015, a to mj. na základě těchto povolení k provozování sázkové hry: - rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 6. 9. 2013, č. j. MF-84415/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „IVT SYNOT“ - rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 1. 10. 2013, č. j. MF-96553/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „APOLLO GAMES VLT“ - rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 22. 10. 2013, č. j. MF-105176/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „MULTI LOTTO“ - rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 4. 11. 2013, č. j. MF-107736/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „KAJOT VLT“ (dále všechna rozhodnutí společně jen „rozhodnutí o povolení“)

Přitom z rozhodnutí o změně jednoznačně vyplývá, že se namísto dosavadního provozovatele MASOX a. s. stává provozovatelem sázkové hry povolené mimo jiné na základě a v rozsahu rozhodnutí o povolení společnost SLOT Group, a. s., tedy žalobceb). Ministerstvo výslovně konstatovalo, že ostatní podmínky povolení sázkové hry obsažené v rozhodnutí o povolení zůstávají nadále v platnosti. Účinnosti nabylo rozhodnutí o změně zveřejněním údaje o uložení dokladu o koupi závodu do sbírky listin. Žalobce dále zdůraznil, že rozhodnutí o změně, které bylo prokazatelně vydáno a které bylo správními orgány až do dne konání kontroly (tj. po dobu více jak 4 let) plně respektováno, je platné a účinné správní rozhodnutí, o kterém platí presumpce správnosti, tudíž je ve smyslu § 73 odst. 2 správního řádu závazné nejen pro účastníky, ale pro všechny správní orgány, včetně žalovaného. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný nezpochybňuje, že ministerstvo vydalo rozhodnutí o změně, a to na základě společné žádosti společnosti MASOX a. s. a žalobceb), která se vztahovala ke všem sázkovým hrám. Žalovaný také nezpochybňuje, že rozhodnutí o změně bylo vyjádřením ustálené praxe ministerstva. Žalovaný totiž své důvodné podezření o domnělém porušování zákona, pro které odňal a stále zadržuje Věci, založil výhradně na zjištění, že ve spisech ministerstva se mělo objevit jiné znění rozhodnutí o změně, než jakým disponují žalobci, když navíc uvedená nesrovnalost má být pouze ve výčtu jednotlivých rozhodnutí ministerstva o povolení. Žalobci si nedokáží vysvětlit, proč by mělo být v evidenci ministerstva založeno jiné znění předmětného rozhodnutí a pokud tomu tak je, nelze to jakkoli přičítat žalobci. Rozhodnutí ministerstva o změně svědčí o tom, že se na straně žalovaného nemohlo jednat o důvodné podezření. Žalobci také připomněli, že Ministerstvo financí společné žádosti společnosti MASOX a. s. a žalobceb) v plném rozsahu vyhovělo.

V projednávané věci tak nebyly naplněny zákonné předpoklady pro opaření ve smyslu § 121 ZHH a odnětí a zdržování zboží je nezákonné.

Žalobci dále argumentují tím, že v projednávané věci nelze opomenout, že v době přijetí Opatření byl žalobceb) (a stále je) v úpadku a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Z § 170 písm. d) INSZ přitom vyplývá, že v insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka. V té souvislosti odkázali žalobci na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 9. 2016, č. j. 11 VSOL 228/2015-36, podle kterého propadnutí majetku či věci mají nepochybně charakter pohledávky, na kterou se vztahuje § 170 písm. d) INSZ. Jestliže podle § 121 odst. 4 ZHH trvá zadržení věcí do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, nemůže být ve smyslu uvedeného účel, pro který žalovaný věci zadržuje, naplněn.

Současně s podáním žaloby navrhli vydání předběžného opatření spočívající v povinnosti žalovaného vrátit ve prospěch majetkové podstaty žalobceb) zadržené věci.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že listinnou i elektronickou verzi spisu vytvořil pouze na žádost krajského soudu. K žalobním bodům nejprve zdůraznil, že kontrola provozovny s názvem HERNA CITY v Havířově byla realizována v rámci celorepublikové kontrolní akce vyhlášení odborem 33 Generálního ředitelství pod názvem „BUJÓN“. Přílohou pokynu k provedení kontrolní akce byl vytvořen postup při uvedené kontrolní akci, kde bylo mj. uvedeno, že „K převedení povolení k provozování loterie společnosti SLOT a MASOX společně požádali a bylo rozhodnuto o převedení povolení. Tato žádost a následné povolení se ovšem netýkala rozhodnutí s písmeny „A“ v čísle jednacím. Podle současných informací MF nedisponuje povoleními k převodu povolení k provozování loterií. Společnost SLOT byla v rámci vedené kontroly vyzvána k doložení veškerých dokumentů opravňujících tuto společnost provozovat hazardní hry. Povolení k převodu povolení k provozování však nedoložila. Na základě již probíhající kontroly byly vyžádány veškeré dokumenty spol. SLOT k provozování loterií a jiných podobných her. Nebylo doloženo rozhodnutí o převedení povolení k provozování na jinou osobu.“ Z uvedeného důvodu před zahájením kontrolní akce a ani po zadržení technických zařízení odd. 61 Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj nevyzvalo společnost SLOT Group, a. s. k předložení originálů změnových rozhodnutí Ministerstva financíč. j. MF-3884/2015/34-4 a č. j. MF-3884/2015/34-5 (dále také jen „změnová rozhodnutí“), kdy mělo za to, že změnová rozhodnutí ministerstva neobsahují v textu rozhodnutíč. j. MF-105176/A/2013/34, č. j. MF-107736/A/2013/34, č. j. MF-96553/A/2013/34 a č. j. MF-84415/A/2013-34. Při vlastní kontrole byly povinnou osobou předloženy kopie změnových rozhodnutí Ministerstva financíč. j. MF-3884/2015/34-4 a č. j. MF-3884/2015/34-5. V průběhu kontrolní akce však oznámili příslušníci odborné podpory oddělení 331.1. GŘC vedoucímu kontrolní skupiny, že na základě informací Ministerstva financí ČR toto ministerstvo disponuje originály změnových rozhodnutíč. j. MF-3884/2015/34-4 a č. j. MF-3884/2015/34-5 i s originálním podpisem, ale v textu nejsou uvedena rozhodnutí označená písmeny „A“. Při kontrole provozovny tak došlo k zadržení provozovaných herních zařízení, neboť zařízení provozoval provozovatel SLOT Group, a. s., ale povolení bylo vydáno společnosti MASOX a. s. Kontrolní skupina zcela odůvodněně pojala důvodné podezření, že předložená změnová rozhodnutí Ministerstva financíč. j. MF-3884/2015/34-4 a č. j. MF-3884/2015/34-5 neopravňují provozovatele SLOT Group, a.s. provozovat prostřednictvím loterijních terminálů hazardní hry, provozované dle rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 6. 9. 2013, č. j. MF-84415/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „IVT SYNOT“, rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 1. 10. 2013, č. j. MF-96553/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „APOLLO GAMES VLT“, rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 22. 10. 2013, č. j. MF-105176/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „MULTI LOTTO“ a rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 4. 11. 2013, č. j. MF-107736/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „KAJOT VLT“. Zjištění z průběhu správního řízení

Pro účely soudního přezkumu soud z podkladů předložených žalovaným zjistil, že dne 11. 2. 2020 proběhla v Provozovně žalobceb) kontrola ze strany žalovaného podle zákonač. 255/2012 Sb., o kontrole, v rámci níž byla kontrolovanou osobou předložena změnová rozhodnutí Ministerstva financíč. j. MF-3884/2015/34-4 a č. j. MF-3884/2015/34-5, přičemž žalovaný uvedl, že Ministerstvo financí neeviduje předmětná rozhodnutí v předloženém znění a tato nejsou evidována ani v systému SDSL, kontrolní skupina žalovaného nabyla důvodné podezření, že provozovaná technická zařízení jsou provozována v rozporu se ZHH a žalovaný přistoupil k Opatření spočívající v zadržení věcí podle § 121 odst. 3 ZHH. O této skutečnosti následně dne 12. 2. 2020 žalovaný dodatečně informoval žalobcea) i b). Podáním ze dne 14. 2. 2020 žalobcea) jako insolvenční správce žalobceb) podal proti Opatření námitky, které byly napadeným rozhodnutím zamítnuty. Ředitel žalovaného v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru ve shodě s Opatřením, že kontrolní skupina zcela odůvodněně pojala důvodné podezření, že předložená změnová rozhodnutí Ministerstva financíč. j. MF-3884/2015/34-4 a č. j. MF-3884/2015/34-5 neopravňují provozovatele SLOT Group, a.s. provozovat prostřednictvím loterijních terminálů hazardní hry, provozované dle rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 6. 9. 2013, č. j. MF-84415/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „IVT SYNOT“, rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 1. 10. 2013, č. j. MF-96553/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „APOLLO GAMES VLT“, rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 22. 10. 2013, č. j. MF-105176/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „MULTI LOTTO“ a rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 4. 11. 2013, č. j. MF-107736/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „KAJOT VLT“. Z podkladů předložených žalovaným dále vyplývá, že Generální ředitelství cel až dne 21. 2. 2020 zaslalo mj. žalovanému dokumenty související s kontrolní akcí „Bujón“ ve vztahu k žalobcib) – mj. také odpovědi Ministerstva financí na žádosti o informace a prověření. Posouzení věci krajským soudem

Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákonač. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci rozhodl soud bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s..

Krajský soud připomíná, že ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 25. 6. 2020, č. j. 22 Af 39/2020-37 ve znění opravného usnesení ze dne 8. 9. 2020, č. j. 22 Af 39/2020-53. Tento rozsudek byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2020, č. j. 4 As 262/2020-68, a to u důvodu nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost. S ohledem na uvedené kasační soud nevyslovil ve věci pro další řízení před krajským soudem žádný závazný právní názor.

Krajský soud tak poté, co napravil vytýkaná pochybení, zdůrazňuje, že se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobců a dospěl v souladu s žalobní argumentací k tomu, že tato svědčí všem žalobcům. Ve vztahu k žalobcia) je zapotřebí zdůraznit, že se jedná o insolvenčního správce žalobceb) a jeho oprávnění k podání žaloby vyplývá jednoznačně z § 249 INSZ, přičemž jeho aktivní legitimaci lze dovodit z § 65 odst. 1 s. ř. s., a to bez ohledu na to, že předmětné zadržené věci byly součástí závodu, jehož vlastnictví po vydání napadeného rozhodnutí přešlo na žalobcec), neboť žalobcea) je oprávněn i povinen činit úkony týkající se práv úpadce související s majetkovou podstatou; má-li žalobcea) povinnost dle smlouvy o prodeji závodu předat zadržené věci žalobcic), je třeba přisvědčit tomu, že napadeným rozhodnutím potažmo postupem žalovaného, byl zkrácen na svých právech. Obdobná argumentace dopadá na také na posouzení aktivní legitimace žalobceb), u něhož je zapotřebí zdůraznit závěry rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2018, čj. 4 As 149/2017-121, z něhož vyplývá mj. oprávnění samotného úpadce brojit proti správním rozhodnutím žalobou samostatně. Pokud se týče aktivní legitimace žalobcec), je podle krajského soudu zřejmé, že stal-li se žalobcec) vlastníkem věcí zadržených postupem žalovaného, dopadají účinky napadeného rozhodnutí na žalobcec) přímo a žalobcec) a žalobci tak svědčí aktivní legitimace ve smyslu § 65 s. ř. s., když tento správně tvrdí přímé dotčení svých práv, neboť nemůže disponovat s věcmi ve svém vlastnictví. Podle § 121 ZHH (1) Osoba pověřená dozorujícím orgánem je povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Osoba pověřená dozorujícím orgánem ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě. (2) Dozorující orgán je oprávněn uskladnit zadržené věci podle odstavce 1 mimo dosah dozorované osoby. Dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, je povinna zadržené věci osobě pověřené dozorujícím orgánem vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto věci odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše osoba pověřená dozorujícím orgánem úřední záznam. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě. Náklady na skladování hradí dozorovaná osoba, které byla věc zadržena. (3) Proti uloženému opatření o zadržení věci může dozorovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel celního úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dozorované osobě. (4) Zadržení věci trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o věc, v souvislosti s jejímž užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Zrušení opatření o zadržení věci provede písemně ředitel celního úřadu. Písemnost se doručí dozorované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zadržení, musí být dozorované osobě zadržená věc bez zbytečných průtahů vrácena v neporušeném stavu. O vrácení sepíše osoba pověřená dozorujícím orgánem písemný záznam.

Z citovaného § 121 odst. 1 ZHH jednoznačně vyplývá, že věc (tedy mj. také herní zařízení) lze zadržet pouze tehdy, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. V projednávané věci žalovaný v rámci kontroly prováděné u žalobceb) v jeho Provozovně odůvodnil naplnění podmínek § 121 odst. 1 ZHH, tedy svou důvodnou pochybnost tím, že provozovaná technická zařízení jsou provozována v rozporu se ZHH, když změnová rozhodnutí předložená žalobcemb) nejsou ve spisovém materiálu Ministerstva financí evidována v předloženém znění a tato nejsou evidována ani v systému SDSL. Obdobně pak argumentoval ředitel žalovaného v napadeném rozhodnutí, když zdůraznil, že ve změnových rozhodnutích nejsou uvedená povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hryč. j. MF-84415/A/2013/34, č. j. MF-96553/A/2013/34, č. j. MF-105176/A/2013/34 a č. j. MF-107736/A/2013/34, tedy kontrolní skupina přijala důvodné podezření, že žalobceb) není oprávněn k provozování her dle rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 6. 9. 2013, č. j. MF-84415/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „IVT SYNOT“, rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 1. 10. 2013, č. j. MF-96553/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „APOLLO GAMES VLT“, rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 22. 10. 2013, č. j. MF-105176/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „MULTI LOTTO“ a rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 4. 11. 2013, č. j. MF-107736/A/2013/34, týkající se centrálního loterního systému s označením „KAJOT VLT“.

S tímto posouzením žalovaného však podle krajského soudu nelze souhlasit. Žalovaný totiž přistoupil ke zcela zásadnímu zásahu do vlastnických práv za situace, kdy měl k dispozici v zásadě dvě „verze“ změnových rozhodnutí, přičemž žalobcemb) byly v podobě ověřených kopií předloženy verze, podle nichž mu svědčilo oprávnění předmětné hry provozovat. Žalovaný pak disponoval verzemi odlišnými, a to na podkladě informací Ministerstva financí. Za této situace ale nelze zjednodušeně dospět k závěru, že žalobceb) jako držitel oprávnění k provozování hazardní hry pravděpodobně takovým oprávněním nedisponuje, neboť žalovaný kromě uvedeného, tedy, že existují dvě odlišné verze týchž rozhodnutí, nevyjevil žádné další bližší podstatné okolnosti, které by mohly svědčit jeho závěru. Žalovaný podle krajského soudu bezdůvodně přijal automaticky jako správné verze předložené ministerstvem, aniž by se jakkoli snažil zjistit příčinu odlišností jednotlivých rozhodnutí. Nesprávnost postupu žalovaného nutně umocňuje fakt, že ke kontrole (v rámci akce nazvané GŘC „Bujón“) přistoupil až po více než 4 letech od doby vydání sporovaných rozhodnutí. Jinými slovy, po celou dobu od vydání změnových rozhodnutí důvodné pochybnosti o oprávnění žalobce k provozování sporných her ze strany žalovaného nebyly. Žalovaný v napadeném rozhodnutí a už vůbec v Opatření nevysvětluje, z jakého důvodu přistoupil po takové době k tak razantním opatřením. Spokojit se rozhodně nelze ani s „dovysvětlením“ žalovaného ve vyjádření k žalobě odkazující v zásadě na pokyn nadřízeného orgánu žalovaného. Jednak, uvedená argumentace měla být obsahem napadeného rozhodnutí a nelze k ní nyní přihlížet a jednak, ani tato argumentace obsahově není s to odůvodnit postup žalovaného. Za uvedeného stavu nelze vytýkat žalobcib), že jednal při provozování předmětných her v důvěru ve změnová rozhodnutí, která měl v držení s odkazem na presumpci správnosti správních aktů. Pokud měl žalovaný skutečně vážné pochybnosti o obsahu změnových rozhodnutí v držení žalobceb), resp. o rozsahu jeho oprávnění k provozování her, měl dát Ministerstvu financí podnět k nápravě k tomu příslušnými prostředky zákonač. 500/2004 Sb., správního řádu. Nevysvětlena totiž zůstala otázka, jak vlastně k nastalé situaci mohlo dojít, tedy zda se jednalo o administrativní pochybení správního orgánu (pak by přicházel v úvahu např. postup ve smyslu § 70 správního řádu) a nebo jsou „ve hře“ okolnosti jiné, které by mohly svědčit např. o zpochybnění pravosti změnových rozhodnutí v držení žalobceb). Bez náležitého osvětlení těchto pro věc zcela zásadních skutečností nelze podle krajského soudu vůbec přistoupit k postupu dle § 121 odst. 1 ZHH, neboť již z povahy věci nemůže být bez toho naplněna základní podmínka, a to důvodné podezření. Při úvahách o důvodnosti podezření je totiž na místě zvažovat zejména také intenzitu pochybností kontrolujícího orgánu. Žalovaný se však při svém postupu uvedenými úvahami vůbec neubíral. Z uvedených důvodů dospěl krajský soud k závěru, že napadené rozhodnutí je nutně nezákonné; ze shodných důvodů shledal krajský soud nezákonné také Opatření žalovaného, které je podle krajského soudu nutné považovat materiálně za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Soud přisvědčuje také argumentací žalobců stran nezákonnosti postupu žalovaného s ohledem na dikci § 170 písm. d) INSZ, včetně přiléhavé odkazu na relevantní judikaturu. Závěr a náklady řízení

Krajský soud s ohledem na uvedené skutečnosti žalobě vyhověl a dle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil napadené rozhodnutí žalovaného; jelikož důvody nezákonnosti shodně dopadají také na Opatření, jež je třeba považovat materiálně za prvostupňové rozhodnutí, přistoupil krajský soud podle § 78 odst. 3 s. ř. s. také ke zrušení Opatření. Zároveň soud podle § 78 odst. 4 s. ř. s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

O náhradě nákladů řízení mezi žalobci a žalovaným bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobci byli v řízení procesně úspěšní a vzniklo jim tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož náklady každého z žalobců jsou tvořeny pouze zaplaceným soudním poplatkem (když náklady v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti původnímu rozsudku v této věci ze dne 25. 6. 2020 žalobcům nevznikly), uložil soud žalovanému uhradit každému ze žalobcůa), b) a c) na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákonač. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění k rukám daňového poradce, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravěs. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ostrava 3. prosince 2020

JUDr. Monika Javorová, v. r. ⟪LB:lb_001⟫ předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje P. S.