KSOS 57 CO 166/2022-38

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Severové a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a Mgr. Daniely Teterové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený zmocněncem příjmení jméno příjmení, titul, titul ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání žalované proti rozsudku pro uznání Okresního soudu v Karviné ze dne 20. 5. 2022, č. j. 16 C 105/2022-18,

Rozsudek okresního soudu se mění tak, že rozsudek pro uznání se nevydává.

1. Rozsudkem pro uznání okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 100.000 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím a nahradit náklady řízení ve výši 4.000 Kč na základě fikce uznání, která nastala v důsledku marného uplynutí lhůty k vyjádření (4. 5. 2022) podle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť podmínky pro tento postup měl za splněné.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, kterým jej napadla zcela a domáhala se jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Brojila proti závěru, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, protože podáním doručeným soudu dne 4. 4. 2022, tedy ve lhůtě stanovené k vyjádření, předestřela kvalifikovaným způsobem procesní obranu.

3. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek pro uznání soudu prvního stupně (§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1 a 4, § 205b, § 205 odst. 2 písm. a), včetně splnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání (§ 153a o. s. ř.)) zcela a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Z obsahu spisu se podává, že 19. 3. 2022 byl žalované doručen elektronický platební rozkaz, jehož součástí byla tzv. kvalifikovaná výzva (§ 114b o. s. ř.), aby se žalovaná ve věci vyjádřila ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, což znamená, že konec lhůty připadl na 4. 5. 2022. Dne 4. 4. 2022 žalovaná doručila soudu podání, které ke dni vyhlášení napadeného rozsudku nebylo ve spise žurnalizováno, ve kterém předestřela procesní obranu založenou na tom, že povinnost mlčenlivosti ujednanou ve smlouvě ze dne datum neporušila a že žalobcem poskytnuté důvěrné informace byly žalovanou ochráněny, resp. nakládala s nimi pouze v rozsahu nezbytném pro dosažení sledovaného cíle (zjištění cenové kalkulace, což nutně předpokládá zjištění sériové vyrobitelnosti žalovanou).

5. Přezkoumání rozsudku pro uznání je možné - vedle vad uvedených v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. - jen z hlediska splnění zákonem stanovených předpokladů pro jeho vydání ve smyslu § 153a o. s. ř.

6. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, přičemž podle § 114b odst. 5 o. s. ř. se má za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, jestliže se bez vážného důvodu na výzvu soudu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen, a to za předpokladu nejsou-li splněny podmínky pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

7. Vyjádřila-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, zabýval se odvolací soud dále tím, zda vyjádření žalované má parametry, které judikatura definovala pro vylíčení rozhodujících skutečností, tedy právně významných skutkových okolností případu, na nichž staví žalovaná svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě.

8. Svoji obranu žalovaná nemusí rozvádět do všech podrobností a výslovně se vyjadřovat ke všem tvrzením žalobce; postačí, jestliže postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ její obrany proti žalobě, tedy jestliže uvede přinejmenším takové skutečnosti, které, budou-li také prokázány, mohou vést k tomu, že bude (může) mít ve sporu alespoň částečný úspěch (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004, uveřejněný pod č. 21/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2284/2004, ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4373/2008, ze dne 31. 7. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2766/2011, ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3163/2013, nebo ze dne 16. 2. 2022, sp. zn. 33 Cdo 2149/2021, případně nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2021, sp. zn. III. ÚS 3207/20; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz).

9. Žalovaná staví svou procesní obranu na tvrzení, že s chráněnými informacemi nakládala pouze za účelem zjištění cenové kalkulace, což nutně předpokládá zjištění sériové vyrobitelnosti žalovanou, pročež – jak dále argumentuje – povinnost mlčenlivosti neporušila a nárok na smluvní pokutu nevznikl, jelikož s chráněnými informacemi nakládala v rozsahu nezbytném pro dosažení sledovaného cíle, a to obchodní spolupráce. Jedná se o předestření rozhodujících skutečností (a právního posouzení), z nichž vyplývá základ její obrany proti žalobě.

10. Lze proto uzavřít, že předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání splněny nebyly. Zákonná fikce uznání žalobou uplatněného nároku žalovanou nenastala, neboť žalovaná se k výzvě soudu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. včas a řádně vyjádřila.

11. Podmínky pro potvrzení napadeného rozsudku podle § 219 o. s. ř. ani pro jeho zrušení podle § 219a o. s. ř. dány nejsou, a proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil, a to tak, že rozsudek pro uznání se nevydává, přičemž logickým důsledkem této změny je pominutí účinků výroku závislého, aniž by bylo namístě (možno) o něm výslovně rozhodnout.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Karviné.