KSOSOL 69 CO 281/2022-1170

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň Mgr. Martiny Telcové a JUDr. Karly Musilové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o 2.169.975,40 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného a žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2021, č. j. 19 C 188/2016-1008,

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I., v níž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 989.492,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 493.875 Kč od 7. 4. 2016 do 14. 6. 2016 a z částky 989.492,40 Kč od 15. 6. 2016 do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve zbývající části výroku I. mění takto:

„ Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1.180.483 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1.168.483 Kč od 7. 4. 2016 do 14. 6. 2016 a z částky 1.180.483 Kč od 15. 6. 2016 do zaplacení, zamítá.“

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.169.975,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1.662.358 Kč od 7. 4. 2016 do 14. 6. 2016 a z částky 2.169.975,40 Kč od 15. 6. 2016 do zaplacení (výrok I.). Žalovanému pak uložil povinnost nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 577.340 Kč ve lhůtě tří dnů (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný. Odvolatel má za to, že se v řízení neprokázalo, že by při uzavírání smlouvy a při plnění závazků plynoucích společnosti všechno anonymizována tři slova o. z této smlouvy porušil povinnosti při výkonu funkce jednatele a že škoda v podobě závazku, který žalobkyně tvrdí, vznikla v důsledku porušení péče řádného hospodáře a že škoda vznikla v příčinné souvislosti s tímto porušením, jak uzavřel soud prvého stupně, má tedy za to, že soud prvého stupně dospěl na základě provedených důkazů ke nesprávným skutkovým zjištěním. Žalovaný má naopak za to, že jednal plně v souladu se zásadou péče řádného hospodáře, když po zániku jeho živnostenských oprávnění a ze zdravotních důvodů převedl právnická osoba anonymizována tři slova. na jinou osobu, které předal veškerou dokumentaci a účetnictví, v době ukončení jednatelství nic nenasvědčovalo tomu, že by společnosti mohl hrozit úpadek, že společnost nebude schopna plnit své závazky. Žalovaný jednal pečlivě a s potřebnými znalostmi, v dobré víře při podnikatelském rozhodování, jednal informovaně, kvalifikovaně a v zájmů své společností, to vše dle smlouvy a odsouhlasené projektové dokumentace. Co se týče dohodnutých smluvních podmínek, pak tyto jsou v obdobných kontraktech v oboru stavebnictví zcela standardní a nelze tvrdit, že by byly nevýhodné či by jejich sjednáním žalovaný jakkoliv měl v úmyslu poškodit právnická osoba anonymizována tři slova. Co se týče ceny díla, pak bylo dohodnuto, že cena díla nebude navyšována o žádnou další částku či vícepráce, pokud tak nebude výslovně/písemně dohodnuto. Z toho vyplývá, že bylo možno na základě dohody smluvních stran dohodnout navýšení ceny díla a rovněž nelze tvrdit, že by sjednané smluvní podmínky byly pro právnická osoba anonymizována tři slova. nevýhodné. Je třeba vzít v potaz, že důležitým aspektem celého smluvního vztahu jsou i nestandardní požadavky žalobkyně, která sama při realizaci díla požadovala stavbu provést co nejekonomičtějším způsobem, mezi smluvními stranami bylo rovněž ústně dohodnuto, že realizace díla bude prováděna po delší časový úsek. ulice práce byly prováděny až do konce roku 2014, s ohledem na ústní dohodu smluvních stran a nebyla právnická osoba anonymizována tři slova. s prováděním díla v prodlení. Ostatně žádné prodlení nebylo po dobu působení žalovaného ve společnosti žalobkyní uplatněno, proto se necítí být jakkoliv za nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty uplatněné ve výši 339.000 Kč zodpovědný. Žalobkyně si byla vědoma, že z její strany nebyly odeslány platby za odvedené práce a kdyby žalovaný pokračoval podle smlouvy v realizaci díla, tak by závažným způsobem postupoval proti právnická osoba anonymizována tři slova. a zásadním způsobem by společnost zadlužil. příjmení však jednal s péčí řádného hospodáře a činnost na stavbě pozastavil, očekával, že dojde k vyúčtování a k úhradě dlužných faktur po splatnosti a že stavba bude pokračovat a povede k úspěšnému dokončení, k čemuž nedošlo. Následně byla společnost převedena na nového majitele a žalovaný má za to, že neexistuje žádná příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a tvrzenou škodou vzniklou právnická osoba anonymizována tři slova. Žalovaný má za to, že prokáže-li se oprávněnost nároku žalobkyně na úhradu škody ze shora uvedeného kontraktu, pak odpovědnost nese výlučně právnická osoba anonymizována tři slova., když za působení žalovaného v této společnosti žádná prokazatelná škoda nevznikla. Okresní soud hodnověrným způsobem neodůvodnil svůj závěr, tedy v jakém konkrétním jednání žalovaného coby jednatele spatřuje porušení jeho povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ve vztahu k zakázce žalobkyně, neodůvodňuje, že škoda vznikla právě porušením konkrétních povinností žalovaného coby jednatele a již se vůbec nezaobírá kausálním nexem mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou. V tomto směru je rozsudek soudu prvého stupně nepřezkoumatelný. Žalovaný konstantně v průběhu celého řízení uváděl, že by po dobu jeho působení ve právnická osoba anonymizována dvě slova o. byly žalobkyni vytknuty či uplatněny vady díla, či že by bylo žalobkyní poukazováno na jakékoliv nedodělky a odchylky od smluveného rozsahu díla. Toto tvrzení potvrdil rovněž svědek příjmení jméno. příjmení příjmení, žalobkyně i svědek jméno jméno byly téměř každý den na stavbě přítomni, rovněž pak měla žalobkyně sjednán stavební dozor. Ani stavební dozor v průběhu zhotovování díla neshledal prokazatelné vady, pan příjmení jméno. příjmení, jehož kvalifikovaný názor je pro žalovaného závazný, byl osobně na stavbě přítomen po celou dobu provádění stavebních prací ze strany žalovaného a stavbu, včetně projektu znal z odborného hlediska nejlépe. Od pozastavení prací právnická osoba anonymizována tři slova. prováděli různé osoby či firmy na předmětné nemovitosti různé stavební práce. Dnes nelze již s jednoznačnou jistotou určit, na který pracích se podílela právnická osoba anonymizována tři slova. a za co by žalovaný měl nést odpovědnost. Žalovaný tvrdí, že do stavby bylo zasahováno a zřejmě i nevhodným způsobem a rovněž byly nepochybně prokázány chyby v projektu stavby, když tuto skutečnost potvrdil ve své svědecké výpovědi znalec příjmení jméno příjmení, titul za jménem. Jak vyplynulo z dokazování, v předmětné nemovitosti byla prokazatelně subdodavateli zhotovovaná elektroinstalace, podlahové topení, byla provedena rekonstrukce příček, zásahy do nosných konstrukcí dřeva, do pláště budovy a zhotovovány sádrokartony. Rovněž byla instalována okna, dveře a topení, rovněž pak podlahové topení, včetně vylití anhydridové podlahy neprováděla právnická osoba anonymizována tři slova. Fotodokumentace znaleckého ústavu byla pořízena zhruba 4 až 5 měsíců po faktickém ukončení stavebních prací právnická osoba anonymizována tři slova., ze znaleckého posudku je patrné, že byly shledány i vady prací, které neprováděla právnická osoba anonymizována tři slova., avšak ze znaleckého posudku již není patrné, zda tato skutečnost byla zohledněna při vyčíslení těchto vad, což činí opět napadený rozsudek nepřezkoumatelným. Revizní znalecký posudek, který byl žalovaným navrhován k důkazu, který by mohl tyto rozpory posoudit, tedy chyby v projektu, za které nemůže nést žalovaný coby stavebník odpovědnost, dále vady víceprací, které neprováděla společnost žalovaného a rovněž revidovat výši uplatněné škody nebyl soudem prvého stupně proveden, a to bez dalšího zdůvodnění. Rovněž pak v průběhu řízení žalovaný namítal, že znalecký ústav chybně dospěl k vyčíslení nedodělků ve výši 1.138.483 Kč. Tuto skutečnost následně potvrdil také znalec příjmení jméno příjmení, titul za jménem. ve své výpovědi (žalovaným v odvolání citována výpověď tohoto znalce). Soud prvního stupně tyto zásadní rozpory ve vyčíslení výše škody a v ohodnocení prací, které vůbec neprováděla právnická osoba anonymizována tři slova., jakož i prokazatelné vady projektu zcela pomíjí, nikterak s nimi nepracuje, z těchto skutečností nevyvodil pro věc žádné relevantní závěry ani nikterak neodůvodňuje, proč by případně dané skutečnosti neměly mít vliv na celkové posouzení výše škody. Žalovaný v průběhu celého řízení poukazuje na skutečnost, že žalobkyně si byla vědoma skutečnosti, že žalovaný není certifikovaným dodavatelem pro program ulice zelená úsporám (dále jen„ NZÚ“), když tato skutečnost nebyla v původním návrhu smlouvy obsažena, a byla do návrhu dopisována samotnou žalobkyní. Žalobkyně rovněž mohla předmětnou certifikaci ověřit v rejstříku certifikovaných dodavatelů, který je veřejně přístupný, není tedy pravdou tvrzení žalobkyně, že byla žalovaným uvedena v omyl a že tuto skutečnost zjistila až v době, kdy mělo být dílo provedeno a předáno. Ostatně v řízení bylo prokázáno, i že ze strany kontroly plnění dotačních podmínek nebylo úředníky zjištěno žádné pochybení. Žalovaná mohla čerpat peněžní prostředky z dotačního programu NZÚ 2013 až do výše 910.623 Kč, a to za současného splnění dalších, na žalovaném nezávislých podmínek a nelze tedy s úspěchem tvrdit, že škoda prokazatelně vznikla v této výši a že jde zcela k tíží žalovaného. Kromě nároku na náhradu škody za vady a nedodělky díla požaduje žalobkyně i náhradu za nájemné vynaložené v souvislosti s prodlením dokončení díla, náhradu za uskladnění věcí a za ušlý zisk na základě uzavřené budoucí nájemní smlouvy. Žalovaný má za to, že žalobkyně v prvé řadě nikterak neprokázala, že by neměla ve svém vlastnictví jinou nemovitost, kde by mohla nejen bydlet, ale i uskladnit své movité věci. Pokud pak žalobkyně požaduje náhradu nájemného za období září 2014 až březen 2015, pak žalovaný opět poukazuje na skutečnost, že právnická osoba anonymizována tři slova. nebyla z důvodu uzavřené ústní dohody v prodlení. Nadto po žalovaném ani nelze požadovat nároky vzniknuvší po datu 23. 1. 2015, kdy přestal být jednatelem ve právnická osoba anonymizována tři slova. Navíc z nájemní smluv je patrné, že předmětnou nemovitost obýval i partner žalobkyně pan jméno jméno, tudíž by žalobkyně měla požadovat úhradu pouze jedné poloviny z nájemného. Ani tuto skutečnost nebral soud prvého stupně v úvahu, a i přestože jednoznačně z provedeného dokazování vyplynula. Dále je také sporné, zda byly uskladněny skutečně jen movité věci žalobkyně, když z předložení výpisu je patrné, že úhrady skladného hradil i pan jméno jméno. Co se týče budoucí nájemní smlouvy ze dne 8. 4. 2014, pak žalovaný napadl její pravost a poukazoval na její zjevnou účelovost. Žalobkyni totiž v době jejího tvrzeného uzavírání (dne 8. 4. 2014) byla patrná skutečnost, že dílo se nepodaří realizovat včas. Proto pokud tuto smlouvu skutečně uzavřela, uzavírala ji s vědomím, že nájemné nebude skutečně hrazeno od září 2014. K prokázání těchto tvrzení navrhoval žalovaný vyslechnout svědka příjmení příjmení, který nebyl soudem prvého stupně vůbec vyslechnut, tento důkazní návrh nebyl soudem prvého stupně nikterak zamítnut, například pro nadbytečnost a jeho neprovedení není odůvodněno ani napadeným rozhodnutím. Je tedy zjevné, že soud prvého stupně tento navrhovaný důkaz zcela opomněl a neúplně zjistil skutkový stav věci. Tedy v otázce náhrady škody soud prvého stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností a také dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Ze všech těchto důvodů žalovaný navrhoval, aby odvolací soud věc zrušil a vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení, popřípadě, aby v intencích ustanovení § 220 o. s. ř. napadený rozsudek změnil tak, že žalobní návrh v celém rozsahu zamítne.

3. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalovaného rozebrala jednotlivé argumenty z jeho odvolání a shodně jako soud prvého stupně odkazovala na platnou právní úpravu a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která v otázce rozložení důkazního břemene stanovuje, že je to právě jednatel společnosti, který při posouzení, zda způsobil společnosti škodu porušením povinnosti vykonával svou činnost s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno. Unesení důkazního břemene o tom, že žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře pak předpokládá, že žalovaný uvede konkrétní okolnosti a označí konkrétní důkazy, z nichž plyne, že jednal s péčí řádného hospodáře (žalobkyně odkazovala na rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3775/2008 a sp. zn. 29 Cdo 440/2013, z nichž citovala). Tvrzení žalovaného, že v řízení nebylo prokázáno, že by došlo k porušení povinností jednat s péčí řádného hospodáře je tak příkladem nesprávného pochopení tohoto institutu, kdy není úkolem ani žalobkyně ani soudu prokázat, že došlo k porušení péče řádného hospodáře. Naopak bylo povinností žalovaného tvrdit a prokázat, že k porušení povinností jednat s péčí řádného hospodáře v daném případě nedošlo. Za tímto účelem pak měl žalovaný v souladu s ustanovením § 118b o. s. ř. (koncentrace řízení) uvést rozhodné skutečnosti a označit důkazy, pokud tak žalovaný neučinil, neunesl břemeno tvrzení a důkazní a nemůže být ve věci úspěšný. Žalobkyně považuje argumentaci žalovaného, že jednal plně v souladu se zásadou péče řádného hospodáře, když po zániku jeho živnostenských oprávnění a ze zdravotních důvodů převedl právnická osoba anonymizována tři slova. na jinou osobu, za zcela irelevantní. Smlouva o dílo mezi žalobkyní a společností byla uzavřena dne 27. 2. 2014 a dílo mělo být provedeno do šesti měsíců od uzavření smlouvy, tedy do 27. 8. 2014, kdy žalobkyně zásadně odmítá, že by souhlasila s posunutím termínu předání díla až na konec roku 2014. K porušení smluvní povinnosti ohledně řádného dokončení a předání díla a vzniku vad díla tak zcela jednoznačně došlo v době, kdy žalovaný byl jednatelem a jediným společníkem právnická osoba anonymizována dvě slova o. (k převodu obchodního podílu došlo až v březnu 2015). Tento argument žalovaného, tedy vůbec nesouvisí s rozhodným obdobím a projednávaným případem. Předmětem tohoto řízení totiž není dovodit odpovědnost žalovaného za úpadek společnosti, ale jeho ručení za škodu žalobkyně, která vznikla v důsledku porušení povinnosti žalovaného jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud žalovaný v rámci odvolání uvádí, že jednal pečlivě a s potřebnými znalostmi, v dobré víře při podnikatelském rozhodování, jednal informovaně a kvalifikovaně v zájmu své společnosti, pak pouze, jinými slovy cituje zákon, ovšem obecná formulace nekoresponduje s tím, že právnická osoba anonymizována tři slova., jíž byl žalovaný jediným jednatelem porušila smluvní povinnost, když nedokončila dílo řádně a včas, navíc část díla, kterou společnost zhotovila vykazovala vady. Za důležitý aspekt celého smluvního vztahu žalovaný považuje nestandardní požadavky žalobkyně, která požadovala stavbu provést co nejekonomičtějším způsobem, tento samotný požadavek, aby nebyly používány neobvykle drahé“ nadstandardní“ materiály, kterými by docházelo k navyšování ceny díla je zcela běžný, nicméně neopravňuje zhotovitele dílo předat po ujednaném termín dokončení či dokonce s vadami. Žalovaný opakovaně uvádí, že mezi smluvními stranami bylo ústně dohodnuto, že realizace díla bude prováděna po delší časový úsek, toto tvrzení žalobkyně důrazně odmítá, jedná se pouze o nepravdivé tvrzení žalovaného, které není podloženo žádnými důkazy. Pokud žalovaný uváděl, že kdyby pokračoval podle smlouvy v realizaci díla, tak by závažným způsobem postupoval proti společnosti, pak žalobkyně připomíná, že žalovaný v prvé řadě porušil svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, když jakožto jednatel společnosti uzavřel smlouvu o dílo za nevýhodných podmínek (značně podhodnocená cena díla). Žalovaný dále porušil svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře tím, že jakožto jednatel společnosti nezajistil, aby dílo bylo řádně a včas provedeno a předáno ve sjednaném termínu, v důsledku čehož vznikla společnosti škoda spočívající v povinnosti hradit smluvní pokutu, jakož i povinnosti nahradit žalobkyni náklady účelně vynaložené na náhradní bydlení, uskladnění svých věcí, ušlý zisk z nájemného a rovněž náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. Žalobkyně, je tedy toho názoru, že žalovaný měl v prvé řadě navrhnout cenu díla tak, aby pro společnost nebyla nevýhodná, pokud žalovaný argumentuje tím, že zastavil práce, neboť nebyly ze strany žalobkyně uhrazeny vícepráce, tak se jedná o zcela irelevantní argument, neboť pokud je cena díla nastavena jako pevná/konečná, tak nelze jednoznačně cenu díla navyšovat. Pokud tak žalovaný učinil, takto svědčí pouze o neznalosti právní úpravy, což je argument podporující závěr, že žalovaným nejednal s péčí řádného hospodáře. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že neexistuje žádná příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a tvrzenou škodou vzniklou právnická osoba anonymizována tři slova., má naopak za to, že škoda bez jakýchkoliv pochybností vznikla právě v příčinné souvislosti s porušením povinností žalovaného když: - jakožto jediný jednatel za společnost uzavřel smlouvu o dílo, kterou si údajně ani přečetl, a to za takových podmínek, které jsou pro společnost zjevně nevýhodné, čímž společnost zavázal k provedení plnění díla za částku, která neodpovídá reálné hodnotě díla, je dle znaleckého zkoumání až 2x nižší, než skutečná hodnota díla, čímž způsobil společnosti minimální škodu ve výši 496.195 Kč spočívající v částce, kterou musí společnost vrátit žalobkyni, neboť ji od žalobkyně inkasovala, aniž by pro ni provedla ty části díla, která se dle smlouvy o dílo zavázala provést, - žalovaný pro společnost nezajistil, aby realizace díla byla společností prováděna v souladu s projektovou dokumentací a řádně, čímž způsobil společnosti minimální škodu ve výši 192.835 Kč spočívající ve slevě z ceny díla, kterou musí společnost poskytnout žalobkyni z titulu jí uplatněných práv z vadného plnění, - žalovaný se za společnost zavázal, že splní veškeré podmínky pro účely čerpání peněžních prostředků z programu ulice zelená úsporám 2013, z toho důvodu, že dílo nebylo provedeno řádně a včas nemohla žalobkyně splnit podmínky pro získání prostředků ve výši 910.623 Kč z programu, tuto částku je třeba považovat rovněž za škodu vzniklou na straně společnosti, když žalobkyni náleží nárok na náhradu škody vůči společnosti v této výši v důsledku porušení výše uvedených povinností vyplývající ze smlouvy o dílo, - žalovaný pro společnost nezajistil, aby dílo bylo řádně provedeno a předáno ve stanoveném termínu, čímž společnosti způsobil škodu ve výši 339.000 Kč spočívající v povinnosti uhradit žalobkyni smluvní pokutu, škodu ve výši 64.541,40 Kč spočívající v povinnosti uhradit žalobkyni náklady vynaložené na vypracování znaleckého posudku, škodu ve výši 105.116 Kč spočívající v povinnosti uhradit žalobkyni náklady vynaložené na náhradní bydlení a uskladnění věcí žalobkyně a škodu ve výši 330.000 Kč spočívající v povinnosti uhradit žalobkyni ušlý zisk z nájemného. Žalobkyně je tedy toho názoru, že v rámci soudního řízení splnila své procesní povinnosti, když tvrdila a prokázala vznik a výši škody a současně prokázala příčinnou souvislost mezi porušením povinností jednat s péčí řádného hospodáře ze strany žalovaného a vznikem škody. Žalovaný naopak měl povinnost tvrdit a prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře a neručí tak za škodu, která společnosti vznikla, žalovaný břemeno tvrzení a důkazní v tomto směru neunesl. Žalobkyni nelze přičítat k tíži, že vady a nedodělky vytkla až po vyhotovení znaleckého posudku a nikoliv již během realizace stavby, neboť teprve až v návaznosti na skutečnost, že dílo nebylo ze strany právnická osoba anonymizována tři slova. včas dokončeno a dále s ohledem na to, že společnost přestala plnit povinnosti ze smlouvy, byla žalobkyně nucena samostatně přistoupit ke zjištění stavu provedení díla a zhodnocení jeho kvality. Nechala připravit znalecký posudek, který byl proveden jako důkaz v rámci soudního řízení, teprve vyhotovením znaleckého posudku získala žalobkyně povědomí o existenci vad. Skutečnost, že vady a nedodělky žalobkyně vytkla až v době, kdy žalovaný nezastával funkci jednatele společnosti nemá právní relevanci, podstatné naopak je, že vady a nedodělky zcela prokazatelně vznikly v době, kdy jednatelem společnosti žalovaný byl. Pokud jde o tvrzení, že na stavbě prováděl stavební dozor Ing. Arch. příjmení příjmení, tak toto nekoresponduje s jeho výpovědí, který uvedl, že stavební dozor sjednán nebyl a stavební deník měl povinnost vést žalovaný. Za ryze účelové pak považuje žalobkyně další tvrzení žalovaného, že od pozastavení prací právnická osoba anonymizována tři slova. prováděli různé osoby či firmy na předmětné nemovitosti různé stavební práce a nelze již s jednoznačnou jistotou určit, na kterých pracích se podílela právnická osoba anonymizována tři slova., žalobkyně odkazuje na obsah znaleckého posudku, kdy znalec jednoznačně uvádí, že měl k dispozici rozpis prací ujednaných v rámci smlouvy o dílo a projektovou dokumentaci, znalec dle názoru žalobkyně zcela obhájil své závěry a není pochyb o tom, že znalcem vyčíslená hodnota prací realizovaných společností je správná. Žalobkyně je přesvědčena, že na základě projektové dokumentace, smlouvy o dílo, která v rámci příloh obsahovala přesný rozpis prací a dalších podkladů znalec zcela jednoznačně určil, které části díla byly právnická osoba anonymizována tři slova. realizovány a které nikoliv. Žalobkyně pro přehlednost zrekapitulovala, že celková cena díla byla pevně stanovena částkou 3.219.540 Kč, znalec pak v rámci své výpovědi reagoval na připomínky žalovaného a opravil, že hodnota žalovaným odvedených prací odpovídá částce 1.888.222 Kč, pokud odečteme, od ujednané ceny díla hodnotu prací realizovaných právnická osoba anonymizována tři slova., dostaneme částku 1.331.318 Kč, tj. částka zahrnující hodnotu nedodělků (1.138.483 Kč) a hodnotu vad díla (192.835 Kč). Vzhledem ke skutečnosti, že dílo vykazovalo vady a žalobkyně uplatnila nárok na slevu z ceny díla, pak soud zcela správně k výši škody přičetl částku 192.835 Kč, když se jedná o částku, která zcela přesně odpovídá vyčíslení vad v rámci znaleckého posudku. Pro úplnost je možné doplnit, že pokud od částky 2.081.057 Kč odečteme 192.835 Kč, dostaneme částku 1.888.222 Kč, o které hovořil znalec v rámci své výpovědi jako o celkové hodnotě realizovaných prací. Není tedy pravdou, že by soud chybně vyčíslil hodnotu realizovaných prací. V neposlední řadě se žalobkyně ohrazovala vůči tvrzení žalovaného, že si musela být vědoma skutečností, že žalovaný není certifikovaným dodavatelem pro program NZÚ. Byl to naopak žalovaný, kdo vyhotovil text smlouvy o dílo a kdo za anonymizována tři slova anonymizováno. výslovně prohlásil v článku V. odst. 2 smlouvy o dílo, že je společnost certifikovaným dodavatelem programu ulice zelená úsporám 2013, ačkoliv jím nikdy nebyla, sám žalovaný do smlouvy po jejím vytištění vpisoval ruční opravy a tyto parafoval. V řízení bylo najisto postaveno, že žalobkyně měla schválenou dotaci ve výši 910.623 Kč, kterou plánovala v celém rozsahu čerpat na rekonstrukci domu, znemožnění čerpání této částky žalobkyní z programu ulice zelená úsporám 2013 je třeba považovat rovněž za škodu, za kterou ručí žalovaný, když žalobkyni náleží nárok na náhradu škody v této výši, a to v důsledku porušení výše uvedených povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo. K námitce žalovaného, že žalobkyně nikterak neprokázala, že by neměla ve svém vlastnictví jinou nemovitost, kde by mohla nejen bydlet, ale uskladnit své movité věci žalobkyně doplnila, že ustálená judikatura dovozuje závěr, že nelze po účastníkovi řízení požadovat, aby prokázal skutečnost, která neexistuje nebo se nestala, neboť to z logiky věci není možné. Žalobkyně nemá reálnou možnost předložit důkazy o tom, že nevlastní jinou nemovitost vhodnou pro bydlení a uskladnění věcí, jak požaduje žalovaný, výše nájemného odpovídá obvyklému nájemnému v dané lokalitě a rovněž v případě skladování věcí žalobkyně volila nejekonomičtější variantu a nájemné odpovídá běžné výši. Pokud žalovaný poukazoval na skutečnost, že předmětnou nemovitost obýval i partner žalobkyně pan jméno jméno, a tudíž by měla požadovat úhradu pouze z poloviny nájemného, opět tato námitka není relevantní z pohledu toho, kdo nemovitost užívá, ale koho váže smluvní povinnost hradit nájemné. Povinnost hradit nájemné měla výlučně žalobkyně, a to také sama hradila, bývalý přítel se na hrazení nájemného nepodílel. Co se týče budoucí nájemní smlouvy ze dne 8. 4. 2014, kterou žalovaný napadal, co do pravosti a poukazoval na její zjevnou účelovost, opět toto tvrzení žalobkyně vyvracela, neboť uzavírala nájemní smlouvu v době, kdy předpokládala, že společnostem anonymizována tři slova anonymizováno. dokončí a předá dílo v ujednaném termínu. Pokud žalovaný tvrdí opak, tak se jedná o nepravdivé a ničím nepodložené tvrzení. Žalobkyně na závěr konstatovala, že žalovaný jakožto jednatel společnosti příjmení 94 s. r. o. porušil opakovaně a závažně svoji povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, v důsledku čehož vznikla právnická osoba anonymizována tři slova. škoda. Navrhovala proto, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. jako věcně správný potvrdil.

4. V zákonem stanovené lhůtě rozhodnutí napadla odvoláním žalobkyně, a to výhradně výrok II. o nákladech řízení, který považovala za nesprávný. Ztotožnila se s tím, že tarifní hodnota pro účely vyčíslení náhrady nákladů řízení je z částky, která byla předmětem řízení a výše odměny za 1 právní úkon 16.980 Kč, soud nicméně nepřiznal žalobkyni náhradu za všechny učiněné úkony právních služeb a s tím související náhradu hotových výdajů, přičemž s touto skutečností se nijak ve svém odůvodnění rozhodnutí nevypořádal. Obsahem tohoto odvolání je přesná specifikace nákladů řízení ze strany žalobkyně, a to jak za období, kdy žalobkyni zastupoval první zástupce, tak za období, kdy ji zastupoval právní zástupce současný. Žalobkyně navrhovala změnu výroku II. rozsudku okresního soudu tak, že žalovanému bude uložena povinnost nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 763.427 Kč ve lhůtě třídenní.

5. K odvolání žalobkyně do výroku o nákladech řízení se žalovaný písemně vyjádřil a namítal, že žalobkyní požadované cestovní výdaje neodpovídají skutečnosti, když od převzetí právního zastoupení současným právním zástupcem bylo vždy požadováno nařízení jednání na minimálně desátou hodinu dopolední s odůvodněním, že na dřívější hodinu se není možné z obec do obec dostat. Z tohoto žalovaný usoudil, že k jednání se právní zástupce žalobkyně dopravuje vlakem, pokud tedy žalobkyně žádá cestovní výdaje za dopravu k jednání soudu autem, nechť je doložena kniha jízd, ze které by bylo patrno, že se právní zástupce žalobkyně dopravoval k soudu autem. Dále pak žalovaný uvádí, že soud prvého stupně správně nepřiznal náhradu nákladů řízení za nahlížení do spisu, když tento úkon je toliko vázán na trestní řízení, a to konkrétně na prostudování spisu po skončení vyšetřování, když s tímto úkonem jsou spjaty i další navazující procesní úkony.

6. Po zjištění, že odvolání proti rozsudku jsou přípustná, byla podána včas a osobami k tomu úkonu oprávněnými a obsahují všechny podstatné obsahové náležitosti, včetně uvedení způsobilých odvolacích důvodů, krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém jeho rozsahu dle § 206 a § 212a o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání žalovaného je zčásti důvodné, pokud se týká odvolání žalobkyně do výroku o nákladech řízení, vzhledem k rozhodnutí odvolacího soudu, o těchto bylo rozhodováno znovu dle § 224 odst. 1 o. s. ř.

7. Skutková zjištění, učiněná okresním soudem, nedoznala ve fázi odvolacího řízení žádných změn a bylo zjištěno, že žalobkyně dne 27. 2. 2014 uzavřela se právnická osoba anonymizována dvě slova písemnou smlouvu o dílo, kterou se společnost zavázala provést rekonstrukci stavby adresa v k. ú. část obce, obec Praha. Pokud jde o žalovaného, z dosavadního průběhu řízení je zřejmé, že v době od uzavření smlouvy o dílo dne 27. 2. 2014 až do dne 23. 1. 2015 byl jediným společníkem a jednatelem právnická osoba anonymizována dvě slova žalovaný, který se z funkce jednatele odvolal a svůj podíl ve společnosti o velikosti 100 % smlouvou o převodu podílu převedl na státního občana rumunské národnosti anonymizována dvě slova. Žalobkyně po celou dobu trvání smlouvy jednala pouze se žalovaným. Ve smlouvě o dílo byl sjednán závazek společnosti dokončit dílo nejpozději do šesti měsíců od uzavření smlouvy, tj. do 27. 8. 2014. Tato povinnost byla utvrzena ujednáním o smluvní pokutě ve výši 1.000 Kč za každý den prodlení. Cena díla byla sjednána pevnou a neměnnou částkou ve výši 752.175 Kč za první fázi rekonstrukce a ve výši 2.467.365 Kč za druhou fázi rekonstrukce. Žalobkyně dílo financovala prostřednictvím dotačního programu ulice zelená úsporám a meziúvěru poskytnutého anonymizována dvě slova anonymizováno, uhradila cenu za dílo ve výši 2.577.252 Kč. Dílo nebylo ke dni 27. 8. 2014 dokončeno, společnost v realizaci díla pokračovala do konce roku 2014. Žalobkyně si za účelem zhodnocení víceprací, na kterých žalobce požadoval úhradu 550.000 Kč objednala u znaleckého ústavu právnická osoba posudek, dle jehož závěrů, které byly stvrzeny výpovědí znalce u jednání před okresním soudem (po doplnění a opravě nepřesnosti v samém závěru posudku u bodu číslo), hodnota provedeného díla představuje 1.888.222 Kč, žalovaná zaplatila dohromady celkem 2.557.252 Kč, navíc uhradila 689.030 Kč, dílo vykazuje nejen nedodělky v celkové hodnotě 1.138.483 Kč, ale také vady v hodnotě 192.835 Kč. Žalobkyně odstoupila od smlouvy v rozsahu neprovedených prací a uplatnila nárok na slevu z ceny díla. V důsledku prodlení se splněním povinnosti řádně a včas provést a předat dílo, vznikl žalované nárok na smluvní pokutu dle ujednání ze smlouvy za každý den prodlení ve výši 1.000 Kč. V důsledku nedokončení díla vznikly žalobkyni dodatečné náklady, když si byla nucena zajistit náhradní bydlení, uskladnit movité věci v pronajatém kontejneru a ušel jí zisk z nájmu na základě smlouvy uzavřené s anonymizováno jméno příjmení. Žalobkyně své nároky vyplývající z porušení smlouvy o dílo uplatnila vůči právnická osoba 94 s. r. o. žalobou podanou k Okresnímu soudu v Hradci Králové (sp. zn. 17 C 349/2015), 14. 12. 2015 bylo se právnická osoba 94 s. r. o. na základě insolvenčního návrhu zahájeno insolvenční řízení, ke kterému se žalobkyně připojila. Dne 21. 4. 2016 byl u právnická osoba 94 s. r. o. osvědčen úpadek a z tohoto důvodu začala uplatňovat žalobkyně nároky ze smlouvy o dílo vůči žalovanému jakožto zákonnému ručiteli za závazky společnosti, což plyne z jeho postavení jednatele společnosti. Na základě usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2017 byl zrušen konkurs na majetek dlužníka, neboť pro uspokojení věřitelů byl jeho majetek zcela nepostačující a právnická osoba anonymizována dvě slova byla vymazána ke dni 15. 12. 2017.

8. Z pohledu odvolacího soudu bylo zásadní provést rekapitulaci výše nároku žalobkyně po právnická osoba anonymizována tři slova, vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené dne 27. 2. 2014 mezi žalobkyní jako objednatelem a právnická osoba anonymizována dvě slova jako zhotovitelem a následně určit, do jaké výše ručí za závazek ze smlouvy o dílo žalovaný, protože způsobil žalobkyni škodu tím, že porušil péči řádného hospodáře. V řízení vedeném proti jednateli jakožto zákonnému ručiteli krajský soud tedy posuzoval dva okruhy okolností, jež jsou na sobě relativně nezávislé, splnění předpokladů vzniku zákonného ručení a dále to, zda žalobkyni svědčí pohledávka, za jejíž splnění má žalovaný jednatel ručit. Okolnosti vzniku a výše pohledávky přitom mohou, ale nemusí souviset s okolnostmi vzniku a výše škody vzniklé společnosti, k jejíž náhradě je jednatel povinen (srov. rozsudek NS ČR 29 Cdo 3979/2016).

9. Z žaloby podané u okresního soudu dne 16. 6. 2016 je zřejmé, že žalobkyně se po žalovaném domáhala úhrady celkové částky 2.169.975,40 Kč s příslušenstvím. Přitom specifikovala, z jakých nároků se tato částka sestává, a to za neprovedené práce 1.138.483 Kč (nedodělky), sleva z ceny díla 192.835 Kč, smluvní pokuta 339.000 Kč, výdaje na vypracování znaleckého posudku 64.541,40 Kč, náklady na náhradní bydlení 84.000 Kč, uskladnění věcí 21.116 Kč (4.260 Kč + 16.856 Kč), a ušlý výdělek 330.000 Kč, celková částka 2.169.975,40 Kč. Se shodnou výší svého požadavku pracuje žalobkyně i v průběhu řízení, k výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení podáním ze dne 17. 5. 2018 (č. l. 528) specifikuje, jakých konkrétních nároků se domáhá, a to nárok na vrácení části ceny díla odpovídající rozsahu uhrazených, avšak neprovedených prací, nárok na slevu za vadně provedené práce, nárok na smluvní pokutu v důsledku porušení povinnosti včasného provedení díla, nárok na náhradu žalobkyni uhrazeného nájemného za náhradní byt, nárok na náhradu žalobkyní uhrazených poplatků spojených s nájmem kontejneru k uskladnění věcí a nárok na náhradu nájemného ušlého žalobkyni za domluvený pronájem třetí osobě, a to v celkové částce 2.169.975,40 Kč s příslušenstvím. V podání učiněnému vůči okresnímu soudu ze dne 12. 3. 2020 (č. l. 878), žalobkyně odkazuje na žalobu podanou dne 14. 6. 2016 s požadavkem uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 2.169.975,40 Kč s příslušenstvím, přitom žalobkyně rekapituluje, z čeho se její nárok skládá. Konkrétně jde o tyto položky: ⟪LB:lb_001⟫ - škoda spočívající v povinnosti společnosti vrátit žalobkyni částku ji uhrazenou společnosti za neprovedené plnění částí díla (nedodělky) v celkové výši 496.195 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - škoda spočívající v povinnosti společnosti poskytnout žalobkyni slevu za vadně provedené plnění části díla (vady) ve výši 192.835 Kč coby nárok na slevu z ceny díla, ⟪LB:lb_003⟫ - smluvní pokutu ve výši 339.000 Kč, ⟪LB:lb_004⟫ - v důsledku nesplnění povinnosti řádně a včas předat dílo žalobkyni částku odpovídající nákladům vynaloženým na vypracování znaleckého posudku ve výši 64.541,40 Kč, ⟪LB:lb_005⟫ - vynaložený náklad na náhradní bydlení 84.000 Kč, ⟪LB:lb_006⟫ - vynaložené náklady na uskladnění věcí žalobkyně 21.116 Kč (16.856 Kč a 4.260 Kč), ⟪LB:lb_007⟫ - a konečně škoda spočívající v povinnosti společnosti nahradit částku odpovídající ušlému výdělku na nájemném ve výši 330.000 Kč.

10. Byť v žalobě žalobkyně zmiňuje jako další škodu znemožnění čerpání částky ve výši 910.623 Kč z programu ulice zelená úsporám 2013, a to v důsledku porušení povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo a v odvolání je znovu takovou škodou argumentováno, vyčíslení této škody se z obsahu spisu nepodává a ani není mezi nároky na odškodnění zahrnuto.

11. S ohledem na skutkové okolnosti projednávané věci je pro její posouzení rozhodný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ z. o. k.“).

12. Se právnická osoba anonymizována dvě slova, se kterou žalobkyně smlouvu o dílo uzavřela, bylo dne 14. 12. 2015 na základě insolvenčního návrhu zahájeno insolvenční řízení a po zrušení konkursu (neboť pro uspokojení věřitelů byl majetek dlužníka zcela nepostačující), byla společnost ke dni 15. 12. 2017 vymazána z obchodního rejstříku. Žalobkyně proto požaduje splnění svého nároku, který má vůči společnosti po žalovaném, coby statutárnímu orgánu společnosti. Dluh ve formě slevy za vady díla, hodnota zaplaceného a neprovedeného díla a smluvní pokuta je nesplněný závazek společnosti ze smlouvy o dílo, náklady vynaložené za vypracování znaleckého posudku, náklady na náhradní bydlení, ušlý zisk z nájemného a náklady na nájemní prostor pro uskladnění věcí představují škodu, která byla žalobkyni způsobena, celkově uplatňuje žalobkyně za právnická osoba 94 s. r. o. pohledávku dovozovanou z titulu smlouvy o dílo a náhradu škody ve výši 2.169.975,40 Kč.

13. Soud se nejprve zabýval tím, jakou pohledávku má žalobkyně vůči právnická osoba anonymizováno 8 slov., se kterou žalobkyně smlouvu o dílo uzavřela, porušila hned řadu svých smluvních povinností, v důsledku kterých vznikla žalobkyni škoda, kterou je společnost coby škůdce povinna podle § 2913 o. z. žalobkyni nahradit. O tom, že dílo nebylo provedeno řádně není pochyb, jednoznačně tato skutečnost vyplývá ze závěrů znaleckého posudku a výpovědi znalce, který přesně označil jaké práce posuzoval v rámci zjišťování vad, že to byly práce prováděné právnická osoba anonymizována tři slova., podkladem pro vypracování znaleckého posudku byla projektová dokumentace, smlouva o dílo a přílohy, které obsahovaly přesný rozpis prací, z nichž bylo dle slov znalce možno zcela jasně určit, které práce prováděla právnická osoba anonymizováno. Dokonce i v písemné opravě a doplnění posudku k bodu 103 (zeslabení pilíře rozvaděčem podlahového topení) upozorňuje, že chybí poznámka, že tento rozvaděč spol. anonymizována čtyři slova. neprováděla (z posudku jinak plyne, že podlahové topení tato společnost neprováděla, takže tato vada ani nebyla správně zahrnuta do ocenění vad). Nemohou tak obstát tedy námitky žalovaného, navíc zcela obecné, že by znalec oceňoval vady, za které by společnost odpovědná nebyla, vady znalec ocenil částkou 192.835 Kč. Dílo nebylo provedeno včas, tj. do šesti měsíců od uzavření smlouvy, nárok na smluvní pokutu je jasný, vyplývá ze smluvních ujednání za každý den prodlení 1.000 Kč, kapitalizován žalobkyní za 339 dní od 28. 8. 2014, tj. prvního dne prodlení do 1. 8. 2015, vzhledem k písemnému odstoupení žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 16. 7. 2015, celkem smluvní pokuta 339.000 Kč. Rovněž tak je doložena výše nákladů vynaložených žalobkyní na vypracování znaleckého posudku 64.541 Kč. V důsledku prodlení si žalobkyně byla nucena sehnat náhradní bydlení, dokládá nájemní smlouvu uzavřenou s anonymizováno jméno příjmení, která pro svůj zdravotní stav není schopna výslechu dožádaným soudem, ale potvrzuje, že žalobkyně bydlela v nemovitosti v období od 9/ 2014 – 3/ 2015, celkem 7 měsíců, měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 12.000 Kč, vzhledem k tomu, že z nájemní smlouvy je zřejmé, že byla uzavřena nejen s žalobkyní, ale i jméno jméno, považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný do výše ½, tj. částka 42.000 Kč. Žalobkyně doložila, že za kontejner a skladování věcí uhradila celkem 21.116 Kč (číslo + 16.856 Kč), stejně tak dokládá smlouvu o smlouvě budoucí nájemní smlouvě uzavřenou dne 8. 4. 2014 s anonymizováno jméno příjmení, z níž dovozuje ušlý zisk za neinkasované nájemné, za 15 měsíců/ 22.000 Kč, celkem 330.000 Kč. K námitkám žalovaného, že smlouvu je nutno považovat za zjevně účelovou, když byla žalobkyní uzavřena v době, kdy byla patrná skutečnost, že dílo se nepodaří realizovat včas, souhlasit nelze. V době uzavření této smlouvy (8. 4. 2014), dva měsíce po uzavření smlouvy o dílo s předpokládanou dobou šesti měsíců pro dokončení, nemohla žalobkyně předpokládat, že dílo nebude provedeno řádně a včas. Další pohledávkou žalobkyně vůči společnosti je pohledávka, představující hodnotu zaplaceného a neprovedeného díla ve výši 496.195 Kč, která vznikla po ukončení smlouvy o dílo (§ 2001 o. z.), odstoupením žalobkyně dopisem ze dne 16. 7. 2015. Právním titulem pro tuto kompenzaci je bezdůvodné obohacení na straně společnosti (§ 2991 o. z.). Pokud společnost dílo zčásti neprovedla, škoda nevznikla, zaplacená částka naopak do jejího vydání rozmnožuje majetek společnosti. Pohledávka žalobkyně vůči právnická osoba 94, s. r. o. tak činí 1.485.687,40 Kč. Za nedůvodný považuje odvolací soud nárok představující hodnotu nezaplaceného a neprovedeného díla ve výši 642.288 Kč, nezaplacené a neprovedené dílo již ze své povahy nemůže být škodou, taková škoda ani žalobkyni vzniknout nemohla, dále náhradu vyjádřenou v nákladech na 1/2 nájemného na základě nájemní smlouvy uzavřené s anonymizováno příjmení, neboť ta byla mimo žalobkyni uzavřena s osobou další, panem příjmení, tj. částku 42.000 Kč.

14. Krajský soud ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že uzavřená budoucí nájemní smlouva k prokázání nároku žalobkyně stačí a výslech anonymizováno příjmení je tak důkazem nadbytečným. Jako nadbytečný považoval soud další důkazní návrh žalovaného na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť posudek znaleckého ústavu právnická osoba byl dostatečným a ve svých závěrech obhájeným podkladem.

15. Podle § 159 o. z. kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (odstavec 1). Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci (odstavec 3).

16. Podle § 51 odst. 1 z. o. k. pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

17. Podle § 52 z. o. k. při posouzení, zda člen voleného orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace (odstavec 1). Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen voleného orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat (odstavec 2).Vznik ručitelského závazku podle výše citovaného zákonného ustanovení je jedním z možných důsledků porušení péče řádného hospodáře. Podmínky vzniku ručitelského závazku jsou prokázání odpovědnosti člena za škodu způsobenou příslušné právnické osobě, splatnost dluhu člena vůči právnické osobě z titulu náhrady škody a věřitel se nemůže domoci plnění na příslušné právnické osobě, přičemž důkazní břemeno leží na žalobci.

18. Ustanovení § 159 odst. 3 o. z. podmiňuje vznik ručení člena voleného orgánu právnické osoby tím, že právnické osobě nenahradil škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce,„ ačkoli byl povinen škodu nahradit“. Porušil-li člen voleného orgánu povinnosti při výkonu funkce, a to povinnosti upravené v § 159 odst. 1 o. z. (a byla-li porušením této povinnosti při výkonu funkce způsobena škoda, odpovídá za ni tento člen).

19. Soud se dále zabýval tím, zda a v jaké výši žalovaný způsobil škodu společnosti, neboť to je rozhodné pro otázku ručení žalovaného. I při takové odpovědnosti, která presumuje zavinění, musí být kumulativně naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, kterými jsou porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem či škodní událostí a škodou. Pro ručení je rozsah omezen, a to výší způsobené a nenahrazené škody. Ke vzniku odpovědnostního vztahu je třeba, aby mezi porušením smluvní povinnosti žalovaným (respektive jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře) a škodou vzniklou zhotoviteli byla dána příčinná souvislost. Ta i s odvoláním na ustálenou rozhodovací praxi je dána tehdy, jestliže škodná událost skutečně způsobila škodu, o jejíž náhradu jde. K charakteru otázky příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody lze dodat, že tato je v řízení otázkou skutkovou a lze ji zodpovědět pouze na základě hodnocení důkazů a ostatních v řízení uvedených skutečností.

20. Žalobkyně prokázala, že má za společností pohledávku, která jí vznikla porušením smluvních povinností, tedy tím, že dílo nebylo provedeno řádně a nebylo předáno včas, přičemž pro ručení žalovaného je rozsah náhrady škody omezen, a to výší způsobené a nenahrazené škody společností. Příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody se odvíjí z hodnocení důkazů a popsaných skutečností. Důkazní břemeno o tom, že žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře předpokládá, že žalovaný uvede konkrétní okolnosti a označí konkrétní důkazy, z nichž vyplyne, že s péčí řádného hospodáře jednal (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3775/2008), což se žalovanému prokázat nepodařilo.

21. Krajský soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovaný jako jednatel společnosti s ručením omezeným nevynaložil úsilí odpovídající hlediskům péče řádného hospodáře a je proto povinen společnosti nahradit újmu vzniklou v důsledku takového jednání. Již při uzavírání smlouvy a podnikatelském rozhodování nevynaložil příslušné úsilí, nejednal s potřebnými znalostmi, resp. informovaně, neměl zcela konkrétní a reálnou představu o ceně díla, pečlivě nezvážil výhody i nevýhody uvažovaného rozhodnutí, sám připustil, že konečné znění smlouvy o dílo nečetl, protože jinak by nesouhlasil s ujednáním o smluvní pokutě, nikdy by do smlouvy nenapsal, že je certifikovaným dodavatelem dotace NZÚ, protože jeho firma certifikát neměla. Liknavý a neodpovědný přístup statutárního orgánu při plnění závazků zhotovitele plynoucích z uzavřené smlouvy o dílo, jehož následkem bylo významné prodlení zhotovitele s následným nedokončením díla představuje rozpor s péčí řádného hospodáře. Žalovaný nerozeznal hrozící škodu a nezabránil jejímu způsobení na spravovaném majetku, závazek zhotovitele na zaplacení, resp. vrácení části ceny díla a sleva za vadně provedené práce, tak jak byly popsány ve znaleckém posudku, smluvní pokuta objednateli vzniklá v důsledku jeho prodlení, jakož i další nároky s tím spojené (náhradní bydlení, uskladnění věcí), představuje škodu zhotovitele (§ 2952 o. z.), za kterou ručí objednateli. Na základě hodnocení důkazů a v řízení uvedených skutečností krajský soud dospívá k závěru, že škodná událost skutečně způsobila škodu, o jejíž náhradu jde. Liknavé a nedostatečné jednání žalovaného představuje v řízení prokázanou příčinu, následkem které došlo ke vzniku (škody) na straně zhotovitele v podobě závazku na zaplacení pohledávky z titulu smlouvy o dílo.

22. Nárok žalobkyně je limitován výší žalovaným způsobené a nenahrazené škody společností, který sestává z těchto položek: ⟪LB:lb_001⟫ -) sleva za vadně provedené plnění (vady) ve výši ………………………….. 192.835 Kč ⟪LB:lb_002⟫ -) smluvní pokuta za období od 9/ 2014 za 339 dnů, celkem ……………….. 339.000 Kč ⟪LB:lb_003⟫ -) náklady vynaložené na vypracování znaleckého posudku ve výši ………. 64.541,40 Kč ⟪LB:lb_004⟫ -) náhradní bydlení za období 9/ 2014 do 3/ 2015, celkem 7 měsíců po číslo Kč/měs, vzhledem k tomu, že nájemci byli dva, společně pan jméno, částka ……… 42.000 Kč ⟪LB:lb_005⟫ -) nájemní prostor pro uskladnění věcí a kontejner celkem …………………... 21.116 Kč ⟪LB:lb_006⟫ -) ušlý zisk z nájemného za 15/měs. po 22.000 Kč celkem ………………… 330.000 Kč celkem 989.492,40 Kč.

23. Pokud žalobkyně tvrdila další škodu, která společnosti měla být způsobena, pak krajský soud dospěl k závěru, že ve zbývající části škodou není. Nezaplacené a neprovedené dílo již ze své povahy nemůže být škodou, taková škoda ani žalobkyni vzniknout nemohla a k úhradě takové„ škody“ vůči společnosti nemůže být žalovaný zavázán. Stejně tak nemůže být žalovaný zavázán k náhradě částky 496.195 Kč, vyjadřující hodnotu zaplaceného a neprovedeného díla. Pokud společnost dílo zčásti neprovedla, nemohla žalobkyni vzniknout škoda, naopak zaplacená částka do jejího vydání rozmnožuje majetek společnosti, může se jednat maximálně o vydání bezdůvodného obohacení na straně společnosti v důsledku ukončení smlouvy o dílo (§ 2001 o. z.), odstoupením žalobkyně dopisem ze dne 16. 7. 2015. Pokud v této náhradě žalobkyně spatřovala ušlý zisk, tak ten dovodit nelze za situace, kdy znalec dospěl k závěru, že společnost se zavázala jménem žalovaného k provedení díla za částku, která neodpovídá reálné hodnotě díla (dokonce 2x nižší, než skutečná hodnota díla). Konečně žalovaný nemohl ani způsobit škodu vyjádřenou v nákladech na 1/2 nájemného na základě nájemní smlouvy uzavřené s anonymizováno příjmení, neboť ta byla mimo žalobkyni uzavřena s osobou další, panem jméno.

Pro rekapitulaci ⟪LB:lb_001⟫ - hodnota nezaplaceného a neprovedeného díla celkem …………………… 642.288 Kč ⟪LB:lb_002⟫ - hodnota zaplaceného a neprovedeného díla celkem ……………………… 496.195 Kč ⟪LB:lb_003⟫ - 1/2 nájemného za náhradní bydlení, tj. ……………………………………. 42.000 Kč celkem 1.180.483 Kč.

24. Za situace, kdy byla předmětem žaloby částka 2.169.975,40 Kč, žaloba byla shledána důvodnou co do částky 989.492,40 Kč, protože žalovaný ručí jen do výše způsobené škody (§ 159 odst. 3 o. z.), ve zbytku, tj. částce 1.180.483 Kč, důvodnou shledána nebyla. Neuspokojeným nárokem žalobkyně je i úrok z prodlení, z důvodů prodlení žalovaného s plněním peněžitého závazku proto zavázal krajský soud žalovaného i k úhradě zákonného příslušenství pohledávky počínaje prvním dnem prodlení na základě lhůty stanovené v písemné výzvě ze dne 21. 3. 2016, a to za dobu od 7. 4. 2016 do 14. 6. 2016 s ohledem na výši v této výzvě doposud specifikovaných náhrad (tj. 1.662.358 Kč, resp. 493.875 Kč) a od 15. 6. 2016 po další specifikaci náhrad v podané žalobě (2.169.975,40 Kč, resp. 989.492,40 Kč), a to až do jejího zaplacení.

25. Ze všech těchto důvodů odvolací soud potvrdil (§ 219 o. s. ř.) výrokem I. rozsudek okresního soudu v rozsahu částky 989.492,40 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a ve zbývající části 1.180.483 Kč s příslušenstvím změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalobu zamítl.

26. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel odvolací soud z podstaty, že je nedílnou součástí soudního řízení jako celku. Při posuzování míry úspěchu konkrétního účastníka ve věci, a tedy samozřejmě i poměru úspěchu jednoho účastníka (strany) k poměru neúspěchu druhého, dospěl krajský soud k závěru, že míra úspěchu obou stran v řízení je podobná a s ohledem na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Olomouci k Nejvyššímu soudu ČR v obec. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o. s. ř.).

Proti výrokům o náhradě nákladů řízení samostatně dovolání přípustné není.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého práva exekucí, popř. výkonem rozhodnutí.