KSOSOL 69 CO 327/2021-365

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ pro 242.902 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 9. 2021, č. j. 20 C 55/2019-290, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 5. 2022, č. j. 20 C 55/2019-336,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. co do částky 242.400 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 242.400 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 175.702 Kč od 3. 11. 2018 do 30. 4. 2021 potvrzuje.

II. V další napadené části výroku I. co do zaplacení úroku z prodlení 9 % ročně z částky 66.698 Kč za dobu od 3. 11. 2018 do 30. 4. 2021 se rozsudek okresního soudu mění takto:

„ Zamítá se žaloba o zaplacení úroku z prodlení 9 % ročně z částky 66.698 Kč za dobu od 3. 11. 2018 do 30. 4. 2021“

III. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudem prvého stupně částku 205.244 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku 2.954 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 24.175 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky.

1. Okresní soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku 242.400 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 242.400 Kč od 3. 11. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobu zamítl, co do částky 502 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 502 Kč od 3. 11. 2018 do zaplacení (výrok II.). Žalované a vedlejšímu účastníkovi uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 192.853 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Žalované a vedlejšímu účastníkovi uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně státu - České republice na náhradě nákladů řízení částku 2.954 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV.).

2. Proti tomuto rozsudku jeho vyhovujícímu výroku a souvisejícím výrokům o náhradě nákladů řízení účastníků a státu podala odvolání žalovaná. Okresní soud po skutkové stránce uzavřel, že dne 20. 4. 2018 v odpoledních hodinách a dne 21. 4. 2018 v ranních hodinách byl na pozemku číslo v k. ú. obec u příjmení, který v té době užívala žalovaná, aplikován postřik chemickou látkou do porostu řepky ozimé. Soud vzal za prokázané z výpovědi svědka jméno příjmení, že dne 21. 4. 2018 ráno bylo aplikováno hnojivo příjmení 390. Soud výpovědi svědka uvěřil, neboť mu byl předestřen videozáznam aplikace postřiku pořízené svědkem příjmení dne 21. 4. 2018 v ranních hodinách a svědek podle způsobu postřiku poznal, že se jednalo o aplikaci hnojiva příjmení. Tomuto závěru odpovídá i zvýšený obsah dusíku v uhynulých včelách. 21. 4. 2018 již řepka kvetla. obec včelstev žalobce se nacházelo na adrese žalobce obec a číslo, zahrada, registrační číslo stanoviště CZ90154964, asi 60 m od půdního bloku číslo. Soud uzavřel, že úhyn včel byl způsoben aplikací prostředků na ochranu rostlin s obsahem účinné látky chlorpyrifos (tj. postřik Nurelle D). Byla zjištěna příčinná souvislost mezi aplikací prostředků na porost řepky ozimé a úhynem včel. Žalobce nebyl žalovanou o aplikaci postřiku 20. 4. 2018 a 21. 4. 2018 informován. Žalovaná označila skutkové závěry soudu za nesprávné, směšující dohromady vícero věcí s nesprávnými závěry, které z provedeného dokazování nevyplývají. Nurelle D je postřikový insekticid, postřik proti škůdcům ve formě emulgovatelného koncentrátu, určený pro postřik savých a žravých škůdců mimo jiné v řepce, obsahuje chlorpyrifos 500 g, cypermethrin 50 g. Je to postřik zvlášť nebezpečný pro včely a na jeho aplikaci se vztahuje ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči, který ukládá profesionálnímu uživateli povinnost zjistit prostřednictvím evidence hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat, podle zákona o zemědělství, informace k umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 2 km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena a minimálně 48 hodin před provedením aplikace oznámí dotčeným chovatelům včel aplikaci přípravku. příjmení 390 je kapalné dusíkaté hnojivo obsahující 30 % dusíku, není kategorizováno jako postřik zvlášť nebezpečný pro včely. ulice aplikace s povolenými přípravky na ochranu rostlin je možná a výhodná. Aplikace hnojiva nevyžaduje žádné zvláštní zacházení a není s ní spojena povinnost vyplývající ze zákona o rostlinolékařské péči. Porost navštěvovaný včelami, respektive kvetoucí porost, je ve smyslu vyhlášky 327/2012 Sb. porost na pozemku ve venkovním prostředí, mimo pozemek s lesním porostem, na jehož jednom čtverečním metru jsou v době ošetření průměrně více než 2 kvetoucí rostliny, včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami. Pokud jde o časovou osu, pak svědci příjmení příjmení a anonymizováno shodně vypověděli, že k aplikaci postřiku Nurelle D došlo 19. 4. 2018. V této souvislosti žalovaná navrhla k důkazu výpis z evidence aplikace postřiků za situace, kdy soud upřednostnil jiné důkazy, oproti svědeckým výpovědím těchto dvou osob. Dne 20. 4. 2018 v odpoledních hodinách a dne 21. 4. 2018 v ranních hodinách docházelo k aplikaci hnojiva příjmení 390. Vycházel-li soud ze závěru, že řepka kvetla, že se mělo jednat o porost navštěvovaný včelami, čímž rovněž upřednostnil jiné důkazy oproti svědeckým výpovědím, pak žalovaná navrhla k důkazu protokol o kontrole ze dne 20. 7. 2018, vydaný Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v rámci kontroly dodržování předpisů při aplikaci hnojiv, ze kterého vyplývá, že se v době aplikace hnojiva příjmení 390 nejednalo o kvetoucí porost. Tímto důkazem má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně otázky, zda se jednalo o kvetoucí porost. Soud v rámci rozhodnutí neidentifikoval skutečnou příčinu, která měla vést ke vzniku škody. Soud konstatuje, že úhyn včel byl způsoben aplikací prostředků na ochranu rostlin s obsahem účinné látky chlorpyrifos a byla zjištěna příčinná souvislost mezi aplikací prostředků na porost řepky ozimé a úhynem včel. Soud tak konstatuje, že byla prokázána příčinná souvislost mezi aplikací prostředků Nurelle D a úhynem včel. Použití hnojiva příjmení 390 nebylo ze strany žalobce jako možná příčina vzniku škody tvrzena, natož prokazována. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by včely mohly uhynout vlivem postřiku hnojiva, které ani není kategorizováno jako nebezpečné, natož zvlášť nebezpečné pro včely. Aplikace hnojivy se podle platné právní úpravy včelařům nenahlašují a nebylo prokázáno, že by včely uhynuly v důsledku aplikace hnojiva příjmení 390. Nebyl proveden důkaz, který by odůvodnil závěr soudu, že úhyn včel mohl vzniknout působením postřiku Nurelle D a hnojiva příjmení 390. Žádná odborně vybavená osoba takové působení nehodnotila ve vztahu k předmětu řízení. Dle žalované nebyla příčinná souvislost prokázána a v této souvislosti žalovaná odkázala k řešení otázky faktické kauzality na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1946/2000 a nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 312/05. Dle judikatury problematika zjišťování faktické kauzality je problematikou skutkovou, neboť jde o zjišťování faktického průběhu určitého děje, v daném případě příčiny a následku (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 300/2001, sp. zn. 25 Cdo 915/2005). Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3334/2006). Příčinná souvislost nemůže být odhadována či presumována, nýbrž musí být spolehlivě prokázána. S ohledem na předmět sporu otázka příčinné souvislosti je otázkou odbornou, vyžadující odborné posouzení a předpokládá vypracování znaleckého posudku. Nelze tuto otázku nahradit vlastní úvahou soudce. Pro odborné závěry si musí soud vyžádat odborný znalecký posudek. Žalobce neuvedl ani nenavrhoval zpracovat znalecký posudek. V rámci dokazování nebyl proveden důkaz, který by prokazoval naplnění znaku příčinné souvislosti. Žalobce byl vyzván dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy k prokázání příčinné souvislosti v rámci jednání konaného dne 18. 11. 2021, aby označil důkazy k prokázání příčinné souvislosti mezi úhynem včel a aplikací prostředků chlorpyrifos na ochranu rostlin žalovanou dne 21. 4. 2018. Žalobce jakýkoliv důkaz nebo důkazní návrh ve vztahu k příčinné souvislosti nenavrhl. Soud prvního stupně si sám osobuje odborné znalosti k posouzení příčinné souvislosti a bez znaleckého posudku činí odborné závěry za situace, kdy zamítl návrh žalované na výslech Ing. příjmení z ústavu včelařského, k objasnění příčiny úhynu včel. Soud si z jeho kusé a zcela hypotetické úvahy sám činí své odborné závěry, ke kterým nemá odborné znalosti. Příčinnou souvislost mezi činností žalované při aplikaci přípravku Nurelle D a vznikem škody vylučuje odborné stanovisko právnická osoba ze dne 28. 6. 2018, z něhož se podává, že naměřená dávka je až o dva řády nižší než kontaktní LB 50 - 0,38 miligramu/včela, takže takto kontaktované včely nemohou uhynout. příjmení naměřená v uhynulých včelách je až stokrát nižší než smrtelná dávka na včelu. Ústav dále stanoví, že taková koncentrace vylučuje usmrcení včely. Po detailním vyšetřování Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského byla kontrola činnosti žalované ukončena, aniž bylo zjištěno jakékoliv sebemenší porušení zákonných povinností. Z výsledků vyšetření a provedených kontrolních úkonů a odborných stanovisek se nepodařilo prokázat, že by úhyn včel byl způsoben aplikací přípravku Nurelle D na pozemcích a že by žalovaná porušila podmínky použití přípravku k ochraně včel. V okolí 5 km, což je faktická doletová vzdálenost včel, jako zákonem stanovená hranice v okruhu které musí dle § 51 zákona č. 326/2004 Sb. a vyhlášky číslo 327/2004 Sb. ošetřovatel porostů vědět o výskytu včel a přijmout opatření k jejich ochraně, pěstovalo řepku více zemědělců, kteří používali postřik se stejnými účinnými látkami ve stejném období, přičemž žalovaná prostřednictvím svědeckých výpovědí prokázala, že řepka, na kterou měla žalovaná aplikovat postřik nekvetla, jak ostatně dovodil kontrolní orgán, avšak mohla kvést řepka na okolních jiných polích v doletové vzdálenosti včel. Tím, že soud neprovedl navrhované důkazy, neumožnil žalované prokázat, že se na škodě mohl podílet jiný subjekt. V rámci kontroly ústav došel k závěru, že nebylo zjištěno, že řepka kvetla. Včely neměly důvod létat na pole žalované, neboť řepka prokazatelně nekvetla. Dále soud neprovedl důkaz dotazem u včelařů, kteří mají úly umístěny v blízkosti stanoviště žalobce. Žalovaná je přesvědčena, že pokud škoda měla vzniknout v důsledku její činnosti, pak stejná škoda musela zákonitě vzniknou i sousedním včelařům. Žalobce zaznamenal úhyn včel 21. 4. 2018 okolo 17:30 hodin, nicméně z výpovědi svědků (jméno anonymizována dvě slova jméno příjmení), záznam o aplikaci Nurelle D byl tento postřik aplikován 19. 4. 2018 navečer. K videozáznamu, který měl být pořízen navečer 21. 4. 2018 se svědci shodně vyjádřili, že obsahuje aplikaci hnojiva příjmení 390 (dusíkaté hnojivo), které neobsahuje chlorpyrifos, nejedná se o látku nebezpečnou včelám. Svědci se shodně vyjádřili k tomu, že hnojivo není pro včely nebezpečné a nebylo aplikováno na kvetoucí rostliny, neboť by rostliny spálilo. Tuto skutečnost potvrdila i svědkyně příjmení příjmení ve své výpovědi, kde uvádí, že obsah dusíku ve včelách neřešila, tento jí nezajímal. Odstup dvou dnů od aplikace přípravku Nurelle D vylučuje možnost, že by včely mohly uhynout v důsledku tohoto postřiku, což odpovídá i výpovědi anonymizováno příjmení, která uvedla, že pokud by byly včely zasaženy toxickou látkou, pak dochází k rychlému úhynu velkého množství v krátkém časovém úseku v řádu několika hodin, ne několika dnů. Dle výpovědi této svědkyně k rozkladu chemických látek dochází v řádu hodin a dle metodik státní veterinární správy po dvou až třech dnech není způsobilé k řešení. Nebyla prokázána skutečná výše škody, když znalecký posudek stanoví pouze cenu medu a včelstva, nikoliv však, že taková škoda žalobci skutečně vznikla. Podle protokolu o kontrole ze dne 13. 6. 2018 žalobce uvádí, že došlo k úhynu cca 35 % včel, to odpovídá i výpovědi anonymizováno příjmení. Žalobce však uplatnil škodu na všech včelstev a ušlý zisk za med vyprodukovaný všemi včelami. Úhyn všech včel nemá oporu v provedeném dokazování. Žalovaná k důkazu navrhovala vypracovat znalecký posudek z oboru informačních technologií k prokázání jejího tvrzení, že žalobce byl o aplikaci přípravku Nurelle D včas informován. Soud návrhu nevyhověl s tím, že důkaz provést nelze. Za předpokladu prokázání skutečností, že žalovanému byl email doručen a soud shledal příčinnou souvislost s povinností žalované k náhradě škody, měla by taková okolnost vliv na spolupůsobení žalobce na vzniku škody (ustanovení § 2918 o. z.). S ohledem na stávající judikaturu se účast poškozeného na způsobené škodě posuzuje i v případě náhrady škody bez ohledu na zavinění (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2233/99). Žalovaná prostřednictvím odeslaných emailů splnila všechny svoje povinnosti vyplývající pro ni ze zákona a žalobci dokonce 2x odeslala mail o plánovaných postřicích. Svědci příjmení příjmení a anonymizováno se dále vyjadřovali k tomu, že žalobci byla s dostatečným časovým předstihem odeslána emailová informace o plánovaném postřiku. Žalobce při výslechu vypověděl, že mohl včely brzy nad ránem zavřít a večer je pustit, když jeden den by včely vydržely zavřené, aby ke škodě nedošlo. To žalobce však neučinil, přestože informaci měl. Žalobce vyčíslil škodu ve výši 175.702 Kč sestávající ze ztráty medu 23kg medu x 150 Kč = 82.800 Kč, ztráta včelstev 4.000 Kč včelstvo x 24 včelstev = 96.000 Kč, nové oddělky 24 oddělků x 2.500 Kč za l oddělek = 60.000 Kč, výživa nových včel: 24 kg cukru x 15 Kč x 24 včelstev = 8.640 Kč, cestovné 502 Kč; celkem 247.942 Kč. Žalobce tak uplatnil 5 nároků na náhradu škody spojených do jedné žaloby. V rámci jednání 18. 11. 2020 žalobce změnil nárok tak, že požadoval celkem částku 175.702 Kč, sestávající se z částky 82.800 Kč za ztrátu medu a 92.400 Kč za ztrátu 24 včelstev a cestovné 502 Kč. Podáním ze dne 1. 4. 2021 žalobce v návaznosti na vypracovaný znalecký posudek navrhl rozšíření žaloby na celkem 242.902 Kč (za včelstva 50.400 Kč, za ztrátu medu 192.000 Kč a cestovné 502 Kč). Žalobce žádným způsobem neřešil faktické zpětvzetí části žaloby, o kterém by soudu náleželo rozhodnout podle ustanovení § 96 o. s. ř. Soud prvního stupně nesprávně rozhodl o změně žaloby, neboť návrhy žalobce nejsou změnou, nýbrž dispozicí se samostatnými nároky (částečné zpětvzetí). Žalovaná žádala, aby krajský soud změnil vyhovující výrok rozsudku I. žalobu zamítl a rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.

3. K odvolání žalované se písemně vyjádřil žalobce. Navrhl, aby krajský soud věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil. Žalovaná v odvolání namítla, že příčinou souvislost mezi činností žalované a vznikem škody vylučuje odborné stanovisko právnická osoba ze dne 28. 6. 2018, dle jehož závěrů naměřená koncentrace látek v tělech včel nemohla být příčinou usmrcení včel. Již v průběhu řízení bylo uvedeno, že nebezpečné látky se po smrti včel v jejich těle post mortem velmi rychle rozpadají, což potvrdil Výzkumný ústav včelařský. Proto byly naměřené hodnoty nižší. Z odborného vyjádření, na které se žalovaná odvolává, nevyplývá, že by včely neměly uhynout z důvodu toxických látek. Toxické látky, které byly zjištěny ve vzorcích uhynulých včel, byly zjištěny také ve vzorcích řepky ozimé sesbíraných na půdním bloku číslo v k. ú. obec u příjmení. V odůvodnění napadeného rozsudku, odstavec 8, je uvedeno, že úhyn včel byl způsoben aplikací prostředků na ochranu rostlin s obsahem účinné látky chlorpyrifos a byla také zjištěna příčinná souvislost mezi aplikací prostředků na porost řepky ozimé a úhynem včel. Žalobce poukázal na obsah protokolu č. j. SVS/2018-0497, dle které byl odebrán vzorek uhynulých včel a vzorek řepky ozimé rostoucí na půdním bloku číslo v k. ú. obec u příjmení, jehož uživatelem byla v rozhodné době žalovaná a ve vzorku odebrané řepky ozimé byla prokázána přítomnost toxických látek chlorpyrifos – 0,063 mg a cypermetrin – 0,061 mg. Ve vzorku včel byla prokázána přítomnost účinné látky chlorpyrofis v hodnotě 0,022 mg. Státní veterinární správa konstatovala, že v posuzovaném případě zjistila příčinnou souvislost. Dle žalobce je důležitá podmínka conditio sine qua non v rámci zjišťování naplnění příčinné souvislosti splněna, jelikož pokud by nedošlo k postřiku řepky ozimé chemickými látkami, které jsou pro včely smrtelné, nedošlo by k úhynu včel, které se na chemicky ošetřenou řepku vydaly. Příčinná souvislost byla spolehlivě prokázána v rámci šetření kompetentních orgánů. Žalovaná v odvolání poukazuje na ustanovení § 127 o. s. ř. a dovozuje z jeho znění, že k řešení odborné otázky je třeba vypracování znaleckého posudku. To však až v případě, že je toho zapotřebí pro složitost posuzované otázky, kdy odborné vyjádření nepostačuje nebo je-li pochybnost o správnosti odborného vyjádření, pak si zde ustanoví znalce. V daném případě byly odborné otázky řešeny státní veterinární správou a ústředním kontrolním a zkušebním úřadem, tedy k tomu kompetentními orgány veřejné správy. V daném případě nebyl dle žalobce dán důvod k vypracování znaleckého posudku, jak správně dospěl také okresní soud. Okresní soud odůvodnil, proč nevyhověl návrhu žalované na výslech anonymizováno jméno příjmení z Výzkumného ústavu včelařského k objasnění příčiny úhynu včel. V odstavci 46 odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že anonymizováno příjmení ve věci podal odborné vyjádření a soud z něj učinil skutkové zjištění. Argumentovala-li žalovaná doletovou vzdáleností včel až 5 km, pak bylo opakovaně před soudem prvého stupně uvedeno, že včely dolétají do této vzdálenosti jen v extrémních případech a jedná se o maximální doletovou hranici. V praxi je efektivní dolet včely při snůšce 300 – 500 m od úlu. Jelikož půdní blok obhospodařovaný žalovanou v rozhodném období je vzdálen přibližně 60 m od stanoviště včel žalobce, včely tak létaly právě na tento půdní blok. Žalovaná předložila seznam zemědělců, na kterém byli uvedeni i zemědělci z obcí mnohem vzdálenějších než 5 km do stanoviště včel. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by u jiného konkrétního zemědělce, hospodařícího na polnosti ve vzdálenosti maximálně 5 km od stanoviště včel, mělo dojít ve stejném období k aplikaci konkrétní chemické látky. Žalovaná jen všeobecně poukazovala, že škodu mohl způsobit i jiný subjekt. Předmětná vzdálenost od stanoviště včel 5 kilometrů není relevantní, neboť včely létají ke kvetoucím rostlinám, které jsou jim nejblíže tak, aby nevynakládaly zbytečnou energii. Z úředního záznamu o provedeném místním šetření příčin úhynu včel z 22. 4. 2018 provedeného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v popisu místního šetření je jasně uvedeno …„ uživatel pozemku: právnická osoba, plodina a její růstová fáze: řepka ozimá, BBCH63- asi 30 % květů na hlavním stonku kvete“. Z toho plyne, že plodiny kvetly. Tento fakt je zohledněn v odůvodnění napadeného rozsudku a skutečnost, že plodiny kvetly na předmětném půdním bloku potvrdili svědci jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení příjmení, která své tvrzení opírala o fotografie. Jde-li o výpovědi anonymizováno jméno příjmení a jméno příjmení, na které se žalovaná odvolává, že řepka v době postřiku nekvetla, pak tito svědci tvrdili, že řepka nekvetla k 19. 4. 2018, přičemž k postřiku došlo 20. 4. a 21. 4. 2018. Oba svědci jsou zaměstnanci žalované a mají poměr k věci. Lze tak mít pochybnosti o věrohodnosti jejich svědeckých výpovědí a k tomu přispívají nejasnosti ve výpovědi svědkyně příjmení jak popsány v odstavci 37 odůvodnění napadeného rozsudku. Provedenými důkazy bylo spolehlivě prokázáno, že plodina kvetla minimálně ze 30 % a soud správně k tomuto faktu přihlédl. Žalovaná předložila seznam včelařů, kteří měli mít své stanoviště ve vzdálenosti do pěti kilometrů od předmětné polnosti. Seznam byl však neaktuální a většina žalovanou uváděných včelařů v rozhodném období v obci obec včely nechovala. Další z navrhovaných včelařů měli svá stanoviště ve vzdálenosti větší než 5 km od předmětné polnosti. Tvrdí-li žalovaná, jestliže žádnému včelaři nevznikla škoda, pak je zpochybněna i příčinná souvislost a lze poukázat, že jméno příjmení, který má stanoviště včel v blízkosti předmětné polnosti v dubnu 2018 úhyn včel zaznamenal. Skutečná škoda byla prokázána dostatečně znaleckým posudkem. Jestliže žalobce uvedl, že došlo k úhynu cca 35 % včel, pak se jednalo pouze o prvotní odhad sdělený při kontrole provedené státní veterinární správou 22. 4. 2018. V důsledku otravy uhynuly všechny včely létavky. Bez jejich práce nepřežijí ani ostatní včely. Žalobce přišel o všech 24 svých včelstev. Včely se prodávají po včelstev a žalobci nemohl být znám přesný počet uhynulých kusů včel. Uhynulé včely byly nalezeny před všemi 24 česny, o čemž svědčí záznam o provedeném místním šetření úhynu včel ze dne 23. 4. 2018, proto žalobce nárokuje náhradu škody za všech 24 včelstev, které musel nahradit. Dle závěru soudu prvního stupně žalovaná neprokázala doručení oznámení o plánovaném postřiku do sféry vlivu žalobce. V tomto údajném emailu měl být stanoven termín postřiku v rozmezí 15. 4. do 19. 4. 2018, avšak rozhodné období postřiku nebylo v těchto dnech, ale ve dnech 20. 4. a 21. 4. 2018. I kdyby byl žalobci skutečně email doručen, nebyl by tím žalobce informován o postřiku v rozhodném období. Včely lze zavřít maximálně na jeden den. Pokud by byl žalobci oznámen plánovaný postřik v rozsahu 5 dnů, neměl by žalobce žádnou možnost, jak zabránit úhynu včel, protože by nemohl na tak dlouhou dobu včely zavřít. Dle vyjádření právnická osoba nebylo možné poskytnout historii komunikace ze dne 13. 4. 2018, kdy měl být email ze strany žalované odeslán. Žalovaná měla možnost žalobce informovat telefonicky, tohoto nevyužila a nemohla se zprostit odpovědnosti za škodu z provozní činnosti. Soud prvého stupně označil jako nevěrohodné vyjádření svědků příjmení a anonymizováno, že dne 20. 4. 2018 nebyl prováděn postřik předmětné polnosti přípravkem Nurelle D, nejen z důvodu poměru těchto svědků k žalované, ale též z důvodů uvedených v odůvodnění rozsudku. Jak je možné, že přípravek Nurelle D, který dle tvrzení žalované byl aplikován naposledy 19. 4. 2018 večer, bylo možné nalézt ve vzorcích uhynulých včel odebraných dne 22. 4. 2018, kde byly stále přítomny toxické látky. Z příbalového letáku k tomuto přípravku je zřejmé, že přípravek je nutno za účelem ochrany včel a jiných opylovačů aplikovat nejpozději 3 dny před kvetením, v době mimo letovou aktivitu včel. Úly musí být nejméně 5 dnů po aplikaci přípravku odvezeny nebo zakryty. Porost nesmí v žádném případě kvést, přípravek je pro včely jedovatý. I pokud by byl přípravek aplikován 19. 4. 2018, nebyl ze strany žalované dodržen řádný postup bezpečné aplikace, jestliže bylo prokázáno, že řepka kvetla 21. 4. 2018. příjmení příjmení 390 je možné dle příbalového letáku aplikovat na kvetoucí porosty pouze v době mimo letu včel. Toto hnojivo bylo aplikováno 21. 4. 2018 ráno v době letu včel, v době, kdy pole kvetlo. Nato nebyl žalobce opět nijak upozorněn. Přestože to žalobce před soudem prvního stupně primárně netvrdil, z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že ve vzorcích uhynulých včel byla zjištěna zvýšená koncentrace dusíku z důvodu zásahu hnojivem příjmení 390. Výzkumný ústav včelařský uvedl, přestože s tím nejsou žádné zkušenosti co se důsledku aplikace obou látek na život včely týká, nelze vyloučit, že aplikace hnojiva mohla přispět k úhynu včel. Žalovaná v případě ani jednoho přípravku nepostupovala v souladu s informacemi uvedenými v příbalových letácích. Nemohla postupovat s péčí řádného hospodáře a nemohla tak ani vynaložit veškerou péči, kterou po ní lze spravedlivě požadovat, aby se zprostila odpovědnosti za škodu z provozní činnosti. V případě, že žalovaná používá při své provozní činnosti určité prostředky – chemické přípravky, je její povinností postupovat v souladu s pokyny v příbalových letácích tak, aby jejich použití nezpůsobilo škodu. V opačném případě musí nést odpovědnost za škodu. Žalovaná v odvolání navrhuje k důkazu výpis z evidence aplikace postřiků dle § 9a vyhlášky číslo jímž má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně data provádění aplikace přípravku Nurelle D. Žalobce odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 5273/2017, a s odkazem na závěry tam uvedené uvedl, že žalovaná nenavrhuje důkaz ke zpochybnění věrohodnosti důkazních prostředků, nýbrž navrhuje důkazy, na základě kterých má být zjištění skutkového stavu odvolacím soudem učiněno jinak, než jak byl zjištěn. Takové důkazy s ohledem na koncentraci řízení nemohou být připuštěny. Žalované nebránilo nic předložit tyto důkazy již v řízení před soudem prvého stupně. Žalobce znovu poukázal na záznam o provedeném místním šetření příčin úhynu včel z 22. 4. 2018 z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, že řepka byla v květu minimálně z 30 %. V rámci tohoto místního šetření se úředník bezprostředně seznámil se skutečným faktickým stavem na místě a lze z tohoto důkazu vyvozovat relevantní závěry. Protokol, který žalovaná navrhuje k důkazu je 20. 7. 2018 a byl proveden již před soudem prvního stupně. Soud prvního stupně vzal tvrzení žalované v úvahu a v souvislosti s ostatními důkazy vyvodil správný skutkový závěr. K námitkám procesního charakteru žalobce uvedl, že se na počátku řízení domáhal náhrady škody ve výši 175.702 Kč a návrhem z 1. 4. 2021 rozšířil žalobu o nově požadovanou částku 242.902 Kč a učinil tak na základě závěrů znaleckého posudku. Až do okamžiku podání ze dne 1. 4. 2021 byla žalobou požadovaná výše náhrady škody 175.702 Kč. Až následným podáním došlo k rozšíření žaloby na nově požadovanou částku 242.902 Kč.

4. ulice účastník na straně žalované se ztotožnil s procesním vyjádřením žalované a navrhl, aby odvolací soud rozhodl z důvodů a v souladu s odvolacím návrhem žalované.

5. Odvolání žalované je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, obsahuje i způsobilé odvolací důvody dané především námitkou nesprávných skutkových zjištění, proto krajský soud v rozsahu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení jemu předcházející podle ustanovení § 206 a § 212a o. s. ř., v režimu neúplné apelace, s přihlédnutím ke koncentraci řízení a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání žalované je z převážné části nedůvodné.

6. Ve sporu mezi účastníky jde o náhradu věcné škody vzniklé žalobci v důsledku úhynu jeho včelstev 21. 4. 2018 následkem použití chemické látky aplikované žalovanou na porost řepky ozimé, pěstované žalovanou na pozemku parcelní číslo v anonymizováno obec u příjmení, který se nachází cca 60 m od stanoviště včelstev žalobce na pozemku parcelní číslo v témže kat. území.

7. Okresní soud provedl obsáhlé dokazování, přičemž provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Skutkové závěry, které okresní soud učinil, jsou logickým výsledkem provedeného dokazování, jemuž nelze vytknout rozpor se zásadami hodnocení důkazů uvedenými v ustanovení § 132 o. s. ř.

8. Okresní soud v odůvodnění napadeného rozsudku uvádí důvody, pro které neprovedl další žalovanou navržené důkazy (bod 46, 47, 48, 49, 50) a s argumenty zde obsaženými se odvolací soud ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje.

9. Po stránce právního posouzení okresní soud správně rozhodl, že jde o náhradu škody z provozní činnosti dle § 2924 o. z., kde předpokladem vzniku odpovědnosti je určitá zákonem kvalifikovaná skutečnost (škodní událost), která byla příčinou vzniku škody, bez níž by škodlivý následek nevznikl.

10. Otázkou zásadního právního významu tohoto sporu je otázka příčinné souvislosti, zda včelstva chovaná žalobcem uhynula následkem otravy chemickou látkou, kterou žalovaná v rámci provozu zemědělské výroby použila k ošetření porostu pěstované řepky ozimé.

11. Dokazováním bylo zjištěno, že včelstva chovaná žalobcem byla před provedením postřiku pole obhospodařovaného žalovanou, chemickou látkou v pořádku, úly byly nové, ve všech shledány výborné zoohygienické poměry, nebyly shledány žádné klinické nálezy ohledně moru, byla vyloučena rovněž virová nákaza, což shodně potvrdil svědek jméno příjmení a svědkyně příjmení příjmení. Podle skutkových zjištění soudu prvého stupně řepka na poli obhospodařovaném žalovanou ve vzdálenosti 60 m od stanoviště včelstva žalobce kvetla. O tom svědčí úřední záznam o provedeném místním šetření příčin úhynu včel ze dne 22. 4. 2018, které provedla anonymizováno příjmení, ze kterého vyplývá, že na pozemku žalované příjmení číslo v k. ú. obec u příjmení je řepka ozimá – asi 30 % květů na hlavním stonku kvete. Konstatován je nález uhynulých včel před všemi 24 česny. Skutečnosti zaznamenané do úředního záznamu o provedeném místním šetření stvrdila v rámci svého výslechu anonymizováno jméno příjmení z krajské veterinární správy. Skutečnost, že porost řepky v blízkosti stanoviště včelstev kvetl, potvrdil výslech svědka jméno příjmení, který 21. 4. 2018 kolem 8.00 hod. byl na stanovišti včel žalobce a sledoval společně s žalobcem traktor na poli žalované, který tankoval nějakou látku. Svědka příjmení tato činnost zaujala právě proto, že řepka na poli byla v květu a postřik ráno do květů je víceméně zakázaný. Kontrolním šetřením ze strany krajské veterinární správy, které započalo 22. 4. 2018, bylo konstatováno, že porost řepky je navštěvován včelami ze stanoviště žalobce. V odebraném vzorku uhynulých včel byla prokázána přítomnost účinné látky chlorpyrifos v množství 0,022 mg a v odebraném vzorku řepky ozimé ve vzdálenosti 90 m od stanoviště včelstev byla prokázána přítomnost pesticidů chlorpyrifos 0,063 mg a cypermetrin 0,061 mg Tyto důkazy svědčí o správnosti skutkového závěru soudu prvého stupně, že 21. 4. 2018 pole řepky ozimé bylo nakvetené a bylo navštěvováno včelami ze stanoviště žalobce, které se nachází prakticky v bezprostřední blízkosti – ve vzdálenosti 60 m. Nelze naopak přisvědčit opačnému tvrzení žalované, která se opírá o protokol o kontrole ze dne 8. 9. 2018 Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, z jehož celkového hodnocení vyplývá, že v žádných přílohách, týkajících se dané kontroly žalované není uvedeno, že v době aplikace se jednalo o kvetoucí porost.

12. Okresní soud na základě provedených důkazů dále správně dospěl k závěru, že žalovaná aplikovala chemickou látku Nurelle D, která je pro včely a jiné organismy toxická, na porost řepky ozimé dne 20. 4. 2018 ve večerních hodinách a následující den 21. 4. 2018 ráno bylo na tentýž porost aplikováno hnojivo příjmení 390 s obsahem dusíku, jehož zvýšené množství 3,95 g bylo nalezeno ve vzorku uhynulých včel i ve vzorku řepky ozimé (viz. protokol o zkoušce č. CH číslo Státního veterinárního ústavu obec). Okresní soud nepovažoval za věrohodnou výpověď agronoma žalované jméno příjmení a jméno příjmení, též zaměstnankyně žalované pro jejich vztah k žalované, pokud se týká výpovědi o tom, že přípravek Nurelle D byl aplikován 19. 4. 2018 a důvodům, které okresní soud pro svůj závěr uvedl, odvolací soud přisvědčuje. Jestliže až v odvolacím řízení žalovaná navrhla k důkazu provést výpis aplikace postřiků, pak jde o důkaz nepřípustný v odvolacím řízením, neboť nepředstavuje žádnou z výjimek v jejich taxativním výčtu uvedeném v § 205a o. s. ř. Nad rámec uvedeného závěru okresní soud učinil pro posouzení věci důležité zjištění týkající se aplikace Nurelle D z příbalového letáku tohoto přípravku, který je nutno aplikovat nejpozději tři dny před kvetením, v době mimo letovou aktivitu včel a úly musí být 5 dnů po aplikaci přípravku odvezeny nebo zakryty. V žádném případě tak nebyla dodržena doba 3 dnů předtím, než pole začalo kvést.

13. Podle výpovědi svědkyně příjmení příjmení z krajské veterinární správy došlo k úhynu včel po aplikaci přípravku s obsahem cypermethrinu, o čemž svědčí nervové příznaky u včel a rychlý úhyn velkého množství včel v krátkém časovém úseku. Tato svědkyně, o významu jejíž výpovědi vzhledem k její odbornosti nemá soud pochybnosti, přesvědčivě vysvětlila důvod snížení koncentrace chemické látky cypermethrin ve vzorcích včel na hladinu odpovídající tomu, že takto kontaminované včely by neměly podle odborného stanoviska Výzkumného ústavu včelařského ze dne 28. 6. 2018 uhynout. K šetření obsaženému v této zprávě, zpracované anonymizováno jméno příjmení, uvedla, že snížení koncentrace chemické látky odpovídá později provedenému šetření a je možné, že již došlo k částečnému rozkladu chemických látek. Zpráva Výzkumného ústavu včelařského, na kterou se žalovaná odvolává, rozhodně nevyznívá ve smyslu toho, co žalovaná v odvolání uvádí, že vylučuje příčinnou souvislost mezi činností žalované při aplikaci přípravku Nurelle D. V odborném stanovisku se uvádí, že včely kontaminované látkou v dávce o dva řády méně než smrtelná„ by neměly uhynout“ a současně klade otázku, zda další zásah hnojivem mohl spolupůsobit (synergizovat) a přispět k úhynu s tím, že vyloučit se to nedá, ačkoliv s tím ústav zkušenosti nemá. Okresní soud v této souvislosti správně poukázal, že hnojivo příjmení 390 bylo na kvetoucí pole aplikováno v době letu včel, třebaže podle informací v příbalovém letáku lze je aplikovat jen v době mimo letu včel a stalo se tak v ranních hodinách den následující po dni 20. 4. 2018, kdy v tento den ve večerních hodinách byla na pole aplikována látka Nurelle D, používaná jako insekticid, nebezpečná pro včely, v jejichž vzorcích shromážděných 22. 4. 2018 byl nalezen chlorpyriphos a též zvýšené množství dusíku, prvek obsažený v hnojivu příjmení 390.

14. jméno prokázání příčinné souvislosti v dané věci je na místě posuzovat v souladu se závěrem nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13, a usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2008, sp. zn. I. ÚS 1919/08, podle nichž přiměřeným důkazním břemenem kladeným na stranu civilního procesu k prokázání jí tvrzené skutečnosti nemůže být absolutní jistota, ale vysoká míra pravděpodobnosti, s níž lze mít skutečnost za prokázanou. V dané věci shledal odvolací soud tento důkazní standard naplněným v okolnostech, které okresní soud správně zjistil. Jestliže ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že včelstva chovaná žalobcem byla před provedením postřiku kvetoucího pole obhospodařovaného žalovanou zdravá, chovaná ve výborném zoohygienickém stavu a bezprostředně poté, co na pole ve dvou po sobě následujících dnech žalovaná aplikovala chemické látky, které byly nalezeny ve vzorcích uhynulých včel v kombinaci insekcitidu chlorpyrifos obsaženém v použitém přípravku Nurelle D a zvýšené množství dusíku po aplikaci hnojiva příjmení 390 a včely uhynuly způsobem, kdy vykazovaly nervové příznaky, pak s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou lze považovat za prokázané, že včely uhynuly následkem kontaminace chemickými látkami, které při své provozní činnosti k ošetření pole řepky žalovaná použila ve dnech 20. 4. a 21. 4. 2018. Za daného prokázaného skutkového stavu, ke kterému dospěly soudy obou stupňů, nebylo třeba příčiny úhynu včelstva ověřovat za pomoci znaleckého posudku, jak namítá žalovaná, neboť právně významné skutečnosti byly s mírou potřebné jistoty spolehlivě zjištěny.

15. Škoda v rozsahu úhynu všech 24 včelstev je spolehlivě prokázána důkazy, a to zejména výpovědí svědka jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení, že bez včel létavek, které uhynuly, uhynou bez potravy i včely v úlu, jak se konečně i stalo. Výše škody byla prokázána znaleckým posudkem znalce jméno příjmení, na jehož závěry, z nichž okresní soud vycházel, odkazuje i odvolací soud.

16. Žalovaná se odpovědnosti mohla zprostit pouze za předpokladu důkazu o tom, že vynaložila veškerou péči, kterou lze po ní rozumně požadovat, aby k újmě nedošlo (§ 2924 věta druhá o. z.). Výrazem„ rozumně požadovat“ je vyjádřeno vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální. Je zřejmé, že se více prosazuje snaha působit na škůdce preventivně, aby se efektivně snažili snižovat riziko vzniku újmy a vyloučili tím svoji povinnost k její případné náhradě. V posuzované věci žalovaná tvrdila, že žalobci byl 12. 4. odeslán mail o použití přípravku Nurelle D k ošetření porostu řepky ozimé v časovém rozmezí od 15. 4. do 19. 4. 2018, avšak žalobce vyloučil, že by byl tímto způsobem informován. Současně se nepodařilo historii komunikace ověřit, neboť podle zprávy společnosti právnická osoba je maximálně zjistitelné období 6 měsíců od data přijetí žádosti. Vzhledem k tomu, že podle výpovědi svědka příjmení lze včely zavřít max. na 1 den bylo v možnostech žalované, aby informovala žalobce i telefonicky, jak okresní soud správně uvedl, s ohledem na minimální vzdálenost umístění úlů od ošetřovaného pole. Rozmezí 5 dnů, které bylo uvedeno jako období, kdy má dojít k aplikaci látky Nurelle D je nepřiměřené možnostem žalobce učinit po celou tuto uvažovanou dobu spolehlivá opatření k ochraně 24 chovaných včelstev. Okresní soud proto správně uzavřel, že takový způsob informování o aplikaci postřiku pro včely nebezpečného je vzhledem ke konkrétním okolnostem nedostatečný.

17. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I., co se jistiny pohledávky týká spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 1. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 175.702 Kč ve výši 9 % ročně za sobu prodlení od 3. 11. 2018 do 30. 4. 2021 jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. V další napadené části výroku I., co do úroku z prodlení z částky 66.698 Kč ve výši 9 % ročně za dobu od 3. 11. 2018 do 30. 4. 2021 rozsudek okresního soudu podle § 220 o. s. ř. změnil a v této části žalobu zamítl, neboť o změně žaloby ve smyslu jejího rozšíření bylo rozhodnuto až usnesením ze dne 29. 4. 2021, č. j. 20 C 55/2019-268 s účinky právní moci 30. 4. 2021. Do doby než o změně žaloby bylo rozhodnuto, nemohla se žalovaná ocitnout v prodlení v rozsahu náhrady škody v částce, o kterou byla žaloba rozšířena.

18. Okresnímu soudu nelze vytýkat nesprávný procesní postup za situace, kdy připustil změnu žaloby na základě skutkových tvrzení, jímž byla žaloba co do výše nároku na náhradu škody fakticky rozšířena, oproti původně žádanému nároku na zaplacení částky 175.702 Kč na částku 242.902 Kč. Nebylo zde důvodu rozhodovat o částečném zpětvzetí žaloby, jak žalovaná v odvolání namítala.

19. V důsledku částečné změny rozsudku soudu prvého stupně rozhodoval odvolací soud nově o nákladech řízení účastníků a státu (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

20. Okresní soud rozhodl správně o základu povinnosti žalované k náhradě nákladů žalobci, který v řízení před soudy obou stupňů uspěl a jeho neúspěch v částce 502 Kč je zanedbatelný (0,00285 %), takže jej netřeba v rámci procesního neúspěchu vyjádřit. Žalobce má tak právo na náhradu všech účelných nákladů, které v řízení vynaložil (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

21. Žalovaná původně žádala náhradu škody 175.702 Kč a z tohoto punkta odměna za úkon právní služby činí 8.140 Kč. Odměna v této výši náleží za 16 úkonů právní služby převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, písemná vyjádření ze dne 14. 5. 2019, 27. 11. 2019, 14. 1. 2020 a 10. 6. 2020, návrh na změnu žaloby z 1. 4. 2021, dále účasti u jednání soudu 16. 8. 2019, 18. 11. 2019, které trvalo déle než 2 hodiny (číslo – číslo), 16. 1. 2020, které trvalo déle než 2 hodiny (číslo – číslo), 2. 3. 2020, které rovněž trvalo déle než 2 hodiny (číslo – číslo). Za těchto 16 úkonů náleží odměna ve výši 130.240 Kč.

22. Další úkony právní služby jsou již počítány z punkta 242.902 Kč a odměna za úkon tak činí 9.300 Kč. Náleží za tyto úkony – účast u jednání soudu dne 16. 7. 2021 a 8. 9. 2021, tj. 2 x 9.300 Kč = 18.600 Kč.

23. K celkem 18 úkonům právní služby náleží 18 režijních paušálů po 300 Kč = 5.400 Kč.

24. Odměna v součtu režijních paušálů činí 154.240 Kč.

25. K odměně náleží náhrada cestovného v částce 2.344 Kč a zde pro stručnost odkazuje odvolací soud na správné odůvodnění v bodu 96 rozsudku soudu prvého stupně a dále 2.800 Kč za ztrátu času (bod 97 odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně). Odměna advokátky spolu s náhradami tak činí částku 159.384 Kč a k této náleží 21 % DPH, když zástupkyně žalobce doložila registraci k této dani. Odměna náhrad a s připočtením DPH tak činí částku 192.855 Kč. K této částce náleží zaplacený soudní poplatek 10.389 Kč a záloha na znalecký posudek 2.000 Kč Náklady, které žalobce účelně v řízení před soudem prvého stupně vynaložil tak činí 205.244 Kč a tuto částku jsou žalovaná a vedlejší účastník povinni žalobci zaplatit společně a nerozdílně ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).

26. Odvolací soud dále nově rozhodl o povinnosti žalované a vedlejšího účastníka zaplatit společně a nerozdílně státu – Okresnímu soudu v Olomouci náklady, které byly z rozpočtových prostředků vynaloženy na dokazování a jde o částku 2.954 Kč. Tuto jsou povinni zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

27. Žalobce má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených i ve fázi odvolacího řízení (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.). Za dva úkony právní služby odměna činí částku 18.600 Kč (9.300 Kč x 2), dále 600 Kč za dva režijní paušály, dále cestovné právní zástupkyně k jednání odvolacího soudu na cestě obec – obec a zpět, celkem ujeto 52 km vozidlem, jehož spotřeba činí 5,5 l číslo nafty. Náhrada za pohonné hmoty činí částku 135 Kč při průměrné ceně nafty 47,10 Kč (§ 4 písm. c/ vyhl. č. 511/2021 Sb. v platném znění). K tomu náleží náhrada za použití vozidla při sazbě 4,70 Kč/km činí částku 244 Kč. Cestovné celkem činí částku 379 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času na cestě z obec do obec a zpět, celkem zameškané 2 půlhodiny po 100 Kč = 200 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) Náklady za právní zastoupení žalobce v odvolacím řízení tak v součtu činí částku 19.979 Kč. Tato částka se dále zvyšuje o 21% DPH dle § 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. na částku 24.175 Kč. Tuto částku jsou žalovaná a vedlejší účastník povinni žalobci zaplatit společně a nerozdílně ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Olomouci k Nejvyššímu soudu ČR v obec. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o. s. ř.).

Proti výroku o náhradě nákladů řízení samostatně dovolání přípustné není.