KSPL 10 CO 69/2022-345

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudců Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Martina Šebka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; anonymizováno jméno příjmení, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti; ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; jméno příjmení, narozená dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnického práva k nemovitostem ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání do rozsudku Okresního soudu v Klatovech, č. j. 4 C 224/2019-318, ze dne 15. 11. 2021

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 10 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Napadený rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu žalobce o určení, že je jediným vlastníkem pozemku parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa – rodinný dům a pozemků parc. číslo vše v k. ú. obec, územní celek, byl ke dni úmrtí datum anonymizováno jméno příjmení. Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 40 700 Kč (výrok II.). Výrokem III. uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši 21 684 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce, který namítl nesprávné skutkové závěry soudu prvního stupně, když podle názoru žalobce se soud schoval za znalecký posudek a jeho doplňky a tyto hodnotil izolovaně. Namítl, že ve znaleckém posudku není podpis z darovací smlouvy zemřelého anonymizováno jméno příjmení zařazen do časové osy. Napadl správnost a srozumitelnost znaleckého posudku, když citoval pasáž z výpovědi znalkyně, kde mluvila o tom:,,že si tipuje, že při podpisu na darovací smlouvě si pisatel ruku mohl přidržovat, protože to je značně roztřesené a je zde zátrh u jména jméno (nad velkým anonymizováno), je tedy zřejmé, že pisateli dělá psaní velké potíže. Toto jsou znaky tremoru, kdy pisatel není schopen udělat plynulou kličku. Co se týče příjmení, je možné, že zde si pisatel již ruku nedržel, dochází k rozvolnění a k dynamičtějšímu podpisu. U podpisu však nebyla a jsou to pouze mé domněnky, co se týče držení té ruky, ovšem stojím si za nimi“. Tento závěr znalkyně je podle názoru žalobce postavený pouze na domněnkách. Je totiž nelogické a ničím nepodpořené tvrzení znalkyně, že u podpisu příjmení na darovací smlouvě jde o podpis spontánní, dynamický bez známek třesu a její tvrzení o tom, že dochází k rozepsání pisatele, je podle názoru žalobce absurdní. Podle žalobce takový pisatel tenduje ke zkrácenému projevu, neboť pro únavu není delšího projevu schopen. Pisatel píše pomalu, těžce, bez odlehčených linií a krátkých švihových elementů a některé litery lepí dohromady. Tyto závěry odpovídají srovnávacím podpisům v matriční knize a návrhu na vklad u podpisu příjmení na darovací smlouvě takový rozpad patrný není. Z tohoto důvodu navrhoval žalobce doplněk ke znaleckému posudku, tzn. analýzu nepatrných detailů. Znalkyně při výslechu uvedla, že prováděla časovou osobu, že byla patrná degradace podpisu pisatele a snížení schopnosti psát. Jelikož v posudku není časová osa znázorněna, žalobce pro názornost založil listinu, jak by taková časová osa měla vypadat. Žalobce tedy namítá, že posudek včetně doplňků neobsahuje časovou osu ve vazbě na vznik sporného podpisu a jeho adekvátnost a neobsahuje posouzení šíře variability srovnávacích podpisů se zaměřením na jejich spontánnost a na vývoj v čase. Dále pak také v odvolání namítl, že znalkyně nesplnila znalecké standardy vydané československou společností písmoznaleckou. Sporným podpisem se rozumí především příjmení příjmení vyhotovené na darovací smlouvě a žalobce vyslovil názor, že úroveň sporného podpisu odpovídá období několika měsíců před datem na smlouvě, kdy ještě nebyla patrná tak razantní degradace pisatelova písma. Jestliže není najisto postaveno, jak se projeví příjmení příjmení vyhotovené na darovací smlouvě v tzv. časové osobě vývoje podpisu, pak žalobce zpochybnil časový údaj uzavření darovací smlouvy, a to, zda smlouva byla vůbec uzavřena. Podle názoru žalobce nedošlo ke včasnému přijetí návrhu smlouvy, což opírá o závěr rozsudku Nejvyššího soudu 30 Cdo 1244/2009, podle kterého byl-li zpochybněn údaj týkající se časového okamžiku (data) uzavření kupní smlouvy, pak se z hlediska právní perfekce uzavření této smlouvy přesouvá důkazní břemeno na toho účastníka, který z tohoto tvrzení vyvozuje pro sebe příznivější právní následek, neboť zde panují pochybnosti o uzavření smlouvy. Dále v odvolání žalobce poukázal na ust. § 118a o. s. ř. s tím, že vycházel soud prvního stupně pouze z výpovědi žalované, která měla být přítomna u podpisu s anonymizováno příjmení a která uvedla, že k němu došlo dne 18. 8. 2020 Darovací smlouva je tímto datem opatřena stejně jako návrh na vklad do katastru nemovitostí, přičemž podpisy anonymizováno příjmení na obou listinách byly znalkyní označeny jako pravé. Za této situace soud pokládal okruh důkazů svědčící pro to, že anonymizováno příjmení dne 18. 8. 2020 skutečně podepsal darovací smlouvu a návrh na vklad do katastru nemovitostí za uzavřený a ucelený bez přítomnosti jakéhokoli logického rozporu, přičemž o absenci vůle anonymizováno příjmení nemůže být za existenci ověření jeho podpisu dne 20. 8. 2020 (správně 2018) ani uvažováno. Podle názoru žalobce měl být poučen dle ust. § 118a odst. 3, že má soud na věc jiný názor, aby doplnil svá tvrzení stran zpochybnění data uzavření darovací smlouvy a že dosud nenavrhl důkaz potřebný k prokázání svých tvrzení. Poučovací povinnost je vybudována na objektivním principu a navrhl, aby soud vyzval znalkyni k doplnění znaleckého posudku o tzv. časovou osu vývoje u podpisu příjmení. Soud prvního stupně se s tímto návrhem řádně nevypořádal. Tím by došlo ke zpochybnění uzavření darovací smlouvy ze dne 18. 8. 2018, která by v tento den nemohla být podle tvrzení žalobce podepsána a byla by tudíž neplatná. Dále v odvolání uvedl, že výslech účastníka řízení byl a je posuzován jako podpůrný důkaz, který má místo tam, kde skutečnost nelze prokázat jinak. Výslech účastníka řízení (žalované) je nezbytné rozlišovat od tvrzení účastníka, které může být součástí vyjádření k žalobě nebo může být součástí ústního vyjádření při jednání. Výslech účastníka má sloužit k tomu, aby jeho provedením byl soud přesvědčen o pravdivosti skutkových tvrzení. Není určen k tomu, aby teprve při něm účastník uváděl svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech. Nemělo by proto přicházet v úvahu, aby teprve výslechem účastníka byla doplňována neúplná či chybějící skutková zjištění. Soud prvního stupně však vycházel z účastnické výpovědi žalované, která měla potvrdit tu skutečnost, že anonymizováno příjmení svůj podpis vyhotovil na darovací smlouvě dne 18. 8. 2018. Jde o osobu přímo zainteresovanou na výsledku sporu a nemůže být objektivním pramenem poznání pro soud. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobě vyhověl.

3. K odvolání žalobce se písemně vyjádřila žalovaná. Žalovaná namítla, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že znalecký posudek soudní znalkyně je postaven pouze na domněnkách. Otázka způsobu psaní podpisu anonymizováno jméno příjmení nebyla předmětem znaleckého zkoumání. Tato otázka byla položena zástupkyní žalobce během výslechu znalkyně dne 30. 9. 2020 a znalkyně tak odpovídala na tento konkrétní dotaz a k dotazu vyslovila svoji domněnku. Uvedená domněnka však nemůže mít s ohledem na jednoznačnost a konzistentnost závěrů znaleckého posudku vliv na závěr znaleckého zkoumání. Znalkyně zkoumala pravost podpisu jako celku, přičemž tento podpis byl posuzován v kontextu jeho jednotlivých součástí a znalkyně měla k dispozici pro srovnání autentické podpisy anonymizováno jméno příjmení, které nebyly zpochybněny a u nichž bylo postaveno najisto, že se jedná o jeho pravé podpisy. Žalobce sice sporuje závěry znaleckého posudku, ale k jejich zpochybnění nepředložil jakýkoli důkaz. Pokud jde o žalobcem akcentovanou časovou osu vývoje podpisu pisatele, pak uvedla žalovaná, že tato otázka nebyla předmětem znaleckého zkoumání ani zadání a podle názoru žalované by takové zkoumání bylo zcela nadbytečné a nehospodárné. To, že znalecký posudek neobsahuje časovou osu, pak nezpůsobuje nedostatek znaleckého posudku, neboť znalec žádnou takovou povinnost nemá. Pokud jde o žalobcem zmiňované standardy pro vymezení znalecké práce v oboru písmoznalectví a kriminalistika se zaměřením na zkoumání ručního písma a standard pro zkoumání podpisu, které měla vydat anonymizováno 5 slov, pak poukázala žalovaná na to, že tato organizace je zájmové sdružení sdružující odborníky v oblasti forenzního zkoumání ručního písma, která působí na území ČR a SR, usiluje o spolupráci se zahraničními spolky obdobného zaměření. Nejde o žádnou profesní organizaci, ale o zájmové sdružení. Standardy vydané takovým sdružením nejsou závazné pro soudní znalce a nezávaznost těchto doporučení a tedy jejich absence nemá vliv na validitu znaleckého posudku a jeho závěry, navíc pak zájmové sdružení má 25 kmenových členů a 4 řádné členy. Odůvodnění odvolání žalobce bylo zcela nepochybně konzultováno s odborníkem a je třeba položit si otázku, proč žalobce za situace, kdy časové ose přisuzuje takový význam, si nenechal vyhotovit oponentní znalecký posudek. Další zpracování znaleckého posudku a vypracováním časové osy by však podle žalované bylo nadbytečné, protože soud se s touto námitkou správně vypořádal. Soud prvního stupně uvedl, že podpis na darovací smlouvě uznal anonymizováno příjmení za vlastní dne 20. 8. 2020 na Městském úřadě v obec, přičemž není jediný logický důvod pro to, aby uznával za vlastní padělek svého podpisu. Z hlediska vážnosti a platnosti projevu vůle a uzavření darovací smlouvy pak soud prvního stupně konstatoval, že„ soud v daném případě vycházel z účastnické výpovědi žalované (o jejíž pravdivosti nevznikla v tomto řízení důvodná pochybnost), která jediná společně s anonymizováno příjmení byla u podpisu přítomna a která uvedla, že k němu došlo dne 18. 8. 2020. Darovací smlouva je tímto datem opatřena, stejně jako návrh na vklad do katastru nemovitostí, přičemž podpisy anonymizováno příjmení na obou listinách byly znalkyní označeny jako pravé. O dva dny později přichází anonymizováno příjmení na matriku a nechává svůj podpis na darovací smlouvě prokazatelně ověřit (viz výpis z matriční knihy a ověřovací razítko) a podává na katastrálním úřadě návrh na vklad do katastru nemovitostí. Za této situace soud pokládá okruh důkazů svědčících pro to, že anonymizováno příjmení dne 18. 8. 2020 skutečně podepsal darovací smlouvu a návrh na vklad do katastru nemovitostí za uzavřený a ucelený bez přítomnosti jakéhokoli logického rozporu. O absenci vůle anonymizováno příjmení nemůže být za existence ověření jeho podpisu dne 20. 8. 2020 ani uvažováno, a to ani za situace, kdyby podpis byl učiněn dříve než 18. 8. 2020. Dále žalovaná uvedla, že nesouhlasí s tím, že by v daném případě byla obdobná situace, kterou řešil Nejvyšší soud v rozhodnutí 30 Cdo 1244/2019. V tomto rozhodnutí samotnou smluvní stranou bylo tvrzeno, že smlouvu nikdy neuzavřela, tzn., že účastnice smlouvy zpochybnila svou vůli uzavřít smlouvu a v nyní projednávané věci časový okamžik k uzavření smlouvy sporuje osoba, která nebyla přítomna uzavření, nemohla mít žádné poznatky o uzavření smlouvy a jde o ryze spekulativní prohlášení, které je v rozporu s provedenými důkazy. Další naprostou zásadní odlišností od citovaného rozhodnutí je následné úřední ověření podpisu převodce, který je dokladem jeho pravé a vážné vůle. Nad rámec toho se pak žalovaná shoduje se závěrem soudu prvního stupně, který uvedl, že i když pouze hypoteticky by anonymizováno příjmení podepsal darovací smlouvu dříve než 18. 8. 2020, pak z jeho následného jednání, jímž podpis na této smlouvě ověřil, je nepochybná existence jeho pravé vůle k jejímu uzavření, z čehož plyne, že k platnému uzavření beztak došlo. Datum uzavření darovací smlouvy je patrný přímo z textu smlouvy, které není nijak dopisováno. Dále datum této smlouvy vyplývá z návrhu na vklad. Časově na sebe tyto jednotlivé úkony navazují a korespondují s výpovědí žalované. Žalovaná proto navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen a byly jí přiznány náklady odvolacího.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející ve smyslu ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k odvolání žalobce a vyjádření žalované a provedl důkaz usnesením Policie České republiky na č. listu 41 – 46. Šlo o usnesení Policie České republiky, stát. instituce, územní odbor obec, oddělení obecné kriminality, číslo jednací ze dne 1. 11. 2019. Žalobce při odvolacím jednání k dotazu soudu uvedl, že toto usnesení nabylo právní moci a trestní oznámení bylo odloženo.

5. Soud prvního stupně žalobu na určení zamítl s tím, že na požadovaném určení shledal ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem. V bodě 5. rozsudku pak uvedl skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné a které se týkaly rodinného vztahu žalobce se zemřelým anonymizováno jméno příjmení (vztah syna a otce) anonymizováno jméno příjmení zemřel dne datum, trpěl vážným onkologickým onemocněním v podobě mnohočetného myelomu. Ve prospěch žalované na základě darovací smlouvy ze dne 18. 8. 2018 byly zapsány nemovitosti, o něž se tento spor vede, přičemž podpis anonymizováno jméno příjmení na této smlouvy byl úředně ověřen stát. instituce dne 20. 8. 2018, kde jej anonymizováno příjmení uznal za vlastní. Návrh na vklad byl datován dne 18. 8. 2018, opatřen podpisem anonymizováno příjmení a podle razítka byl podán katastrálnímu úřadu dne 20. 8. 2018.

6. Žalobce uplatnil žalobu na určení vlastnictví s tím, že jako předběžná otázka se řešila otázka uzavření předmětné darovací smlouvy, když žalobce nejprve zpochybňoval jednak zdravotní stav zemřelého anonymizováno jméno příjmení s tím, že dle jeho tvrzení nebyl schopen chápat smysl právního jednání a nemohl uzavřít darovací smlouvu a také označil podpis na darovací smlouvě ze dne 18. 8. 2018 za padělek.

7. Jelikož v průběhu řízení ustoupil od svých tvrzení týkající se neschopnosti zemřelého anonymizováno příjmení chápat smysl právního jednání, zůstala žaloba opřená o tvrzení žalobce, že podpis na darovací smlouvě je pravděpodobně padělkem. Úspěch žaloby stál tedy na grafologickém posudku a v této věci byla znalkyní ustanovena anonymizováno jméno příjmení, která vypracovala znalecký posudek a také dva doplňky tohoto posudku. Soud prvního stupně hodnotil znalecké zkoumání v bodě 6. svého rozhodnutí a výsledkem znaleckého zkoumání včetně doplnění znaleckých posudků a výslechu znalkyně před soudem byl závěr, že anonymizováno jméno příjmení velmi pravděpodobně podepsal darovací smlouvu i návrh na vklad do katastru nemovitostí. Soud prvního stupně uvedl v bodě 6. svého rozsudku závěry znalkyně, když především zdůraznil to, že znalkyně měla k dispozici kvalitní srovnávací materiál s dostatečným množství srovnávacích podpisů a brala v úvahu zdravotní stav a komplikace pisatele. Měla také k dispozici podpisy z období, kdy byla podepsána darovací smlouva a návrh na vklad do katastru nemovitostí a kdy pisatel ze zdravotních důvodů trpěl třesem (tremorem). Odůvodnila, že celá řada srovnávacích podpisů pocházela z roku 2018 a vykazovala stejnou úroveň dovedností i degradaci písma a tyto podpisy korespondovaly s podpisy na sporných listinách. Žalobce vznesl ke znaleckému posudku výhrady a předložil odborné vyjádření anonymizováno jméno příjmení, anonymizována tři slova, znalce z oboru kriminalistika – expertíza ručního písma. Podle žalobce s odkazem na toto odborné vyjádření ve znaleckém posudku absentovala tzv. analýza nepatrných elementů. Znalkyni byla uložena povinnost vypracovat dodatek ke znaleckému posudku. Tento byl vypracován, znalkyně provedla analýzu mikrostruktury podpisů a tedy analýzu nepatrných elementů a opět dospěla k závěru, že podpis na darovací smlouvě a návrhu na vklad do katastru nemovitostí zemřelý pisatel podepsal. Žalobce pak namítal, že ve znaleckém posudku ještě chybí časová osa, ze které by byl patrný průběh degradace písma zemřelého pisatele. Podle soudu znalecký posudek včetně doplnění poskytoval dostatečný podklad pro závěr o tom, že podpis zemřelého pisatele byl jeho podpisem. Znalkyně vypracovala písemný znalecký posudek a také byla ve věci vyslechnuta, kde závěry svého znaleckého posudku obhájila. Tyto nebyly v průběhu řízení žádným relevantním odborným způsobem zpochybněny, protože znalec příjmení jméno příjmení, anonymizována tři slova, poukázal pouze na to, že znalecký posudek není úplný a ten byl následně dopracován. Závěry znalkyně jméno příjmení nebyly tímto znalcem zpochybněny. Soud se také vypořádal s námitkou žalobce, že znalecký posudek neobsahuje grafické znázornění tzv. časové osy s tím, že předložil listinu, jak by taková časová osa měla vypadat. Soud prvního stupně uvedl, že listina předložená žalobcem nenabízí nic jiného než vzory srovnávacích podpisů s daty jejich vyhotovení a dospěl k závěru, že je to v podstatě totéž, co obsahuje posudek znalkyně příjmení příjmení na č. l. 140 – 152 s výjimkou časového seřazení jednotlivých podpisů od starších k mladším. Není to však takový nedostatek posudku, aby ho bylo nutno doplňovat. Pokud žalobce pro účely zpochybnění závěru posudku konkrétně argumentuje absencí tremoru (třesu) v příjmení příjmení u podpisu na darovací smlouvě, pak soud poukázal např. na srovnávací podpis pisatele ze dne 31. 8. 2018 v dotazníku k uzavření manželství, který byl vyhotoven 12 dnů po sporném podpisu či srovnávací podpis ze dne 22. 8. 2018 (záznam o šetření) vyhotoven 4 dny po sporném podpisu, kde tremor u příjmení rovněž absentuje, což je i pro laika dobře viditelné. Znalkyně pak toto vysvětlila tím, že pisatel s tremorem má nejprve problém třeba uchopit psací prostředek, ale postupně se rozepíše. Poté se jeho pohyb stává uvolněnější a dynamičtější. Znalkyně brala v úvahu zdravotní stav zemřelého jméno příjmení a věnovala se degradaci podpisu vlivem zdravotních komplikací. Z tohoto důvodu soud prvního stupně dospěl k závěru, že nebylo nutné doplňovat znalecký posudek o znázornění časové osy. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že provedené dokazování vedlo jednoznačně k závěru, že podpisy anonymizováno jméno příjmení na darovací smlouvě i na návrhu na vklad do katastru nemovitostí jsou podpisy jmenovaného. Tento závěr pak podtrhuje i ta skutečnost, že podpis na darovací smlouvě uznal anonymizováno příjmení za vlastní dne 20. 8. 2020 na městském úřadě, přičemž není jediný logický důvod, proč by uznával za vlastní padělek svého podpisu.

8. Na závěr se soud prvního stupně vyjádřil ještě k dalším námitkám, které v průběhu řízení žalobce uplatnil s tím, že je shledal za včasné a tato námitka se týkala nedostatku vůle smluvní strany, neboť podle názoru žalobce darovací smlouva byla anonymizováno příjmení podepsána dříve než 18. 8. 2020. Soud prvního stupně zde vzal v úvahu účastnickou výpověď žalované, o jejíž pravdivosti nevznikla pochybnost, která také společně s anonymizováno příjmení byla u podpisu přítomna a která uvedla, že k němu došlo dne 18. 8. 2020. Tyto podpisy byly shledány znalkyní za podpisy anonymizováno jméno příjmení. Okruh těchto důkazů svědčí jednoznačně pro to, že anonymizováno příjmení dle 18. 8. 2020 podepsal darovací smlouvu a návrh na vklad do katastru nemovitostí a okruh těchto důkazů je uzavřený, ucelený, bez přítomnosti jakéhokoli logického rozporu a o absenci vůle anonymizováno příjmení nemůže být za existence ověření jeho podpisu dne 20. 8. 2020 ani uvažováno, a to ani za situace, že by byl podpis učiněn dříve než 18. 8. 2020. Rozhodnutí, na které žalobce poukazoval, tj. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 1244/2009, neshledal soud prvního stupně za přiléhavý, protože tento řešil jinou situaci. V citovaném rozhodnutí bylo samotnou smluvní stranou tvrzeno, že smlouvu nikdy neuzavřela, tzn., že účastnice smlouvy zpochybnila svou vůli smlouvu uzavřít. Oproti tomu v této věci byl zpochybněn pouze časový okamžik uzavření smlouvy bez jakékoli relevance a opodstatnění třetí osobou, která o okolnostech a datu jejího uzavření nemůže mít žádné poznatky a její prohlášení je ryze spekulativní, navíc v rozporu s důkazy provedenými v tomto řízení. Další odlišnost shledal soud prvního stupně v úředním ověření podpisu převodce, který je dokladem jeho pravé a vážné vůle. Z rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1244/2009 soud prvního stupně zdůraznil, že z hlediska právní perfekce převodní smlouvy není obligatorní zjištění (přesných) časových okamžiků právně významných okolností, ale skutkové zjištění, že k těmto právně významným okolnostem vůbec došlo (tj. návrh smlouvy a jeho akceptace). V daném případě, pokud anonymizováno příjmení podepsal darovací smlouvu dříve než 18. 8. 2020, pak z jeho následného jednání, jímž svůj podpis na této smlouvě dne 20. 8. 2020 úředně ověřil, je nepochybná existence jeho pravé vůle k jejímu uzavření, z čehož plyne, že by k platnému uzavření darovací smlouvy i beztak došlo.

9. Dále soud prvního stupně zamítl důkazní návrhy uvedené v bodě 8. s tím, že se týkaly původního tvrzení žalobce o nedostatku schopnosti právního jednání k uzavření darovací smlouvy, ale od tohoto tvrzení žalobce ustoupil.

10. Odvolací soud se s rozsudkem soudu prvního stupně zcela ztotožňuje, jeho skutkové i právní závěry považuje za správné, logické a přesvědčivě odůvodněné. Odvolací námitky žalobce nebyly shledány důvodnými.

11. Odvolací soud ještě v návaznosti na námitky žalobce akcentované v odvolání, které ale byly i předmětem řízení před soudem prvního stupně (byly včas uplatněny) a se kterými se soud prvního stupně vypořádal dostatečně, provedl důkaz rozhodnutím Policie České republiky, kterým bylo odloženo trestní stíhání žalované. Zde byly podrobně provedeny výslechy jméno příjmení, jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a také byly provedeny zprávy lékařů anonymizováno jméno příjmení (psychiatra) a anonymizováno jméno příjmení (ošetřující lékař). Z tohoto pravomocného usnesení, bylo zjištěno, že jméno příjmení vypověděla o průběhu soužití s anonymizováno jméno příjmení, žili spolu od roku 2010. Uvedla, že anonymizováno jméno příjmení žil i v době, kdy byl nemocen, plnohodnotným životem a vypovídala o jeho zdravotních problémech. Také uvedla, že vztahy s žalobcem nebyly dobré, nestýkali se, žalobce dával anonymizováno jméno příjmení za vinu, že za smrt mladší bratra jméno může právě on, přestali se stýkat a ona se žalobcem sama nikdy nesetkala. Každý žil zcela svým individuálním životem a nekontaktovali se. Její manžel se svobodně rozhodl, že jí majetek převede. Vše probíhalo standardně, úkony zařizoval její manžel, včetně návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Ověření podpisů proběhlo na Městském úřadu v obec. Také na katastru v obec proběhlo téhož dne po ověření podpisů předání návrhu na vklad paní příjmení. Dále se vyjádřila ke svatbě, ale jelikož manžel cítil, že je mu hůře a hůře, rozhodli se, že uzavřou manželství. Oddával je starosta města pan příjmení. Manžel přišel o francouzských holích, při obřadu seděl, ale v určitých pasážích sám povstal. Do posledních dnů nevěděl, že umírá, nebyl o tom informován, a to z toho důvodu, že takto s tím souhlasila i lékařka anonymizováno příjmení, aby vše nevzdal a měl chuť žít. jméno příjmení před policí uvedla, že pracuje jako úřednice na Městském úřadě v obec, kde ověřuje také podpisy a listiny. Uvedla, že dne 20. 8. 2018 přišli na úřad k ověření podpisu pan příjmení a paní příjmení. Jednalo se o darovací smlouva, kdy pan příjmení obdarovával a paní příjmení byla obdarovaná. Pan anonymizováno mluvil souvisle, věděl, co chce, byl si vědom toho, co podepisuje. Celou záležitost vlastně vedl. Ve věci se dobře orientoval, také věděl, že je osvobozen od placení správního poplatku s ohledem na to, že byl držitelem průkazky ZTP. Dne 31. 8. 2018 byla přítomna jako matrikářka jejich sňatku. Snoubence oddával pan starosta jméno příjmení, sňatku se účastnili pouze snoubenci a dva svědci. Pan anonymizováno při obřadu seděl, pouze při prohlášení, že si dobrovolně bere paní příjmení, povstal. Stál i při prvním novomanželském políbení. Poté se šel podepsat do protokolu o uzavření manželství. Působil dobře, spokojeně, na svatbu byli oba snoubenci řádně oblečeni a upraveni. V paměti jí utkvěla skutečnost, kdy pan příjmení doslova prohlásil:„ Na závazné prohlášení ano a první novomanželské políbení se postavím“. Starosta územní celek. jméno příjmení uvedl, že vedl svatební obřad anonymizováno příjmení, obřad proběhl v přítomnosti ženicha, nevěsty a svědků. Bylo patrné, že anonymizováno příjmení není fyzicky v pořádku, ale komunikoval, vnímal celý obřad bez problémů, nejevil žádné známky psychického vypětí, tlaku a stresu. Po uzavření sňatku při podepisování se do svatební matriční knihy bylo patrné, že fyzicky mu dělá problémy jakákoli činnost, i při podpisu si pomáhal druhou rukou vést tužku.

12. Svědci ženicha a nevěstky jméno příjmení a jméno příjmení potvrdily, že účastnily této svatby. jméno příjmení uvedla, že anonymizováno příjmení přijel na svatbu vlastním vozidlem, které sám řídil. Špatně se pohyboval, ale duševně byl schopen učinit dobrovolné rozhodnutí ve změně vztahu, nejevil žádné známky duševní choroby. Toto potvrdila i svědkyně jméno příjmení, která navíc doplnila, že jméno příjmení se starala o jméno příjmení v posledních letech, když byl vážně nemocen. Duševně byl absolutně v pořádku a s fyzickou nemocní se dokázal psychicky vypořádat. Potvrdila rovněž, že přijel na obřad vlastním vozidlem.

13. obec anonymizováno, soused pana příjmení, uvedl, že jméno příjmení se o něj starala, pečovala, pomáhala mu snášet utrpení z jeho onemocnění anonymizováno jméno příjmení pak potvrdil, že na léčbu ho doprovázela jeho přítelkyně, resp. družka, paní příjmení a anonymizováno jméno příjmení se vyjadřoval k jeho duševnímu stavu, který byl podle jeho názoru dobrý. Při všech návštěvách ho doprovázela jeho manželka, která se o něj vzorně starala. Policejní orgán vyhodnotil všechny zajištěné materiály, věc zvážil a rozhodl tak, že ve výše uvedené věci nebyly naplněny znaky zločinu podvod podle § 209 odst. 1 a 4 písm. d) trestního zákoníku ani znaky jiného trestného činu, a proto byla věc odložena. Podle oznamovatele anonymizováno jméno příjmení vzhledem ke zdravotnímu stavu před smrtí jeho otce nebyl s ohledem na svůj vážný zdravotní stav schopen chápat smysl právního jednání, nemohl uzavřít darovací smlouvu, podepsat návrh na vklad zcela svobodně a vážně o své vůli.

14. S touto listinou byl žalobce i žalovaná řádně seznámeni jednak v průběhu tohoto řízení a jednak samozřejmě v řízení, které vedla Policie České republiky. Tento důkaz také navrhl provést v žalobě sám žalobce.

15. Nejen tedy podpis zemřelého pisatele na darovací smlouvě a návrhu na vklad, ale i okolnosti tohoto jednání potvrzují, že tyto listiny podepsal. Obsah tohoto důkazu potvrzuje správnost závěrů soudu prvního stupně.

16. Odvolací námitky žalobce tedy nebyly shledány důvodnými. Žalobce namítal, že soud se schoval za znalecké posudky a doplňky znaleckého posudku a že tyto hodnotil izolovaně a že znalecký posudek nezařadil podpis zemřelého do časové osy. S touto námitkou odvolací soud nesouhlasí, protože soud měl k dispozici i jiné důkazy, nikoli pouze znalecký posudek včetně jeho doplňků, nelze tedy hovořit o izolovaném hodnocení těchto důkazů, neboť v daném případě byla vyslechnuta žalovaná a i v návaznosti na důkaz provedený před odvolacím soudem je zřejmé, že všechny tyto důkazy tvoří skutečně ucelený celek, ze kterého vyplývá, že žalobce předmětné listiny rozhodně podepsal a závěr znalkyně je v kontextu s celou důkazní situací a nic nenaznačuje, že by tomu bylo jinak. Sám žalobce ani nepředložil žádný důkaz, kterým by zpochybnil závěry znalkyně. Soud prvního stupně správně zdůraznil, že vyjádření jiného znalce nesměřovalo ke zpochybnění závěrů znalkyně o tom, že tyto podpisy byly shledány za podpisy zemřelého pisatele. K otázce časové osy se soud prvního stupně vyjádřil a odvolací soud s tímto plně souhlasí. Je evidentní, že byly vyžadovány v rámci zajištění srovnávacího materiálu podpisy z různých období, je zřejmé, z jakých období tyto podpisy byly vyžadovány a tyto podpisy pak byly následně hodnoceny. Znamená to tedy, že podpisy byly z hlediska doby, kdy byly učiněny, hodnoceny a takovéto hodnocení postačuje.

17. Žalobce napadá především správnost a srozumitelnost znaleckého posudku, s čímž se odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně neztotožňuje a zdůraznil v podstatě určitou pasáž z výpovědi znalkyně a z toho dovodil, že znalecký závěr znalkyně je postavený pouze na domněnkách, a to za situace, jestliže znalkyně uvádí, že pokud pisatel nese znaky tremoru, není schopen plynulého podpisu, resp. plynulé kličky, pak je nelogický závěr a ničím nepodpořený závěr, že u podpisu příjmení na darovací smlouvě jde o podpis spontánní, dynamický bez známky třesu. Podle názoru žalobce je závěr znalkyně, že dochází k postupnému rozepsání, absurdní. Naopak podle žalobce pisatel, který trpí tremorem, tenduje ke zkrácenému projevu, pro únavu není delšího projevu schopen, s tremorem píše pomalu, těžce, bez odlehčených linií a krátkých švihových elementů a některé litery lepí dohromady. Podle názoru žalobce tyto závěry odpovídají srovnávacím podpisům v matriční knize a návrhu na vklad. U podpisu příjmení na darovací smlouvě takový rozpad jeho podpisu v případě příjmení patrný není a z tohoto důvodu právě navrhoval doplněk znaleckého posudku, tj. analýzu nepatrných detailů.

18. Jak je již shora uvedeno, tento dodatek ke znaleckému posudku byl zpracován, znalkyně provedla analýzu nepatrných elementů, ale závěry znalkyně se ani poté nezměnily. Žalobce namítal, že znalecký posudek neobsahuje posouzení šíře variability srovnávacích podpisů se zaměřením na jejich spontánnost a vývoj v čase. K časové ose se již odvolací soud vyjádřil, a pokud jde o nedostatečné posouzení šíře variability podpisů, s tímto nelze souhlasit, neboť skutečně znalkyně měla k dispozici velmi rozsáhlý srovnávací materiál podpisů žalobce a také se vyjádřila ve svém posudku, a to přímo k dotazu žalobce, že žádné podpisy se neopakovaly, naopak ta šíře variability podpisů byla velká s tím, že takovým způsobem se anonymizováno jméno příjmení podepisoval a také z toho byla patrná jistá degradace podpisů, ale ani potom se podpisy zcela neztotožňovaly, byly různé.

19. Pokud jde o námitku, že znalkyně se nevypořádala se standardy vydané anonymizována čtyři slova, pak takovou námitku nepovažuje odvolací soud za důvodnou, nejedná o nic, co by mohlo zpochybnit závěry znaleckého posudku, a jiné důkazy v průběhu řízení žalobce nepředložil.

20. Žalobce pak vyslovuje skutečně spekulativní závěr o tom, že na darovací smlouvě podpis příjmení odpovídá období několika měsíců před datem na smlouvě vzhledem k degradaci podpisu dle žalobce a zde tedy právě také vychází z toho, že znalkyně při výslechu uvedla, že mohl skutečně podepsat darovací smlouvu dříve než 18. 8. a tím žalobce zpochybnil časový údaj uzavření darovací smlouvy. Doplnění znaleckého posudku v tomto směru soud zamítl. Odvolací soud nesouhlasí s těmito námitkami žalobce, jednak z toho důvodu a s tím se soud prvního stupně správně vypořádal, že i kdyby zemřelý anonymizováno jméno příjmení podepsal tuto smlouvu dříve, pak uznal svůj podpis za vlastní, přihlásil se tedy ke svému projevu vůle v podobě darování a z tohoto důvodu nelze shledat nedostatek vůle na jeho straně. Odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 1244/2009, je skutečně nepřiléhavý, protože řeší zcela jinou situaci, kdy se vedl spor o nedostatku vůle na jedné ze smluvních stran a byla to strana, která byla účastnicí přímo tohoto řízení a která svoji vůli zpochybňovala. Navíc je nutno vzít v úvahu, že nejenže si nechal podpis na darovací smlouvě uznat za vlastní a podepsal návrh na vklad do katastru nemovitostí, ale také to, že tyto podpisy byly znalkyní shledány za podpisy zemřelého otce žalobce a ani sám žalobce je nezpochybňoval. Tyto akty tedy jednoznačně potvrzují jeho vůli přihlásit se k darovací smlouvě a podat návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalované.

21. Žalobce namítal nedostatek poučení ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. s tím, že v odvolání pojednal obecně o tomto ustanovení procesního práva, o tom, že je vybudováno na objektivním principu atd., přičemž toto poučení vztahoval právě patrně k nedostatku projevu vůle zemřelého anonymizováno jméno příjmení v souvislosti s darovací smlouvou a kritizoval, že soud vycházel z účastnické výpovědi žalované, která mohla být u podpisu s anonymizováno jméno příjmení přítomna. Žalobce se tedy dožadoval poučení ve vztahu k závěru soudu prvního stupně, který pokládal okruh důkazů svědčící pro to, že anonymizováno jméno příjmení dne 18. 8. skutečně podepsal darovací smlouvu a návrh do katastru nemovitostí za uzavřený a ucelený, tudíž měl žalobce poučit, že na věc jiný názor a vyzvat ho, aby doplnil svá tvrzení stran zpochybnění data uzavření darovací smlouvy a že dosud nenavrhl důkaz potřebný k prokázání svých tvrzení.

22. Ani s touto námitkou odvolací soud nesouhlasí s tím, že samozřejmě poučovací povinnost ve smyslu ust. § 118a odst. 1 – 3 o. s. ř. je v občanském soudním řádu uvedena, ale toto poučení nenastupuje vždy, protože v daném případě nešlo o to, že se určitá skutečnost neprokázala, ale šlo o to, že se prokázala jinak, než žalobce tvrdil. V takovém případě není důvod pro poučení, protože rozhodnutí není založeno na neunesení důkazního břemene, ale na tom, že provedené dokazování vedlo k závěru, že skutkový stav o sporné skutečnosti byl zjištěn jinak, než jak tvrdil žalobce (viz například rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 ICdo 98/2018, ze dne 31. 3. 2020, který se tomuto procesnímu poučení věnuje).

23. Žalobce se pak dále v odvolání věnoval institutu výslechu účastníka, jeho charakteru, jeho podpůrnému významu, přičemž tento důkaz může být proveden tehdy, jestliže navazuje na povinnost účastníka splnit povinnost tvrzení. Důkaz výslechem účastníka není určen k tomu, aby nejprve při něm uváděl svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, naopak se předpokládá, že tvrzení budou již přednesena a že tato tvrzení mají být prokázána. Soud vycházel alternativně z účastnické výpovědi žalované, která měla potvrdit tu skutečnost, že anonymizováno příjmení svůj podpis vyhotovil na darovací smlouvě. S ohledem na procesní charakter účastnické výpovědi a postavení žalované v tomto řízení, pak žalobce uvedl, že tato výpověď nemůže být z psychologického hlediska dokonale objektivním pramenem poznání pro soud.

24. V této souvislosti odvolací soud uvádí, že účastnický výslech nebyl navržen žalovanou stranou, ale tento účastnický výslech navrhl sám žalobce ke svým tvrzením ve své žalobě a tento důkaz byl proveden a byl také řádně soudem prvního stupně hodnocen, neboť při hodnocení důkazů postupuje soud dle ust. § 132 o. s. ř., důkazy hodnotí soud podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci. Tímto způsobem soud prvního stupně postupoval a odvolací soud se s jeho závěry ztotožňuje, a to, že tato výpověď potvrzuje podepsání darovací smlouvy dne 18. 8. 2018 ze strany jméno příjmení, neznamená, že nemůže být pramenem poznání pro soud, neboť tento důkaz má podporu ještě v dalších ostatních důkazech, a proto byl hodnocen věrohodně.

25. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení (§ 219 o. s. ř.).

26. Výrok o nákladech řízení odvolacího vychází z ust. § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný. Na náhradu nákladů odvolacího řízení má právo procesně úspěšná žalovaná. Náklady řízení se podle vyhl. č.177/96 Sb. sestávají z odměny za 2 úkony právní služby) vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání), tedy 2 x 3 100 Kč, 2 x 300 Kč (náhrada hotových výdajů podle § 13 vyhl. č. 177/96 Sb.) a s připočtením 21 % DPH činí 8 228 Kč. Dále žalované náleží náhrada za promeškaný čas v souvislosti s cestou zástupce žalované z Prahy do plzně a zpět (6 x 100 + DPH ve výši 21 % = 726 Kč) a jízdné dle předložených dokladů ve výši 1 556,34 Kč Celkem náklady řízení před odvolacím soudem představují po zaokrouhlení částku 10 510 Kč. Žalobce je povinen ji zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.