KSPL 13 Co 358/2022-532

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: ⟪LB:lb_002⟫ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem tituly před jménem jméno FO sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: ⟪LB:lb_005⟫ Anonymizováno Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizováno., IČO IČO sídlem adresa, adresa zastoupená advokátem tituly před jménem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_006⟫ o náhradu škody ⟪LB:lb_007⟫ o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne 30. 8. 2022, č. j. 41 C 78/2017-506, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 9. 2022, č. j. 41 C 78/2017-513 a ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 11. 10. 2022, č. j. 41 C 78/2017-517

Rozsudek soudu prvního stupně ze dne 30. 8. 2022, č. j. 41 C 78/2017-506, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 9. 2022, č. j. 41 C 78/2017-513, v části odvoláním napadené, tj. ve výroku I, a to co do částky 306 495 Kč s příslušenstvím, jakož i v navazujících nákladových výrocích II, III, IV, se ruší a v tomto rozsahu se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Shora citovaným rozsudkem ze dne 30. 8. 2022, č. j. 41 C 78/2017-506, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 9. 2022, č. j. 41 C 78/2017-513, uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobci částku 3 824 495 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 824 495 Kč od 1. 4. 2015 do zaplacení, z toho částku 1 281 596 Kč společně a nerozdílně spolu s jméno FO, narozeným 14. 3. 1971, bytem právnická osoba 119, adresa, kterému byla tato povinnost uložena rozsudkem Okresního soudu Karlovy Vary ze dne 9. 6. 2015, č. j. 5 T 173/2014-309, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I); žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 1 007 712 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II); žalobci byla uložena povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu Karlovy Vary na nezálohovaných nákladech státu - na znalečném - částku 15 628,06 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a ve stejné lhůtě a stejným způsobem byla zavázána k náhradě těchto nákladů v částce 5 490,94 Kč rovněž žalovaná (výrok IV). Soud prvního stupně dále ve věci rozhodl doplňujícím rozsudkem ze dne 11. 10. 2022, pod č. j. 41 C 78/2017-517, tak, že zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 10 836 340 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 4. 2015 do zaplacení (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení vzniklých v souvislosti s vyhlášením tohoto doplňujícího rozsudku (výrok II).

2. Ve včasném odvolání vyjádřila žalovaná nesouhlas s částí nároku, jak byl přiznán napadeným rozsudkem ve výroku I ve výši 306 495 Kč, jenž se měl rovnat žalobcem vyplacené náhradě na znalečném za znalecký posudek zpracovaný znalcem tituly před jménem Janem Münsterem, který ocenil pro potřebu podání žaloby škodu na objektu Anonymizováno Anonymizováno. Soud přiznal žalobci uvedený nárok jako náklad vzniklý s uplatněním nároku na náhradu škody, tj. jako příslušenství nároku na náhradu škody ve smyslu ust. § 513 občanského zákoníku, nikoliv jako náhradu škody. Přitom podle žaloby měl být uplatněný nárok požadován z titulu náhrady škody. Podle žalované náklad na vypracování znaleckého posudku však nelze žalobci přiznat z žádného právního titulu, neboť závěry znaleckého posudku nebyly nakonec ve věci využitelné, s ohledem na nesprávné zadání posudku, proto náklad spojený s provedením posudku nelze mít za účelně vynaložený. S uvedenou argumentací navrhla žalovaná v této části výroku I změnu napadeného rozsudku na zamítnutí žaloby v celém rozsahu a přiznání jí náhrady nákladů řízení.

3. Žalobce, jenž se ztotožnil s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně v části odvoláním napadené, navrhl jeho potvrzení a přiznání mu náhrady nákladů odvolacího řízení. Poukázal na skutečnost, že před podáním žaloby musel přistoupit k vyčíslení uplatněného nároku, neboť výše nároku, požadovaná k zaplacení, patří mezi základní náležitosti žaloby podle ust. § 79 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby ji soud projednal v řízení. Zpracování posudku tedy nebylo neúčelné. Neúčelnosti vynaložených nákladů odporuje i skutečnost, že předmětný posudek byl nejprve soudem prvního stupně využit, a ačkoliv byl následně z pokynu Krajského soudu v Plzni vyhotoven znalecký posudek nový, nemůže uvedené jít k tíži žalobce, jenž svůj nárok při podání žaloby podložil všemi dostupnými důkazy, včetně předmětného znaleckého posudku. Přitom z obsahu spisu je zřejmé, že jiné zadání znaleckého posudku, podle pokynu odvolacího soudu, bylo potřebné pro rozhodnutí věci jen v souvislosti se změněnou situací, nastalou prodejem nemovitostí v průběhu soudního řízení, což vedlo k jinému způsobu vyčíslení projednávané škody. Pokud žalobce prodal nemovitosti v průběhu soudního řízení, ztratilo opodstatnění určení výše nákladů potřebných k tomu, aby poškozený uvedl věc do stavu před jejím poškozením, a podle požadavku odvolacího soudu měla být škoda určena porovnáním rozdílu obvyklé ceny, jakou měla věc před poškozením, a obvyklé ceny věci po poškození. V tomto směru odkázal žalobce na odůvodnění kasačního usnesení vydaného odvolacím soudem v projednávané věci. Z tohoto pohledu se nelze ztotožnit ani s námitkou žalované, že původní zadání posudku bylo chybné. Žalobce tedy ve věci postupoval řádně a v souladu s judikaturou. Určení výše škody zjištěním nákladů na uvedení věci do původního stavu je i nadále jedním ze způsobů, které jsou při vyčíslení škody na věci akceptovány. Pouze následným vývojem událostí, tj. prodejem nemovitostí, bylo podle současné judikatury nutno vyhotovit znalecký posudek nový, s určením výše škody porovnáním rozdílu obvyklé ceny věci před a po jejím poškození. Ostatně, původní znalecký posudek byl rovněž podkladem pro zpracování nového soudního posudku, na jehož základě rozhodl soud prvního stupně ve věci konečným způsobem. Popsané skutečnosti nemohou jít k tíži žalobce a nelze ve věci dospět k závěru, že zpracovaný znalecký posudek tituly před jménem Janem Münsterem byl neúčelný a ve věci nepoužitelný. Jinak, pokud jde o právní hodnocení nároku, není soud vázán stanovisky účastníků řízení. Pro závěr o účelnosti vynaloženého nákladu svědčí i skutečnost, že žaloba na náhradu škody byla úspěšná. Vyčíslení škody bylo věcí odborného posouzení za pomoci znaleckého posudku.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v části odvoláním napadené (ust. § 212, § 212a o. s. ř.), a aniž by podle ust. § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř. musel nařídit odvolací jednání, dospěl k závěru, že zatím nejsou splněny předpoklady pro potvrzení či změnu tohoto rozhodnutí.

5. Předmětem řízení byla původně žaloba na zaplacení náhrady škody ve výši 14 654 340 Kč s příslušenstvím, jež sestávala z požadavku na zaplacení částky 3 763 689 Kč za škodu způsobenou odcizením měděných klempířských konstrukcí a části ústředního topení, dále z požadavku na zaplacení částky 10 584 159 Kč za škodu způsobenou zatékáním dešťové vody do nemovitosti, v důsledku odcizení části střešního pláště, a nakonec součástí žalobního nároku byl požadavek na zaplacení částky 306 495 Kč jako náhrady škody v podobě žalobcem vynaložených nákladů na zajištění ostrahy Anonymizováno Anonymizováno, nákladů na vypracování technického posudku o stavu objektu Anonymizováno Anonymizováno a nákladů na zajištění technického dozoru objektu, které by žalobce jako vlastník nemovitosti nemusel vynakládat, pokud by si žalovaná jako nájemce nemovitostí plnila své povinnosti ze smlouvy, a vedle těchto již pojmenovaných dílčích nároků, požadoval žalobce zaplacení i nákladu za vypracovaný znalecký posudek znalce tituly před jménem jméno FO, za jehož pomoci vyčíslil pro potřebu podání žaloby škodu na nemovitostech Anonymizováno Anonymizováno, v důsledku odcizení střešního pláště staveb, zatékání dešťové vody do staveb a jiných škod souvisejících s porušením smluvních povinností žalované jako nájemce Anonymizováno. K těmto nárokům žalobce předložil listinné důkazy, jež jsou obsaženy ve spisu. Z uvedeného je zřejmé, že požadovaná náhrada ve výši 306 492 Kč se netýkala jen nákladu na zpracování podkladového znaleckého posudku, ohledně něhož se vede v podaném odvolání a ve vyjádření k odvolání obsáhlá polemika. V řízení není rozlišeno, jak je oceněn každý z těchto dílčích nároků, jak je skutkově a právně vymezen, respektive, jak je důkazně podložen. K těmto skutečnostem nezaznělo ze strany účastníků konkrétní hodnocení stavu věci, když řízení před soudem se soustředilo na základní žalobní nárok na odškodnění přímé a nepřímé škody na nemovitostech. Uvedený stav byl nastolen také dřívějším postojem žalované k tomuto nároku, která v řízení uvedla, že „v případě, pokud žalobce prokáže zaplacení částky 306 492 Kč, že samotný nárok a ani jeho vyčíslení nebude rozporovat“ (viz prohlášení při jednání soudu prvního stupně ze dne 5. 11. 2019 – č. l. 173 spisu). V návaznosti na uvedené postrádá napadený rozsudek v podstatě jakékoliv odůvodnění rozhodnutí o předmětném nároku, pokud se omezuje na obecné a minimalizované konstatování, že „již v předchozím řízení byl jednoznačně prokázán odpovědnostní vztah žalované k posuzované škodě, včasnost uplatněného nároku i výše nákladů vzniklých s uplatněním nároku v celkové částce 306 495 Kč“. V předcházejícím rozsudku soud prvního stupně k tomuto nároku uzavřel, že má za to, že předmětný nárok souvisí s uplatněním žaloby na náhradu škody na nemovitostech v Anonymizováno Anonymizováno, tj. co do právního základu (v obecné rovině a bez bližšího zdůvodnění) považoval nárok za opodstatněný, nicméně výší jednotlivých nároků se nezabýval, neboť žalovaná ji nerozporovala. Popsaný postup soudu prvního stupně byl správný – a nelze mu nic vytknout – za stavu, kdy žalovaná se hlásila k odpovědnosti za předmětný nárok, a to v rozsahu (ve výši) žalobcem vyplaceného plnění na vzniklé náklady v souvislosti se zabezpečením majetku proti dalším škodám a s uplatněním žaloby na náhradu škody v soudním řízení. Pokud však žalovaná odstoupila od svého dříve prezentovaného souhlasného prohlášení, respektive, rozporuje-li opodstatněnost nároků a jejich výši (domáhá-li se zamítnutí žaloby ohledně částky 306 495 Kč v plném rozsahu), nezbývá než se zabývat věcně každým z těchto dílčích nároků, k čemuž dosud nedošlo.

6. S ohledem na sdělené, odvolací soud postupem podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.

7. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci (ust. § 224 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání.