KSPL 14 Co 8/2024-113

Soud:
Krajský soud v Plzni
Spisová značka:
14 Co 8/2024-113
Datum rozhodnutí:
2024-04-18
ECLI:
ECLI:CZ:KSPL:2024:14.Co.8.2024.1

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D. a soudců JUDr. Viktora Vaške a Mgr. Jany Boškové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: ⟪LB:lb_005⟫ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 89 536 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_007⟫ na základě odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 13. 9. 2023, č. j. 5 C 144/2023-70

Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 17 368,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku 89 536 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty za prodlení s provedením díla spočívajícího v dodávce a montáži rodinného domu v obci adresa; dílo mělo být provedeno 30. 12. 2022, provedeno však bylo až 3. 2. 2023. Žalovaná se proti rozsudku odvolala s tím, že lhůta k provedení díla se prodloužila o dobu způsobenou vyšší mocí, spočívající v nedostatku tepelných čerpadel zn. Vaillant na trhu, způsobeném pandemií Covid 19 a válkou na Ukrajině; kdyby tento nedostatek nebyl důvodem prodloužení lhůty k provedení díla, je důvodem moderace smluvní pokuty. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že žalovaná neuvedla dostatečná tvrzení, z nichž by vyplynula příčinná souvislost mezi nedostatkem čerpadel na trhu a prodlením, a tuto příčinnou souvislost ani neprokázala. Navíc neprokázala ani netvrdila, že by se snažila zpoždění odvrátit, kupříkladu nabídnutím dostupné alternativy. Až do doby předání díla přitom na stavbě probíhaly i jiné práce, především montáž sádrokartonu a dokončovací práce na elektroinstalaci, které bránily včasnému dokončení díla, i kdyby tepelné čerpadlo bylo dodáno včas. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Odvolací soud zopakoval důkaz smlouvou o dílo č. hodnota ze dne 6. 4. 2021 (č. l. 11-21 spisu, dále jen „smlouva“), z níž zjistil, že v čl. III bodu 3. písm. d) smlouvy bylo ujednáno, že lhůta k provedení díla v délce 80 pracovních dnů ode dne nástupu k montáži se prodlužuje mimo jiné o dobu způsobenou vyšší mocí, popřípadě živelními událostmi (přerušení dodávky elektrické energie, plynu apod.). V čl. III bodu 4. smlouvy se žalovaná zavázala písemně informovat žalobce o tom, že nastaly skutečnosti podle předchozího bodu s tím, že prodlení žalované v případech uvedených v předchozím odstavci nenastává. Odvolací soud dále doplnil dokazování sdělením společnosti právnická osoba ze dne 17. 5. 2022 (č. l. 46 spisu), z nějž zjistil, že v době sepisu sdělení tato společnost čelila nedostupnosti tepelných čerpadel, a to vzhledem k narůstajícím problémům se subdodávkami dílů a výrazně zvýšené poptávce nejen na tuzemském trhu; nebylo tedy v jejích silách všechny objednávky v dohledné době vyexpedovat, a nově příchozí objednávky bude moci vyřídit nejdříve v I. čtvrtletí roku 2023. Z listů č. 0887266 a 0887267 stavebního deníku (č. l. 55-56 spisu) odvolací soud zjistil, že dne 3. 1. 2023 se účastníci dohodli na odstranění a likvidaci sádrokartonových desek ze stěn a stropů do 9. 1. 2023; od 5. 1. do 26. 1. 2023 byla také prováděna demontáž a opětovná montáž elektrických vypínačů, zásuvek a elektrických krabiček. Z čestného prohlášení ze dne 25. 8. 2023 (č. l. 58 spisu) odvolací soud zjistil, že společnost Anonymizováno Anonymizováno v průběhu měsíce ledna 2023 jako subdodavatel prováděla na stavbě opětovnou dodávku a montáž sádrokartonu poté, co musel být původně namontovaný sádrokarton z důvodu jeho poškození ze stěn odstraněn; remontáž byla dokončena 31. 1. 2023. Na základě těchto důkazů ve spojení s těmi skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, jež nebyly odvoláním zpochybněny, dospěl odvolací soud k závěru, že žaloba je vskutku důvodná. Žalobce se v souzené věci domáhal smluvní pokuty podle § 2048 a násl. o. z. za porušení smluvní povinnosti žalovanou spočívající v prodlení s provedením díla. V řízení celkem nebylo sporu o tom, že základní osmdesátidenní lhůta k provedení díla podle čl. III bodu 2. smlouvy – bez přihlédnutí k okolnostem zakládajícím podle čl. III bodu 3. její prodloužení – skončila dne 30. 12. 2022 a že dílo bylo skutečně provedeno až dne 3. 2. 2023, tedy se zpožděním v délce 35 dnů. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v tom, že podle zákonné úpravy vzniká straně povinnost zaplatit smluvní pokutu objektivně tím, že poruší smluvní povinnost, a to bez možnosti liberace, tedy bez ohledu na existenci okolností vylučujících odpovědnost; stejné pravidlo ostatně obsahovala i obchodněprávní úprava účinná do 31. 12. 2013, která byla nové úpravě předlohou, konkrétně § 300 obch. zák. [viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). Komentář. C. H. Beck Praha 2014, str. 1282-1283]. Soudu prvního stupně lze přisvědčit i v tom, že odchylka od tohoto pravidla nebyla sjednána ani v souzené věci – nebylo sjednáno, že by žalovaná neměla povinnost zaplatit smluvní pokutu, pokud překročení lhůty k provedení díla nezavinila, neboť bylo způsobeno vyšší mocí. Soud prvního stupně však přehlédl, že ve smlouvě, jíž provedl důkaz, bylo v čl. III odst. 3 písm. d) sjednáno, že lhůta k provedení díla se prodlužuje o dobu způsobenou vyšší mocí. Liberace ze smluvní pokuty tedy sjednána nebyla, překážky způsobené vyšší mocí však podle smlouvy vedly k prodloužení lhůty k provedení díla a žalovaná se tedy při jejich existenci nemohla dostat do prodlení s provedením díla. Pokud soud prvního stupně věc z tohoto hlediska neposoudil, je jeho právní posouzení neúplné a tudíž nesprávné. Proto věc z tohoto hlediska právně posoudil odvolací soud. Pandemie Covid 19 důvodem prodloužení lhůty k provedení díla být nemohla. Smlouva byla uzavřena dne 6. 4. 2021, kdy pandemie trvala již více než rok, vrcholila a v platnosti byla ta nejtvrdší krizová opatření (včetně zákazu cestování mezi okresy, vyhlášeného dne 1. 3. 2021 a platného do 11. 4. 2021). Žalovaná si v této situaci musela být vědoma toho, že subdodávky mohou být v důsledku těchto opatření výrazně zkomplikovány. Pokud smlouvu přesto uzavřela, pak riziko, že se tak vskutku stane, brala na sebe. Potíže se subdodávkami by v takové situaci neměly znak nepředvídatelnosti, pro vyšší moc charakteristický, a nevedly by k prodloužení lhůty k provedení díla (stejně jako by v režimu náhrady škody podle § 2913 odst. 2 o. z. nevedly ke zproštění povinnosti k náhradě). Nelze také přehlédnout, že podle provedeného dokazování se první informace o nedostupnosti tepelných čerpadel objevila až ve sdělení právnická osoba ze dne 17. 5. 2022, tedy po skončení pandemie, přičemž ze sdělení nijak nevyplývá, že by potíže se subdodávkami byly způsobeny právě pandemií. Pandemie se tedy žalovaná ve svůj prospěch dovolávat nemůže. Jinak je tomu u války na Ukrajině. Ta vypukla dne 24. 2. 2022, tedy více než rok po uzavření smlouvy. Její vypuknutí žalovaná v době uzavření smlouvy nepochybně předvídat nemohla, a pokud by tato válka vyvolala nedostupnost tepelných čerpadel až během základní osmdesátidenní lhůty k provedení díla, o vyšší moc ve smyslu čl. III odst. 3 písm. d) smlouvy by nepochybně šlo. Stejně by tomu však bylo i tehdy, kdyby nedostupnost tepelných čerpadel nebyla vyvolána válkou, ale čímkoli jiným (ani o válce na Ukrajině není ve sdělení ze dne 17. 5. 2022 žádná zmínka), neboť nepředvídatelná a nepřekonatelná nedostupnost subdodávek nastalá až po uzavření smlouvy by měla charakter vyšší moci v každém případě. S názorem žalobce, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi nedostupností čerpadel a zpožděním s provedením díla, případně že žalovaná mu mohla dřívějším objednáním čerpadla předejít, se nelze ztotožnit. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaná o nedostupnosti čerpadel věděla předtím, než obdržela sdělení právnická osoba ze dne 17. 5. 2022, a k objednání čerpadla před tímto dnem ani neměla objektivní důvod; ze sdělení samotného pak vyplývá, že veškeré nové, od tohoto data učiněné objednávky budou vyřízeny nejdříve v I. čtvrtletí roku 2023. Nedostupnost čerpadel tedy vskutku vedla k tomu, že termín provedení díla do 30. 12. 2022 nebylo možné dodržet. Nelze se ztotožnit ani s názorem žalobce, že žalovaná měla okamžik zahájení díla ve své moci a byla-li si vědoma nedostupnosti čerpadel, mohla k montáži nastoupit až po jejím pominutí nebo alespoň o tolik později, aby dílo stihla v základní osmdesátidenní lhůtě provést. I termín nástupu k montáži byl totiž ve smlouvě lhůtován – podle čl. III odst. 1 k němu muselo dojít do osmi týdnů po splnění tam uvedených objektivních požadavků. Je však třeba přisvědčit námitce žalobce, že nedostupnost čerpadel nebyla jedinou příčinou zdržení. V řízení nebylo sporu o tom, že na stavbě domu došlo někdy koncem roku 2022 ke zvlhnutí a zkroucení sádrokartonových desek, což si vynutilo jejich demontáž a montáž desek nových; tyto práce – jakož i s nimi související demontáže a opětovné montáže elektrických vypínačů, zásuvek a přístrojových krabiček – probíhaly v lednu 2023, dokončeny byly až dne 31. 1. 2023 (viz čestné prohlášení AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno ze dne 25. 8. 2023 na č. l. 58 spisu) a zdržení provedení díla tedy způsobily i ony. Namítá-li žalovaná, že degradace desek byla způsobena právě neosazením tepelného čerpadla a nevytápěním domu, nelze jí přisvědčit, neboť stavbu bylo možné před dodáním čerpadla vytápět – a degradaci sádrokartonových desek předejít – i jinak, kupříkladu elektrickými přímotopy. To, že žalobce odmítl žalovanou nabízenou sanaci desek prostředkem SAVO, mu nelze klást k tíži, neboť se jednalo o nový dům, u kterého mohl spravedlivě požadovat bezchybné provedení. Zdržení provedení díla bylo tedy způsobeno nejen nedostupností tepelného čerpadla u subdodavatele, ale i příčinami jinými, které povahu vyšší moci podle čl. III odst. 3 písm. d) smlouvy neměly. Konečně nelze přehlédnout, že žalovaná porušila svoji povinnost písemně informovat žalobce o skutečnostech majících charakter vyšší moci podle čl. III odst. 4 smlouvy. Poskytnutí včasné písemné informace bylo ujednáno ve prospěch žalobce, jemuž umožňovalo na takovou skutečnost včas reagovat, rozhodnout o objednání jiného čerpadla nebo o jiném způsobu vytápění domu nebo učinit i jiné kroky směřující k tomu, aby dílo mohlo být provedeno v základní osmdesátidenní lhůtě. Zároveň ho chránilo před situací, kdy žalovaná provede dílo se zpožděním a toto zpoždění začne teprve dodatečně, případně i zpětně odůvodňovat skutečnostmi, které budou v té době již obtížně ověřitelné. Obdobnou informační povinnost stanoví v režimu náhrady škody přímo zákon, a to v ustanovení § 2902 o. z. Spojuje-li zákon s nesplněním této povinnosti následek v podobě ztráty práva na náhradu škody, jíž by v případě včasného oznámení bylo možné předejít, je přiléhavé, aby tentýž následek mělo porušení této povinnosti i v režimu smluvní pokuty jakožto paušalizované náhrady škody. V řízení bylo přitom nesporné, že žalovaná žalobce o nedostupnosti čerpadel písemně neinformovala; tvrdila nanejvýš, že jej informovala ústně (telefonicky). Žalovaná se tudíž vyšší moci jako důvodu prodloužení lhůty k provedení díla dovolávat nemůže. Závěr soudu prvního stupně, že nejsou dány podmínky pro moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z., je pak správný. Smluvní pokuta byla sjednána v sazbě 0,05 % z ceny díla denně, kterou nelze považovat za nepřiměřenou. Přitom prodlení s provedením díla bylo způsobeno nejen nedostupností tepelných čerpadel na trhu, ale i okolnostmi jinými, žalované plně přičitatelnými, které tudíž nemohou být ani důvodem pro moderaci nároku na smluvní pokutu. Odvolací soud tak uzavírá, že žalovaná základní osmdesátidenní lhůtu k provedení díla překročila o 35 dní, přičemž toto prodlení bylo způsobeno nejen okolnostmi majícími charakter vyšší moci, ale i okolnostmi jinými, přičemž o okolnostech majících charakter vyšší moci žalovaná žalobce písemně neinformovala. Je tedy povinna zaplatit mu smluvní pokutu za toto prodlení ve výši 35 x 0,0005 x 5 116 330 Kč = 89 536 Kč. Podmínky pro moderaci smluvní pokuty pak nejsou dány. Proto odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně, proti němuž žalovaná samostatné námitky nevznášela. Žalobce má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, jež spočívají v odměně advokáta za zastoupení při dvou úkonech právní služby (sepis vyjádření k odvolání ze dne 18. 12. 2023 a účast na jednání před odvolacím soudem dne 18. 4. 2024) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 x 4 700 Kč = 9 400 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 x 300 Kč = 600 Kč, ve výdajích na cestu advokáta osobním automobilem k soudnímu jednání na trase adresa a zpět ve výši 5 768,40 Kč a v náhradě za čas promeškaný advokátem cestou k soudnímu jednání a zpět ve výši 16 x 100 Kč = 1 600 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky], celkem činí 17 368,40 Kč a je třeba je zaplatit k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, závisí-li rozsudek na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je třeba podat u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení rozsudku.