OSKT 5 C 144/2023-70

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhal žalobce na žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení. Uvedl, že uzavřel s žalovanou datum smlouvu o dílo číslo hodnota a následně datum dodatek číslo hodnota ke smlouvě, datum dodatek číslo hodnota, dne datum dodatek číslo hodnota a dne datum dodatek číslo hodnota ke smlouvě o dílo. Žalovaná se dle smlouvy zavázala provést pro žalobce dílo spočívající v dodávce a montáži rodinného domu za celkovou sjednanou cenu částka včetně DPH. Žalovaná se v souladu s obsahem smlouvy zavázala provést dílo ve lhůtě do 80 pracovních dnů ode dne nástupu k montáži díla. Žalovaná nastoupila k montáži díla datum, v souladu se smlouvou byla povinna dílo provést nejpozději do datum. Předmět plnění byl žalobci předán až datum, o čemž byl sepsán předávací protokol. Žalovaná byla tedy v prodlení s provedením díla v délce 35 dnů, za což vznikl žalobci v souladu s článkem III. odst. 5 smlouvy o dílo, nárok na smluvní pokutu ve výši částka, kdy smluvní pokuta byla ve smlouvě sjedná ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení. Žalobce uplatnil u žalované nárok na úhradu smluvní pokuty výzvou ze dne datum, na což bylo reagováno dopisem žalované ze dne datum. Žalobce uplatňuje zákonný úrok z prodlení od datum, neboť nejpozději dne datum byla žalované prokazatelně doručena výzva k úhradě smluvní pokuty. Úhrada smluvní pokuty byla žalobcem požadovaná do 14 dnů od doručení výzvy. Splatnost smluvní pokuty musela nastat nejpozději datum.

2. Soud ve věci vydal dne datum elektronický platební rozkaz č. j. Anonymizováno, proti němuž podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor spojený s vyjádřením. Uvedla, že byla připravena dostát svých smluvních povinností a dílo zhotovit ve sjednané době v souladu se smlouvou, avšak s ohledem na nedostupnost tepelného čerpadla Anonymizováno došlo k prodloužení doby ke zhotovení. Na trhu nebyl dostatek žalovanou dodávaných tepelných čerpadel. Žalovaná nebyla schopna tepelné čerpadlo dodat z objektivních důvodů, kdy nedostatek čerpadel nastal v souvislosti s pandemií Covid-19 a následně s probíhajícím válečným konfliktem na Ukrajině, čímž došlo k přetrhání dodavatelsko-odběratelských vztahů a také ke značnému nárůstu zájmu o tepelná čerpadla, který nebyl výrobce schopen pokrýt. Došlo tak k prodloužení doby zhotovení díla z důvodu vyšší moci. Tepelné čerpadlo bylo žalované dodáno dodavatelem datum, následně instalováno a zprovozněno, a až poté mohly být dokončeny práce, které nemohly být provedeny před instalací čerpadla. Žalovaná žalobce o nedostupnosti tepelného čerpadla informovala telefonicky a zároveň mu nabídla dodávku jiného tepelného čerpadla, což žalobce odmítl. Za předpokladu, že by soud dospěl k závěru, že není možné uplatnit ustanovení o vyšší moci, žalovaná se domáhala přistoupení k moderaci smluvní pokuty. V daném případě žalovaná činila veškerá opatření, aby dílo bylo dokončeno včas, a tak zde není dán účel ujednané smluvní pokuty. Nad to k případnému prodlení došlo za zcela nepředvídatelné situace na trhu s tepelnými čerpadly v době, kdy důsledky pandemie a války na Ukrajině způsobily energetickou krizi a extrémní poptávku po tepelných čerpadlech. Žalovaná se domáhala zamítnutí žaloby zcela.

3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

4. Z předložené smlouvy o dílo číslo hodnota a jejich čtyř dodatků a příloh bylo prokázáno, že smlouva o dílo byla uzavřena dne datum mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou coby zhotovitelem. Předmětem smlouvy bylo provedení díla-dodávka a montáž rodinného domu typ Anonymizováno jméno FO-variantní řešení dle technické studie, jež byla přílohou číslo hodnota smlouvy o dílo. V článku IV. byla sjednána cena za dílo ve výši částka, která dodatkem číslo hodnota uzavřeným datum byla stanovena na částku částka, kdy byl zohledněn obsah přílohy číslo právnická osoba článku III. bod 2 smlouvy o dílo se zhotovitel zavázal provést dílo do 80 pracovních dnů ode dne nástupu na montáž. Z oznámení o zahájení termínu montáže ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná zahájila montáž rodinného domu dne datum, o čemž žalobce písemně informovala. Ve znění smlouvy o dílo měla žalovaná dílo provést do 80 pracovních dnů, počítáno od data datum, to znamená do datum. Z předávacího protokolu bylo prokázáno, že dílo bylo předáno žalovanou a žalobcem převzato dne datum. V předávacím protokolu byly vymezeny zjištěné vady a nedodělky-nedodělaná omítka-dokončení do datum, poškozený okapní systém (žlab plus háky), neosazené žaluzie-dokončení do datum, seřízení oken.

5. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o dílo ve znění jednotlivých dodatků v intencích § 2586 a následující o. z., v níž žalobce vystupoval jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel. Smlouvou se žalovaná zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobce rodinný dům za sjednanou cenu, a to do určitého data, v daném případě do datum (to je do 80 pracovních dnů ode dne nástupu k montáži). Dílo bylo ve smlouvě označeno zřetelně, v souladu s § 2587 o. z., kdy cena díla byla ujednána dostatečně určitě, a to konkrétně vymezenou částkou (§ 2586 odst. 2 o. z.). Dílo bylo dokončeno dne datum, neboť tento den byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu dle § 2605 odst. 1 o. z., jak prokázáno obsahem předávacího protokolu, z něhož lze seznat i to, že dílo bylo objednatelem-žalobcem převzato s výhradami (§ 2605 odst. 1 druhá věta o. z.). Ve smyslu § 2604 o. z. bylo téhož dne dílo provedeno, neboť bylo dokončeno a předáno objednateli.

6. Lze shrnout, že dílo bylo provedeno ve smyslu § 2604 o. z. dne datum, namísto sjednaného termínu datum, tedy o 35 dnů déle, než bylo smluvními stranami dohodnuto. Žalovaná se proto ocitla v prodlení s provedením díla o 35 dnů, když pro tento případ ve smlouvě o dílo, konkrétně v článku III. bod 5, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení, což představuje částku částka za jeden den prodlení, za 35 dnů žalobou uplatněnou částku, tj. částka. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s § 2048 o. z. pro případ porušení smluvní povinnosti zhotovitelem, tedy žalovanou. Daný případ, to je porušení závazku žalované provést včas dílo, nastal a žalovanou stíhá povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši sjednané, to je ve výši částka.

7. Žalovaná brojila tím, že nárok na smluvní pokutu žalobce nemá, neboť tu byla vyšší moc, v důsledku které nemohla včas dílo provést. Tu spatřovala v nedostatku tepelných čerpadel Anonymizováno na trhu v důsledku pandemie Covid-19 a války na Ukrajině. K této obraně žalované soud uvádí následovné.

8. Žalovaná se ocitla v prodlení, jak soud již výše uzavřel, když prodlení nastalo objektivně tím, že nesplnila svůj závazek včas, tj. ve stanovené době dílo neprovedla. Za prodlení by žalovaná jako dlužnice nenesla odpovědnost jen v případě, že by nemohla splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele-žalobce, jak vyplývá z ustanovení § 1968 o. z. Prodlení žalobce však v daném případě ani nebylo tvrzeno. Pokud by včasné plnění žalované znemožňovaly jiné okolnosti, tj. žalovanou tvrzený nedostatek čerpadel na trhu v důsledku pandemie a války na Ukrajině, pak i přesto se žalovaná dostala do prodlení bez ohledu na to, zda tyto okolnosti vznikly nebo nevznikly na její straně, zda jim mohla nebo nemohla předejít, nebo je ovlivnit. Zde soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3504/2013, kdy Nejvyšší soud vycházel ze znění tehdy platného a účinného obchodního zákoníku, avšak závěry vyslovené v tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou aplikovatelné i za platnosti a účinnosti občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Nejvyšší soud tehdy vyslovil, že prodlení dlužníka může vyloučit jen prodlení věřitele a nikoli jakákoli další okolnost.

9. Soud proto uzavřel, že žalovaná jako dlužník za prodlení je odpovědná. V této souvislosti soud považuje za vhodné zmínit i to, že smlouva o dílo byla uzavřena datum, žalovaná tak již v době uzavření smlouvy věděla, co má dodat, do kdy tak má učinit, a jako podnikatel ve smyslu § 421 odst. 1 o. z. (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalované), jehož předmětem podnikání je projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, si měla počínat tak, aby byla schopna svých závazků dostát. Navíc jde o podnikatele, který byl zapsán do obchodního rejstříku již datum, tedy o dlouholetého profesionála v oblasti výstavby. Ozbrojený konflikt na Ukrajině začal datum, tedy více jak 10 měsíců po uzavření smlouvy o dílo. Argumentace s válkou na Ukrajině a následným nedostatkem čerpadel na trhu se soudu proto jevila ryze účelová. Jde-li o pandemii Covid-19, je pravdou, že si vyžádala celou řadu striktních opatření, včetně vyhlášení nouzového stavu od datum do datum, od datum do datum a od datum do datum, kdy žalovaná uzavírala smlouvu o dílo dne datum, tedy v době již podruhé vyhlášeného nouzového stavu. Žalovaná tak měla předvídat možnou rizikovost, jakož i případný nedostatek pracovních sil, které by mohly vést k nedodržení termínu dokončení díla, a v tomto směru postupovat obezřetně, opatrně, případně se nezavázat k úhradě smluvní pokuty pro případ prodlení s předáním díla. Žalovaná i přes v pořadí druhé vyhlášení nouzového stavu však smlouvu o dílo uzavřela, sama si jednotlivé podmínky ve smlouvě nastavila, jak uvedl žalobce a žalovaná toto tvrzení nesporovala.

10. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že nárok žalobce na smluvní pokutu je dán, když žalovaná za své prodlení je odpovědná.

11. Žalovaná se dále domáhala, pro případ, že by soud shledal nárok žalobce na smluvní pokutu odůvodněným snížení smluvní pokuty, právě s odkazem na již zmíněnou pandemii Covid-19 a ozbrojený konflikt na Ukrajině. Soud se proto zabýval ustanovením § 2051 o. z., z jehož dikce je zřejmé, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Ze znění § 2051 o. z. je zřejmé, že k návrhu dlužníka lze smluvní pokutu moderovat, avšak jen tu smluvní pokutu, která je nepřiměřeně vysoká, když zákon ani judikatura žádnou horní hranici, za níž by byla smluvní pokuta automaticky nepřiměřená nestanoví. Z judikatury lze nicméně zobecnit, že otazníky nad přiměřeností smluvní pokuty vznikají zpravidla u výše přesahující 0,5 % dlužné částky denně. V daném případě však šlo o smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně, což nevedlo soud k závěru o nepřiměřenosti takto sjednané smluvní pokuty. Soud rovněž nemohl přehlédnout tvrzení žalobce, že podmínky smlouvy mu byly žalovanou předloženy, tedy sama žalovaná si výši smluvní pokuty pro případ svého prodlení stanovila. Navíc při úvaze o přiměřenosti či nepřiměřenosti smluvní pokuty jsou rozhodující okolnosti, které vedly ke sjednání smluvní pokuty a které provázely sjednání smluvní pokuty, tedy okolnosti v době ujednání smluvní pokuty. Žalovaná však brojila ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, který vypukl až 10 měsíců po uzavření smlouvy o dílo, která v sobě zahrnovala i ujednání o smluvní pokutě. Smluvní pokuta byla sjednána v době již podruhé vyhlášeného nouzového stavu, tedy žalovaná coby podnikatel měla případný negativní dopad covidových opatření na trhu s čerpadly předpokládat, stejně tak případně i nedostatek pracovních sil v důsledku nákazy či případné izolace pracovních sil, prostřednictvím kterých měla dílo zrealizovat. Pokud tak neučinila, a i přesto smlouvu o dílo potažmo ujednání o smluvní pokutě uzavřela, pak si nepočínala s péčí řádného podnikatele a tato skutečnost nemůže jít k jejímu prospěchu a k tíži objednatele jako spotřebitele, při úvaze o nepřiměřenosti smluvní pokuty. Soud proto uzavřel, že smluvní pokuta sjednaná ve smlouvě o dílo je přiměřená, když nebyly navíc tvrzeny jiné okolnosti svědčící o její nepřiměřenosti, krom tvrzené pandemie a války na Ukrajině, existující v době jejího sjednání. Za tohoto stavu nebylo na místě smluvní pokutu snížit, když nebyla soudem shledána nepřiměřenou.

12. Soud s ohledem na shora prezentované závěry žalobě vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno včetně požadovaného úroku z prodlení, který má oporu § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Žalovaná byla dopisem ze dne datum vyzvána k úhradě smluvní pokuty do 14 dnů od doručení výzvy. Soudu žalobce nepředložil důkaz o doručení této výzvy žalované, avšak z reakce žalované v dopise datovaném datum lze spolehlivě uzavřít, že nejpozději dne datum se výzva dostala do dispoziční sféry adresáta - žalované. Žalovaná měla dle uvedené výzvy plnit do 14 dnů od doručení, tzn. do datum, a pokud tak neučinila, dne datum se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení.

13. S ohledem na shora uvedené závěry soud zamítl důkazní návrhy-stavební deník, čestné prohlášení společnosti Anonymizováno., svědeckou výpovědí jméno FO, jméno FO, jméno FO, účastnickou výpovědí žalobce, vyjádřením právnická osoba, pro nadbytečnost. Z dopisu právního zástupce žalované ze dne datum nedovodil soud pro věc žádných zjištění.

14. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a, odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobce ve sporu, který dopisem svého právního zástupce ze dne datum vyzval žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky, jak prokázáno obsahem výzvy i doručenkou. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby-příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na soudním jednání, jedním úkonem právní služby ve výši částka za předžalobní upomínku, která je svým charakterem výzvou jednoduchou, postrádající právní rozbor věci (§ 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky), čtyřmi režijními paušály pod částka, dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Žalobci přísluší rovněž náhrada cestovních výdajů ve výši částka vynaložených na cestu ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalobce k soudnímu jednání a zpět při ujetí celkem hodnota km, ceně pohonné hmoty částka za 1 l, základní sazbě částka na jeden ujetý kilometr, při průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu v souladu s § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 191/2023 Sb. Za čas strávený na uvedené cestě přísluší náhrada ve výši částka v souladu s § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Součet výše uvedených položek činí částka. Soud nepřiznal žalobci odměnu ve výši částka a tomu odpovídající režijní paušál ve výši částka, za podání datované datum označené jako reakce žalobce na vyjádření žalované, neboť má za to, že nejde o účelně vynaložený náklad. Tento úkon byl učiněn v době, kdy žalobce již byl předvolán k prvnímu jednání na den datum, soud písemné vyjádření od žalobce nepožadoval, navíc obsah vyjádření mohl žalobce prezentovat v rámci již nařízeného jednání.

15. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladu řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).