KSPL 18 Co 18/2024-188

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Hejdukové, soudkyně JUDr. Evy Kotrbaté a soudce JUDr. Petra Kulawiaka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno z. s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Šmucrem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnického práva k nemovitostem ⟪LB:lb_005⟫ o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 24. 8. 2023, č. j. 6 C 165/2022–154,

Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že vlastníkem pozemkové parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m² – ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, v katastrálním území adresa, obec adresa, je žalobkyně (výrok I). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladu řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Shledal, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určovací žalobě dle § 80 o. s. ř., a to z důvodu odstranění rozporu mezi tvrzením žalobkyně, že je vlastníkem nemovitosti, a faktem, že tato nemovitost je v katastru nemovitostí připsána žalované. Protože všechny právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují nabytí vlastnického práva, měly nastat před datum, aplikoval na daný případ ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Zjistil, že sporný pozemek je součástí sportovního areálu od doby jeho výstavby a je ohraničen stále stejným plotem. Sportovní areál byl hospodářskou smlouvou ze dne datum převeden z majetku Anonymizováno na Anonymizováno adresa, tj. právního předchůdce žalobkyně. Sportovní areál byl vždy využíván jako celek včetně parcely, která je předmětem řízení, postupně k různým účelům. Domnělým (putativním) titulem tak je uvedená hospodářská smlouva. Lze usuzovat, že žalobkyni svědčí dobrá víra, že jí vlastnické právo k pozemku náleží. Žalovaná ani její právní předchůdci se nechovali k pozemku jako vlastníci, neužívali jej, nedomáhali se vstupu ani uzavření dohody o jeho užívání. Držba žalobkyně a jejího právního předchůdce byla poctivá, proto je nutno vycházet z vydržení řádného. Vydržecí lhůta dle § 134 obč. zák. byla 10 let. Nikdo z účastníků nezpochybňoval, že by držba žalobkyně a jejího právního předchůdce nebyla nepřetržitá. Vydržecí lhůta začala běžet dnem datum, k řádnému vydržení došlo datum. Žalobkyně se dozvěděla, že není vedena jako vlastník předmětné pozemkové parcely až v průběhu let 2021, 2022 v rámci plánování budování nového tréninkového hřiště a připravování žádosti o dotace. Byly tedy splněny podmínky vydržení, a to trvání držby, dobrá víra žalobkyně a jejího právního předchůdce a uplynutí desetileté vydržecí doby. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání. V následném doplnění namítla, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá v nesprávném právním posouzení věci. Žalovaná nabyla vlastnictví k pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa příklepem v exekuční dražbě ke dni datum. Nesouhlasí se závěrem o vydržení vlastnického práva žalobkyně k pozemku. Skutečnost, že žalobkyně přinejmenším od datum, kdy byl zřízen katastr nemovitostí a kdy již více než rok byla vlastníkem sportovního areálu ve městě Hrádku podle hospodářské smlouvy z datum, až do roku 2019 nebo 2020 nevěnovala žádnou pozornost údajům v katastru nemovitostí, aby se přesvědčila, proč není zapsána jako vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno respektive po provedené obnově katastrálního operátu nově vytvořené parcely Anonymizováno v k. ú. adresa, nelze považovat za omluvitelnou nevědomost žalobkyně. Na straně žalobkyně jde o projev zjevné nedbalosti, lehkovážnosti a neodpovědné lhostejnosti ve vztahu k péči o majetek odporující povinnostem řádného hospodáře a nemůže být podkladem k úsudku o poctivé držbě, dobré víře a řádném vydržení vlastnického práva žalobkyně. Skutečnost, že žalovaná ani její právní předchůdce pozemek nevyužívali a ponechávali jej v bezesmluvním užívání žalobkyni, nemohla vyvolat oprávněné přesvědčení žalobkyně, že jí vlastnické právo k pozemku náleží. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. Žalobkyně v obsáhlém vyjádření k odvolání žalované setrvala na svých dosavadních stanoviscích. Doplnila, že je právní nástupcem tělovýchovných občanských sdružení, a ačkoliv se v průběhu let měnil jeho název a právní forma, jeho základním a jediným účelem je vedení sportovního areálu a zajištění sportovního zázemí pro mládež a obyvatele města adresa. Zástupci žalobkyně jsou a vždy byli právními laiky, jejichž hlavní prioritou bylo zajistit chod areálu, což se jim daří a nelze hovořit o neodpovědné lhostejnosti k péči o majetek. Sportovní areál žalobkyně má rozlohu Anonymizováno m², oproti tomu předmětný pozemek má výměru Anonymizováno m². Pozemek je umístěný v oploceném území se stavbou ve vlastnictví žalobkyně na něm uprostřed postavené. Dle názoru žalobkyně lze jistě hovořit o omluvitelném omylu při užívání pozemku. Naproti tomu žalovaná je akciovou společností, u níž se předpokládá, že jedná s náležitou odbornou péčí. Pokud žalovaná ve vztahu k žalobkyni hovoří o zanedbání povinnosti péče řádného hospodáře, stejný úsudek lze vznést ve vztahu k žalované, kdy žalovaná podle zápisu v katastru nemovitostí je vlastníkem pozemku, který fakticky užívá jiný subjekt, zřídí na jeho části stavbu a žalovaná nečiní nic, aby z takového pozemku měla hospodářský profit, zejména formou nájemného. Žalobkyně je přesvědčena, že její vlastnické právo bylo jednoznačně prokázáno. Navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil řízení sdělením obsahu úplného výpisu ze spolkového rejstříku týkajícího se žalobkyně vedeného Krajským soudem v Plzni. Z tohoto výpisu zjistil, že jako datum vzniku žalobkyně je uveden datum. Odvolání není důvodné. Soud prvého stupně věci věnoval náležitou pozornost a provedl důkazní řízení v rozsahu postačujícím ke zjištění skutkového stavu věci. Ze správně zjištěného skutkového stavu pak dovodil i odpovídající právní závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje. Na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně tak lze plně odkázat. Soud prvního stupně věc správně posuzoval dle příslušných ustanovení občanského zákoníku účinného do datum, a to s ohledem na dobu, kdy mělo k vydržení nemovitosti dojít. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Především je třeba uvést, že kontinuita žalobkyně nebyla přerušena, jak vyplývá z výpisu ze spolkového rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni, kde jako datum vzniku žalobkyně je uveden datum, které odpovídá datu registrace Anonymizováno adresa (číslo listu 31 spisu). V řízení bylo prokázáno a účastníci v podstatě ani nesporovali, že pozemková parcela, dnes vedena pod p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, byla již od 60. let 20. století součástí oploceného sportovního areálu, který byl po celou dobu ke sportovním účelům využíván tělovýchovnými sdruženími. V 80. letech byla na části pozemku ve stavebním řízení označovaném jako parc. č. Anonymizováno v k. ú adresa pro Anonymizováno adresa povolena a následně zkolaudována výstavba garáže pro autobus. Hospodářskou smlouvou ze dne datum o převodu vlastnictví majetku Českého svazu tělesné výchovy byl sportovní areál pod p. č. 1575/2 spolu s vystavěnou garáží a dalšími nemovitostmi ve smlouvě uvedenými převeden ke dni datum do vlastnictví žalobkyně, tehdy označené jako Anonymizováno adresa. Žalovaná ani její právní předchůdce po nabytí pozemku v dražbě k němu neměli přístup, o pozemek se žádným způsobem nezajímali a žádným způsobem nedávali najevo, že by byli jeho vlastníky. Soud prvního stupně tak správně zhodnotil, že žalobkyně byla oprávněným držitelem, když se zřetelem ke všem okolnostem byla v dobré víře o tom, že jí pozemková parcela patří. Předmětnou nemovitost žalobkyně měla v nepřetržité držbě a k jejímu vydržení žalobkyní (dříve označenou jako Anonymizováno adresa) tak došlo uplynutím 10 let od uzavření hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví majetku Českého svazu tělesné výchovy ze dne datum, tedy ke dni datum. K celé sporné situaci zřejmě došlo v souvislosti s nepřesnostmi v údajích v katastru nemovitostí, jak lze dovodit ze zprávy Katastrálního pracoviště adresa (číslo listu 125 spisu). Z této zprávy vyplývá, že do roku 2009, což je rok obnovy operátu v k. ú. adresa, bylo vedeno vlastnictví dvojím způsobem, tj. podle katastru nemovitostí (převážně budovy a zahrady) a podle původního pozemkového katastru (PK) – převážně polnosti, lesy, louky apod. V roce 2009 obnovou operátu se vlastnictví sjednotilo jen do katastru nemovitostí. Do roku 2009 byla p. p. č. 1575/2 vedena bez listu vlastnictví (LV), jelikož pod touto parcelou byly PK p. p. č. 1575/1 (část z k. ú. Nová huť), dále PK p. p. č. 1575/2, 1575/8, Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 je nyní přečíslována na KN p. p. č. Anonymizováno. PK p. p. č. Anonymizováno přešla do k. ú. adresa v roce 1997 při změně katastrální hranice mezi k. ú. Anonymizováno a k. ú. adresa. Vlastnicky PK Anonymizováno byla zapsána v knihovní vložce Anonymizováno adresa. Pozemky původního vlastníka právnická osoba byly zapsány v knihovní vložce číslo hodnota a ve vlastnictví kromě jiného tak měl PK p. p. č. Anonymizováno, které po obnově operátu byly přečíslované, a vlastní je do dneška. Ze sdělení žalované vyplynulo, že v roce 2014 získala v dražbě na základě usnesení o příklepu soubor pozemků, jejichž součástí byla i pozemková parcela p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa. Žalovaná je personálně i ekonomicky propojena se svým právním předchůdcem, jelikož jsou členy jednoho koncernu. Žalované tak nepochybně bylo známo, jaké pozemky její právní předchůdce užívá. Nepochybně neměla vědomost o tom, že součástí souboru pozemků, který vydražila, byl i pozemek v oploceném sportovním areálu, a nepochybně nebylo její vůlí stát se vlastníkem i tohoto konkrétního pozemku, o který následně žádný zájem neprojevila. Za shora uvedené situace soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobkyně se ke dni datum řádným vydržením stala vlastníkem sporného pozemku, když podmínky vydržení vymezené § 134 obč. zák. byly naplněny. Nepochybil, pokud žalobě vyhověl. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně zákonu odpovídajícímu výroku o nákladech řízení. Úspěšné žalobkyni byly přiznány náklady odvolacího řízení sestávající za dvou úkonů právní služby po částka dle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, ze dvou režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH ze součtu uvedených částek, celkem částka (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je Nejvyšším soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být Nejvyšším soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí.