KSPL 35 Ad 19/2024-61

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobce: F. T. zastoupený advokátem JUDr. Milanem Zemanem, sídlem Moskevská 1179/20, Karlovy Vary, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 24. 4. 2024, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 24. 4. 2024 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 146 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Milana Zemana do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

I. Řízení před správním orgánem

Rozhodnutím č. j. X. ze dne 20. 12. 2023 žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, neboť na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 20 %. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami. Namítl, že jeho zdravotní stav nebyl řádně posouzen. K námitkám doložil další lékařské zprávy. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XI (Postižení trávicí soustavy), oddíl D (Kýly), položku 2a [Břišní kýla v jizvě s poruchou funkce břišních orgánů (při poruchách pasáže)] přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 10-15 %. Posudkový lékař zvolil horní hranici daného rozmezí, tj. 15 %. Tuto hodnotu zvýšil podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 %. Celkově tedy míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 25 %, což neodpovídá invaliditě žádného stupně.

II. Řízení před soudem

Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobce brojil žalobou. Namítl, že jeho zdravotní stav nebyl správně posouzen. Za stěžejní považoval lékařskou zprávu Fakultní nemocnice Plzeň (MUDr. R. Š.) ze dne 16. 1. 2024, z níž vyplývá, že návrat do původní pracovní kondice je u něho nepravděpodobný. V době podání žaloby měl žalobce před operací ventrální kýly. Nicméně i po provedené operaci bude nadále pracovně omezen.

Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Napadené rozhodnutí vychází ze závěru posudku Institutu posuzování zdravotního stavu, který žalovaná vyhodnotila jako úplný, celistvý a přesvědčivý. S ohledem na žalobní námitky navrhla vypracování nového posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí.

III. Posouzení věci

Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Obecná východiska

Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].

V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).

Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce. Zároveň tento postup navrhla i žalovaná. Závěry posudkové komise

Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly o 40 %, a proto se v jeho případě jednalo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobce shledal dominantním postižení, jak ho vymezuje kapitola IX (Postižení srdce a oběhové soustavy), oddíl B (Postižení cév), položku 3c [Obliterace tepen dolních končetin, Funkční postižení po operačních a intervenčních zákrocích na pánevních tepnách a tepnách dolních končetin; stadium středně těžkých klaudikací, klaudikační interval pod 200 m (Fontain IIb) nebo částečná korekce a uspokojivá funkce po revaskularizačním zákroku, značné omezení funkce končetiny/končetin, značné omezení celkové výkonnosti a některých denních aktivit] přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pro tuto diagnózu vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 30-40 %. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobce posudková komise zvolila na horní hranici, a to s ohledem na komorbidity a profesi žalobce. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce tedy činí 40 %, což odpovídá invaliditě prvního stupně. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila den cévně chirurgického vyšetření, tj. 16. 1. 2024. Při zavedené léčbě a doporučených režimových opatření je možnost zlepšení zdravotního stavu. Platnost tak stanovila na 2 roky (do 31. 1. 2026).

Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobce není schopen práce s nadměrnou fyzickou námahou, s častým ohýbáním, práce přesčas, v nočních a střídavých směnách a ve vynuceném tempu. Je schopen výkonu práce fyzicky lehčí s menšími nároky na fyzické schopnosti, v menším rozsahu a intenzitě, za střídání chůze, stání a sezení, v suchu a teple. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce. Soud tedy posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci nic nenamítli.

Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 40 %, což podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě prvního stupně, která byla dána ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách.

IV. Závěr

Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce není invalidní v žádném stupni, bylo její rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.).

Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita prvního stupně žalobci vznikla ke dni 16. 1. 2024 a trvá do 31. 1. 2026 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

Procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil vůči procesně neúspěšné žalované (§ 60 odst. 1 věty první s. ř. s.). Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny advokáta za dva úkony právní služby po 1 000 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava věci, žaloba) a dvě související paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč. Částka náhrady se zvyšuje o 546 Kč odpovídající 21 % DPH z odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 3 146 Kč k rukám jejího zástupce dr. Milana Zemana do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 8. listopadu 2024 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.