KSPL 61 Co 37/2024-389

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudců Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Martina Šebka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ c) Jméno žalobce C., IČO IČO žalobce C ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa žalobce C ⟪LB:lb_005⟫ d) Jméno žalobce D, narozená Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce D ⟪LB:lb_006⟫ e) Jméno žalobce E, narozený Datum narození žalobce E bytem Adresa žalobce E ⟪LB:lb_007⟫ f) Jméno žalobce F, narozená Datum narození žalobce F bytem Adresa žalobce F ⟪LB:lb_008⟫ g) Jméno žalobce G, narozený Datum narození žalobce G bytem Adresa žalobce G ⟪LB:lb_009⟫ h) Jméno žalobce H, narozený Datum narození žalobce H bytem Adresa žalobce H ⟪LB:lb_010⟫ i) Jméno žalobce I, narozená Datum narození žalobce I bytem Adresa žalobce I ⟪LB:lb_011⟫ j) Jméno žalobce J, narozený Datum narození žalobce J bytem Adresa žalobce J ⟪LB:lb_012⟫ k) Jméno žalobce K, narozená Datum narození žalobce K bytem Adresa žalobce K ⟪LB:lb_013⟫ l) Jméno žalobce L, narozená Datum narození žalobce L bytem Anonymizováno Anonymizováno č.e. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_014⟫ všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_015⟫ proti ⟪LB:lb_016⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_017⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_018⟫ oba jako svěřenští správci Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO: IČO žalované B ⟪LB:lb_019⟫ Jméno žalované C Jméno žalované D., IČO IČO žalované D sídlem Adresa žalované D ⟪LB:lb_020⟫ 4. Jméno žalované E, narozená Datum narození žalované E bytem Adresa žalované E ⟪LB:lb_021⟫ 5. Jméno žalované F, narozený Datum narození žalované F ⟪LB:lb_022⟫ bytem Adresa žalované F ⟪LB:lb_023⟫ 6. Jméno žalované G, narozená Datum narození žalované G ⟪LB:lb_024⟫ bytem Adresa žalované F ⟪LB:lb_025⟫ všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_026⟫ 7. Jméno advokátky B, narozený Datum narození advokátky B ⟪LB:lb_027⟫ bytem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_028⟫ 8. Jméno advokátky C, narozený Datum narození advokátky C ⟪LB:lb_029⟫ bytem Adresa advokátky C ⟪LB:lb_030⟫ 9. Jméno advokátky D, narozený Datum narození advokátky D ⟪LB:lb_031⟫ bytem Adresa advokátky D ⟪LB:lb_032⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky E sídlem Adresa advokátky E ⟪LB:lb_033⟫ 10. Jméno advokátky F, narozený Datum narození advokátky F ⟪LB:lb_034⟫ bytem Adresa advokátky F ⟪LB:lb_035⟫ 11. Jméno advokátky G, narozená Datum narození advokátky G ⟪LB:lb_036⟫ bytem Adresa advokátky F ⟪LB:lb_037⟫ o určení existence práva služebnosti inženýrské sítě ⟪LB:lb_038⟫ o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 25. 8. 2023, č. j. 7 C 75/2023-110

Rozsudek soudu prvního stupně se v rozsahu, který zůstal po jeho částečném zrušení a zastavení řízení usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 1. 2025, č. j. 61 Co 37/2024-337, a s výjimkou týkající se žalobce jméno FO, kdy řízení o jeho odvolání již bylo zastaveno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 7. 2024, č. j. 61 Co 37/2024-207, potvrzuje. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovaným právnická osoba), 4), 5), 6) a 9) náklady odvolacího řízení, a to žalovanému 1) Jméno žalované A v částce 11 232,96 Kč, žalované 2) Jméno žalované B v částce 11 232,96 Kč, žalované 3) právnická osoba v částce 11 232,96 Kč, žalované 4) Jméno žalované E v částce 11 232,96 Kč, žalovanému 5) Jméno žalované F v částce 5 573,49 Kč, žalované 6) Jméno žalované G v částce 5 577 Kč a žalovanému 9) jméno FO v částce 2 667,68 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných. Žalobci a žalovaní 7) Jméno advokátky B, 8) Jméno advokátky C, 10) Jméno advokátky F a 11) Jméno advokátky G, nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali vůči žalovaným určení, že pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa jsou zatíženy povinností služebností inženýrské sítě ve prospěch jednotek č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, které jsou vymezeny v pozemku parc. č. st. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa dle občanského zákoníku, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno, adresa (výrok I) a žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit každému z žalovaných na náhradě nákladů řízení částku 8 265,96 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných (výrok II).

2. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že studna, od ní vedoucí vodovodní potrubí a elektroinstalace, které je zařízením provozně souvisejícím s inženýrskými sítěmi, jsou vodním dílem ve smyslu vodního zákona, jedná se tedy o tzv. zákonná neboli legální věcná břemena (služebnosti), která představují veřejnoprávní omezení vlastnického práva, která se nezapisují do katastru nemovitostí. K tvrzení žalobců, že zápis služebnosti do katastru nemovitostí je nezbytný k zajištění údržby a případných oprav inženýrských sítí, soud prvního stupně uvedl, že ani takovýto prevenční charakter nemůže svědčit o naléhavém právním zájmu na určení existence služebnosti, když na základě ustanovení vodního zákona mají žalobci k inženýrským sítím za účelem oprav nebo údržby přístup zajištěn přímo ze zákona. Kanalizační potrubí k odvodu odpadních vod z domu č. p. Anonymizováno sice není vodním dílem ve smyslu vodního zákona, nicméně žalobci nemají naléhavý právní zájem na určení existence služebnosti k vedení kanalizace přes sousední pozemky, neboť kanalizační potrubí používají stejně jako žalobci i žalovaní a je tak vyloučeno a žalobci ani netvrdili, že by existence kanalizace byla jakýmkoliv způsobem ohrožena. Není tedy důvod pro preventivní zásah spočívají v omezení vlastnického práva žalovaných zatížením jejich pozemků služebností a neexistuje tak naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

3. Dále dospěl soud prvního stupně k závěru, že nebyly splněny ani procesní podmínky pro projednání žaloby. Služebnost vedení inženýrské sítě je typickou pozemkovou služebností, kdy právní praxe připouští, že služebný pozemek může být určitým způsobem využíván či jinak sloužit ve prospěch jiného tzv. panujícího pozemku, v tomto případě k vedení vodovodu a kanalizace, kdy vlastník služebného pozemku je povinen strpět zařízení sloužící k čerpání a vedení vody a odvod odpadních vod přes svůj pozemek, čemuž odpovídá oprávnění vlastníka panujícího pozemku. Pakliže právní praxe hovoří o pozemkových služebnostech, je zřejmé, že tyto se váží výlučně k pozemkům a nelze je, jako v projednávané věci, vázat k vlastnictví bytové jednotky, která je součástí budovy, kdy budova je dále součástí dvou stavebních pozemků. Proto účastníky řízení o určení existence věcného břemene (služebnosti) musí být všichni, o jejichž práva či povinnosti v řízení jde, tedy všichni spoluvlastníci panujících pozemků, nikoliv vlastníci bytových jednotek v domě. V této souvislosti soud prvního stupně poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2871/2010, ze kterého vyplývá, že v žalobě o určení věcného břemene ve prospěch panující nemovitosti, která je předmětem spoluvlastnictví, musí na žalující straně vystupovat všechny osoby, které jsou zapsány v katastru nemovitostí jako její vlastníci. Tak tomu však v projednávané věci nebylo a rovněž pro nedostatek účastenství soud žalobě vyhovět nemohl.

4. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání a namítají, že se soud prvního stupně chybně vůbec nezabýval skutečností, že odvolatelé důvod pro existenci služebnosti opírají o ust. § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb. Jde-li o osvědčení naléhavého právního zájmu na zápis zákonné služebnosti do katastru, právě potřeba zápisu služebnosti do katastru nemovitostí je prazákladem žalobního návrhu. Závěr soudu prvního stupně, že legální věcná břemena se do katastru nemovitostí nezapisují, je chybný, protože platí, že legální věcná břemena se do katastru nemovitostí nezapisují pouze zpravidla, tudíž neznamená to, že by se do katastru nemovitostí zapsat nemohla. Soud prvního stupně dovozuje, že i žalovaní vlastní v budově č. p. Anonymizováno bytové jednotky, takže například zamezení odběru vody by šlo i k jejich tíži. Za běžné situace by měli mít logicky zájem na zápisu služebnosti do katastru nemovitostí všichni vlastníci jednotek v objektu č. p. Anonymizováno, ale taková situace však v tomto objektu není. Pozemky dotčené vodním dílem jsou žalovanými opakovaně převáděny do vlastnictví i třetích osob, jsou nabízeny v inzerci dokonce s nabídkou práva na odběr vody ze zdroje ve vlastnictví vlastníků bytových jednotek, okolní pozemky dotčené vodním dílem jsou užívány se souhlasem žalovaných i k zemědělské produkci a vodní zdroj je tak znečišťován, zařízení vodního zdroje bylo opakovaně poškozeno vysoce pravděpodobně žalovaným jméno FO přesekáním vodovodních kabelů, vodní zdroj a zařízení vodárny bylo úmyslně strženo propuštěním vody přímo do kanalizace v jednotce patřící žalovanému 1), vodní zdroj byl opakovaně znepřístupněn (uzamčen), sami žalovaní zřizují práva čerpání vody vůči sami sobě či nabízí třetím osobám, a to i přesto, že jim jednotlivě vodní zdroj nenáleží a nakládání s ním podléhá souhlasu žalobců. Žalobci mají za to, že by soud měl tuto argumentaci vzít v potaz při posuzování potřeby postavit najisto práva žalobců z titulu zákonného věcného břemene zápisem do katastru nemovitostí.

5. Pokud soud prvního stupně konstatuje, že potřebu zápisu služebnosti do katastru nemovitostí žalobci netvrdili, respektive neosvědčili, dle žalobců lze souhlasit, že v písemných podáních to nebylo uvedeno, ale stalo se tak z procesně-taktických důvodů. Prvoinstanční soud ovšem dle mínění žalobců procesně nesprávně nepřipustil výslech přítomného pana Jméno žalobce G, mj. předsedy SVJ adresa, a zřejmě opomněl, že ten není v řízení v postavení svědka, který by osvědčoval tvrzené skutečnosti, ale naopak v postavení účastníka, jehož výsostným právem je uvádět tvrzení na podporu žalobního nároku. Lze zřejmě akceptovat polemiku, zda kanalizace vedená od budovy č. p. Anonymizováno je přípojkou nebo vodním dílem ve smyslu vodního zákona. I tak vede po pozemku žalovaného 1), když původně vedla pouze po jeho pozemcích, dnes již byly některé pozemky zcizeny ve prospěch třetích osob a důvodnost zapsat služebnost do katastru nemovitostí je dána obdobně jako u vodovodu a vodovodního zdroje. Žalovaní mají za to, že užívaný pojem „pozemková služebnost“ se vztahuje spíše k pozemku služebnému, nikoliv k nemovitosti panující. Služebnost inženýrské sítě ve smyslu ust. § 1267 o. z. neurčuje právo vedení inženýrské sítě po služebném pozemku pouze vlastníkovi panujícího pozemku, nýbrž nijak nevylučuje zřízení této služebnosti i vlastníkovi bytové jednotky, která je podle § 1159 o. z. též samostatnou věcí nemovitou. Služebnost inženýrské sítě je právem oprávněného vlastníka sítě vůči vlastníkovi služebného pozemku. Judikát, na nějž soud prvního stupně odkazuje (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2871/2010), primárně vychází z právní úpravy občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. a je také vydáván za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Nejednalo se o otázku věcného břemene vzniklého ze zákona jako v dané věci, ale o věcné břemeno chůze a jízdy právě ve vztahu pozemek – pozemek. Proto zde logicky soudy rozhodly zamítavě, protože absentovala účast jedné ze spoluvlastnic panujícího pozemku. V projednávané věci se ale jedná o legální služebnost ve prospěch výlučných vlastníků jednotlivých nemovitostí – bytových jednotek. Pokud měl prvoinstanční soud na věc jiný názor, bylo zřejmě namístě žalobce o uvedeném spravit a případně mu umožnit, aby do věci vstoupili i primárně absentující vlastníci jednotek jméno FO a jméno FO dle § 92 odst. 1 o. s. ř. Tito dva zastrašení vlastníci jednotek se báli vstoupit do řízení z obavy, neboť v inkriminované době vedli spor s žalovaným 1) o kolaudaci přístaveb balkonů u svých jednotek, kdy žalovaný 1) se snažil dosáhnout zbourání těchto přístaveb. Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalovaní ve vyjádření k odvolání uvedli, že napadený rozsudek je po věcné a právní stránce správný, kdy žaloba byla zamítnuta z důvodů nedostatku aktivní legitimace a dále z důvodu, že žalobci ani přes poučení dle § 118a o. s. ř. u žaloby koncipované jako určení dle § 80 o. s. ř. neuvedli, a tím ani neprokázali naléhavý právní zájem na takovém určení. Zástupce žalobců rovněž uvedl, že samotná existence a vedení inženýrských sítí nikdy v ohrožení nebylo, neboť žalovaní mají v budově č. p. Anonymizováno adresa rovněž své bytové jednotky a zamezili by tak přístupu k pitné vodě i sami sobě. V projednávané věci navíc účastníky řízení nebyli pan Jméno advokátky C a pan Jméno advokátky B, kteří jsou stejně jako ostatní účastníci vlastníci bytových jednotek v domě č. p. Anonymizováno adresa a je tak dán nedostatek účastenství. Samotné odvolání žalobců obsahuje pouhou polemiku s výše uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu a s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Předpokladem úspěšnosti žaloby na určení je v prvé řadě prokázání právního zájmu. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 1121/2011 konstatoval, že při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby a žalobu zamítne. Pokud žalobci vytýkají soudu prvního stupně, že postupoval formalisticky, takový postup je plně v souladu se závěry uvedenými v tomto rozhodnutí. Pokud jde o tvrzení žalobců, že se tzv. legální břemena nezapisují do katastru nemovitostí zpravidla, avšak takový zápis je možný vzhledem k tomu, že mezi vlastníky jednotek bytové domu č. p. Anonymizováno adresa není „běžná situace“, soud prvního stupně správně odkázal na ustanovení § 59a vodního zákona, které ukládá vlastníkům pozemků povinnost strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. 1. 2002 a jeho užívání, kdy toto ustanovení zcela jistě dopadá i na projednávanou věc. V této souvislosti žalovaní odkazují na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1499/2020, z kterého vyplývá, že legální věcné břemeno podle § 59a vodního zákona zahrnuje obecně všechna vodní díla a odvolací důvod žalobců, že podáním ze dne 12. 7. 2023 změnili podstatně svou argumentaci z vydržení služebnosti inženýrských sítí na existenci služebnosti opírající se o § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, není pro posouzení správnosti napadeného rozsudku podstatný, stejně tak jako tvrzení žalobců o údajném účelovém jednání ze strany žalovaného 1), které má zdůvodnit zápis služebnosti do katastru nemovitostí. Takový zápis by byl vzhledem k výše uvedenému obsoletní, neboť žalované povinnost strpět služebnosti inženýrské sítě tíží přímo ze zákona, stejně tak bude stejná povinnost tížit každého dalšího vlastníka dotčených pozemků. Pokud jde o argumentaci žalobců ohledně zápisu služebnosti ve prospěch jednotlivých bytových jednotek a polemikou se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2871/2010, jedná se o pokus zhojit nedostatek aktivní věcné legitimace. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí konstatoval, že: „... v žalobě o určení věcného břemene ve prospěch panující nemovitosti, která je předmětem spoluvlastnictví, musí na straně žalující straně vystupovat všechny osoby, které jsou zapsány v katastru nemovitostí jako její spoluvlastníci“ a dále doplnil: „... jinak by nebylo možno vyloučit, že by v jiném řízení mezi částečně jiným okruhem účastníků bylo o věcném právu rozhodnuto jinak, a právní stav by tak byl nejistý“. Žalobci uváděné právní závěry jsou v příkrém rozporu s citovanými závěry, neboť pokud by služebnost byla zapsána k jednotlivým bytovým jednotkám, a nikoliv k nemovitosti jako celku, hrozilo by zde stejné riziko v případě, že by zde zbylí vlastníci se rovněž domáhali určení existence služebnosti v jiném řízení, ve kterém by mohlo být rozhodnuto jiným způsobem a právní stav by tak byl nejistý. Snaha žalobců nechat zapsat služebnost k jednotlivým bytovým jednotkám, aniž by případná služebnost byla zapsána k nemovitosti jako k celku, je pouhou účelovou snahou o zhojení nedostatku aktivní procesní legitimace a taková snaha nemůže být úspěšná. Navíc požadavek žalobců odporuje faktickému stavu, kdy bytový dům č. p. Anonymizováno je napojen na inženýrské sítě jako celek a jednotlivé jednotky jsou potom na inženýrské sítě napojeny v rámci vnitřních rozvodů domu, nikoliv externě. Žalovaní proto navrhli, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil a žalobcům uložil povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení.

7. Vzhledem k tomu, že v průběhu odvolacího řízení docházelo ke změně vlastníků služebných pozemků, byl odvolací soud nucen na návrh žalobců na tyto změny reagovat.

8. Usnesením odvolacího soudu ze dne 12. 7. 2024, č. j. 61 Co 37/2024-207, byl dle § 107a odst. 2 o. s. ř. připuštěn vstup dalších účastníků na straně žalované, a to jméno FO jako svěřenského správce Svěřenského fondu ve prospěch potomků zakladatele na místo žalované společnosti právnická osoba, ohledně podílu o velikosti 1/9 na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, dále Jméno žalované F a Jméno žalované G na místo žalovaných 1) Jméno žalované A a 2) jméno FO jako svěřenských správců Svěřenského fondu ve prospěch potomků zakladatele, a to ohledně podílu o velikosti 1/9 rovněž na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, kdy manželé jméno FO spoluvlastnický podíl nabyli do společného jmění, a dále Jméno advokátky B a Jméno advokátky C rovněž na místo žalovaných 1) Jméno žalované A a 2) jméno FO, a to ohledně pozemku Anonymizováno/Anonymizováno, kdy každý z nových vlastníků nabyl podíl k tomuto pozemku o velikosti 1/2. Současně tímto usnesením bylo zastaveno řízení o odvolání původního žalobce a) jméno FO z důvodu zpětvzetí odvolání, které bylo odůvodněno tím, že bytová jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno dříve vlastněná tímto žalobcem byla zcizena ve prospěch třetí osoby, která se však již účastníkem dalšího řízení nestala.

9. Usnesením odvolacího soudu ze dne 29. 11. 2024, č. j. 61 Co 37/2024-313, byl dle § 107a odst. 2 o. s. ř. připuštěn vstup dalších účastníků na straně žalované, a to jméno FO na místo žalovaných 1) Jméno žalované A a 2) jméno FO jako svěřenských správců Svěřenského fondu ve prospěch potomků zakladatele, ohledně podílu o velikosti 1/9 na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, a dále Jméno advokátky F a Jméno advokátky G rovněž na místo žalovaných 1) Jméno žalované A a 2) jméno FO, a to jednak ohledně podílu o velikosti 1/9 na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, a dále ohledně pozemků parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, kdy manželé jméno FO nemovité věci nabyli do společného jmění.

10. Jelikož následně po vydání výše uvedeného usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 7. 2024 podíl o velikosti 1/9 na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vložený do Svěřenského fondu ve prospěch potomků zakladatele, opětovně nabyla původní vlastnice právnická osoba, odvolací soud usnesením ze dne 10. 1. 2025, č. j. 61 Co 37/2024-329, dle § 107a odst. 2 o. s. ř. připustil opětovný vstup společnosti právnická osoba, do řízení na místo žalované svěřenské správkyně jméno FO, a to ohledně uvedeného spoluvlastnického podílu.

11. Dále usnesením odvolacího soudu ze dne 28. 1. 2025, č. j. 61 Co 37/2024-337, byl rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu týkajícím se pouze vztahu žalobců Ing. jméno FO a Jméno žalobce L a žalovaných Jméno advokátky B a Jméno advokátky C zrušen a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno, k čemuž došlo poté, co uvedení žalobci Jméno žalobce J a Jméno žalobce L vzali svou žalobu, ale pouze vůči uvedeným žalovaným Jméno advokátky B a Jméno advokátky C, zpět.

12. Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, v době vydání tohoto rozsudku odvolacího soudu tak byli účastníky řízení všichni vlastníci pozemků, jež byly v žalobě označeny jako pozemky služebné, a dále vlastníci bytových jednotek (kromě žalobců jsou také žalovaní Jméno žalované A, Jméno žalované B, společnost právnická osoba, Jméno žalované E, Jméno advokátky C a Jméno advokátky B vlastníky bytových jednotek), s výjimkou vlastnice bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno jméno FO, která se účastníkem řízení nikdy nestala a dále se již řízení neúčastnil další vlastník bytové jednotky, a to původní a) žalobce jméno FO, když v jeho případě z důvodu dříve zastaveného odvolacího řízení (viz výše uvedené usnesení odvolacího soudu) věc již byla pravomocně skončena.

13. Odvolací soud doplnil dokazování rozhodnutím právnická osoba adresa, odboru životního prostředí ze dne 2. 10. 2024, č. j. ŽP/8165/24/Kli, jímž žadateli – Společenství vlastníků bytových jednotek č. p. Anonymizováno byl povolen odběr podzemních vod ze stávající vrtané studny na p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa s přesnou specifikací množství odběru vody za účelem zásobování objektu Čertovy chaty č. p. Anonymizováno v k. ú. adresa pitnou vodou na dobu do 31. 12. 2036.

14. Dále bylo dokazování doplněno rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, ze dne 16. 1. 2025, č. j. V-7009/2024-404, jímž byl zamítnut návrh na vklad v řízení o povolení vkladu vzniku věcného břemene k blíže specifikovaným bytovým jednotkám a k pozemkům p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa na základě souhlasného prohlášení ze dne 19. 11. 2024, které učinili žalobci a žalovaní 10) a 11), tj. manželé jméno FO. Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí účastníci v souhlasném prohlášení konstatovali, že po pozemcích p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa je vedeno vodovodní potrubí a toto vodovodní potrubí je součástí vodního díla, respektive vodního zdroje, zřízeného před 1. 1. 2002, takže ve smyslu § 59a zákona č. 254/2001 Sb. (zákon o vodách) existuje vůči pozemkům povinným zákonné věcné břemeno. Bylo navrženo, aby byl proveden zápis věcného břemene, které zatěžuje citované pozemky dle blíže specifikovaného geometrického plánu ve prospěch specifikovaných bytových jednotek vymezených v st. p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa. S odkazem na ust. § 59a odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. správní orgán v odůvodnění rozhodnutí dále uvedl, že toto ustanovení jednoznačně stanovuje, že taková služebnost se do katastru zapisuje na základě osvědčení vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad musí ve svém osvědčení konstatovat splnění podmínek pro vznik služebnosti, tzv. osvědčí, o jaké vodní dílo se jedná, na jakých pozemcích se vodní dílo nachází a zároveň osvědčí i okamžik vybudování vodního díla. Z uvedeného ustanovení zákona č. 254/2001 Sb. je zřejmé, že služebnost vzniká ve prospěch vodního díla, pokud to není možné, pak ve prospěch osoby, která je vlastníkem stavby vodního díla. Souhlasné prohlášení jako listinu osvědčující vznik služebnosti zákon nepřipouští. Navíc dle souhlasného prohlášení se žádá o zápis věcného břemene ve prospěch některých jednotek vymezených ve stavební parcele č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, nikoliv ve prospěch vodního díla, eventuálně ve prospěch vlastníka vodního díla a ze souhlasného prohlášení není zřejmé, kdo je vlastníkem vodního díla.

15. Následně odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné, přičemž ve shodě s názorem soudu prvního stupně dospěl k závěru, že žalobě nebylo možno vyhovět z více důvodů.

16. V projednávané věci se žalobci domáhali určení, že výše specifikované pozemky jsou zatíženy povinností služebnosti inženýrské sítě ve prospěch v žalobě blíže specifikovaných bytových jednotek. V doplnění žaloby ze dne 12. 7. 2023 pak žalobci uvedli, že Odbor životního prostředí Městského úřadu Klatovy vydal Stanovisko k vodohospodářským dílům – vodnímu zdroji k Čertově chatě v k. ú. Špičák, kdy konstatoval, že vodohospodářská díla: vodní zdroj, vrtaná studna o hloubce 52 m, výtlačný vodovod v délce 43 m, akumulační nádrž o objemu 9 m3, zásobní řád rPe 63 v délce 28 m a automatická tlaková stanice jsou vodními díly dle § 55 odst. 1 vodního zákona. Za této situace lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě se jedná o zákonné neboli legální věcné břemeno (služebnost), které je upraveno vodním zákonem, představuje veřejnoprávní omezení vlastnického práva a v zásadě se nezapisuje do katastru nemovitostí.

17. Podle § 59a odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. (dále jen „vodní zákon“) katastrální úřad sice zapíše na základě osvědčení vodoprávního úřadu služebnost podle odst. 1 na návrh vlastníka vodního díla na dobu jeho trvání do katastru nemovitostí, avšak vznik takovéto služebnosti není podmíněn zápisem do katastru nemovitostí. Ustanovení § 59a odst. 3 vodního zákona pak upravuje podmínky pro vydání osvědčení vodoprávním orgánem o splnění podmínek pro vznik služebnosti na žádost vlastníka vodního díla.

18. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně je předně toho názoru, že v projednávané věci není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, přičemž žalobci ani přes poučení soudu prvního stupně dle § 118a odst. 1 o. s. ř. ve vztahu k existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení netvrdili žádné relevantní skutečnosti.

19. Žalobci ohledně naléhavého právního zájmu na požadovaném určení v podstatě jen tvrdili, že uplatněného nároku se domáhají z důvodu obavy, když dochází k převodům pozemků dotčených vodním dílem do vlastnictví třetích osob, je nabízeno právo odběru vody ze zdroje, dotčené pozemky jsou užívány k zemědělské produkci a není respektováno ochranné pásmo vodního zdroje, došlo k přesekání přívodních kabelů, vodní zdroj byl opakovaně znepřístupněn (uzamčen) a podobně.

20. Určovací žaloba je ale preventivního charakteru a musí být zárukou odvrácení budoucích sporů, jinak není dán naléhavý právní zájem na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není. Má místo v případech, kdy její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak a jednak v případech, kdy vystihuje účinněji než jiné právní prostředky obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů.

21. V projednávané věci však určovací žaloba nemůže splnit svůj účel, když požadovaná služebnost vzniká ze zákona, právní rámec vztahů mezi účastníky případně třetími osobami je již tím postaven najisto, a proto také není nutný její zápis do katastru nemovitostí.

22. Soud prvního stupně správně konstatuje, že pokud se jedná argumentaci žalobců o nezbytném zajištění údržby a případných oprav inženýrských sítí, povinnost vlastníků pozemků sousedících s vodním dílem v tomto směru je upravena v § 60 odst. 1 vodního zákona a nelze tedy ani z tohoto důvodu dovodit naléhavý právní zájem na takovém určení.

23. Pokud je pak tvrzeno, že dochází k poškozování vodního zdroje (přesekání přívodních kabelů, uzamčení vodního zdroje), případně by do budoucna mělo docházet k odběru vody z vodního zdroje osobami, které vodní zdroj nevlastní, tuto situaci nelze řešit žalobou na určení, nýbrž případně jinými žalobami – v úvahu připadají zejména žaloby negatorní.

24. Soud prvního stupně žalobce při jednání konaném dne 25. 8. 2023 správně poučil dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení o naléhavém právním zájmu na požadovaném určení, ale žalobci další tvrzení ve vztahu k naléhavému právnímu zájmu neuvedli. Pokud se jim dostalo řádného poučení ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř., nemohou následně v odvolání namítat, že tvrzení nedoplnili z procesně-taktických důvodů, když soudem byli též řádně poučeni, že nesplněním výzvy soudu se vystavují riziku zamítnutí žaloby.

25. Pokud žalobci v odvolání také namítají, že soud prvního stupně procesně hrubě nesprávně nepřipustil výslech pana Jméno žalobce G, předsedy SVJ adresa, ani tato námitka není důvodná. Jednak žalobci po řádném poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. měli doplnit svá tvrzení, což se týká i žalobce Jméno žalobce G, který byl navíc sám osobně jednání přítomen, ale především jak žalobci sami konstatují, pan Jméno žalobce G je účastníkem řízení, není v postavení svědka a jako účastník řízení má povinnost tvrdit podstatné skutečnosti a navrhovat důkazy k jejich prokázání, tudíž prvotní je splnění břemene tvrzení a následně je na účastníku, aby unesl i břemeno důkazní, tj. navrhl důkazy k prokázání svého tvrzení. Nedostatek tvrzení účastník ale nemůže nahrazovat plněním důkazního břemene, a to ani účastnickým výslechem, když i výslech účastníka řízení je důkazním prostředkem, byť jde zpravidla jen o podpůrný důkaz.

26. Dále se odvolací soud ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, pokud dospěl k závěru, že nelze žalobě vyhovět i pro nedostatek věcné legitimace účastníků, když účastníky řízení před soudem prvního stupně nebyli vlastníci bytových jednotek č. Anonymizováno/Anonymizováno (pan Jméno advokátky B) a Anonymizováno/Anonymizováno (pan Jméno advokátky C), přičemž tito vlastníci bytových jednotek jsou rovněž spoluvlastníky pozemků, na nichž se budova nachází a mají rovněž odpovídající podíl na společných částech domu a v této souvislosti dle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně správně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2871/2010. Navíc podle názoru odvolacího soudu zákonné věcné břemeno (služebnost), kdy určení jeho existence se žalobci jako vlastníci bytových jednotek domáhají, ve prospěch bytových jednotek či jejich vlastníků nevzniká.

27. Pokud odvolatelé s tímto závěrem polemizují a namítají, že ustanovení § 1267 o. z. nevylučuje zřízení služebnosti i vlastníkovi bytové jednotky, když ta je též samostatnou nemovitou věcí, tak dle názoru odvolacího soudu lze v obecné rovině souhlasit s názorem, že jen k některé bytové jednotce v domě i jen ve prospěch některé bytové jednotky lze zřídit věcné břemeno (služebnost), neboť bytová jednotka skutečně je samostatnou věcí v právním slova smyslu a dle § 1159 věty druhé o. z. je věcí nemovitou. Lze si například představit zatížení bytové jednotky určitou služebností ve prospěch sousední bytové jednotky, kdy taková služebnost vznikla na základě smluvního ujednání.

28. V případě služebnosti spočívající v existenci vodního díla vzniklé ze zákona dle § 59a vodního zákona jde ale o zcela jinou situaci.

29. Především je nutno uvést, že služebnost dle § 59a vodního zákona vzniká (k služebnému pozemku) ve prospěch vodního díla, a pouze není-li to možné, tak ve prospěch osoby, která je vlastníkem stavby vodního díla podle § 55 odst. 1 vodního zákona, přičemž žalobci sice mají za to, že jsou spoluvlastníky výše uvedeného vodního díla, ale taková skutečnost jednak v řízení nebyla prokázána, ale ani prokazována nebyla, neboť s ohledem na žalobci vymezený předmět řízení není zapotřebí se touto otázkou zabývat.

30. Jak již bylo uvedeno, žalobci se totiž domáhají určení existence služebnosti vzniklé ze zákona na základě uvedeného ustanovení § 59a vodního zákona, přitom nároku se nedomáhají z titulu vlastnictví vodního díla, ale z titulu vlastnictví bytových jednotek v domě, do něhož je inženýrskými sítěmi voda přiváděna z výše uvedeného vodního zdroje a dále je zajištěn z domu odvod odpadních vod. Již z tohoto důvodu nemůže být žaloba úspěšná, neboť ze zákona (na základě vodního zákona) ke vzniku služebnosti ve prospěch bytových jednotek v domě nebo ve prospěch jejich vlastníků nevzniká.

31. Podle § 1159 o. z. bytová jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné, proto navíc podle názoru odvolacího soudu v případě pozemku, jehož součástí je stavba rozdělená na jednotky, nelze služebnost inženýrské sítě ke služebnému pozemku ani smluvně zřídit jen ve prospěch některých bytových jednotek v domě, pokud taková bytová jednotka (v jejíž prospěch má být služebnost zřízena) nemá vybudované zcela samostatné vedení sítí, tj. oddělené od vedení sítí do jiných bytových jednotek v domě. Taková situace však v projednávané věci nenastala, když podle vyjádření žalovaných bytový dům č. p. Anonymizováno je napojen na inženýrské sítě jako celek a jednotlivé bytové jednotky jsou potom na inženýrské sítě napojeny v rámci vnitřních rozvodů domu, nikoliv externě, takže dodávka vody a odvod odpadních vod jsou realizovány pro celý dům č. p. Anonymizováno, přičemž toto tvrzení žalobci žádným způsobem nezpochybnili, naopak z jejich tvrzení v žalobě vyplývá, že ke zřízení uvedených inženýrských síní došlo v měsíci únoru 1997, kdy tehdejší vlastník objektu č. p. Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno) i přilehlých pozemků (Severočeská investorská, a. s.) počal s rekonstrukcí objektu Anonymizováno Anonymizováno na penzion. Teprve až následně prohlášením vlastníka v roce 2016 došlo k rozdělení této nemovité věci na 20 bytových jednotek, které postupně zcizil jednotlivým žalobcům či jejich právním předchůdcům, některé okolní pozemky rozprodal do vlastnictví žalobců vesměs jako součást podílu na společných částech a pozemcích náležejících k jednotkám. Žalobci tak již v žalobě konstatovali, že inženýrské sítě existují na dotčených pozemcích nejméně do roku 1997 a k zásobování vodou a odvodu odpadních vod dochází nepřetržitě od této doby dosud. Ani žalobci tedy netvrdí a neprokazují, že by k dodávkám pitné vody a odvodu odpadních vod docházelo jinak, tj. nikoliv pro celý bytový dům jako celek.

32. Za takto popsané situace je i podle názoru odvolacího soudu tudíž v případě řízení o určení existence služebnosti inženýrských sítí do domu s bytovými jednotkami nezbytné, aby jeho účastníky byli nejen všichni vlastníci služebných pozemků, ale také všichni vlastníci bytových jednotek v domě, neboť práva a povinnosti z případně vzniklé služebnosti nelze oddělit jen pro některé bytové jednotky či jejich vlastníky, když v takovém případě služebnost inženýrských sítí ani smluvně nemůže být zřízena ve prospěch jen některé bytové jednotky, neboť je potom vyloučené, aby se taková služebnost potom netýkala také práv a povinností vlastníků dalších bytových jednotek ve stejném domě.

33. Jak již bylo uvedeno, v řízení před soudem prvního stupně nebyli jeho účastníky vlastníci bytových jednotek pan Jméno advokátky B a pan Jméno advokátky C, takže i s ohledem na nedostatek účastenství byl další důvod pro zamítnutí žaloby, když jmenovaní nevystupovali na straně žalobců, ale nebyli žalobci označeni ani jako žalovaní. V průběhu odvolacího řízení sice byl připuštěn vstup těchto dvou účastníků do řízení dle § 107a odst. 2 o. s. ř., když v průběhu odvolacího řízení nabyli podíl na pozemcích, které byly označeny jako služebné, ale v rámci odvolacího řízení také došlo k zániku účastenství vlastníka bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno pana jméno FO a jeho právní nástupkyně již do řízení nevstoupila. Ani v době rozhodování odvolacího soudu tedy není splněna podmínka, že účastníky řízení musí být všichni vlastníci bytových jednotek v předmětném bytovém domě.

34. Odvolací soud tak uzavírá, že podle jeho názoru soud prvního stupně správně žalobě nevyhověl, zároveň pro úplnost dodává, že podle jeho názoru je dána pravomoc soudu pro projednání a rozhodnutí věci.

35. Ke vzniku věcného břemene (služebnosti) dle vodního zákona dochází přímo ze zákona, takže zákon žádnému orgánu, tj. ani soudu, ani správnímu (vodoprávnímu) orgánu nesvěřuje pravomoc rozhodnout o zřízení služebnosti týkající se vodních děl, přičemž toto legální věcné břemeno dle názoru odvolacího soudu má jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní charakter.

36. Podle § 7 odst. 1 a 3 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.

37. Za situace, kdy žalobci se v projednávané věci nedomáhali nároku, jehož projednávání a rozhodnutí o něm by zákon výslovně svěřoval do pravomoci některého správního orgánu, ale v rámci sporu vedeného mezi soukromoprávními subjekty se domáhali určení existence jimi tvrzeného práva, jež jim dle jejich přesvědčení dle zákona náleží, bez ohledu na skutečnost, že soudy obou stupňů nárok žalobců nebyl shledán důvodným, dle názoru odvolacího soudu byla dána pravomoc soudu pro projednání a rozhodnutí věci.

38. Veden výše uvedenými úvahami odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

39. Žalovaní byli i v odvolacím řízení úspěšní, takže jim dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení vůči žalobcům.

40. Pokud jde o žalované 7), 8), 10) a 11), ti náhradu nákladů odvolacího řízení nepožadovali, proto o nákladech odvolacího řízení mezi žalobci a uvedenými žalovanými bylo rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku III tohoto rozsudku.

41. V případě žalovaných 1), 2), 3), 4), 5), 6) a 9) jejich náklady v odvolacím řízení spočívají v nákladech na zastoupení, kdy všichni byli zastoupeni stejnou zástupkyní a byť náklady řízení jsou žalobci dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinni zaplatit k rukám zástupkyně žalovaných, žalovaní nemají postavení nerozlučných společníků, jedná se u každého z nich o samostatný nárok na náhradu nákladů řízení, takže bylo nutno náklady u každého z žalovaných vyčíslit samostatně, zároveň bylo nutno zohlednit, že okruh účastníků se měnil, takže pokud zástupkyně prováděla společné úkony při zastoupení více osob, nejedná se u všech žalovaných o stejný počet úkonů právní služby a dále bylo nutno zohlednit i změnu právní úpravy počítání odměny advokáta při zastoupení více osob od 1. 1. 2025.

42. V případě žalovaných Jméno žalované A, Jméno žalované B, společnosti právnická osoba a Jméno žalované E zástupkyně v odvolacím řízení učinila 4 úkony právní pomoci, a to vyjádření k odvolání ze dne 17. 1. 2024 a zastoupení při jednáních ve dnech 26. 6. 2024, 30. 10. 2024 a 23. 4. 2025. Žalovaní Jméno žalované F a Jméno žalované G do řízení přistoupili až v průběhu odvolacího řízení, v jejich případě zástupkyni náleží odměna pouze za 2 úkony právní služby, a to za zastoupení při jednáních ve dnech 30. 10. 2024 a 23. 4. 2025 a v případě žalovaného jméno FO zástupkyni náleží odměna jen za zastoupení při jednání dne 23. 4. 2025.

43. Za každý úkon učiněný v roce 2024 odměna zástupkyně u každého z žalovaných dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024, činí 2 000 Kč, když plná odměna (ve výši 2 500 Kč) je snížena o 20 %.

44. Pokud jde o odměnu za zastoupení při jednání dne 23. 4. 2025, plná odměna dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, činí 3 700 Kč, přičemž v této výši náleží odměna zástupkyni pouze za první zastupovanou osobu, když dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění novely č. 258/2024 Sb., za další zastupované osoby náleží odměna snížená, a to za druhou osobu snížená o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %. Zástupkyně při tomto jednání zastupovala celkem 7 žalovaných, takže celková její odměna za tento společný úkon činí 12 560 Kč (3 700 Kč + 2 960 Kč + 2 200 Kč + 1 480 Kč + 3 x 740 Kč), tudíž na každého z žalovaných připadá poměrná částka 1 794,28 Kč.

45. Dále náklady tvoří paušální náhrada hotových výdajů, která za každý úkon právní služby učiněný v roce 2024 činí dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v předchozím znění 300 Kč a za úkon právní služby učiněný v roce 2025 dle téhož ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2025 činí 450 Kč, když dle názoru odvolacího soudu paušální náhrada za každý společný úkon právní služby náleží zástupkyni jen jednou, bez ohledu na počet zastoupených osob, když hotové výdaje nejsou počtem zastoupených osob výrazně ovlivněny.

46. Náklady odvolacího řízení dále spočívají v náhradě cestovních výdajů a náhradě za promeškaný čas zástupkyně v souvislosti s cestou ke 3 jednáním odvolacího soudu ze sídla zástupkyně v adresa a zpět, vždy za 6 započatých půlhodin při každé cestě, kdy náhrada za každou půlhodinu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 činila 100 Kč a dle téhož ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2025 činí 150 Kč, takže u každé z cest uskutečněných v roce 2024 náhrada za ztrátu času činí 600 Kč a za cestu v roce 2025 činí 900 Kč.

47. Cestovné na trase adresa a zpět (celkem 196 km) automobilem Renault Clio, při průměrné spotřebě paliva (benzínu BA 95) 5,5 l/100 km, a při sazbě základní náhrady a ceně paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí u každé z cest v roce 2024 částku ve výši 1 509 Kč a za cestu v roce 2025 při sazbě základní náhrady a ceně paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. částku ve výši 1 523 Kč.

48. Jelikož je zástupkyně žalovaných plátcem DPH, náklady tvoří také částka odpovídající 21% sazbě této daně, kterou je zástupkyně povinna z odměny a náhrad odvést. Náklady spočívající v hotových výdajích, náhradě za ztrátu času a cestovném a s tím související DPH tak bylo nutno poměrně rozpočítat na jednotlivé zastoupené žalované v závislosti na jejich počtu při vynaložení těchto nákladů. V případě úkonu právní služby - sepisu vyjádření k odvolání paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč a tomu odpovídající DPH ve výši 63 Kč, tj. celkem částku 363 Kč je nutno rozpočítat na 4 výše uvedené žalované zastoupené při tomto úkonu, takže na každého z nich připadá 90,75 Kč, v případě zastoupení při jednání dne 26. 6. 2024 paušální náhradu ve výši 300 Kč, náhradu za ztrátu času ve výši 600 Kč, cestovné ve výši 1 509 Kč a s tím související DPH ve výši 505,89 Kč, tj celkem částku 2 914,89 Kč je nutno rovněž rozpočítat na 4 výše uvedené žalované zastoupené při tomto jednání, takže na každého z nich připadá částka 728,72 Kč. V případě zastoupení při jednání dne 30. 10. 2024 stejnou částku je nutno rozpočítat na 6 žalovaných, kdy na každého potom připadá částka 485,81 Kč a v případě zastoupení při jednání dne 23. 4. 2025 paušální náhradu 450 Kč, náhradu za ztrátu času ve výši 900 Kč, cestovné ve výši 1 523 Kč a s tím související DPH ve výši 603,33 Kč, tj. celkem částku 3 476,33 Kč je nutno rozpočítat na 7 žalovaných zastoupených při tomto jednání, takže na každého připadá částka 496,61 Kč.

49. V případě žalovaných Jméno žalované A, Jméno žalované B, právnická osoba, a Jméno žalované E tak u každého z nich náklady odvolacího řízení činí 11 232,96 Kč (3 x odměna po 2 000 Kč, dále poměrná část odměny zástupkyně za zastoupení při jednání dne 23. 4. 2025 ve výši 1 794,28 Kč, s odměnou zástupkyně související částka DPH ve výši 1 636,79 Kč a dále poměrné částky hotových nákladů v souvislosti s jednotlivými úkony právní služby, tj. výše uvedené částky 90,75 Kč, 728,72 Kč, 485,81 Kč a 496,61 Kč). V případě žalovaných Jméno žalované G a Jméno žalované F u každého z nich náklady odvolacího řízení činí 5 573,49 Kč (1 x odměna 2 000 Kč, dále poměrná část odměny zástupkyně za zastoupení při jednání dne 23. 4. 2025 ve výši 1 794,28 Kč, s odměnou zástupkyně související částka DPH ve výši 796,79 Kč a dále poměrné částky hotových nákladů v souvislosti s jednotlivými úkony právní služby, tj. výše uvedené částky 485,81 Kč a 496,61 Kč). V případě žalovaného jméno FO náklady odvolacího řízení činí 2 667,68 Kč (poměrná část odměny zástupkyně za zastoupení při jednání dne 23. 4. 2025 ve výši 1 794,28 Kč, s touto odměnou související částka DPH ve výši 376,79 Kč a dále poměrná částka nákladů v souvislosti s tímto úkonem právní služby ve výši 496,61 Kč).

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.