KSULLI 29 Co 144/2023-202
- Soud:
- Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec
- Spisová značka:
- 29 Co 144/2023-202
- Datum rozhodnutí:
- 2024-10-22
- ECLI:
- ECLI:CZ:KSUL:2024:29.Co.144.2023.202
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Bláhové a soudkyň JUDr. Petry Kořínkové a JUDr. Lenky Rutové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice, narozenou dne Datum narození opatrovnice bytem Adresa opatrovnice zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ o určení vlastnictví, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 10 C 211/2020-110 ze dne 27. 4. 2023
I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I, II a v části výroku III ukládající žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů řízení ve výši částka potvrzuje.
II. V části výroku III ukládající žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů řízení ve výši částka se rozsudek okresního soudu mění tak, že se žalovanému tato povinnost neukládá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu na určení, že Jméno žalobce je vlastníkem ideální jedné poloviny pozemkové parc. č. hodnota s rodinným domem č. p. Anonymizováno a pozemkové parc. č. hodnota zapsaných u právnická osoba adresa na LV č. hodnota pro k. ú. adresa a dále ideální jedné poloviny parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, které jsou zapsány u právnická osoba adresa na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, které převedl kupní smlouvou z datum na žalovaného. Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne datum kupní smlouvu, kterou žalobce převedl do vlastnictví žalovaného podíl o velikosti jedné poloviny na shora uvedených pozemcích za kupní cenu částka. Žalobce tvrdí, že již tehdy byl stižen duševní poruchou, z čehož dovozuje neplatnost této kupní smlouvy. Poukázal na znalecký posudek podaný tituly před jménem jméno FO v řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn. spisová značka, v němž znalec uzavřel, že žalobce byl stižen duševní poruchou ke dni datum, když v letech 1985 až 2000 prodělal čtyři mozkové mrtvice, v důsledku čehož došlo u něj k poruše intelektu charakteru demence, k trvalému a nezvratnému organickému poškození mozku a poškození mozkových funkcí. Okresní soud však vycházel ze znaleckého posudku tituly před jménem adresa ze dne datum a z výpovědi této znalkyně, podle které demence vaskulárního typu, kterou žalobce trpí, se rozvíjí postupně. Žalobce utrpěl čtyři mozkové příhody v rozmezí let 1985 až 2000, což je vysvětlováno genetickým onemocněním cévní stěny CASADIL. Následky těchto příhod se ale upravily, žalobce ještě v roce 2002 chodil do zaměstnání, pracoval v osmihodinových směnách jako soustružník a byl schopen se o sebe postarat i v lázních. V roce 2005 byl posuzován v souvislosti se žádostí o invalidní důchod a v dokumentaci není zmínka o tom, že by tehdy nebyl psychiatricky v pořádku. Dle znalkyně vedle těchto příhod probíhal diskrétní rozvoj demence v důsledku drobných krvácení nebo drobných infarktů, což se až po několika letech začalo projevovat chováním žalobce navenek, pozorovatelné to dle dokumentace bylo od roku 2010. Znalkyně uzavřela, že žalobce byl dne datum, kdy kupní smlouvu o převodu nemovitostí s žalovaným uzavřel, schopen vnímat smysl a následky svého jednání. Okresní soud má tak za prokázané, že žalobce v době uzavření kupní smlouvy netrpěl duševní poruchou, a tedy neshledal důvod neplatnosti smlouvy dle § 38 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. To odůvodnil tím, že žaloba nebyla ze strany žalobce šikanózní a žalobce je vyššího věku, trpí zdravotními problémy, je ležící, stará se o něj opatrovnice, a má tak zvýšené výdaje zejména na péči a léky. Shledal tak okolnosti zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů úspěšnému žalovanému dle § 150 o. s. ř. Výrokem III rozhodl, že účastníci jsou povinni do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice – na účet Okresního soudu adresa státem zálohované náklady řízení za znalečné ve výši částka, a to každý jednou polovinou (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).
2. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce a navrhl, aby ho odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Poukazuje na další tří spory vedené u Okresního soudu v Jablonci nad právnická osoba platnost právních úkonů učiněných žalobcem při převodu jeho majetku. Jeden spor byl pravomocně ukončen rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. spisová značka ze dne datum ve spojení s usnesením Krajského soudu v adresa – pobočky v Liberci sp. zn. spisová značka. V druhém vydal Okresní soud v Jablonci nad Nisou dne datum rozsudek sp. zn. spisová značka a v třetím týž soud rozhodl rozsudkem sp. zn. spisová značka ze dne datum; tyto dva rozsudky nejsou dosud pravomocné. V prvních dvou sporech vyhotovil znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, který konstatoval nesvéprávnost žalobce k posuzovaným právním úkonům. Ve sporu třetím vyhotovila znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, která rovněž konstatovala nesvéprávnost žalobce při provedení právního úkonu v roce 2011. Oproti tomu v projednávané věci táž znalkyně konstatovala, že v roce 2003 byly schopnosti žalobce ohledně vnímání smyslu a následků jeho jednání při převodu nemovitosti plně zachovány. To je však v rozporu se závěrem znalce tituly před jménem jméno FO ve sporu sp. zn. spisová značka. Žalobce má za to, že zatímco tituly před jménem jméno FO zastává názor, že po prodělaných mozkových příhodách nastává demence okamžitě (z čehož žalobce dovozuje, že již v roce 2003 nebyl předmětného právního úkonu schopen), znalkyně tituly před jménem jméno FO má za to, že po prodělaných mozkových příhodách nastává demence postupně. Ve sporu spisová značka konstatovala, že v roce 2011 nebyl žalobce schopen právního úkonu, avšak v této projednávané věci konstatuje, že v roce 2003 tohoto úkonu schopen byl. Nebyla však při výslechu schopna vyčerpávajícím způsobem odpovědět na otázky zástupce žalobce. Zůstává tak otázkou, zda po prodělaných mozkových příhodách přichází demence okamžitě, nebo zda přichází postupně; odpověď by mohl dát žalobcem již v řízení před okresním soudem navržený posudek znaleckého ústavu. Při odvolacím jednání pak zástupce žalobce uvedl, že písemné stanovisko tituly před jménem jméno FO z datum nemusí být jednoznačné, jednoznačný závěr by přinesl pouze revizní znalecký posudek, na němž žalobce trvá.
3. Žalovaný navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen. Uvedl, že od počátku poukazoval na to, že zatímco znalecký posudek tituly před jménem jméno FO se týkal právního jednání z roku 2013, v tomto sporu jde o kupní smlouvu uzavřenou 10 let předtím. Proto byl vypracován tituly před jménem jméno FO znalecký posudek, který posuzoval stav žalobce právě v květnu 2003, kdy byla uzavřena předmětná kupní smlouva, a okresní soud na základě tohoto znaleckého posudku správně rozhodl. V průběhu odvolacího řízení podal tituly před jménem jméno FO jednoznačné vyjádření, z něhož vyplývá, že šlo u žalobce o postupný vývoj po prodělaných infarktech od roku 2000 až do roku 2010, kdy již jeho stav byl špatný, v květnu 2003 však byl ještě plně způsobilý k právním úkonům. S tím souhlasí i tituly před jménem jméno FO.
4. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek včetně jemu předcházejícího řízení, opětovně sdělil podstatný obsah kupní smlouvy z datum a znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO z datum a doplnil dokazování sdělením podstatného obsahu rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. spisová značka ze dne datum, výpisů z katastru nemovitostí LV č. hodnota a 218 pro k. ú. adresa ze datum, protokolu o jednání okresního soudu z datum ve věci sp. zn. spisová značka a přečetl odpověď znalce tituly před jménem jméno FO z datum na dotaz odvolacího soudu, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.
5. Žalobce byl rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. spisová značka ze dne datum omezen ve svéprávnosti mj. tak, že není způsobilý k právnímu jednání, jehož hodnota přesahuje částku částka, a jeho opatrovníkem byla jmenována Jméno opatrovnice. Ta za žalobce podala u okresního soudu dne datum žalobu, kterou se domáhá vydání rozsudku, jímž by bylo určeno, že žalobce je vlastníkem ideální jedné poloviny pozemkové parc. č. hodnota s rodinným domem č. p. 124 a pozemkových parc. č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno vše v k. ú. adresa. Jelikož podání žaloby na určení vlastnického práva k nemovitostem nepatří do běžné správy majetku opatrovaného, je k podání takové žaloby třeba schválení opatrovnického soudu (§ 461 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). K tomu v daném případě došlo v průběhu odvolacího řízení, a to rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. spisová značka ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum.
6. Okresní soud z předložené kupní smlouvy správně zjistil, že žalobce jako dárce a žalovaný jako obdarovaný uzavřeli datum kupní smlouvu, kterou žalobce převedl do vlastnictví žalovaného ideální polovinu (tj. spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na nemovitostech) objektu bydlení č. p. Anonymizováno v části obce adresa na parc. č. hodnota a dále pozemků parc. č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, vše v k. ú. adresa, za kupní cenu částka. Žalobce tvrdí, že již v době uzavření této kupní smlouvy byl stižen duševní poruchou, která jej činila k tomuto úkonu neschopným, z čehož dovozuje neplatnost kupní smlouvy. Proto se domáhá vydání rozsudku, jímž by bylo určeno, že je vlastníkem těchto nemovitostí.
7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
8. Podle ustálené judikatury naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitostem, je na požadovaném určení naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující vlastnické právo podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Právě taková situace nastala v daném případě, a proto okresní soud správně vychází z toho, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř.
9. Je však třeba zabývat se též věcnou legitimací účastníků řízení. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo dotýká. Přitom je-li předmětem určení podle § 80 o. s. ř. právní vztah vlastnictví k nemovité věci, jež je evidována v katastru nemovitostí, je právní vztah vlastnictví svými subjekty vymezen osobou, jež své vlastnické právo tvrdí, a osobou, v jejíž prospěch svědčí zápis v katastru nemovitostí.
10. V projednávané věci odvolací soud z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa zjistil, že jako vlastníci pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba, a pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa jsou v katastru nemovitostí evidováni jméno FO a jméno FO v SJM, a nikoliv žalovaný. Odvolací soud proto uzavírá, že není-li žalovaný v době rozhodování odvolacího soudu (a nebyl ani v době vydání napadeného rozsudku) evidován jako vlastník, resp. jako spoluvlastník těchto pozemků (tedy žaloba nesměřuje proti osobě zapsané jako jejich vlastník v katastru nemovitostí), absentuje pasivní legitimace na straně žalované, což je samo o sobě důvodem k zamítnutí žaloby v požadavku na určení vlastnického práva žalobce k podílu na těchto pozemcích. Je tomu tak proto, že i kdyby žalobě bylo vyhověno, byl by takový rozsudek ve smyslu § 159a o. s. ř. závazný toliko pro účastníky řízení, a nikoliv pro osoby, které jsou v katastru nemovitostí evidovány jako jejich vlastníci. Již proto je rozsudek okresního soudu v části výroku I zamítající žalobu v požadavku na určení vlastnického práva žalobce k spoluvlastnickému podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. 124, a na pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa věcně správný.
11. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa vyplývá, že jako vlastníci pozemků parc. č. 1634/2 a 1645/2 jsou zde evidováni žalobce a žalovaný, každý s podílem o velikosti jedné poloviny. Ve vztahu k těmto pozemkům se tedy okresní soud správně zabýval nastolenou otázkou duševního stavu žalobce a jeho vlivu na žalobcovy ovládací a rozpoznávací schopnosti ke dni uzavření předmětné kupní smlouvy, tj. ke dni datum.
12. V souladu s přechodným ustanovením v § 3028 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/12012 Sb. (účinného od 1. 1. 20214) posuzoval platnost kupní smlouvy z datum podle dosavadních předpisů, tedy podle tehdy platného a účinného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.
13. Podle § 38 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.
14. Podle § 38 odst. 2 obč. zák. rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.
15. Ke dni datum, kdy účastníci uzavřeli spornou kupní smlouvu, nebylo vydáno soudní rozhodnutí, jež by žalobce zbavovalo způsobilosti k právním úkonům, ani soudní rozhodnutí, jež by jeho způsobilost k právním úkonům jakkoliv omezovalo, ve smyslu § 10 odst. 1, 2, § 38 odst. 1 obč. zák. Proto je podle § 38 odst. 2 obč. zák. pro posouzení dané věci rozhodující, zda žalobce dne datum trpěl duševní poruchou, která jej činila k tomuto právnímu úkonu neschopným (tedy zda byl schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky), či nikoliv. Jelikož jde o odbornou otázku, okresní soud za účelem jejího posouzení ustanovil tituly před jménem jméno FO znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Z jejího znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne datum vyplývá, že znalkyně žalobce dne datum vyšetřila a dále vycházela z obsahu spisu a zejména z žalobcovy zdravotní dokumentace ambulantní neuroložky tituly před jménem jméno FO a praktické lékařky tituly před jménem jméno FO, přičemž přihlédla též ke znaleckým posudkům tituly před jménem jméno FO z datum a datum. Dospěla k závěru, že žalobce trpí vaskulární demencí, v době vyšetření (datum) se již jednalo o těžký stupeň demence. Dle zdravotnické dokumentace však první příznaky této duševní poruchy s největší pravděpodobností začaly zhruba v roce 2010 až 2011. V období mezi lety 1985 až 2000 sice prodělal čtyřikrát cévní mozkovou příhodu, nicméně tyto příhody neměly za následek takové postižení mozku, které by přímo vedlo k syndromu demence. Příznaky demence, jako je narušení paměti, orientace a dalších kognitivních funkcí, nejsou v tehdejší zdravotnické dokumentaci zmíněny a neobsahuje je ani zpráva ošetřující ambulantní neuroložky vypracovaná pro účely posouzení invalidity v roce 2005. Dle znalkyně z dokumentace vyplývá, že v době, kdy uzavřel kupní smlouvu, byl soběstačný, docházel samostatně na vyšetření k lékaři, při léčbě spolupracoval, v roce 2002 zřejmě ještě vykonával zaměstnání na 8 hodin. Na základě uvedeného znalkyně dospěla k závěru, že žalobce byl dne datum právně způsobilý uzavřít smlouvu o převodu nemovitostí, tedy byl schopen chápat její smysl a právní důsledky.
16. Při výslechu u soudu prvního stupně znalkyně potvrdila, že měla k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci od neurologa i praktického lékaře a propouštěcí zprávy z roku 1985 a 1987. Uvedla, že žalobce trpí demencí vaskulárního typu, která se rozvíjí postupně až po postižení tkáně, přičemž záleží na rozsahu a lokalizaci poškození. Následky příhod, které žalobce prodělal v letech 1985 až 2000, se upravily. V záznamech není, že by byl psychiatricky postižen. V roce 2001 byl žalobce u neurologa, avšak z důvodu problémů s páteří. V souvislosti s tím byl v lázních a k tomu musel být soběstačný. Z dokumentace rovněž vyplývá, že v roce 2002 pracoval v osmihodinových směnách jako soustružník. V dokumentaci se zmiňuje, že byl v kontaktu a spolupracoval. V roce 2005 byl posuzován v souvislosti s žádostí o invalidní důchod a není zde zmínka o tom, že by tehdy nebyl psychiatricky v pořádku. Znalkyně vysvětlila, že neurolog pozná psychiatrické obtíže, do značné míry se profese neurologa a psychiatra překrývají, pokud jde o demence. Rovněž praktický lékař je schopen poznat psychiatrické problémy. Dále vysvětlila, že syndrom demence je klasifikován podle mezinárodní klasifikace nemocí, k němuž musí být splněny kumulativně podmínky, a to nejméně 6 měsíců trvající příznaky týkající se kognitivních funkcí, jako je zapomínání, orientace, myšlení, úsudek, exekutivní funkce, plánování a výkon jednotlivých funkcí či chování a dále jde o nekognitivní poruchy, tedy apatie nebo naopak emoční labilita a poruchy chování, obhroublost, které nekorespondují s původní osobností člověka; jedná se o závaznou klasifikaci nemoci. Nic takového však z dostupné žalobcovy dokumentace nevyplývá. Naopak ještě v roce 2002 chodil do zaměstnání, byl schopen se o sebe postarat v lázních. Návštěva lázní předepsaná či proplácená zdravotní pojišťovnou přitom znamená velkou změnu rutiny, kdy žalobce musel do lázní dojet a podřídit se režimu včetně rozpisu terapií apod. Nikde není v dokumentaci uvedeno, že by jej doprovázela manželka, a to ani do lázní, ani k ostatním lékařům. Nic takového není zmiňováno ani v souvislosti s vyšetřením žalobce v souvislosti s rozhodováním o invalidním důchodu, přičemž obvykle bývá snaha pacientovi před komisí uvést kde co, aby dosáhl invalidního důchodu. Znalkyně uvedla, že sama mozková příhoda k rozvoji demence nestačí, záleží na rozsahu postižení tkání. Dle znalkyně vedle uvedených příhod probíhal u žalobce diskrétní rozvoj demence v důsledku drobných krvácení nebo drobných infarktů, což se až po několika letech začalo projevovat chováním žalobce navenek. Pozorovatelné to (dle dokumentace) bylo od roku 2010. Znalkyně setrvala na závěru, že žalobce byl dne datum schopen chápat smysl a právní důsledky smlouvy o převodu nemovitostí.
17. Okresní soud správně vycházel z toho, že uvedené závěry znalkyně tituly před jménem jméno FO nejsou zpochybněny ani znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO č. hodnota ze dne datum. V něm znalec dospěl k závěru, že žalobce trpí poruchou intelektu charakteru demence, k čemuž došlo v důsledku opakovaných mozkových příhod v letech 1985 až 2000, že mozkovými příhodami došlo k trvalému a nezvratnému organickému poškození mozku, a v důsledku toho i k poškození mozkových funkcí, že žalobce nebyl z psychiatrického hlediska způsobilý v roce 2013 uzavřít kupní smlouvu. Znalec v tomto posudku z datum posuzoval duševní stav žalobce ke dni 30. 1 2013 resp. datum (v posudku jsou tyto dva časové údaje), a nikoliv ke dni datum. Nelze tak z něj bez dalšího usuzovat na duševní stav žalobce a jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti ke dni datum (tedy v době téměř 10 let před tím). Při výslechu u okresního soudu (jak odvolací soud zjistil z protokolu o jednání ve věci sp. zn. spisová značka z datum) pak sice znalec vypověděl, že pokud by žalobce před rokem 2000 neprodělal čtyři mozkové příhody, nebyl by důvod, aby se u něj rozvinula demence v roce 2017, a že příčina změny žalobcových schopností nastala již v roce 2000. Současně ale uvedl, že popisovaný stav se u žalobce vyvíjel od roku 2000 a že v průběhu dalšího období docházelo k progresi psychopatologie; i on tedy (shodně jako tituly před jménem jméno FO) uzavřel, že se demence u žalobce rozvíjela postupně. Znalec se však v uvedeném posudku ani ve své výpovědi nevyjadřoval k duševnímu stavu žalobce a jeho vlivu na rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobce k datu datum.
18. Odvolací soud proto za účelem objasnění jeho závěrů (tedy toho, zda v uvedeném posudku posuzoval duševní stav žalobce a jeho vliv na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti pouze v době uzavření kupní smlouvy ze dne 29 10. 2013 nebo i v době předchozí; zda z jeho posudku vyplývá či nevyplývá závěr, že po prodělaných mozkových příhodách nastává demence okamžitě, a tedy že uvedený stav u žalobce existoval již ke dni datum) ustanovil tituly před jménem jméno FO v tomto řízení znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. K dotazu soudu pak znalec v písemném vyjádření z datum objasnil, že ve znaleckém posudku z datum hodnotil stav žalobce ve vztahu k uzavření smlouvy o převodu nemovitostí ze dne datum. Uvedl, že žalobce prodělal v letech 1985 až 2000 celkem čtyřikrát mozkovou příhodu, jejichž jednoznačná příčina nebyla stanovena, ale nejpravděpodobnější příčinou je nedostatečné cévní zásobení mozku, které se po poslední příhodě v roce 2000 projevilo tzv. expresivní fatickou poruchou (stav, kdy postižený nemá sice zaniklé řečové schopnosti, ale není schopen formulovat slova a věty). Tento stav je v „mezinárodní klasifikaci nemocí“ veden pod diagnostickým kódem F06 – duševní porucha způsobená poškozením nebo onemocněním mozku. Tedy z psychiatrického hlediska nebyl žalobce bezprostředně po poslední prodělané mozkové příhodě v roce 2000 schopen projevit svobodně svoji vůli. Avšak vlivem léčby a rehabilitace expresivní fatická porucha odezněla a až do roku 2010 nebyly zaznamenány poruchy kognitivních funkcí. Znalec tituly před jménem jméno FO se proto ztotožňuje se závěry znalkyně tituly před jménem jméno FO, že posuzovaný ke dni datum byl schopen vyjádřit svobodně svoji vůli. Dodal, že nedostatečné cévní zásobení mozku se v pozdějších letech potvrdilo vyšetřením kardiologem v roce 2010 a následným vyšetřením, kdy v roce 2012 bylo konstatováno, že žalobce trpí povšechnou aterosklerózou s postižením mozku (jedná se o pozvolný proces). Po mozkových příhodách v letech 1985 až 2000 byly mozkové funkce posuzovaného postiženy a byl vytvořen patologický terén, na kterém až v pozdějším období došlo k rozvoji dementního syndromu. Tento dementní syndrom je objektivizován lékařským vyšetřením v roce 2010 a potvrzen v roce 2012. Kromě expresivní fatické poruchy v roce 2000, která po léčbě a rehabilitaci odezněla, se v roce 2000 poškození mozkových funkcí žalobce klinicky neprojevovalo.
19. Odvolací soud tedy uzavírá, že znalkyně tituly před jménem jméno FO zcela vyčerpávajícím způsobem odpověděla na zadanou znaleckou otázku a uvedla, z jakých podkladů vycházela, a logicky vysvětlila, jak ke svým závěrům dospěla. Její závěr o tom, že žalobce byl dne datum schopen vyjádřit svobodně svoji vůli a byl schopen chápat smysl a právní následky kupní smlouvy o převodu nemovitostí, potvrdil i znalec tituly před jménem jméno FO. Znalecký posudek tituly před jménem jméno FO je tedy věrohodný. Okresní soud z něj proto správně vycházel. Ani odvolací soud tudíž pro nadbytečnost neprovedl žalobcem navržený důkaz revizním znaleckým posudkem.
20. Okresní soud tedy dospěl ke správnému skutkovému závěru, že žalobce dne datum netrpěl duševní poruchou a byl schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Kupní smlouva, kterou s žalovaným dne datum uzavřel a na jejímž základě převedl do vlastnictví žalovaného podíl o velikosti jedné poloviny na objektu k bydlení č. p. Anonymizováno na parc. č. hodnota a dále na pozemcích parc č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, vše v k. ú. adresa, je tudíž platná (§ 38 odst. 2 obč. zák). Okresní soud proto správně výrokem I žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. Správným je rovněž výrok II napadeného rozsudku, jímž okresní soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by právo na náhradu příslušelo procesně úspěšnému žalovanému, který se tohoto práva vzdal.
22. Správně okresní soud vyšel z toho, že na znalečné tituly před jménem jméno FO stát vynaložil částka. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledů řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z toho tedy vyplývá, že byl-li žalovaný v řízení zcela úspěšný (žaloba byla zamítnuta), nelze mu uložit povinnost nahradit sátu náklady řízení, a to ani částečně. Právo na náhradu má stát toliko proti neúspěšnému žalobci, a to jen v rozsahu, v jakém u něj nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Poměry žalobce jsou takové, že jeho jediným příjmem je starobní důchod ve výši částka, z něhož hradí zvýšené náklady na svůj zdravotní stav a péči o svoji osobu – je ležícím pacientem zcela odkázaným na péči druhé osoby. Odvolací soud tak shledal u žalobce předpoklady pro osvobození od soudních poplatků v rozsahu jedné poloviny (§ 138 odst. 1 o. s. ř.). Česká republika má tak podle § 148 odst. 1 o. s. ř. vůči žalobci právo na náhradu nákladů, které vynaložila na znalecký posudek, v rozsahu jedné poloviny (tj. v rozsahu, v němž nejsou u žalobce předpoklady pro osvobození od soudních poplatků), tj. ve výši částka. Odvolací soud dodává, že neshledal okolnosti zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání této náhrady státu ve smyslu § 150 o. s. ř., neboť nepříznivá zdravotní situace žalobce sama o sobě přiznání této náhrady státu nespravedlivým nečiní a její výše odpovídá finančním možnostem žalobce, který pobírá starobní důchod ve výši částka. Okresní soud tedy správně žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci náhradu nákladů státem zálohovaných ve výši částka.
23. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu se ve výrocích I, II a v části výroku III ukládající žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů řízení ve výši částka jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a v části výroku III ukládající žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů řízení ve výši částka ho podle § 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. změnil tak, se žalovanému tato povinnost neukládá
24. Dále odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť procesně úspěšný žalovaný, jemuž by toto právo podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. příslušelo, se ho vzdal.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, podané u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, je vyjma výroků o nákladech řízení přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatel musí být až na výjimky stanovené v § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem.