KSUL 14 Co 62/2026-346

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Paška a soudců Mgr. Kateřiny Brodské a Mgr. Jana Pekáče ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně Jméno žalobkyně, Datum narození žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené Jméno Zástupce, ⟪LB:lb_004⟫ advokátem se sídlem v Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému Jméno žalovaného A, IČO žalovaného A, ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem v Adresa žalovaného A, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupenému Jméno žalovaného B, ⟪LB:lb_009⟫ advokátkou se sídlem Anonymizováno, ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 117 020 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_011⟫ o odvoláních obou účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 30. května 2025, č. j. 112 C 7/2021-276,

I. Rozsudek okresního soudu se

a) ve výrocích II. a III. potvrzuje,

b) ve výroku IV. mění potud, že výše náhrady nákladů řízení, kterou je každý z účastníků povinen zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Teplicích, činí 5 249,80 Kč, jinak se i v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně na nákladech odvolacího řízení 6 810 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u okresního soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 117 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 90 400 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 620 Kč od datum do zaplacení z titulu žalovaným vadně provedeného díla. Požadovaná částka sestává z částky 90 400 Kč představující uplatněnou slevu 80 % z ceny díla, a z částky 26 620 Kč představující náklady na vyhotovení znaleckého posudku. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“), jejímž předmětem byla rekonstrukce Anonymizováno na domě v adresa v Anonymizováno (dále též jen „dílo“), s dohodnutou cenou díla ve výši 113 000 Kč. Dílo bylo žalovaným předáno a žalobkyní převzato dne datum, o čemž byl sepsán předávací protokol. Žalovaný poskytl žalobkyni záruku v trvání 5 let ode dne předání díla. Žalobkyně tvrdila, že dílo nebylo provedeno řádně, když došlo k zatékání srážkové vody do střechy, a to v Anonymizováno v místech okolo komína do koupelny, dne datum do Anonymizováno pokoje a dne datum do Anonymizováno pokoje a do ložnice. Vady vytčené žalobkyní v Anonymizováno a v Anonymizováno žalovaný odstranil. Opravu vady vytčené dne datum žalovaný odmítl provést. Proto žalobkyně zaslala žalovanému dne datum písemné vytknutí vady a uplatnila slevu ve výši 80 % z ceny díla. Žalobkyně následně zadala znalecké kanceláři právnická osoba. zpracování znaleckého posudku (vyhotoven dne datum), který potvrdil, že příčinou vzniku vlhkostních poruch bylo zatékání srážkové vody do skladby střechy a do interiéru v důsledku netěsného provedení střešní krytiny, kdy spoje asfaltových pásů a fólií neplní požadavek na souvisle vodotěsný a mechanicky pevný spoj, ve spojích bylo zjištěno mnoho netěsností, kterými může pronikat srážková voda, tmelené spáry přítlačných lišt vykazují trhliny, oplechování koruny není v dostatečném sklonu k rovině střechy a dochází k zadržování vody na koruně atiky a rychlejší degradaci materiálu. Za tento znalecký posudek žalobkyně uhradila částka. Dne datum uzavřela žalobkyně s adresa, IČO: IČO, smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce střešního pláště včetně klempířských prvků a zateplení střešního pláště, kdy toto dílo bylo žalobkyni předáno a cena za dílo ve výši 223 997 Kč uhrazena dne datum. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne datum. Žalovaný v reakci na tuto výzvu žalobkyní uplatněný nárok odmítl. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila svá tvrzení tak, že na předmětné nemovitosti došlo v Anonymizováno k posunutí předního průčelí a balkónové nástavbě provedené společností Anonymizováno, v Anonymizováno došlo k zateplení střechy foukaným polystyrenem a instalaci 16 komínků do střechy (s tím, že zateplení fakticky prováděl rovněž žalovaný, avšak tato jeho činnost není předmětem řízení, neboť žalobkyně žalovaného na tuto práci neobjednala, smlouvu na provedení zateplení uzavřela se společností Anonymizováno) a v Anonymizováno k zateplení obou průčelí a dodatečnému oplechování Anonymizováno. Ve vztahu k zatékání v Anonymizováno žalobkyně ani k výzvě soudu nedokázala uvést přesné datum projevu vady. K vadě ze dne datum dále uvedla, že k zatékání došlo v souvislosti se silným deštěm, kdy po stěně tekla voda, žalovaný přišel střechu zkontrolovat, po jeho odchodu se vada přestala projevovat, proto měla za to, že střechu opravil; s žalovaným na střeše nebyla.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal a považoval jej za nedůvodný s tím, že dílo, z něhož žalobkyně uplatňuje nárok vyplývající z odpovědnosti žalovaného za vady, bylo provedeno řádně dle zadání, přičemž příčinou tvorby vlhkosti v domě je kondenzace vody způsobená tepelným rozdílem v důsledku nesprávné izolace střechy. Zpochybňoval závěry znaleckému posudku namítaje, že dílo bylo dokončeno dne datum, místní šetření znalcem bylo provedeno dne datum, přičemž v mezidobí došlo k zásahu do jím zhotoveného díla a narušení jeho celistvosti. Stalo se tak při zateplování střechy a při zateplování fasády domu, kdy bylo zasaženo do oplechování koruny původní atiky, ukončení krytiny u fasády a do situování podokapového žlabu. Odmítl nést odpovědnost za stav, který sám nezpůsobil. Výši uplatněné slevy považoval za zjevně nepřiměřenou. Dále namítal promlčení uplatněného nároku. Problém se zatečením v roce Anonymizováno se vyskytl během realizace díla a odstranil jej před jeho předáním a převzetím žalobkyní. V roce Anonymizováno se mokré skvrny objevovaly se začátkem topné sezony, nikoli vlivem bouřek, střechu vždy prohlédl, ale nebylo co opravit. Pokud jde o klempířské práce, pak do jím zhotoveného díla bylo zasaženo tím, že oplechování bylo ze strany zhotovitele izolace domu uřezáno tak, aby bylo možno izolaci domu provést, a to všude a po celé délce provedené izolace.

3. Okresní soud svým v pořadí prvním rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, žalobu v plném rozsahu zamítl. Podepsaný soud rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, uvedený rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobou uplatněný nárok je co do základu po právu, a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení o výši nároku.

4. V citovaném, svou povahou mezitímním, rozsudku (§ 152 odst. 2 in fine zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“), podepsaný soud závazně jak pro účastníky (§ 159a odst. 1 o. s. ř.), tak i pro soudy obou stupňů v dalším řízení (§ 159a odst. 4 o. s. ř.), vyřešil následující otázky: Mezi žalobkyní jako objednatelkou a žalovaným jako zhotovitelem byla ústní formou platně uzavřena smlouva o dílo (§ 2586 a násl zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. z.“), jejímž předmětem byla rekonstrukce střechy na domě v adresa v Anonymizováno. Hotové dílo bylo předáno žalovaným a převzato žalobkyní dne datum. Žalovaný poskytl žalobkyni na provedené práce záruku v trvání 60 měsíců od převzetí díla, s koncem záruční lhůty dnem datum. Žalobkyně zaplatila žalovanému cenu díla ve výši 113 000 Kč. Dílo nebylo žalovaným zhotoveno řádně a bezvadně (§ 2615 odst. 1 o. z.). Žalobkyní vytčené vady, jež se projevovaly zatékáním do domu, a to i na místech, na kterých nedošlo k zásahu při následném zateplování střechy a domu, mělo dílo již v době předání a převzetí díla a žalovaný proto nese objektivní odpovědnost za vady díla (§ 2617 o. z.), avšak pouze za takové, které se projevily až po předání a převzetí díla. Takovými nejsou vady, které se projevily zatékáním v Anonymizováno. Vadou díla, za niž by žalovaný odpovídal, není ani ta, jež se projevila zatékáním dne datum, neboť jeho příčinou byla závada na střeše přilehlého sousedního domu, kterou žalovaný odstranil na náklady žalobkyně, nikoli tedy v režimu odpovědnosti za vady díla. První projev vady díla, za kterou žalovaný odpovídá, tak nastal až dne datum, přičemž se nejednalo o vadu při předání díla zjevnou. Toto zatékání je důsledkem vad žalovaným provedeného díla, které nebyly dotčeny následnými úpravami (zateplením a osazením střechy větracími komínky). Tato vada díla byla uplatněna včas a žalobou uplatněné právo tak promlčeno není. U vad uplatňovaných v rámci zhotovitelovy záruky za jakost díla (záruky, kterou zhotovitel dobrovolně převzal) je totiž třeba vady uplatnit v záruční lhůtě určené délkou záruční doby (§ 2117 o. z. za použití § 2619 odst. 1 o. z.) bez zbytečného odkladu poté, kdy měl objednatel možnost předmět plnění prohlédnout a vadu zjistit (§ 1921 odst. 2 o. z.). Právo podat na zhotovitele žalobu na zaplacení slevy se pak jakožto majetkové právo promlčuje ve lhůtě tří let od včasného oznámení vady a zvolení konkrétního práva z vad. Je tak třeba rozlišovat na jedné straně lhůtu k uplatnění vady u zhotovitele, která má složku objektivní (v daném případě při poskytnutí záruky v délce záruční doby 60 měsíců, tj. 5 let od předání a převzetí díla) a subjektivní (kdy objednatel musí uplatnit vadu u zhotovitele „bez zbytečného odkladu“ poté, co se o vadě dozvěděl nebo při náležité péči dozvědět mohl), a na straně druhé promlčecí lhůtu, která počala běžet od uplatnění práva z odpovědnosti za vady díla u zhotovitele (v délce 3 let) a její možné uplynutí se počítá k datu uplatnění nároku u soudu. Subjektivní lhůta k uplatnění vad u zhotovitele je stanovena tak, že vada má být u zhotovitele vytknuta „bez zbytečného odkladu“ poté, kdy měl objednatel možnost předmět plnění prohlédnout (bez ohledu na to, zda této možnosti využil či nikoli) a vadu zjistit. Žalobkyně sice měla možnost dílo prohlédnout hned po jeho převzetí, vada však nebyla pro žalobkyni jakožto laika v oboru pokrývačských prací zjevnou a pouhou prohlídkou střechy zjistitelnou. Vadu tak žalobkyně mohla zjistit až v okamžiku jejího projevu v podobě zatečení do domu, k němuž došlo dne datum (jak již bylo výše v podrobnostech uvedeno, pokud do domu ve dvou případech zateklo již dříve, pak se tak stalo z jiných příčin, které není možno považovat za vady předaného díla). Žalobkyně vytkla žalovanému vadu ještě téhož dne, a tedy bez zbytečného odkladu, telefonicky a následně písemně dopisem ze dne datum. Subjektivní lhůta k vytčení vad tak byla zachována. Stalo se tak přitom v objektivní záruční lhůtě, kdy záruka trvala až do dne datum (§ 2619 o. z. ve spojení v § 2117 o. z.; tj. do uplynutí 60 měsíců ode dne převzetí díla žalobkyní). Zachována tedy byla i objektivní lhůta k uplatnění vady u zhotovitele. Od uplatnění vady u žalovaného počala běžet tříletá promlčecí lhůta, která by uplynula až dne datum (§ 628 a § 629 odst. 1 o. z.) žalobkyně však žalobu podala k okresnímu soudu již dne datum, tj. před uplynutím této promlčecí lhůty. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rekci na uplatnění vady díla žalobkyni oznámil, že vadu neodstraní (a také vadu ani v přiměřené lhůtě neodstranil), má žalobkyně podle § 2615 odst. 1 a § 2619 o. z. ve spojení s § 2106 a § 2107 o. z. právo na přiměřenou slevu z ceny díla. Stejně tak má podle § 1924 o. z. právo na náhradu nákladů vynaložených na znalecký posudek, jakožto nákladů vynaložených při uplatnění práva z vad, a to v rozsahu, v jakém je možno je považovat za účelně vynaložené. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění citovaného rozsudku.

5. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud o výši nároku rozhodl tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 46 620 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 620 Kč od datum do zaplacení (výrok I.). Žalobu co do částky 70 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky ročně od datum do zaplacení zamítl (výrok II.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a každému z účastníků uložil povinnost zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Teplicích, náklady řízení ve výši 7 749,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

6. Okresní soud při rozhodování o výši nároku vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla – rekonstrukce střechy na domě č. p. adresa v Anonymizováno spočívající ve výrobě a montáži klempířských prvků a pokládce asfaltového SBS modifikovaného pásu. Toto dílo bylo žalovaným předáno a žalobkyní převzato dne datum a žalovaným byla poskytnuta záruka na provedené práce v trvání 60 měsíců od předání a převzetí díla, tj. s koncem záruční doby dnem datum. V Anonymizováno byla společností Anonymizováno provedena balkónová nástavba. Dne datum zateklo do Anonymizováno pokoje, nešlo o vadu díla žalovaného ale o popraskané plechy ve spoji s vedlejší budovou, které žalovaný opravil, opravu naúčtoval žalobkyni, a ta ji zaplatila. V Anonymizováno roku Anonymizováno bylo provedeno zateplení střechy nafoukáním kuličkového polystyrenu a instalací 16 větracích komínů. Toto zateplení prováděla společnost Anonymizováno a komíny v rámci subdodávky pro uvedenou společnost instaloval žalovaný. V Anonymizováno roku Anonymizováno bylo provedeno zateplení předního a zadního průčelí domu a při něm došlo i ke změně oplechování uličního průčelí. Bylo odstraněno oplechování čelní atiky domu a z důvodu rozšíření průčelí o polystyren bylo provedeno jeho rozšíření navařením. Takto upravené oplechování bylo následně opět osazeno na rozšířenou přední atiku domu. Tím bylo v rozsahu oplechování zasaženo do díla žalovaného, a netěsné spoje dodatečného oplechování i netěsné kotevní prvky dodatečného oplechování atiky, zjištěné v roce Anonymizováno (vizte níže), tudíž nebyly realizovány žalovaným. V Anonymizováno roku Anonymizováno zatekla voda do „Anonymizováno pokoje“ v domě. V návaznosti na tuto událost žalobkyně nejprve ústně (telefonicky) dne datum a následně písemně dopisem ze dne datum vytkla žalovanému vadu díla spočívající v tom, že ve střešní krytině jsou větší i nepatrné skulinky, kterými do domu zatéká. Uplatnila slevu z ceny díla ve výši 80 %, což odůvodnila tím, že vytčené vady nelze odstranit jinak než položením nové krytiny. K posouzení stavu střechy a „za účelem přiznání dotace Anonymizováno“ si žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek znaleckou kanceláří právnická osoba. ze dne datum (pozn. odvolacího soudu: jde o posudek č. Anonymizováno v němž byl – přesně citováno – úkol znalce formulován takto: „posoudit současný stav střechy, stanovit příčiny zatékání a posoudit soulad realizace opravy a zateplení střechy s dokumentací pro program Anonymizováno“).

7. Při místním šetření (pozn. odvolacího soudu: toto místní šetření bylo provedeno dne datum), které sloužilo jako podklad pro vypracování uvedeného znaleckého posudku, zpracovatel znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO zjistil tyto závady na střeše domu: (1.) Vady oplechování koruny atik – sklon tohoto oplechování je minimální směrem do střechy, pročež na oplechování dochází k zadržování srážkové vody, riziko zatékání z uvedeného způsobu oplechování však znalec neshledal, (2.) vady oplechování atiky na uliční straně - to je dodatečně rozšířeno nad provedený kontaktní zateplovací systém, spoje plechů jsou přitom řešeny pouze volným přeložením, plech je fixován k podkladu plastovými kotvami bez utěsnění, hlavy kotev jsou vystouplé; v důsledku těchto vad může snadno pronikat srážková voda, avšak pouze do kontaktního zateplovacího systému. (3.) vady okapnice na jihovýchodní straně – okapnice je vyložena nad podokapní žlab pouze 30 mm, krytina je místy vůči okapnici nesoudržná, podokapní žlab je proveden v minimálním spádu a dochází v něm k zadržování srážkové vody, vnější hrana je výrazně výše než hrana vnitřní, (4.) vady střešní krytiny - ve spojích krytiny byly na mnoha místech a především v oblastech kolem atiky a komínů nalezeny netěsnosti, vrchní pás byl v těchto spojích natavován na spodní, aniž by byl na něm rozšpachtlován břidličný posyp, v tmelení vůči zdivu se vyskytují trhliny na dva kruhové prostupy (komínky) je krytina vytažena bez ukončení stahovací podtmelenou objímkou, vadné jsou spoje jednotlivých asfaltových pásů i fólií, neboť neplní základní požadavek na souvisle vodotěsný a mechanicky pevný spoj, za podstatné pochybení přitom lze považovat absenci rozšpachtlovaného posypu ve spoji krytiny a spodního pásu, rizikovým shledal znalec ukončení hydroizolace na komínových tělesech – trhliny na tmelených spárách přítlačných lišt s tím, že na kruhových tělesech by měla být hydroizolace vytažena do výšky 150 mm a ukončena podtmelenou stahovací objímkou. Dle názoru znalce při zateplování fasády, jelikož okapní žlab je vedle zateplovacího systému, musel by být posunut o šíři zateplení ven vůči objektu, tedy muselo dojít k zásahu do tohoto žlabu.

8. Dne datum byla žalobkyní uzavřena smlouva s novým zhotovitelem na dílo, jehož předmětem byla rekonstrukce střešního pláště včetně klempířských prvků a dílo bylo předáno žalobkyni po datum. Původní dílo žalovaného proto nyní již (po provedení tohoto nového díla třetí osobou) ani zčásti neexistuje.

9. Pokud jde o možnost odstranění vad střešní krytiny, pak okresní soud vyšel ze skutkového zjištění, že ta je (před realizací díla podle smlouvy o dílo ze dne datum byla) opravitelná, a to přetavením spárů asfaltové krytiny, případně též položením další vrstvy povlakové krytiny ze stejných nastavitelných pásů v místě spojů (jímž by však vznikl nový spoj ve směru proti spádu střechy), tj. v rozsahu přibližně 15 % plochy střechy. Obvyklá cena celého žalovaným provedeného díla v době jeho předání činila 90 660 Kč, z toho cena jeho části bez klempířských prvků 59 816 Kč. Obvyklé náklady na popsané odstranění vad střešní krytiny by v cenách v době předání díla činily 12 477 Kč a v cenách roku Anonymizováno, kdy se vada projevila zatečením do vnitřku domu, pak 14 448 Kč. Nákladnější oprava střechy zvažovaná ve znaleckém posudku právnická osoba., spočívající v provedení opravy z kotvené PVC folie tloušťky 1,5 mm, demontování klempířských prvků, opravě stávající střechy včetně převaření spojů, pokládce tepelné izolace 100S tl. 100 mm (2 x 50mm), pokládky geotextilie, nové výdřevě žlabu, pokládky klempířských prvků, montáži PVC folie a montáži a demontáž hromosvodu, by představovala změnu charakteru střechy vyhotovené na základě mezi účastníky uzavřené smlouvy o dílo žalovaným z dvouplášťové na jednoplášťovou s doplněnou tepelnou izolací, čímž by byly nejen odstraněny vady stávajícího střešního pláště co do zatékání, ale došlo by zároveň ke zvýšení tepelněizolační funkce střechy.

10. Po právním posouzení takto zjištěného skutkového stavu podle § 2617 a 2106 odst. 2 věty poslední o. z. s odkazem na judikaturní závěry vyjádřené v rozsudcích Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1991/2008 (uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 8639), ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1299/2008 (uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 8639) a ze dne 4. 6. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 (dostupném, stejně jako další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu, u nichž není uveden jiný publikační pramen, prostřednictvím internetu na www.nsoud.cz) dospěl soud prvního stupně k závěru, že při stanovení výše slevy z ceny díla, na niž má žalobkyně právo z titulu odpovědnosti žalovaného za vytčené vady díla, je třeba vzít v úvahu, že žalovaný není odpovědný za vady spočívající ve vadném oplechování atiky, neboť v Anonymizováno roku Anonymizováno bylo provedeno zateplení předního a zadního průčelí, kterým došlo k zásahu do díla zhotoveného žalovaným, a taktéž mohlo dojít k zásahu do díla žalovaného i při realizaci dostavby přístavby domu v rozsahu změny situování okapu. Netěsné spoje dodatečného oplechování i netěsné kotevní prvky dodatečného oplechování atiky tak nebyly realizovány žalovaným, a proto za ně nemůže odpovídat. Žalovanému je sice přičitatelná voda stojící vody na oplechování obvodové atiky, neboť do části díla po stranách domu, kde k tomuto jevu dochází, nebylo zasaženo. Provedení v rozporu s technickými normami (nedostatečný spád) sice může snižovat životnost použitého materiálu, avšak vliv má pouze v okamžiku, když voda na oplechování stojí. Z pořízené fotodokumentace (téměř Anonymizováno let po realizaci) však žádné známky degradace materiálu nevyplývají, což konstatoval i znalec tituly před jménem jméno FO ve svém posudku. Přitom ne každé nedodržení technických norem má za příčinu vznik vady (v tomto směru okresní soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2009, č. j. 32 Cdo 4867/2007, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 7041) a současně technické normy jsou považovány za kvalifikovaná doporučení (nikoliv příkazy) a jejich používání je nezávazné, jen dobrovolné (zde okresní soud odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 40/08), přičemž ústní smlouva ustanovení o závaznosti technických norem neobsahovala (v žalobě se žádné takové tvrzení neobjevuje, z dokazování toto nevyplynulo a řízení bylo zkoncentrováno, a nebyl tak důvod poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.), v tomto rozsahu proto nelze dílo považovat za vadné. Pokud se týče umístění okapního žlabu v zadní části domu, žalobkyně neprokázala, že takováto vada existovala v době převzetí díla. Jedná se přitom o vadu, k jejímuž zjištění postačuje přiložení zednické lopatky, tedy o vadu zjevnou, jež měla být zjištěna při prohlídce díla (v tomto směru okresní soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 32 Odo 1387/2005, uveřejněný v souboru rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 5160, a na rozsudek téhož soudu ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1040/2009, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 9555). Přitom vzhledem k prováděným dalším pracím na domě, mohla být i tato vada způsobena osobou odlišnou od žalovaného při provádění jiných prací. Na tuto vadu se tak nevztahuje ani odpovědnost žalovaného ze zákona a ani ze záruky za jakost. Pokud jde o absenci objímek u kruhových otvorů, jedná se pouze o doporučující postup, který snižuje riziko zatékání, objímky přitom nebyly součástí ceny díla. Na základě těchto úvah okresní soud uzavřel, že žalovaný odpovídá pouze za vady díla spočívající v netěsném tmelení přítlačné lišty a netěsnostech ve spojích krytiny (položených asfaltových pásů).

11. Při stanovení výše slevy za ty vady, za něž žalovaný podle uvedeného závěru odpovídá, okresní soud vycházel z obecné úvahy (opírající se o již výše uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu), že při určení výše slevy přiznané z titulu odpovědnosti za vady zákon nestanoví žádné obecné pravidlo a soudu je přenecháno, aby podle svého uvážení s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Základem pro zjištění výše slevy z ceny díla je přitom hodnota vadného díla oproti hodnotě bezvadného díla ve sjednané době plnění. Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy jsou pak zejména povaha a rozsah vadnosti díla vzhledem k jeho ceně, závažnost vad, to, jak vady omezují či komplikují užívání věci, popř. snižují její životnost, její funkční vlastnosti a estetické hodnoty, případně její další upotřebitelnost. Přihlédnout je třeba i k ceně nutných oprav, přičemž by však sleva neměla vyjadřovat jen snížení směnné hodnoty věci. Základním požadavkem, který je třeba respektovat, přitom je, aby byla objednateli prostřednictvím práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména ekonomická) situace blížící se stavu, kdy mu bylo plněno bez vad. Přiměřená sleva z kupní ceny tak musí odpovídat takové výši, která v konkrétních poměrech dané věci bude odpovídající míře narušení ekvivalence plnění a bude způsobilá toto narušení prostřednictvím snížení ceny narovnat.

12. Při aplikaci těchto obecných východisek na konkrétní okolnosti projednávaného případu pak okresní soud stanovil výši slevy z ceny díla tak, že vycházel z rozsahu střechy nutné k opravě stanovené znalcem (15 %), takže při ceně 59 816 Kč se jednalo o částku 8 972 Kč, vzal v úvahu náklady na opravu střechy ve výši 12 477 Kč v cenách při předání a převzetí díla, tyto náklady porovnal s náklady, které by byly vynaloženy na opravu střechy v roce Anonymizováno (po odmítnutí žalovaným dílo opravit) ve výši 14 447,65 Kč. Dále přihlédl k individuálním podmínkám, spočívajícím v tom, že vada ztěžovala významným způsobem bezproblémové užívání nemovitosti výskytem mokrých skvrn a plísní v obytných místnostech, včetně pokojů určených pro pobyt a spánek dětí, a slevu stanovil v částce 20 000 Kč s tím, že uvedená sleva odpovídá 33 % ze znalcem zjištěné ceny díla a 30 % ze smluvní ceny dotčené části díla (60 % z ceny 113 000 Kč) a zohledňuje i popraskané tmelení, tedy všechny vady přičitatelné žalovanému. Okresní soud takovouto slevu považuje za přiměřenou a má za to, že dostatečně kompenzuje nejen ekonomickou situaci, ale i konkrétní komplikace, které žalobkyni v důsledku vadného plnění žalovaného vznikly a způsobily diskomfort bydlení a zvýšené úsilí žalobkyně nutné k vyřešení problému.

13. Okresní soud se zabýval i tím, zda zbývající část žalobou uplatněného nároku nelze posoudit jako nárok na náhradu škody spočívající v nákladech, které žalobkyně musela vynaložit k odstranění závadného stavu vzniklým porušením povinností žalovaného, sjednáním náhradního plnění. Dospěl však k závěru, že nikoliv, neboť nově realizovaná střecha nebyla opravou vadného díla, ale byla komplexní realizací díla nového. Pokud by soud z takovýchto nákladů vycházel, došlo by nikoliv ke kompenzaci vad a přiblížení se situaci bezvadného plnění, ale naopak obohacení ve prospěch žalobkyně získáním kompenzace ekonomicky výhodnějšího řešení, odpovídajícího podmínkám dotace Anonymizováno, které však nebylo smluvním ujednáním mezi žalobkyní a žalovaným.

14. Okresní soud proto přiznal žalobkyni celkovou částku 46 620 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, představující vedle slevy z ceny díla ve výši 20 000 Kč též náklady spojené s uplatněním práva ve výši 26 620 Kč (náklady znaleckého posudku vypracovaného před podáním žaloby znaleckou kanceláří právnická osoba.), a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky odůvodnil okresní soud s odkazem na § 142 odst. 2 a 3 o. s. ř. a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3306/2015, tak, že žalobkyně uplatnila „náhradu škody“ (pozn. odvolacího soudu: správně nárok z odpovědnosti za vady díla) v rozsahu 80 % celkové ceny díla. Žalovaný odpovídá za vady, které postihují 60 % díla a sleva z této části díla dosáhla 30 % ze smluvní ceny díla. Byť stanovení výše slevy záviselo na úvaze soudu, přiznání nákladů řízení žalobkyni dle § 142 odst. 3 o. s. ř. by bylo v rozporu se zásadou úspěchu a neúspěchu, jelikož za úspěch ve věci nelze považovat plnění, které odpovídá uplatněnému nároku jen z výrazně nižší části. Současně náklady znaleckého posudku (pozn. odvolacího soudu: míněno znalecký posudek znalecké kanceláře právnická osoba., který si žalobkyně nechala zpracovat před podáním žaloby) je třeba považovat za příslušenství nároku. Žalobkyně nebyla neúspěšná pouze co do výše nároku, ale byla neúspěšná i co do základu nároku. Na druhou stranu nelze dospět ani k závěru, že by úspěch žalovaného byl převažující a současně, že by výše plnění závisela výlučně na posouzení soudu, či znaleckém posudku. Okresní soud tak má úspěch obou stran za obdobný, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

16. O náhradě nákladů státu spočívajících dle závěru okresního soudu ve znalečném ve výši 4 304,60 Kč vyplaceném znalecké kanceláři právnická osoba., a přiznaném znalečném znalci tituly před jménem jméno FO ve výši 27 951 Kč a 3 244 Kč, jež bylo kryto složenou zálohou ve výši 20 000 Kč, a státem tak hrazeno v částce 15 499,60 Kč, okresní soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil je k úhradě oběma účastníkům rovným dílem, tedy částkou 7 749,80 Kč.

17. Stanovené lhůty k plnění odůvodnil okresní soud s odkazem na ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. Proti tomuto rozsudku podali včasná odvolání oba účastníci. Žalobkyně jej napadla v zamítavém výroku ve věci samé (výroku II.) a v závislých nákladových výrocích III. a IV, domáhajíc se jejich zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně změny výroku II. tak, že žalobě bude zcela vyhověno a žalobkyni bude přiznána náhrada nákladů řízení. Žalovaný jej napadl toliko v nákladovém výroku III., domáhaje se jeho změny tak, že mu bude přiznána náhrada nákladů řízení podle poměru úspěchu ve věci, který byl u žalovaného ze 60 %, zatímco u žalobkyně toliko ze 40 %.

19. Žalobkyně, pokud jde o věc samu, vytkla napadenému rozsudku jeho nepřezkoumatelnost, kterou spatřuje v neodlišitelnosti skutkových a právních závěrů soudu. Žalobkyně se ztotožnila s identifikací vad díla, jak je okresní soud vymezil. Těžiště jejích věcných námitek spočívalo v nesouhlasu se skutkovým závěrem okresního soudu o výši nákladů nutných k odstranění těchto vad a s právní úvahou, na jejímž základě okresní soud určil výši slevy, na niž má žalobkyně nárok. Poukazujíc na dodatek č. hodnota (dále jen „dodatek“) ke znaleckému posudku znalecké kanceláře právnická osoba., namítala nesprávnost závěrů znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, z nich okresní soud vycházel, pokud jde o rozsah prací, jež jsou potřeba k odstranění vad díla. Má za to, že z tohoto dodatku plyne zcela kategorický závěr, že v zásadě bez kompletní opravy střechy, se vad díla nelze zbavit. Znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO dále vytkla, že vycházel z obvyklé ceny díla 90 660 Kč, nikoli ze sjednané ceny 113 000 Kč, a že sám určil výši slevy v rozmezí 10 až 15 % ceny díla, ačkoli výše slevy je otázkou právní, kterou je oprávněn řešit soud, nikoli znalec. Dle názoru odvolatelky okresní soud nekriticky převzal závěry znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO a rezignoval na postup při stanovení výše slevy, jak je vymezen v judikatuře, kterou sám okresní soud v napadeném rozsudku citoval. Okresnímu soudu pak vytkla vadu řízení, která dle jejího názoru spočívá v tom, že nevyhověl jejímu návrhu na provedení důkazu znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO (který si žalobkyně před vyhlášením napadeného rozsudku zadala, avšak v době rozhodnutí okresního soudu ještě nebyl z důvodu časové zaneprázdněnosti znalce vypracován), navrhovaného k určení ceny oprav, jak byly vymezeny v dodatku posudku znalecké kanceláře právnická osoba., která k určení této ceny nemá znalecké oprávnění. Zároveň navrhla provedení tohoto důkazu (kdy v mezidobí byl již tituly před jménem jméno FO znalecký posudek vypracován a žalobkyní za odvolacího řízení předložen), a to nejen k určení ceny prací vymezených v dodatku znaleckého posudku znalecké kanceláře právnická osoba., jak bylo navrhováno v řízení před soudem prvního stupně, nýbrž nově též ke zpochybnění závěru znalce tituly před jménem jméno FO o rozsahu prací potřebných k odstranění vad díla. Okresnímu soudu dále vytkla nesprávnost závěru o změně půdorysu domu, s tím že to sice vypověděl svědek Anonymizováno, avšak ke změně půdorysu přístavbou k domu nedošlo, neboť šlo o nástavbu na již existující konstrukci. Žalobkyně se ztotožnila se závěrem okresního soudu, že žalovaný neodpovídá za netěsné spoje dodatečného oplechování a netěsné kotevní prvky dodatečného oplechování atiky, neboť jím nebyly realizovány, namítala však nesprávnost závěru okresního soudu, že není vadou, za niž by žalovaný odpovídal, ani stojící voda na té části oplechování atiky, do něhož nebylo při provádění zateplení fasády zasaženo. Podstatné podle jejího názoru není nedodržení technických norem, ale samotný fakt nedostatečného sklonu oplechování, v jehož důsledku dochází k zadržování vody v koruně atiky. Dále namítala nesprávnost závěru okresního soudu o tom, že při zateplení fasády domu došlo k zásahu do okapního žlabu, s tím, že to znalec tituly před jménem jméno FO neřekl. Polemizovala rovněž se závěrem okresního soudu, že vada sklonu okapu je vadou zjevnou, k jejímuž zjištění stačí přiložení zednické „lopatky“ (v kteréžto souvislosti neopomněla poukázala na to, že správně jde o zednickou „lžíci“) s tím, že od průměrného člověka nelze takový typ pečlivosti očekávat. Pokud jde o netěsnosti ve spojích pásů asfaltové střešní krytiny, považuje za dezinterpretující poznámku okresního soudu, že tyto netěsnosti se objevily „lokálně“, neboť z dokazování vyplynulo, že se netěsnosti vyskytly na konkrétních místech, nikoli to, že by takových míst bylo málo. Poukázala na to, že vadou je i nevytažení hydroizolace do výšky 150 cm na prostupujících kruhových tělesech a jejich neosazení podtmelenou stahovací objímkou. Rovněž namítala nesprávnost závěru okresního soudu o tom, že znalecký posudek znalecké kanceláře právnická osoba., byl pořízen také z důvodu dotace Anonymizováno, neboť posudek právnická osoba., byl vypracován v Anonymizováno, avšak žádost o dotaci byla akceptována dne datum na základě projektové dokumentace ze dne datum, která byla schválena stavebním úřadem Anonymizováno adresa dne datum rozhodnutím vydaným pod č.j. Anonymizováno. Stejně tak dle mínění žalobkyně okresní soud nesprávně uzavírá, že opravou popsanou ve znaleckém posudku znalecké kanceláře Anonymizováno by došlo ke změně charakteru střechy ze dvouplášťové na jednoplášťovou, neboť ke změně charakteru na jednoplášťovou střechu došlo již v roce Anonymizováno nafoukáním polystyrenových kuliček.

20. Výslovně žalobkyně namítala i nesprávnost nákladových výroků napadeného rozsudku. Pokud jde o výrok III., jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky, namítala, že jí měla být podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznána plná náhrada nákladů řízení, neboť co do základu uplatněného nároku byla zcela úspěšná, jak to plyne z ve věci vydaného pravomocného mezitímního rozsudku, a výše plnění závisela na znaleckém posudku a úvaze soudu.

21. Pokud jde o náklady státu, žalobkyně namítala, že okresní soud při jejich určení nesprávně vycházel z toho, že jsou jí složenou zálohou kryty co do částky 20 000 Kč, ačkoli tuto zálohu zaplatila ve výši 25 000 Kč. Chtěl-li okresní soud náklady státu rozdělit mezi účastníky rovným dílem, pak je třeba dle mínění žalobkyně zohlednit právě i tu skutečnost, že zálohu na náklady znaleckého posudku hradila výlučně ona.

22. Žalovaný ve vztahu k nákladovému výroku namítal, že nelze akceptovat závěr, že by výsledek řízení byl přibližně srovnatelný, když poměr 40: 60 takovou kvalitu zjevně nesplňuje (v tomto směru poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1891/2018, 30 Cdo 2662/2017 a 29 Cdo 4278/2011). Pokud by měl být uplatněn postup podle § 150 o. s. ř., tj. mělo by být rozhodnuto o nepřiznání náhrady nákladů řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, musely by být výslovně uvedeny konkrétní okolnosti, které k tomu soud vedly.

23. Odvolací soud poté co zjistil, že odvolání jsou přípustná (§ 202 odst. 2 o. s. ř. arg. a contrario), podaná osobami k jejich podání oprávněnými – účastníky řízení (§ 201 o. s. ř.) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a nemají vady, které by bránily věcnému přezkumu rozhodnutí okresního soudu, k projednání odvolání nařídil jednání, při němž podle § 212 a 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek – a to pouze v jeho odvoláním napadených výrocích II. až IV. (ve vyhovujícím výroku I., odvoláním nenapadeném a na napadených výrocích nezávislém, již uplynutím odvolací lhůty oběma účastníkům rozsudek okresního soudu podle § 206 odst. 2 o. s. ř. samostatně nabyl právní moci, neboť tím, že byl napaden pouze zamítavý výrok ve věci samé došlo k tzv. rozštěpení původně jednotného práva; k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2000 sp. zn. 20 Cdo 1773/2000) – jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání jsou nedůvodná s výjimkou té části odvolání žalobkyně, jíž byl napaden výrok IV. rozsudku okresního soudu.

24. Z obsahu spisu nevyplývá žádná vada řízení před soudem prvního stupně, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a nejsou tedy dány důvody pro vydání zrušujícího rozhodnutí podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. Vadou řízení přitom není – jak se domnívá žalobkyně – neprovedení jí navrženého důkazu znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO. Soud totiž není povinen provést veškeré účastníky navržené důkazy, nýbrž sám podle § 120 odst. 1 o. s. ř. rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Jeho povinností je toliko v odůvodnění rozsudku uvést proč navržené důkazy neprovedl (srov. § 157 odst. 2 o. s. ř.). Je pravdou, že této povinnosti okresní soud nedostál, když v odůvodnění napadeného rozsudku pouze povšechně uvedl, že „neprovedl další důkazy či z dalších provedených již nevycházel“, přičemž důvody, které jej k tomu vedly – s výjimkou neprovedeného důkazu výslechem svědka Anonymizováno – uvést opomněl. Za situace, kdy odvolací soud neprovedení důkazu znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO shledává – z důvodů které ještě budou níže uvedeny – správným, nespatřuje v tomto nedostatku odůvodnění napadeného rozsudku důvod k jeho zrušení, neboť tento nedostatek lze napravit právě tím, že bude odvolacím soudem vysvětleno, proč není provedení tohoto důkazu namístě.

25. Odvolací soud neshledává napadený rozsudek ani nepřezkoumatelným pro jeho nesrozumitelnost či nedostatek důvodů, a tedy neshledává důvod ani pro jeho zrušení podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. Je sice pravdou, že odůvodnění napadeného rozsudku nemá tu přehlednou strukturu, kdy by poté, co soud (nutno dodat, že v posuzovaném případě naprosto přehledně a srozumitelně) shrnul dílčí skutková zjištění, jež učinil z jednotlivých jím provedených důkazů, a co (rovněž přehledně a srozumitelně) uvedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil (zejména pokud jde o hodnocení znaleckých důkazů, vůči němuž směřuje podstatná část odvolacích námitek), následoval nejprve ucelený závěr o skutkovém stavu, který by byl teprve poté podroben právnímu posouzení. Nicméně, i když v závěrečných pasážích rozsudku okresní soud vskutku zřetelně neodděluje své skutkové závěry na straně jedné a právní závěry na straně druhé, je i z této části napadeného rozsudku seznatelné, kdy jde o závěr skutkový a kdy o závěr právní. Z obsahu odvolání žalobkyně je nadto zřejmé, že toto rozlišení nečiní potíže ani žalobkyni, která zcela výstižně rozlišuje konkrétní pasáže odůvodnění rozsudku, jimž vytýká nesprávné skutkové zjištění, od těch, v nichž polemizuje s právními závěry okresního soudu.

26. Odvolací soud proto přistoupil k věcnému přezkumu napadeného rozsudku. Shledal přitom, že okresní soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro právní posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku co do jeho výše, když o základu nároku již bylo pravomocně rozhodnuto (v podrobnostech vizte výše). Skutková zjištění okresního soudu, jak již byla svrchu odvolacím soudem shrnuta, mají spolehlivou oporu ve shodných tvrzeních účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) a v okresním soudem provedeném dokazování. Pokud jde o jednotlivé důkazy, z nichž okresní soud činil jednotlivá dílčí skutková zjištění, proto odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění přezkoumávaného rozsudku, s nímž se v tomto směru ztotožňuje.

27. Odvolací soud v rámci předvídatelnosti svého rozhodnutí účastníky při jednání upozornil za to, že za podstatné pro výsledek sporu považuje vymezení vad, které byly žalobkyní před uplynutím záruční lhůty vytčeny žalovanému v reklamaci, od níž je po skutkové stránce odvozován žalobou uplatněný nárok. Tyto vady byly vymezeny jednak jejich popisem tak, že „ve střešní krytině, kterou tvoří spojené asfaltové pásy, jsou větší i nepatrné skuliny“ a jednak jejich projevem spočívajícím v tom, že zatéká do vnitřku domu (v reklamaci jsou popsány konkrétní místnosti, do nichž mělo zatéci právě v souvislosti s vadou střešní krytiny).

28. Spolehlivou oporu v provedeném dokazování má skutkový závěr okresního soudu o tom, jakými vadami trpěla střecha domu v době její prohlídky znalcem tituly před jménem jméno FO, tj. ke dni datum, jak byl shrnut výše v odst. 7. tohoto odůvodnění.

29. Odvolací soud shledává správnými a provedeným dokazováním najisto postavenými i závěry okresního soudu o tom, které z uvedených vad se vyskytují na těch částech střechy, do nichž bylo po provedení a předání díla žalovaným ještě před projevem těchto vad zasaženo třetími osobami.

30. Konečně shledává odvolací soud správným i skutkový závěr okresního soudu, že střecha je opravitelná, a to přetavením spárů asfaltové krytiny, případně též položením další vrstvy povlakové krytiny ze stejných nastavitelných pásů v místě spojů, tj. v rozsahu přibližně 15 % plochy střechy. Tento závěr zcela jasně plynoucí ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO není zpochybňován ani znaleckým posudkem právnická osoba. Znalec tituly před jménem jméno FO ve svém znaleckém posudku vycházel z popisu vad a jejich fotografií obsažených v posudku právnická osoba. Zcela logiky a přesvědčivě vysvětlil, že řešení zvažované v posudku právnická osoba. neznamená opravu díla žalovaného (odstranění jeho vad), nýbrž vytvoření díla nového a jiného – nahrazení dvouplášťové střechy, jež byla v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo zhotovena žalovaným, střechou jednoplášťovou doplnění tepelnou izolací. Jinými slovy řečeno, pokud by mělo být zvažováno řešení navrhované v posudku právnická osoba., nešlo by jen o odstranění vad díla žalovaného, ale o vytvoření jiného díla s jinými (lepšími) tepelněizolačními vlastnostmi střechy, které střecha objednaná žalobkyní u žalovaného mít neměla a ani nemohla. Nepoužitelnost znaleckého posudku právnická osoba. pro určení ceny oprav nutných k odstranění žalobkyní žalovanému vytčených vad díla je dána účelem tohoto posudku, jenž je zřejmý ze samotného zadání znaleckého úkolu přímo v něm uvedeného, jímž bylo nejen odstranění vad díla žalovaného, ale takové provedení „oprav“, aby zahrnovalo též zateplení střechy a její takové provedení, aby byla v souladu s dokumentací pro program Anonymizováno. Předmětem díla žalovaného však byla toliko pokládka střešní krytiny a provedení oplechování střechy, nikoli též její zateplení a už vůbec ne takové provedení střechy, aby vyhovovala podmínkám dotačního programu Anonymizováno

31. Pokud žalobkyně až za odvolacího řízení nově tvrdí, že žádost o dotaci z programu Anonymizováno byla akceptována před vypracováním znaleckého posudku právnická osoba. – dne datum na základě projektové dokumentace ze dne datum, která byla schválena stavebním adresa dne datum rozhodnutím vydaným pod č. j. Anonymizováno, pak se jedná v systému neúplné apelace (kdy účastníci o omezení možnosti uplatňovat v odvolání nové skutečnosti a důkazy byli před vyhlášením napadeného rozsudku ve smyslu § 119a o. s. ř. okresním soudem řádně poučeni) o nepřípustnou novotu, neboť nejde o žádnou z výjimek zakotvených v § 205a o. s. ř.; zejména nejde ani o případ vymezený v § 205a písm. c) o. s. ř., neboť žalobkyně těmito novými tvrzeními a nově označeným důkazem (v odvolání citovaným rozhodnutím Anonymizováno) nezpochybňuje věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně, nýbrž nepřípustně tvrdí a chce prokázat jiný skutkový stav, než jak ho zjistil soud prvního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. července 2003, sp. zn. 21 Cdo 818/2003, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 2051). I kdyby však uvedené nové tvrzení žalobkyně bylo prokázáno, nic to nemění na správném zjištění okresního soudu plynoucí přímo z obsahu posuzovaného znaleckého posudku, že rozsah a ocenění prací v něm nebyly vymezeny tak, aby opravou bylo dosaženo stavu, kdy by opravené dílo odpovídalo bezvadnému dílu sjednanému ve smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, nýbrž tak, aby výsledkem „opravy“ byla střecha s vlastnostmi odpovídajícími podmínkám programu Anonymizováno; taková střecha ovšem předmětem díla sjednaného mezi žalobkyní a žalovaným nebyla, což plyne již z toho, že smlouva o dílo mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena a dílo podle ní zhotoveno a předáno žalobkyni již v roce Anonymizováno, zatímco sama žalobkyně tvrdí, že projektová dokumentace k dotačnímu programu Anonymizováno zhotovena až poté – v roce Anonymizováno.

32. Z uvedených důvodů pak okresní soud správně neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, neboť jeho předmětem mělo být určení obvyklé ceny oprav, pokud byl byly prováděny podle posudku právnická osoba., tj. ocenění prací potřebných k vytvoření nového, jiného díla, nikoli prací potřebných k uvedení díla žalovaného do bezvadného stavu. K námitce žalobkyně, že ke změně charakteru střechy došlo již v roce Anonymizováno nafoukáním polystyrenových kuliček, je pak třeba dodat, že tím došlo k vytvoření izolační vrstvy zlepšující tepelně izolační vlastnosti střechy, nikoli však ke změně povahy té části díla žalovaného, v níž se projevily vady pokládky střešní krytiny (praskliny a netěsnosti způsobující zatékání). Jelikož nafoukání tepelné izolace nebylo předmětem díla žalovaného, z něhož jsou uplatněny nároky z vad díla, ale bylo prováděno třetí osobou (byť se na této dodávce žalovaný podílel jako poddodavatel), je třeba si tento následný zásah do díla žalovaného při úvaze o výši nákladů potřebných na odstranění vad díla odmyslit stejně jako je třeba abstrahovat od zhotovení nové střešní krytiny po vytčení vad díla třetí osobou na základě smlouvy o dílo ze dne datum.

33. Konečně pokud žalobkyně namítá, že při vybudování nástavby na stávající balkonovou konstrukci nedošlo ke změně půdorysu domu, pak je nutno uvést, že v tomto je třeba žalobkyni přisvědčit, nicméně pro rozhodnutí věci je podstatné správné zjištění okresního soudu, že při stavebních pracích prováděných třetími osobami došlo k zásahům do díla žalovaného, a to jak při zateplování střechy (nafoukání izolační vrstvy a vytvoření 16 větracích komínků do žalovaným položené střešní krytiny) tak při zateplení fasády, které znamenalo rozšíření obvodu dané ploché střechy vyžadující si dodatečné oplechování, za jehož netěsné kotevní prvky proto žalovaný neodpovídá (s kterýmžto závěrem žalobkyně nepolemizuje).

34. Pokud až v odvolacím řízení žalobkyně navrhla důkaz znaleckým posudkem sice téhož znalce tituly před jménem jméno FO, ale s jiným znaleckým úkolem, jímž má být nikoli určení ceny prací popsaných v posudku právnická osoba., jak to žalobkyně navrhovala v řízení před soudem prvního stupně, nýbrž zpochybnění závěru znalce tituly před jménem jméno FO o rozsahu prací potřebných k odstranění vad díla, pak se jedná o nový důkaz uplatněný až za odvolacího řízení, který je v systému neúplné apelace nepřípustný. I zde totiž platí, že žalobkyně chce tímto nově až v odvolacím řízení označeným důkazem prokázat jiný skutkový stav, než jak ho zjistil soud prvního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů (viz již citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 818/2003).

35. Správným shledal odvolací soud i právní posouzení zjištěného skutkového stavu okresním soudem.

36. Dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

37. Dle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

38. Dle § 2615 odst. 2 o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

39. Dle § 2617 o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

40. Dle § 2619 odst. 1 o. z. dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

41. Dle § 2619 odst. 2 o. z. záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla.

42. Dle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

43. Dle § 2106 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

44. Dle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

45. Dle § 2107 odst. 3 o. z. neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

46. Dle § 2113 odst. 1 o. z. záruka za jakost vzniká prohlášením poskytovatele záruky, že kupujícího uspokojí nad rámec jeho zákonných práv z vadného plnění, zejména tím, že mu vrátí kupní cenu, vymění věc nebo ji opraví anebo v této souvislosti poskytne službu, nebude-li mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce.

47. Dle § 2114 odst. 1 o. z. zaručí-li se poskytovatel záruky, že si věc po určitou dobu při obvyklém použití uchová své funkce a výkonnost, platí, že má kupující ze záruky alespoň právo na dodání nové věci bez vad nebo na opravu věci. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu věci.

48. Dle § 2117 o. z. vadu krytou zárukou musí kupující vytknout poskytovateli záruky ve lhůtě určené délkou záruční doby; § 1921 a 1922 se použijí obdobně.

49. Dle § 1921 odst. 2 věta první o. z. vadu krytou zárukou musí nabyvatel vytknout zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost předmět plnění prohlédnout a vadu zjistit, nejpozději však v reklamační lhůtě určené délkou záruční doby.

50. Dle § 1923 o. z. je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

51. Dle § 1924 věta první o. z. kdo má právo podle § 1923, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva.

52. Žalobkyni především nelze přisvědčit, pokud dovozuje, že při stanovení výše slevy je třeba zohlednit veškeré vady díla žalovaného, které byly dokazováním v projednávané věci zjištěny, bez ohledu na vymezení vad v právním jednání, jímž žalovanému vady v záruční lhůtě vytkla. Z citovaného ustanovení § 2117 o. z., které se podle § 2619 o. z. použije i v případě smlouvy o dílo, totiž plyne, že vadu krytou zárukou musí kupující vytknout poskytovateli záruky ve lhůtě určené délkou záruční doby. Jinými slovy řečeno, aby vznikl nárok z odpovědnosti za vady díla kryté poskytnutou zárukou za jakost díla, musí být vady v záruční době vytčeny zhotoviteli. Nárok z vad díla proto nevzniká z veškerých vad, které se v záruční době vyskytnou či vyjdou najevo, nýbrž pouze z těch vad, které jsou zároveň v záruční době zhotoviteli díla vytknuty. Jak již byl o výše uvedeno, žalobkyně opírá žalobou uplatněný nárok, který byl již pravomocným mezitímním rozsudkem shledán plně oprávněným co do jeho základu, o vytčení vad, které učinila v Anonymizováno, nejprve ústně a pak ještě písemnou reklamací z datum. V něm vymezila vady jednak věcně, tak že spočívají ve větších i nepatrných skulinách ve střešní krytině, kterou tvoří spojené asfaltové pásy, a jednak projevem vad, který spočívá v zatékání do místností uvnitř domu. Jen takové vady proto lze zohlednit při určení výše slevy z ceny díla, která žalobkyni náleží na základě reklamace, od níž žalobkyně odvíjí svůj žalobou uplatněný nárok.

53. Z tohoto důvodu nelze při určení výše přiměřené slevy z díla za vytčené vady zohlednit vady oplechování koruny atik. Ty totiž spočívají v nesprávném sklonu oplechování, nikoli ve skulinách (trhlinách) v něm a projevují se zadržováním srážkové vody na oplechování, nikoli zatékáním do domu. Jedná se proto o vady v reklamaci žalovanému nevytčené.

54. Zohlednit nelze ani vady oplechování atiky na uliční straně, neboť ty jsou důsledkem pozdějšího zásahu do díla žalovaného – rozšíření oplechování nad dodatečně provedené zateplení. Nadto ani tyto vady nespočívají v trhlinách v oplechování, nýbrž v nesprávném způsobu opětovného uložení upraveného oplechování, při němž jsou spoje plechů řešeny pouze volným přeložením a plech je fixován k podkladu vystouplými plastovými kotvami bez utěsnění. Zároveň projevem těchto vad je pronikání srážkové vody nikoli do interiéru budovy, nýbrž do kontaktního zateplovacího systému zhotoveného třetí osobou až po předání díla žalovaným.

55. Zohlednit nelze ani vadu umístění okapnice na jihovýchodní straně – ani tato vada nespočívá v trhlinách v okapnici, nýbrž v nesprávném vložení okapnice nad podokapní žlab a jejím projevem je zadržování srážkové vody v okapním žlabu, nikoli zatékání vody dovnitř budovy. Nadto podle výsledku dokazování musel být okapní žlab při zateplování fasády třetí osobou posunut o šíři zateplení ven vůči objektu, jelikož je vedle zateplovacího systému; tedy muselo dojít k zásahu do tohoto žlabu, a tedy do díla žalovaného, třetí osobou.

56. Z vyložených důvodů odvolací soud přisvědčuje okresnímu soudu v závěru, že jediné vady díla žalovaného, které je nutno při stanovení výše slevy zohlednit, jsou vady asfaltové střešní krytiny spočívající v tom, že ve spojích krytiny byly nalezeny netěsnosti, vrchní pás byl v těchto spojích natavován na spodní, aniž by byl na něm rozšpachtlován břidličný posyp, že v tmelení vůči zdivu se vyskytují trhliny a v tom, že na dva kruhové prostupy (komínky) je krytina vytažena bez ukončení stahovací podtmelenou objímkou, přičemž vadné spoje jednotlivých asfaltových pásů i fólií neplní základní požadavek na souvisle vodotěsný a mechanicky pevný spoj. Za podstatné pochybení přitom lze považovat absenci rozšpachtlovaného posypu ve spoji krytiny a spodního pásu a za rizikové ukončení hydroizolace na komínových tělesech – trhliny na tmelených spárách přítlačných lišt s tím, že na kruhových tělesech by měla být hydroizolace vytažena do výšky 150 mm a ukončena podtmelenou stahovací objímkou. Okresní soud proto správně při úvahách o výši přiměřené slevy z ceny díla, která žalobkyni za vytčené vady náleží, vycházel právě z obvyklé ceny jen těch oprav, které povedou k odstranění vad díla žalovaného popsaných v tomto odstavci odůvodnění.

57. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, náklady odstranění vAnonymizovánopředchozím odstavci uvedených vad střešní krytiny by v cenách v době předání díla činily 12 477 Kč a v cenách roku Anonymizováno, kdy se vada projevila zatečením do vnitřku domu, pak 14 448 Kč. Znalec správně vycházel při určení výše nákladů nutných na odstranění vad střechy z ceny obvyklé, tedy z nákladů, které by žalobkyně musela vynaložit, pokud by si nechala za obvyklých podmínek od dodavatele působícího v daném místě a čase, nikoli ze sjednané ceny díla. Znalec přesvědčivě vysvětlil, že za dostačující považuje dokonce pouhé přešpachtlování vadných spojů, náklady na něž by činily pouhých 7 000 až 8 000 Kč. Pouze pro jistotu účinnosti opravy připočetl i překrytí opravených spojů novými asfaltovými pásy. Připustil, že takové řešení může vést v důsledku změny sklonu k zadržování dešťové vody v místech takto navýšené střešní krytiny, jak na to upozorňuje žalobkyně. Jedná se však o krytinu, u níž takovéto zadržování vody nikterak neovlivňuje její užitkovou funkci (když nejde o pohledovou střechu, která tudíž neplní funkci estetickou), neboť voda, která případně na krytině po dešti zůstane, nemá vliv na funkčnost ani životnost asfaltové střešní krytiny, přičemž právě možnost lokálních oprav přetavením a přelepováním asfaltových pásů je výhodou použité střešní krytiny.

58. Jak odvolací soud připomněl již ve svém předchozím rozhodnutí, dle ustálené soudní judikatury je základem pro určení výše slevy z ceny díla hodnota díla s vadami oproti hodnotě díla bez vad ve sjednané době plnění. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1991/2008). Rozsah snížení ceny musí být vždy posouzen s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Výše slevy závisí především na povaze a rozsahu vad díla, na snížení funkčních vlastností věci, její estetické hodnoty, na ceně nutných oprav, zda a jak užívání věci vytčená vada komplikuje či omezuje a zda snižuje její životnost.

59. Okresní soud uvedená hlediska při stanovení přiměřené výše slevy adekvátně uplatnil. Správně vyšel ze zjištěných obvyklých nákladů nutných na odstranění vytčených vad díla, neboť právě takovou opravou by bylo (nebýt následného úplného nahrazení střechy zhotovené žalovaným střechou zcela novou) dosaženo stavu, jaký by tu byl, kdyby bylo plněno bez vad žalobkyní žalovanému vytčených (reklamovaných). Okresní soud však správně vzal tyto náklady, které by dle závěrů znalce tituly před jménem jméno FO byly dostačující ve výši 7 000 až 8 000 Kč, a pokud by měla být oprava zajištěna ještě (nikoli nezbytným) překrytím opravených ve výši nepřevyšující 15 000 Kč pouze za základ stanovení výše slevy a přihlédl i k dalším faktorům, jimiž jsou zejména projevy vady (zatékání do domu), jež ztěžovaly bezproblémové užívání domu výskytem mokrých skvrn a plísní v obytných místnostech a slevu stanovil v částce vyšší, a to 20 000 Kč, která odpovídá 30 % ze smluvní ceny dotčené části díla. Tuto úvahu považuje odvolací soud za přiměřenou a odpovídající judikaturně vymezeným kritériím pro stanovení odpovídající slevy z ceny díla. Odvolací soud dodává, že znalec tituly před jménem jméno FO v rámci svého výslechu před soudem prvního stupně uvedl, že podle jeho poznatků bývá v praxi při obdobných vadách uplatňována sleva ve výši 10 až 15 % ze sjednané ceny díla (k tomu je třeba k odvolací námitce žalobkyně uvést, že znalec tu sdělil své poznatky získané dlouhodobou praxí ve stavebnictví, výši slevy v daném konkrétním případě však nestanovoval; předmětem jeho posudku bylo – jak již bylo výše v podrobnostech uvedeno – stanovení obvyklé ceny prací potřebných k odstranění žalobkyní vytčených vad díla). Okresním soudem stanovená sleva přitom tuto obvyklou výši slevy mírně převyšuje, když představuje 18 % z celkové sjednané ceny díla (20 000 Kč: 113 000 Kč x 100), a tedy i z tohoto hlediska ji lze považovat za přiměřenou. Pokud se žalobkyně domáhala slevy ve výši 80 % z celkové ceny díla, pak by za dokazováním zjištěného skutkového stavu poskytnutí takto vysoké slevy nepředstavovalo odpovídající kompenzaci zjištěných a žalobkyní včas vytčených vad díla, nýbrž získání prostředků na vytvoření střechy jiných (lepších) kvalit, než jaké měla mít střecha, která byla předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Takovéto uspořádání práv a povinností z vad díla by nebylo možno považovat za přiměřené ani za spravedlivé.

60. Z vyložených důvodů odvolací soud shledal napadený zamítavý výrok rozsudku okresního soudu věcně správným, a jako takový jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

61. Ve výsledku správně rozhodl okresní soud i o náhradě nákladů řízení.

62. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odst. 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

63. Okresnímu soudu nelze přisvědčit, že by žalobkyně nebyla neúspěšná pouze co do výše nároku, ale i co do jeho základu. Již pravomocným a vykonatelným v tomto řízení vydaným mezitímním rozsudkem bylo závazně pro soud i pro účastníky (§ 159a odst. 1, 3 o. s. ř.) rozhodnuto o tom, že žalobou uplatněný nárok je co do základu (zcela) po právu. Žalobkyně tedy byla co do základu žalobou uplatněného nároku zcela úspěšná. Zdánlivě by to tedy měla být žalobkyně, jíž by měla být za použití § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznána vůči žalovanému plná náhrada nákladů řízení, neboť určení výše nároku záviselo na znaleckém posudku (pokud jde o určení nákladů potřebných na odstranění vytčených vad díla) a na úvaze soudu (pokud jde o uplatnění dalších judikaturně dovozovaných hledisek). Je však třeba mít na zřeteli, co bylo oním základem nároku, v němž byla žalobkyně zcela úspěšná. Při zodpovězení této otázky je nutno vycházet z obsahu žaloby, z níž jednoznačně plyne, že žalobou byl uplatněn co do požadované jistiny nárok na slevu z ceny díla za ty vady díla, které žalobkyně vytkla žalovanému dne datum (nikoli sleva za jakékoli další jiné vady, které snad dílo mělo nebo mohlo mít). Vycházejíce z tohoto předmětu řízení pak nelze než uzavřít, že se žalobkyně domáhala přiznání slevy zjevně nepřiměřené – takové, aby nejen kompenzovala vytčené vady díla, ale aby umožnila náhradu střechy odpovídající smluvnímu ujednání mezi žalobkyní a žalovaným v mezi nimi uzavřené smlouvě o dílo střechou kvalitativně odlišnou (výrazně lepších kvalit). V tomto smyslu je pak třeba hodnotit úspěch obou stran sporu jako částečný, neboť žalobní požadavek již zjevně překračoval meze, v nichž se závislost výsledku řízení na znaleckém posudku a úvaze soudu pohybovala. Za této situace (bez ohledu na vyjádření poměru míry úspěchu a neúspěchu čistě matematickým poměrem částky přiznané ve vztahu k částce žalobou požadované, jehož se dovolává žalovaný a které by zase vůbec nezohledňovalo vliv znaleckého posudku a úvahy soudu na výsledek sporu), nelze hovořit o převažujícím úspěchu jedné nebo druhé strany sporu. Takovémuto výsledku řízení proto nejlépe odpovídá nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).

64. Z uvedených důvodů odvolací soud za použití § 219 o. s. ř. potvrdil napadený rozsudek i v jeho nákladovém výroku II.

65. Částečně důvodným však odvolací soud shledal odvolání žalobkyně, pokud jde o náklady státu.

66. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

67. Jak na to žalobkyně správně upozornila, v řízení před soudem prvního stupně složila (v řízení spotřebovanou) zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 25 000 Kč (nikoli okresním soudem zvažované výši 20 000 Kč). Soudem bylo znalci tituly před jménem jméno FO přiznáno a vyplaceno znalečné v celkové výši 31 195 Kč (částka + částka) a znalecké kanceláři Anonymizováno znalečné ve výši 4 304,60 Kč, což celkem činí částka (částka + částka). Z toho bylo z žalobkyní složené zálohy vyplaceno 25 000 Kč a z rozpočtových prostředků zbylých 10 499,60 Kč. Jestliže výsledku řízení z důvodů výše (v odst. 63. tohoto odůvodnění) uvedených odpovídá nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, pak podle téhož výsledku řízení musejí nést účastníci (z nichž u žádného nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků) náklady státu rovným dílem, tj. každý v částce 5 249,80 Kč (10 499,60 Kč: 2). Spotřebovaná žalobkyní složená záloha na znalecký posudek však není nákladem státu, nýbrž nákladem žalobkyně, který se plně podřizuje režimu rozhodnutí o ostatních nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky. To, že byla povinnost ke složení zálohy na znalecký posudek uložena pouze žalobkyni, nikoli též žalovanému, je přitom důsledkem rozložení důkazního břemene v tomto řízení, kdy břemeno důkazní ohledně skutečností rozhodných pro určení výše přiměřené slevy z ceny díla nese žalobkyně, která se zaplacení této slevy domáhá. Proto žalobkyni právo na náhradu ani části složené a spotřebované zálohy na znalecký posudek vůči žalovanému přiznáno být nemůže a stejně tak nemůže být jen s ohledem na skutečnost, že zálohu na znalecký posudek složila pouze žalobkyně, uložena povinnost k náhradě nákladů státu pouze žalovanému.

68. Odvolací soud proto výrok o náhradě nákladů státu obdobně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil co do výše těchto nákladů, jinak (tj. co do základu nároku na náhradu státu a určení lhůty k plnění) jej i v tomto výroku podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

69. V odvolacím řízení, jehož předmětem – pokud jde o věc samu – byl pouze zamítavý výrok napadeného rozsudku, byl převážně úspěšným účastníkem řízení žalovaný, který měl plný úspěch ve věci samé, a částečně neúspěšným bylo pouze co do nákladů řízení. Odvolací soud proto žalovanému vůči žalobkyni přiznal podle § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů odvolacího řízení patrných z obsahu spisu (když žalovaný ve stanovené lhůtě ani později až do vyhlášení tohoto rozsudku náklady odvolacího řízení nespecifikoval ani nevyčíslil) sestávajících z mimosmluvní odměny za 1,5 úkonu právní služby [odvolání proti nemeritornímu nákladovému výroku a účast u jednání před odvolacím soudem; § 11 odst. 1 písm. g), odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“)] po částka (vypočteno z tarifní hodnoty částka; § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a. t.) a dvou paušálních náhrad hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 1, 4 a. t.). Lhůtu k plnění stanovil odvolací soud stejně jako tomu bylo v případě nákladů státu jako základní třídenní počítanou od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší nebo povolení splátek (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Platební místo (k rukám advokátky žalovaného) pak v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti výroku tohoto rozsudku, jímž byl napadený rozsudek okresního soudu potvrzen v jeho výroku II., je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Proti ostatním výrokům tohoto rozsudku není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.