KSULLI 35 CO 129/2022

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy ⟪LB:lb_001⟫ Mgr. Ondřeje Plška a soudkyň JUDr. Andrey Milichovské a Mgr. Heleny Bláhové ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_003⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_004⟫ zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1) JUDr. jméno příjmení jméno, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ 2) jméno příjmení, narozená dne datum ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_010⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o odstranění stromů, o návrhu žalovaných na přerušení řízení, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 13 C 163/2017-488 ze dne 1. 4. 2022

Usnesení okresního soudu se ve výroku 2. mění tak, že se zamítá návrh žalovaných v části, jíž se domáhají, aby až do rozhodnutí Ústavního soudu ČR o ústavní stížnosti podané ve věci sp. zn. 11 C 166/2017 bylo přerušeno řízení vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 13 C 163/2017 v rozsahu, v němž se žalobce domáhá, aby byla žalovaným uložena povinnost odstranit na vlastní náklady stromy vysázené na pozemku parc. číslo nacházející se ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. číslo stromy vysázené na pozemku parc. číslo povinnost zdržet se na pozemku parc. číslo sázení stromů ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. číslo vše v katastrálním území Janov nad Nisou, obec Janov nad Nisou.

1. Shora označeným usnesením okresní soud výrokem 1. návrh žalovaných na přerušení řízení do skončení řízení vedeného u Ústavního soudu ČR na základě ústavní stížnosti ve věci sp. zn. 11 C 166/2017 v rozsahu, v němž se žalobce domáhá, aby byla žalovaným uložena povinnost odstranit na vlastní náklady stromy vysázené na pozemku parc. číslo nacházející se ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. číslo, a povinnost zdržet se na pozemku parc. číslo sázení stromů ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. č. st. anonymizováno, vše v katastrálním území (dále jen„ k. ú.“) obec, územní celek, zamítl. Výrokem 2. řízení vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 13 C 163/2017 v rozsahu, v němž se žalobce domáhá, aby byla žalovaným uložena povinnost odstranit na vlastní náklady stromy vysázené na pozemku parc. číslo nacházející se ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. číslo stromy vysázené na pozemku parc. číslo povinnost zdržet se na pozemku parc. číslo sázení stromů ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. číslo vše v k. ú. obec, územní celek, přerušil do rozhodnutí Ústavního soudu ČR o ústavní stížnosti podané ve věci sp. zn. 11 C 166/2017.

2. Výrok 2. okresní soud odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 11 C 166/2017-249 ze dne 19. 7. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. 29 Co 261/2018-652 ze dne 15. 4. 2021, který nabyl právní moci dne datum, byla zamítnuta žaloba podaná manžely příjmení na určení, že vlastníkem pozemku parc. číslo v k. ú. a obci obec je Česká republika – anonymizována tři slova. V odůvodnění zmíněného rozsudku krajský vyslovil závěr, že manželům příjmení právo na samotné převedení vyděleného pozemku podle § 10 odst. 5 zák. č. 503/2012 Sb. nenáleželo, když k převedení pozemku pod stavbou studny nedošlo. Manželé příjmení však ani určení vlastnictví k oddělenému pozemku žalobou nežádali a takovou žádost u České republiky ani neuplatnili. Pozemek parc. číslo o výměře výměra v původní výměře nabýt samostatně do výlučného vlastnictví nemohli. Proto nemají na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Dovolání podané proti tomuto rozsudku manžely příjmení bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soud č. j. 24 Cdo 1826/2021-758 ze dne 18. 10. 2021, které nabylo právní mocí dne datum. Dne datum žalovaní navrhli, aby bylo řízení o odstranění stromů přerušeno, neboť podali proti shora uvedenému usnesení Nejvyššího soudu a rozsudku krajského soudu ústavní stížnost. Okresní soud uzavřel, že existuje možnost, že Ústavní soud podané ústavní stížnosti vyhoví a soudní řízení o určení vlastnictví pozemku parc. číslo bude pokračovat. Rozhodnutí Ústavního soudu tak může mít dopad na aktivní legitimaci žalobce v tomto řízení ohledně oprávnění domáhat se po žalovaných odstranění stromů vysázených na tomto pozemku a při jeho hranici. Proto v části týkající se nároku souvisejícího s pozemkem parc. číslo řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušil do rozhodnutí o ústavní stížnosti.

3. Proti výroku 2. se odvolal žalobce a navrhl, aby bylo usnesení okresního soudu v tomto výroku změněno tak, že se v řízení pokračuje. Namítá, že žalobu na odstranění stromů podal již datum a dosud nebylo okresním soudem provedeno nezbytné místní šetření na předmětných pozemcích. Okresní soud řízení přes jeho nesouhlas opakovaně přerušil. V jednání žalovaných žalobce spatřuje úmysl zamezit mu nebo mu značným způsobem ztížit užívání budovy č. ev. číslo. Proto požaduje, aby bylo v co nejkratší době v dané věci rozhodnuto jak ve vztahu ke stromům vysázeným půl metru od průčelí budovy č. ev. číslo, tak zároveň i okolo pozemku parc. číslo. Zdůrazňuje, že je třeba chránit jeho vlastnické právo k budově č. ev. číslo a k pozemku parc. číslo (odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1587/20 ze dne datum). Řízení ve věci sp. zn. 13 C 163/2017 trvá neúměrně dlouho. Bylo prokázáno, že žalovaný vysázel stromy mj. na pozemku parc. číslo v době, kdy již jeho vlastníkem byl žalobce. Vysázení stromů půl metru od průčelí domu č. ev. číslo a pozemku parc číslo je dle žalobce zcela jistě nad míru přiměřenou poměrům a jednání žalovaných mělo jediný cíl – závažně rušit jeho práva. Takové jednání nepožívá ochrany ani v kontextu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), ale především je závažným porušením základních práv garantovaných anonymizováno a anonymizována tři slova a anonymizováno. S přerušení řízení proto nesouhlasí, mohl by jím být poškozen. Tvrdí, že žalovaní mu po celou dobu řízení zakazují vstup do budovy č. ev. číslo přes jejich pozemek parc. číslo přestože budova je uprostřed tohoto pozemku. V naprosté blízkosti budovy šikanózně vysázeli smrky, čímž mu brání ve vstupu do budovy, celý prostor okolo budovy obehnali protiokusovou ochranou, která je de facto plotem, který jemu a jeho rodině znemožňuje důstojně se dostat do budovy, dokonce rovněž na pozemku parc. číslo vysázeli stromy.

4. Žalovaní k odvolání žalobce uvedli, že okresní soud se již věcí zabýval, proběhlo několik jednání a dne datum bylo provedeno místní šetření. Jsou přesvědčení, že vlastníkem pozemku parc číslo není žalobce, ale Česká republika, o čemž bylo resp. je vedeno řízení sp. zn. 11 C 166/2017. Mají za to, že Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci a Nejvyšší soud ve věci určovací žaloby vedené pod sp. zn. 11 C 166/2017 pochybily a zasáhly do jejich ústavně zaručených základních lidských práv, a proto by jejich ústavní stížnosti podané v této věci mělo být vyhověno. Otázka vlastnického práva k pozemku řešená v řízení sp. zn. 11 C 166/2017 je okolností, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v tomto řízení sp. zn. 13 C 163/2017 ve smyslu § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. (to ostatně potvrdil i okresní a krajský soud opakovaným přerušením řízení). Pokud by o celém předmětu tohoto řízení sp. zn. 13 C 163/2017 bylo rozhodnuto dříve než o ústavní stížnosti, mohlo by to způsobit neodčinitelné následky (pokud by v řízení sp. zn. 11 C 166/2017 bylo rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem pozemku, nebyl by aktivně legitimován k podání žaloby na odstranění stromů nacházející se ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. číslo na pozemku p. číslo na uložení povinnosti žalovaným zdržet se sázení stromů ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parcelní číslo). Přerušení řízení sp. zn. 13 C 163/2017 v rozsahu výroku 2. proto dle žalovaných bylo a je i nyní důvodné, hospodárné a účelné. Dále uvedli, že k žádnému příslibu zdržet se sázení stromů z jejich strany nedošlo. Žaloba žalobce na zřízení služebnosti nezbytné cesty k jeho pozemku byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 19 C 211/2017-238 ze dne 14. 12. 2020 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. 83 Co 45/2021-319 ze dne 14. 9. 2021. Navrhují proto, aby odvolací soud usnesení okresního soudu v napadeném výroku potvrdil.

5. Krajský soud přezkoumal usnesení okresního soudu i jemu předcházející řízení v rozsahu napadeném odvoláním, tj. pouze ve výroku 2., a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

7. Z citovaného ustanovení vyplývá, že důvod k přerušení řízení je dán, pokud probíhá jiné řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu; musí jít o otázku mající podstatný význam pro řešení dané věci, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou soud podle § 135 odst. 2 o. s. ř. může vyřešit sám. Hlavním důvodem přerušení řízení je hospodárnost řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována dvakrát. Soud však musí dále posoudit i to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude z hlediska délky hlavního řízení účelné, přičemž musí zvážit, o kolik se hlavní řízení prodlouží. Podle § 6 o. s. ř. je totiž povinností soudů postupovat v řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5270/2009 ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 29 ICdo 40/2013 ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 26 Cdo 5759/2016 ze dne 1. 6. 2017).

8. V daném případě se žalobce žalobou podanou u okresního soudu dne datum (po připuštění její změny) domáhá uložení povinnosti žalovaným odstranit na vlastní náklady stromy – smrky - vysázené na pozemku parc. číslo v k. ú. a obci obec, které se nacházejí ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. č. st. 190, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. číslo, ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. číslo na pozemku p. číslo rovněž povinnosti zdržet se na pozemku parc. číslo sázení stromů ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. č. st. 190 a s pozemkem parc. číslo Okresní soud tedy bude při rozhodování o věci samé jako předběžnou otázku posuzovat mj. to, zda žalobce je vlastníkem mj. pozemku parc. číslo v k. ú. obec.

9. Okresní soud správně zjistil, že anonymizováno Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 11 C 166/2017-249 ze dne 19. 7. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. 29 Co 261/2018-652 ze dne 15. 4. 2021, který nabyl právní moci dne datum, byla zamítnuta žaloba, kterou se manželé příjmení domáhali určení, že vlastníkem pozemku parc. číslo v k. ú. a obci obec je Česká republika – anonymizována tři slova. Následně anonymizováno však usnesením č. j. 24 Cdo 1826/2021-758 ze dne 18. 10. 2021, které nabylo právní moci dne datum, odmítl dovolání podané proti uvedenému rozsudku krajského soudu manžely příjmení. Jestliže tedy nyní manželé příjmení podali proti uvedenému rozsudku krajského soudu a uvedenému usnesení Nejvyššího soudu ústavní stížnost, pak je správný závěr, že je v řízení o této ústavní stížnosti řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v tomto řízení sp. zn. 13 C 163/2017 o žalobě na odstranění stromů (pro posouzení aktivní legitimace žalobce v části žaloby vztahující se k pozemku parc. číslo).

10. Jak již ale bylo shora uvedeno, soud musí při úvaze, zda je na místě z tohoto důvodu řízení opět přerušit do skončení řízení o podané ústavní stížnosti ve věci sp. zn. 11 C 166/2017, posuzovat i další okolnosti, zejména to, jaký dopad by to mělo na délku řízení. Nelze pominout, že řízení o odstranění stromů trvá již více než čtyři a půl roku. Bylo totiž opakovaně přerušeno do pravomocného skončení řízení sp. zn. 11 C 166/2017 a do skončení dovolacího řízení. Teprve usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 13 C 163/2017-450 ze dne 20. 1. 2022 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. 35 Co 45/2022 ze dne 11. 3. 2022, které nabylo právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Navíc v současné době lze vycházet z toho, že sp. zn. 11 C 166/2017 je pravomocně skončeno (rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 11 C 166/2017-249 ze dne 19. 7. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. 29 Co 261/2018-652 ze dne 15. 4. 2021 nabyl právní moci dne datum). Je sice pravda, že žalovaní podali proti uvedenému rozsudku krajského soudu a proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 24 Cdo 1826/2021-758 ze dne 18. 10. 2021 ústavní stížnost. Ta však podle § 79 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nemá odkladný účinek. Ústavní soud sice může podle § 79 odst. 2 uvedeného zákona odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, žalovaní však netvrdí, že by tak v daném případě učinil, a nic takového nevyplývá ani z obsahu spisu. S ohledem na tuto skutečnost a zejména na již poměrně značnou délku řízení není jeho další přerušení účelné.

11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti postupoval krajský soud podle § 220 o. s. ř. a usnesení okresního soudu ve výroku 2. změnil tak, že zamítl návrh žalovaných v části, jíž se domáhají, aby až do rozhodnutí Ústavního soudu ČR o ústavní stížnosti podané ve věci sp. zn. 11 C 166/2017 bylo přerušeno řízení vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 13 C 163/2017 v rozsahu, v němž se žalobce domáhá, aby byla žalovaným uložena povinnost odstranit na vlastní náklady stromy vysázené na pozemku parc. číslo nacházející se ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. číslo stromy vysázené na pozemku parc. číslo povinnost zdržet se na pozemku parc. číslo sázení stromů ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice s pozemkem parc. číslo vše v katastrálním území Janov nad Nisou, obec Janov nad Nisou.

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, podané u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem.