MSBR 108 C 44/2016-71

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky:; celé jméno manželky, narozená dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa manželky ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ a ⟪LB:lb_006⟫ manžela:; celé jméno manžela, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa manžela ⟪LB:lb_008⟫ o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, narozené dne datum a celé jméno manžela, narozeného dne datum uzavřené dne datum před Městským úřadem Šlapanice, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Manželka podala u zdejšího soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem Šlapanice. Z manželství účastníků se narodily dvě děti, které žijí s matkou. Manželé spolu nežijí jako manželé a netvoří manželské ani rodinné společenství. Manželka považuje manželství za hluboce a trvale rozvrácené a má za to, že nelze v budoucnu očekávat obnovení jejich soužití. Manželka spatřuje příčinu rozvratu manželství v kulturních odlišnostech a rozdílnostech daných odlišnými státními příslušnostmi.

Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil a připojil se k němu.

Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem Šlapanice. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vyplynulo, že manželé se zpočátku mysleli, že mohou společně žít a sdílet domácnost, avšak v průběhu soužití dospěli k závěru, že jsou natolik odlišní, že společně žít nedokázali, proto koncem roku 2007 ukončili vedení společné domácnosti. Příčiny rozvratu spatřovali zejména v kulturních odlišnostech a názorových rozdílech.

Z rozsudku anonymizováno soudu pro územní celek číslo jednací spisová značka ze dne datum rozhodnutí bylo zjištěno, že manžel byl zbaven rodičovských práv nad nezletilými syny.

Ohledně pravomoci českých soudů vyšel soud z ustanovení § 47 zák.č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle kterého nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

Z čl. 20 smlouvy mezi ČSSR a Vietnamskou soc. republikou o právní pomoci publikované pod č. 98/1994 Sb. pak vyplývá, že rozvod se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu.

Dle § 755 odst. 1 obč. zák., účinného od 1. 1. 2014 manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 cit. ustanovení nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Dle odst. 3 cit. ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

V řízení bylo prokázáno, že soudem bylo rozhodnuto o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že byly splněny veškeré podmínky stanovené § 755 obč. zák., účinného od 1. 1. 2014, a manželství účastníků rozvedl.

Vzhledem k provedenému dokazování soud dospěl k závěru, že manželství je tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití a jsou tedy dány důvody pro rozvod manželství dle § 755 odst. 1 obč. zák. Účastníci řízení se jakožto manželé společně nestýkají, nevedou společnou domácnost. Žádný z účastníků řízení pak nemá zájem v manželství setrvat. Prvotní příčinu rozvratu soud shledal v kulturních odlišnostech účastníků a rozdílnosti názorů daných zejména odlišnými státními příslušnostmi. V důsledku toho pak došlo ke ztrátě vzájemné důvěry mezi účastníky a citové náklonnosti a dnes již nejsou účastníci schopni společně žít a toto je vyloučeno i do budoucna, tím pak došlo k rozvratu manželství. S ohledem na to se soudu jeví manželství účastníků jakou čistě formální svazek, který již neplní žádnou společenskou ani lidskou funkci, natož pak funkci rodinou. Soud pak dospěl k závěru, že rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezl. dětí účastníků, když tyto byly rozhodnutím soudu svěřeny do péče matky a otec byl zbaven rodičovských práv. Soud tedy manželství účastníků rozvedl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 z. ř. s. Okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Účastníkům však toto právo nepřísluší, neboť se jej po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.

Oba účastníci jsou povinni do 15 dnů po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci pověřenému obecnímu úřadu (v Brně Magistrátu města Brně) a požádat o vydání nového občanského průkazu.