MSBR 2119 C 4/2020-97

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; a) právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení příjmení jméno. ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému:; 1.právnická osoba, IČO: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 14 036 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.084,81 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení z částky 11.979 Kč od 19.7.2019 do zaplacení, spolu s 10% úrokem z prodlení z částky 1.936 Kč od 15.8.2019 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku 18.658 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 14.036 Kč s příslušenstvím. Podáním ze dne 25. 5. 2020 žalobce vzal žalobu částečně zpět ohledně zaplacení částky 121 Kč a navrhl rozšíření žaloby o zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužné částky 11.979 Kč od 19.7.2019 do 25.5.2020 ve výši 1.019,38 Kč a 10 % z částky 1.936 Kč od 15.8.2019 do 25.5.2020 ve výši 150,43 Kč. Usnesením ze dne 12.8.2020 č.j. 2119 C 4/2020-68 soud řízení částečně zastavil (výrok I.) a připustil navrhovanou změnu žaloby (výrok II.). Usnesení nabylo právní moci ve výroku I. dne 4.9.2020 a ve výroku II. 19.8.2020. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že na základě smlouvy o vedení účetnictví a mzdové agendy ze dne 27.10.2017, uzavřené mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem, žalobce vedl v rámci své podnikatelské činnosti účetnictví a daňovou evidenci a prováděl pro žalovaného daňové poradenství. Smlouva byla ukončena ke dni 30.6.2019 Součástí smlouvy byl ceník, kde byly sjednány výše plateb za jednotlivé úkony. Žalovaný se zavázal za odvedené služby zaplatit žalobci sjednanou cenu. Žalobce žalovanému fakturou číslo splatnou dne 14.8.2019 vyúčtoval zpracování daňového přiznání a kontrolního hlášení k DPH, a dále zpracování mzdy za jednoho zaměstnance na základě dohody o provedení práce ve výši 1.936 Kč včetně DPH. Žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou č číslo splatnou dne 18.7.2019 zpracování daňového přiznání k dani z příjmu PO za období roku 2018 ve výši 12.100 Kč. Přes zaslání předžalobní upomínky zástupcem žalobce ze dne 13.11.2019 žalovaný dosud žalobci ničeho neuhradil. Na jednání soudu dne 3.2.2021 zástupce žalobce na výzvu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění rozhodných skutečností doplnil následující, přestože smlouva byla dle tvrzení žalobce ukončena ke dni 30.6.2019, žalobce ještě v měsíci červenci 2019 provedl úkony, které účetně a daňově souvisí s aktivitami žalobce v červnu 2019. Provedení jednotlivých plnění žalobce dokládá doručením daňových přiznání finančnímu úřadu dle smlouvy. Zpracování mzdy představující částku 121 Kč zaslal žalovanému elektronicky, v této části však žaloba byla vzata zpět.

Žalovaný se z jednání nařízeného na den 3.2.2021 omluvil z důvodu kontaktu s osobou nakaženou COVID-19 s tím, že bude podstupovat test. O odročení jednání žalovaný nepožádal. Ve svém vyjádření ze dne 26.3.2020 žalovaný uvádí, že plnění žalobce bylo neúplné a vadné. Neuvádí však, které úkony žalobce pro žalovaného neprovedl a jakým způsobem bylo plnění vadné. Stejně tak ve svém vyjádření ze dne 3.11.2020 žalovaný neuvedl žádné rozhodné skutečnosti, které by konkrétním způsobem rozporovaly daná tvrzení žalobce.

Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění.

Ze smlouvy o vedení účetní a mzdové agendy včetně poskytování účetního poradenství uzavřené mezi žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem dne 27.10.2017 soud zjistil, že předmětem plnění zhotovitele je vedení účetnictví. Dle článku III. smlouvy plnění má být předáno objednateli v elektronické podobě. Úkony adresované jednotlivým finančním úřadům bude zhotovitel podávat na základě pověření přímo těmto úřadům. V článku IV. byla sjednána cena plnění ve výši 1.000 Kč měsíčně. Další cenové ujednání je stanoveno v ceníku, který je nedílnou součástí. Z přílohy č. 1 ke smlouvě soud zjistil, jaké jednotlivé úkony se žalobce zavázal pro žalovaného provádět a v jakých termínech. Z přílohy č. 2 soud zjistil, že se jedná o cenovou nabídku služeb, kterou byly dohodnuty ceny za jednotlivé úkony, které žalobce pro žalovaného prováděl. Z výpovědi smlouvy ze dne 24.5.2019 soud zjistil, že touto výpovědí žalobce vypověděl smlouvu ze dne 27.10.2017 žalovanému. Uplynutí lhůty dle článku IX. odst. 4 a článku VII. odst. 7 smlouvy uplyne dne 30.6.2019. Z odeslané zprávy (datové schránky) soud zjistil, že výpověď byla odeslána dne 24.5.2019.

Z faktury číslo ze dne 8.7.2019, splatné dne 18.7.2019 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za přiznání k DZPPO 2018 a daňové poradenství celkem částku 12.100 Kč s DPH. Z faktury číslo ze dne 31.7.2019, splatné dne 14.8.2019 soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému vedení účetnictví za červenec 2019 a DPH za červen 2019 celkem ve výši 1.936 Kč včetně DPH.

Z kontrolního hlášení o dani z přidané hodnoty pro rok 2019 soud zjistil, že žalobce pro žalovaného zpracoval toto kontrolní hlášení adresované Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj. Z přiznání k dani z přidané hodnoty pro rok 2019 soud zjistil, že žalobce pro žalovaného zpracoval toto přiznání k DPH a adresoval jej Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj. Ze souhrnného hlášení k dani z přidané hodnoty za rok 2019 soud zjistil, že žalobce vypracoval toto souhrnné hlášení pro žalovaného a adresoval jej Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj. Z účetního deníku soud zjistil, že žalobce v roce 2019 vedl účetní deník žalovaného. Z přiznání k dani z příjmů PO za období od 1.1.2018 do 31.12.2018 soud zjistil, že žalobce zpracoval toto přiznání k dani pro žalovaného adresované Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj. Z opisu elektronického potvrzení soud zjistil, že daň z příjmů PO za zdaňovací období rok 2015, 2016, 2017, 2018 a část roku 2019 byla doručena Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj dne 4.7.2019. Z plné moci ze dne 27.3.2019 soud zjistil, že žalovaný zplnomocnil žalobce k zpracování daňového přiznání k dani z příjmů PO za období od 1.1.2018 do 31.12.2018 a k jeho podání správci daně. Ze substituční plné moci ze dne 10.6.2019 soud zjistil, že žalobce k tomuto úkonu zplnomocnil Ing. jméno příjmení svoji zaměstnankyni.

Z předžalobní výzvy ze dne 8.11.2019 soud zjistil, že zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, z dodejky soud zjistil, že tato byla odeslána žalovanému dne 12.11.2019.

Z výpisu z OR vedeného Krajským soudem v obec oddíl C vložka číslo soud zjistil, že dne 22.11.2016 vznikla společnost žalovaného. Jejím jednatelem je Mgr. jméno příjmení, jako prokurista jedná jméno příjmení. Z výpisu z OR vedeného Krajským soudem v obec oddíl C vložka číslo soud zjistil, že dne 26.1.1998 vznikla společnost žalobce, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné vedení účetnictví, vedení daňové evidence a daňové poradenství a jejím jednatelem je Ing. jméno příjmení a Ing. jméno příjmení.

Nad rámec shora uvedeného soud z provedených důkazů nevzal za prokázané žádné skutkové zjištění rozhodné pro posouzení a rozhodnutí věci.

Soud zhodnotil provedené listinné důkazy jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti z hlediska zákonnosti, závažnosti, pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování ve věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

Po takto provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

Žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli dne 27.10.2017 smlouvu o vedení účetní a mzdové agendy, na základě které se žalobce zavázal provádět pro žalovaného úkony dle přílohy č. 1 smlouvy za cenu sjednanou dle článku VI. a přílohy č. 2 smlouvy. Smlouva byla ukončena výpovědí žalobce. Výpovědní lhůta uplynula ke dni 30.6.2019. Žalobce však vypracoval pro žalovaného plnění, které se vztahují k hospodaření žalovaného v červnu roku 2019. Tyto mu vyúčtoval fakturou číslo na částku 12.100 Kč včetně DPH, splatné dne 18.7.2019, a to konkrétně za zpracování daňového přiznání k dani z příjmů PO za období roku 2018 a dále mu vyúčtoval fakturou číslo splatnou dne 14.8.2019 částku 1.936 Kč (po zpětvzetí částky 121 Kč), a to jednak za zpracování daňového a kontrolního hlášení, za vedení účetnictví v měsíci červenci 2019. Tato tvrzení dokládají jednotlivá daňová přiznání a úkony, které žalobce pro žalovaného provedl. Přes předžalobní výzvu žalovaný dosud žalobci neuhradil ničeho.

Žalovaný se k jednání soudu dne 3.2.2021 nedostavil. Dne 3.2.2021 v 7.18 hodin zaslal soudu z nařízeného jednání, omluvil se ze zdravotních důvodů. O odročení jednání žalovaný soud nepožádal. S ohledem na skutečnost, že poučení dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. přísluší pouze tomu účastníku řízení, který se k jednání dostaví, žalovaný se k jednání nedostavil, proto soud podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o vedení účetnictví a mzdové agendy včetně poskytování účetního poradenství, kterou soud právně kvalifikoval jako smlouvu o dílu ve smyslu ust. § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V tomto vztahu vystupoval žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel. Po provedení a odevzdání díla má žalobce jako zhotovitel právo na zaplacení sjednané ceny za dílo. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit úplatu ve sjednané výši. Svoji povinnost však v celém rozsahu nesplnil, proto žalobci vzniklo právo po žalovaném požadovat zaplacení žalované částky včetně příslušenství představovaného úrokem z prodlení, neboť žalovaný se ve smyslu ust. § 1969 občanského zákoníku dostal do prodlení. Příslušenství je představováno úrokem z prodlení dle ust. 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním dle ust. § 1968 občanského zákoníku. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2048 občanského zákoníku dle článku IV. smlouvy ve výši dle ceníku přílohy č. 2 smlouvy. Smluvní pokuta je představována částkou 1.019,38 Kč a 150,43 Kč. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě v celém rozsahu. Rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 18.658 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, 5 úkonů právní služby po 1.740 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., 5 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění, vyjádření ve věci ze dne 25.5.2020, účast na jednání soudu dne 3.2.2021) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) ve výši 1.000 Kč (účast u jednání soudu dne 3.2.2021 za 10 započatých půl hodin ve výši 100 Kč), náhrada cestovních výdajů dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu za cestu Praha – Brno a zpět osobním automobilem Toyota Corola dne 3.2.2021 (při 410 ujetých km průměrné spotřebě pro kombinovaný provoz dle TP 6,7 l) a dle ust. § 158 odst. 4 zákoníku ceně pohonných hmot (27,80 Kč a sazbě základní náhrady 4,40 Kč) dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., činí částku 2.567 Kč, a DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši 2.891 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za vyjádření ze dne 16.10.2020 a za vyjádření ze dne 12.1.2021, neboť ani v jednom případě se nejedná o vyjádření ve věci samé.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.