MSBR 34 C 23/2020-58

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Matoušem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 1 008 Kč s příslušenstvím - drobné nároky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 008 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 008 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud přiznává opatrovníku žalovaného titul. jméno příjmení, advokátu, se sídlem adresa, odměnu za zastupování ve výši 1 331 Kč.

IV. Česká republika - Městský soud v Brně nemá právo na náhradu odměny opatrovníka žalovaného

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum na formuláři dle nařízení příjmení číslo domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 1 008 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovanému bylo dne datum na základě výzvy Policie ČR provedeno Toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství anonymizováno nemocnice anonymizována dvě slova. jméno v obec laboratorní vyšetření číslo s pozitivním výsledkem. Za provedené laboratorní vyšetření byla žalobcem dne datum vystavena faktura číslo na částku 1 008 Kč se splatností dne datum. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne datum, avšak ze strany žalovaného nebylo do dnešního dne ničeho neuhrazeno.

2. Na nárok žalobce se uplatní nařízení příjmení číslo jež se aplikuje ve vztahu mezi všemi členskými státy EU (kromě Dánska). Česká republika a Slovensko, kde se nachází bydliště žalovaného, jsou členy EU, tato úprava je účinná od datum. Jde o nárok v občanské věci, hodnota nároku na jistině nepřesáhla v době doručení žalobního formuláře soudu částku 5 000 EUR. Žalovanému byl v rámci evropského řízení o drobných nárocích zaslán žalobní formulář a formulář C pro doplnění odpovědí ve slovenském jazyce. Žalovaný se však k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož se žalovanému nepodařilo doručit na známou adresu v České republice, byl mu usnesením ze dne 20. 10. 2020, č.j. 34 C 23/2020-51, ustanoven opatrovník z řad advokátů, titul. jméno příjmení. Žalovaný se jeho prostřednictvím k žalobě nevyjádřil.

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav

Z faktury číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval provedení laboratorního vyšetření na částku 1 008 Kč se splatností dne datum.

Z předžalobní upomínky a kopie dodejky soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce dne datum na svůj dluh upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě.

5. Žalobce je státní příspěvkovou organizací zřízenou ústředním orgánem státní správy v oboru zdravotní péče. Dne datum bylo žalovanému na pokyn Policie ČR ze strany žalobce provedeno laboratorní vyšetření číslo které mělo pozitivní výsledek. Za provedené lékařské úkony byla ze strany žalobce vystavena faktura číslo na částku 1 008 Kč se splatností dne datum. S ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného nedošlo k úhradě předmětné faktury, byl o úhradu dluhu upomenut dne datum a byl současně vyzván k jeho úhradě.

6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobce vyúčtované lékařské služby provedl, povinností žalovaného pak bylo náklady vynaložené v souvislosti s laboratorním vyšetřením řádně a včas uhradit dle § 16 odst. 8 věty první zákona č. 379/2005 Sb. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, výši požadované částky nerozporoval, soud tedy žalobě s ohledem na výše uvedené plně vyhověl. Současně soud v projednávané věci aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobci i úrok z prodlení. Žalovaný je povinen plnit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

7. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 100 dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a návrhu ve věci samé, jelikož se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

9. Odměna ustanoveného opatrovníka žalovaného (výrok III.) ve smyslu § 140 odst. 2 občanského soudního řádu činí 1 331 Kč a je představována: ⟪LB:lb_001⟫ -) 1 úkonem právní služby ve výši 800 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 a dle § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení), kde sazba jednoho úkonu je z původních 1 000 Kč snížena o 20 % dle § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od datum ⟪LB:lb_002⟫ -) paušální částkou náhrady hotových výdajů 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ⟪LB:lb_003⟫ -) náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 231 Kč

10. Jelikož byl žalobce z procesního pohledu ve věci plně úspěšný, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalovaného dle § 149 odst. 2 občanského soudního řádu (výrok IV.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.