MSBR 38 C 44/2019-107

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; název, IČO: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; název žalované, IČO: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa, obec a číslo ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Určuje se, že žalobce název, IČO: číslo, se sídlem adresa je vlastníkem nemovité věci, a to budovy adresa, postavené na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, zapsané u katastrální úřad, katastrální pracoviště, na list vlastnictví pro okres okres, obec a katastrální uzemí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce titul jméno příjmení.

1. Žalobce podal k Městskému soudu v Brně dne 14. 3. 2019 žalobu, kterou se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem v žalobě uvedené nemovité věci. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce je podle stanov svazu , v rámci jeho organizační struktury pobočným místním spolkem s právní osobností – subjektivitou. Žalobce jako zájmové sdružení vznikl podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a ode dne 25. 3. 2004 je registrován u Ministerstva vnitra ČR. Žalobce pod označením svaz anonymizováno 7 slov obec, ulice a číslo byl dříve součástí žalovaného a podle stanov z roku 1993 byl jeho organizační jednotkou, s právní subjektivitou. Žalobce na základě hospodářské smlouvy ze dne 2. 10. 1975, číslo jednací nabyl pod názvem svaz anonymizováno anonymizováno anonymizováno 7 slov obec, ulice a číslo vlastnické právo k nemovité věci, a to k budově adresa, č. or. anonymizováno, na ulici ulice, stojící na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří v katastrální uzemí, přičemž až do současnosti byl jediným a nepřetržitým vlastníkem této budovy. Na list vlastnictví ze dne 5. 1. 2004 je vyznačeno vlastnické právo k této nemovité věci na základě stejné nabývací listiny pro žalobce coby vlastníka pod označením svaz anonymizováno 7 slov číslo, ulice a číslo. Vlastnické právo bylo zapsáno na žalovaného na základě protiprávně vyhotoveného rozhodnutí o zrušení organizace ze dne 22. 9. 2005. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví spatřuje žalobce v tom, že je třeba najisto postavit vlastnické vztahy k budově a dosáhnout takto odpovídajícího zápisu katastru nemovitostí, když záležitost se pro odmítavý postoj žalovaného nepodařilo vyřešit mimosoudní cestou.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nemovitost je majetkem žalovaného dlouhodobě a majetkem žalobce se nikdy nestala. Žalovaný vznesl námitku překážky věci rozhodnuté, když v řízení s totožným předmětem řízení bylo již rozhodnuto v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 49 C 106/2006 a řízení by tak mělo být zastaveno. Žalobce si je dobře vědom toho, že nemovitost je v majetku žalovaného dlouhodobě, když má na nemovitost uzavřenou nájemní smlouvu, na základě které stavbu dlouhodobě užívá a hradí nájemné. Žalobce také není právním nástupcem žádného pobočného spolku žalovaného, o čemž bylo již dříve pravomocně rozhodnuto. Žalobce se žalovaným uzavřel nájemní smlouvu na stavbu, kterou se řídil 10 let a na kterou dle emailové komunikace uhradil již 650.000 Kč. Žalovaný je více než 20 let zapsán v katastru nemovitostí (se započtením držby právního předchůdce) jako vlastník a dlouhodobě žalobci stavbu pronajímá a je tedy zcela zřejmé, že žalovaný drží stavbu v dobré víře jako vlastník a žalobce ji užívá jako nájemce (nedrží tedy věc jako vlastník). Žalovaný vznesl námitku vydržení stavby, žalovaný je jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí od roku 2005 a stavbu tak jako vlastník drží a jako vlastník s ní rovněž nakládá, když ji dlouhodobě pronajímá žalobci. Žalovaný proto nepochybně stavbu před podáním žaloby vydržel, i kdyby mu dříve vlastnické právo z jakéhokoliv důvodu nesvědčilo. Žalovaný má za to, že jsou dány i podmínky pro mimořádné vydržení stavby, a to právě s odkazem na užívání stavby žalobcem na základě nájemní smlouvy, což nepochybně svědčí o dobré víře žalovaného a dlouhodobému pokojnému stavu.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2008, č.j. 49 C 106/2006-170 bylo řízení žalobce svaz anonymizována čtyři slova číslo obec anonymizováno část obce anonymizována čtyři slova anonymizováno, IČO: číslo, se sídlem ulice a číslo, obec proti žalovanému, o určení vlastnictví k budově adresa, stojící na pozemku parc. číslo zapsané u katastrální úřad, katastrální pracoviště na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí, zastaveno, a to v souladu s ustanovením § 104 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když soud měl za to, že žalobce v dané věci neexistoval jako samostatný, svébytný subjekt, ale pouze jako autonomní součást celého občanského sdružení a žalobce tak neměl právní subjektivitu účastníka řízení. V daném případě neměl žalobce způsobilost být účastníkem řízení a byla shledána podmínka řízení, kterou nebylo možno odstranit. Usnesení nabylo právní moci dne 24. 1. 2009.

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2010, č.j. 15 Co 105/2009-177 bylo usnesení soudu I. stupně potvrzeno, usnesení nabylo právní moci dne 9. 2. 2010.

Hospodářskou smlouvou ze dne 7. 11. 1975, číslo nabyl svaz anonymizováno 9 slov obec, ulice a číslo vlastnictví k domu adresa na ulici ulice, v katastrální uzemí, za odhadní cenu číslo Kčs s tím, že vlastnictví bylo převedeno za dohodnutou cenu ihned po předání objektu. Dům měl sloužit svaz anonymizováno 11 slov obec anonymizováno a dle článku 10 hospodářské smlouvy bylo navrženo převést zápis v evidenci nemovitostí pro přejímající organizaci – svaz anonymizováno 9 slov, obec, ulice a číslo.

Z výpisu z evidence nemovitostí list vlastnictví katastrální úřad, katastrální pracoviště a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 5. 1. 2004 vyplývá, že na základě hospodářské smlouvy ze dne 2. 10. 1975, číslo jednací (správně ze dne 7. 11. 1975) jako vlastník budovy adresa na pozemku parc. číslo je evidován svaz anonymizováno 9 slov obec, ulice a číslo.

Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 5. 1. 2004 je zřejmé, že vlastníkem nemovitosti je svaz anonymizováno 7 slov číslo, ulice a číslo, část obce, obec, a to na základě hospodářské smlouvy ze dne 2. 10. 1975, číslo jednací.

Z žádosti o změnu zápisu v LV ze dne 9. 12. 2003 vyplývá, že žalobce se u katastrální úřad, katastrální pracoviště domáhal změny zápisu vlastnictví k nemovitosti

Ze žádosti o provedení změny názvu a sídla organizace ze dne 26. 11. 2002 a ze zápisu z členské schůze – konané 11. 10. 2002 vyplývá, že došlo ke změně označení žalobce, a to na svaz anonymizováno 7 slov číslo, ulice a číslo, PSČ, obec a o změnu v označení žalobce byl požádán Katastrální úřad okres dne 26. 11. 2002.

Dle stanov svazu anonymizována dvě slova (1993), schválených dne 20. 11. 1993, se v územních oblastech (většinou shodných s územními celky v působnosti státní správy) vytvářejí oblastní (okresní, městské) organizace jako organizační jednotky svazu (svazu anonymizována dvě slova). Sdružují se v nich základní organizace svazu, působící v příslušném územním odboru, které se u oblastní (okresní, městské) organizace evidují. Aktivně organizují a usměrňují vývoj chovatelství v územní působnosti. Zprostředkovávají styk základních organizací s ústředním výborem. Oblastní (okresní, městské) organizace mají právní subjektivitu. svaz anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova ( anonymizováno) jsou specializovanými oblastními organizacemi (§ 11 stanov). Dle článku 18.2 základní organizace svazu (svaz anonymizována dvě slova) mají právní subjektivitu. Nabývají svým jménem práv a majetku a přijímají závazky. Dle § 27.1 svaz anonymizována dvě slova jako právní subjekt hospodaří s majetkovými hodnotami. Výkonným orgánem svazu je ústřední výbor. Dle § 27 odst. 2 stanov organizační jednotky svazu, které mají právní subjektivitu, tj. oblastní (okresní, městské) organizace, základní organizace a chovatelské kluby, jsou oprávněny nabývat vlastní majetek a hospodařit s ním podle platných zákonných předpisů a podle usnesení orgánu svazu, včetně usnesení, týkajících se převodu nemovitostí, které byly pořízeny za finanční účasti svazu.

Dle potvrzení o registraci ze dne 2. 12. 2003 je svaz anonymizováno 7 slov číslo obec, ulice a číslo dle stanov anonymizováno organizační jednotkou svaz anonymizována dvě slova a právnickou osobou.

Ze zápisu č. 3/ 2003 schůze konané 12. 12. 2003 je zřejmé, že dle bodu 4 předseda svazu anonymizována čtyři slova, obec, ulice a číslo, titul příjmení navrhl hlasovat o začlenění anonymizováno část obce a číslo do organizační struktury anonymizováno a ve prospěch tohoto návrhu hlasovalo 20 členů z celkové stavu 27.

Ze zápisu z konference delegátů konané dne 23. 1. 2004, z článku 7, vyplývá, že od 22. 1. 2004 byla ukončena činnost odbornosti chovatelů poštovních holubů v rámci struktur svazu anonymizována dvě slova.

Dle stanov svazu anonymizována čtyři slova, schválených 16. 4. 2004, vyplývá, že Základní organizace svazu anonymizována čtyři slova je základní organizační složka svazu anonymizována čtyři slova, svoji činnost vykonává ve smyslu stanov a ostatních nařízení a usnesení vyšších orgánů svazu (§ 24.1 stanov). Dle § 24.5 stanov základní organizace svazu anonymizována čtyři slova mají právní subjektivitu.

Dle stanov svazu anonymizována čtyři slova, schválených 16. 2. 2019, vyplývá, že místní spolek je základní organizační jednotka svazu (§ 21 odst. 1 stanov). svaz anonymizována čtyři slova je nástupnický spolek organizací odbornosti chovatelů poštovních holubů anonymizována tři slova (záhlaví stanov). Dle § 25.3 stanov nakládání s majetkem a finančními prostředky spadá plně do pravomoci té organizační jednotky svazu, která tento majetek vlastní. Dle § 3.3 organizační strukturu svazu tvoří tyto pobočné spolky: a) zemské spolky, b) oblastní spolky, c) místní spolky. Podle § 3.4 pobočný spolek má práva a povinnosti a nabývá svým jménem práv a povinností, včetně práva nabývat a vlastnit movitý a nemovitý majetek.

Z výpisu ze spolkového rejstříku žalobce ze dne 7. 3. 2019 a z výpisu ze spolkového rejstříku žalovaného ze dne 7. 3. 2019 bylo soudem zjištěno, že jak žalobce, tak žalovaný mají právní subjektivitu a jsou zapsáni ve veřejném rejstříku.

Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví, katastrální úřad, katastrální pracoviště, ze dne 7. 3. 2019 vyplývá, že žalovaný je zapsán jako vlastník stavby adresa, stojící na pozemku parc. číslo to na základě nabývacího titulu – rozhodnutí o zrušení organizace ze dne 22. 9. 2005.

Smlouvou o nájmu nemovitosti ze dne 26. 5. 2009, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným, má soud za prokázáno, že k budově adresa, postavené na parcele číslo bylo zřízeno nájemní právo ve prospěch žalobce coby nájemce, spočívající v organizaci závodů a výstav poštovních holubů, s ročním nájemným ve výši 50.000 Kč, nájem byl sjednán na dobu určitou v trvání 5 let od 1. 6. 2009 a končí uplynutím sjednané doby. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 21. 1. 2019, 27. 2. 2019 a 1. 3. 2019 vyplývá, že na další období účastníci zvažovali projednání s předstihem prodloužení nájemní smlouvy či uzavření nové smlouvy s tím, že z důvodu vyššího nájmu a stavu nemovitostí k uzavření nájemní smlouvy nedošlo.

4. Z dalších předložených listinných důkazů (seznam členů z prosince 2003, seznam členů z 31. 12. 2004, seznam členů z 5. 2. 2007, prezenční listina členské schůze Základní organizace část obce ze dne 8. 12. 2010, evidence členů pro rok 2016, evidence členů pro rok 2020) nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.

5. Z výpovědí svědků příjmení jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a titul jméno příjmení vzal soud za prokázané, že všichni svědci byli členové Základní organizace část obce svazu anonymizována čtyři slova s tím, že žalobce nabyl vlastnictví k nemovitosti, která je předmětem tohoto řízení, kupní cena byla složena z příspěvků členů spolku, jak vyplývá zejména z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení a titul jméno příjmení. Následně došlo ke vstoupení Místního spolku část obce do svazu anonymizována čtyři slova, a to včetně movitého i nemovitého majetku, tedy včetně předmětné nemovitosti. V té době také byl titul jméno příjmení vyzván spolkem, aby narovnal vztah se žalovaným, na něhož byla nemovitost přepsána a svědek titul jméno příjmení vyzval výkonný výbor svazu anonymizována dvě slova k dobrozdání, že nemovitost je ve vlastnictví žalobce.

6. Po zhodnocení všech provedených důkazů a po jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. V posuzované věci se soud v průběhu řízení zabýval námitkou žalovaného, že v totožné věci již bylo jednou jednáno a rozhodováno, byla tedy vznesena námitka res iudicata, tedy jinými slovy překážka věci rozhodnuté. Po přezkoumání předložených důkazů a spisu Městského soudu v Brně, vedeného pod sp. zn. 49 C 106/2006, má soud za to, že tato námitka žalovaného není důvodná. Řízení ve věci bylo zastaveno, a to aniž by soud ve věci vydal rozsudek, kterým by řízení ukončil. V daném případě se námitka žalovaného k zastavení řízení pro nedostatek podmínek k řízení jeví jako lichá, a proto soud k tomuto tvrzení žalovaného nepřihlížel.

7. Soud rovněž (vzhledem k charakteru žaloby) posuzoval, zda žalobce má na určení vlastnictví naléhavý právní zájem. Žalobce jej spatřuje v tom, že je třeba najisto postavit vlastnické vztahy k budově a dosáhnout takto odpovídajícího zápisu v katastru nemovitostí. Soud shledal, že žalobce má naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, neboť pouze touto žalobou může dosáhnout změny stavu ve veřejném rejstříku, tj. v katastru nemovitostí. Výrok rozsudku, jehož se žalobce domáhá, bude závazný i pro žalovaného, který je aktuálně zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník sporné nemovitosti.

8. Soud tedy provedl dokazování listinnými důkazy a výpovědí svědků a po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a po jejich právním posouzení má soud za prokázané:

Podle hospodářské smlouvy ze dne 7. 11. 1975, číslo číslo nabyl žalobce pod označením svaz anonymizováno 9 slov obec, ulice a číslo, vlastnické právo k nemovitosti – budově adresa, stojící na pozemku parc. číslo v katastrální uzemí. Žalobce byl následně evidován u Ministerstva vnitra ČR jako oblastní sdružení chovatelů poštovních holubů pod svazem anonymizována dvě slova a v souladu se stanovami svazu anonymizována dvě slova, schválenými dne 20. 11. 1993 měl žalobce právní subjektivitu (článek 11 a článek 18.2 těchto stanov). Dle těchto stanov (článek 27.2) mají organizační jednotky svazu nejen právní subjektivitu, ale také jsou oprávněny nabývat vlastní majetek a hospodařit s ním podle platných zákonných předpisů, a to včetně převodu nemovitostí. V daném případě má soud za prokázáno z listinných důkazů a rovněž tak z výpovědí slyšených svědků, že žalobce coby vlastník předmětné nemovitosti s nemovitostí disponoval. Nebylo však v řízení prokázáno, že předmětnou nemovitost nabyl žalovaný, když ve výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví, katastrální úřad, katastrální pracoviště, pro obec a katastrální uzemí byl nabývací titul ve prospěch žalovaného, coby vlastníka, označeno rozhodnutí o zrušení organizace ze dne 22. 9. 2005. Je sice skutečností, že žalobce byl pod označením svaz anonymizováno 9 slov obec, ulice a číslo dříve částí žalovaného, avšak žalobce vystoupil z svazu anonymizována dvě slova a stal se základní organizací jiného sdružení, kde rovněž disponuje právní subjektivitou. Tzv.„ přestup“ základní organizace žalobce do jiného sdružení není vyloučen, a tuto možnost dovozuje i judikatura Nejvyššího soudu ČR (srov. rozhodnutí NS ČR ze dne 21. 1. 2009, 28 Cdo 5099/2007), která připouští i pro základní organizaci možnost ze sdružení vystoupit a vstoupit do sdružení jiného. Pro danou věc však není podstatné zjištění, zda žalobce ze sdružení platně vystoupil a platně vstoupil do jiného, ale podstatné je takové zjištění, že žalobce nezanikl a v rámci nového sdružení nepůsobí jako nový subjekt práva. Soud má tedy za to, že žalobce při koupi nemovitosti (pod označením svaz anonymizováno 9 slov obec, ulice a číslo) použil finanční příspěvky členů spolku žalobce - místní organizace část obce a číslo (pod označením také jako svaz anonymizováno 9 slov obec, ulice a číslo, postupně také jako svaz anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno číslo, ulice a číslo, část obce, obec a nakonec jako svaz anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno číslo, ulice a číslo, PSČ, obec), nedošlo k převodu nemovitosti na žalovaného platným a řádným způsobem, žalobce má právní subjektivitu coby pobočný místní spolek svazu anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. Žalobce tedy má právní subjektivitu, je aktivně věcně legitimován, naléhavý právní zájem je dán (neshoda skutečného a zapsaného stavu vlastnictví v katastru nemovitostí). Soud má za prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti.

9. Soud se dále zabýval námitkou, že nemovitost byla ze strany žalovaného vydržena. Zde žalovaný dovozuje svoji námitku z nájemního vztahu mezi účastníky, když dne 26. 5. 2009 byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva k předmětné nemovitosti. K tomu soud uvádí, že tato úvaha žalovaného nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu, ani neodpovídá právní úpravě vydržení. Již základní podmínka vydržení, tj. dobrá víra žalovaného, nebyla v řízení naplněna. Za podstatu oprávněné držby směřující k vydržení se pokládá skutečnost, že držitel vykonává obsah určitého práva (v posuzované věci práva odpovídajícího vlastnickému právu) v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. K tomu, aby držba byla oprávněná, však nestačí jeho pouhé subjektivní přesvědčení, že mu právo patří, ale je třeba, aby držitel byl„ se zřetelem ke všem okolnostem“ (tj. objektivně) v dobré víře, že mu právo náleží (§ 130 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platnému ke dni počátku oprávněné víry držitele); omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Právní omyl je omluvitelný tehdy, jestliže se držitel omylu nemohl vyhnout ani při vynaložení obvyklé opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti případu po každém požadovat (může jít např. o nejasné znění zákona). V dané věci se mohlo jednat například o snahu žalovaného zapsat dané věcné břemeno do pozemkových knih, resp. do katastru nemovitostí. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává. Žalovaný však minimálně od výzvy titul jméno příjmení nebyl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo odpovídající vlastnickému právu náleží. V řízení bylo prokázáno, že žalobce podal na katastr nemovitostí žádost o změnu vlastnictví nemovitosti již ke dni 9. 12. 2003. Kromě toho před uzavřením nájemní smlouvy svědek titul jméno příjmení vyzýval výkonný výbor svazu anonymizována dvě slova k vrácení nemovitosti žalobci (vyplývá ze svědecké výpovědi titul jméno příjmení). Soud nemá důvod nevěřit výpovědi svědka titul jméno příjmení, která se shoduje s listinnými důkazy. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je zapsán jako vlastník nemovitostí na základě rozhodnutí o zrušení organizace ze dne 22. 9. 2005, když již předtím došlo k vystoupení Základní organizace část obce a číslo z organizačních struktur žalovaného. Ze žádné zjištěné okolnosti nevyplynulo, že by žalobce převedl nemovitost, či jakýkoliv podíl na ní, na žalovaného. Žalovaný se tedy nemůže domáhat jako oprávněný držitel vydržení, když si musel být z výzvy předsedy Místního spolku část obce vědom toho, že není oprávněným držitelem předmětné nemovitosti. Soud má tedy za to, že žalobce prokázal, že je oprávněným vlastníkem předmětné nemovitosti, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný proti neúspěšnému žalovanému. Náleží mu proto náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5.000 Kč, v odměně advokáta žalobce dle § 7 a § 9 odst. 4, písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), v platném znění, a to za pět úkonů právní pomoci po 3.100 Kč, dále v pěti náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1,3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, účast na jednání (dne 15. 1. 2020, 5. 2. 2021 a 7. 4. 2021) a závěrečný návrh ze dne 19. 5. 2021 Celkem se jedná o částku 22.000 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného.