MSBR 47 C 132/2021-44

Soud:
Městský soud v Brně
Spisová značka:
47 C 132/2021-44
Datum rozhodnutí:
2021-10-15
ECLI:
ECLI:CZ:MSBR:2021:47.C.132.2021.1

Městský soud v obec rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 7 620,62 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 Kč, 100 Kč, 300 Kč a 100 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 4. 3. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 31. 3. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 820,62 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 056,58 Kč za dobu od 4. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 764,04 Kč za dobu od 31. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 616 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč.

2) podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč.

3) účast na jednání soudu dne 15. 10. 2021 v čase 13:00 až 13:27 hod. - § 11 odst. 1 písm. g), § 14b odst. 3, § 7 bod 4. advokátního tarifu - odměna ve výši 1 500 Kč, paušální náhrada výdajů 300 Kč, tj. celkem 1 800 Kč.

4. A) dodávky plynu

5. Žalobce dodával žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 16. 4. 2019 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese adresa, plyn pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě plyn odebíral včetně čerpání souvisejících služeb. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že cena plynu bude určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby plynu bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Tyto skutečnosti soud ujistil z důkazu smlouvou.

6. Žalobce žalovanému vyúčtoval dne 12. 2. 2020 částku celkem 3 356,58 Kč, var. sym. číslo, představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 505,26 m3 odebraného plynu ve fakturačním období od 30. 4. 2019 do 4. 2. 2020 (důkaz tímto vyúčtováním a dokladem o odeslání z 29. 2. 2019). Součástí vyúčtování byla dále smluvní pokuta 300 Kč za pozdní platby.

7. V neposlední řadě žalobce požadoval smluvní pokutu 100 Kč za prodlení žalovaného se zaplacení faktury var. sym. číslo.

8. B) dodávky elektřiny

9. Žalobce dodával žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 4. 2019 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese adresa, elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral včetně čerpání souvisejících služeb. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní (důkaz smlouvou).

10. Žalobce žalovanému vyúčtoval dne 9. 3. 2020 částku celkem 4 064,04 Kč, var. sym. číslo, představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 1,646 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 27. 5. 2019 do 3. 2. 2020 (důkaz tímto vyúčtováním a dokladem o odeslání). Součástí vyúčtování byla dále smluvní pokuta 300 Kč za pozdní platby.

11. V neposlední řadě žalobce požadoval smluvní pokutu 100 Kč za prodlení žalovaného se zaplacení faktury var. sym. číslo.

12. Při právním posouzení žalovaných nároků soud aplikoval v případě dodávek elektřiny § 50 odst. 2 a v případě dodávek plynu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

13. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní závazkový právní vztah, kterým se zavazuje obchodník s elektřinou/plynem dodávat zákazníkovi elektřinu/plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby, a zákazník se zavazuje zaplatit obchodníkovi s elektřinou/plynem cenu za dodanou energii a cenu souvisejících služeb.

14. Žalobce tedy byl zavázán dodávat žalovanému příslušné energie a zajišťovat související služby, a žalovaný byl povinen platit žalobci cenu těchto energií a služeb dle vyúčtování žalobce. Žalovaný tyto své základní povinnosti porušil, pročež jej soud zavázal k zaplacení částky 3 056,58 Kč za dodávky plynu a 3 764,04 Kč za dodávky elektřiny, tj. celkem 6 820,62 Kč (výrok II. rozsudku). Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná, a to včetně práva žalobce na zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Jinak tomu ovšem je u práva na zaplacení smluvních pokut.

15. Pokud jde o smluvní poplatky, ty byly výrokem I. tohoto rozsudku zamítnuty s ohledem na následující důvody.

16. Ve smlouvách z 16. 4. 2019, v části označené jako„ Ostatní ujednání“, bylo uvedeno, že„ Zákazník je povinen zaplatit innogy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní.“.

17. Soud postupoval konzistentně a - ve shodě s např. rozsudkem ve věci 47 C 111/2019, 47 C 159/2019, 47 C 243/2020, 47 C 205/2020, 47 C 130/2020, 47 C 48/2020 - žalobu v části všech žalovaných smluvních pokut zamítl, pro absolutní neplatnost takové smluvní pokuty (§ 588 o. z. – zjevný rozpor s dobrými mravy), při aplikaci m. j. nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/2011.

18. Závěr o absolutní neplatnosti části smlouvy zakotvující smluvní pokutu potvrdil jako správný i odvolací soud - Krajský soud v Brně, a to v rozsudku z 6. 10. 2020 č. j. 37 Co 4/2020 – 79:„ …se odvolací soud jinak zcela ztotožňuje s dalšími právními závěry soudu I. stupně, především se závěrem o absolutní neplatnosti této části smlouvy pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z., přičemž odvolací soud rovněž souhlasí s tím, že soudem I. stupně citovaná judikatura ÚS ČR je nadále použitelná a pro daný případ přiléhavá…“ (obdobně rozsudek Krajského soudu v Brně z 19. října 2021 č. j. 37 Co 120/2021 – 76).

19. Kupříkladu Krajský soud v Brně v rozsudku z 30. 9. 2020 č. j. 19 Co 164/2020-59 uvedl:„ 5. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit. 6. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srovnej nález z 11. 11. 2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11) plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Zatímco tato nálezová judikatura spojovala za účinnosti úpravy před o.z. nesjednání smluvní pokuty v listině, na které spotřebitel připojuje svůj podpis s absolutní neplatností, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, o.z. vychází z odlišné koncepce, zakotvené v ust. § 1815 o.z. Podle nové úpravy soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá. 7. Smlouva o sdružených dodávkách plynu, uzavřená dne 21.11.2017, mezi žalobcem coby podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem je koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka.„ První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětné smlouvy jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Ujednání o smluvní pokutě není v textu přehledně uvedeno, není nijak zvýrazněno, je zahrnuto do části nazvané„ Ostatní ujednání“, zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobkyně samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit. V tomto směru neposkytuje dostatečnou informaci ani Informace pro zákazníka k návrhu smlouvy/dodatku (dále jen„ Informace“). Zákazník je sice informován, že případné smluvní pokuty mohou být zakotveny ve smlouvě/dodatku. Nicméně ani tady informace není uvedena přehledně, je zahrnuta do závěru textu odstavce, ve kterém je zákazník seznamován s jednotlivými složkami ceny. I samotná Informace je psána velmi malým písmem, hustým řádkováním. Smluvní pokuta přestože není součástí ceny služby, ale sankcí za nesplnění povinností zákazníka není uvedena např. v části věnované povinnostem zákazníka, Informace neobsahuje oddíl o tom, jaké povinnosti zákazníku nad rámec povinností ze zákona vznikají, pokud nesplní své smluvní povinnosti. Navíc pokud v Informaci je spotřebiteli dána informace o„ případné“ smluvní pokutě v rámci informace o ceně služby, zákazník by snad mohl případné ujednání o smluvní pokutě očekávat v logice struktury Informace koncipované dodavatelem maximálně v části nazvané Cenové podmínky, když sám podnikatel informaci o případné smluvní pokutě sám zahrnul do informace o ceně služby. Navíc smluvní pokuta není v rámci Informace pro zákazníka uvedena jako ujednání sjednávané formulářovou smlouvou vždy, ale jen jako ujednání případné. Informace tak navozuje dojem, že se nemusí v textu formuláře smlouvy vůbec vyskytovat. 8. Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smlouvy, není obvyklou náležitostí smlouvy. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinností. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové smlouvě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat zejména to, je-li smlouva uzavírána se spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možno přihlédnout či nikoliv. Ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která na první dojem navozuje pocit, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatné, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na„ druhé straně“ smlouvy, kterou podepisuje. Samotná písemná podoba smlouvy, kdy„ první strana“ (na rozdíl od„ druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozuje spíše pocit, že se jedná o smluvní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde nachází ujednání, o němž byl informován jako o ujednání případném, kdy informaci by mohl pochopit i tak, že pokud je mu předkládán k podpisu formulář, případné ujednání neobsahuje, neboť se v něm pravidelně nenachází. Ani název části„ Ostatní ujednání“ žádným způsobem spotřebitele neupozorňuje na to, že se jedná o ujednání o smluvní pokutě, která je samostatným zajišťovacím institutem, nikoliv nepodstatným běžným ujednáním či ujednáním technického charakteru. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavření smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník např. kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na konci svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny psaná velmi malým písmem. 9. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě v části nazvané„ Ostatní ujednání“ je neplatné a není možno k němu přihlížet.“.

20. Soud neshledává důvod odchýlit se od svého již opakovaně vysloveného názoru (viz i § 13 o. z.) a poukazuje nejen na odůvodnění shora citovaných rozsudků vydaných v senátu 47 C (které jsou žalobci známy, když byl žalobcem v citovaných řízeních), ale i na níže citovaná rozhodnutí Krajského soudu v Brně, které se s námitkami žalobce v jiných řízeních obsahově vypořádala. Jde o rozsudek Krajského soudu v Brně z 30. 9. 2020 č. j. 19 Co 164/2020-59, z 15. 6. 2021 č. j. 15 Co 76/2021-93, z 25. 5. 2021 č. j. 15 Co 59/2012-65, z 19. 1. 2021 sp. zn. 15 Co 180/2020, z 21. 12. 2020 č. j. 70 Co 160/2020-80 a z 19. 8. 2020 č. j. 70 Co 108/2020-61.

21. Zdejší soud tak neshledává důvod odchýlit se od své vlastní praxe (myšleno senát 47 C) a od rozhodovací praxe minimálně čtyř senátů Krajského soudu v Brně (15 Co, 19 Co, 37 Co, 70 Co), a proto ve výroku I. tohoto rozsudku požadavek na zaplacení smluvních pokut - poplatků zamítl.

22. Výrok III. o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého platí, že pokud měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce byl se svou žalobou úspěšný co do jistiny 6 820,62 Kč, neúspěšný co do částky 800 Kč, tj. úspěch žalobce představuje 89,5 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného 10,5 %. Proto je žalovaný povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení rozdíl uvedených poměrů, tj. 79 % částky nákladů řízení.

23. Plná výše nákladů řízení žalobce se skládá ze soudního poplatku 400 Kč a dále nákladů právního zastoupení:

24. K uvedeným položkám náleží cestovní náhrady a náhrada za čas strávený cestou k soudu a zpět. Podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu o náhradě za ztrátu času stráveného na cestě platí, že činí 100 Kč/každá započatá půl hodina. Co se týká cestovních náhrad za cestování osobním vozidlem, proměnné, které vystupují ve výpočtu, jsou: délka trasy obec – obec a zpět cca 96 km, čas trvání jízdy jedním směrem cca 50 min., použité osobní vozidlo registrační značka s kombinovanou spotřebou 6,3 l /100 km, palivo nafta motorová. Sazba základní náhrady 4,40 Kč za jeden kilometr jízdy je stanovena ve vyhlášce č. 589/2020 Sb. a cena pohonných hmot dle předložené účtenky činí 37,90 Kč. Tak náleží za cestu k jednání soudu dne 15. 10. 2021 cestovní náhrada ve výši 652 Kč a náhrada za promeškaný čas 400 Kč.

25. Zástupce žalobce byl plátcem DPH, proto na základě ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada této daně v sazbě 21 % z odměny, paušálních a cestovních náhrad, tj. 725 Kč.

26. Podíl 79 % z uvedených položek nákladů řízení žalobce představuje částku 3 616 Kč. Částka je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta tří dnů k plnění od právní moci je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.)

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat výkonu vykonatelného rozsudku u soudu.

MSBR 47 C 132/2021-44