MSBR 53 C 6/2020-185

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený ustanoveným advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:Jméno žalované, IČO: IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 4 073 520 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 4 073 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 000 Kč od 9. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne datum domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 4 000 000 Kč, a to z titulu náhrady škody, kterou mu měla žalovaná způsobit tím, že nezákonně převedla členský podíl žalobce v družstvu na třetí osobu, čímž byla žalobci způsobena škoda ve výši tržního hodnoty členského podílu. Žalobce u žalované dlouhodobě žádal o převod bytu do osobního vlastnictví, poté se však zhoršil jeho zdravotní stav, v důsledku čehož vrátil otci dar v podobě převodu členských práv k bytové jednotce. Samotné družstvo o tomto svém kroku neinformoval. Nicméně má za to, že družstvo porušilo své povinnosti při převodu členských práv na pana jméno FO, jelikož jej vlastně neinformovalo o tom převodu a nebyl tomu převodu sám přítomen. Žalovaná odpovídá za předcházení škodám, v to v rámci své prevenční povinnosti, kterou má při převádění členských práv. Ohledně převodu členských práv žalobce uvedl, že nepodepsal to znění, které bylo předloženo žalované, podepsal pouze prázdný formulář, který byl následně bez jeho účasti dále doplněn a předložen žalované. Má za to, že nemohl převést členská práva, jelikož již předtím vrátil dar svému otci v podobě právě těch členských práv, tudíž nemohl na třetí osoby převádět členská práva k družstvu. Má za to, že dohoda o převodu členských práv nebyla platně ujednána a v tomto důsledku mu vznikla škoda ve výši 4 000 000 Kč.

2. Podáním doručeným Městskému soudu v Brně dne 13. 9. 2021 žalobce navrhl změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o částku 73 520 Kč, a to z titulu náhrady škody podrobně specifikované v podání ze dne 13. 9. 2021, přičemž změně žaloby bylo vyhověno usnesením ze dne 6. 10. 2021, č.j. 53 C 6/2020 – 103. Na jednání dne datum bylo vyhověno návrhu žalobce na změnu žaloby spočívajícím v jejím rozšíření o úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 000 Kč od 9. 1. 2020 do zaplacení.

3. Žalovaná nárok žalobce odmítla. Žádnou škodu žalobci nezpůsobila. Žalobce si tu situaci přivodil sám, že se dal dohromady s lidmi, kteří napřed podváděli třetí osoby a poté možná podvedli i jeho. Skutečnosti ohledně vrácení daru byly pro žalovanou nové. Žalobce dlouhodobě jednal s žalovanou jako člen družstva, žalované žádné takové skutečnosti o převodu družstevního podílu darem na svého otce nesdělil. Spory žalobce ať již se žalovanou či osobami, na které byly členská práva převedeny, byly předmětem rozhodování několika soudů, v této souvislosti odkazovala na rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. spisová značka a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. spisová značka.

4. Provedeným dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalobce byl členem bytového družstva právnická osoba, IČO: IČO žalované, od 19. 12. 1985, a dále uživatelem bytu č. hodnota na adrese adresa. Převod členských práv a povinností byl schválen dne datum (potvrzení ze dne datum, č. l. 8). právnická osoba. dne 13. 5. 2002 vyzýval žalovanou ke sdělení, zda je žalobce členem družstva a nájemcem bytu na adrese adresa (výzva ze dne 13. 5. 2002, založena na č. l. 9). V roce 2005 bylo žalobci fakturována částka 63 917 Kč za dodání a montáž oken na adrese adresa, částka hrazena ze zálohy (daňový doklad č. hodnota, č. l. 10). Z oznámení o převodu členství listopadu 2008 (č. l. 13) soud zjistil, že toto oznámení bylo adresováno žalované s tím, že mělo dojít ke zpětnému převodu členských práv na jméno FO. Oznámení mělo být účinné dnem doručení žalované. Z dotazu ze dne 16. 4. 2020 (č. l. 45) soud zjistil, že žalobce se dotazoval na právnická osoba ohledně záznamu o ověření podpisu v knize pro ověřování pro účely soudního řízení, konkrétně ověření dne datum. Na jednání soudu dne datum však žalobce soudu sdělil, že toto oznámení žalované nedoručil. Z dopisu žalované ze dne 19. 10. 1999 (č. l. 131v) soud zjistil, že žalovaná odmítla na žalobce převést shora uvedený družstevní byt. Žalovaná dne 9. 6. 2008 (č. l. 132) sdělila přípisem žalobci, že žádosti o převod bytu je schopná vyhovět za podmínky úhrady zůstatkové části investičního úvěru. Emailem ze dne datum se žalobce dotazoval žalované ohledně převodu bytové jednotky v návaznosti na zaplacení anuity (email č.l. 132v). Žalovaná sdělila žalobci dne datum, že jeho žádosti o převod bytu do vlastnictví žalobce nemůže být vyhověno. Vzhledem k probíhající regeneraci byly převody bytů pozastaveny (sdělení žalované ze dne 20. 5. 2009, č. l. 14). Dne datum byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, kdy předměte půjčky bylo financování podílu žalobce na regeneraci bytového domu na adrese adresa, půjčka byla ve výši 152 114 Kč (smlouva o půjčce, č. l. 15-16). Dle dohody o finančním vyrovnání ze dne datum měla být částka 152 114 Kč uhrazena do 31. 3. 2010 (dohoda o finančním vyrovnání, č. l. 17). Za roky 2008 – 2010 žalobce hradil určité částky žalované (opis příjmů, č. l. 19). Přípisem ze dne datum žalobce žalovanou vyzval k převodu bytové jednotky do jeho vlastnictví (přípis, č.l. 20). Žalovaná dne 8. 9. 2009 zaslala žalobci výstrahu před vyloučením z družstva z důvodu nedoplatku na nájemném za měsíce 6/2008, 7/2009 a poplatky z prodlení v celkové výši 26 222 Kč (výstraha před vyloučením, č. l. 21). Návrhem ze dne datum se žalovaná domáhala zaplacení částky 18 563 Kč proti žalobci z titulu neuhrazeného nájemného za měsíce 6 - 9/2009 (návrh na vydání platebního rozkazu, č. l. 22). Dne datum se žalovaná u právnická osoba domáhala zrušení adresy trvalého pobytu u žalobce na shora zmíněné adrese (č. l. 29).

6. Ze zdravotní zprávy ze dne datum (č.l. 11) soud zjistil, že žalobce Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, byl Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Ve zprávě ze dne datum (č.l. 12) bylo konstatováno obdobně výše, navíc však uvedeno, že žalobce má Anonymizováno Anonymizováno. Dne datum byl žalobce uznán plně invalidní, osobou Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz Anonymizováno (potvrzení Anonymizováno, č. l. 11).

7. Z dohody o převodu členských práv a povinností, předloženo žalované datum (č. l. 130-131) soud zjistil, že obsahuje úředně ověřený podpis žalovaného ze dne datum, dohoda byla uzavřena mezi žalobcem a adresa, a týkala se převodu členských práva povinností k družstevnímu bytu č. hodnota na adrese adresa. Nesplacený dluh žalobce k žalované měl činit 152 114 Kč k datum (ručně vepsáno). Vypořádací podíl si měli mezi sebou účastníci vypořádat, v části IV. uveden opět ručním písmem výše vypořádacího podílu k popsanému bytu, který ke dni datum činil 76 687 Kč, k uvedeným připojen podpis pracovnice družstva a datum datum, se shodným podpisem a datem stvrzen údaj o nájemném k datu převodu. Dokument je datován datum, obsahuje podpis převodce i nabyvatele. Podepsáno totožnost ověřena dne datum. Předloženo žalované dne datum. Z protokolu o hlavním líčení ve věci spisová značka (č. l. 23) soud zjistil, že svědkyně jméno FO při svědecké výpovědi ve shora uvedené sp. zn. uvedla, že dělala převod z žalobce na pana jméno FO. Žalobce nebyl přítomen. Byl tam ověřený podpis převodce. Tiskopis dohody o převodu členských práv je volně dostupný. Vše řešila s panem jméno FO. Pan jméno FO neměl podepsanou nájemní smlouvu, žalobce někomu telefonoval, že není podepsána nájemní smlouva. Dle svědkyně o té nájemní smlouvě musel vědět. Žalobce proti tomu, že není podepsána nájemní smlouva, neprotestoval. Nepřišel svědkyni překvapený ani rozhněvaný. K této výpovědi žalobce u hlavního líčení uvedl, že komunikoval pouze emailem, nebyl na družstvu, vydával se za něj jméno FO. Ze smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva (č. l. 25) soud zjistil, že shora označený byt byl převeden družstvem do vlastnictví manželů jméno FO. K tomuto převodu mělo dojít v dubnu roku 2010 (dotazník, č. l. 27). Z vyrozumění právnická osoba (č. l. 28) soud zjistil, že žalobce měl v podnětu právnická osoba uvést, že věděl, že nebude schopen doplatek ve výši 152 000 Kč uhradit, proto se byt rozhodl na počátku roku 2010 prodat. Za tímto účelem získal shora uvedený formulář a nevyplněný jej podepsal a podpis nechal ověřit. V roce 2009 se seznámil s jméno FO, seznámil jej se záměrem prodeje bytu, souhlasil s jeho pomocí. Formulář vyplnil pan jméno FO, nabyvatele uvedl pana jméno FO. Dále bylo zjištěno, že zmíněná dohoda byla předložena na družstvu panem jméno FO, tuto dohodu podepsal pan jméno FO před pracovnicí družstva, i kdyby obdobná dohoda byla předložena družstvu přes podatelnu, byl by převod uskutečněn. Postačoval ověřený podpis převodce. Žalobce nebyl družstvem samostatně informován. Byt byl manželům jméno FO znepřístupněn žalobcem, družstvo se převodem bytu do vlastnictví manželům jméno FO chtělo vyhnout případnému soudnímu sporu týkajícího se určení majetkových práv k danému bytu. Anonymizováno nebylo zjištěny skutečnosti nasvědčující, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek.

8. Z dokumentu ze stránek žalované, označený převod družstevního podílu, soud zjistil, že je datován dnem datum, přičemž se zde uvádí, že právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu. Pokud bude smlouva o převodu družstevního podílu předkládána na referátu členských vztahů, je třeba, aby převodci a nabyvatelé podepisovali smlouvu současně.

9. Z připojeného spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. spisová značka, z usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. spisová značka, ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, soud zjistil, že Vrchní soud v Olomouci dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce smlouvu o převodu členství v družstvu s jméno FO uzavřel na základě předchozí dohody mezi ním, jméno FO jméno FO a jméno FO, kteří se v té době v předmětném bytě zdržovali. O tom svědčil především obsah dohody sepsané na formuláři žalované, na němž je podpis žalobce úředně ověřen. Žalobcovo vysvětlení, proč tuto listinu údajně nevyplněnou podepsal a dal svůj podpis na ní ověřit, je dle názoru vrchního soudu naprosto nevěrohodné. Stěží lze uvěřit dle tohoto soudu, že listinu bez jeho vědomí zneužil jméno FO. Žalobce totiž na Anonymizováno (datum) popsal jinou skutkovou verzi – převod členství u žalované vyřizoval jméno FO s jeho vědomím a cítil se poškozen tím, že finanční prostředky získané od manželů jméno FO si přisvojil jméno FO. V rozhodné době byl žalobce rovněž v kontaktu s manželi jméno FO, které neupozornil dne datum před uzavřením smlouvy mezi nimi a jméno FO, že hodlá smlouvu o převodu členství u žalované zpochybnit. Žalobce podal trestní oznámení na jméno FO poté, co zmizel s finančními prostředky z výtěžku z obou převodů členství. Dle vrchního soudu žalobce o převodu členství věděl a souhlasil s ním, v rozhodné době byl zcela příčetný. Došlo tedy k uzavření platné smlouvy o převodu členství u žalované mezi žalobcem a jméno FO, přičemž převod byl sjednán jako úplatný s tím, že jméno FO měl žalobci uhradit částku za převod z prostředků zaplacených tím, na koho byt převede. Dle soudu žalobce chtěl byt převést kvůli svým majetkovým poměrům, převod obstarával jméno FO, který byl zmocněn dle odvolacího soudu listinu doplnit.

10. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dovolání proti shora uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci bylo ze strany Nejvyššího soudu pravomocně odmítnuto a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 3. 2020.

11. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky 250 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy za to, že mj. měla žalovaná výrazný podíl na tom, že v lednu 2010 byl žalobce v důsledku neplatných právních úkonů protiprávně připraven o členský podíl u žalované, neboť zaregistrovala dohodu o převodu členských práv a povinností ze dne datum jako platnou. Krajský soud v Brně shora uvedeným rozsudkem žalobu žalobce v plném rozsahu zamítl. Vyšel především z usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. spisová značka, ze dne datum, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2019, když konstatoval, že by bylo v rozporu principy právního státu a předvídatelnosti soudního rozhodování, pokud by soud v jiném řízení v rámci téhož skutkového rámce nevycházel z již pravomocně přijatého právního názoru týkající se předmětné právní otázky. Vzhledem k tomu, že převodní smlouva nebyla zhodnocena jako neplatná, nemohlo dojít její registrací k neoprávněnému zásahu do osobnosti žalobce.

12. Z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka, byl ze strany Vrchního soudu v Olomouci jako věcně správný potvrzen. Odvolací soud uvedl, že jestliže předmětné rozhodnutí č. j. spisová značka obstálo před Nejvyšším soudem, tak před soudem Ústavním, závěry v něm obsažené tak představují vyřešení předběžné otázky, zda je či není žalobce členem družstva. Za totožného skutkového stavu soud nejsou oprávněny tyto otázky hodnotit jinak. Dále odvolací soud uvedl, že došlo-li k převodu členských práv již uzavřením dohody, pak pouhou registrací žalovanou nemohlo dojít k zásahu do práv žalobce, protože platnost registrace dohody družstvem nemá vliv na platnost převodu členských práv mezi smluvními stranami.

13. Účastníci na jednání soudu shodně uvedli, že věc sp. zn. spisová značka je pravomocně skončena.

14. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1 7. 2020, č. j. spisová značka, soud zjistil, že se týkal zaplacení zadostiučinění za dlouhotrvající řízení ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. spisová značka. Ze shora uvedeného rozsudku je patrné, že žalobce dostal odškodnění za dlouhotrvající řízení před Krajským soudem v Brně, přičemž jím uplatněná žaloba nebyla šikanózní. Ve vztahu k předmětu právě projednávané věci shora uvedený rozsudek neobsahuje žádná důležitá skutková zjištění.

15. Návrhy na doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobce, svědeckou výpovědí jméno FO, návrhem na ustanovení znalce k ceně bytu, znaleckým posudkem č. hodnota, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2, č. j. spisová značka, soud zamítl. Co se týče shora označeného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, tak ten se týkal toho, že žalobce se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nezákonném vedení trestního stíhání žalobce, netýkal se tak skutkově přímo projednávané věci. Požadovaný účastnické výslech žalobce by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie řízení, a rovněž v rozporu s § 131 odst. 1 o. s. ř., kde je pro účastnický výslech zakotven předpoklad, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. V projednávané věci však skutkový stav týkající údajné škody způsobené žalovanou byl dostatečně zjištěn na základě předložených listinných důkazů. Totéž platí i o výslechu jméno FO, jehož role ve skutkovém ději byla dostatečně objasněna listinnými důkazy. Co se týče dalších důkazů týkajících se hodnoty bytu, tak vzhledem k právnímu posouzení věci, nebylo nutné zjišťovat hodnotu bytu. Proto tyto důkazy soud neprovedl.

16. S ohledem na provedené dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce byl členem bytového družstva Anonymizováno od datum, snažil se byt, který užíval získat do osobního vlastnictví, což se mu nepovedlo. Následně členská práva a povinnosti převedl na jméno FO, který dohodu o převodu členských práv a povinností s úředně ověřeným podpisem žalobce předložil žalované dne datum, která tuto dohodu o převodu členských práv zaregistrovala a následně jednala s jméno FO, který poté členská práva převedl na manžele jméno FO, kteří byt následně získali do osobního vlastnictví. Co se týče námitek žalobce, které se týkají toho, že listina (dohoda o převodu členských práv) byla předložena žalované nedoplněna, že ji podepsal údajně blanketní, apod., tak v této souvislosti je nutné poukázat, že skutkový stav ohledně tohoto jednání byl předmětem rozsáhlého dokazování v pravomocném rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, č. j. spisová značka, ze dne datum, se kterým se zdejší soud ztotožňuje.

17. Žalobce požaduje po žalované žalovanou částku z toho důvodu, že porušila povinnosti při registraci smlouvy, čímž připravila žalobce o členská práva a povinnosti vztahující se k předmětnému bytu, přičemž tímto jednáním mu žalovaná způsobila škodu ve výši žalované částky, která by měla odpovídat hodnotě bytu v současné době. Zbytek způsobené škody žalobce odvíjel rovněž od převodu té bytové jednotky a ta škoda ve výši 73 520 Kč byla žalobci způsobena v důsledku plnění exekučních nákladů.

18. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení:

19. Podle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

20. Podle § 230 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, ve znění do 30. 6. 2010 (dále jen „obch. zák.“), převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.

21. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že dle § 420 odst. 1 odpovídá každý za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením právní povinnosti. Ke vzniku odpovědnosti za škodu musí být kumulativně splněny určité základní náležitosti, plynoucí již ze samotného zákonného textu (porušení právní povinnosti, škoda, způsobení škody, zavinění). Ačkoliv nejde o termín občanského zákoníku, hovoří se o těchto náležitostech dlouhodobě (ustáleně a bez ohledu na aktuálně platnou úpravu) jako o předpokladech vzniku odpovědnosti za škodu. Tyto předpoklady musí být splněny vždy (s výjimkou zavinění), má-li vzniknout povinnost k náhradě škody. Dle soudu tedy pro uložení povinnosti žalované k náhradě škody, tak jak ji specifikoval žalobce, musí být splněny tedy shora uvedené předpoklady.

22. Pro posouzení jednání žalované v kontextu zjištěného skutkového stavu je nutné rovněž vyjít z právní úpravy § 230 obch. zák. dle kterého členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6 2015, sp. zn. 29 Cdo 2354/2014, se podává, že „nabyvatel se ve vztahu k převodci a ke třetím osobám stává členem družstva (nabývá členský podíl) již uzavřením smlouvy o převodu členského podílu (nebyla-li účinnost smlouvy odložena), ve vztahu k družstvu se nabyvatel stává členem družstva teprve okamžikem, kdy je družstvu předložena smlouva o převodu členského podílu“.

23. Soud má za to, že tvrzení žalobce, že přišel o členství v družstvu, s nímž se pojilo užívání předmětného bytu v souvislosti s jednáním žalované, a tímto jednáním mu byla způsobena škoda v hodnotě tržní hodnoty bytu, neobstojí při pohledu na shora uvedenou právní úpravu. Žalobce převedl platně členská práva a povinnosti v družstvu, které se pojily s užíváním bytu, na jméno FO, a ten se ve vztahu k žalobci a ke třetím osobám stal členem družstva (nabyl členský podíl) již uzavřením smlouvy. Ohledně platnosti převodu členských práv lze poukázat i na shora uvedené pravomocné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, č. j. spisová značka. Bylo by v rozporu principy právního státu a předvídatelnosti soudního rozhodování, pokud by soud v jiném řízení v rámci téhož skutkového rámce nevycházel z již pravomocně přijatého právního názoru týkající se právní otázky platnosti převodu členských práv. Ve vztahu k žalované se tak jméno FO stal členem družstva okamžikem, kdy žalované předložil smlouvu o převodu členského podílu, tj. 11. 1. 2010. Dle soudu žalovaná svým postupem žádnou právní povinnost neporušila. Nicméně pro posuzovanou věc je podstatné, že jednáním žalované a vznikem údajné škody v hodnotě bytu není (a nikdy nemůže být) příčinná souvislosti, a to z toho důvodu, že jednáním žalované nemohlo dojít ke způsobení tvrzené škody, jelikož úkony žalované v podobě platnosti registrace dohody družstvem nemají vliv na platnost převodu členských práv mezi smluvními stranami. Jinými slovy zjednodušeně řečeno žalobce se připravil byt převodem členským práv a povinností, s nimiž se pojilo právo užívání bytu, na jméno FO, přičemž toto jednání bylo soudy vyhodnoceno jako platné. Žalovaná svými úkony žalobce o byt nepřipravila. Vzhledem k absenci splnění předpokladů pro uložení povinnosti k náhradě škody, soud žalované tuto povinnost uložit nemohl.

24. Uvedené o absenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem škody ve výši exekučních nákladů lze rovněž aplikovat i na tento nárok žalobce. Žalobce si vznik exekučních nákladů způsobil svým jednáním a následnými soudními spory. Příčinnou souvislost mezi jednáním žalované v podobě registrace platného převodu a následnými soudními spory žalobce ohledně tohoto převodu vysledovat nelze. Rovněž vzhledem k absenci porušení právní povinnosti ze strany žalované ve vztahu ke vzniku exekučních nákladů žalobce, soud nemohl žalované uložit povinnost k jejich úhraděAnonymizováno

25. Co se týče tvrzeného převodu členských práv na jméno FO, tak ve vztahu k žalovanému skutku a protiprávnosti jednání žalované je toto bez významu, jelikož žalobce žalovanou o převodu členských práv na svého otce žádným způsobem neinformoval (žalobce soudu uvedené sdělil sám na jednání dne datum) ve smyslu § 230 obch. zák., tj. ve vztahu k družstvu v době převodu na jméno FO byl členem družstva stále žalobce. Dle soudu i z provedeného dokazování vyplynulo, že se žalobce se vůči žalované jako člen družstva choval a aktivně tak vystupoval, což plyne mj. i z jejich vzájemné komunikace z roku 2009, kdy se žalobce domáhal převodu bytu do osobního vlastnictví.

26. Co se týče poukazu žalobce na nález Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2014, sp. zn. II. ÚS 1457/13, tak dle soudu je tento poukaz je v projednávané věci nepřípadný. Toto rozhodnutí se primárně zabývalo tím, že zda družstvo je oprávněno za činnost, kterou v souvislosti s převodem provádí, účtovat tomu podle jeho názoru odpovídající manipulační poplatek. Dále bylo mj. konstatováno, že družstvu také nelze zakazovat přezkum jemu předložené smlouvy o převodu členských práv a povinností z hlediska její platnosti, neboť je i jeho povinností předcházet škodě, která by mohla vzniknout v důsledku neplatnosti této smlouvy. Dle soudu družstvu není uloženo ze zákona obligatorně, aby takový přezkum činila. Navíc v projednávané věci byla družstvu předložena platná dohoda o převodu členských a povinností, která následně obstála i v soudním přezkumu.

27. V projednávané věci bylo navíc uzavřeno, že ohledně tvrzené způsobené škody a jednáním žalované není příčinná souvislost, ani kdyby k nějakému pochybení ze strany družstva došlo, tak to nemá vliv na platnost převodu členských práv mezi smluvními stranami, a nemohl ze strany žalované dojít ke způsobení žalované škody. Pokud žalobce soudu předložil dokument, ze kterého plyne, že převodci a nabyvatelé by měli podepisovat smlouvu současně, tak se jedná o doporučení žalované z roku 2019, což nic nevypovídá o praxi žalované na začátku roku 2010, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že stačilo předložit podepsané tiskopisy dohody o převodu členských práv.

28. S ohledem na shora uvedené soud podanou žalobu výrokem I. v plném rozsahu zamítl.

29. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč [dle § 1 a § 2 odst. 3 cit. vyhlášky soud žalované přiznal paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony spočívající ve vyjádření ve věci samé a 2 x účast na jednání soudu dne datum – jednání delší než 2 hodiny (dle § 1 odst. 3 písm. a) a c) cit. vyhlášky)]. Celkem tedy náklady řízení činí částku 900 Kč, kterou uložil soud výrokem II. zaplatit žalobci, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám žalované.

30. Výrok pod bodem III. je pak odůvodněn tím, že dle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobci musel být ustanoven zástupce, náklady spojené s jeho odměnou a náhradou hotových výdajů mu uložit nelze vzhledem k tomu, že žalobce byl osvobozen od soudních poplatků v plném rozsahu. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, tak jí hradit náklady státu rovněž nelze uložit. Co se týče soudního poplatku, tak dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Vzhledem k tomu, že žalobce byl osvobozen od soudních poplatků v plném rozsahu, a žalovaná byla ve věci plně úspěšná, tak náhradu soudního poplatku nelze nikomu z účastníků řízení uložit. Proto Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).