MSBR 246 C 63/2016-297

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Tomáše Klusáka a přísedících Mgr. Zity Bouškové a RNDr. Marty Dědečkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:Jméno žalované A., IČO: IČO žalované A ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované A ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované:Jméno žalované B., IČO: IČO žalované B ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o zaplacení 255 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž žalobce domáhal zaplacení částky 75 000 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 155 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 230 000 Kč od 15. 10. 2016 do 6. 2. 2017 a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 155 000 Kč od 7. 2. 2017 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 15. 10. 2016 do 6. 2. 2017, ve výši 8,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 7. 2. 2017 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 92 760 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

V. Vedlejší účastník na straně žalované je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 92 760 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 15 330 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Vedlejší účastník na straně žalované je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 15 330 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal zaplacení částky 255 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Částka je představována náhradou za ztížení společenského uplatnění. Žalobce tvrdí, že u žalované vykonával pomocné práce, dne datum mu byl v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů způsoben pracovní úraz, neboť ho po předchozí slovní rozepři na pracovišti Anonymizováno při rozdělování práce napadl jméno FO, který pracoval na pozici Anonymizováno. Fyzickým napadením, pro které byl jméno FO odsouzen, byla žalobci způsobena škoda na zdraví spočívající mj. ve ztížení společenského uplatnění ve výši 255 000 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k dobrovolnému odškodnění, žalovaná požadovanou částku neuhradila ani částečně.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala v plném rozsahu. Namítla, že se nejedná o pracovní úraz, byť k němu došlo v objektu Anonymizováno. Stalo se tak před začátkem pracovní doby, kdy hádka mezi žalobcem a jméno FO započala před začátkem Anonymizováno Anonymizováno a z důvodu, který nijak nesouvisel s výkonem práce. Pokud by snad soud po právní stránce dospěl k závěru, že se jedná o úraz pracovní, zavinil si ho žalobce nejméně z 50 % sám, neboť on slovními útoky vyprovokoval nepřiměřenou reakci jméno FO. Žalovaná poukázala na to, že jméno FO byla v trestním řízení uložena povinnost nahradit žalobci škodu, kterou mu svým jednáním způsobil, přičemž žalobce se i v tomto řízení domáhá náhrady škody z téže škodné události.

3. Vedlejší účastník na straně žalované navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Příčina hádky nesouvisela s plněním pracovních úkolů, jednalo se o osobní antipatii mezi účastníky rvačky. U zaměstnance jméno FO šlo o exces, tj. jednání, které vybočuje z rámce konání pracovních úkolů nebo úkonů v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Vedlejší účastník rovněž uvedl, že z jeho strany již bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 86 663 Kč a v této části je žaloba nedůvodná.

4. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou účastníkům řízení známy.

5. Ve věci již bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2018, č. j. 246 C 63/2016-108, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 255 000 Kč s úrokem z prodlení od 15. 10. 2016 ve výši 8,5 % ročně z této částky (výrok I.), žalobci byla uložena povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 53 218,22 Kč žalovanému (výrok II.) a částku 1 500 Kč vedlejšímu účastníku (výrok III.). Tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 11. 2019, č.j. 15 Co 127/2019-145. Věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Krajský soud dospěl k závěru, že odpovědnost zaměstnavatele za způsobenou škodu se bude odvíjet od zjištění, zda žalobci vznikla škoda na zdraví při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, porušením právních předpisů nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům, případně zda škodu zaměstnanci způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. Úkolem soudu I. je zjistit, co konkrétně bylo předmětem slovní rozepře, která předcházela fyzickému útoku jméno FO, zda se žalobce v místě škodné události, byť před začátkem pracovní směny, zdržoval v souvislosti s výkonem práce nebo v souvislosti s úkony nutnými před počátkem práce (např. přidělení práce na konkrétní den), zda jméno FO vystupoval v rozhodné době ve vztahu k žalobci jako nadřízený zaměstnanec. Skutečnost, zda jméno FO byl nadřízeným zaměstnancem, by mohla mít svůj význam zejména za situace, kdy by se slovní rozepře týkala plnění pracovních povinností žalobcem. Pokud došlo k úrazovému ději před počátkem pracovní doby, bude nutno hodnotit, zda se žalobce v daném místě zdržoval v přímé souvislosti s úkony potřebnými k výkonu práce nebo úkony nutnými před počátkem práce. Soud měl vzít dále v úvahu posudek o ztížení společenského uplatnění ze dne datum, a to dle § 10 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Dále měl soud zjistit, zda žalobce pouze požaduje ztížení společenského uplatnění na základě lékařského posudku, anebo žádá případně i zvýšení ztížení společenského uplatnění. Rovněž soud měl vzít v úvahu i procesní obranu žalované, ohledně částečného plnění pojišťovny ve výši 86 663 Kč.

6. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to do částky 75 000 Kč z důvodu částečné úhrady na ztížení společenského uplatnění od vedlejšího účastníka na straně žalované, ke které došlo dne datum (z částky pojistného plnění ve výši 86 663 Kč se právě shora uvedená částka týkala ztížení společenského uplatnění). Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 věty prvé téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Na základě výše uvedených skutečností a v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř., soud řízení částečně zastavil v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalovaná i vedlejší účastník na straně žalované s tímto postupem vyslovili souhlas.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Z dohody o pracovní činnosti (č.l. 4-5) vzal soud za prokázané, že se jednalo o dohodu o pracovní činnosti s dočasným přidělením o jiného zaměstnavatele. Tato dohoda byla uzavřena dne datum mezi žalobcem a žalovanou na období od datum do datum, přičemž tímto jiným zaměstnavatelem byla právnická osoba Druh vykonávané práce byl dohodnut jako pomocné práce ve výrobě. Místo výkonu práce adresa. Tento jiný zaměstnavatel měl žalobci ukládat pracovní úkoly, organizovat a kontrolovat jeho činnost. Osoba k tomu určená byla jméno FO, případně vedoucí zaměstnanec na příslušném pracovišti.

9. Z rozsudku Městského soudu v Brně, č. j. 91 T 118/2014-227, který nabyl právní moci dne 11. 11. 2014, soud vzal za prokázané, že dne datum v Anonymizováno hod. v adresa, ve společnosti právnická osoba. napadl jméno FO, nar. datum na pracovišti Anonymizováno, kde pracoval v pozici Anonymizováno, po předchozí slovní rozepři žalobce a to tak, že ho nejdříve uchopil pravou rukou za oblečení v oblasti krku a poté ho 2x udeřil pěstí do pravé části hlavy do oblasti spánku a tváře, čímž mu způsobil Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s Anonymizováno, kdy se jednalo o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s Anonymizováno Anonymizováno na Anonymizováno až Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, kdy zranění si vyžádalo lékařské ošetření a následnou hospitalizaci v nemocnici v době od datum do datum, kde poškozený podstoupil operaci, přičemž byl omezen v obvyklém způsobu života po dobu 3 týdnů a 4 dnů s nutností dodržení klidového režimu a příjmu tekuté stravy. jméno FO byl uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání Anonymizováno měsíců, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Podle ustanovení § 8 odst. 2 trestního zákoníku bylo jméno FO uloženo, aby v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil a dále mu byla uložena podle § 228 odst. 1 trestního řádu povinnost nahradit poškozené právnická osoba, IČ IČO škodu ve výši 25 053 Kč a povinnost nahradit poškozenému (žalobci) škodu ve výši 33 675 Kč. Ohledně nároku na ztížení společenského uplatnění bylo v rozsudku konstatováno, že tento nárok je předčasný, kdy předložený posudek nebyl zpracován až po jednom roce. Dle trestního soudu nešlo usuzovat, že u žalobce došlo ke dlouhodobému ztížení společenského uplatnění, a proto byl žalobce odkázán se svým nárokem na občanskoprávní řízení. Dle § 229 odst. 2 trestního řádu byl poškozený (žalobce) se zbytkem svého nároku na náhradu škody a na náhradu nemajetkové újmy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

10. Z lékařského posudku tituly před jménem jméno FO (č.l. 12-14) ve spojení s lékařským nálezem a lékařskými zprávami č. l. 15-18 soud zjistil, že žalobce po úderu pěstí od Anonymizováno jméno FO utrpěl dle zdravotnické dokumentace Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno vAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno mm. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s Anonymizováno Anonymizováno na Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s následnou Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (Anonymizováno), Anonymizováno Anonymizováno. Jinými slovy utrpěl Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a s Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a s Anonymizováno Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno, přičemž s uvedeným zraněním byl žalobce i operován. Ke ztížení společenského uplatnění znalkyně uvedla, že se dotýká Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (Anonymizováno) a potíže po těžkých zraněních jiných částí těla bez bližšího objektivního nálezu (Anonymizováno), tj. celkem 1 020 bodů. Ze zprávy z Anonymizováno (č.l. 19) soud zjistil, že žalobce po napadení spolupracovníkem má pocity strachu a nedůvěry vůči lidem. Situace v něm vyvolává pocity vlastní neužitečnosti. Celkově uvedená situace má negativní vliv na jeho psychický stav. Z lékařské zprávy (č.l. 19 verte) soud zjistil, že pochází z psychiatrie, kde žalobce absolvoval v roce Anonymizováno Anonymizováno vyšetření.

11. Z výpovědi svědkyně tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že zpracovala shora uvedený posudek na podnět předchozí zástupkyně žalobce, posudek zpracovala na základě předložených listin. Svědkyně vysvětlila, co znamená traumatické postižení trojklanného nervu. Jedná se o poranění obličeje, kde je cévní a nervové zásobení. Když dojde k poranění obličejových kostí, tak může se poranit samozřejmě i nerv a v tomhle případě je poškozen nerv, který prochází prostě v oblasti horní čelisti a dochází tím k nějakým bolestem a k bolesti trojklanného nervu jsou přiřazovány jako k nejtěžším a nejbolestivějším svalům vůbec u člověka. Obecně k danému postižení uvedla, že je lepší je hodnotit spíše s odstupem dvou let, protože nervy mají jistou nějakou možnost regenerace. K použití položky č. hodnota - potíže po těžkých zraněních jiných částí těla bez bližšího objektivního nálezu. Dle svědkyně žalobce procházel psychiatrickými kontrolami, byly mu předepsány antidepresiva, absolvoval celkem hodnota psychiatrických ošetřeních. Položka se používá v době, kdy nemáte jednoznačně od psychiatra dána, jaká depresivní porucha je a jaké je závažnosti.

12. Z žádost zaměstnance o náhradu škody z titulu pracovního úrazu (č.l. 27) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k náhradě ztížení společenského uplatnění ve výši 255 000 Kč, a to do 10 dnů, kdy uvedená písemnost byla žalované doručena dne 4. 10. 2016.

13. Ze spisu MS Brno 91 T 118/2014 soud zjistil, že žalobce uvedl, že přišel na Anonymizováno, kde jméno FO začal vykřikovat, že nemá Anonymizováno, přičemž on se slovně bránil (takové pitomce neviděl a nikdy by jej za mistra nechtěl), jméno FO ho chytil pod krkem a několikrát ho udeřil do hlavy na pravé straně (úřední záznam o podání vysvětlení ze dne datum + úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne datum). jméno FO v trestním řízení uvedl, že žalobce na Anonymizováno neměl co dělat, protože pracoval na Anonymizováno, shodně popsal slovní úroky žalobce, přičemž mu následně sdělil, že jej odvede na Anonymizováno. Následně na něj měl vystartovat žalobce, on se bránil a dal mu facku (protokol o výslechu podezřelého pana jméno FO ze dne datum. V úředním záznam ze dne datum ve věci vysvětlení ze strany pana jméno FO však jméno FO uvedl, že žalobce chtěl odvést na Anonymizováno, protože jej u sebe na Anonymizováno nechtěl. V úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne datum jméno FO uvedl, že žalobce chtěl odvést na Anonymizováno, protože Anonymizováno dělal již předtím. Přeložili ho na Anonymizováno, protože práci Anonymizováno nezvládal. Z úředního záznam ze dne datum o podaném vysvětlení ze strany pana jméno FO soud zjistil, že žalobce byl přidělen na několik pozic v rámci Anonymizováno (putoval po těchto jednoduchých pozicích). Z úředního záznamu ze dne datum o podaném vysvětlení ze strany paní jméno FO soud zjistil, že žalobce byl Anonymizováno, práci však nezvládal, a proto byl přeložen na práci do Anonymizováno. jméno FO potvrdil shora uvedený obsah slovní rozepře ze strany žalobce (tak pitomého mistra neviděl) a dále postup jméno FO, který chtěl žalobce odvést na Anonymizováno (úřední záznam ze dne datum o podaném vysvětlení pana jméno FO + úřední záznam o doplnění podaného vysvětlení ze dne datum ze strany jméno FO). jméno FO v trestním řízení uvedl, že kolem Anonymizováno hodin za ním přišel žalobce. Měl požadavek, že potřebují pracovníka na Anonymizováno, a proto žalobce poslal na Anonymizováno (úřední záznam ze dne datum o podaném vysvětlení pana jméno FO). jméno FO v rámci trestního řízení potvrdil slova žalobce o pitomém mistrovi (úřední záznam ze dne datum o podaném vysvětlení ze strany jméno FO). Z úřední záznam ze dne datum o podaném vysvětlení jméno FO soud zjistil, že pracoval s žalobcem asi měsíc na oddělení Anonymizováno.

14. Z úředního záznam ze dne datum ve věci vysvětlení pana jméno FO, zprávy o hospitalizaci ze dne datum ve spojení s lékařskou zprávou ze dne datum, lékařské zpráva – podání odborného vyjádření ze dne datum, znaleckého posudku ze dne datum který vypracoval pan jméno FO. jméno FO, úředního záznamu ze dne datum Anonymizováno, záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, záznamu o sdělené podezření soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti.

15. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 48 C 210/2015 bylo zjištěno, že žalobce se v tomto řízení domáhal po jméno FO zaplacení částky 50 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené shora popsaný útokem jméno FO na žalobce. Uvedené řízení bylo zastaveno usnesením č.j. 48 C 210/2015-47 ze dne 24. 2. 2017, pro zpětvzetí žaloby ze strany žalobce.

16. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 48 C 164/2015 soud zjistil, že předmětem řízení byl nárok žalobce na náhradu škody za uhrazené regulační poplatky za návštěvy u lékaře ve výši 420 Kč (14 x 30 Kč), za uhrazené léky s doplatkem částkou ve výši 1 095,44 Kč, posudek k bolestnému v ceně 150 Kč, za úhradu hospitalizace žalobce ve právnická osoba ve výši 22 898,02 Kč a ve právnická osoba ve výši 366,24 Kč, za kopírování dokumentů a kancelářské úkony ve výši 683,30 Kč, a částky 95 424 Kč jako náhrady ztížení společenského uplatnění žalobce, a to vše v souvislosti s napadením žalobce žalovaným (jméno FO) dne datum na pracovišti společnosti právnická osoba. Z unesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2022, č.j. 44 Co 138/2021-229, soud v této souvislosti zjistil, že krajský soud zrušil tímto svým usnesením rozsudek Městského soudu Brno ze dne 8. července 2021, č.j. 48 C 164/2015-206, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V této souvislosti krajský soud uvedl, že vázanost civilního soudu rozsudkem trestního soudu nezahrnuje jen samotný závěr o vině a trestu, ale, jak vyplývá z citované ustálené judikatury, i skutkové okolnosti, který byly v trestním řízení zjištěny a byly podkladem pro závěr o konkrétním trestném činu a o jeho následcích (majetková újma, újma na zdraví).

17. Z účastnické výpovědi žalobce učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že dne datum kolem šesté hodiny na pracovišti, ke kterému jsem byl přidělen došlo ke konfliktu mezi ním a Anonymizováno, kdy ho Anonymizováno začal urážet s tím, že Anonymizováno berou práci lidem, že pracují nekvalitně. Anonymizováno měl výhrady k jeho práci (líný), pokud se mu práce v Anonymizováno nelíbí, že má jít na Anonymizováno. Dle žalobce byl Anonymizováno s jeho prací neustále nespokojen, žalobce mu něco odpověděl (nepamatoval si co) a mistr jej 2x udeřil do pravé části hlavy. Stalo se to, když seděl. Anonymizováno žalobce nenapadal. Následně žalobce odešel z Anonymizováno, bouchl do odlitkové nohavice, opuchla mu ruka. Následně šel vše oznámit paní na oddělení, jednalo se o personální oddělení, paní nebyla přítomna. Vše měla pak řešit paní jméno FO. Ta žalobci sdělila, že má jít domů a přijít další den, což nebylo možné z důvodu operace. Po odchodu ze zaměstnání vše oznámil na Anonymizováno.

18. Z výpovědi svědka jméno FO učiněné na jednání soudu dne datum a dne datum soud zjistil, že pracoval jako Anonymizováno ve Anonymizováno u společnosti právnická osoba Žalobce mu byl přidělen jako pracovník, přišel z Anonymizováno. Z jeho prací nebyl spokojen, neboť nepracoval dobře. Dne datum v Anonymizováno hod žalobce přišel přímo do Anonymizováno, jsou tam takové boxy, sedl si svědkovi a začal ho ponižovat a urážet sprostými výrazy. Na Anonymizováno neměl již nic dělat, protože již 2 měsíce pracoval v Anonymizováno. Svědek řekl, že ho odvede na Anonymizováno. Žalobce ho však chtěl chytit pod krkem, a proto mu dal facku. Když došlo k napadení, tak se svědkem seděli spolupracovníci jméno FO a bratr jméno FO a jméno FO. Když seděli v hale, plánovali tam práci, co se ten den bude dělat. Dne datum žalobci nic nevytýkal, protože žalobce pod něj nespadal a pracoval jako pracovník expedice. Měl výhrady k práci žalobce v době, kdy pracoval pod ním na Anonymizováno (dle svědka u něj byl jeden den). Dle svědka nejhorší pracovníky dávali k němu. Žalobci dal první den obyčejnou práci. Měl hlídat, jak to Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, aby se to „nešprajclo“. Nicméně to nesledoval a došlo k závadě. Nadal mu a poslal ho na Anonymizováno pracovat, odvážet Anonymizováno Anonymizováno a tak. V době incidentu seděl na dílně s chlapama, vykládal co bude za práci (dělalo se to tak vždy před zahájením směny), jaká pojede Anonymizováno, tam byly tři druhy Anonymizováno. Žalobce mu začal nadávat, urážet do debilů. Svědek se rozhodl jej odvést na Anonymizováno. Žalobce se tam té práce bál, chtěl jej škrtit, a proto mu dal facku. Svědek na jednání datum uvedl, že byl nadřízeným žalobce. Dle svědka měl být žalobce na Anonymizováno, kam jej poslal (byl tam už měsíc), pro Anonymizováno mu práci nedával. Dle svědka mu práci nepřiděloval, protože byl na Anonymizováno a toho dne ráno jej žalobce přišel napadnout. Žalobce byl napřed u Anonymizováno jméno FO, pak je poslali k němu jako vždy (u těch neschopných). Dle svědka žalobce nikdo na Anonymizováno neposlal, přišel s účelem jej napadnout. Dle svědka si žalobce neplnil svoje povinnosti a nebyl dobrý na práci. Svědek zopakoval, že žalobci řekl, že u něj dělat nebude, že ho odvede na Anonymizováno, vystartoval na něj a takto to dopadlo.

19. Z výpovědi svědka jméno FO učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že pracoval ve Anonymizováno v Anonymizováno a pan jméno FO mu dělal Anonymizováno. Pamatoval si, že jméno FO dal žalobci facku. Podrobnosti si nepamatoval a odvolal se na svoji výpověď z trestního řízení. V době, kdy došlo ke konfliktu, žalobce již nepracoval v Anonymizováno, pracoval v Anonymizováno, kde se balily Anonymizováno Anonymizováno.

20. Z výpovědi svědka jméno FO učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že žalobce byl agenturní pracovník, které dostávali na práci Anonymizováno a různé pomocné práce. K rozdělení těchto agenturních pracovníků uvedl, že ráno jim je přidělen, ale stává se, že zavolá mistr z jiného úseku a vedoucí výroby, že je potřeba tyto zaměstnance přesunout. Svědek uvedl, že žalobce ráno poslal dle rozdělení pracovníků na Anonymizováno. Uvedené rozdělení určovala paní jméno FO dle jejich požadavků. Dle svědka v době incidentu byl nadřízeným žalobce jméno FO (Anonymizováno Anonymizováno). Svědek uvedl, že rozhodný den nebyl nadřízeným žalobce, a to s ohledem na rozdělení těch pracovníků dle potřeb různých oddělení. Svědek uvedl, že žalobce byl přiřazen pod Anonymizováno Anonymizováno (Anonymizováno) a jeho zástupce Anonymizováno Anonymizováno, ti měli přidělovat práci (za jeho bezpečnost, ochranné pomůcky zodpovídal příslušný mistr). Žalobce potkal po úrazu cestou z Anonymizováno a vzal jej k sobě do kanceláře, aby nenásledoval další útok, Oznámil paní jméno FO, co se stalo. Žalobce poté odvedl na personální oddělení, kde byla paní jméno FO. Žalobce hodnotil jako snaživého a nekonfliktního. K jméno FO uvedl, že byl agresivní a holdoval alkoholu, neměl rád cizince.

21. Z výpovědi svědkyně tituly před jménem jméno FO učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že ve společnosti právnická osoba. pracovala jako Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a to i v době zranění žalobce. Žalobce potkala na personálním oddělení, oznámil jí konflikt s panem jméno FO. Žalobce jí sdělil, že jméno FO jej uhodil a že ho to bolí. Komunikace s žalobcem byla obecně složitá. Nechápal, že jeho zaměstnavatelem je žalovaná a systém přidělování agenturních pracovníků. Svědkyně uvedla, že žalobce napadl jméno FO, což byl Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. O jeho povaze (výbušné) věděla z doslechu, nemusela to však řešit. Svědkyně uvedla, že nadřízeným pracovníkem žalobce v době incidentu byl pan jméno FO. Žalobce měl pracovat na Anonymizováno, ale byl nešikovný, neuspěl. Proto žalobce chtěli zkusit na lakovně, kde je ta práce po fyzické stránce výrazně jednodušší. Svědkyně rovněž Anonymizováno Anonymizováno jméno FO označila jako konfliktní osobu.

22. Z výpovědi svědka jméno FO učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že působil v době incidentu jako mistr Anonymizováno ve společnosti právnická osoba Pracoviště Anonymizováno a Anonymizováno jsou v zásadě propojené pracoviště, i když mají svého mistra. Žalobce měl konflikt s panem jméno FO, po němž obdržel ránu pěstí. Svědek si nepamatoval, zda v době konfliktu byl žalobce u něj na Anonymizováno nebo na Anonymizováno, nicméně ráno se povídalo u kávy ve svačinárně (převlékárně), nebyl problém dostat se z Anonymizováno na pracoviště Anonymizováno. Mezi odděleními si posílají dělníky dle potřeby. Záleží na vzájemné domluvě mezi mistry, žádné záznamy o tom nejsou.

23. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že v době incidentu působil ve společnosti právnická osoba jako Anonymizováno Anonymizováno. Dle svědka byl žalobce zařazen na pracovišti Anonymizováno a jeho nadřízeným byl pan jméno FO. Tehdy byl mistr pan jméno FO. Dle svědka měl pan jméno FO uložil nějaký úkol (činnost) žalobci, ten nějak nevhodně zareagoval a došlo tam k nějaké potyčce (svědek to nevěděl přesně vše měl zprostředkovaně i od pana jméno FO). Dle svědka se úkoly ve svačinárně nerozdělují, nicméně poté svědek uvedl, že na začátku bylo rozdělování úkolů, kdy pan mistr sdělil nějaké úkoly svým zaměstnancům a tady došlo k nějaké výměně.

24. Z výpovědi svědka jméno FO učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že v době incidentu pracoval ve společnosti právnická osoba jako Anonymizováno. U potyčky nebyl, zaspal. Žalobce pracoval na vedlejším pracovišti, občas chodil k nim na Anonymizováno. Svědek měl rovněž konflikt s žalobcem. Už nevěděl proč.

25. Z výpovědi svědka jméno FO učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že v době incidentu pracoval ve společnosti právnická osoba jako Anonymizováno Anonymizováno. Dle svědka pan jméno FO byl přímý a konfliktní typ, který nepřipouštěl diskuzi. Svědek nevěděl, zda spadal žalobce pod pana jméno FO nebo pod Anonymizováno Anonymizováno jméno FO.

26. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO soud vzal za prokázané, že před úrazem se z dokumentace nepodávala u žalobce závažnější somatické onemocnění, ani že se léčil pro duševní onemocnění. Po úraze ohodnotil znalec ztížení společenského uplatnění celkem 920 body. Hodnotil postižení Anonymizováno Anonymizováno jako lehké postižení Anonymizováno v oblasti Anonymizováno Anonymizováno, proto použil dolní hranici bodového rozpětí (500 bodů). Psychické potíže ohodnotil znalec 420 body. Dle jeho názoru Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno odezněla, proto nehodnotil psychické potíže jako duševní poruchu po těžkých poraněních. Celkové ohodnocení ztížení společenského uplatnění je dle znalce tedy 230 000 Kč (920 bodů x 250 Kč).

27. Z výpovědi znalce tituly před jménem jméno FO učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že předmětem bylo posouzení ztížení společenského uplatnění u žalobce. Hodnotil postižení Anonymizováno Anonymizováno. U žalobce se jednalo o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (jinými slovy reakce Anonymizováno na Anonymizováno). Znalec proto hodnotil 500 body uvedenou položku. Po předestření listiny z datum k posouzení ztížení společenského uplatnění (ohodnocení postižení Anonymizováno Anonymizováno 200 body) znalec uvedl, že obvyklá doba pro posouzení ztížení společenského uplatnění je jeden rok. Takto posouzené ztížení společenského uplatnění po zhruba 6 měsících se mu jeví jako příliš krátké, aby ho ohodnotilo ten stav jakožto stabilizovaný a trvalý, kdy má za to, že se uvedený stav mohl i zlepšit po uplynutí jednoho roku, kdy ta regenerace těch nervů trvá určitou dlouhou dobu. K položce potíže po těžkých zraněních jiných částí těla bez bližšího objektivního nálezu znalec uvedl, že u žalobce takto ohodnotil psychické potíže hodnotou 420 bodů. Stejně jako zřejmě tituly před jménem jméno FO dospěl k závěru, že posttraumatická stresová porucha ani lehkého stupně se u žalobce neobjevila, nicméně ty trvající problémy v psychické oblasti proto hodnotili pod tou sníženou položkou tak. Jedná se o určitou tzv. zbytkovou kategorii, kam uvedené postižení žalobce lze zařadit.

28. Další dokazování soud neprováděl, protože skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem a další dokazování by bylo dle soudu v rozporu se zásadou procesní ekonomie řízení. Dle soudu bylo nadbytečné zpracování dalšího znaleckého posudku týkajících zjišťování zdravotního stavu žalobce, jelikož znalecký posudek tituly před jménem jméno FO soud považoval za přesvědčivý a v souladu dalšími provedenými důkazy týkajícími se zdravotního stavu žalobce.

29. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

30. K pracovnímu úrazu mělo dojít dne datum, práva a povinnosti stran je třeba posoudit podle zákoníku práce účinného v tomto období, co se týče předpokladů odpovědnosti za škodu.

31. Podle § 265 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

32. Podle § 265 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.

33. Podle § 273 odst. 1 zákoníku práce plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

34. Podle § 366 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

35. Předpoklady pro zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele jsou stanoveny v § 367 zákoníku práce ve znění účinném ke dni 12. 12. 2013.

36. Podle § 274 odst. 1 zákoníku práce v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

37. Právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je po doplněném dokazování zčásti důvodná.

38. Soud vzal za prokázaný následující skutkový stav věci.

39. Žalobce měl se žalovanou uzavřenou dohodu o pracovní činnosti s dočasným přidělením o jiného zaměstnavatele, kterým byla právnická osoba Žalobce měl vykonávat pomocné práce ve výrobě (dohoda o pracovní činnosti). Agenturní pracovníci jsou přidělováni v rámci potřeb na různá pracoviště v rámci Anonymizováno (výpověď svědka jméno FO). Žalobce působil rovněž na Anonymizováno, ale byl nešikovný a neuspěl. Proto žalobce chtěli zkusit na Anonymizováno (výpověď svědkyně jméno FO + úřední záznam o jejím vysvětlení v rámci trestního řízení + úřední záznam o vysvětlení v rámci trestního řízení od tituly před jménem jméno FO). Žalobce během svého působení působil i na Anonymizováno, nicméně dle soudu z provedených důkazů nevyplývá, že na daném oddělení působil i dne datum, jelikož agenturní pracovníci byli přidělováni na různá oddělení dle potřeby.

40. Žalobce jméno FO ráno před incidentem poslal dle požadavků na Anonymizováno, jejíž mistr mu měl přidělovat práci a byl za něj zodpovědný (výpověď svědka jméno FO + úřední záznam o jeho vysvětlení v rámci trestního řízení). V době incidentu byl dle provedeného dokazování nadřízeným žalobce mistr Anonymizováno jméno FO (výpověď svědka jméno FO ve spojení s výpovědí svědkyně jméno FO a svědka tituly před jménem jméno FO). V této souvislosti soud neuvěřil výpovědi svědka jméno FO, že žalobce již pracoval na oddělení Anonymizováno. Dle soudu svědek jméno FO ať již v trestním řízení, tak v právě projednávané věci své stanovisko neustále měnil. V trestním řízení nejprve uvedl, že žalobce chtěl odvést na Anonymizováno, protože jej u sebe na Anonymizováno nechtěl, aby pak uvedl, že žalobce na Anonymizováno neměl co dělat, protože pracoval na Anonymizováno a následně opětovně v hlavním líčení uvedl, že žalobce pracoval jako Anonymizováno, avšak špatně, a proto ho přeřadili k němu na Anonymizováno. Rovněž v projednávané věci v rámci svých svědeckých výpovědi jméno FO uvedl nejprve, že žalobce u něj neměl co dělat, protože již byl na Anonymizováno, aby v doplňující výpovědi uvedl, že byl nadřízeným žalobce. Soud vyhodnotil tedy v tomto konkrétním ohledu svědeckou výpověď jméno FO jako nevěrohodnou. Rovněž působí v této souvislosti nelogicky, pokud již měl žalobce pracovat na Anonymizováno, tak proč jej jméno FO chtěl odvést na Anonymizováno. Uvedené zjištění (jméno FO jako nadřízený žalobce) je dále tedy podpořeno skutečností, že žalobce odeslal tentýž den na pracoviště Anonymizováno mistr Anonymizováno jméno FO (výpověď svědka jméno FO), protože na pracovišti Anonymizováno byl nedostatek pracovníků. Soud proto uzavírá na základě hodnocení provedených důkazů, že nadřízeným žalobce v době úrazu byl jméno FO jako mistr Anonymizováno.

41. Vzhledem ke skutečnosti, že mistr Anonymizováno byl jeho nadřízeným, tak žalobce se zdržoval ve svačinárně Anonymizováno (místě škodné události) za účelem přidělení práce na konkrétní den, tj. v souvislosti s úkony nutnými před počátkem práce (srov. § 274 odst. 1 zákoníku práce). V této souvislosti bylo ze svědecké výpovědi jméno FO prokázáno, že pracovníci Anonymizováno dostávali od mistra jméno FO před počátkem směny ve svačinárně pokyny ohledně výkonu práce (svědek uvedl, že na Anonymizováno vykládal, co bude za práci, jaká Anonymizováno Anonymizováno - dělalo se to tak vždy před zahájením směny).

42. Co se týče obsahu rozepře mezi žalobcem a jméno FO, tak dle soudu bylo prokázáno ze svědecké výpovědi jméno FO, že žalobce dle jeho názoru nebyl dobrý pracovník. Z účastnické výpovědi žalobce bylo prokázáno, že ho jméno FO začal urážet s tím, že Anonymizováno berou práci lidem, že pracují nekvalitně. Měl výhrady k jeho práci (líný), pokud se mu práce v Anonymizováno nelíbí, že má jít na Anonymizováno. Z dalších důkazů bylo prokázáno (výpověď svědka jméno FO, úřední záznamy z trestního řízení, účastnická výpověď žalobce), že žalobce jméno FO oponoval sdělením, že takového pitomce neviděl a nikdy by jej za mistra nechtěl. jméno FO chtěl následně odvést (odtáhnout) žalobce na Anonymizováno, kterému se to nelíbilo, přičemž následně došlo ke konfliktu, který vyústil k fyzickému útoku na žalobce. Soud na základě shora uvedeného uzavírá, že žalobce se v daném místě zdržoval před počátkem pracovní doby v přímé souvislosti s úkony nutnými před počátkem práce (přidělení práce) a následně měl být tedy od svého nadřízeného přeřazen na jiné pracoviště, kvůli čemuž došlo ke vzájemné rozmíšce a úrazovému ději (škodné události).

43. Vzhledem ke skutečnosti, že jméno FO byl v době škodné události nadřízeným mistrem žalobce, tak je naplněna odpovědnost dle § 265 odst. 2 zákoníku práce, dle kterého zaměstnavatel (žalovaná) odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem (jméno FO). Na základě shora popsaného skutkového děje lze uzavřít, že žalobci vznikla škoda pracovním úrazem v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (srov. § 274 odst. 1 zákoníku práce), a proto je dána odpovědnost žalované za pracovní úraz dle § 366 odst. 1 zákoníku práce.

44. Dle soudu jednáním žalobce nebyly naplněny předpoklady § 367 zákoníku práce pro zproštění se odpovědnosti žalované jako zaměstnavatele. Žalovaná a vedlejší účastník v této souvislosti namítali, že žalobce si zavinil pracovní úraz nejméně z 50 % sám, neboť slovními útoky vyprovokoval nepřiměřenou reakci jméno FO.

45. Podle § 367 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. Dle odst. 2 téhož ustanovení se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, nebo proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

46. Dle soudu předpoklady § 367 odst. 1 zákoníku práce naplněny nebyly, ostatně ani nic konkrétního v této souvislosti nebylo tvrzeno. Dle soudu nelze rovněž dospět k závěru, že by jednání žalobce (slovní rozpor s jméno FO) by bylo podřaditelné pod § 367 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, tj. žalobce si jako zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Soud je toho názoru, že v civilizované (slušné) společnosti není možné po verbální rozepři očekávat, že dojde k jakémukoliv fyzickému útoku, a to i pokud žalobce jméno FO slovně urazil či provokoval. jméno FO měl reagovat zcela jiným způsobem. K jeho reakci zřejmě přispěla jeho prudká povaha. Dle soudu si však žalobce nemohl být vědom, že si v důsledku slovní rozepře může způsobit újmu na zdraví.

47. Na tomto místě je třeba uvést, že žalobce požaduje ztížení společenského uplatnění na základě lékařského posudku (srov. podání žalobce ze dne datum). Ohledně procesní obrany žalované ohledně částečného plnění pojišťovny ve výši 86 663 Kč, tak z této částky částka 75 000 Kč byla na ztížení společenského uplatnění, přičemž ohledně této částky byla žaloba vzata za souhlasu dalších účastníků řízení zpět (srov. výrok I. tohoto rozsudku).

48. V důsledku útoku nadřízeného zaměstnance (jméno FO) v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (viz shora) utrpěl žalobce nemajetkovou újmu (škodu). Žalobce požadoval nahradit v důsledku vzniklé odpovědnosti žalované nemajetkovou újmu v podobě ztížení společenského uplatnění ve smyslu § 372 zákoníku práce. Náhradou za ztížení společenského uplatnění se odškodňuje nemajetková újma vzniklá v souvislosti s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Úprava těchto dílčích nároků je v zákoníku práce provedena jen co do základu rámcově tak, že stanoví, že tyto nároky se poskytují jednorázově, že se poskytují ve výši stanovené právním předpisem (tím je nařízení vlády č. 276/2015 Sb.).

49. Podle § 10 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.

50. V této souvislosti soud vzal v úvahu posudek o ztížení společenského uplatnění ze dne datum, a to dle § 10 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., nicméně i s ohledem na vyjádření ustanoveného znalce dospěl k názoru, že uvedený posudek byl předčasný. S ohledem na závěry ustanoveného znalce posouzené ztížení společenského uplatnění po zhruba 6 měsících lze s ohledem na utrpěná zranění hodnotit jako příliš krátké, aby ohodnotilo zdravotní stav žalobce jako stabilizovaný a trvalý. Stav žalobce mohl i zlepšit po uplynutí jednoho roku, kdy ta regenerace těch Anonymizováno trvá určitou dlouhou dobu. Proto soud v rámci ohodnocení ztížení společenského uplatnění vycházel ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO.

51. Odškodnění žalobce za ztížení společenského uplatnění bylo vyčísleno na základě znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které v pracovněprávních vztazích zachovává bodový systém výpočtu náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Podle tohoto nařízení vlády tedy znalec stanoví náhradu za ztížení společenského uplatnění.

52. V projednávané věci znalec ztížení společenského uplatnění celkem vyhodnotil na 920 bodů x 250 Kč/bod, což celkem činilo 230 000 Kč. Ohledně ztížení společenského uplatnění znalec hodnotil postižení Anonymizováno Anonymizováno. U žalobce se jednalo o lehké postižení Anonymizováno (jinými slovy reakce Anonymizováno na Anonymizováno). Znalec proto hodnotil 500 body uvedenou položku. K položce potíže po těžkých zraněních jiných částí těla bez bližšího objektivního nálezu znalec uvedl, že u žalobce takto ohodnotil psychické potíže hodnotou 420 bodů. Stejně jako tituly před jménem jméno FO dospěl k závěru, že posttraumatická stresová porucha ani lehkého stupně se u žalobce neobjevila, nicméně ty trvající problémy v psychické oblasti proto hodnotili pod tou sníženou položkou. Jedná se o určitou tzv. zbytkovou kategorii, kam uvedené postižení žalobce lze zařadit. Již v rozsudku ze dne 17. 8. 2009, sp. zn. 33 Cdo 420/2008, Nejvyšší soud vysvětlil, že důkaz znaleckým posudkem se od jiných důkazních prostředků liší potud, že jeho hodnocení podle § 132 o. s. ř. nepodléhají znalecké závěry (nálezy) ve smyslu jejich odborné správnosti; soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Dle ustálené rozhodovací praxe nemohl tedy soud přezkoumávat odborné závěry obsažené ve znaleckém posouzení tituly před jménem jméno FO. Soud však po zhodnocení znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO a jeho dodatečného výslechu na jednání soudu dne datum má za to, že tento znalecký posudek je náležitě logicky odůvodněn a je úplný ve vztahu k zadaným úkolům, posudek má podklad v obsahu nálezu. Je třeba zdůraznit, že závěry posudku jsou podloženy dosavadními výsledky řízení, a to v podobě lékařských zpráv i lékařského posudku tituly před jménem jméno FO, která především ohledně psychických obtíží dospěla ke stejným závěrům jako tituly před jménem jméno FO.

53. Na základě shora uvedeného soud proto přiznal žalobci náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 230 000 Kč (po učiněném zpětvzetí byla tedy důvodná částka 155 000 Kč). Pokud jde o poukaz krajského soudu, z jakého titulu byl odsouzený jméno FO zavázán k náhradě škody trestním rozsudkem, tak z uvedeného rozsudku bylo prokázáno, že v trestním řízení byl nárok na ztížení společenského uplatnění vyhodnocen jako předčasný, kdy předložený posudek nebyl zpracován až po jednom roce. Dle trestního soudu nešlo usuzovat, že u žalobce došlo ke dlouhodobému ztížení společenského uplatnění, a proto byl žalobce odkázán se svým nárokem na občanskoprávní řízení. jméno FO tedy trestním rozsudkem nebyl zavázán k náhradě škody z titulu ztížení společenského uplatnění.

54. Žalovaná nárok žalobce neuhradila, přestože k tomu byla vyzvána a dostala do prodlení dle § 1968 o. z, a to 15. 10. 2016. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci částku 230 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě částečně vyhověl do částky 155 000 Kč po učiněném zpětvzetí dle výroku II. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř).

55. Žaloba pak byla částečně zamítnuta ohledně částky 25 000 Kč s příslušenstvím (srov. výrok III. rozsudku), a to z toho důvodu, že dle znaleckého posudku výše ztížení společenského uplatnění byla nižší než žalobcem požadovaná.

56. Výrok IV. a V. je odůvodněn dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V projednávané věci se výše přiznané částky pro žalobce odvíjela od zhodnocení ztížení společenského uplatnění ze strany znalce, a proto soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které uložil zaplatil žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované rovným dílem.

57. Náklady žalobce tvoří odměna za zastoupení ve výši 9 340 Kč/úkon – 13 úkonů, tj. 121 420 Kč, resp. po učiněném zpětvzetí ve výši 8 300 Kč/úkon – 7 úkonů, tj. 58 100 Kč podle § 7 bod 5,6 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba, účast na jednání před soudem dne datum, vyjádření ve věci samé ze dne 9. 10. 2018, účast na jednání před soudem dne datum (2 úkony – jednání delší než 2 hodiny), odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem dne datum, vyjádření ve věci samé ze dne 29. 9. 2019, vyjádření ve věci samé ze dne 27. 4. 2020, účast na jednání před soudem dne datum, zpětvzetí ze dne 7. 12. 2020, účast na jednání před soudem dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, podání ve věci samé ze dne 26. 4. 2022, podání ve věci samé ze dne 29. 11. 2022, účast na jednání před soudem dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, podání ve věci samé ze dne 29. 7. 2022, účast na jednání před soudem dne datum § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu v celkové výši 6 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 185 520 Kč uložil soud zaplatit žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované rovným dílem (každý 92 760 Kč), a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

58. Výrok VI. a VII. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Shora uvedenému nároku žalobce bylo vyhověno, žalovaná a vedlejší účastník byli v řízení neúspěšní, a proto jim ze strany soudu byla uložena povinnost zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení spojených s vyplacením znalečného a neuhrazeného soudního poplatku (Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce byl od hrazení soudního poplatku osvobozen dle § 11 odst. 2 písm. e) zákona o soudních poplatcích) opět rovným dílem.

59. Znalečné bylo vyplaceno znalci tituly před jménem jméno FO ve výši 12 403 Kč na základě usnesení ze dne 9. 3. 2023, č.j. 246 C 63/2016-273, dále uvedenému znalci bylo vyplaceno znalečné ve výši 2 757 Kč na základě usnesení ze dne 28. 6. 2023, č.j. 246 C 63/2016-295. Celkem na znalečném bylo vyplaceno 15 160 Kč, na neuhrazeném soudním poplatku je částka 25 500 Kč (soudní poplatek za žalobu 12 750 Kč, soudní poplatek za odvolání 12 750 Kč). Celkem tak náklady státu činí 40 660 Kč, ze strany neúspěšných účastníků bylo uhrazeno na záloze 10 000 Kč, a proto zbývá uhradit částka 30 660 Kč. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 15 330 Kč každý, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).