MSBR 47 C 156/2023-39

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 18 930,25 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba požadující po žalované zaplacení částky 17 930,25 Kč, částky 1 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 4. 2016 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 2. 11. 2018 (podanou u soudu téhož dne) se žalobce po žalované původně domáhal zaplacení částky ve výši 18 126 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy uzavřené mezi žalovanou a původním věřitelem, právním předchůdcem žalobce - společností právnická osoba, IČO, dne 23. 5. 2016. Tvrdil, že žalovanou částku tvoří jistina 15 000 Kč, 3 126 Kč smluvní poplatek za poskytnutí úvěru a částku 1 000 Kč požaduje z titulu smluvní pokuty.

2. Žalobce uvedl, že podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., byla pohledávka vůči žalované postoupena z původního věřitele na společnost právnická osoba, IČO, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 6. 2018. Dále uvedl, že podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., byla pohledávka vůči žalované společností právnická osoba, postoupena na žalobce, to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.7.2018.

3. Procesně odpovídajícím způsobem později došlo k úpravě žalobního návrhu na požadavek o zaplacení částky 18 930,25 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 21. 4. 2016 do zaplacení.

4. Žalovaná se během řízení nevyjádřila.

5. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a vyhlásil tento rozsudek. Pro rozhodnutí soudu byla zcela zásadní skutečnost, že žalovaná prošla úplným oddlužením, když jí bylo nakonec přiznáno osvobození od placení zbytku pohledávek (všechny dokumenty z insolvenčního řízení přístupné na webu ISIR).

6. Insolvenční řízení s žalovanou bylo zahájeno dne 2. 7. 2019, kdy žalovaná coby dlužník podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Insolvenční řízení tedy bylo zahájeno po podání žaloby v řešené věci. Předmětem tohoto nalézacího řízení je pohledávka, která svou povahou patří do kategorie běžných pohledávek ze soukromoprávního styku, jež se v insolvenčním řízení uplatňují standardně přihláškou. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2019, č. j. insolvenční spisová značka – anonymizováno – anonymizováno, byl zjištěn úpadek žalované a povoleno jeho řešení oddlužením. Touto skutečností došlo k přerušení zde vedeného nalézacího řízení sp. zn. 47 C 156/2023 na základě ust. § 140a insolvenčního zákona, o čemž byli účastníci vyrozuměni usnesením Městského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2019, číslo jednací (nyní č.l. 20 spisu). Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 1. 2023, č. j. insolvenční spisová značka – anonymizováno – anonymizováno, pak insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovanou (výrok I.) s tím, že se žalovaná osvobozuje od placení pohledávek zahrnutých do splněného oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, s tím, že toto osvobození se také vztahuje na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (výrok IV.)

7. Podle § 414 insolvenčního zákona platí: (1) Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. (4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.“

8. Citované ustanovení insolvenčního zákona je v soudní praxi vykládáno tak, že pohledávky, na které se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle ustanovení § 414 a § 415 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu sice nezanikají, ale v soudním či jiném řízení je však poté již nelze věřiteli přiznat. Uvedený následek se vztahuje jak na pohledávky, které byly přihlášeny do insolvenčního řízení a v oddlužení uspokojeny jen částečně, tak i na pohledávky, které (ač měly být) nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny (k tomu srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sen. zn. spisová značka, uveřejněného pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, uveřejněný pod číslem 63/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5176/2017; dále srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 502/17, bod 14. a bod 2. právní věty citovaného nálezu, rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 28. 7. 2023 č. j. 62 C 70/2021-56, rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 30. 11. 2022 č. j. 7 C 213/2022-32, rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 3. 2023 č. j. 34 C 376/2022-27, rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 6. 2023 č. j. 23 C 186/2022-44, rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 22. 5. 2023 č. j. 3 C 181/2017-55).

9. Pohledávka žalobce byla přihlášena v insolvenčním řízení vedeném s žalovanou pod číslem 3 (viz dokument Seznam přihlášených pohledávek v na webu ISIR). I kdyby však přihlášena nebyla, na rozhodnutí soudu by se ničeho nezměnilo. Žalobní pohledávka tak částečně zanikla jejím uspokojením žalovanou v insolvenčním řízení v rámci oddlužení a ve zbývající výši má povahu naturální obligace, neboť se na ni vztahuje osvobození dlužníka dle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona a nelze ji tak v soudním řízení dále vymáhat. Soudu nezbylo než žalobu zamítnout.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla zcela úspěšná, a právo na náhradu nákladů řízení by jí svědčilo, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu.