MSPH 11 CO 19/2022-741

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu ⟪LB:lb_001⟫ Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o vyklizení bytu ⟪LB:lb_009⟫ o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, ⟪LB:lb_010⟫ č.j. 42 C 315/2010 - 677,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje ve znění, že se zamítá žaloba, aby žalovaný byl povinen byt vyklidit a vyklizený žalobkyni odevzdat; ve výroku II. se potvrzuje; ve výroku III. se mění jen tak, že výše nákladů státu činí částka a že žalobkyně je povinna plnit do 30 dnů do právní moci tohoto rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši částka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno jméno.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, aby byl žalovaný povinen vyklidit a vyklizení (správně má být„ vyklizený“ – poznámka odvolacího soudu) byt předat žalobkyni číslo v 1. patře domu adresa, v obec a číslo, ulici ulice a číslo, do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.), a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částka (výrok III.).

2. Vyšel ze zjištění, že dopisem ze dne datum adresovaným jméno příjmení

(dále též„ žalobkyně“) Odbor bytového hospodářství ONV v obec a číslo vzal na vědomí přechod nájmu bytu na osobu žalobkyně. Ze seznamu zakládajících členů Družstva název, který tvoří přílohu číslo notářského zápisu NZ číslo u bytu číslo vyplývá, že žalobkyně byla zakládající členkou družstva, tuto listinu podepsala. Na listině plná moc k doplnění stanov

Družstva název, část 2, článek 4, odst. 3, který je přílohou notářského zápisu N 278/94,

NZ číslo ze dne datum, je podpis žalobkyně, avšak dle znaleckého posudku kriminalistického ústavu pravděpodobně tento podpis není pravým podpisem žalobkyně, stejně jako podpis na nájemní smlouvě ze dne datum. Členskou přihlášku do Družstva název ze dne datum podepsala žalobkyně, a podle znaleckého posudku kriminalistického ústavu se jedná o kopii pravého podpisu žalobkyně. Z dohody o převodu členského podílu

Družstvu název ze dne datum zjistil, že předmětný podíl převádí žalobkyně na svoji dceru jméno, listina je datována dnem datum, ze závěru znaleckého posudku kriminalistického ústavu, stejně tak ze závěru znalce příjmení jméno příjmení, vyplynulo, že se jedná o pravý podpis žalobkyně. příjmení jméno nabídla žalobkyni částku částka jakožto náhradu za užívání předmětného bytu (dopis ze dne datum a záznam z jednání v kanceláři JUDr. příjmení ze dne datum).

3. Po právní stránce uzavřel, že žalobkyně převedla na svoji zemřelou dceru jméno práva a povinnosti člena Družstva název spolu i s právem užívání předmětného bytu číslo to dohodou o převodu členských práv a povinností ze dne datum, což je doloženo dohodou o převodu práv a povinností a znaleckým posudkem, z jehož závěru vyplynulo, že je tento podpis pravděpodobně pravým podpisem žalobkyně se střední pravděpodobností, což podpůrně prokazuje i zápis podepsaný žalobkyní, jenž byl učiněn v kanceláři advokátky JUDr. příjmení, kde žalobkyně uvádí, že se z předmětného bytu odstěhovala ke své dceři jméno příjmení, dlouhodobě v předmětném bytě nebydlí, požaduje pouze nějakou formu vypořádání, nejlépe družstevní byt typu garsoniéry a nechtěla by se dostat do domova důchodců. Svědčí o tom i trestní oznámení učiněné žalobkyní, v němž uvedla, že se před 10 lety odstěhovala ze svého trvalého bydliště ulice a číslo společně se svojí matkou ke své mladší dceři jméno příjmení a po 10 letech se chtěla vrátit do svého původního bytu, sdělila svoji znalost o tom, že se skládaly do družstva nějaké peníze za byt. Následně bydlela žalobkyně i se svojí matkou v bytě, který se nacházel vedle bytu mladší dcery jméno příjmení. Žalovaný předložil nájemní smlouvu k předmětnému bytu, jakož i rozhodnutí ve věci dědictví po zemřelé manželce jméno, kdy jako závětní dědic zdědil veškerý její majetek včetně členského podílu v předmětném družstvu název a práva k předmětnému bytu. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně nebyla a není v této věci aktivně legitimována, k předmětnému bytu jí nesvědčí žádná práva, tedy nemá jakýkoliv obligační titul k vyklizení bytu žalovaným. Na žalobkyni přešlo užívací právo k předmětnému bytu ještě před rokem 1989, posléze transformované zákonem na právo nájmu. Žalobkyně byla jednak zakládající členkou Družstva název, podepsala přihlášku do tohoto družstva a následně svůj podíl v družstvu převedla na dceru jméno dohodou o převodu členského podílu ze dne datum, kdy tímto svým právním úkonem ztratila i právo nájmu k předmětnému bytu, ba navíc, uzavřela nájemní smlouvu v období let 1995 - 1997 ke garsoniéře vedle bytu mladší dcery jméno příjmení, který užívala ještě se svojí matkou. K řádnému převodu členských práv a povinností člena Družstva název došlo mezi žalobkyní a dcerou jméno dohodou ze dne datum, dohoda byla předložena družstvu dne datum, dle § 229 zák. č. 513/1991 Sb. odst. 1 členská práva a povinnosti může člen převést na jiného člena družstva, pokud to stanovy nevylučují a dále dle ust. § 230 zák. č. 513/1991 Sb. O nákladech řízení rozhodl dle § 150 o. s. ř., vzal v úvahu, že žalobkyni je 92 let, tomuto věku odpovídá i její zdravotní stav, kdy žije ve společné domácnosti se svojí dcerou a vnukem a ještě ze svého důchodu přispívala na společnou domácnost a na vnuka, kdy na osobní potřebu jí zbývá pouze částka částka měsíčně. Výrok o nákladech řízení státu odůvodnil § 148 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně a navrhla odvolacímu soudu, aby jej změnil a žalobě vyhověl. Znovu rezolutně popírá, že by podpisy na obou přezkoumávaných seznamech zakládajících členů Družstva název, stejně jako podpis na členské přihlášce a smlouvě o převodu členského podílu ze dne datum byly jejími pravými podpisy. Soud prvního stupně nesprávně uvedl, že kriminalistický ústav vyhodnotil zkoumaný údajný podpis na nájemní smlouvě ze dne datum jako pravý, ačkoli závěr posudku je opačný. Žalobkyně se ztotožnila se závěrem, že podpis na plné moci k doplnění stanov družstva ani na nájemní smlouvě ze dne datum nejsou jejími pravými podpisy. Zkoumal-li kriminalistický ústav členskou přihlášku a dohodu o převodu členského podílu, jednalo se o zkoumání kopií podpisů listin, a není možné zjistit, zda kopie podpisu nebyla na listinu přenesena jiným způsobem. Žalobkyně řádně doložila, že se stala uživatelkou předmětného byt po odstěhování jméno příjmení, následně nájemcem. Soud prvního stupně nezohlednil, že žalovaný nijak neprokázal, že by mu svědčil právní titul opravňující jej k užívání bytu. Ohledně opuštění bytu prokázala, že z něj nikdy neodešla s úmyslem přestěhovat se trvale, což potvrdily svědkyně příjmení, příjmení, příjmení a příjmení. Žalobkyně se nikdy nestala členkou družstva, nikdy nepodala přihlášku do Družstva název, nikdy neuzavřela s družstvem nájemní smlouvu, tudíž nemohla na svou dceru jméno členský podíl převádět. Nikdy se neúčastnila žádné schůze, notář příjmení vyvrátil tvrzení svědka příjmení, že by na zakládající členské schůzi kontroloval účastníky dle průkazů totožnosti. Družstvo neuzavřelo se žalobkyní nájemní smlouvu v roce 1995, podpis žalobkyně není jejím pravým podpisem. Žalovaný užíval byt bez právního důvodu, nebyl zetěm žalobkyně, byl ženatý a mohl jej užívat pouze jako podnájemník, avšak žádná taková smlouva nebyla podepsána. Družstvo odmítlo žalobkyni poskytnout jakékoli dokumenty, nespolupracovalo s policií, spis nikdy nebyl úplný.

5. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že napadený rozsudek považuje za správný a že v mezidobí byl proveden vklad do katastru nemovitostí. Z vyrozumění o provedeném vkladu vyplývá, že žalobkyni nelze předat předmětný byt, neboť jej získal do svého vlastnictví žalovaný na základě vlastnického práva, jež je nezcizitelné.

6. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně dne datum zemřela. Usnesením č.j. 11 Co 19/2022 ⟪LB:lb_001⟫ - 730, ze dne datum, odvolací soud rozhodl, že na místo žalobkyně jméno příjmení bude nadále pokračováno s její dcerou jméno příjmení.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání žalobkyně důvodným.

8. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu, odvolací soud vychází z jeho skutkových zjištění. Věc posoudil správně i po stránce právní podle § 1040 o.z., když dospěl ke správnému závěru, že právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nesvědčí věcná aktivní legitimace.

9. Zásadním odvolacím důvodem je nesouhlas žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, se závěry znaleckého posudku kriminalistického ústavu, jenž jednak potvrdil správnost znaleckého posudku JUDr. obec, jednak na základě mnoha srovnávacích materiálů mj. dovodil, že podpis žalobkyně na seznamu zakládajících členů družstva, který tvoří přílohu číslo notářského zápisu

NZ číslo (č.l. 398) je pravým podpisem žalobkyně. Ztotožnil se se závěry JUDr. obec, že podpis na dohodě o převodu členských práv (č.l. 439) je pravděpodobně pravým podpisem žalobkyně. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Tomuto postupu soud prvního stupně zcela dostál, neboť závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu a bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat. Jmenovaný znalecký ústav jakožto renomovaná instituce v České republice vyhodnotil a popsal zpracovatelnost sporných podpisů, kdy mu bylo předloženo 6 listin, podpisy jsou značně různorodé, část sporných podpisů byla předložena originálně psacím prostředkem, celkově lze tyto originály podpisů hodnotit jako obtížněji zpracovatelné, dále uvedl, že zbývající podpisy jsou méně kvalitní černobílé elektrografické kopie, a celkově lze nekvalitní kopie sporných podpisů hodnotit jako obtížně zpracovatelné. Byť žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, brojí proti závěrům znaleckého posudku a přednáší svoji skutkovou verzi, nenabídla žádný jiný„ lepší“ důkaz, jímž by prokázala svá tvrzení, ačkoli byla při jednání dne datum poučena dle § 118a o. s. ř., jímž by vyvrátila správnost znaleckého posudku kriminalistického ústavu. Za tohoto stavu může jen stěží argumentovat, že nebyla členkou družstva. Závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a jeho odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Polemiku právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně neshledal odvolací soud důvodnou, vyjma závěru soudu prvního stupně, který nesprávně uvedl, že podpis na nájemní smlouvě ze dne datum (č.l. 435) je pravý, ačkoli závěr znaleckého posudku svědčí o opaku, když znalecký ústav dospěl k závěru, že kopie pravděpodobně není kopií pravého podpisu žalobkyně. Tento nesprávný skutkový závěr soudu prvního stupně však nečiní rozsudek nesprávným. Zpochybňuje-li žalobkyně podpisy na kopiích listin, je obecně známo a znalecký ústav sám uvádí, že u kopií není možné zkoumat mnohé znaky jako např. protlačené tahy, adjustace, vlasové tahy a zároveň u nich nelze vyloučit přenos na písemnost technickými prostředky.

10. V souzené věci není sporu o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně paní jméno příjmení historicky předmětný byt užívala až do roku 1993, kdy se odstěhovala z předmětného bytu dočasně do bytu stávající žalobkyně (dcery) společně se svojí matkou. Družstvo název bylo založeno dne datum, o čemž byl vyhotoven notářský zápis spisová značka a NZ číslo JUDr. příjmení, a bylo konstatováno, že přihlášku do družstva podalo 17 osob, seznam zakládajících členů je uveden v příloze 1 NZ. Na tomto seznamu je mj. uvedena i jméno příjmení, jejíž podpis byl kriminalistickým ústavem vyhodnocen jakožto pravý.

Tímto okamžikem se právní předchůdkyně žalobkyně stala členem družstva ve smyslu § 227 odst. 2 písm. a) zák. č. 513/1991 Sb. ve znění do datum (dále jen obch. zák.). Žalobkyni se nepodařilo ani po poučení dle § 118a o. s. ř. žádným věrohodným způsobem vyvrátit správnost znaleckého posudku, z něhož tak odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně vychází. Ačkoli svědek příjmení příjmení jakožto místopředseda družstva, který bydlel v domě již od roku 1974, uvedl, že občanské průkazy kontroloval notář, zatímco notář vypověděl, že totožnost kontrolují předsedající schůze, JUDr. příjmení popsal, že si na daný okamžik nepamatuje. Ing. příjmení vypověděl, že ustavující schůzi byla paní příjmení přítomna. Svědecké výpovědi nelze přeceňovat, neboť uvedené osoby byly slyšeny po 10 letech od sporné události. Z důvodu smrti paní jméno příjmení a její dcery jméno příjmení, která ji ještě před podáním žaloby předemřela, nelze provést dokazování jejich výslechem. Ve zbytku soud prvního stupně hodnotil veškeré důkazy jednotlivě i v souvislostech. Stala-li se předchůdkyně žalobkyně zakládajícím členem družstva, byla oprávněna převést členská práva na svoji dceru jméno dle § 229 odst. 1 obch. zák., přičemž tato dohoda ze dne datum byla družstvu předložena ve smyslu

§ 230 obch. zák.

11. Pro rozhodnutí věci tak byly vyřešeny zásadní skutečnosti. Zbývající odvolací námitky nejsou důvodné, protože nejsou relevantní pro posouzení věci. Pochybnosti ohledně podpisu na kopii nájemní smlouvy, vyplývající z charakteru písemnosti (kopie) nemohou za dané důkazní situace zvrátit správnost závěru soudu prvního stupně o tom, že se žalobkyně se stala řádným členem družstva a svůj podíl následně převedla na svoji dceru jméno. Tato listina není klíčovým dokumentem rozhodným pro právní posouzení. Právní předchůdkyně žalobkyně se přechodně odstěhovala z předmětného bytu, jak vypověděla žalobkyně jméno příjmení i kolegyně právní předchůdkyně žalobkyně z bývalého zaměstnání. Právní předchůdkyně žalobkyně situaci znovu začala řešit kolem roku 2001, kdy došlo k neshodám mezi ní a její dcerou jméno (jak vyplývá z dopisu ze dne datum, v němž jí dcera sdělila, že vůči matce nemá žádné zákonné povinnosti, přesto by jí nabídla pomoc, a to garsoniéru v domech se sociální péčí či alternativu částka; či záznamu ze dne datum u JUDr. příjmení, v němž paní příjmení potvrdila, že již několik let bydlí u žalobkyně, že společné soužití s dcerou jméno nevidí jako perspektivní a považovala by za vhodné bytovou situaci řešit zajištěním samostatné bytové jednotky, tedy nejlépe garsoniéru v družstevním vlastnictví v obec O jejím přechodném odstěhování svědčí i obsah protokolu o trestním oznámení ze dne datum, z něhož vyplývá, že se odstěhovala z předmětného bytu a žalobkyně, jíž hlídala syna, chtěla se vrátit do trvalého bydliště). Právní předchůdkyně žalobkyně pak znovu začala řešit situaci ohledně bytu až po smrti své dcery jméno v roce 2010.

12. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, v řízení o dědictví po jméno příjmení se zanecháním závěti, bylo potvrzeno, že členský podíl v Družstvu název v obvyklé ceně částka nabyl žalovaný jakožto pozůstalý manžel. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že matka

(právní předchůdkyně žalobkyně) neuznala závěť zůstavitelky, avšak ve stanovené lhůtě nepodala žalobu na určení, že je dědicem. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je zapsán jakožto vlastník bytové jednotky číslo Odvolací soud tak ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že žalovaný užívá byt bez právního důvodu, neboť disponuje titulem, jenž ho opravňuje v bytě bydlet, a není tak povinen jej ve smyslu § 1040 o.z. vyklidit.

13. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil (ve znění, v němž pouze odstranil gramatickou chybu a sousloví odevzdání bytu) včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

14. Ohledně nákladů státu lze přisvědčit soudu prvního stupně, že v průběhu řízení vznikly náklady řízení za znalecký posudek JUDr. obec ve výši částka (č.l. 76), jemuž náleží též odměna za účast u jednání soudu ve výši částka (č.l. 99), a dále náklady za znalecký posudek kriminalistického ústavu v celkové výši částka (č.l. 618) a nikoli částka, tedy celkové náklady řízení částka. Právní předchůdkyně žalobkyně složila zálohu na znalecké posudky v celkové výši částka (č.l. 45 a 259), již je nutno odečíst, tedy náklady státu činí částka, což je částka, kterou odvolací soud uložil žalobkyni zaplatit státu na účet soudu prvního stupně ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 za středníkem o. s. ř. přihlížeje k výši částky a zdravotnímu stavu žalobkyně. V tomto rozsahu odvolací soud změnil výrok III. dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve zbytku výrok jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř., když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a ve smyslu

§ 148 o. s. ř. hradí náklady řízení podle jeho výsledku.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšnému žalovanému náleží náklady odvolacího řízení za právní zastoupení ve výši částka spočívající v odměně za 2 úkony právní služby po částka (vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu) podle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb. a dále náhrada hotových výdajů za 2 úkony po částka dle § 13 odst. 4 cit. vyhl., 21% DPH ve výši částka, kterou odvolací soud uložil zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k celkové částce, již musí žalobkyně zaplatit, a jejímu zdravotnímu stavu. Platební místo vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena nebyla nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.