MSPH 20 CO 29/2022-508

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň Mgr. Olgy Lenochové a JUDr. Renaty Hertlové v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím ⟪LB:lb_006⟫ k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č.j. 16C 126/2015-479, ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. 16C 126/2015-494

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé potvrzuje.

II. Ve výroku o náhradě nákladů řízení se rozsudek mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovaného povinným zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jednotlivých ve výroku rozsudku popsaných částek a na náhradu nákladů řízení částka. Žalobce se opakovaně rozšířeným žalobním návrhem domáhal na žalovaném a jeho bývalé manželce jméno příjmení (druhá žalovaná) zaplacení nedoplatku z vyúčtování nákladů na služby, spojené s užíváním bytu, a nákladů na správu a údržbu domu za období let 2013 až 2020, v němž byli žalovaní vlastníky bytové jednotky číslo se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku ve výši podílu číslo. Žalovaní v obraně proti žalobnímu nároku poukazovali na svou svízelnou finanční situaci a na skutečnost, že byt postupně opustili a od datum v něm nikdo nebydlí, čemuž by měl odpovídat i jejich podíl na nákladech na služby a údržbu domu. Druhá žalovaná dne datum zemřela a nárok žalobce vůči ní soud I. stupně usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. 16C 126/2015-455 vyloučil k samostatnému řízení.

2. Soud I. stupně učinil skutková zjištění, podrobně popsaná v odstavcích 13 až 42 napadeného rozsudku, a s odkazem na § 9 odst. zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů a § 7 odst. 3, § 8 odst. 2 a § 14 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty uzavřel, že žalobce prokázal existenci dlužných částek od počátku vyúčtování až po poslední nárok, na jehož základě byla rozšířena žaloba na celkovou částku částka s příslušenstvím. Bylo prokázáno, že na byt žalovaných bylo po odstěhování manželky s dětmi kalkulováno jen s jednou osobou a i v situaci, kdy byl byt prázdný, byl žalobce oprávněn požadovat na vlastnících bytu určité platby bez ohledu na to, zda se v bytě zdržovali (poplatky za výtah, které jsou rozúčtovány podle metrů čtverečních bytu a řada dalších nákladů, např. úklid společných prostor, správa domu). Žalobce prokázal, že oběma žalovaným doručoval vyúčtování na všechny dresy, které měl k dispozici, včetně adresy, evidované v evidenci obyvatel. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobě vyhověl a procesně úspěšnému žalobci přiznal podle § 142 odst. 1 a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) náhradu nákladů řízení ve specifikaci, uvedené v odstavcích 55 až 57 rozsudku).

3. Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Soudu I. stupně vytkl, že jej určil jako jediného povinného k úhradě žalobního nároku, ačkoliv se jedná o solidární odpovědnost manželů. Spatřoval vadu řízení v postupu soudu, který po smrtí druhé žalované nepřerušil řízení a vyloučil část pohledávky do samostatného řízení. Dovozoval, že tím bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu a na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. l Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. l Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

4. Z obsahu odvolání žalovaného se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo, v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., odvolání však důvodným neshledal. Odvolací soud doplnil v souladu s § 212 odst. 3 o.s.ř. skutkový stav, popsaný soudem I. stupně, o zjištění z vyúčtování nákladů na služby a údržbu domu adresa ulice II, obec a číslo za rok 2018, z něhož se podává nedoplatek, připadající na byt žalovaných číslo ve výši částka, za rok 2019, z něhož se podává nedoplatek, připadající na tento byt, ve výši částka a za rok rok, z něhož se podává nedoplatek, připadající na předmětný byt, ve výši částka. Z uvedeného v kontextu se zjištěními soudu I. stupně vyplývá, že celková dlužná částka nedoplatků z vyúčtování za léta rok rok, připadajících na byt, jenž byl v rozhodném období ve vlastnictví žalovaných, činí částka. Vyúčtování byla provedena řádně se specifikací jednotlivých nákladových položek, žalovaným byla doručena na žalobci známé adresy a jak již vysvětlil soud I. stupně, bylo v nich reflektováno, že byt po odstěhování manželky s dětmi užíval žalovaný sám, přičemž příspěvek vlastníka bytu na správu a údržbu domu ve smyslu § 1180 odst. l zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník o.z. (a jednotlivé nákladové položky v jeho rámci) není vázán na užívání bytu, ale na velikost spoluvlastnického podíl na domě a pozemku.

5. K neúplnému právnímu posouzení věci soudem I. stupně je nutno doplnit, že žalobní nárok na úhradu nedoplatku z vyúčtování nákladů na služby a na správu a údržbu domu za roky rok rok vychází především ze zákonných ustanovení § 1180 a § 1181 o.z., jež vymezují povinnost vlastníka bytové jednotky přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech domu a pozemku a platit zálohy a na plnění spojená s užívání bytu (služby), včetně nedoplatku z vyúčtování těchto záloh, ve spojení s výše uvedeným zákonem č. 67/2013 Sb. Povinnost žalovaného k úhradě nedoplatku za rok 2013 se podává z ustanovení § 15 odst. l ve spojení s § 11 odst. 4 zákona č. 72/94 Sb. o vlastnictví bytů, účinného do 31.12.2013, ve spojení s vyhláškou č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. (účinná do datum a od datum nahrazená obdobnou vyhláškou číslo). Nárok žalobce na úrok z prodlení má základ v ustanovení § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinnost (pro nárok z vyúčtování za rok 2013) a v ustanovení § 1970 o.z. a podle čl. XVII. bodu 2 stanov žalobce je nedoplatek nebo přeplatek, vyplývající z vyúčtování, splatný do sedmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.

6. Žalovaný v odvolacím řízení nezpochybnil nárok žalobce ani jeho výši a jeho jediná odvolací námitka je zjevně nedůvodná. Původní požadavek žalobce na solidární plnění žalovaného a jeho bývalé manželky nezaložil nerozlučné procesní společenství účastníků ve smyslu § 91 odst. 2 o.s.ř., jelikož nejde o případ, kdy hmotné právo (§§ 1180, 1181 o.z.) neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému z nich. Žalovaní byli v řízení samostatnými společníky, z čehož vyplývá, že každý z nich jednal sám za sebe a vůči každému z nich může být samostatně (i odlišně) rozhodnuto. Z hlediska hmotněprávního platí, že každý ze solidárních spoludlužníků je ve vztahu k věřiteli zavázán k plnění celého dluhu, což znamená, že věřitel je oprávněn požadovat celé plnění na kterémkoliv ze zavázaných spoludlužníků nebo může podle své úvahy plnění mezi ně rozvrhnout. Splní-li jeden z dlužníků věřiteli více, než odpovídá vzájemnému poměru mezi solidárními dlužníky, vzniká mu vůči ostatním spoludlužníkům regres - má právo po nich žádat náhradu za plnění, které za ně věřiteli po právu poskytl (srov. konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3450/2007, sp.zn. 20 Cdo 2619/2011, sp.zn. 28Cdo 1701/2017, sp.zn. 29 Odo 1162/2006, sp. zn. 32 Cdo 3603/2015). Z uvedeného vyplývá, že soud I. stupně vyloučením žalobního návrhu proti druhé žalované k samostatnému projednání a samostatným rozhodnutím o nároku žalobce vůči prvnímu žalovanému procesně nepochybil. Nepochybil ani tím, že žalovaného zavázal k plnění celého dluhu vůči žalobci ve smyslu změny posledního žalobního návrhu, neboť vůči spoludlužnici, resp. jejím dědicům, má žalovaný, jak výše uvedeného v případě splnění dluhu nebo jeho části regresní nárok. Z popsaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

7. Soud I. stupně rozhodl o základu nároku žalobce na náhradu nákladů řízení správně v intencích § 142 odst. 1 o.s.ř., nesprávně však určil její výši. Náhradu nákladů řízení žalobce představuje postupně placený soudní poplatek ve výši částka (částka + částka + částka, tuto částku, uhrazenou žalobcem dne datum, mu opomněl soud I. stupně započítat) a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši částka, spočívající v odměně advokátky podle § 7 odst. 1 bodu 5 a 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka žalobce vykonala v řízení celkem 20 účelných úkonů právní služby a s ohledem na postupné rozšiřování žaloby je na místě stanovit výši odměny za jednotlivé úkony právní služby ve vazbě na výši předmětu řízení v době jejich učinění. Odměna z punkta částka ve výši částka náleží za úkony převzetí a přípravu zastoupení, žalobu, vyjádření ze dne datum ve výši ½, vyjádření ze dne datum ve výši ½, vyjádření ze dne datum, účast u ústního jednání dne datum a vyjádření ze dne datum, obsahující rozšíření žaloby na částku částka, tedy za 6 úkonů po částka celkem ve výši částka. Z punkta částka náleží odměna ve výši částka za úkony účast u ústního jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum ve výši ½ odměny, vyjádření ze dne datum, obsahující rozšíření žaloby na částku částka, tedy za 3,5 úkonu po částka celkem částka. Z punkta částka náleží odměna ve výši částka za vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum ve výši ½ odměny, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, obsahující rozšíření žaloby na částku částka, tedy za 3,5 po částka celkem částka. Z punkta částka náleží odměna ve výši částka za účast u jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast u ústního jednání dne datum, návrh na pokračování ze dne datum, vyjádření ze dne datum, obsahující rozšíření žaloby na částku částka, tedy za 5 úkonů po částka celkem částka. Z punkta částka náleží odměna ve výši částka za vyjádření ze dne datum, obsahující rozšíření žaloby na částku částka. Z punkta částka náleží odměna ve výši částka za účast u jednání dne datum. K náhradě nákladů právního zastoupení náleží dále paušální částka náhrady výdajů advokáta ve výši částka za 22 úkonů, celkem ve výši částka. Náhrada nákladů řízení žalobce za řízení před soudem I. stupně činí celkem částku částka, odvolací soud proto ohledně výše náhrady příslušný výrok rozsudku soudu I. stupně za použití § 221a o.s.ř. změnil.

8. Žalobce byl úspěšný také v odvolacím řízení a proto má v souladu s § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka. Náhrada sestává z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (účast u odvolacího jednání dne datum) ve výši částka podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 odst. 1 bodu 6 advokátního tarifu, s paušální částkou náhrady výdajů částka za tento úkon.

Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.