MSPH 55 Co 234/2025-112

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a Mgr. Kateřiny Sedlákové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem v Adresa žalobkyně, zastoupená Jméno advokáta, advokátem sídlem v Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem v Adresa žalované, zastoupené Jméno advokáta, advokátem sídlem v Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o 2 053 072 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_005⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 18 C 109/2024–90 z 26. února 2025,

Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

1. Žalovaná podala včasné odvolání proti rozsudku, kterým soud I. stupně rozhodl, že základ nároku projednávané věci (právo na pojistné plnění z blíže popsané škodní události) je dán.

2. Soud I. stupně měl věc nesprávně právně posoudit, když dospěl k závěru, že škoda byla způsobena zvláštní povahou provozu ve smyslu § 2927 o.z. a proto na věc dopadá pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Argumentovala tím, že ke škodní události došlo při specifické činnosti stroje (kombajnu), kdy byl užíván jako pracovní stroj, nikoli při provozu dopravního prostředku (přemisťování za účelem přepravy). Tyto situace je třeba rozlišovat, neboť pojištění se vztahuje na škodu způsobenou právě při plnění dopravní funkce. U kombajnu tak půjde např. o jeho přepravu na pole či z pole, nikoli o škodu při vlastním provádění sklizně.

3. Věc nelze srovnávat ani s judikátem ohledně užití traktoru při vyprošťování jiného stroje v terénu (kde se prosadil závěr o škodě způsobené zvláštní povahou provozu pro využití motorické sily traktoru). Poukázala na další judikaturu, zejména na judikát NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3925/2013, podle něho např. parkování vozidla mimo pozemní komunikaci či jeho garážování pod pojem provozu nelze zahrnout, jakož i na rozhodnutí SDEU ve věci C-514/16 k užití vozidla jako pracovního stroje, nikoli k dopravě.

4. Dále namítala, že žalobkyně měla sjednáno další pojištění (profesní odpovědnosti), na které mělo být poukazováno v sporu u Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka (zřejmě spor o náhradu škody způsobené právě předmětnou škodní událostí). To rovněž svědčí o tom, že činnost kombajnu byla vnímána jako provoz zemědělského stroje. Navrhla proto rozsudek změnit a žalobu zamítnout případně zrušit.

5. Žalobkyně navrhla rozsudek jako správný potvrdit. Soud dostatečně a správně zjistil skutkový stav a věc též správně právně posoudil. Ke vzniku škody došlo při couvání kombajnu, tedy motorickou silou, nikoliv při sekání, což je činnost, k níž kombajn slouží. Bylo třeba aplikovat směrnici Rady 84/5/EHS podle které provozem vozidla se rozumí použití odpovídající obvyklé funkci vozidla. Judikát uvedený žalovanou 25 Cdo 3925/2013 na věc nedopadá, neboť řeší situaci vozidla zaparkovaného. Námitka jiného pojištění nemá pro věc význam, ostatně jiná pojišťovna uváděla, že jde o exaktní případ vzniku škody motorickou silou vozidla. Lze také poukázat na zákon č. 30/2024 Sb. (§ 2 odst. 4) definující provoz vozidla použitím odpovídajícím obvyklé funkci bez ohledu na jeho vlastnosti, terén či pohyb vozidla s tím, že není-li zřejmo, v jaké funkci bylo vozidlo v době vzniku škody použito, má se za to, že bylo použito jako dopravní prostředek.

6. Odvolací soud rozsudek přezkoumal podle §§ 212, 212a odst. 1, odst. 5 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným.

7. Vyšel přitom ze skutkových zjištění, které učinil soud I. stupně a které odpovídají provedenému a řádně zhodnocenému dokazování. Z těchto zjištění je zejména třeba zdůraznit, že ke škodní události (vyvrácení sloupu elektrického vedení) došlo pohybem kombajnu na poli (působením vysoké hmotnosti a kinetické energie) při couvání.

8. Soud I. stupně věc ve výsledku také správně právně posoudil, když vyšel z aplikace správných právních norem i judikatury a odborné literatury k nim. Odvolací soud považuje za potřebné upřesnit závěr soud I. stupně, že je nerozhodné, zda ke škodní události došlo při couvání během sečení kukuřice, či až po sečení.

9. Tento závěr se uplatní při výkladu pojmu provoz vozidla pro účely odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel ve smyslu judikátu SDEU ve věci C 162/13 Damjan Vnuk ca Zavarovalnica Triglav d.d. Ten dovodil za užití přílohy A směrnice 73/239 ve znění směrnice 84/641, že provozem vozidla je jakékoli použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci. Obvyklou funkcí kombajnu jako pracovního stoje je sečení, popř. další zpracování posečeného obilí, přičemž sečení se provádí za jízdy vpřed. Nejde přitom o autonomní stroj, tudíž současně dochází k přepravě řidiče ovládajícího kombajn a přemísťování kombajnu vlastní motorickou silou. Tento výklad by znamenal, že není rozhodné, zda ke škodě došlo při převládající přepravní funkci (povaha kombajnu jako dopravního prostředku) nebo činnosti „ke které je kombajn určen“, jak soud uvádí v bodu 11. odůvodnění. Obvyklou funkcí kombajnu je tu jak přeprava na místo sklizně a zpět, tak samotné sklízení spojené rovněž s jízdou.

10. Tomu neodpovídá citovaná tuzemská judikatura (rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 3125/2005), která naopak uvádí, že pojištění odpovědnosti tu dopadá na situace, kdy je škoda způsobena motorickou silou vozidla/pracovního stroje, avšak nikoli při činnosti, k níž vozidlo/stroj slouží. Tento výklad se ovšem dost dobře neuplatní v případech, kdy pracovní stroj při činnosti, k níž slouží právě motorickou sílu využívá.

11. Zároveň judikatura zohledňuje pro zahrnutí škodní události do odpovědnosti z provozu jako rozhodující kritérium způsobení škody právě působení motorické síly pohybujícího se vozidla. Tomu odpovídá i judikát zahrnující do odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla i vyprošťování jiného vozidla traktorem. Škoda tu vzniká v důsledku použití kinetické energie vozidla, aniž by toto plnilo funkci přepravní či funkci k níž běžně slouží (tažení různých zemědělských strojů či vozů, popř. jako návěs pro stroje).

12. Pro daný případ je splněno jak to, že ke škodní události došlo při činnosti v rámci jeho obvyklé funkce (kritérium podle citovaného judikátu SDEU) tak i to, že se tak stalo v důsledku působení kinetické energie při pohybu vozidla (pracovního stroje) – jedno z kritérií judikatury tuzemské.

13. Z hlediska kritéria funkce vozidla pro vznik nároku může být rozhodné, zda ke škodní události došlo při vlastní činnosti kombajnu, ke které je určen (sečení a zpracování obilnin) nebo při manipulaci (pojíždění, couvání, příjezd na pole spod.). Tedy povaha činnosti, při níž ke škodě došlo. Kombajn jako pracovní stroj se nacházel na poli za účelem sklizně obilniny, jak správně uvádí žalovaná, avšak v době škodní události tuto činnost nevykonával (sekání se provádí při pohybu vpřed) nýbrž couval. Proto, podle odvolacího soudu, i při tomto výkladu šlo o škodu způsobenou provozem vozidla krytou pojištěním odpovědnosti.

14. Pokud pak žalovaná při odvolacím jednání uváděla, že nejde o situaci odpovídající pojistným podmínkám, v zásadě proto, že ke škodní události došlo v rámci práce na poli, je třeba uvést jak to, že důkaz pojistnými podmínkami nebyl navržen ani prováděn, tak i to, že tvrzené ujednání (jak bylo popsáno) nijak odpovědnost nevylučuje.

15. Význam nemá ani tvrzení o možném dalším pojištění žalobkyně či jejího zaměstnance, jelikož žalovaná netvrdí, že by žalobkyně měla obdržet nějaké pojistné plnění pokrývající právě odpovědnost za škodu způsobenu třetí osobě při provozu uvedeného kombajnu obdržet.

16. Soud I. stupně tedy otázku základu nároku v podobě toho, zda je kryt pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v situaci, kdy nebylo sporu o tom, že šlo o vozidlo pojištěné žalobkyní u žalované, ani o mechanismu vzniku škody vyřešil správně.

17. Proto odvolací soud rozsudek podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudu I. stupně do 2 měsíců od jeho doručení.