MSPH 12 Co 117/2026-164
- Soud:
- Městský soud v Praze
- Spisová značka:
- 12 Co 117/2026-164
- Datum rozhodnutí:
- 9. 6. 2026
- ECLI:
- ECLI:CZ:MSPH:2026:12.Co.117.2026.164
- Jazyk textu:
- cs
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Chlostové a soudců JUDr. Michala Holuba a JUDr. Zuzany Hanákové, LL. M. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 8 400 EUR s příslušenstvím ⟪LB:lb_005⟫ k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. ledna 2026, č. j. 14 C 1/2026-133
I. Rozsudek soudu I. stupně potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 20 113,20 Kč k rukám advokáta Jméno advokáta B do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně zamítl žalobu, kterou žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 8 400 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25.4.2025 do zaplacení ve výši 12 % a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 39 295,13 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že cestující jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar, datum, jméno FO. nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum jméno FO, nar. datum, cestovali letem provozovaným žalovanou č. číslo dne 14.7.2024 z letiště adresa právnická osoba na letiště právnická osoba, plánovaný přílet do cílové destinace byl 14.7.2024 v 15:55 hod., avšak skutečný přílet nastal až 14.7.2024 v 19:24 hod. Tento let byl tak na svém příletu o více než 3 hodiny opožděn. Shora uvedení cestující postoupili své nároky vyplývající ze zpoždění letu na žalobkyni, o postoupení pohledávek byla žalovaná informována nejpozději spolu s předžalobní výzvou, výše požadovaného nároku je tak dána výší nároku za každého jednotlivého cestujícího 400 EUR vynásobeno celkovým počtem postoupených pohledávek (21) tj. 8 400 EUR, když dle čl. 7 odst. 1 písm. b) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 261/2004 ( dále jen „Nařízení“) platí, že odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů; dle čl. 7 odst. 4 Nařízení se vzdálenosti se měří metodou ortodromické dráhy letu, přičemž ortodromická dráha letu odpovídá geograficky nejkratší vzdálenosti či spojnici mezi dvěma místy na zeměkouli s tím, že je vedená po jejím povrchu. Ortodromická vzdálenost mezi adresa a adresa dle kalkulátoru letecké vzdálenosti dostupného z webové adresy: https://www.thedistancenow.com) činí 1,705 km. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou dle ust. § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nicméně žalovaná ničeho neuhradila.
3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tvrzením, že ke zpoždění předmětného letu došlo z důvodu rozhodnutí právnická osoba název, kterými byly ovlivněny předcházející rotace letounu (registrační značka Označení), jenž operoval i předmětný let, když šlo o lety číslo a číslo, přičemž tato rozhodnutí způsobila zpoždění delší než 2 hodiny. Toto zpoždění je třeba od celkového zpoždění letu odečíst, neboť toto zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi.
4. Žalobkyně k námitkám žalované mimo jiné argumentovala tím, že na straně žalované došlo k provoznímu pochybení již ve fázi plánování letového provozu a že žalovaná neprokázala, že ke zpoždění letu došlo v důsledku mimořádných okolností, kterým nebylo možné zabránit ani při přijetí veškerých přiměřených opatření.
5. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že cestující jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar, datum, jméno FO. nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum jméno FO, nar. datum, cestovali letem provozovaným žalovanou č. číslo ze dne 14.7.2024 z letiště adresa právnická osoba na letiště právnická osoba. Předmětný let číslo na trase letiště adresa právnická osoba – letiště právnická osoba, měl předpokládaný odlet dne 14.7.2024 v 10:20 UTC, skutečný odlet byl v 14:05 UTC, slot ke skutečnému odletu byl přidělen z důvodu regulace vzdušného prostoru pro nepříznivé povětrnostní podmínky. Předpokládaný přílet měl v 12:55 UTC, skutečný přílet měl v 16:23 UTC, let byl operován letadlem registrační značky Označení a opozdil se na odletu z těchto důvodů o 3 hodiny 48 minut a na příletu se opozdil o 3 hodiny 28 minut.
6. Let číslo na trase adresa – adresa měl dne 14.7.2024 předpokládaný odlet v 2:30 UTC, skutečný odlet byl v 4:19 UTC a slot ke skutečnému odletu byl přidělen z důvodu regulace vzdušného prostoru pro nepříznivé povětrnostní podmínky, předpokládaný přílet byl v 5:10 UTC, skutečný přílet byl v 7:15 UTC, let byl operován letadlem registrační značky Označení, záznam letu je opatřen kódem kód (omezení letového provozu z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek), odlet se tak z tohoto důvodu opozdil o 1 hodinu 49 minut, na příletu se pak opozdil o 2 hodiny 15 minut.
7. Let číslo na trase adresa – adresa měl dne 14.7.2024 předpokládaný odlet 6:00 UTC, skutečný odlet byl v 9:15 a slot ke skutečnému odletu byl přidělen z důvodu regulace vzdušného prostoru pro nepříznivé povětrnostní podmínky, předpokládaný přílet byl v 8:50 UTC, skutečný přílet byl v 11:44 UTC, let byl operován letadlem registrační značky Označení záznam letu je opatřen kódem kód (omezení letového provozu z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek), let se opozdil z tohoto důvodu na odletu o 3 hodiny 15 minut a na příletu se opozdil o 2 hodiny 54 minut.
8. Cestující jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar, datum, jméno FO. nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum jméno FO, nar. datum, postoupili své nároky na kompenzaci z důvodu zpoždění předmětného letu na žalobkyni.
9. Soud I. stupně poté věc posoudil podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 Evropské unie (dále též jen „Nařízení“).
10. Dovodil, že důvodem zpoždění letu byly mimořádné okolnosti spočívající v rozhodnutí právnická osoba, které se dotkly letounu, kterým byl proveden let cestujících, tedy letadla s registrační značkou Označení v celkové délce minimálně 2 hodiny. Důvod zpoždění je označen v záznamech o letu kódem kód – restriction route air capacity. Předmětný let číslo číslo byl zpožděn na odletu o 3 hodiny 48 minut a na příletu o 3 hodiny 28 minut, když byl dotčen zpožděním odletů předchozích rotací daného letounu Označení v délce celkem 5 hodin 4 minuty z důvodu rozhodnutí právnická osoba. Předchozí let číslo byl dotčen zpožděním z předchozí rotace (číslo) 2 hodiny 15 minut a zpožděním na odletu 3 hodiny 15 minut z důvodu rozhodnutí právnická osoba, neboť kapacita právnická osoba na trase byla snížena v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek. Tomu předcházející let číslo pak byl na odletu z důvodu rozhodnutí právnická osoba pro nepříznivé povětrnostní podmínky na předchozí rotaci zpožděn v trvání 1 hodina 49 minut. Zpoždění předmětného letu číslo tak bylo způsobeno zpožděním odletů předcházejících rotací téhož letadla z důvodu rozhodnutí právnická osoba, a to letu číslo z adresa do adresa na odletu v trvání 1 hodina 49 minut a následujícího letu číslo z adresa do adresa se zpožděním na odletu 3 hodiny 15 minut. Zpoždění z uvedeného důvodu způsobené rozhodnutím právnická osoba tak přesáhlo 2 hodiny.
11. Soud I. stupně tak s ohledem na zjištění, že ke zpoždění letu došlo z důvodu mimořádných okolností podle čl. 14 Nařízení, a po odečtení této doby zpoždění letu nedosahuje 3 hodin, žalobu jako nedůvodnou zamítl.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“
13. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalobkyně, v němž uvedla, že důvody odvolání spočívají ve smyslu § 205 odst. 1 a 2 o. s. ř. především v nesprávných skutkových zjištěních (§ 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) a v nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.).
14. Žalobkyně nesouhlasila se skutkovými ani právními závěry soudu prvního stupně. Jeho závěr, že žalovaná prokázala existenci mimořádných okolností v podobě rozhodnutí právnická osoba, a tudíž není povinna hradit kompenzaci za zpoždění letu považovala za nesprávný.
15. Soudu I. stupně vytkla, že se nezabýval tím, zda dopravce přijal veškerá přiměřená opatření k odvrácení zpoždění. Poukázala na čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004, podle nějž dopravce nese důkazní břemeno nejen ohledně existence mimořádných okolností a jejich příčinné souvislosti se zpožděním, ale i ohledně přijetí všech rozumně požadovatelných opatření k zabránění jeho následkům. Tato podmínka splněna nebyla.
16. Namítla, že ze spisu současně vyplývá, že ke zpožděním docházelo již v předchozích letech v rotaci letadla, a to i z důvodů přičitatelných dopravci. Nebylo prokázáno, že by tato zpoždění souvisela výlučně s rozhodnutími právnická osoba. Příčinný řetězec vedoucí ke zpoždění proto nelze přičítat pouze mimořádným okolnostem. Dle ustálené judikatury Soudního dvora EU lze rozhodnutí právnická osoba považovat za mimořádnou okolnost pouze tehdy, pokud existuje přímá a nevyhnutelná příčinná souvislost se zpožděním konkrétního letu. Taková souvislost však v projednávané věci prokázána nebyla. Naopak je zřejmé, že alespoň část zpoždění byla způsobena provozní činností dopravce.
17. Vyslovila názor, že soud prvního stupně se rovněž nevypořádal s tím, z jakých složek se celkové zpoždění skládá, ani neposoudil jednotlivé příčiny jeho vzniku. Tento postup je v rozporu s judikaturou, včetně aktuálních závěrů Tribunálu EU, podle nichž nelze dopravce zprostit odpovědnosti, pokud se na vzniku či rozsahu zpoždění podílel.
18. Dle žalobkyně proto napadené rozhodnutí vychází z neúplných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci.
19. Navrhla, aby odvolací soud podle § 220 o. s. ř. rozhodnutí změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 400 EUR s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení před soudy obou stupňů.
20. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že k otázce přijetí přiměřených opatření ke zmírnění zpoždění se již podrobně vyjádřila. Uvedla, že neměla k dispozici náhradní letadlo, přičemž taková povinnost jí z žádného právního předpisu nevyplývá. Současně nelze po leteckém dopravci, zejména v letní sezóně, rozumně požadovat, aby měl náhradní kapacity pro každé zpoždění. I v případě jejich existence by byly určeny pro mimořádné situace (např. technická závada), nikoli pro běžná zpoždění v rámci rotace přesahující přibližně tři hodiny. Nasazení náhradního letadla navíc představuje komplexní proces, který by často vedl k ještě delšímu zpoždění.
21. Žalobkyně sice obecně uvádí, že bylo možné přijmout i jiná opatření, konkrétní alternativy však nespecifikuje. Žalované není známo žádné opatření, které by mohla za daných okolností přijmout a neučinila tak. Tvrzení o provozním zavinění žalovanou považuje za nepodložené; naopak postupovala tak, aby další zpoždění minimalizovala.
22. Dle žalované v řízení bylo prokázáno, že zpoždění letu číslo bylo zčásti (1 hod. 25 min.) způsobeno právnická osoba v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek, když byl žalované přidělen odletový slot až na 14:10 UTC. Další část zpoždění (2 hod. 10 min.) byla důsledkem návaznosti na předchozí rotaci letadla. Nebylo zjištěno, že by žalovaná zpoždění zavinila.
23. Upozornila na judikaturu Nejvyššího soudu, vycházející z rozhodovací praxe Soudního dvora EU, která považuje za mimořádnou okolnost situaci, kdy rozhodnutí právnická osoba vyvolá významné zpoždění. V daném případě bylo prokázáno, že zpoždění vznikalo postupně v rámci předchozích letů téhož letadla, přičemž podstatná část byla způsobena právě okolnostmi mimo kontrolu žalované (zejména řízením letového provozu a povětrnostní situací).
24. Uzavřela, že na rotaci letadla vzniklo zpoždění přesahující dvě hodiny v důsledku těchto mimořádných okolností. Další zkoumání starších letů by bylo nadbytečné, neboť nemohlo mít vliv na konečné zpoždění předmětného letu.
25. Tvrzení žalobkyně o provozní povaze zpoždění nejsou konkretizována a nevyplývají z provedeného dokazování. Zpoždění způsobené rozhodnutími právnická osoba (např. čekání na odlet či kroužení před přistáním) žalovaná nemůže ovlivnit.
26. Žalovaná měla za to, že napadený rozsudek je věcně správný, vychází z dostatečně zjištěného skutkového stavu a odpovídající právní úpravy. Navrhla proto jeho potvrzení a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.
27. Po zjištění, že odvolání je přípustné (a contrario § 202 o. s. ř.), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal odvolací soud ve smyslu § 212 a § 212a o. s. ř., napadené rozhodnutí i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu napadeném odvoláním, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.
28. Soud prvního stupně si opatřil dostatek skutkových zjištění zákonně provedeným dokazováním pro rozhodnutí ve věci samé a skutkový stav pak nedoznal žádných změn ani v odvolacím řízení.
29. Soud I. stupně přitom podle § 132 o. s. ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti.
30. Jak již uvedl soud I. stupně podle článku 1 odst. 1 písm. c) nařízení toto nařízení stanoví za podmínek v něm uvedených minimální práva cestujících, jestliže je jejich let zpožděn.
31. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) nařízení v případě zrušení (též významného zpoždění) letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce.
32. Podle čl. 7 nařízení odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů; b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů; c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.
33. Podle článku 5 odst. 3 nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijatá.
34. Podle bodu 14 Preambule nařízení, stejně jako podle Montrealské úmluvy, by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření.
35. Podle bodu 15 Preambule nařízení za vznik mimořádných okolností by se měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí právnická osoba, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení.
36. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout mimo jiné i v případech neočekávaných nedostatků v letovém provozu, včetně neočekávaných událostí na letištích, které používá letecká společnost.
37. Zpoždění předmětného letadla bylo způsobeno nepříznivým počasím, pozdním odletem letadla na ě předchozích rotacích a následně čekáním na povolení k odletu na letišti v adresa, což je bezesporu mimořádnou okolností, které žalovaná nemohla zamezit., i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření.
38. Žalovaná přitom snížila zpoždění na odletu v průběhu letu a zpoždění na příletu tak bylo menší. Vzhledem k tomu, že příčinou zpoždění byla nepříznivá povětrnostní situace a následné rozhodnutí právnická osoba o zákazu odletu letadel.
39. Jednalo se tak o mimořádnou okolnost, za kterou nenese žalovaná odpovědnost a této okolnosti nemohla zabránit ani přijetím žádných přiměřených okolnosti, neboť jsou zcela mimo její kontrolu. Žalovaná učinila zcela dostatečná opatření, když původní zpoždění na odletu alespoň zkrátila na příletu, což v řízení bylo prokázáno, jak vyplývá i ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně. Těžko si lze představit jiné účinné opatření (i náhradní letadlo by muselo čekat na uvolnění slotu).
Tuto okolnost považuje za mimořádnou i SDEU, když i v odvolatelkou uváděném rozhodnutí spisová značka ze dne 21.ledna 2026 dospěl k závěru, že článek 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, musí být vykládán v tom smyslu, že rozhodnutí týkající se právnická osoba může představovat „mimořádnou okolnost“ ve smyslu tohoto ustanovení bez ohledu na délku zpoždění, které s sebou nese, a na jeho odůvodnění, je-li prokázáno, že se toto rozhodnutí vymykalo účinné kontrole dotyčného leteckého dopravce, zejména pokud lze vyloučit, že uvedený dopravce přispěl k přijetí tohoto rozhodnutí, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Též dovodil, že článek 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že je-li kromě toho prokázáno, že se rozhodnutí týkající se právnická osoba vymykalo jeho účinné kontrole, může se letecký dopravce jako „mimořádné okolnosti“ ve smyslu tohoto ustanovení dovolávat tohoto rozhodnutí, kterým byl dotčen předchozí let, který sám uskutečnil stejným letadlem, za podmínky, že existuje přímá příčinná souvislost mezi vznikem této okolnosti a zpožděním nebo zrušením letu, který následně uskutečnil, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu, zejména s ohledem na způsob, jakým dotyčný letecký dopravce provozuje dotčené letadlo. Jak uvedl i soud I. stupně, bod 14 preambule nařízení obsahuje demonstrativní výčet událostí, které mohou, v závislosti na posouzení konkrétního případu ze strany národního soudu, představovat mimořádné okolnosti, a to podle kritérií vyplývajících z nařízení a judikatury SDEU (rozsudek SDEU ze dne 22. 12. 2008 ve věci Friederike Wallentin-Hermann proti Alitalia Linee Aeree Italiane SpA, C-549/07, bod 22), aniž by bylo vyžadováno jejich konkrétní trvání. Naproti tomu v bodě 15 preambule nařízení je založena fikce mimořádné okolnosti spočívající v rozhodnutí právnická osoba bez možnosti národních soudů v konkrétní věci zkoumat, z jakých důvodů a za jakých podmínek bylo takové rozhodnutí přijato, avšak za podmínky, že vyvolalo velké zpoždění. V opačném případě by nebylo třeba rozlišení mimořádných okolností podle bodu 14 a bodu 15 preambule nařízení a rozhodnutí právnická osoba mohlo být zákonodárcem přímo včleněno do bodu 14. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2932/2020). Žalovaná unesla důkazní břemeno a prokázala splnění podmínek podle článku 5 odst. 3 nařízení ve spojení s bodem 14 Preambule nařízení a není tak povinna platit žalobkyni (právním předchůdcům žalobkyně) náhradu. Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil, včetně výroku o nákladech řízení.
40. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšné žalované přiznal náklady spočívající v nákladech na právní zastoupení, tedy odměnu advokáta za právní zastoupení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a.t.“) za 2 úkony právní služby po 9 140 Kč (za vyjádření k odvolání a účast na soudním jednání dne 9. 6. 2026) dle § 7 bod 6 a.t. a 2x paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč dle §13 odst. 4 a.t. Dále jí přísluší náhrada cestovních výdajů spojené s účastí na jednání dne 9. 6. 2026 ve výši 490 Kč, tedy 112 Kč cena pohonných hmot za 64 km na trase adresa – adresa – adresa při průměrné ceně pohonných hmot určené dle vyhlášky MPSV č. 573/2025 34,10 Kč/l nafty a spotřebě 5,13 l/100 km, dále náhradu za používání silničního motorového vozidla ve výši 371,20 Kč (64 x 5,80 Kč) dle § 1 písm. b) vyhlášky. Též jí přísluší náhradu za promeškaný čas v celkové výši 450 Kč (celkem 3 půlhodiny x 150 Kč). Celkově tak žalované náleží náklady řízení ve výši 20 113,20 Kč.
41. Splatnost pak odvolací soud určil v obecné pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek a z důvodů stanovených v § 237 o. s. ř., tj. jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.