Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 03.03.1993, sp. zn. Plsn 1/93, ECLI:CZ:NS:1993:PLSN.1.1993.1

JEDNACÍ ŘÁD Nejvyššího soudu České republiky

zrušen JEDNACÍ ŘÁD Nejvyššího soudu České republiky (přijatý usnesením pléna Nejvyššího soudu České republiky z 3. 3. 1993, Plsn 1/93 )

Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem České republiky. Sleduje rozhodování soudů a zajišťuje jeho zákonnost a jednotnost prostředky stanovenými zákonem č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 17/1993 Sb. (dále jen “zákon”).

K podrobnější úpravě činnosti Nejvyššího soudu se plénum Nejvyššího soudu usnáší podle ustanovení § 31 odst. 3 písm. a) zákona na tomto jednacím řádu: Částprvní Úvodní ustanovení Čl. 1

Působnost Nejvyššího soudu vykonávají senáty a jejich předsedové, kolegia a jejich předsedové, plénum, předseda a místopředseda Nejvyššího soudu. Čl. 2 (1) Rozdělení práce Nejvyššího soudu je stanoveno rozvrhem práce. (2) Rozvrh práce na kalendářní rok stanoví na návrh předsedů kolegií do 15. prosince předchozího roku předseda Nejvyššího soudu. (3) V rozvrhu práce se uvede rozdělení práce mezi jednotlivá kolegia a mezi senáty kolegia. V rámci každého kolegia se určí složení jednotlivých senátů a podmínky vzájemného zastupování v senátech i mezi senáty. (4) Pokud vznikne v průběhu roku nezbytná potřeba změny rozvrhu práce, lze jej změnit způsobem uvedeným v odstavci 2. Čl. 3

V souvislosti s plněním svých úkolů je Nejvyšší soud oprávněn vyžadovat v souladu s příslušnými zákony od všech soudů a orgánů veřejné správy opisy jejich pravomocných rozhodnutí a spisy. Částdruhá Senáty Čl. 4 (1) Nejvyšší soud rozhoduje v pětičlenných a tříčlenných senátech. (2) V čele senátu je předseda senátu. Čl. 5 (1) Senáty se zpravidla skládají ze soudců téhož kolegia. (2) Ve sporech o příslušnost mezi vojenskými a obecnými soudy jsou senáty složeny ze soudců trestního a vojenského kolegia (dále “smíšené senáty”). Smíšený senát se skládá z předsedy senátu toho kolegia, kterému věc napadla, a ze stejného počtu soudců trestního a vojenského kolegia. (3) Kárné senáty mohou být složeny ze soudců jmenovaných do těchto senátů z jednotlivých kolegií. Čl. 6

Senáty využívají poznatky získané z vlastní rozhodovací činnosti a rozhodovací činnosti soudů zejména tím, že a)navrhují uveřejnění vhodných rozhodnutí ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, b)upozorňují předsedy kolegií na případy nesprávného nebo nejednotného výkladu zákona a připravují návrhy stanovisek k výkladu zákona a jiných právních předpisů, c)připravují podklady k zprávám a legislativním návrhům pro předsedu Nejvyššího soudu a předsedu kolegia. Čl. 7

Senáty v souvislosti se svou rozhodovací činností mohou podle příslušných předpisů podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Čl. 8

Předseda senátu organizuje práci senátu, odpovídá za včasné a odpovědné vyřizování věci a dbá o rovnoměrné pracovní zatížení všech členů senátu. Čl. 9 Pětičlenné senáty rozhodují a)o stížnostech pro porušení zákona a o dovoláních v případech uvedených v zákoně a v zákonech o řízení před soudy, b)v kárném řízení podle zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb., c)v dalších případech, stanoví-li tak jiný zákon. Čl. 10 Tříčlenné senáty rozhodují zejména a)o prodloužení vazby podle ustanovení § 71 odst. 5 tr. ř., b)o průvozu osob pro účely trestního řízení v cizině podle ustanovení § 383c tr. ř., c)o uznání a o vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva, d)o námitkách prokurátora podle ustanovení § 3 odst. 1,2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, e)spory o příslušnost mezi obecnými soudy a vojenskými soudy a spory o příslušnost mezi soudy v obvodu vrchního soudu v Praze a soudy v obvodu vrchního soudu v Olomouci,

f) předsedá redakční radě Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Čl. 27

Při nepřítomnosti předsedy i místopředsedy Nejvyššího soudu zastupuje předsedu Nejvyššího soudu jím pověřený předseda kolegia; ten však není oprávněn vykonávat pravomoc vyhrazenou v zákoně výlučně předsedovi a v jeho nepřítomnosti místopředsedovi Nejvyššího soudu. Částšestá Odborný a technický aparát Čl. 28

Odborný a technický aparát Nejvyššího soudu tvoří sekretariát předsedy, kanceláře kolegií a útvar správy. Čl. 29

Sekretariát předsedy zajišťuje činnost Nejvyššího soudu a sekretářské i administrativní práce pro předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu podle jejich pokynů. Čl. 30

Kancelář kolegia zajišťuje všechny odborné a administrativní práce pro činnost kolegia, senátů, soudců a dalších pracovníků kolegia. Čl. 31

Útvar správy je výkonným orgánem, jehož prostřednictvím plní předseda Nejvyššího soudu své správní funkce. Čl. 32

Organizace a činnost odborného aparátu je upravena organizačním a kancelářským řádem. Část se dmá Jednání soudu Čl. 33

Pro jednání Nejvyššího soudu se použijí přiměřeně ustanovení § 3, § 9- § 33, § 35 a § 36 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., není-li v jednacím řádu Nejvyššího soudu stanoveno jinak. Částosmá Závěrečná ustanovení Čl. 34

Zrušuje se jednací řád Nejvyššího soudu ČSFR z 3. 7. 1992, Plsf 1/92*). Čl. 35

Tento jednací řád nabývá účinnosti dnem 3. března 1993. JUDr. Motejl v. r. Poznámka pod čarou: *) Byl uveřejněn na str. 345-256 ročníku 1992 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

a) zastupuje předsedu Nejvyššího soudu v době jeho nepřítomnosti; v době, kdy předseda dlouhodobě nemůže vykonávat svou funkci, zastupuje ho v plném rozsahu, b)za přítomnosti předsedy Nejvyššího soudu vykonává jeho pravomoci, pokud ho jimi pověří, c)může předsedat jednání kteréhokoli kolegia, d)předsedá senátu nebo zasedá v senátě podle rozvrhu práce, e)sleduje činnost kolegií a na základě zjištěných poznatků dává předsedovi Nejvyššího soudu podněty k dalšímu postupu,

b) předsedá senátu nebo zasedá v senátě podle rozvrhu práce, c)rozhoduje v ostatních případech stanovených zákony o řízení před soudy, d)svolává plénum Nejvyššího soudu, určuje jeho program a řídí jeho jednání, e)na základě pravomocných rozhodnutí soudů navrhuje kolegiím nebo plénu zaujetí stanoviska ke správnému a jednotnému výkladu zákonů nebo jiných právních předpisů, f)upozorňuje na podkladě poznatků Nejvyššího soudu příslušné orgány na potřebu nové legislativní úpravy, g)doporučuje ministerstvu spravedlnosti k využití pro odbornou výchovu soudců poznatky, získané k rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu. (2) Předseda Nejvyššího soudu dále vykonává správu a další řídící činnost tím, že zejména a)dbá o řádný chod Nejvyššího soudu, s výjimkou vojenského kolegia, po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční, b)pečuje o odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu,

c) jmenuje předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu a uvolňuje z funkce předsedy kolegií, d)podává návrhy na zproštění soudců Nejvyššího soudu funkce podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a), b) zákona, e)stanoví rozvrh práce Nejvyššího soudu,

d) obchodní, (2) Kolegium tvoří předseda kolegia a ostatní soudci, zařazení k výkonu funkce do tohoto kolegia, včetně soudců dočasně přidělených. Čl. 12 (1) Kolegia k zajištění zákonnosti a jednotnosti rozhodování soudů zejména a)sledují pravomocná rozhodnutí soudů a zobecňují získané poznatky, b)předkládají předsedovi Nejvyššího soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudů podněty k návrhům na zaujetí stanoviska k správnému a jednotnému výkladu zákonů nebo jiných právních předpisů plénem, c)zaujímají na základě návrhu předsedy Nejvyššího soudu nebo předsedy kolegia stanoviska ke správnému a jednotnému výkladu zákonů nebo jiných právních předpisů, d)provádějí výběr a rozhodují o zařazení rozhodnutí do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. (2) Kolegia dále a)projednávají a zpracovávají připomínky k osnovám zákonů a jiných právních předpisů, b)vyřizují podání občanů, orgánů a právnických osob. Čl. 13 (1) Předseda kolegia zejména a)organizuje a řídí činnost kolegia a kanceláře kolegia, b)sleduje pravomocná rozhodnutí senátů kolegia a upozorňuje je na rozpory, c)svolává a řídí zasedání a pracovní porady kolegia, stanoví program jednání a zabezpečuje a kontroluje plnění přijatých závěrů, d)pověří zpravidla jednoho z pracovníků kolegia vedením evidence judikatury a literatury, e)navrhuje kolegiu na základě pravomocných rozhodnutí soudů zaujetí stanoviska ke správnému a jednotnému výkladu zákonů nebo jiných právních předpisů,