7 Tdo 39/2010- II.

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, konaném dne 17. 2. 2010 o dovolání obviněné T. H., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 5. 2009, sp. zn. 6 To 31/2009, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 T 5/2008, takto:

Podle § 2651 odst. 4 tr. ř. se obviněná T. H. nebere do vazby.

Obviněná T. H. vykonává trest odnětí svobody, který jí byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. 30 T 5/2008, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 5. 2009, sp. zn. 6 To 31/2009.

Tato rozhodnutí byla z podnětu dovolání obviněné T. H. zrušena v části, která se jí týká, s tím, že Krajskému soudu v Ostravě bylo přikázáno, aby věc obviněné v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Stalo se tak usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 7 Tdo 39/2010-I.

Za tohoto stavu odpadl podklad pro další výkon trestu odnětí svobody. Podle § 2651 odst. 4 tr. ř. bylo nutné rozhodnout o vazbě obviněné.

Nejvyšší soud shledal, že v nynějším stadiu řízení není na straně obviněné dán žádný z důvodů vazby podle § 67 písm. a) až c) tr. ř. Obviněná ostatně nebyla ve vazbě ani v původním řízení. Nejvyšší soud proto rozhodl, že obviněná se nebere do vazby.

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 17. února 2010 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec