30 Cdo 3564/2020

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce P. B, narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o nejasném podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 49/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2020, č. j. 11 Co 92/2020-57, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 4. 2020, č. j. 43 C 49/2019-45, pokud jím uvedený soud odmítl žalobu a rozhodl o nákladech řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.

Nejvyšší soud usnesením ze dne30. 11. 2020, č. j. 30 Cdo 3564/2020-66, žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání a zároveň jej poučil, že nezaplatí-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě, dovolací řízení bude zastaveno. Na uvedenou výzvu žalobce nereagoval.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podáním dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], avšak žalobce přes poučení soudu o důsledcích své nečinnosti soudní poplatek neuhradil. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. 1. 2021 JUDr. David Vláčil pověřený člen senátu